ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c3237560-76a3-11dc-929e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 21, person 36, org 4, work 1
1 masthead
V rraze, v úterý dne 26. listopadu.
2 masthead
K číslu 327. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARU
Nara
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Drahota v poslanecké sněmovně. Z Vídně, 26. listopadu. Jednáním o pil- ných návrzích, kterými se vy zývá vláda k opatřením proti drahotě potra- vin, bude vyplněna ještě valná část dnešní schůze. Promluví napřed generální řečník Mo- raczewski a pak oba navrhovatelé Schrammel a dr. Renner a pak násle- dovati budou tak zv. věcné opravy, ze kterých však málokterá bývá věcnou. Hla so- vání bude se konati dle jmen. Klub poslanců českých, který sejde se před 10. hodinou dopolední, se usnese hlasovati pro pilnost návrhů těch, ale ona přijata nebude. Moravský poslanec — kněz, známý svojí lidumilností, vyslovil se takto: »Kdyby se peníze, které stojí debata o drahotě potravin, kterážto debata vyzní úplně na prázdno, věno- valy chudým a koupila se za ně hanácká mouka — pane bože — to by bylo buchet !« Poláci proti novému německému násilí. Z Berlína, 26. listopadu. Zdejší Poláci konali v neděli schůzi proti spolkovému a jazykovému zákonu, jejž vláda něme- ckému říšskému sněmu předložila. Došlo k ře- čem velmi prudkým. Jeden řečník pravil: „Také prase smí chrochtati, jak chce, vůl muže bučeti jak chce, pták štěbetati, jak se mu líbí, jenom Polákovi chtějí zakazovat, aby mluvil, jak mu narostl zobák. Pes může míti svoji boudu v poli, polský sedlák nikoli. Vláda nedovoluje polsky mluviti, ale nezničí tak přece jazyk polský. Na schůzích a v rodinách budeme jej jenom tím úsilovněji a neohroženěji pěste- vati. Tak nadejde den, kdy Poláci pomstí se Prušákům způsobem spravedlivým a z vítězí nad bestiálnosti německou. Řečník nazval navržený zákon proti užívání polského jazyka na veřejných schůzích v pravdě bestiál- ním. Zároveň dokazoval, že vláda sama tvoří si takovýmto způsobem polskou irredentu. Druhý řečník vykládal rovněž suro- vost tohoto zákona a dodal, že nikdy na
Drahota doktor Renner Hla bůh Polák Vídeň Berlín poslanecký sněmovna
6 article
polských schůzic! nebude se mlu- viti německy. Kníže Bülow sprostil se sice podezření že jest abnormálně sexuální, avšak následkem jeho protipolské politiky bude v dějínách světo- vých navždy zapsán jako muž abnormálních pojmů mravních. Na schůzi došlo ku prudké srážce mezi so- ciálními demokraty a Poláky-měšťáky, kteří ko- nečně zvítězili. Sesílená skupina odštěpenců uherské strany neodvislosti. Z Pešti, 26. listopadu. Známý poslanec Karel Eötvös připoji! se k Len- gyelově frakci odštěpenců stran y neodvislosti a nejspíše převezme vedení. Včera odpoledne měla skupina ta konferenci Proslýchá se, že Kare! Eötvös promluv velikou řeč k zmocňovacímu zákonu. Sociálně-politický význam amnestie v Uhrách. Z Pešti, 26. listopadu. Amnestie, kterou udělil panovník vojenským sběhům, má pro uherský stát také dosah sociálně- poli- tický, jelikož tím při nynější nepřeznivé kon- stelaci v Americe, zaviněné finanční depresí, umožňuje se návrat osob vojen- skou službou povinných a uprch- lých do Ameriky, což jest ne malého vý- znamu sociálně-politického, ježto vrátí se domů pracovní síly v několika tisících. Ze- jmena, pokud se týče vystěhovalců ze severních Uher, kde jest veliká potřeba pracovníků, jakož i z rumunsk é č ást Uher jest několik tisíc sběhů, kteř nyní se vrátí; má to svůj podstatný význam.
Bülow Polák Eötvös Len Kare Uher Pešť Uhry Amerika
7 title
Ruské události.
8 article V Berlíně objevený sklad třaskavin pro Rusk určených.
V Berlíně objevený sklad třaskavin pro Rusk určených. Z Vídně, 26. listopadu. K sensajčnímu ná- lezu třaskavin, určených pro Rusko, sdělují se z Berlina tyto podrobnosti: Byt, ve kterém byly ukryty, jest bez nadpisu. Byla tam bedna naplněná bambitkami a několika sty du- tých nábojů. Jsou to pověstné vražedné
Rusk Berlín Vídeň Rusko
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. m je též redakce a expedice.
10 article
náboje, známé z války anglo-burské, dum-dum. Vchod vede do síně o dvojích dveřích. Dům byl jedním z velikých činžáků v severní části města. O polednách na velkém nábytkovém voze odvezeny celé hromady sociálně-revolučních spisů rusky tištěných. Soud pro ztroskotáni carské lodi. Z Petrohradu, 25. listopadu. (K. k.) P. t. a. sděluje: Dnes započalo před námořním vo- jenským soudem přelíčení pro ztrosko- tání se carské yachty dne 11. září. Soudu zodpovídají se: Kontreadmirál N il o v, kapitán Čagin, ředitel lodivodství na finském pobřeží generál Šeman a lodivodští důstoj- níci Konuškov a Saltanov. Zpravodaj dovozoval mimo jiné, že vyšetřovaci komise do- spěla k přesvědčení, že velitel vachty nemaje podrobnější mapy oné krajiny, úplně důvěřoval lodivodům. Dokázal dále, že úskalí ona byla známa od dubna r. 1907, že však to nebylo ředitelstvím všeobecného mořeměřického úřadu uveřejněno. Všichni důstojníci, stojící před sou- dem, ujistili, že jim ničeho nebylo známo o úskalí na mapě nevyznačeném.
Čagin Šeman Saltanov Petrohrad Kontreadmirál N il
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku.
12 article
Z Vídně, 26. listopadu. »Wiener Zeitunge sděluje: Císař udělil osobnímu lékaři dvornímu radovi dru. Kerzlovi a dvornímu radovi prof. šl. Neusserovi velkokříž řádu Fran- tiška Josefa, dále asistentovi profes ora šl. Neus- sera dru. Adrianu Sturlimu rytířský kříž řádu Františka Josefa. Císař udělil mimořádnému universitnímu profesoru laryngologie a rhinologie a předno- stovi kliniky pro nemoci hrtanu a nosu na uni- versitě vídeňské dru. Otakaru Chi ari mu, který má titul a cha rakter řádného universitního profesora, bez poplatku titul a charakter dvor- ního rady. Císař jmenoval profesora na státuím reál- ném a vyšším gymnasiu na Smíchově dra. Jos. Pražáka ředitelem státního gymnasia v Tre- boni.
Wiener Zeitunge Kerzl profesor Neusser Fran Josef Sturli František Josef Otakar Vídeň Smíchov Tre
13 title
FEUILLETON.
14 article Čtyřicet let v žaláři.
Čtyřicet let v žaláři. V těchto dnech byl milostí italského krále pro puštěn ze státního vězení v Miláně muž, jenž ztrávil v různých žalářích Italie neméně než čtyřícet roků a osm měsíců. Angelo Frattarnolo byl ve svém mládí, kdy brigantství ješťě v Italii kvetlo, jedním z nejne- bezpečnějších lupičů v Apulii. Mnohý voják nebo »zrádce« padl jeho kuli za oběť. Nyní je stár a zlo- men nemocí, nalezl zatím přijetí v chorobinci, kdež se zabývá obuvnictvím, jemuž se v žaláří vyučil. Sousedé jeho naslouchají s napjatou pozorností, počne li vyprávěti o svých » hrdinstvích«.
Frattarnolo Milán Apulie
15 article
Jsem nyní 63 tet stár, vypravuje a narodil jsem se v Monte S. Angelo u Foggie. Rodiče byli zámožní sedláci. Jednoho dne — bylo mi tehdy 17 let — pásl jsem ovce na úpatí kopce. Tu táhl kolem po silnici oddil tlupy »knížete Luigia«. Tak zvala se jedna z četných lupičských tlup, jež tehdy prochá- zely Apulii. Když jsem viděl tyto postavy až po zuby ozbrojené, vstoupila mi krev do hlavy. Již dávno jsem cítil hluboký odpor proti jednotvárnému pastýř- skému životu a toužil po dobrodružství. Rychle roz- hodnut, opustil jsem stádo, běžel dolů ke knížeti Luigiovi a přednesl mu prosbu za přijetí. Pevný stisk ruky, pohled v oko knížete — a náležel jsem do jeho Zdržovali jsme se zvláště v okolí Monte Pargana. Na výživu stačily nám peníze, které sedláci musili platiti. Kdo neplatil, byl zastřelen a jeho dům zapá- len. Ovšem byli jsme stále štvání vojskem a karabin- níky. Tak setrval jsem rok u »knížete Luigia« a sloužil jsem mu věrně. Pak jsem onemocněl. Abych nebyl soudruhům na obtíž, vrátil jsem se domů. Starý otec sevřel mne v slzách do náruče, odpustil mi a slíbil, že mne dobře ukryje a ošetří. Za měsíc jsem se uzdravil a toužil opět po činech. Ale oteca bratři mne prosili, abych se k Luigimu nevracel. D jsem se přemluviti. Byl jsem ovšem jednoho dne zatčen a odsouzen na tři leta do žaláře. Když jsem tento trest v poutech odpykal, vrátil jsem se opět do otcovského domu. řady.
Luigio Luigi Monte Pargan Mont S . Angela u Foggia
16 article
Tu dostalí se jednoho dne dva mojí přátelé do hádky s mladíkem jménem Esposto. Hiádka přešla v bitku, přátelé střelili, Já střelil také a Esposto klesl k zemi. Žastřelili jej ti dva, neboť já střejil úmyslně do vzduchu. Byli zatčeni a odsouzení na sedm let do žaláře. Mně přisoudili stejný trest, alle bylo jsem již za horami. Mnohý se pokusil získatio dva tisíce lir, jež byly vypsány na mou hlavu. Hledal jsem za- tím »knížete Luigia«. Zvěděl jsem, že padl v boji proti vojsku a jeho tlupa se rozešla. To mi vzalo odvahu. Vrátil jsem se v noci domů, pev ně odhodlán na radu rodičů vydati se úřadům. Tu selkal jsem se s dvěma přáteli z mládí, Antoniem a Michelinem Pepe. Objali mne a prosili srdečně, abych od svého úmyslu upustil. Slíbili, že mi opatří bezpečný úkryt, kde bych se mohl připraviti k útěku. Rozvažoval jsem a konečně svolil. Druhého dne večer mne navštívili, ale nepřišli sami, nýbrž s otcem. To mne zarazilo. Náhle, než jsem se nadál, měl jsem kuli v ramerkě. Nastal brozný zápas. Starého Pepe byl bych mnálem za- rdousil. Zatím vynořilo se tucet karabinníků, kteří mne spoutali a odvlékli do vězení. Všechno ujišťo- vání o mojí nevině bylo marno, odpykal jsem sedm let v Pallanze. Když jsem opět vyšel na svobodu, odvedli mne k vojsku, ale sloužil jsem jen osmnáct měsíců, protože se střelná rána na ramneni znova otevřela. Vrátil jsem se zase do Angela. Dne 10. srpna 1879 došlo mezi mnou a protivným takomcem Azzaronem v Osterii k hádce. Spráskal jsem hoa nechal ležeti polomrtvého. Když jsem den na to pásl dobytek, zafičela nábte těsně kolem mne koule.
Hiádek Luigio Antonius Pepe Angel Michelin
17 article
Vrhi jsem se mimoděk na zem a zůstal nepohnute ležeti. Azzarono se připlížil, mysle, že jsem mrtev. Zadržel jsem dech, když mi zvedal ruku, hledaje ránu. Pak jsem vyskočil a bodl jej dvakráte do prsou. Zařval jako divoké zvíře a klesl pak mrtev k zemi. Byl jsem za tento čin opět odsouzen do žaláře na sedm roků, které jsem ztrávil v Modeně. Roku 1886 vrátil jsem se do svého rodiště. Zaříchl jsem si obuvnictví, jak již dlouho bylo mým přáním a chtěl jsem poslední leta svého života ztráviti v mírua pokojí. Několik let dařilo se mi dobře. Tu vloupali se v noci na 11. dubna r. 1890 tři muží do domu jednoho sedláka a uloupili 2000 lir. Brzy vznikla po- věst, že jsem byl při tom. Poněvadž jsem věděl, jak těžko je dokázati svou nevinu, byl jsem na stará ko- lena ještě jednou nucen uprchnouti. Nedlouho na to došlo opět ke srážce mezi čtyřmi bandity a sedlá- kem, při čemž byl sedlák a jeden z jeho lidí zastře- len. Pokládali mne zase za vinníka, jakož i mého bratra, o němž tvrdili, že byl také mezi bandity. Do- stal 12 let žaláře, kdežto ja byl uvězněn doživotně. Bratrovi podařilo se při transportu uprchnouti, já pak odpykal jsem poslední trest v Miláně. Zde skončil Frattarnolo svoje vypravování. Jak- mile se zotaví, chce se vrátiti opět do svého rodiště a dělati svým spoluobčanům boty.
Modena Milán
18 article
= Clemenceau úvodníkářem. Pařížský „Gil Blas“ přinášel v poslední době každodenně úvodní článek, podepsaný jménem ministerského předsedy Clemen« ceaun. Ovšem, že Clemenceau tyto články pro „Gil Blas“ nepsal, byly to staré novinářské články tohoto temperamentního starého žurnalisty, které „Gil Blas“ vybíral tak, že obsah jejich byl v přímém odporu s tím, co ministerský předseda právě kona) nebo mluvil. Nyní „Gil Blas“ Clemenceaua této žurnalisti- cké činnosti prozatím zbavil, „poněvadž minister- ský předseda po zahájení sněmovny nemá času, psáti denně úvodní článek.“ = Návžtěva mešit zakázána. V Cařihradě byla zakázána návštěva mešit všem nevěřícím a bude do- volena jen členům diplomatického sboru. Reuterův dopisovatel v Cařihradě soudí, že při tomto zákazu sotvaasi rozhodovaly náboženské důvody, poně- vadž by jinak nebyly učiněny výjimky pro diploma- tický a konsulární sbor. Poprvé byl vydán tento zá- kaz u příležitosti návštěvy arabské deputace z Je- menu. Úřadům záleželo na tom, vyjíti arabským šej- kům pokud možno vstříc, aby si získaly jejich ná- klonnost. Arabové prý byli poboureni, že se věřícím dovoluje volný přístup na posvátná místa a to bylo demnělou příčinou zákazu. Z počátku se proslýchalo, že po odjezdu arabské deputace bude povolení opět uděleno, nyní však bylo vydáno irade, kterým se zákaz stává trvalým. Důvody se neuvádějí. Vyslane- ctva budou se snažiti, aby návštěvníkům, kteří se vykáží doporučujícími listy, zjednali přístup do mesit.
Clemenceau Gil Blas Reuterův Cařihrad Návžtěva mešita