2
masthead
V Praze, ve středu dne 24. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v administraei
a měsíe
a čtvrt lets . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
nr
s dtvrt leta . . . . 7 k 50
ve sakách: K 8ok
cs něsle.
Poštoui
ke
s dvojí zisilkoe
a mě
n evrt lsla . : . ük ei
Praha
5
article
Dvojí hospodářský problém
německý.
Dvojí hospodářský problém
německý.
Bývalý ministr obchodu dr. Baernreither
ve své poslední řeči programové před voliči
ústavověrného velkostatku z volební skupiny
plzeňsko-chebské promluvil velmi srozumi-
telně o dvojí úloze hospodářské, jaká nastává
Němcům jednak v této polovině říše, jednak
v poměru k Uhrám. Oba tyto úkoly řešiti
se snaží na základě postavení, jeho
Němci teprve si zjednati chtějí
po případě dle něho zjednati si musí.
Toto budoucí vůdčí a rozhodující posta-
vení Němců vyznačil dr. Baernreither na
několika místech své řeči, z nichž nejvýznam-
nější jsou tato: Rád bych se vyslovil zcel
časově dle poměrů, a zvláště co se týče
Čech. Byla by to velmi zlá věc, kdyby na-
děje Němců v Čechách, jež chovati dnes
jsou v právu, opět se nesplnily, kdyby
opětně byly odročeny nebo odstaveny jejich
národní existenční (?) otázky. Český stát v srdei
Evropy, kterýž by se stavil nepřátelsky proti
celému světu německému, jej obklopujícímu,
jest rakouskou a evropskou nemožností (o)
ale Rakousko má ještě sílu, aby zpracovalo
otázku českou. Jde o to, přesvědčiti Čechy
nezměnitelnými skutky, že musí svá
přání národní uskrovniti na onu míru, by
s nimi bylo možné soužití a aby stát j ed
notný nadále trval.
A jak si představuje toto soužití dr
Baernreither, to vykládá následovně: Němei
nesmějí zůstati v pouhé obraně (l) a poměr
státu k Němcům a Němců ke státu musí se
uvésti do zcela nových kolejí. My
Němci se pokládáme za nejsilnějšího politi-
ckého činitele, a stát musí býti s to, aby se
opíral o tohoto rozhodujícího (obstrukcí?
činitele. Politika našeho státu musí si vy-
tknouti za stálý cíl, postupo vat
společně s Němci. Dnes není pomy-
šlení na mír v Čechách, nebude-li myšlenka
ohraničení provedena důsledn
ve správě státní i antonomní,
když se neustanoví němčina jakožto pro
středkovací jazyk.
doktor
Baernreither
Němec
Uhry
Čechy
Evropa
Rakousko
plzeňsko
6
article
Toť jsou základy postavení německého
jak si je v budoucnosti představuje dr
Baernreither, a jež v souhrnu svém nejsou
leč upevněním nadvlády i nad územím če
ským a vyloučením všeho vlivu češtiny
v obvodu ohraničeném pro Němce jak ve
správě státní, tak autonomní.
Tyto podmínky má bývalý ministr ob-
chodu za úplně dostatečné, aby zabezpečily
zde i převahu hospodářskou Něm-
cům. Dr. Bärnreither připouští sice jakési
účinky národnostních sporů a politické ne-
určitosti nynější i na poměry hospodářské
ale nikterak je nepřeceňuje, jak to velmi
často u nás slýcháme. On naopak shledává,
že naše finance státní, že státní rozpočetv
ohledu finančním jest v pořádku, že naše
poměry peněžní jsou ustálenější než
bývaly druhdy, že bohatství kapitálu
u nás se rozmnožilo, že zručnost našich
pracovních sil pokročila. Zdá se mu však,
že se nedostává po léta vůdči.
ovládající hospodářské poli-
tiky. —
Důsledně dle těchto názorů nemůžese
dr. Bärnreither srovnati s míněním, že by
s mírem národnostním zjednán byl i hospo-
dářský mír. Byl by to klam, praví, do-
mnívati se, že u nás jsou hospo-
dářské zájmy naprosto odděleny
od zájmů národních. Naopak
velmi často se vzájemně pron
kají. Casto slýchaná fráse, že hospodářské
Baernreither
Němec
doktor
Bärnreither
Německo
7
article
zájmy Němců a Čechů jsou totožné, jest
ovšem pravdou pouze v tom smyslu,
že oba národové si přejí stejně živě moder-
ního pokroku hospodářského, ale oni oba
si přejí využitkovati ho co možná nejvíce
každý pro sebe. Při stavbách želez-
ničných, při zakládání státních závodů, při
zadávání dodávek a prací, všude tu jes
konkurenční boj hospodářský
velmi často i bojem národnost-
ním, a na jmenování úřadníků nesmí se
zapomenouti! Ba, já mám spíše za to, že
by se mohlo spíše podařiti provésti demar-
kační čáru v ohledu jazykovém, než od-
straniti národnostní vzpruhu z
(hospodářského) zápasu konku-
renčního. Bylo by to klamnou nadějí.
chtíti zatlačiti do pozadí hnutí národnostní
pěstováním takovýchto hospodářských zájmů.
To nepůjde ani v malém, ani ve velkém.
ani tím, slíbí-li se pražské obci několik mil
lionů, ani tím, dá-li se beze všeho uherské
vyrovnání na denní pořádek. Vláda zdá se
pomýšleti při hospodářské práci hlavně na
řadu úvěrů investičních; ale tím by seo
naší hospodářské budoucnosti nijak neroz-
hodlo.
Němec
Čecho
8
article
Potud pojednával dr. Baernreither v sou-
vislosti s otázkou národnostní o otázce ho-
spodářské v této polovici říše. Z celého vý-
kladu jeho vyplývá, že připravované a poža-
dované pro Němce rozhodující postaven
v této polovici říše v otázce národní, jest
spolu budováním základů pro
takovoutéž převahu a nadvládu
oboru hospodářském! Pro nás
Čechy znamená pak obé zřeknutí se odvě-
kého prvenství ve věcech jazykových v zemích
českých a bezmocné podřízení se hospodář-
ské převaze německé, zabezpečené rozhodu-
jícím vlivem německým ve všech záležito-
stech veřejných ani jmenování úřadníků ne-
vyjímaje.
Toť tedy první hospodářský úkol politiky
německé, jak si ji představuje dr. Baern
reither a jak má upevniti na vždy, stálea
trvale, jakožto fakt nezměnitelný po
stavení Němců v této polovici říše.
Jsouce takto vyzbrojeni a zabezpečivše
si zejmena podřízení naše nejen národní ale
v četných, drem. Baernreithrem výslovně vy
počtěných zájmech hospodářských, nevyjí-
maje ani jmenování státních úřadníkův
mohou Němci přikročiti ku řešení druhého
svého hospodářského úkolu, totiž vyrovnání
s Uhry a dále ujednání nových obchodních
smluv zahraničných, až dosavadní koncem
r. 1903 vyprší.
Není to nic platné, pokračuje tu dr
Baernreither, zavírati oči před složitým sou
borem hospodářských záležitostí; jest naopak
nutno jasně si uvědomiti ony nezměnitelné
činitele, na nichž záviseti bude v budouc
nosti náš hospodářský život.
Baernreither
Němec
Čecho
Uhry
9
article
Koncem r. 1903 vyprší obchodní smlouvy
Uzavření nových smluv tarifových předpo-
kládá dohodu s Uherskem o dalším trvání
celní a obchodní jednoty, a dohodu s Uher-
skem o autonomní celní tarif, na základě
jehož by se vyjednávalo s jinými státy.
V tom se naskytnou nespočetné obtíže,
krok za krokem budeme nuceni prchajícím
časem a tlakem událostí, abychom dospěli
k nějakému rozhodnutí. Všecky tyto kroky
jsou neodkladné a musí se státi buď s parla-
mentem anebo bez parlamentu. Smutné jest,
že se u nás počínáme již poměnům podřizo
vati, jak to dokazuje přesídlení čet
ných průmyslových sil do uher-
ské poloviny říše. —
Jak patrno, pokládá dr. Baernreither
tento druhý hospodářský úkol za těžší, než
onen prvý. Zjednati převahu naprostou Něm-
cům v této polovině říše zatlačením nás
Čechů do područí národního a hospodář
ského, na to domnívá se míti v této polo
vině říše dosti sil, jinak jest tomu uvést
v postavení více méně podobné i Uhry. Nám
přikazuje v tomto směru zcela zřetelně po
stavení nucených pomocníků, a předpokládá
že naším pokořením nabudou Němci si
v budoucím hospodářském zápase s druhou
polovicí říše.
Jsou tyto výpočty dra. Baernreithra po
kud se nás týče správné a postavení, k ně
muž nás odsuzuje, přijatelné? Tyto otázky
musí míti na mysli voličstvo české při na
stávajících volbách, aby budoucí naše posel
stvo na radě říšské mohlo dáti neméně urči
tou a jasnou odpověď, než jest výklac
dra. Baernreithra.
Baernreither
Čecho
Němec
Uhersko
Uhry
Německo
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. října. (Z ruchu voleb
ního.) V sobotní schůzi německé pokrokové
strany, z níž vyšlo známé volební provolání
jednáno též o kandidaturách pro příští volby
O Čechách referoval dr. Pergelt, dle jeho
mínění vyhlídky pokrokové strany nejsou zrovna
nejhorší, poněvadž se v některých okresíel
v poslední době značně zlepšily (?). Kandidatury
se definitivně vzdali dr. Rusz za Karlovy Var
a Herbst za všeobecnou kurii budějovickou
kromě toho i pověstný prof. Pfersche dal svou
kandidaturu straně k disposici.
Tři voličské schůze konány minulou sobot
a neděli v Krakově. V sobotní schůzi, jež
byla z počátku nad obyčej hlučná a při ní
došlo na vyhazov několika přivrženců katolicko-
národní strany polské, zamítnuto spolupůsoben
se lvovským ústředním volebním výborem
rozhodnuto, že poslanci za město Krakov ne-
mají vstupovati do kola polského. V nedělní
schůzi socialistické, navštívené více než 3000
osobami, jmenován kandidátem za pátou kurii
Dašinský.
Současně konána schůze nové strany ná
rodně-antisemitské, v níž býv. posl. dr. Danielak
vyložil program strany. Heslem jejím bude
zájem lidu, láska k vlasti a křesťanství. Program
strany: úleva nuzného lidu a vyhledávání bu-
doucnosti národa ve spolku s bratrským
národem českým a s národy jiho
slovanskými. Za předsednictví P. Špondera
a po řečech čelných rečníků ustaveny volební
výbory pro některé západohaličské okresy, hned
pak jmenováni kandidáti pro pátou kurii kra
kovskou (Fr. Ptak, sedlák z Běnčic), pro pátou
kurii vadovickou (Jan Zabuda) a pro venkovské
obce živecko-bělské Jos. Pietrovský. Sám dr
Danielak kandiduje opět ve svém starém voleb
ním okrese věličském.
Pergelt
Rusz
Herbst
Pfersch
doktor
Danielak
Ptak
Zabuda
Praha
Čechy
Karlov Vara
Krakov
Francie
bělský Jos
11
article
Ze Subotice, 20. října. (Pomaďařo
vání katolických Srbů.) Jest tomu as
rok, co banátští šokcové (katoličtí Srhové) od-
pověděli přestoupením k pravoslavné církvi n
vládní snahy, zavésti do jejich chrámů madar
skou bohoslužbu. Nyní ozývají se nové stesky
na násilné maďaření srbských dětí ze Subotice.
I zde a v okoli jsou osady katolických Srbů,
kteří se sem přestěhovali v minulém století
z bosenské Buny a proto jsou zváni buněv ei
Až dosud měli buněvci své vlastní školy, v nichž
se mládež vyučovala jedině srbským jazykem.
Nyní však vláda vypuzuje srbský jazyk z jejich
škol, počavši školou v samě Subotici, kde ne-
dovoleno užívati srbského (cyrillského) písma
děti bývají tělesně trestány i za to, dovoli-li si
promluviti mezi sebou po srbsky. Orgán banát
ských šokců a buněvců, »Neven« otiskuje memo-
randum, jež čelní buněvci subotičtí zaslal
ministru osvěty Wlassicsovi s prosbou, aby
zjednal průchod zákonu, jenž nařizuje, že každy
žák v Uhrách má býti vyučován v jazyku mateř
ském. Jinak slibují, že stižnost svou předloží na
soud všeho vzdělaného světa.
Srba
Subotica
Buna
Uhry
12
article
Z Pešti, 21. října. (Nové sbližován
národností nemaďarských.) Za po
sledních uherských voleb sblížili se uherští Ru
muní se Srby a Slováky a chystali se k. spo
lečnému postupování proti tlaku madarskému
Plodem tohoto sblížení byla společná proklamace
jež byla vydána počátkem roku 1898. Ale místn
spory o církevních otázkách mezi Rumuny a Srby
učinily konec tomuto slibnému sblížení. Příštlm
rokem budou v Uhrách opět všeobecné volby
do sněmu a opět se počínají vyskytovati hlasy
o potřebě svorného postupu nemaďarských ná-
rodností. Takové hlasy ozvaly se při jschůz
kološských akademiků, jež byla zajímava tím, že
k Rumunům, Srbům a Slovákům přidali se tento
krát i akademikové saští (Němci ze Sedmihrad
ska) a všichni důrazně hájili požadavek rovného
práva pro všechny národnosti v Uhrách, jakož
i potřebu vzájemné podpory při příštích volbách
Zo Sibíně, 20. října. (Nová biskup
sví rumunská.) Pravoslavný církevní kon
gres rumunský, jenž se konal tyto dni v Sibíni
usnesl se jednohlasně, že počet rumunskýeh
pravoslavných diecesí má býti rozmnožen o tři
Sídlem nových biskupů mají býti Velký Varadín
Kluž a Temešvár. Biskůpství varadínské a kluž
ské jest už i hmotně zabezpečeno. Prostředky
na zřízení biskupství temešvárského se musej
teprv hledati. Jsou také již vyhlédnuty osoby
jež mají býti povýšeny za biskupy. Jde jen o to-
jak se k věci té zachová uherská vláda, jíž as
nebude lhostejno, rozmnoží-li se mezi Rumuny
počet osob tak vlivuplných, jako jsou biskupové
Srba
Slovák
Rumun
Němec
Pešť
Uhry
Temešvár
zo Sibín
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. října.
Potřeba revise processu srbských
radikálů.
Z Bělehradu, 19. října. (Dopis »N. L.«)
Nedávno v novinách mnoho se hovořilo, že
bude lonský proces radikálů revidován. Revise
této je nevyhnutelně třeba, aby se nevinným
trpitelům dostalo úplného zadostučinění, za něz
nemohou považovati pouhou amnestii. Amnestie
se udílí osobám, které byly odsouzeny pro vinu
skutečně spáchanou. Ale radikálové byli odsou-
zeni a mučeni bez viny, v jejich případě nen
amnestil učiněno dosti. Někdo snad namltne.
že o nevinném odsouzení radikálů beztoho každý
ví a je přesvědčen. V Srbsku ano, ale ne v ci-
zině, což bylo vidno ze zpráv zahraničných
novin o rovisi. Co je v Srbsku každému známo
že radikálové byli odsouzeni nevinně, působilo
na zahraničné listy jako čirá novina. Je tedy
nepopíratelno, že revise je zapotřebí také k vůl
tomu, aby veřejnému mínění evropskému dán
bylo v té příčině světlo. Ale je toho zapotřehi
také v zájmu další budoucnosti amnestovaných,
jejich potomstva i v zájmu dějin srbského ná-
roda. Radikálové dnes jsou amnestováni a lonské
odsouzení nemá pro ně míti dalších následků.
Ale v Srbsku všecko je vrtkavé a proměnlivé
a možnost pozdějších nedobrých následků pro
amnestované nikterak není vyloučena, nebude-l
amnestie doplněna revisí. Kosta Taušanovič také
byl amnestován pro Zaječar a loni, když ne-
mohly proti němu býti shledány důkazy viny.
málem by byl býval pro Zaječar odsouzen po
druhé; a Zaječar mu zůstal aspoň přitěžujíeí
okolnosti a jest jí po dnes. To ví v Srbsku
každé dítě. Totéž může být i s jinými amne-
stovanými, třeba ne hned, nýbrž snad teprve.
až po amnestii dostoupí vreholu možné v Srbsku
Praha
Bělehrad
Srbsko
Kosta
Zaječar
14
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za s
vdpelední
. . . . ns 2b
Ve cllalkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . .
sdpolsdní . . . . . . . . 8b
Inseraty
platí se hetevě zapřel
Předplacení a inserty přllímá zdmslni
strace v Marianské ulici č. a
Tan nacházají se tes rečakea
tiskárna a sxpadies „ Náro dnich Llstůe
Lukopisy se nevzacsj-
státnické kariery a s vrcholu budou svrženi.
Revise je zapotřebí také k vůli potomstvu amne-
stovaných. Nebude-li revise, bude možno, že
příští pokolení budou ukazovati na jejich po-
tomky jako na plemeno Brankovičů. Kdo je
proti revisi, podceňuje zločiny podobného druhu,
jako velezrada, pro niž letos amnestovaní loni
byli odsouzeni.
Nepostačí proti myšlence o rovisi namí-
nouti, že při odsouzení šlo jen o velezradu na
proti Milanovi, jenž nyní v Srpsku není ničím
Ať je nebo není, o osobě Milanově netřebat
více mluviti, než co je při každé zmínce o lon-
ském procesu radikálů nevyhnutelně nutno, ale
třeba míti na paměti, že v Srbsku je zákon,
podle něhož možno se dopustiti velezrady nejen
na králi, nýbrž i na členu královského domu.
A proto musí dojíti k revisi, aby se zjistilo, že
amnestovaní nedopustili se velezrady ani proti
Milanovi.
Brankovič
Milan
Milanův netřebat
Srbsko
královský dom
15
article
Je známo, že Milan po celá tři leta krále
Alexandra strašil protidynastickými rejdy radi-
kálův a že lonské ortelování radikálův mělo ten
účel, aby králi Alexandrovi podány byly jakoby
důkazy, že mu Milan o radikálech pravdu
mluvil a nestrašil nadarmo. Král Alexandr bez
radikálů dlouho vládnouti nemůže. I je v zájmu
nejen radikálův, nýbrž i v zájmu samého krále,
aby byl ustanoven jasný poměr mezi nimi, aby
král byl ne slovy, nýbrž důkazy přesvědčen, ž
loni radikálové ani proti Milanovi ničeho nepřá-
telského nepodnikli ba neobmýšleli, tím pak
méně mohli chovati nepřátelství ke králi.
Neposledním důvodem pro revisi jest ohled
na dějiny srbského národa. Mezi loni odsouze-
nými a letos amnestovanými jest nejeden muž,
jehož jmeno patři nebo patřiti bude srbské hi-
storii. I je zapotřebí, aby celá postava každého
takového muže stála před dějinami osvětlena,
aby nebyly záhadny ani jeho zásluhy, ani chyby.
A šero záhadnosti místo světla vrhalo by se na
postavy těch mužů, kdyby k revisi nedošlo.
Posléze je revise třeba k vůli tomu, aby odha
leny byly ohavné pikle, kterými dosaženo ne-
spravedlivého odsouzení radikálův, aby se zná-
mými staly osobnosti, které se propůjčily za
nástroj tak neslýchané křivdy, tak hroznéh
násilí na lidech nevinných a pokojných, jakým
je loňské odsouzení radikálů.
Srbsko jako jiné země balkánské jde rych-
lým krokem vstříc okamžiku, kdy se osud jeho
rozhodne na drahná leta, snad na vždy. Před
tím okamžikem musí dojíti také k revisi řad
všech veřejných činitelů, mezi nimiž náleží
místo jen lidem pevného charakteru a přesvěd-
čení, jen lidem, kteří za své přesvědčení dove-
dou stát i mřít, a ne takovým, kteří za dobré
slovo a za teplý úřad jsou s to každému nevin-
nému spoluobčanu hoditi oprátku na krk a vléci
Spectator.
jej na pranýt.
Milan
Alexandrov
Srbsko
16
article
Bosna a Hercegovina.
Bělehradské- »Hapo Hoe« oznamují.
že deputace bosensko-hercegovských mohame-
dánův odebere se z Cařihradu do Petrohradu,
na kteroužto cestu připojí se k nim deputace
pravoslavných Srbů. Předmět stížnosti mohame-
dánské i pravoslavné je týž: žalují, že vláda
p. Kallayova odňala jim církevní samosprávu
i značné jmění církevních obcí a obrací důchod
z něho dílem k účelům svým, dílem k účelům
katolické propagandy.
Jak se bulharská vláda
přepočítala.
Vláda Ivančova-Radoslavova vnutila bul-
narskému národu desátek všech plodin, jímž
zaměnila placení daní hotovými. Je zajímavo,
jak při tom pochodila.
Srba
Kallayův
Ivančův
Radoslavův
Bosna a Hercegovina
Cařihrad
Petrohrad
Hapo Hoe
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
K Montblanku-
Črta od Karla Drože.
V nepříznivý čas přijel sem letos do Ženévy
Po všechny čtyři dny pobytu v městě marně
jsem z nábřeží du Montblanc pátral na jižnín
obzoru po zasněženém tom temeni velikolepého
hrbolu kůry zemské. Ba rád jsem byl, když
z našedlého, parami přeplněného vzduchu pro
kmitl aspoň Mont-Salěve svými bělavými, vi
ničným terasám podobnými vápencovitými strá-
němi, neboť i ten po větší část dne skrýval s
v mlhách.
Po poslední deštivé noci, spoléhaje na
šťastnou svoji hvězdu, vydal jsem se na cestu.
Dva Němci, v hotelu du Nord, skoro se m
vysmívali. Také měli namířeno do Chamounisu
ale za takové psoty pokládali vyjíždku za do
konalé bláznovství, pardon! — za vyhazování
peněz. (A zdálo se, že peněz mnoho neměli
Ze ženévského nádraží de Cornavin jede se
koňkou na Place du Molard a odtud bud
elektriekou anebo parní tramwayí k nádraž
des Wollandes (Geněve-Eaux-Vives), odkud vy
jíždí se k Montblanku.
Vše bylo obstaráno a zasedl jsem do ne
pohodlného, malými okénky opatřeného vozu
francouzské dráhy na sedadlo, šedou plstí po-
tažené. Objíždíme dlouhotáhlý Mont-Salěve, na
jehož lesy mraky se věsí a nedovolují k temeni
pozříti. Slabě poprchává. Vlak míjí hraničnou
ves Chěne a dlouho staví ve francouzském
Annemasse. Dráha se tu větví dvojím směrem.
Na nádraží již uniformy francouzské. Mužné
zjevy, sličné, typicky francouzské tváře. Objevše
daleko roztažený Annemasse, mířime k Arvě.
Ta hlučí pod železným mostem, kalná, šedo-
vodá. Pamatuje poněkud na Addu v horním
toku sycenou z ledovců. Ani řeka, ani údoli
zprvu cizince nepřekvapují; teprve za tunelem
v Pointe de Chevran (1228 m.), mění se v roklinu.
upoutá nás kraj divokými půvaby
Drož
Montblanc
Němec
Cornavin
Chevran
Nord
Annemass
Adda
Mont
Salěve
GeněveEaux
Vives
MontSalěve
18
article
Krajina dosud chudá u Bonneville měníse
v nedohledné vinice. Dráha vine se pod ska-
lami na pravém břehu Arvy, které již neopoušt
až do St. Gervaisu, kde přestupuje na levý
břeh.
Za jasného dne viděti z cesty nejednou
skupinu Montblanku. Poprvé za vsí Chene, na-
posledy před Sallancheemi. Tu tak blízko, že
bys ji rukou dosáhnouti chtěl.
Vozy třetí třídy byly přeplněny. Doprava je
čilá, dráha úmyslně vagony třetí třídy šetří, aby
donutila cizince použiti druhé. A radím k tomu.
Za parného dne seděti v kupé, jehož okénk
k ventilaci nestačí, s jedenácti lidmi, kteří vezou
různé, ostře zapáchající viktuálie a lihoviny, je-
jichž oděv a obuv nevyniká čistotou, z nichž
skoro všichni kouří turecký tabák, lulky vykle-
pávají na podlahu, plijí až vznikají kolem ka-
lužiny — to vše nepatří ku příjemnostem. Na
jedné stanici otevřel před samým odjezdem
vlaku dvířka zaprášený člověk a propleta se
mezi našimi koleny, padl uprostřed kupé na
klín hezkému, čistě oblečenému děvčeti. A hne
ji okolo šíje objal. Děvče ovšem polekal. Opile
každou chvili někomu na nohu šlápnul, zamaza-
nýma botama oděv pošpinil. Děvčeti pak, jež
sousedé od dotěrnosti nepříčetného osvobodili
svou ruku nabízel.
Chen
St . Gervaisa
Montblanka
19
article
Přes odpornost scény bavilo mne chování
Francouzů. Položil-li někomu na oděv nohu
upozorňoval tento zdvořile: »S'il vous plaft
monsieur!«, byť i dosti kysele. Nespilali mu
žertovali s ním, ale na prvé zastávce starý statný
pán s kučeravým knírem a šedivou parukou z
volal konduktora a chopiv opilce za ruku, po
mohl mu přes jeho odpor na perron. Průvodčí
na zdejší dráze o cestující vůbec se nestarají,
ani lístků neprohlížejí, stanice nehlásí, dveří ne-
otvírají. K čemu vlastně jsou?
Konečně po třech hodinách nepříjemné
jízdy, znaveni jako po mořské nemoci, vylézáme
ve staničee Le Fayet-St. Gervais. Přede mnou
capají k východu dvě obstárlé učitelky. Jedou
Francouz
S il
Stanislav
Gervaisa
20
article
také do Chamounixu. Před nádražím čekají dili
gence, omnibusy dvou na sebe nevražících spo
lečností. Chci do jednoho vozu. Kontrolor mne
odkazuje na postranní kancelář. Vydávají tam
lístky. Číslují se dle přihlášek, jako na pařížské
tramwayi. Kdo dříve přijde, dostane místo před
nější. Proto učitelky pospíchaly a také obdržely
prvá místa mezi kočím a kontrolorem. Mně při
padlo číslo 5. na druhém sedadle. V každé pří
čině dobré.
Diligence jsou kryty střechou, poskytují
za deště pohodlí, nemajíce však po stranách
oken, nebrání rozhledu. Šest statných běloušů
zapřaženo do vozu, v némž městí se na 30
osob. Plné tři hodiny mají co činit, aby těch
20 km mezi St. Gervaisem a Chamounixem ura
zili a nás živý náklad o 474 metrů do výše
vytáhli.
Chamounix
St . Gervais
km
21
article
Zvolna jedeme k St. Gervaisu-les-Bains
Sirné lázně, malebně položené v lesnaté rokline
údolí montjoieského. Přejedeme po zděném mostě
bouřící horskou vodu (»nant« říkají proudu)
chvili staneme u sadů nedávno založených
Zdvihá se odtud velkolepá budova nového hotelu
Vzpomínáme katastrofy, kterou zničeny byly stare
lázně r. 1892. Na ledovci Tete Rousse (severo
západně od Montblanku) stavila se voda vytvo
řivši jezero. Stavidlo se protrhlo, spousty vod
sřítily se přes ledovec bionnassayský do bystřiee
bionnassayské a v údolí montjoieském stojíe
lázně smetly. Nově vystavené jsou ve vyšší.
bezpečnější poloze.
Od lázní jde to klusem nevelkou osadou
po silnici, již svými šesti tahouny bezmála p
celé šíři zabíráme. Povozy jen s těží se nám
vyhýbají. Při oklikách máme obavu, aby se
nestalo neštěstí. Pan kontrolor pilně mačká
kaučukový válec ke trubce připevněný, trubka
bečí jako lodní vřeštidlo a vozka s nemalou
dovednosti řídí svoji silnou spřež, stále ji volá
ním a pokřiky k rychlosti nabádaje.
Klus koní se mírní, silnice vystupuje nad
levým břehem arvským do značné výše, údol
se prohlubuie, až posléze silnice vsekala se de
samé skály nad propastnými stěnami, pod nimi
hučí zpěněná Arva. Ve hlubině údolí vidíme
elektro-chemiekou továrnu, do níž přivádí se
voda velkolepě založeným podvojným potrubím
Vysoko nad námi (sotva konce dohledáme) za-
chycen železnými rourami celý horský potok.
A ten letí potrubím nesmírně dlouhým, skoro
svisle spadajícím, tunelem silnici prorážeje, dolů
k Arvě. Za továrnou trčí nad Arvou nehotovy
ještě vysoký oblouk železničního mostu, na němž
dělníci pracují. Dráha ze St. Gervaisa do Cha
monixu, jak pravděpodobno, již příštím rokem
bude otevřena.
Klus
St . Gervaisale
St . Gervaisa
Tout Rouss
Montblanka
22
article
Silnice zahýbá dlouhým ve skále průlomem
do olesněného údolí le Chatelard. Za nevelkým
hostincem, kam právě dva povozy přivezly cele
baterie lahvic genevského piva, vjíždíme do ku
latého tunelu. Panuje tu příšeří, ale poněvadz
je rovný, spatřujeme už také světlý jeho konee
Po výjezdu kontrolor na pravo ukazuje římskou
prý galerii. Však soused můj, dělostřeleck
major, silně v údaj pochybuje. Silnice blíží se
opět k Arvě. Přejiždíme po mostě do nedale-
kého Servozu.
A tu poprvé objevuje se oku skupin
Montblanku. Velebný, kopuli podobný, bělost-
ným stříbrem úplně krytý Dóme du Goúten
(4331 m.) jeden z nejmohutnějších vrcholů sku-
piny v plné své nádheře se vynořil z obruby lesa
ve zlatém světle slunečním se pyšní. Z vozus
ozvalo nadšené jediné »áááh !«. Krky se natahují
zraky do výše upírají, kukátka se šroubují
Hovor umlkal. Bílé, jako píří načechrané oblaky
chvílemi zastírají obnažená jeho ňadra. Pozděj
z oblačných závěsů dobyl se na světlo i pravý
soused Domu, pyramidovitý, k severu černým
skaloví spadajícím Aiguille du Goüter (3873 m.)
Více jsme nespatřili
U pěkného hotelu des Montées 11 km
před Chamounixem jsme ve 3 na 11. zastavili
Podomek houbou ve vodě namočenou, omýval
koňům hlavy, vymýval nozdry. Mému sousedu
po levici, francouzskému studentovi, konečněs
poštěstilo užiti fotografického apparátu. Po ceste
Velebná
Krek
Hovor
Goüter
olesněný údolí
Montblanka
le Chatelard
km
23
article
pro stálé otřásání vozu, nebylo to možno. Avšak
pohled na Montblank od hotelu je omezený
Na zápraží druží se k muži, asi 30letému s vý
raznou uměleckou hlavou, dvě ubledlé dámy,
hovoříce rusky. Nejnovější »Razkazy« Gorského
držel Rus v ruce. Poslouchal jsem libezné slo-
vančině s tajenou rozkoší a nezdrželi se pozdra-
viti při odjezdu »zdrav stvujtě.« Překvapené po-
hledy provázené úsměvy a voláním sledo-
valy mne.
Za hotelem des Montées vjíždíme v divokou
roklinu arvskou, v níž vzkypělá řeka bouří
do skal bije. Přejevše druhý most, proti malé
vísce, nevycházíme z údivu. Ledovec za le
dovcem se ukazuje.
Napřed nevelký, vysoko položený Glacier
de la Griaz, pak úzký Taconnazský a konečně
sám div údolí chamounixského, Glacier des Bos-
sons, jehož modravě nazelenalé balvany ledové
nad samou dědinku les Bossons, sotva na kilo-
metr od naší silnice nastupují. Těžko vylíčiti
dojem, jaký tyto ztuhlé proudy ledu, ti zblou-
dilí, chladem dýšící synové matky zimy vyvolá-
vají za parného léta ve tmavé zeleni lesův,
uprostřed brčálové svěžesti horských luk i
pastvin! Jediný poruch a — běda 1 — tislce
centů ledu se sřítí a rozdrtí, co mu do cesty
vkročí, jediný balvan spadlý v ledovcový prů-
tok, zastaví vodu, vzedme ji v jezero, povalí
a strhá, co ruka lidská pracně budovala —
Bylo právě poledne, když vozka rychle
obrátil se k učitelkám a pak bičem na pravo
nahoru ukazuje vykřikl: Le voila Mont- Blane
Všechny hlavy obracely se naznačeným
směrem.
Z oblaků jako mléko bílých vynořilas
okrouhlá bílá slabě jiskřicí hlava krále Alpstva
Montblanku. Mnozí divadlo ani nespatřili, tak
rychle zmizelo. Někteří tvrdili, že z těch míst
vůbec nelze velehoru spatřiti. Já však nepochy-
boval. Montblank to byli
O půl jedné byli jsme v Chamounixu.
Gorský
Rus
Alpstva Montblanka
Glacier jít le Griaz
Le voil Mont