1
masthead
V Praze, v sobdtu dne 23. listopadu.
Praha
2
masthead
K číslu 324.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
BSIí
BSIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Vládní nehoda pro jmenování ministra
Abrahamowicze.
Z Vídně, 23. listopadu. Dnes odpoledn
koná se ministerská rada, která bude
se zabývati zvláště cukerní otáz ko u.
Vláda nalezá se po včerejším usnesenní poslane-
cké sněmovny, přijatém většinou dvou hlasů.
kdy jmenování dosavadního předsesy kola pol
ského Davida Abrahamowicze mini
strem učiněno předmětem jednán
celé sněmovny, na velikých roz
pacích. Způsobila si je sama. Vláda se totiž
o to pranic nestará, zdali strany, které jsou za-
stoupeny na ministerské lavici, také konaj
své povinnosti. Schází vůbec vřeliká režie.
Včera se přihodila v ministerstvu nehoda, která
je pro ni velmi trapnou, ale kterau přece snést
může, ale mohlo by se státi, že by stihla ka-
binet katastrofa, která by ji zdrtila, kdyby totiž
vláda s nějakou důležitou věcí zůstala v men-
šině. Jmenování Davida Abrahamo
wicze polským ministrem krajanem jest dnes
konečně úřadně vyhlášeno. Proč byřo s tím tak
dlouho otáleno, nelze vyzpytovati. Kolují o tom
všeliké pověsti, které nelze kontrolovati. Průtah
způsobil vládě nepříjemnosti do krajní míry.
Abrahamowicz
Abrahamo
Vídeň
cký sněmovna
7
article
Vážná sitnace v uherském poxlamentu.
Z Pešti, 23. listopadu. »Frmbitt.« sděluje
Situace bez toho svízelná stala
se ještě vážnější podáním zákona
zmocňovací ho. Osnova zákona, předlože-
ného sněmovně drem. Wekerlm, má za
účel nikoli, jak obecně se očekávalb, zatímné je-
nom zavedení, nýbrž definitivní aktivování smlu-
veného vyrovnání. Na to nebyl nřtdo připraven,
protože se mluvilo o vyrovnarím provi
soriu. Následkem toho se posuzuje situace
velice pesimisticky. Odštěpenci strany
neodvislosti ohlásili v kuloarech sněmovny
krajní boj proti předloze a nalezli
horlivého spojence v bar. Banffovi. V ná
rodohospodářském sboru došlo mezi členy strany
lidové a klerikální a členy strany neodvislosti
ke zjevnému rozkolu, který se projevi
tím, že poslanci strany lidové v hlasování
o zmocňovacím zákonu se nezýčlastnili. Večer
urovnán zase nový konflikt. Avtšak v chování
se disidentů jest pro vládu veliké ne-
bezpečí, zejména ve straně meodvislosti po-
suzuje se situace velmi skepticky. Tam
Frmbitt
Pešť
strana lidový
8
article
se tvrdí, že pro vládu nezbude jiného východu,
než rozpuštění poslanecké sně-
movny. Ve straně ústavní posuzuje se situace
příznivěji a hrabě Andrássy projevil své
mínění v ten rozum, že zákon zmocňovací se
parlamentárně projedná.
Žadné zvýšení důstojnickýchi platů.
Z Vídně, 23. listopadu. Včera přijal císař ve
zvláštním slyšení společného ministra vojenství
Schönaicha. Dle „N. Wr. Tagbt.“ věnována
tato audience záležitosti zvýšení důstojni-
ckých platů. V informovaných pak kruzích vy-
pravují, že záležitost tato narazila na odpor zejmén
v Uhrách a že tedy do delegačního rozpočtu na rok
1908 úvěr na zvýšení platů důstojnických dán ne-
Násilná výprava proti Polákům v Prusku.
Z Berlína, 23. listopadu. „N. F. P.“ sdě-
luje, že kníže Bülow v úterý předloží posla-
necké sněmovně p ředlohu protipo!-
skou a zahájí její projednání velikou řeč
o protipolské politice pruské vlá-
dy. Žádá se o povolení nových 400 mi-
lionů marek za účely kolonisační
mi a dále, aby se povolilo právo vy-
v lastňovací. Toto právo vyvlastňovací má
býti přiznáno úřadům dotud, dokud nebude
oněch 400 mil. marek vydáno. Přijetí předlohy
poslaneckou sněmovnou je pravděpodobné také,
kdyby centrum a strany svobodomyslné hlaso-
valy proti ní, neboť konservativním stranám
k naprosté většině schází 6 hlasů. Ovšem pro-
slýchá se, že také na straně konservativní jsou
vážné námitky proti právu vyv lastňo va-
címu.
Andrássy
N Wr
Polák
Vídeň
Uhry
Prusko
Berlín
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministr spravedlnosti pře
ložil notáře v Jáchymově, dra. Bedřicha C a
tellierih o do Chebu.
Z Vídně, 23. listopadu. (K. k.) »Wienen
Zeitung« uveřejňuje vyhlášku ministerstva orby
ze dne 30. řijna 1907 o vydání novéh
řádu ústřední rady pro chov koní.
do Z uherského finančního výbor.
Z Pešti, 22. listopadu. (K. k.) [Dokonč.
Ministr obchodu Košut prohlašuje, ačkol
chování poslanců chorvatských musí
vzbuditi rozhořčení, chce vláda a uherský ná-
rod přece smířiti se s Chorvatske m,
nikoli s pány, kteří dnes uherské sebevědomí
krvavě urážejí, nýbrž s národem chor-
vatským, s kterým národ uherský po staletí
žil bratrsky pospolu. Chorvatská vzpoura
musí býti učiněna nemožnou.
K tomu jsou dva prostředky. Jeden jest ta-
ková změna sněmovního řádu, jaká se
nedotýká obhajovacích prostředků národa uher-
ského. To však nechce strana neodvislosti, ne-
boť nechce pod tlakem Chorvatů oslabiti sně-
movní řád, nejsilnější to baštu ústavy uherské.
Druhým prostředkem jest to, oč se nyní pokou-
šíme; aby to však vedlo k cíli, jest nutno, aby
žádný Uher nepřispěl svým jednáním Chorvatům
k dosažení cílů jejich. Přijetím předlohy této
nečiní se precedence. Země jest v situaci ob-
tížné. Je ohrožována vnitřním nepřítelema
paclament jest zbaven svého zákonodárného
práva a vinu maji někteří poslanci chorvatští,
práv svých zneužívající. Proti tomu musí se
všichni Uhři semknouti. Koloman šl. Szell
(str. ústav.) považuje situaci parlamentní
za neobyčejně obtížnou. Vláda byla
obstrukcí Chorvatů donucena podati tuto před-
lohu. Atentát Chorvatů na suverennitu národa
uherského musí býti odražen. Výbor přijal
pak předlohu povšechně i v po-
drobnostech.
Košut
Chorvatske
Chorvat
Uher
Koloman
Vídeň
Jáchymov
Cheb
Pešť
Szell
Wiener Zeitung
Wienen Zeitung
11
article
Stát na Kongu.
Z Brusselu, 23. listopadu. (K. k.) Ag. Hav.-
Reuter sděluje: V dobře zpravených kruzích
se proslýchá, že neshody mezi králem a vládou
ve příčině převzetí státu konžského jsou od-
straněny. Smlouva bude prý počátkem příštiho
týdne sněmovně předložena.
Vyzvědačská aléra francouzská.
Z Paříže, 22. listopadu. (K. k.) Psychiatři, povo-
laní jako odborní znalci, prozkoumali dnes duševní
stav Ullmův, který na všechny otázky odpověděl
zřetelně a srozumitelně.
Z bulharského sobráni.
Ze Sofie, 22. listopadu. (K. k.) (Agence Telegra-
phique Bülgaro.) Sobrání schválilo po řeči ministr
financí o finančním stavu země, o němž ministr pro-
hlásil, že jest velmi dobrý, a po další řeči ministra
Genaděva adrevu, v níž odpovídá se na
trůnní řeč Bnížete.
Pro italskou universitu.
Z Terstu, 22. listopadu. (K. k.) V 8 hodin večen
konala se v Politeama Rosetti schůze, svolaná národ-
ními liberály, jíž zúčastnilo se asi 2500 osob, jednak
Kong
Brusel
Paříž
Sofie
Telegra
Terst
Reuter
13
article
Králové ve vyhnanství.
Králové ve vyhnanství.
Luigi Ferraris, syn italského ministra vniti
stejného jména, jenž v květnu r. 1869 vstoupil do
kabinetu Menobreova, uveřejňuje z pozůstalosti otco-
vy ve „Vita“ zajímavý dopis. Lui Ferraris vymíni
si při nastoupení svého úřadu, že nou musí býti sdě-
lena každá záležitost zahraniční politiky, která by
se vztahovala k římské otázce. Mezi jiným obdrže
také následující raport, jenž byl zhaslán Menabreov
a telegramem prefekta z Caserty ověřen jako autenti-
cký. Týká se odjezdu neapolské královské rodiny
z Říma a zní:
„Sděluje se mi, že koncem tohoto měsíce Fran-
tišek II. tajně z Říma odcestuje pod záminkou, že do-
provází svou choť Žofii do Civita vecchie, která ce-
stuje do Mnichova a do Vídně. Porsěvadž se nalodění
odbude v noci, vstoupí také na loff, ačkoli, aby ne-
vzbudil pozornost, cestuje bez zavazadel a vezme
s sebou jen jednoho sluhu, P... L... Nepřítomnost
jeho nebude, jak doufá, trvati déle než čtrnáct dní.
Dle všeho bude se cesta konati na rakouské lodi, kte-
rou si, jako již dříve, bývalá královna Žofie vyžá-
dala na své sestře, císařovně rakouské. O této cestě
vědí jen ministři a komorník B. Příčinou této taj-
nosti jest prý obava, že by Frangis nebo, jak Franti-
Šek II. říká, Lavallette, mohl činiti překážky jeho
návratu. Pokud se týče pohnutek Jeho cesty, jsou asi
dvojí, je-li pravda, že s sebou here doklady o svém
patrimoniálním majetku a adrasy Neapolitanů, za
prvé úmysl, porušiti dobrý poměr mezi rakouským
císařem a naším králem, poněvadž následkem po-
sledního spiknutí Mazziniova čerpá novou naději.
Luigi Ferraris
Menobreův
Lui Ferraris
Žofie
Civita
Lavallette
Caserta
Řím
Mnichov
Vídeň
František II
14
article
Tato naděje byla posílena řečnni proslulého opata
de C... jenž se vrátil do Říma po okružní cestě
po Italii, na níž se zdržel zvlášťě v Janově pod zá-
minkou, že pracuje o prohlášení první manželky
Ferdinanda II. blahoslavenou. Byl také ve Florencii
a jest zpraven o každém kroku mazzinistů. Druhý
důvod cesty Františka II. leží v tom, že s sebou vzal
papíry o svém majetku; neboť jest možno, nenalez-
ne-li ve Vídni podpory pro své nároky na trůn, že
se pomocí své švakrové pokusí dosáhnouti prostřed-
nictví císařova, aby bylo zrušeno zabaveni jeho stat-
ků. Jisto jest také, že k opětnému nabytí svých statků
cestu soudní nastoupiti chtěl a chce a že záležitost
byla také již předložena třem neapolským advokátům.
Rovněž jest jisto, že se snad za tímže účelem zdržuje
ve Florencii proslulý římský advokát B..., jenž po-
žívá důvěry kardinála Antonellia, ne tak pro své
právnické vědomosti, jako proto, že jest mistrem
v úskocích římské kurie. Snad chce František II.,
kterého děsí poslední francouzské volby, zabezpečiti
si prostřednictví císaře rakouského pro svůj další
klidný pobyt v Římě pro případ, že by se Antonelli
nechtěl tohoto těžkého břemene ujati. Kardinála
Antonellia, který jej po osm let drží za vlasy, mohlo
by to totiž omrzeti a snad by ho chtěl nechat pad-
nouti. Kdyby nastala nová krise, byl by František II
opět nucen prodati farnesské dědictví v Římě. Již
jednou učinil mu Napoleon III. nabídku, aby mu
pomohl z finanční tísně. Kardinal Antonelli radil mu
k tomuto obchodu a dopomohl mu papežským vlast-
noručním listem k devinkulaci fideikomisu. Zároveř
doporučoval, aby císaři Napoleonovi prodal nejprv
jen čásť dědictví, farnesské zahrady (na Palatinu).
Ferdinand
Antonellius
František II
Antonelli
Napoleon
Kardinal Antonelli
Řím
Italia
Janov
Florencie
Vídeň
Palatin
cesta František II
15
article
Při tom sluší připomenouti, že kardinál dal do vlastno-
ručního listu papežova vložiti opatrně klausuli, že
František před kažždým prodejem uvědomí papežskou
vládu a musí si od ní vyžádati právo ku prodeji.
Kardinál tudíž předvídal bouři a obával se, že Viktor
Emanuel pod jiným jménem by mohl vytáhnouti
drápy po palazzo Farnese a farnesském zámku C-
prarolo.“
Poslední čásť dopisu jest zvláště důležita, po-
něvadž bylo zahájeno pátrání, zdali palazzo Farnese
a svým stavitelem Vignolou proslulý zámek Capra-
rolo v posledních stoletích náležely ještě úplně Far-
nesům nebo papežské vládě. Historikové, kteří hájí
poslední thesi, měli by tudíž novou oporu, neboů
zmíněným papežským vlastnoručním listem stipulo-
vané svolení ku prodeji se strany svaté stolice mohio
přejíti na její právní nástupkyni, nynější italskou
vládu, která by takto měla možnost zabrániti, aby
obě umělecké památky nebyly prodány cizincům.
Před lety byl již ve francouzské sněmovně podán
návrh zákona na koupi paláce farnesského. Také pro
literární historii, jest dopis zajímavý, poněvadž opat
de C., jenž domněle jako promotor procesu pracoval
pro kanonisaci první manželky Ferdinanda II., živě
připomíná pěre Alphéa v „Les Rois en exil“, takže
tento proslulý román má asi historický podklad.
František
Viktor Emanuel
Farnese
Vignola
Capra
Ferdinand II
Les Rois
16
article
= Duše mužova. Josef Cornette jest plynáren-
ským úřadníkem v Paříži a člověkem neobyčejně
mírným, jenž nemá nepřátel. Byl by šťasten, jen kdy-
by jeho žena neoblažovala svou přízní občas také
jiné. To jej žralo, a když to posledně zase učinila,
došla mu trpělivost. Šel na nejbližší policejní úřad
a jal se vyprávěti: „Tři léta mne již zarmucuje
moje Lucie, pane komisaři! Tři léta! Posud jsem to
snášel s klidem a trpělivostí, neboť jsem nepřítelem
jakýchkoli hádek a skandálů, ale co mi nyní vyvedla,
nemohu při nejlepší vůli snésti. Proto jsem také při-
šel, abych se vás otázal o radu. Považte, pane ko-
nisaři, když jsem včera chtěl na své ženě plášt,
měla tolik drzosti, že mi odpověděla: „Nemám ho,
ten má Fernand a také jej podrží, neboť nechci, aby
se zachladil.“ Není to neslýchaná nestydatost, pane
komisaři? Odívá svého milence mým pláštěm! To
jí nikdy neodpustím a jsem rozhodnut dáti se s ní
rozvésti.“ Když však komisař vylíčil nešťastnému
manželu obtíže procesu o rozvod, vzdychl a pravil:
„Nuže dobře, vrátí-li mi můj plášť, odpustím jí ještě
tentokrátel“
Cornette
Lucius
Fernand
Paříž