Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 330. ze dne 29. listopadu 1907.

Sportovní věstník.

Athletika a sportovní hry. ** Sborčeských soudců rozpuštěn. Soudcovská aféra zápasu Slavia — W. A. C. čili také aféra Seidl—Meisl—Vondörfer byla ukončena ve stře- deční schůzi Českého svazu footballového způsobem, který by byl roztětím gordického uzlu, kdyby měl svého Alexandra. Sbor českých soudců vykonávaje povinnost uloženou mu jeho řádem i svazem, dele- guje soudce ze svého středu k zápasu Slavia — W. A. Č. Vídeňský klub projeví přání, aby soudcoval p. Meisl. Veřejnosti jest známo, že p. Meisl odřekl, při- pojiv poučení, že jest dosti českých soudců pro tako- výto zápas. A při zápase nastoupí konečně inž. Vondörfer. To, co předcházelo i následovalo za kuli- sami této aféry, líčí informace, které nám poskytl svědek těchto událostí, asi takto: Předseda Č. S. F., člen soudcovského sboru a sekretář Slavie p. Horá- ček, v pátek nebo v sobotu před matchem, vzkazem informuje předsedu soudcovského sboru, inž. Von- dörfera, o tomto přání. Tento vzkáže, že záležitost jest vyřízena tím, že Sbor českých soudců delegoval p. Seidla za soudce. Osobně prý nic nemá proti soudcování p. Meislovu; ale bylo by možno jen v tom případě, jestliže p. Seidl ustoupí. Nic víc a nic méně. Načež p. Horáček telegrafuje p. Meislovi. Ten nepřijel, ale poslal poučení, které bychom pro uvaro- vání příštích podobných afér rádi viděli za rámečkem vyvěšeno ve výborovně Č. S. F. a Slavie. Nesoudcuje p. Meisl, ale ani p. Seidl, nýbrž tehdejší předseda Sboru českých soudců.

Sbor vidí v této věci nevážnost k sobě a k svým řádům, učiní z aféry kabinetní otázku. Předseda sboru resignuje, sbor žádá zadostiučinění ještě na předsedovi Č. S. F. p. Horáčkovi. 20. listopadu zá- ležitost odložena. Sbor zatím zvoli předsedou mla- dého, ale energického sportovce p. MUC. Joe Grnssa, jenž se těší všeobecné vážnosti i pro své vědomost sportovní. Ve středu 27. listopadu sbor, vyšetřiv věc. vyslechnuv zúčastněné osoby, při čemž se dovídá že p. Horáček telegrafoval pro p. Meisla v domnění, ba přímo jistotě, že Sbor českých soudců dal svo- lení k soudcování páně Meislovu, vyšle své delegáty do výboru Č. S. F. žádat zadostiučinění od p. před- sedy Svazu respekt. žádat výbor, aby mu zadosti- učinění dáti uložil. Výbor Svazu však odpovídá roz- puštěním sboru soudcovského, odvolávaje se na usne- sení mimořádné valné hromady, která schválila zřízení soudcovské sekce ve výboru Č. S. F. (viz ofic. zprávu Č. S. F.). Ten zatím poznav náladu ve výboru Č. S. F. a dospěv k přesvědčení, že se od něho zadostiučinění nedostane, přija! 21 hlasy při 3 nehlasovavších proti 1 hlasu návrh, aby p. Ho- ráček byl ze Sboru soudců vyloučen. Sbor českých soudců se usnesl trvati dále jako kroužek a infor movati podrobně veřejnost, doufaje, že ona mu dá za pravdu a odvolati se mimo to k valné hromadě. V den zápasu Slavia—W. A. C. jsme přičinili své poznámky k povolání pana Meisla za soudce. Tehdy jsme se ovšem domnívali, že W. A. C. svou žádost vyslovil jako conditio sine qua non. Zatím jsme zvěděli, že W. A. C. žádal o pana Meisla, jen »možno-li to«. I stačilo jediné slůvko »nemožno«a celá tato aféra nemusila vzniknouti. Rekli jsme

tehdy, že »trpíce diktát bez obražení, stavíme sami soudce své do stínu inferiority.« Pravíme přímo a bez obalu, že v tomto případě spíše byla pravda na straně soudcovského sboru, žádajícího zadostiučinění než výboru svazu, odpoví- dajícího rozpuštěním sboru. Předseda Č. S. F. mohl zadostiučinění dáti bez újmy své vážnosti a zajisté jen k utužení sympatií, kterých požívá dosud v míře hojné. Není hanbou říci: přenáhlil jsem se. A pak by ovšem nebylo do- šlo ani k rozsudku soudcovského sboru nad ním ani k rozpuštění sboru. Svaz sám kdysi požádal žur- nály, aby neseslabovaly autoritu soudcovskou kriti- kami soudců a dnes prostě sbor, jenž hájí svou autoritu proti svému členu, trestá rozpuštěním. Bojíme se, že tento čin znesnadní postavení všech příštích soudců a podkope jejich autoritu i na hřišti. Neboť, jak si mohou hráči vážiti soudců, na něž výbor C. S. F. hledí jako na placené síly, které vykonávají úkol jim uložený soudcovskou komisí ústředního výboru Č. S. F. A slovo o placených si- lách bohužel v tomto konfliktu padlo. Bez vážno- sti k soudcům není však ani sport dobře možný. Pořádek, který byl v provozování českého footballu, byl v první řadě zásluhou S. Č. S., jenž zasluhoval více zřetelů, než mu tuto projeveno a to tím spíše, že nečinil nic jiného než hájil svou vážnost, v čemž ostatně nalezl podporu i u cizince — p. Meisla. Jsme tak dalece optimisty, že se domníváme, že ještě dnes jest možný smír mezi výborem Č. S. F. a S. Č. S., kterého si upřímně přejeme v zájmuu spořá- daného sportovního života našeho.

** Soudcovský výbor Č. S. F. svolává důležitou schůzi všech svých členů do kavárny »Ri- viery« na dnešek v 8 hod. večer. Žádá veškeré kluby, by mu oznámily nedělní své zápasy a upo- zorňuje pp. z bývalého S. Č. S., pokud reflektují na úřad soudcovský, by podali soudcovskému výboru své přihlášky do této schůze písemně. Ti, kdož dosud nesoudcovali, nechť laskavě se přihlásí ke zkoušce. ** Slavia v. First Vienna F. C. Mužstv Slavie k nedělnímu zápasu nastoupí v tomto sesta vení: Hejda; Krumer, Veselý; Maisl, Kotouč, Jir- kovský; Květ, Bělka, Malý, Košek, Milda. Em. Benda na umrzlém terainu nedělním si přivodil svou starou chorobu v koleně, která ho nutí k odpočinku. Pře- jeme čackému Bendovi, jenž v letošní sezoně podal výkony obdivuhodné, rychlé a úplné zotavení. J. Krumer prý churaví; nebude-li moci v neděli nastou- piti, nahradí ho Kolář neb Ort. ** Slavia Reserves hrají v neděli se Sportbrüder v této sestavě: Příbramský; Hromada. Kolář nebo Ort; Labuťka, Bárta, Kopecký starší; Straka, Tausík, Jahn, Tony, Jahn. ml — Slavia Ju- niors a Slavia IV. sehrají zápas v neděli o 1/210. hod. dopol. ** A. C. Sparta. Dnes o 8 hod. več. důle- žitá schůze všech hráčů »u Bigalských«. Přítomnost všech nutna. ** Sparta-Smíchov. Nedělní zápas se Smí- chovem počne přesně o půl 3. hod. za soudcování p. Heritesa. Vstupné stanoveno co nejmenší, členové obou klubů mají na legitimaci vstup volný.

** Oslava jubilea Slavie stanovena na 21. prosince.

Z Č. S. F. (Of. zpráva.) Čechie (Ml. Bole- slav), Č. Brod a N. Bydžov budou vyzvány, by po- daly výkaz své činnosti. S. K. Žižkov škrtnut ze seznamu členů Č. S. F., F. I. de F. A., oznamuje, že byly přijaty svazy finský, norský a irský proza- tímně za členy Federace. Schváleny stanovy odboru: Hrací řády a Ch. Cup a odb. soudcovského. Poklad- niční knihy revidovány. Pan dr. Říha bude požádán za sdělení o posledních nepřístojnostech na hřišti Plzně. Břevnovu udělena důtka, že pozdě odřekl zá- pas Olympu. V záležitosti soudce při zápase Slavia— W. A. C. vzata na vědomí vysvětlení pánů Horáčka a inž. Vondörfra a soudc. sboru vyslovena nelibost, poněvadž nedovedl zabrániti útokům svých členů proti předsedovi Č. S. F. Prováděje nařízení mim. valné hromady Č. S. F. schválil výbor stanovy Soudcovského výboru, jemuž předána cela agenda S. Č. S., jako na př. určování soudce na zá- pasy a p. Tím přestává býv. S. Č. S. jako samosprávný celekexistovati. Jeho čle- nové mohou se do pátku přihlásiti u dočasného před- sedy S. V. p. Šmucra a stanou se pak výkonnými orgány Č. S. F., resp. S. V. Hk.

»Sbor českých soudců«, který od Č. S. . dne 27. t. m. rozpuštěn byl, dovoluje si tímto české sportovní veřejnosti podati vysvětlení, z jakých pří- čin se tak stalo, a zároveň proč členové sboru ne- soudcovati se usnesli. K zápasu Slavia —W. A. C. delegován byl za soudce p. Seidl. Tři dny před zápasem žádal však W. A. C., zda nemohl by soudcovati p. Meisl. Před- seda svazu v »domnění« a dle vyjádření se schůzi Č. S. F. s »jistotou«, že proti tomu S. Č. S. nic nemá, že totiž ve jménu tohoto tehdejší předseda S. Č. S. své svolení dává (což se nestalo), usnesení sboru, ač byl členem jeho, nerespektovat, porušil a k vyjednávání s p. Meislem přikročil. Tento však soudcování nepřijal s podotknutím, že není třeba by do Prahy zajížděl, ježto S. Č. S. má též soudce, kteří úplně na podobný zápas stačí. Na základě toho žádal S. Č. S. od původce celé aféry p. M. Horáčka zadostiučinění. Toho se nám nedostalo, naopak bylo proti nám použito jako zbraně, rozpuštění sboru. Výbor Svazu Sbor českých soudců rozpustil, ač právo k tomu má pouze valná hromada, která je schválila a ač poslední mimořadná valná hromada Č. S. F. o případném rozpuštění S. Č. S. nejednala, natož k němu výbor Č. S. F. oprávnila. Následkem toho stavu věci byl v poslední schůzi p. M. Horáček ze S. č. soudců vyloučen a členové sboru do jednoho se usnesli na dále až do vyřízení protestu, který podán bude valné hromadě, žádné footballové zápasy neříditi. Za »Sbor českých soudců«: Sláva Šicner, Joe Gruss, sekretář. předseda. Karel Herites, pokladník. Z cyklistského ruchhu. * A. F. K. Vršovice II. v. S. K. Čechie (K.) II. 3:3 (2: 2). Taktéž rovnocenní soupeři. Čechie ze í desetimetrových kopů za ruce proměňuje dva branky.

S takovým strojem mohl projížděti Anglii od břehu ke břehu, od jednoho konce ke druhému. A co především cenným bylo pro něj, mohl sledo- vati každou stopu, tak říkaje krok za krokem. Na neštěstí až po tuto chvíli nezjevila se mu ni nejmenší stopa po synáčku jeho ani po jeho bývalé milence mstivé! Ani obratnosti, zkušenosti a prozíravosti nejstarších a nejosvědčenějších tajných agentů nepovedlo se objeviti nynější sídlo hochovo, tím méně pobyt ženin. Vilém Jordison žil nejprve po šest měsíců v Lon- dýně samém. Na jedné z četných vyjížděk svých bohatýa přece nešťastný muž projel i hrabstvím essexským křížem krážem. Při tom povšiml si náhodou i »Červeného domu«, i byl upoután a zváben chmurnou samotou jeho. Zjednal si informací o jeho majitelích a koupil potom dům takořka za fatku. Nejen to však: Jordison usídlil se sám v opuště- ném domě i učinil z něho hlavní stan svých výprav a svého pátrání. Hluk londýnský dráždil a jitřil do krajnosti nervy nebohého muže. Bývalý ředitel banky a továrny přál si toužebně trochu ticha a trochu odpočinku. Nepomyslil a neuvážil nešťastník ten ovšem, že sa- mota taková znamená pro něj spíše zlo a neštěstí a že zábavy a rozechvění veliké metropole byly by mu spíše zbraňovaly mysliti a vzpomínati na zoufalou a hanebnou jeho minulost.

Bývalý ředitel bankovní opatřil si tu a tam práci, aby uhájil pouhé živobytí i jal se při tom pátrati zá- roveň po synáčku svém. Jack Porteous neměl v úmyslu nechati se poznati od syna svého, aniž chtěl od něho žádati pomoci neb opory, nýbrž dychtil toliko po tom, zjednati si zpráv, jak se mu daří, je-li aspoň on šťasten . .. Na neštěstí nepodařilo se mu zvěděti nic jiného, nežli že manželé Behagovi zemřeli a že hoch věnoval se životu námořnímu. Sestárlý muž snažil se rovněž obratně a tajně opa- třiti si zprávy o Marii de la Mothe, ale všechno jeho pá- trání bylo marné. Jack Porteous pochopil, že nikdy nedospěje k cíli, neopatří-li si prostředky, aby štědře zaplatil některé agen- tuře informační, kteráž by pátrání mohla konati bedlivě, řádně a soustavně. Na konec po dlouhé době, v níž nejednou i s bídou zápolil, naskytla se zouťalému muži příležitost uchytiti se ve výnosném zaměstnání. V oné době průmysl automobilový byl ve Francii ještě v dětských střevíčkách, ale mnozí již prozírali veli- kou budoucnost benzinového stroje. Pozvolna i kapitály počaly se obraceti k novému průmyslu, ale tento přes to nemohl postupovati dosti rychle nedostatkem rukou obratných pro zvláštní tuto práci i nedostatkem lidí zkušených v tomto oboru. Práce bývala vždy konservativnější kapitálu, i jevila vždy jistou plachost, ne-li přímé obavy vůči každé nové práci. Pro Jacka Porteousa bylo štěstím, že již jako mladík zabýval se s opravdovou vášní strojním inženýrstvím. „Černý automobíl.“