ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c40ea6b0-7127-11dc-801f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 69, person 67, work 2, org 7
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 6. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 96.
4 article
Ka ranní a odpol. list předr lácí so Praze v adnmulni rki reu v drojí donáško nl
Praha
5 article
kei ar o
6 article Bnt ve stann ia
Bnt ve stann ia rešton ne llnrei n est dvojí zás lk
9 article Rusko a česká otázka.
Rusko a česká otázka. Po návratu z Petrohradu spěčhám, abych nejprve zodpovídal otázku, jak se má věc se známým petrohradským telegramem »Národních Listů«, jenž oznámil, že císař Vilém II. nabídi caru Mikuláši II. všelikou pomoc v Asii prot nepřátelům nynějším i příštím, když se Rusko zřekne politiky, vlekoucí je k cařihradským průlivům, a když dopustí, aby Německo, až nadejde v Rakousku jistá případnost, učinilo pokus osvojiti si některé země, dosud ra- kouské. Telegram tento vzbudil v českém národ sensaci, která mně nešla dobře na rozum- Můžeť i pohtický slepec od drahných let jasně viděti, že se politika sjednoceného Německ nese za cíli, v telegramech »Nár. Listů« vytče- nými. Znova to dokazovati, bylo by holou zby- tečností. Není Němce, není německého orgánu který by to popíral, ano četli jsme před ne- mnoha měsíci už přímé k tomu vybídnutí hotový plán, jak zbytek českých zemí rozděliti aby český národ na vždy byl zničen a s po vrchu zemského setřen. Zahraničné listy, něme- cké výslovně psaly, že Německo rozděli Čechy a Moravu tak, aby severní Čechy dostaly se Sasku, jižní Bavorsku a Morava Prusku. Mně se loni náhodou podařilo objeviti v jižní Moravě stopy agitace madarské, připravující půdu připo- jení jižní Moravy, Slovácka, k Uhrám pode jménem XII. stolice. Protože dualism vzešelz dohody Maďarů s Pruskem, nynějším velkým Německem, nezdá se mi neoprávněnou domněnka, že Maďaři jsou zasvěceni do plánů Německa, pokud se týkají Rakouska a Balkánu, a že jim slíbeny určité odměny, budou-li je podporovati.
Vilém II Mikuláš Němec Maďar Rusko Petrohrad Asie Německo Rakousko Čechy Morava Sasko Bavorsko Prusko Slovácko Uhry Balkán
10 article
Český národ zůstal až do poslední dob bezstarostným o další osud svého království dal si pangermanskou štvanicí, dobře promy- šlenou, soustavnou a neunavnou, vnuknouti představu, že česká otázka je v podstatě ne- patrným sporem mezi Čechy a Němci, bydlícími s nimi společně v zemích českých, sporem, klerý snad ještě může býti rozlažen ve vnitrní záležitost západní poloviny Rakousko - Uherska, sle nic víc. Zatím pravý opak je pravdou. Česká otázka jest otázkou politické rovnováhy evropské a při důležité úloze, kterou Evropa hraje v sou- časných dějinách všeobecných, možno říci bez hadsazení: otázkou politické rovnováhy světové. Vnilřní položení v Čecháchi a v Rakousku vzniká z této podstaty české otázky, jež nemůže a již nebude rozřešena ani v rámci české koruny, aní vrámei Cislajtanie, pokud nobude rozřešena po stránce politiky mezinárodní.
Němec Čechy RakouskoUhersko Evropa Čecháchi Rakousko
11 article
Pod tihou vědomi, že v české otázce roz- hoduje zahraničná její povaha, jednali sami slaročeští politikové, když se ustanovili sklonit šlji svého národa pode jho punktací. . Vůdce jejich výslovně pravil, že důvodem pro hanebný kompromis s Němci, jímž chtěly býti punktace. je položení Prahy mezi Berlinem a Vidní, jež před 15 lety nenalezala se ještě tak úplně ve vleku berlinského pangermanismu, jako za našich dní. Staročeské, politíky uváděla v zoufalstv jednak německá sila, jednak česká opuštěnost a v tom pocitu odhodlali se politického kroku. klerý byl českým národem jednomyslně o- souzen. Tím český národ projevil, že obé staro- české předpoložení je mylné: že jej ani ně. mecká síla nedrtí tak, aby se jí musel vzdáti bez dalšiho boje na milost a nemilost, ani že se neciti úplně opuštěným a v boji s Němci odkázaným na své nerovně síly- Mezinárodní povaha české otázky byl v posledních lelech dostatečně osvětlena fran- couzskými politiky Chéradamem a Henryem. Když se české obecenstvo seznámilo s je- jich vynikajícími spisy, je přímo nepochopitelno, jak mohou čeští germanofilové ve své odvážlivé agilaci pro připojení k německé » kultuře« za- cházeli tak daleko, že v posměch vše a každéh urádějí, kdo pohlcení Čechův od Němců nepova žují za nejkrásnější osud, který pohlceným může být uchystán a zvláště kdo nepokládají český ná- rod za tak opuštěný pro všechnu budouenost, že mu nie jiného nezbývá, než vrhnouti se pod kol triumfalného vozu Germanie.
Němec Chéradam Henry Čechův Praha Berlín Germanie
12 article
Roku 1899 přinesly »Národní Listy« článek. který byl balon dlessni, mající vyzkoumati, kte rak by se Rusko zachovalo k olázce nedotknu- telnosti hranic království českého. Článek vyslo- vil pochybnosti, že by rakousko-ruské dohode z r. 1897 šlo pouze o zachování status quo na Balkáně a pronesl domnění, že účel dohody musí býti širší, proto že by ruská politika jinak příli mnoho zadávala, k čemuž nebylo žádně patrně přičiny. Pisatel vyšel z předpoložení, že Rakousku musí více záleželi na tom, aby. si udrželo země koruny české, než Bosnu a Hercegovinu a když už Rakousko činí u Ruska tak vážný krok, jako je úmluva o zachování držby, že bezpochyby spíše se stará o to, aby si zabezpečilo status qu na svém starém a důležitějším území. Ruský list, těšící se autoritativnému hlasu v otázkách zahraničné politiky, nepotvrdil, co balon d'essai »Národních Listů« byl by rád potvrzeným viděl, avšak vyjádřil se, že by na takovou úmluvu mezi Ruskem a Rakouskem mělo dojíti. Co se na ruské straně zdálo logickým žádoueim, bylo nesmírně směšno českým ger- manofilům. Jak že? Rusko by bylo ochotno chrániti české země, aby nebyly připojeny k ně- meeké »kultuře«? Je vůbec možno, aby se tomu někdo protivil? Ne, není možno Od té doby čeští germanofilové užívali to- hoto prostředku, rouhavého výsměchu, vždy, kdykoli byla řeč o tom, že by Rusko bylo prvé mezi státy, které by nedopustily připojení če- ských zemí k německé kultuře. Výsměch patrně se jim stal osvědčeným prostředkem k šíření beznadějnosti v české společnosti. Podívejte se na pošetilce, který se ještě nevzdal naděje, že
essai Rusko Balkán Rakousko Bosna a Hercegovina
13 article
české země budou zachráněny od německého požrání! K popukání! Kdo je skutečně poše- tilý, ničeho se tak nebojí, jako aby naň nebylo jako na pošelilého veřejně ukázáno. A již i mimo řady českých germanofilů vysmívají se každému pomyšlení, že by český národ na konee přece nezaníkl v žaludku německé »kultury«. Jedovatá slova výsměchu nejdrzeji se do- tkla stařičkého ruského státníka hraběte NN. p. Ignatěva, jenž až do míru sv.-štěpánského patřil mezi nejhroznější slovanská strašidla Němeůva jejich spojenců. Před rokem vzpomněli si i na něj. K nám se úřadním »Prager Abendblatteme dostala lživá zpráva, že hr. Ignatěv podl caru Mikuláši II. písemný plán změny slovanské politiky Ruska, tak aby se vzdálila Jihoslovanů a věnovala se příště hlavně otázce české. Can podle té zprávy připsal na pamětný spis hr. Ignatéva: Durak. Zpráva tato, jež byla naprostým výmyslem, měla za účel zabiti ne dvě, nýbrž tři mouchy jednou ranou: ukázati balkánským Slovanům, že se již od nich odvracejí i ti Rusové, ktel jejich politickým otázkám věnovali nejlepší sve sily, dáti na srozuměnou Slovanům západním. že osudy jejich jsou Rusku více než lhostejny a vykonati skutek ohavné msty na ruském stát- níkovi, jenž způsobil odpůrcům Slovanstva mnohou bezsennou noc.
Ignatěv svatý Prager Mikuláš II Jihoslovan Can Rus Rusko NN
14 article
Osvědčená zbraň výsměchu byla vytasena také na zasílatele petrohradského telegramu »Ná- rodních Listů«, o kterém je řeč. Zneužito jména veterána české publicistiky, trvale žijícího v Pe- trohradě, aby jeho zkomolením dosaženo bylo směšného effektu a tím celá věc uvedena byla v posměch, ač telegram byl od osoby docel jiné. Věru, bídně to vypadá v národě, kde cy- nismem možno odstav ovati nejdůležitější otázky, týkající se bytí a nebytí národa a kde sami synové toho národa zasypávají posměchem kaž- dého, kdo pomýšli na jeho záchranu. Co zvěstoval potrohradský zpravodaj »Ná- rodních Listů«, je pro každého Čecha, který jest upřímně pečliv o osud svého národa, tak důležito, že bylo zapotřebí přimého ohledání n místě, aby se zjistila nepochybná pravda.
Čecho Ná
15 article
Zvěděl jsem Císař Vilém II. posilá caru Mikuláši II. psaní den co den. Jsou to vesměs listy malého pána k velkému pánu, kterými chce malý pán vyprositi, vylichotiti, vyškemrati pro sebe ně- jaké výhody aneb aspoň sliby. — Malý pán umi se naproti velkému tvářiti ještě menším, než je, ano neváhá ukazovati i na své rány. aby vzbudil soustrasť. Odjížděje nedávno n jib, malý pán představil se velkému pánu jako nevyléčitelně nemocný, jako umírající pro bůh prosil, aby neopouštěl jeho dítek a pomohl jim dokonati dilo oteů. Na »díl otců« malý pán nikdy nezapominá a z listů jeho jest až naivně zjevno, že »dílo oteů« jest je- dinou jeho myšlenkou, jež jest voditkem všech jeho skutků, i vodítkem pěra, pišícího ty úpěn- livé listy k velkému pánu. Malý pán, vymáhaje od velkého sliby, pociťuje potřebu nabízeti vzá- jemné úsluhy. A nabízí je zase s tou naivnou otevřeností, která se dá vysvětliti pouze zimni- čným chvatem, pudícím jej ke skutkům, nedo- čkavostí velkých události, které jsou podmínkou uskutečnění »velkého díla« oteů, k němuž současný jejich potomek rád by příčinil sve účastí, dokud ještě je mezi živými. Sliby ma- lého pána z počátku odnášely se pouze do Asie. Německo vycvičilo japonskou armádu právě jako tureckou, spolu s Anglil vypěstilo v Ja- poncích vášeň bezdůvodného nepřátelství k Rusku, bojovnosť Japonců podrážďovalo lichocením, že armáda jeho je dokonalejší i armády svých cvi- čitelů, a když dosáhlo války Ruska s Japon- skem, nabízí své služby Rusku... Nabídnutí toto se stalo v prvých nedělích války, když ně- mecký císař ještě věřil, že Japonsko dobylo n Rusku nějakých válečných úspěchův, ane aspoň, že se evropské žurnalistice podaři z ně- kolika ošemetných a zrádných kousků japon- ského námořnictva vykouzliti značná vítězstvl.
Vilém II Mikuláš II Anglit Japonec Asie Německo Rusko Japon Japonsko
16 article
Když ale se přesvědčil, že Rusko v Asii je dosti silno nejen naproti Japoncům, nýbrž i na- proti jiným nepřátelům, kteří by tam Japonsku buď přispěli ku pomoci, anebo z rukou jeho převzali prohrávající kartu, císař Vilém rozšíři body, ve kterých se nabízel k službám, i na evropské Rusko. Nechť jen Rusko klidně obráti celou svoji vojenskou silu do Asie, věrný jeho německý přítel státi bude na stráži jeho západní hranice, a bude-li zapotřebí, zkroti i jeh vnitřní nepřátele, ať jsou oni kdokoli. Tedy budouli nepokojni Finové, Německo ochotně obsadí Finsko, budou-li nepokojní Poláci, ne- méně ochotně vtrhne do gubernií povislanských. ano, kdyby dobrotivý bůh německý dal, Ne- mecko by ve všem přátelství obsadilo sám Petrohradl. Z této bohaté korrespondence obsah listu, ve kterém německý panovník zjevil své úmysly s uspořádáním přištího osudu vlasti naší, byl svěřen našemu petrohradskému dopisovatel k uveřejnění v »Národních Listech«. Kým, zů- stává tajemstvím zpravodajovým. Na listy malého pána velký pán odpovídá přátelsky vřele, ale nezávazně. Nabídky jeho s díky odmítá, že služeb nabízených nepo- třebuje. Mezi nejbližšími rádci carovými jsou také někteři, kdož mu radí, aby se nad císařem Vilémem slitoval a osladil mu zbytek života blahosklonnou povolností, jež podle nich zůstane soukromým skutkem křesťanského milosrdenství, nezávazným pro diplomacii. Na rady takové car nepřistupuje. Ukazuje svým rádcům tohoto druhu na to, že ruský car. chtěje zachovati vysoký význam svého důsto- jenství bez nejmenší poskvrny, nesmí ani sou- kromě proněsti lichého slova, tím méně dáti lichého slibu. K až dé slovo ruského cara je
Japonec Vilém rozšíř Ted Fina Polák Vilém Rusko Asie Japonsko Německo Finsko Kýma
17 article
závazným. To přesvědčení měli i carovi před- kové a car Alexandr II., ačkoli císaři Vilému I. také jen v soukromém listu dal slib, že po po- rážkách tureckého vojska nevtrhne do Cařihradu, slibu tomuto dostál přes vědomi, že tím své vítězné Rusko vlastní rukou zbavuje ovoce těžce dobytých vítězství. Proko je nezvratnou zásadou panujícího cara plniti sice každé dané slovo, ale býti také krajně opatrným v dávání slova. Na jeden z listů, v kterém se císař Vilém nejvíce rozplýval, car odpověděl v ten smysl: že jest úplně přesvědčen o ryzosti a upřímnosti jeho citů, že však při nejvřelejších vzájemných osobních sympatiích leží mezi nimi dvěma pře- kážka, a to jsou Čechy. »Ano, kdyby na tom místě, kde jsou Čechy, bylo moře, jinak bych mohl jednati.« Z toho vysvítá, že je zbytečno, aby se v Čechách jedni oddávali naději a druzí oba- vám, že Německo v budouenosti, jejíž rozměr nelze předem určiti, jen tak zhola český nárou pohltí a země jeho si osvojí. Česká politika může se úplně osvoboditi ode vlivu pangerman- ských strašákův a věnovati se pouze řešení svých vnitřních otázek, mezi něž náleží také upravení poměru české většiny k německé men- šině v Čechách a na Moravě s klidným vědo mím, kdyby německý lišák dřív nebo později chtěl zmocniti se českého hroznu, že bděll strážci evropské rovnováhy přimějí ho k po- znáni, že český hrozen visi mu dosud přiliš vysoko, ba výše, než kdykoli jindy v dobách minulých. Nanás jest pouze, abychom ve vnitřní politice české nedopouštěli se chyb, které by měly rozhodující váhu i v mezinárodním polo- žení našich zemí a připouštěly výklad, že český národ sám si přeje slití s německou »kulturou« a přerození v ni. Chtějicímu, křivda se neděje.
Vilém Cařihrad Rusko Čechy Německo Morava
18 article Polská kritika vnitřní situace rakouské.
Polská kritika vnitřní situace rakouské. Tradice kola polského v parlamentě víden- ském od čtyřiceti let znamenají setrvačnost ve straně vládní až do nejkrajnější možnosti. Tuto svou povahu poslanectvo kola polského osvědčilo i za okolností, pro politiku národa českého ve- lice osudných, ba krutých. Postačí připomenouti, kdo byl prohlásil někdejší pravici v parlamentě vídeňském téměř demonstrativně za zrušenu a odklizenu. Na zříceninách někdejší autonomi- stické pravice v říšské radě kolo polské setrvalo v kruhu politiky vládní bezvýjimečně i za doby Körbrovy až na několik dní před svátky veliko- nočními tohoto roku. Předcházel jakýsi projev z jeho lůna vůči samému panovnikovi, projev, vypravený jaksi na zkoušku, jak věje vitr toho času v nejvyšších vrstvách říšských. Jádro tohoto projevu záleželo v tom, že mluvčí kola polského upozornil Jeho Veličenstvo na situaci, jež ne- zbytně vyžaduje, poněvadž poslanci čeští své požadavky byli uvedli na nejmenši možnou míru, jen aby obnovila se dělnost parlamentu, že ne- zbytně potřebí, aby se působilo nyni také na Němce, kteří až dosud odpírají uskutečnění i nej- menšího práva českého. Tuto rozmluvu polského poslance s panov- níkem listy vlády Körbrovy odbyly významným mlčením. Ozvaly se teprve, když před samými svátky velikonočními za příčinou voleb delegač- ních z parlamentu důvěrníci kola polského vy- stoupili se snahami smiřovacími ve sporu česko- německém a přímo pověděli vládě, chce-li obno- viti dělnost parlamentu a ústavně prověsti nové vyrovnání rakousko-uherské, že jest její povin- ností, aby se postarala o zastavení obstrukce če- ské, což bude možno, vyhoví-li aspoň dvěma hlavním požadavkům českého národa, totiž ob- noví-li uzákonění vnitřní úřadní češtiny a zřídí-li českou universitu na Moravě.
Němec český univerzita na Morava
19 article
Tu již nastala bouře v listnatém lese vlády Körbrovy. Strhl se pokřik, že Poláci přidali se k obstrukci české a mají na mysli svržení vlády Körbrovy. Když pak současně i ostatní slovanšt poslanci na říšské radě, ba i Vlachové prohlásili se za solidární s delegací českou, pokud se týče odporu jejího proti provedení delogačních voleh před Velikonocemi: pokřik v táboře všech spo- jených Němcův pod praporem Körbrovým nabyi povahy opravdového zděšení, že se blíží obnova někdejší autonomistické pravice v parlamentě, jejížto první obětí má státi se ministerský před- seda dr. Körber. Odročení parlamentu a tím od- ročení i ministerské krise až do druhé polovice měsíce dubna, poněkud upokojilo postrašené Němectvo v Rakousku. Toto na dané znamení ze síní ministerských ve dnech velikonočních se vzpamatovalo a nabylo nových nadějí, že „in- trika“, zosnovaná prý jedině kolem polským, co nejdříve bude zažehnána. Nejnověji pak na vlastní své upokojení listy Körbrovy ve Vídni i v Praze rozšířily pověst, že volby do delegací v zasedání povelikonočním v parlamentě se od- budou velmi hladce; zavázalit prý se k tomu členové kola polského na místě rozhodujíeím. Odkud panoši páně Körbrovi tuto zprávu čerpali, není povědomo, ovšem pak není možno pochopit, z jaké příčiny kolo polské na říšské radě by bylo závazně slíbilo, že se přičiní, aby volby do delegací „hladce“ se vykonaly po Velikonocích, když v době sváteční se strany vlá- dy nestalo se vůbec nie v tom, co totéž kolo polské před Velikonocemi bylo označilo jako nezbytnou podmínku pro zastavení obstrukce české.
Polák Vlach Němcův Körbrův doktor Körber pán Rakousko Vídeň Praha Körbrův
20 article
Ale tím časem přihodilo se něco zcela ji- ného. V nedělním čísle našich listův byl uve- řejněn telegram o projevu, jejž byl učinil posl. polský hr. Vojtěch Dzieduszycki o situaci vnitro- politické. Obsah tohoto projevu, jejž byl uveřejni maďarský list „Egyetértés“, nejen potvrzuje, že kolo polské pevně trvá na stanovisku, zaujatém ve vnitřní politice rakouské před svátky veliko- nočními, nýbrž sahá ještě mnohem dále za oka- mžitou situaci parlameníní, ba i otvirá perspek- tivu do neutěšené budoucnosti této říše, nezmě ní-li se nynější vládní systém vídeňský. Hrabě Dzieduszycki, jenž už tolikrát na ve- řejnosti se byl ozval v důležitých otázkách poli- tických a ústavních jakožto pověřený a uznaný mluvčí kola polského na říšské radě, pravil, že kolo polské učinilo další svůj poměr ke vládě Körbrově závislým na dvou věcech, a to předně na tom, jak ora dále bude se chovati v záleži- tostech haličských, za druhé, zdali opravdově se zasadí o uzdravení parlamentu rakouského.
Dzieduszycký
21 article
Druhá z řečených podmínek, dle nichž kolo polské chce upraviti svůj poměr ke vládě Kör- brově, jest důkazem, že hr. Dzieduszycki zhola a naprosto nevěři, že ministerský předseda posud měl dobrou vůli a že opravdově se snažil, aby obnovil dělnost parlamentu. Tuto svou myšlenku státník polský v témž projevu svém odůvodnil zřejmým prohlášením, že příčinou vší rozerva- nosti a naprosté neplodnosti parlamentu vídeň- ského jest paragraf čtrnáctý. Kdyby prý ho ne- bylo, vláda mušila by se přičinit k uzdravení par- lamentu za každou cenu; ale majíc ho ke své disposici, nedbá zhola nic obstrukce a nechává parlament klesat a hynout. Mimo to vláda Kör- brova počítá pro nejhorší případy, když by totiz obstrukci českou na vyšší rozkaz upokojiti mu- sila, s výbuchem obstrukce německé, takže uklizení obstrukce české způsobem, jejž kolo polské před Velikonocemi bylo naznačilo, ne- znamenalo by žádné uzdravení parlamentu, nýbrž jen rozpoutání zběsilé vichřice německé, před níž autorita a moc státní před pěti léty už se byly pokořily.
22 article
Dle pravdy ministerský, předseda po způ- sobu nebožtíka Bismarka má stále v ohni dvě železa: jedno jest paragraf čtrnáctý, čili jinými slovy ministerský absolutism, druhé jest ob- strukce německá, čili absolutism národně-ně- mecký. Jak osvobodit tuto říši od absolutismu ná- rodně-německého, jak potlačiti stále hrozící vý- buch jeho, obstrukci v parlamentě, s níž pan dr. Körber ve své politice počítá jako s nejmocněj- ším faktorem, o tom hr. Dzieduszycki, bohužel se nezmínil. Však za to neopomenul pověděti, kam rozmetanost parlamentu vídeňského ko- nečně povede. Slova, která v tom ohledu byl pro- nesl, jsou přímo adresována na vládu Körbrovu. Neboť, jestliže hr. Dzieduszýcki pravil, že ny- nější vláda vídeňská o pravdově se musí za- saditi o uzdravení rakoúského parlamentu a jesttiže zároveň vidí, že dr. Körber obstrukci ně- meckou stále si nechává za rukou, jen aby parla- ment uzdravení nenabyl, tož činí jej odpovědna za to, co dle jeho úsudku přijíti musí, bude-li se v Rakousku politika provozovat střídavě para- grafem čírnáctým proti ebstrukci české a ob- strukcí německou, proti níž není pomoci. Politik polský pokládá za nezbytnou potřebu pro obě poloviny říše, aby předně nové vyrovnání ra- kcusko-uherské projednáno a uzavřeno bylo způ- sobem parlamentním a za druhé, aby odstraněny byly ústavní zmatky v parlamentě vídeňském.
doktor Körber Rakousko
23 article
Neprovedou-li se obě tyto věci brzy a šťastně, řečník vidí budoucnost této říše velice zachmu- řenu. Pravíť doslova: „Může přijíti den, kdy obě poloviny říše stanou se jen přívěskem pruské politiky svě- tove Všiml-li si pan dr. Körber tohoto výroku, jejž byl učinil člen kola polského, onoho politi- ckého klubu, jenž až posud věrně byl setrval ve službách i jeho vlády? Jestliže my napořád ne- přestáváme poukazovati a dokazovati, že politik páně Körbrova prospívá toliko velkoněmeckému programu, jehožto vykonavatelem jest Prusko, odpovídá se nám jen tím tužším prováděním všech libůstek a svěvolí nepokrytých jednatelův záměrův pruských v Rakousku. Nuže, hrab Dzieduszycki konečně pověděl dru. Körbrovi to- těž, co my mu denně opakujeme, že totiž nynější vládní soustava jeho ohrožuje velmocenskou samostatnost této monarchie a že pomáhá co nej- výdatněji uskutečňovat světový program pruský. jehožto prvním článkem jest zabrání středoevrop- ských zemí od Krkonoš až po Adrii. Hr. Dzie- duszycki připomíná, že program pruský zahrnuje v sobě už i druhou polovici této říše a že i ne- odvislost Uher ociťuje se ve znamení otázky, po- daří-li se politika pruská před Litavou. Za čtrnáct dní kolo polské bude míti pří- ležitost v novém zasedání parlamentu vídeň- ského stlumočiti dru. Körbrovi tyto myšlenky předního svého zástupce a řečníka.
Körber pán Dzieduszycký Adrie Uher Prusko Rakousko Krkonoše Hradec Litava
24 article
Josef Holeček.
Holeček
25 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. dubna. (Dohoda če s ko německá.) »N. Fr. Pr.« otiskuje pražský dopis, v němž nejmenovaný pisatel pojednává o příští smiřovací akci česko-německé. Ve vy- jednávání bude se prý pokračovati hned, jakmile se sejde opět říšská rada. V úvahu však ne- vezme se celý komplex sporných olázek, ba- vyloučí se z porad prozatím též oba hlavní nynější české požadavky, totiž vnitřní úřadni čeština a moravská universita (!). Jednání bude se týkati zatím jedině krajského z ří ze ní. Proti takovému plánu nebude prý námitek ani se sťrany německé (Věříme. Pozn. red.), ani se strany české (?). Teprve až bude zabezpečeno krajské zřízení, po němž se přikročí ihned ke zřízení samosprávných krajských zastupitelstev, má se vzíti v úvahu vnitřní úřadní čeština. Němečtí říšští poslanci shromáždí se ještě před zahájením říšské rady, aby se poradili o tomto plánu. Porad zúčastní se též oba němečtí čle- nové českého zemského výboru, dr. Eppinger dr. Werunsky. Zaznamenáváme tento německý návrh, o němž netřeba podotýkati, že otcem jeho jest přání. V Praze, 4. dubna. (Z velkonočních listů.) Při odročení zimního zasedání říšské rady výkonný výbor spojených německých stran dal členům německé levice pokyn, aby se v dob velkonočních prázdnin zdržovali všelikých pro- v drobném prodejíi ve alialkích na vonkovsí
doktor Eppinger Werunsky Praha Francie moravský univerzita spojený německý stran
26 article
apsldnlo o sol nil aní čísle. . . . . . . . 19 čápsledn Inseráty platí se ho tov ě lapřel. placení a inserty přijímá vdmíni- strace v Marianské ulici č. a. Tam nackázcjí ne též redakee tiskárna a ezpedlco , Národnich Laiatá-, Bakopiy se novraesl.
Národnich Laiatý
27 article
jevů — psaných i mluvených — jimiž by se mohla poškodili smiřovací akce, zahájená v březnu polským kolem. Pokynu tomu vyhověli téměř všichni poslanci velkých německých stran v po- slanecké sněmovně a ani vídeňské listy nemají ve svých velkonočních číslech obvyklých posla- neckých úvah o siluaci. Výjimkou jest pouze místopředseda sněmovny, mnohomluvný prot. Kaiser, který přes zákaz uveřejnil ve »Volks- Zigu.« velkonoční úvahu, v níž, jak obyčejně, není ani jediné myšlenky. Také úvahy, vyšlé z pera členů p an- ské sněmovny, neskytají mnoho nového. Hr. Jan Harrach píše v »Reichsw.« o potřebě, bájiti rakouskou monarchii, ovšem se známou u něho podmínkou, že toto Rakousko bude spravedlivo ke všem svým národům. — »N. W. Journ.« vyžádal si mínění tří presidentu nejvyšších rakouských soudů o české úřadni řeči a moravské universitě. Dr. Karel Habě- tínek, president nejvyššího soudu, omluvil se, že k úsudku o potřebě české university na Mo- ravě nedostává se mu potřebných statistických dat, pokud pak se týče českého úřadování, po- ukázal na četná usnesení sněmu království českého, týkající se této otázky. Hr. Bedřich Schönborn, president správního soudu, sdě- laje v krátkém listé, že jako člen Taaffova kabinetu hájil zásadu, že stanovení úřadnlho jazyka spadá v obor působnosti vlády, jež roz- hoduje o něm cestou nařizovací. Požadavek české university na Moravě nemá za ne- o právněný; uvažovati možno pouze o tom, kdy a kde má býti zřízena. Konečně dr.
Kaiser Ziga Harrach N W Journ doktor Habě Schönborn Taaffův Hradec Rakousko Morava ský sněmovna
28 article
Unger. presídent říšského soudu, prohlašuje, že vláda nemá práva viklati právním rázem němčiny jako úřadního jazyka, poněvadž něm- čina práva toho nabyla — zákonem nějakým? Nikoli, pouze z vykem. Ovšem jiného důvodu pro úřadní něměinu při nejlepší vůli nalézt nemůze. Pro úplnost dodáváme, že dr. Eppinger uveřejňuje v „N. Fr. Pr.“ list, v němž jedovatou formou tohoto časopísu sděluje, že Němci v krá- lovství českém jsou proti zvýšení zemské. při- rážky o 17%, že zemský výbor hodlá žádati vládu, aby zemská pivní přirážka byla zvýšena z 1.70 K na 2 K a že pro národnostní smír jest mezi Němci nyní špatná nálada, protože čeští Pražané neuznali Příkopy za výhradnou državu německo-židovských buršů. Mimo to se dovi- dáme z tohoto listu, že protičeské výtřžnosti ve zněmčených městech severočeských mohly na- býti mnohem nebezpečnějšího pro Čechy rázu. Nevíme, je-li to důtka pánům aran- žérům protičeských výtržností, aneb pokyn, jak se mají zachovati příště. V Praze, 2. dubna. (Letošní náv štěva rakouských universit.) Dle Věstníku minist. osvěty měly rakouské university v uply- nulém zimním semestru následující počet po- sluchačů: Pražská česká na fakultě bohosleve- cké řádných i mimořádných 133, na fakultě právnické 1850, na fakultě medicinské 364, na fakultě filosofické 1281, celkem tedy 3628.
Unger doktor Eppinger Němec Pražan Příkop Čecho Francie Praha
29 article
Krakovská polská na fakulté boho- slovecké 76, na fakultě právnické 645, na fakultě medicinské 169, na fakultě filosofické 1044, celkem 1934. L vovská polská na fakultě bohoslovecké 418, na fakultě právnické 1316, na fakultě medicinské 104, na fakultě filosofické 904, celkem 2742. Německé university vídeňská boho- slovců 199, právníků 3389, mediků 1560, filo- sofů 2373, celkem 7521; inšprucká boho- slovců 283, právníků 350, mediků 179, filosofu 299, celkem 1111; štyrsko-h radec ka bohoslovců 103, právníků 794, mediků 295, filosofů 514, celkem 1708; pražská něme- cká bohoslovců 60, právníků 716, mediků 237, filosofů 459, celkem 1472; černovec ká bchoslovců 71, právníků 386, filosofů 240, cel- kem 697. Všech posluchačů vůbec bylo 20.811. Z těch bylo na fak. bohosloveckých 1343, na právni- ckých 9446, na medicinských 2908, na filosofi- ckých 7114. Mezi posluchači bylo v zimním se- mestru 1020 posluchaček a sice na práv- nických fakultách 40 hospitantek (v Praze na české universitě jedna), na medicinských fakul- tách 58 řádných, 7 mimořádných, 19 hospi- tantek (v Praze 7 řád., 1 mimoř. a 1 hospit.), na filosofických fakultách 153 řádné, 423 mimo- řádné posluchačky a 320 hospitantek (v Praze na české universitě 20 řádných, 10 mimořádných posluchaček a 81 hospitantka).
Praha Praha 7
30 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. dubna. Unie latinsko-slovanská. Předseda slovanského spolku moskevského pan Artur Čerep Spiridovič poslal panu Massar- dovi, členu téže společnosti a vydavateli pařiž- ské »Patrie«, list, v němž poznovu propaguje myšlenku shody latinsko slovanské, narážeje při tom na sblížení franko-italské a na spřízněnost královského rodu italského s dvory slovanskými. Spiridovič pokračuje pak: »Tato unie s 300 milliony duší byla by moci nezdolnou, oproti níž by se rozbíjely všechny snahy imperialismu anglo teutonského, kdyby odvážil se přejítik útoku. Nyní, kdy první nesnáze jsou překonány (pan Spiridovič soudí tak ze shody franko- italské a ze sblížení vlašsko-chorvatského. Pozn. red.), nutno zorganisovati ligu latins ko- slovanskou s odbory v Římě, Pa- říži, Madridu a Lissabonu. Jak- mile by se tak stalo, všechna sdru- žení slovanská v Moskvě, Sofii, Bělehradě, Praze, Krakově a Cle- velandu stala by se filiálkami této ligy. Měli bychom tak deset ohnisek propa- gandy v hlavních městech svéta latinsko slo- vanského.
Čerep Spiridovič Massar Spiridovič Praha Řím Madrid Moskva Sofie Bělehrad Krakov Patria