Ročník XXXX

V Praze, vě čtvrtěk 7. ledna 1909.

Číslo 7.

Na rannía večerní liaty předpláci set V Praze v administracii na měsio. . . . . . 2 K — h na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškoua na měsle. . . . . na čtrrt leta : . . . 7 K eeh ve filiálkách- na měsle. . . . . . 2 K 80h Pošton na měsie- na čivrt ieta . . . . K goh s dvojí zásílko na měsie Ba čtvrt ista : . . . i k de

ečerní daní. V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za gh večerni . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranuí čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově nepřed Předplaceni a inserty, př administrace v Marianské ul., 5. Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedice „Národních Llstů Rukopisy se nevracejí

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ke kampani zemských sněmů. Z Vídně, 7. ledna. Zejtra začne krát ká kampaň některých sněmů zem- ských. Podle všeho na krajinské m sněmu bude zahájení velmi bouřlivé. Tamse toliž chystají hlučné a prudké protesty a útoky na zemského presidenía Sehwarze. Na dolno- rakouském sněmu obnoviti chtějí známý návrh dra. Koliska, který už členem nového sněmu není a také na přetřes uvésti chtějí změnu, která se stala ve příčině zkoušek se žáky, školu »Komenského« ve Vídn opouštějíeími. Ministerský předseda bar. Blenerth u císaře. Z Vídně, 7. ledna. Ministerský předseda bar. Bienerth byl dnes o polednách po vše- obeených audiencích přijat cístařem ve zvláštním slyšení. Jest na snadě domněnka, že tato audience souvisí s audienci uher- ského ministerského předsedy dra Wekerla a se záležitostmi, které se projed- návají tou dobou mezi oběma polovinami říše. Jak se však dovídáme, bylo slyšení to věnováno spolu situaci vnitropolitické také situnci, která způsobena byla pondělní schůzí německých poslanců z království če- ského.

Definitivní ministerstvo úřadnické Z Vídně, 7. ledna. Jak se dovídáme, trvaj snahy po utvoření koaličního parlamentu, ni- koliv koncentračního kabinetu dále, avšak bar. Bienerth zařizuje se dále pro ka- binet byrokratický a budou-li marny pokusy vybudovati kabinet parlamentní, bud jmenován úřadnický kabinet defi- nitivním snad ještě před sestoupením po- slanecké sněmovny, které se nejspíše odloží o celý týden. Z kulturní řeči poslance Wolfa v Saské Kamenici.

Z Vídně, 7. ledna. »Arhsiterzeitung« sdě- luje: Poslanec Wolf v Saské Kamenici mluvil takto o Češích: »Oděni v rudé košile, jaké nos kati, na nohou vysoké boty, jaké nosi poražeč dobytka, na hlavě kastrol, na kterém jes chochol ukradené slepice — tak vystupují Čechové. Všude v německém územl rozvinjí se Čechové, jakoby byli n áhl vystoupili z pouličních kanáld. Nelze tici, jakoby byli spadli s nebe, nebot k tomu jsou tuze zahouněni.« Když vysloveny Wolíovi díky za tyto výkvěty něme- cké kultury, zůstalo několik německých sociálních demokratů seděti, kteří byli také ve sehůzi a pokřikovéno na ně: »Čeští psové, vymrskejte ty psyl«. Přepaden pak způsobem nejsurovějším a vy- hozeni. Jeden silně zraněn na hla- v ě. Wolf v doslovu svém pravil, že schůze jej naplňuje povděkem největším. Litoval sice toho, co se právě událo, ale prosil, aby se účastníci proto přiliš nerozčilovali, neboť Němci, kteří by se na české schůzi v Čechách choval tak, jak se právě chovali Čechové ve schůz nynější, odnesli by si rozbité hlavy a musili by býti rádi, kdyby nebyli zabiti docela. »Ře pochvaly provázel tato hrdinná slova«, oznamuje »Arbeiterzeitung . Záležilost rakousko-uherské banky. Z Vídně, 7. ledna. O postupu, který smlu ven byl mezi korunou a mezi oběma vládam ve příčině rakouskouherské banky a dalšího jejího zařizení, sděluje »N Wr. Tgblit.« podle informace maďarského po- slance: Obě vlády se souhlasem koruny zahájí vyjednávání již v době nejbližší výměnou not

Budou přibráni četní odborní referenti a pak konati se budou porady ústní dílem ve Vídni, dílem v Pešti. Komisi náležeti budou oba mini- sterští předsedové, správce ministerstva financi JorkaschKoch, státní tajemník uherský Popo- vics, uherský ministr obchodu Košut, správee ministerstva obchodu Mataja a tři nebo čtyři odborní referenti každého ministerstva financí. Slane se pokus skoncovati jednání to nejdéle do posledního února. Maďaři přijdou s návrhem, aby se vybudoval úplně dualismus také v rakousko-nherské bance for- mou banky kartelovaný ch. Z Vídně, 7. ledna. Večerní »Frmdbl.« oznamuje: Za nedlouho zahájeno bude vy- jednávání o bance referenty. Potom ná- sledovati budou porady obou ministrů financl. O dosazení zvláštni komise bankovn není ještě rozhodnuto. Z Vídně, 7. ledna. Křesťansko-sociální svaz dává prohlašovati, že jest rozhodně odpů- cem banky kartelo vé. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 7. ledna. (K. k.) Císař vzal dnes dopoledne do přísaby knížete Montenuov v jeho nové hodnosti jako prvního nejvyššího hofmistra, dále několik nově jmenovaných tajných radů, mezi nimi zemského hejtmana na Moravě hr. Serenya. Úprava živnostenských a dělnických poměrů v za- braných zemích.

Ze Sarajeva, 7. ledna. (K. k.) Jak bylo již oznámeno, dostalo se císařské sankce nedávné- mu nařízení zemské vlády o vyko- návání řemesel v Bosně a Herce- govině. Co nejdřive nabudou platnosti zá- kony a nařízení, které civilní adlatus bar. Benko ohlásil na loňské anketě o nemocenském pojišťování dělnictva v Bosně Hercegovině. Tyto zákony týkají se ze- jména ochrany živnostenského děl- nietva. Tato zákonná úprava stala se naléha- vou nutností, poněvadž živnostenský a průmy- slový rozvoj země stále pokračuje a počet děl- níků, kteří jsou zaměstnáni v živnostenskýeh a průmyslových podnieích, překročil již 50.000 osob. Prvé ze zmíněných nařízení týká se po- měru zaměstnavatele k dělníkovi. Opírá se v podstatě o ustanovení rakouského řádu živnostenského, bylo však přizpůsobeno zdejším poměrům. Mimo to obsahuje zvláštní ochranná ustanovení pro obchodní po- mocntetvo. Dále obsahuje toto nařízení ustanovení o maximální době pracovní v továr nách, o přestávkách, o obmezení práce mladist. vých dělníků a dělnic v době noční, o zavedení pracovních řádů pro všechny podniky, které za- městnávají přes 20 dělníků, o rozvázání poměru pracovního, o lhůtě výpovědní a o zavedení pra- covních knížek. Další nařízení upravuje povolo- vání práce přes čas pro továrny a nařizuje, že maximální doba pracovní smí býti prodloužena jenom při skutečné potřebě a na základě úřad- ního svolení, a to na nejvýš po dvě hodiny denně a po 15 neděl v roce. Třetí nařízení ob- sahuje předpísy na ochranu živo ta a zdraví průmyslových a živno- stenských dělníků se zvláštním zřetelem na nebezpečí v živnostech stavebních.

Události v Marokku. Z Casablanky, 6. ledna. (K. k.) Oddil do- morodců z Bu Sniky obsadil dvorce v území Sghiretů, aby zabezpočil poštovní spojení mezi Rabatem a Casablankou. Z Madridu, 6. ledna. (K. k.) Nota, kterou včera nejslarší člen diplomatického sboru v Tangeru odevzdal delogálovi sultána, má ná- sledující znění: Vlády velmocí, kte re podepsaly smlouvu algecir as- s kou, obdržely přípis, který Mulej Hafld zaslal prostřednictvím nejstaršího člena diplo- matického sboru v Tangeru jako odpověď na zprávu ze dne 18. listopadu. Vlády zemí, za- stoupených v Marokku, přijaly s uspo- kojením tuto odpověd, v níž spatřily důkaz, že prohlášení, jež učinily v notě ze dne 18. listopadu v zájmu přátelského a důvěrného poměru, který přejí si udržovati se svrchovanou autoritou šerifské říše, shoduje se se smýšlením Muleje Hafida. Následkem toho velmoci, jež po- depsaly smlouvu algecirasskou, se usnesly uznati Muleje Haťida za legi timního sultána a uložily nejstaršímu členu diplomatického sboru v Tangeru, aby toto uznání oznámil zástupci J. V. v tomto městě.

Dementi ze slřední Ameriky. Z Brusselu, 6. ledna. (K. k) Dle zprávy zdejšího generálního konsula z Guatemaly je nepravdivou pověst rozšiřená z Nového Orleanu, že bylo u Amapaly staženo vojsko z Guatemaly a Hondurasu proti Nicaragui. Boykot na německé obili a mlýnské výrobky ve Švýcarsku. Z Oltenu, 6. ledna. (K. k.) Na dnešní schů- zi, která byla svolána výborem pro zame- zení dovozu německé mouky peči vové, dostavilo se 72 švýcarských mly nářů. Bylo usnoseno, aby byl vyhlášen boyko na německé obilí a na německé mlýnské vý robky. Kdyby boykot německého obilí nebyl pů- sobivý, má zvolený výbor podati návrhy, aby boykot byl rozšířen také na ostatní výrobky ně- Objevené nepořádky u petrohradské policie. Z Berlína, 7. ledna. Z Petrohradu telegra- fují »Local Anzeigru«: Při petrohradsk policii objeveny ohromné nepo řádky. Cheť policie státní rada Nikoforov by ihned propuštěn ze služby a bude po- staven před soud. Tolikéž jsou propuštěni d v úřadníci pro zvláštní poslání a 5 okresníeh představených a 8 pomocntků. mecké.

Zmatky v Persli. Z Teheranu, 6. ledna. (K. k.) „Reuterova kancelár“ oznamuje: Aid ed Daulel byl jmenován ministrem zahrani- čních záležitostí. Zakročení anglickéh- vyslance pro uzmutí poněz, náležejicích „Impe- rial Bank of Persia“ Aid ed Daulehem, mělo ton úspěch, že nařídila perská vláda bušebrské mu celnímu úřadu, aby vrátil tento obnos. Z Teheranu,o. lědna. (K. k. P'etronrau ská telegrafní agentura“ oznamuje: Prine Fer- man Ferma obdržel rozkaz, aby se odebral do Ispahanu jako guvernér. Z Berlína, 7. ledna. Z Teheranu telegra- fují »Local Anzeigru«: Právě byl uveřejněn vý- nos šachův, opatřený 38 pečeťmi nejvyššího duchovenstva, kterým šach ohlašuje ne- zvratně svojivůli ústavu zrušiti.

Nebezpečí války na Balkáně

Ruské koňstvo do Srbska Ze Zemuna, 7. ledna. (»Arbeiterztg. «) Plu- kovník Paunovič, který mešká z rozkazu srbské vlády na Rusi za příčinou ná- kupu koní pro jízdu adělostřelbu oznámil srbské vládě, že ze státních hřebčineů bylo darováno 1000 konf Srbsku. Srbský ministr Protič do Petrohradu. Ze Zemuna, 7. ledna (»Arbeiterzlg «) Zde proslýchá se, že v několika dnech odebéře se bývalý ministr vnitra Protič do Petro- hradu, aby ruskou vládu a jiné politické kruhy zpravil o posledních skutcích srbské vlády a usnesení skupštiny ve př- činé Bosny a Hercegovi ny.

Shoda turecko-srbská? Z Paříže, 7. ledna. (K. k.) V »Petit Jour nalu« projevuje bývalý francouzský poslanec Mermeix svůj podiv nad tím, že Milov- novič, který mu před dvěma měsíci řekl, ž válka s Rakousko Uherskem by znamenala kone Srbska, mohl se obrátiti na Rakousko- Uhersko s výzvou, která rovná se ultimatu. Milovanovič pravděpodobně po slechl vnějšího vlivu. Mermeix soudí, že tento vliv vychází ze strany mladoturecke a připomíná, že Ahmed Riza zároveň s Milova- novičem žádal pro Bosnu samosprávu. Kdyby obě tyto osoby, dříve než pronesly svou řeč,s byly dorozuměly, pak by to dokazovalo z ne- pokojivou vojenskou dohodu mez Srbskem a nejmocnější tureckou stranou. Boykotování rakouského zboží Z Cařihradu, 6. ledna (K. k.) Boyko rakouského zboží a rakouskéh lloydu trvá nezměněně dále. Lze však pozorovati, že v některých místech vzrůstá oposice živlů, které boykotem trpí, anebo které mají zájem na tom, aby boykot přestal. V ně- kterých případech se podařilo dosáhnouti bud energickým zakročením nebo hrozbou, nebo ko- nečně peněžnými dary, sby obstaráno bylo složení a doprava rakouského zboží. Ne byly doposud potvrzeny pověsti že někteří živlové v poslanecké sněmovně, mezi jiným Albánci, chtěji vystoupiti proti boykotu- Jest to asi okamžiková taktická zbraň v procesu, který poslanecká sněmovna co do svého útvaru prodělává.

Anglická domluva Rakousku Z Londýna 7. ledna. (K. k.)) „Times““ praví, že pokud Rakousko-Uhersko bude se oproti Turecku cho vati tak, jako se chová nyní, jest rozřešení ne možné a bez rozřešení v nejbližších několika tý dnech jest mír na Balkáně a snad také Evropě závislým na kierčníkkoli nezodpovědném Srbovi, který překročí Drinu. Válka nebo po tla čení ozbrojeného povstání v Bosně bu de však Rakousko-Uhersko státi nepo měrně více obětí na penězích, než ry chlé povolení nejkrajnějších pozadav ků Turecka. Stanovisko Srbska k anneni Z Londýna, nujeounýreletram minřeterského Preo sedy Milovanoviče, v němž sděluje se sta novisko Srbska k annexi Bosny. Telegran tento jest v podstatě souhrnem řeči Milovanovičovy ve skupštině s vynecháním mista o otro ctvi nebo ujafmení Srbů ve dvou provinciích. Milo vanovič opakuje, že národní program Srbska žáda aby Bosna a Hercegovina se emancipov aly aspoň tou měrou, aby byly a to navázati ú zký p litický a hospodářský poměr se Srb skem a Černou Horou. Neodvislos! Srb ska a Černé Hory musí v Bosně a Herce govině najíti protiváhu. Evropská rovno váha toho vyžaduje, aby tyto provincis byly pon chány samy sobě, aby mohly sledovali své sympali a své zájmy, kleré směřují k tomu, aby vznikl poci úzké pospolitosti hospodářských a politických zájmo se Srbskem a Černou Horou. Přednášká pro annezi Bosny v Pobrohradě. Z Petrohradu 7. ledna. (K. k) V literárním spol ku měl Grabowski opětně přednášku ve pro spěch Rakousko-Uherska, které byli přítomn četní poslanci. Přednáška byla odměněna velkou po- chvalou. Grabowski pravil, že Bosna může se cítit šťastnou, že jest navždy spojena s vysokou rakou skou kuliurou. Rakousko-Uhersko pomohlo Bosna k blahobytu a poládku. Zdejší časopisy umlčují před nášky Grabowského

Katastrofa vjižní Italii. Osud Messíny

Z Říma, 6. ledna. S bořeníní zbylých zdí v Mes- sině bylo již započato. Následkem vyhlášeného stavu obležení jest přístup k troskám každému zapovězen. jedině majilelům domů jest dovoleno zachraňovati při boření nalezené cenné věci. Původně pomýšlelo se skutečno na to, vylíli n trosky ohromné zásoby petroleje, které se nalézajív neapolském přístavu, zapáliti a bombardovati trosky. ale proti tomuto plánu ozval se prudký odpor a bom- bardování bylo prohlášeno za bezbožný čin Všeobecně se tvrdí, že pod troskami leží ještě mínoho žijících lidí. Uveřejňují se články, že při země- třeseních r. 1693 a 1783 byli ještě po 20 dnech na- lezeni živí lidé a roku 1837 byly dokonce děti po dva- celi dnech živé vylaženy z trosek, proto bylo by ne lidské, trosky spáliti nobo bombardovati. Téhož ná- zoru jsou i lékaři. Powocné sbory musí zachovávali velkou stříd- most a píti jen vodu, která se přináší k vagonových cisteren nebo z lodí. Po lupičích se bez milosti stříe a bylo také postříleno mnoho psů, kleří ožírali mrtvoly. V messinském nalezinci bylo předevčírem nale- zeno 25 kojenců bez vnějšího zranění, ale zahynuv ších hladem. Vedle nich byla jepliška, zabitá sřícenou zdí. Sestra vídeňského podmaršálka Dillmonta neza- hynula v klášteře v Reggiu, nýbrž zachránila se s ostatními jeptiškami, které byly dopravenydo

Řiíma. Z Messiny, 6. ledna. (K. k.) Včera pršelo, po- zdějí se však přece nebe vyjasnilo. Z trosek byly vytaženy další dvě osoby ještě živé Pokračuje se ve vykopávání a pohřbívání mrtvol, jakož i v desin- fekci. Schůze zachráněných. Z Messiny, 6. ledna. (K. k.) Na podnět poslance Fulcia shromáždili se dnes na troskách městn všechny zachráněné osoby z Messiny. Byla schvá- lena resoluce, v níž jednomyslně se prohla šuje, že jest historickou a národní nutností aby Messina byla znovu zbudována- Vyslovuje se naděje, že parlamenl, lento interpret národní duše a přání civilisovaného svěla, vylvoko účinnými prostředky nový život v Messině.

Pomocná akce Z Messiny, 7. ledna. Úřadům bylo nyní možno břežích messinské úžiny dostatečnou pomoenou služ- bu. Ruské válečné lodi odpluly z Messiny a rovněz ostatní lodi cizích mocnosti odplují. Z Catihradu, 7. ledna. (K. k.) Parník „Bezml- alem“, který je určen pro záchranně práce na Sicilii, nedá se tak rychle zaříditi jako nemocniční loď. — „Serveli Funun“ navrhuje tudíž, aby Turecko poslal na Sicilii zdravolnický materiál a polraviny obchod- ním parnikem, ježto by se jinak sesměšnilo. Návštěva carova v Italii Z Paříže, 7. ledna. „Echo de Paris“ sděluje z f- ma: Ulrdinné chování ruských námořníků při zá- chranných pracích v Messině ocehuje se v celé Itali a změnilo smýšloní lidu úplně ve prospěch Ruska Nic nepřekáží nyní návštěvě carově v Italii. Panuje přesvědčení, že nejen mu nehrozí žádné nebezpečí. nýbrž že jej obyvalelstvo přijme s nadšením. Soudi se, že k návštěvě carově dojde určifě během toholo roku Radiotelegrafie a majáková služba. Z Messiny 6. ledna. (K. k.) Započalo se s opra- vou radiolelegrafické stanice na tvrzi Spurii. Tak majáková služha v úžině byla prozatimně opět ob novena. Vědecký úsudek o zemětřesení Z Říma, 7. ledna. Ředilel observaloře na Vesuvu prof, Mateucci se vyslovil: Velké tellurické kalastroí

FEUILLETON. Zoologická zahrada v Praze Píše cestovatel Vilém Němee. Dosud bylo pravidlem, že v zoologických zahradách umisťovánu byla zvířata vždy dle sy stematických tříd vedle sebe, aniž dbáno toho by se bral zřetel k zeměpisnému rozpoložení Stojí před námi na př. dům pro šelmy kočko vitá. V klecích, na venek s malým a nedosta tečným »výběhem«, vidime tu vedle sebe lna. tygra, levharta, jaguára, ocelota, pumu, geparda a jiné v pestré směsi. Obdivujeme se »divoko- sti« ejich, kráse těla, odslinům srsli. Vi dimeje běhat. z kouta do kouta, váleli se na špinavé podlaze neb v smrdutém prachu Litujeme těch mezi nimi, kteti vzbuzují svými kožulmi nemo- cemi neb pokročilou rachitis naši soustrast. Klec a úzký dvorek nám však nepodává nijaký obraz zvířete jak žije na svobodě, ne- znázorňuje nám ani jeho okolí, ani domov.

Většina navštěvovatelů dávno zapomuěla (vě- děla-li to vůbec), kde jest domovina toho neb onoho zviřete, tím že pak vidí podobná sobě zvířata z rozličných dílů světa vedle sebe, plete si pojmy a jeden z nejpřednějších účelo zpologické zahrady stává se illusorním, účel poučující a vzdělávací. Jest to asi tak, jak kdybychom ve veliké knihovně stavěli vždy jen takové knihy vedle sebe, které se povrchn vazbou a dle velikosti k sobě hodí. Jaký by tu povstal chaos V asijském oddělení můžeme co do staveb již větší upotřebiti rozmanitosti a také by to ne- vypadalo nikterak, kdyby se tu měl opakovati moliv, užitý v oddělení africkém. Nebudeme tedy zdo stavěti žádnou vesnici, nýbrž rozděli- me po celém prostranství asijské národy nám připominající stavby. Kus čínské zdi s věží může býti přístřeším medvědům, šakalům a vlkům, jinde zase několik stanů kírgyzských pro plactvo a domáci zvířata asijská, tu před- vádí nám kopie indické pagody opice, papoušky a terarium asijské, jinde činský pavilon šelmy.

Zde kus japonského parku s rybníčkem pro zvířenu japonskou, tam zas imitované bambu- sové klece pro menší zviřata a onde buddhisti- cký chrám jako přístřeší velkých tlustokožců. Podobným způsobem si již před lety předstuvo val jistý zoologický odborník asijského oddělení »ústřední zahrady elhnograflcko-přírodovědeckée a žádal dokonce rodinu čínských domorodee pro čínský pavilon, indsických do chrámu atd. eskymáky pro severní kraje polární a černochy a Indiány pro Afriku a Amoriku. Pěkné by to sice bylo, ale těžko uskutečnit. Pro nás by sta- čilo, kdyby tu a tam někdy opatrovatelé zvířae se přestrojili za Indiány, Černochy, Japonce, Eskymáky a Čiňany. Bude se mi namítati, že rozložení tolik oddilů v zápětí míli bude zvětšení režie, zvlástě co týče se dohledu, opatrování a topení. Mám však za to, že tuto režii hojně zas bude krýte zájem obecenstva, kterému takto podáváme zoologickou zahradu modernl a origi- nální, jakěž nikde dosud není A jinak, vždyť režie nebude ani tak veliká, jak se zdá, poněvadž není třeba všem, ba ani tro- pickým zviřatům v zimě topiti, dáme-li jim hojnou příležitost k pohybu a suchě, dobře chráněné přistřeší. Otázku tuto rozlustil již hamburský Hagenbeck a máme tudiž již osvědčené příklady před sebou. Ještě jiný příklad: Jest známo, že málo- které zoologické zahradě v Evropě se podařilo, přechovati gazellu africkou bez pohromy pře evropskou zimu, vzdor topent. Malá, bilá pouštní liška, fenek (Megalotis Zerda) chována i v létě v klecích za sklem.

Moje gazelly, které jsem si před lety při vezl, vydržely přes zimu zcela pěkně v Bene šově, v noci a za nepříznivého počasí byly v konírně, jinak ale běhaly boz ohledu na sníh a mráz volně po dvoře. Když ale příštím rokem dostaly se do zoologické zahrady, pošly v zimě vzdor, či snad vlastně »následke ms topení. A feneka, bllou pouštní lišku, už chovám pátý rok, v zimé v létě v téže voliére otevřené, kam přistupu má déšť, vítr, snih a mráz; o nějakém topení ani řeči. Můj fenek se má dosud dobře, jest živ zdráv, nebyl nikdy churav a nebývá ani v pravidelných intervalech krmen, což také má do sebe pozoruhodný význam. O krmen v zoologických zahradách však dnes se zmiňo- vati nebudu, k tomu je času dost, až bude- me-li zoologickou zahradu vů be míti, totéž platí o řízení zoologické zahrady, o administraci, umístění a opatrování zvírat. Rozumí se, že by mne nenopadlo žádati aby taková zoologická zahrada, jak ji navrhuji, zřízena byla hned jako celek ohromným nákladem, Nikoli, stačí úplně, zařídíme-li si napřed co možná nejúplněji oddělení evropské aneb aspoň české! Hlavní věci jest a zůstane výběr pozemku, hodícího se pro zoologiekou zahradu, Až nabudeme zkušenosti a peněz, zřiďme ihned oddělení africké, k tere jest nejzajímavějši a poměrně nejlaciněji se dá pořídit. Pak mohou následovati ostatní oddělení, sedmá zůstaniž za- tím »pro strýce Příhodu«, na kterého zapome- nouti nesmíme. Budeme-li míti takto během několika let zoologickou zahradu ja ko celek hotovu, můžeme si gratulovali.

Nechtějme v Praze za veliké snad peníze opičiti se za cizim a dávno zastaralým vzorem, zavrhněme systémy dávno opolřebované a vstupme při prvních počáteích ihned svérázně do světa, dle soustavného, napřed dobře promyšle- ného plánu. Dle nabytých zkušeností pak zvě- šujme, účelně a prakticky. Co nádhery se lýče tu mějme ji na zřeteli teprve v druhé řadě, at co tomu bude říkat budžet. Nezapomeňme nikdo, že naše zoologická zahrada má být vzorem pro jiné a útulným domovem v nís nalezajících zvířat. Chopme se věci ihned a se zápalem. Budeme-li míti příhodné místo, může zoologická zahrada, jak ji na mysli mám, ho- tova býti během jediného leta, t. j. všeobecné zřízení a definitivní dohotovení českého a evrop ského oddělenl. Prote navrhuji, aby se naše zoologická za hrada nezakládala lak, bychom chtěliihned celkový »ensemble« míti pohromadě, avšak pozeme musí býti už celý k disposici. Prvním rokem začneme s Evropou, druhým neb třetím as s Afrikou a tak dále. Mnoho a mnoho mám ještě na srdci dnešní mé řádky však nemají účel pojednávati okolnostech čistě odbornických a týkajících se in- terních záležitosti zoologické zahrady. Chtěl jsem pouze otázku o zřízení zoologické zahrady v Praze posunouti ku předu, v obecenstvu vzbuditi zájem a poukázati na důležitost pod- niku toho. Jestli se mi to jen poněkud poda- řilo, budu u vědomí tomto šťasten! Tedy ku předu a jenom nic polo vičatě! Budto podnik, odpovída jleí svým účelům — aneb toho ra ději nechme! Zoologická zahraďa v Praze bude rozhodně prospívati, zřidíme-li ji účelně — bude-li lídová. Zřidíme-li ji ale dl pochybených vzorků a k tomu ještě n Štvanici, budeme míti menažerii, kterou zase brzy zrušíme. a sz se odtnl

Z kulturní ciziny. Správa pařížské »Comědie fran caise« propustila ze svého svazku slavného Coquelina mladšího (Cadet) s ohledem na jeho nemoc, klerá brání mu již přes rok vystupovati na scéně. Vynikající herec dán do výslužby s výslovnou klausulí, že v případě zotavení z trapné choroby má býti přijat opě- tovně do svazku »Comědie franeai se s týmž platem, jako doposud. Právě o minulým Vánocích dosáhla popu- lárni Sardouova »Madame Sane Gene« v Paříži samotné 1000, představení Dle výpočtu časopisu »Gauloi s« je to vůbec čtvrtý divadelní kus, klerý tak enormního úspěchu dosáhl. Před proslulou komedil Sar- douovou byl to Gounodův »Faus t«, ko- mická opera »Bílá paní« (od Boildie u a Andranova opereta »Miss Helyett«. Citovaný list připojuje k tomu vzpomínku n sebevědomí nedávno zesnulého dramatika, který krátce po prémieře »Madame Sans Gěno«, když kritika komedii velmi zkrátka odbývala, paní Réjanovou těšil a ujišťoval, že »tato komedie přečká všecky své nemilosrdné kritiky a pařížské publikum že jí teprve časem přijde pořádně na chuť«. V tom se zkušený divadelní praktik, jakým Sardou bez odporu byl, nemýlil. Nejpopulárnější komedii jeho přišlo se na chut nejen v Pařiži, nýbrž po celém téměř světě. Vydavatelstvo petrohradského »S v ě tae založilo veliký kartografický podnik zvanj »Vsja Rossija«, který má asi v 1000 l- stech obsáhnouti nejpodrobnější mapu ruské oblasti evropské i asijské. Hlavním redaklorem velikého podniku jest prof. moskevské univer- sity D. N. Anučin. Dosud vyšlé sešity obsa hují podrobné mapy Finska a Krymu v řadě seril. Velmi podrobné průvodní fexty k jednotlivým mapám činí z atlasu vlastně zá- roveň výbornou a informativní encyklopedii, je- již cena spočívá v tom, že je zpracována na základě nejnovějších materiálů, dat, stalistik ata nrn unr