1
masthead
V rraze, v úterý dne 26. listopadu.
2
masthead
K číslu 327.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Drahota v poslanecké sněmovně.
Z Vídně, 26. listopadu. Jednáním o pil-
ných návrzích, kterými se vy zývá vláda
k opatřením proti drahotě potra-
vin, bude vyplněna ještě valná část dnešní
schůze. Promluví napřed generální řečník Mo-
raczewski a pak oba navrhovatelé
Schrammel a dr. Renner a pak násle-
dovati budou tak zv. věcné opravy, ze
kterých však málokterá bývá věcnou. Hla so-
vání bude se konati dle jmen. Klub
poslanců českých, který sejde se před
10. hodinou dopolední, se usnese hlasovati
pro pilnost návrhů těch, ale ona přijata
nebude. Moravský poslanec — kněz, známý
svojí lidumilností, vyslovil se takto: »Kdyby se
peníze, které stojí debata o drahotě potravin,
kterážto debata vyzní úplně na prázdno, věno-
valy chudým a koupila se za ně hanácká
mouka — pane bože — to by bylo buchet !«
Poláci proti novému německému násilí.
Z Berlína, 26. listopadu. Zdejší Poláci
konali v neděli schůzi proti spolkovému
a jazykovému zákonu, jejž vláda něme-
ckému říšskému sněmu předložila. Došlo k ře-
čem velmi prudkým. Jeden řečník pravil: „Také
prase smí chrochtati, jak chce, vůl muže bučeti
jak chce, pták štěbetati, jak se mu líbí, jenom
Polákovi chtějí zakazovat, aby mluvil, jak mu
narostl zobák. Pes může míti svoji boudu v poli,
polský sedlák nikoli. Vláda nedovoluje polsky
mluviti, ale nezničí tak přece jazyk polský. Na
schůzích a v rodinách budeme jej jenom tím
úsilovněji a neohroženěji pěste-
vati. Tak nadejde den, kdy Poláci pomstí se
Prušákům způsobem spravedlivým a z vítězí
nad bestiálnosti německou. Řečník
nazval navržený zákon proti užívání polského
jazyka na veřejných schůzích v pravdě bestiál-
ním. Zároveň dokazoval, že vláda sama tvoří si
takovýmto způsobem polskou irredentu.
Druhý řečník vykládal rovněž suro-
vost tohoto zákona a dodal, že nikdy na
Drahota
doktor
Renner
Hla
bůh
Polák
Vídeň
Berlín
poslanecký sněmovna
6
article
polských schůzic! nebude se mlu-
viti německy.
Kníže Bülow sprostil se sice podezření
že jest abnormálně sexuální, avšak následkem
jeho protipolské politiky bude v dějínách světo-
vých navždy zapsán jako muž abnormálních
pojmů mravních.
Na schůzi došlo ku prudké srážce mezi so-
ciálními demokraty a Poláky-měšťáky, kteří ko-
nečně zvítězili.
Sesílená skupina odštěpenců uherské strany
neodvislosti.
Z Pešti, 26. listopadu. Známý poslanec
Karel Eötvös připoji! se k Len-
gyelově frakci odštěpenců stran y
neodvislosti a nejspíše převezme vedení.
Včera odpoledne měla skupina ta konferenci
Proslýchá se, že Kare! Eötvös promluv
velikou řeč k zmocňovacímu zákonu.
Sociálně-politický význam amnestie v Uhrách.
Z Pešti, 26. listopadu. Amnestie, kterou
udělil panovník vojenským sběhům, má pro
uherský stát také dosah sociálně- poli-
tický, jelikož tím při nynější nepřeznivé kon-
stelaci v Americe, zaviněné finanční depresí,
umožňuje se návrat osob vojen-
skou službou povinných a uprch-
lých do Ameriky, což jest ne malého vý-
znamu sociálně-politického, ježto vrátí se domů
pracovní síly v několika tisících. Ze-
jmena, pokud se týče vystěhovalců ze
severních Uher, kde jest veliká potřeba
pracovníků, jakož i z rumunsk é č ást
Uher jest několik tisíc sběhů, kteř
nyní se vrátí; má to svůj podstatný význam.
Bülow
Polák
Eötvös
Len
Kare
Uher
Pešť
Uhry
Amerika
8
article
V Berlíně objevený sklad třaskavin pro Rusk
určených.
V Berlíně objevený sklad třaskavin pro Rusk
určených.
Z Vídně, 26. listopadu. K sensajčnímu ná-
lezu třaskavin, určených pro Rusko, sdělují se
z Berlina tyto podrobnosti: Byt, ve kterém
byly ukryty, jest bez nadpisu. Byla tam bedna
naplněná bambitkami a několika sty du-
tých nábojů. Jsou to pověstné vražedné
Rusk
Berlín
Vídeň
Rusko
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
m je též redakce
a expedice.
10
article
náboje, známé z války anglo-burské, dum-dum.
Vchod vede do síně o dvojích dveřích. Dům
byl jedním z velikých činžáků v severní části
města. O polednách na velkém nábytkovém
voze odvezeny celé hromady sociálně-revolučních
spisů rusky tištěných.
Soud pro ztroskotáni carské lodi.
Z Petrohradu, 25. listopadu. (K. k.) P. t.
a. sděluje: Dnes započalo před námořním vo-
jenským soudem přelíčení pro ztrosko-
tání se carské yachty dne 11. září.
Soudu zodpovídají se: Kontreadmirál N il o v,
kapitán Čagin, ředitel lodivodství na finském
pobřeží generál Šeman a lodivodští důstoj-
níci Konuškov a Saltanov. Zpravodaj
dovozoval mimo jiné, že vyšetřovaci komise do-
spěla k přesvědčení, že velitel vachty nemaje
podrobnější mapy oné krajiny, úplně důvěřoval
lodivodům. Dokázal dále, že úskalí ona byla
známa od dubna r. 1907, že však to nebylo
ředitelstvím všeobecného mořeměřického úřadu
uveřejněno. Všichni důstojníci, stojící před sou-
dem, ujistili, že jim ničeho nebylo známo o
úskalí na mapě nevyznačeném.
Čagin
Šeman
Saltanov
Petrohrad
Kontreadmirál N il
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
12
article
Z Vídně, 26. listopadu. »Wiener Zeitunge
sděluje: Císař udělil osobnímu lékaři dvornímu
radovi dru. Kerzlovi a dvornímu radovi
prof. šl. Neusserovi velkokříž řádu Fran-
tiška Josefa, dále asistentovi profes ora šl. Neus-
sera dru. Adrianu Sturlimu rytířský kříž
řádu Františka Josefa.
Císař udělil mimořádnému universitnímu
profesoru laryngologie a rhinologie a předno-
stovi kliniky pro nemoci hrtanu a nosu na uni-
versitě vídeňské dru. Otakaru Chi ari mu,
který má titul a cha rakter řádného universitního
profesora, bez poplatku titul a charakter dvor-
ního rady.
Císař jmenoval profesora na státuím reál-
ném a vyšším gymnasiu na Smíchově dra. Jos.
Pražáka ředitelem státního gymnasia v Tre-
boni.
Wiener Zeitunge
Kerzl
profesor
Neusser
Fran
Josef
Sturli
František Josef
Otakar
Vídeň
Smíchov
Tre
14
article
Čtyřicet let v žaláři.
Čtyřicet let v žaláři.
V těchto dnech byl milostí italského krále pro
puštěn ze státního vězení v Miláně muž, jenž ztrávil
v různých žalářích Italie neméně než čtyřícet roků
a osm měsíců. Angelo Frattarnolo byl ve svém mládí,
kdy brigantství ješťě v Italii kvetlo, jedním z nejne-
bezpečnějších lupičů v Apulii. Mnohý voják nebo
»zrádce« padl jeho kuli za oběť. Nyní je stár a zlo-
men nemocí, nalezl zatím přijetí v chorobinci, kdež
se zabývá obuvnictvím, jemuž se v žaláří vyučil.
Sousedé jeho naslouchají s napjatou pozorností,
počne li vyprávěti o svých » hrdinstvích«.
Frattarnolo
Milán
Apulie
15
article
Jsem nyní 63 tet stár, vypravuje a narodil jsem
se v Monte S. Angelo u Foggie. Rodiče byli zámožní
sedláci. Jednoho dne — bylo mi tehdy 17 let —
pásl jsem ovce na úpatí kopce. Tu táhl kolem po
silnici oddil tlupy »knížete Luigia«. Tak zvala se
jedna z četných lupičských tlup, jež tehdy prochá-
zely Apulii. Když jsem viděl tyto postavy až po zuby
ozbrojené, vstoupila mi krev do hlavy. Již dávno
jsem cítil hluboký odpor proti jednotvárnému pastýř-
skému životu a toužil po dobrodružství. Rychle roz-
hodnut, opustil jsem stádo, běžel dolů ke knížeti
Luigiovi a přednesl mu prosbu za přijetí. Pevný stisk
ruky, pohled v oko knížete — a náležel jsem do jeho
Zdržovali jsme se zvláště v okolí Monte Pargana.
Na výživu stačily nám peníze, které sedláci musili
platiti. Kdo neplatil, byl zastřelen a jeho dům zapá-
len. Ovšem byli jsme stále štvání vojskem a karabin-
níky. Tak setrval jsem rok u »knížete Luigia« a
sloužil jsem mu věrně. Pak jsem onemocněl. Abych
nebyl soudruhům na obtíž, vrátil jsem se domů.
Starý otec sevřel mne v slzách do náruče, odpustil
mi a slíbil, že mne dobře ukryje a ošetří. Za měsíc
jsem se uzdravil a toužil opět po činech. Ale oteca
bratři mne prosili, abych se k Luigimu nevracel. D
jsem se přemluviti. Byl jsem ovšem jednoho dne
zatčen a odsouzen na tři leta do žaláře. Když jsem
tento trest v poutech odpykal, vrátil jsem se opět do
otcovského domu.
řady.
Luigio
Luigi
Monte Pargan
Mont S . Angela u Foggia
16
article
Tu dostalí se jednoho dne dva mojí přátelé do
hádky s mladíkem jménem Esposto. Hiádka přešla
v bitku, přátelé střelili, Já střelil také a Esposto klesl
k zemi. Žastřelili jej ti dva, neboť já střejil úmyslně
do vzduchu. Byli zatčeni a odsouzení na sedm let
do žaláře. Mně přisoudili stejný trest, alle bylo jsem
již za horami. Mnohý se pokusil získatio dva tisíce
lir, jež byly vypsány na mou hlavu. Hledal jsem za-
tím »knížete Luigia«. Zvěděl jsem, že padl v boji
proti vojsku a jeho tlupa se rozešla. To mi vzalo
odvahu. Vrátil jsem se v noci domů, pev ně odhodlán
na radu rodičů vydati se úřadům. Tu selkal jsem se
s dvěma přáteli z mládí, Antoniem a Michelinem
Pepe. Objali mne a prosili srdečně, abych od svého
úmyslu upustil. Slíbili, že mi opatří bezpečný úkryt,
kde bych se mohl připraviti k útěku. Rozvažoval
jsem a konečně svolil.
Druhého dne večer mne navštívili, ale nepřišli
sami, nýbrž s otcem. To mne zarazilo. Náhle, než
jsem se nadál, měl jsem kuli v ramerkě. Nastal
brozný zápas. Starého Pepe byl bych mnálem za-
rdousil. Zatím vynořilo se tucet karabinníků, kteří
mne spoutali a odvlékli do vězení. Všechno ujišťo-
vání o mojí nevině bylo marno, odpykal jsem sedm
let v Pallanze. Když jsem opět vyšel na svobodu,
odvedli mne k vojsku, ale sloužil jsem jen osmnáct
měsíců, protože se střelná rána na ramneni znova
otevřela. Vrátil jsem se zase do Angela. Dne 10.
srpna 1879 došlo mezi mnou a protivným takomcem
Azzaronem v Osterii k hádce. Spráskal jsem hoa
nechal ležeti polomrtvého. Když jsem den na to pásl
dobytek, zafičela nábte těsně kolem mne koule.
Hiádek
Luigio
Antonius
Pepe
Angel
Michelin
17
article
Vrhi jsem se mimoděk na zem a zůstal nepohnute
ležeti. Azzarono se připlížil, mysle, že jsem mrtev.
Zadržel jsem dech, když mi zvedal ruku, hledaje
ránu. Pak jsem vyskočil a bodl jej dvakráte do
prsou. Zařval jako divoké zvíře a klesl pak mrtev
k zemi.
Byl jsem za tento čin opět odsouzen do žaláře
na sedm roků, které jsem ztrávil v Modeně. Roku
1886 vrátil jsem se do svého rodiště. Zaříchl jsem si
obuvnictví, jak již dlouho bylo mým přáním a chtěl
jsem poslední leta svého života ztráviti v mírua
pokojí. Několik let dařilo se mi dobře. Tu vloupali
se v noci na 11. dubna r. 1890 tři muží do domu
jednoho sedláka a uloupili 2000 lir. Brzy vznikla po-
věst, že jsem byl při tom. Poněvadž jsem věděl, jak
těžko je dokázati svou nevinu, byl jsem na stará ko-
lena ještě jednou nucen uprchnouti. Nedlouho na to
došlo opět ke srážce mezi čtyřmi bandity a sedlá-
kem, při čemž byl sedlák a jeden z jeho lidí zastře-
len. Pokládali mne zase za vinníka, jakož i mého
bratra, o němž tvrdili, že byl také mezi bandity. Do-
stal 12 let žaláře, kdežto ja byl uvězněn doživotně.
Bratrovi podařilo se při transportu uprchnouti, já pak
odpykal jsem poslední trest v Miláně.
Zde skončil Frattarnolo svoje vypravování. Jak-
mile se zotaví, chce se vrátiti opět do svého rodiště
a dělati svým spoluobčanům boty.
Modena
Milán
18
article
= Clemenceau úvodníkářem. Pařížský „Gil Blas“
přinášel v poslední době každodenně úvodní článek,
podepsaný jménem ministerského předsedy Clemen«
ceaun. Ovšem, že Clemenceau tyto články pro „Gil
Blas“ nepsal, byly to staré novinářské články tohoto
temperamentního starého žurnalisty, které „Gil Blas“
vybíral tak, že obsah jejich byl v přímém odporu
s tím, co ministerský předseda právě kona) nebo
mluvil. Nyní „Gil Blas“ Clemenceaua této žurnalisti-
cké činnosti prozatím zbavil, „poněvadž minister-
ský předseda po zahájení sněmovny nemá času,
psáti denně úvodní článek.“
= Návžtěva mešit zakázána. V Cařihradě byla
zakázána návštěva mešit všem nevěřícím a bude do-
volena jen členům diplomatického sboru. Reuterův
dopisovatel v Cařihradě soudí, že při tomto zákazu
sotvaasi rozhodovaly náboženské důvody, poně-
vadž by jinak nebyly učiněny výjimky pro diploma-
tický a konsulární sbor. Poprvé byl vydán tento zá-
kaz u příležitosti návštěvy arabské deputace z Je-
menu. Úřadům záleželo na tom, vyjíti arabským šej-
kům pokud možno vstříc, aby si získaly jejich ná-
klonnost. Arabové prý byli poboureni, že se věřícím
dovoluje volný přístup na posvátná místa a to bylo
demnělou příčinou zákazu. Z počátku se proslýchalo,
že po odjezdu arabské deputace bude povolení opět
uděleno, nyní však bylo vydáno irade, kterým se
zákaz stává trvalým. Důvody se neuvádějí. Vyslane-
ctva budou se snažiti, aby návštěvníkům, kteří se
vykáží doporučujícími listy, zjednali přístup do
mesit.
Clemenceau
Gil Blas
Reuterův
Cařihrad
Návžtěva mešita