V Praze, ve středu dne II. prosince.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou:

NAR na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 11. prosince. Ve sněmovně po slanecké chtějí dodělati nejpozději v sobotu vy- rovnávací předlohy a také zákono dalmatských drahách tak, aby v pon- dělí mohli v panské sněmovně zahájit druhé čtení předloh těch. Ve sněmovně posla- necké jménem vlády hodlá se ujati slova toliko bar. Beck. V panské sněmovně bude debata veliká, potrvá celé dva dni. Sleva cukerní daně. Z Vídně, 11. prosince. Dnes dopoledneo půl 10. hodině sešel se rozpočtový vý bor, aby, pokud možno, zkoncoval zákon příčině s levy daně cukerní. Veliké po- tíže působí ústavní zákon, kterým se má zaru- čiti 8korunová sleva na dani té konsumentům

Chorvaté a Maďaři. Z Pešti, 11. prosince. Chorvatský bán Rakodezay vyhledal presidenta chorvatské- ho sněmu dra Medakoviče, který již ze Záhřeba odjel do Pešti, před jeho odjezdem žádal od něho záruky, že nebude ve sně- movně insultován. Dr. Medakovi prohlásil ochotu převzíti záruky po této stránce, dodal však, že by mohlo dojíti ke skandá- lům a hlučným scénám Dnešní schůze uherského sěmu se ještě Chorvaté zúčastní. Odjedou do Záhřeba odpoledne vnoci. Podle zpráv, které se rozšiřují, konati se budou nové volby do sněmu chl or- vatského teprve počátkem února. Z Pešti, 11. prosince. Zpráva, že dr. We- kerle měl dlouhou poradu s předsedou strany Starčevičovy dnem. Frankem o politickém postupu této strany vzhledem na zejtřejší zahá- jení chorvatského sněmu, učinila nemilý dlo- jem v koalici chorvatsko-srbské. Tam chovají totiž obavu, že Starčevičiáni, kteří mají v Chorvatsku veliké přívrženstvo a kteří jsou nejnebezpečnějšími odpůrci politiky chorvat- sko-srbské koalice, obsažené ve známé resoluci rěcké, napadnou koalici v týl a celý tak zvaný blotk resoluční politiky. Proto rozhodli se Chorvaté zůstati z polo- viny v Pešti a jenom z poloviny odjetí do Záhřeba. Později odjedou všichni, jakkoliv jich bude potřebí na místě. Dr. We- kerle sdělil chorvatskému ministru, že otázal

se dra. Franka, jak se bude chovati strana Starčevičova na sněmě, zejména, je-li pravdou, že zamýšlí pořádati skandály. Tento odvětil, že strana vystříhá se všech nedůstojných projevů, neboť dovede své zásadní stanovisko - vyložiti formou důstojnou. Následovala pak dlouhá poli- tická rozmluva mezi drem. Wekerlema drem. Franke m. Vyrovnání v uherském sněmu. Z Pešti, 11. prosince. Čeká se, že po 4tém hlasování ve sněmovně o rakousko-u her- ském vyrovnání následovati bude krátká speciální debata. President Justh vrátil se již do Pešti, avšak dnes nehodlá se ještě ujati před- sednictví. Za jeho nepřítomnosti byli Chorvaté dokonale znásilněni. Na jednacím pořadu dnešní schůze jest za- kon o kvotě, který potrvá několik dní, poně- vadž také odštěpenci strany neodvislosti budou mluviti proti němu. Kdyby Chorvaté podnikli proti této osnově obstrukci, budou osamoceni, neboť odštěpenci jich rozhodně podporovati nebudou. Myslí se však, že na obstrukci Chorvatů proti této před- loze vůbec nedojde, poněvadž Chorvsté ne- budou v Pešti. V tom případě byl by zákon kvotový hotov ještě před Vánocemi a tím bylo by vyřízeno rakousko-uherské vyrovnání ve všech hlavních částech. Neněmecké jazyky ve veřejných schůzích v Prusku. Z Berlína, 11. prosince. V parlamentníc kruzích se proslýchá, že spojené vlá dy v zájmu politiky blokové nebudou neochotny upustiti od § 7. společenského zá- kona, kterým se zakazuje v Pru- sku na schůzích jiným jazykem mluviti než némeckým. Podle jiných zpráv hodlá vláda paragraf tento pouze z mlr- niti v ten způsob, že dopustí užívání jiných neněmeckých jazyků v okresíc h smiše ných, kdežto pro ryze německé krajiny za- vésti hodlá výhradně jazyk německý s naprostým vyloučením všech jazyků neněme- ckých.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 11. prosmnce. „Wr. Ztg.“ oznamuje Císař jmenoval kabinetního sekretáře dvorního radu Josefa Mardegana odborovým přednostou.

K číslu 342. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4 Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Císař udělil kabinetnímu sekretáři dvornímu ra- dovi Gézovi Daruvárymu šl. Daruvarovi fitul a charakter odborového přednosty a kabinetnímu sekretáři dvornímu radovi Emilu Parisinovi bez poplatků rytířský kříž řádu Leopoldova. Z italské sněmovny. Z Říma, 10, prosince. (K. k.) Sněmovní komise k vyšetření zákonitosti skutků Nasových schválila 5 proti 4 hlasům jednací pořad, který z ce- ta a plně uznává zákonitost, jedná ní Nasova. V úterý bude zpráva ta předložena sně- movně. Generál Bailloud. Z Alžíru, 10. prosince. (K. k.) Nově jmenovaný velitel 19. armádního sboru generál Bailloud. který, jak známo, v březnu tohoto roku pro řeč, pro- nesenou před důstojnickým sborem byl přel ežen z Nancy do Montpellieru, ujal se dnes svého úřadu. Po přání generálově nebyli ku přijímání občanských a vojenských úřadů připuštěni novinářští zpravo- dajové.

Nobelova mírová cena.

Z Kristianie, 10. prosince. (K. k.) Dnes byla ve slavnostní sini Nobelova ústavu udílena Nobe- lova mírová cena. Byl přítomen velký počet zvaných, mezi nimi členové vlády, diplomatického sboru a četní členové storthingu. Ve 12 hodin do- stavili se členové a předseda Nobelova výboru. Mi- nisterský předseda Lövland věnoval zesnulému králi Oskarovi vřelou vzpomínku, v níž ve lebil jeho velký zájem o mírové hnutí a jeho zásluhy o zacho- vání míru za rozloučení unie. Potom přednášel vy- slanec profesor Hagerup o mírové konferenci v Haagu, načež uvedl Lövland jména oznámených již osob- ností, vyznamenaných mírovou cenou. Rozháraný stav v Persii. Z Teheranu, 10. prosince. (K. k.) »Reuterova kancelář« oznamuje: Zdejší listy uveřejňají telegram guvernéra Fermana Fermy šachoví, v němž oznamuje své odstoupení z místa gu- vernéra Aserbejdžanu z toho důvodu, že nebylo uči- něno zadost podmínkám, za nichž svůj úřad převzal a že se mu nedostalo od ústřední vlády podpory, což mělo za následek, že jest úplně bezmocným. Události v Marokku. Z Paříže, 10. prosince. (K. k.) „Temps“ dovídá se z Lally Marnie, že zástupci kmenů Benis- nasů, kteří před několika dny se dostavili do tá- boru u Martinprey a Udždy, aby prý vyjedná- vali o podrobení se vzbouřených kme- nů, jsou vyzvědač i. Z Rabatu, 10. prosince. (K. k.) Mezi Ben Slimanem a francouzským a španěl- ským vyslancem byla uzavřena násle- dující definitivní smlouva: 1. Maghzen přijíma všecka rozhodnuti o potla- čení válečného kontrabandu. 2. Policie má býti ve všech přístavech ihned organisována. 3. Dva inženýři diplomatického sboru mají, pod- porováni dvěma úřadníky maghzena, provésti v Tan- geru kanali saci.

FEUILLETON. Toilety princezny v dražbě. Kdežto belgický král ukládá své miliony do ko- runních statků, tone jeho dcera, princezna Louisa, v diuzích. V Brusselu měla se již konati dražba jejích klenotů, dědictví to po krábvné Henriettě a nyní za- hájena subskripce občanů, kteří jsou loyálnější než kral a chtějí ostudu sami odvrátiti, ve Vídni pok bude se v sobotu konati veřejná dražba toilet prin- cezniných, je jsou vystaveny v Dorotheu a od pon- dělka přístupny obecenstvu. Celá kolekce obsahuje na dva tisíce kusů a při nejnižším odhadu má cenu mnoha tisíc korun. Když princezna opustila Vídeň, byla nezvěstnou a konečně oklikou přes Záhřeb se dostala do „Lin- denhofu“ u Drážďan, zanechala ve Vídni vše, čeho nutně nepotřebovala: prádlo, toilety, přepychové predměty a všechny své věci tohoto druhu. Po útěku z Piersonova ústavu, v Berlíně a později v Paříži, kde od té doby dlela, byly stené, pro princeznu ne- zbytné věci znova objednány a zvláště za prádloa toiiety vydala princezna obnosy, jež se později ve spisech advokátů při různých civilních prucesech uváděly na důkaz její marnotratnosti. Zařízení bytu princeznina ve Vídni zůstalo netknuto až došlov Gothě k rozvodu. Pak bylo vše, co v paláci kobur- ském bylo jejím majetkem, dáno princezně k dis- posici. Princezna Louisa však, jež si zatím u prv- ních pařížských firem opatřila úplně novou výbavu, nechala svůj majetek ve Vídni. Všechny cenné věci, toilety, kožichy a pod. byly později uloženy ve skla dišti speditéra a ležely tam v bednach po několik let. Princezna, jejíž finanční obtíže nebyly již žádným tajemstvím, vypůjčila si na tento majetek značný ob- nos a když byl dluh splatný, vzrostl úroky a růz- nými výlohami na takovou výši, že princezna ne- mohla pomýšleti na vyplacení zastavených před- mětů.

Tak dostala se nádherná výbava princezny, jež obsahuje vše, co dáma jejího stavu potřebuje, konečně do Dorothea a v sobotu bude veřejně vydražena. Čtyři sály sotva pojmou cenné předměty, jež byly kdys majetkem princezniným, jest to výbava, že by sotva který světový obchodní dům mohl sestaviti úplnější, lněné a hedvábné batistové prádlo, hedvábné pun- čochy, pravé krajky, výšivky, drahocenné kožešiny (hranostoj, sobol, tuleň, bobr, modrá liška a j), stří- bro, šperky, vějíře, drobnosti, vásy, slunečníky, je- zdecké hole, kasety, umělecký mobiliár, akvarely pásy, rukavice, chemisetty, závoje, kostymy, sukně pláště, šněrovačky, klobouky, pštrosí péra, volavčí šály atd. a každý předmět jest v několika tuctech. Vějíře jsou tu všech velikostí a všech slohů, ze pštrosích per, krajek, dřeva, slonoviny, želvoviny a perleti, s monogramy a jménem princezny, drahé i la- ciné, vyvolací cena od 4 K do 400 K, celkem asi 100 kusů. Jen prádlo obsahuje několik set čísel dražeb- ního katalogu a od jednoduché domácí zástěry, jejíž cena označena 3 K, až k součástem toilety z pravých krajek nechybí v kolekci ničeho. Nejdražšími kusy jsou hranostajový límec s činčilou za 3500 K, oděv z tulení kůže, vyložený hranostajem za 2000 K, hra- nostajový plášť za 1300 K a činčilový límec s kraj- kami za 1600 K.

Oděvy jsou zde všech barev a provedení od jed- noduchého černého soukenného oděvu až k sensační toiletě, mistrovskému kusu francouzského atelieru, celkem neméně než 300 kusů. Velkou čásť kolekce tvoří drobnosti, vásy, hodiny, emailové a majolikové předměty z boudoirů princezniných, z části cenné památky, některé ještě z dětství, z části drobnosti, sebrané princeznou na cestách. Tak končí sláva světa. Předměty, jež kdysi byly svědky skvělých slav- ností a nejvyššího lesku, figurují zde pod čísly dra- žebního katalozu vídeňské zastavárny. = Nejrychlejší atlantický parník. Paroplavební společnosti, udržující spojení mezi Evropou a Novým Yorkem, zápasí již delší čas mezi sebou, by dosáhly největší rychlosti a uřipravily cestujícím největší po- hodlí. Před krátkým časem ještě zaujímali v té věci první místo Němci, nyní ale překonali je Angličané a jmenovitě společnost Cunard-Line. Její parník „Lusitania“, zbudovaný před několika měsíci, překo- nal v rychlosti německý parník „Císar Vilém“. Ví- tězství to nebylo ale příliš skvělé, takže ho Němci ani nepřiznali. Teprve nyní zvítězila rozhodně angli- cká loď „Mauretania“. Ta urazila na zkušební plavbě 27 mil za hodinu a vykonala plavbu z Liverpoolu do

Queenstownu průměrnou rychlostí 26.04 mil (48.5 kilometrů); na cestě pak do Nového Yorku dosáhla průměrné rychlosti přes 24 mil, ačkoli počasí nebylo příznivo. Možno tedy očekávati, že rychlost tu delší čas podrží. Nesmí se totiž rychlost lodi posuzovati dle dosažené rychlosti při zkoušce, neboť zkouška se koná jen asi dva dny s vybranými topiči a s do- brým uhlím, kdežto při dalších plavbách topiči se unaví a stroje znečistí, po několika letech pak ne- možno udrževati tak nesmírný tlak v kotlech, neboť seslábnou. „Mauretania“ jest také nádherně zařízena a má i zahradní kavárnu se stromy a drahocennými květinami. Mimo to má bohatou knihovnu, obsahu- jící nejnovější díla. By cestující nebyli odloučeni od pevniny, udržuje Marconiovým telegrafem spojení s různými stanicemi v Evropě a v Americe a tak po- dává cestujícím nejnovější zprávy. Na své první cestě do Ameriky vezla dvacet tisíc kilogramů zlata a přes 2000 cestujících. Zbudována jest z ocele a její turbi- nové stroje ženou tři ohromné šrouby. Za nynější krise jest pochybno, budou-li se takové parníky vy- pláceti, neboť spotřebují nesmírnou spoustu uhlía vystěhovalců do Ameriky ubývá. Bude zajisté delší čas trvati, než se americký průmysl tak zotaví, by poskytoval práci cizincům a přilákal je zase k vy- stěhování.