ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c2d92ed0-66b1-11dc-9bd9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 43, person 55, org 12, work 5
1 masthead
Ročník X0X
2 masthead
V Praze, ve středu dne 24. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 294
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v administraei a měsíe a čtvrt lets . . . . 6 K —h s dvojí donáškou nr s dtvrt leta . . . . 7 k 50 ve sakách: K 8ok cs něsle. Poštoui ke s dvojí zisilkoe a mě n evrt lsla . : . ük ei
Praha
5 article Dvojí hospodářský problém německý.
Dvojí hospodářský problém německý. Bývalý ministr obchodu dr. Baernreither ve své poslední řeči programové před voliči ústavověrného velkostatku z volební skupiny plzeňsko-chebské promluvil velmi srozumi- telně o dvojí úloze hospodářské, jaká nastává Němcům jednak v této polovině říše, jednak v poměru k Uhrám. Oba tyto úkoly řešiti se snaží na základě postavení, jeho Němci teprve si zjednati chtějí po případě dle něho zjednati si musí. Toto budoucí vůdčí a rozhodující posta- vení Němců vyznačil dr. Baernreither na několika místech své řeči, z nichž nejvýznam- nější jsou tato: Rád bych se vyslovil zcel časově dle poměrů, a zvláště co se týče Čech. Byla by to velmi zlá věc, kdyby na- děje Němců v Čechách, jež chovati dnes jsou v právu, opět se nesplnily, kdyby opětně byly odročeny nebo odstaveny jejich národní existenční (?) otázky. Český stát v srdei Evropy, kterýž by se stavil nepřátelsky proti celému světu německému, jej obklopujícímu, jest rakouskou a evropskou nemožností (o) ale Rakousko má ještě sílu, aby zpracovalo otázku českou. Jde o to, přesvědčiti Čechy nezměnitelnými skutky, že musí svá přání národní uskrovniti na onu míru, by s nimi bylo možné soužití a aby stát j ed notný nadále trval. A jak si představuje toto soužití dr Baernreither, to vykládá následovně: Němei nesmějí zůstati v pouhé obraně (l) a poměr státu k Němcům a Němců ke státu musí se uvésti do zcela nových kolejí. My Němci se pokládáme za nejsilnějšího politi- ckého činitele, a stát musí býti s to, aby se opíral o tohoto rozhodujícího (obstrukcí? činitele. Politika našeho státu musí si vy- tknouti za stálý cíl, postupo vat společně s Němci. Dnes není pomy- šlení na mír v Čechách, nebude-li myšlenka ohraničení provedena důsledn ve správě státní i antonomní, když se neustanoví němčina jakožto pro středkovací jazyk.
doktor Baernreither Němec Uhry Čechy Evropa Rakousko plzeňsko
6 article
Toť jsou základy postavení německého jak si je v budoucnosti představuje dr Baernreither, a jež v souhrnu svém nejsou leč upevněním nadvlády i nad územím če ským a vyloučením všeho vlivu češtiny v obvodu ohraničeném pro Němce jak ve správě státní, tak autonomní. Tyto podmínky má bývalý ministr ob- chodu za úplně dostatečné, aby zabezpečily zde i převahu hospodářskou Něm- cům. Dr. Bärnreither připouští sice jakési účinky národnostních sporů a politické ne- určitosti nynější i na poměry hospodářské ale nikterak je nepřeceňuje, jak to velmi často u nás slýcháme. On naopak shledává, že naše finance státní, že státní rozpočetv ohledu finančním jest v pořádku, že naše poměry peněžní jsou ustálenější než bývaly druhdy, že bohatství kapitálu u nás se rozmnožilo, že zručnost našich pracovních sil pokročila. Zdá se mu však, že se nedostává po léta vůdči. ovládající hospodářské poli- tiky. — Důsledně dle těchto názorů nemůžese dr. Bärnreither srovnati s míněním, že by s mírem národnostním zjednán byl i hospo- dářský mír. Byl by to klam, praví, do- mnívati se, že u nás jsou hospo- dářské zájmy naprosto odděleny od zájmů národních. Naopak velmi často se vzájemně pron kají. Casto slýchaná fráse, že hospodářské
Baernreither Němec doktor Bärnreither Německo
7 article
zájmy Němců a Čechů jsou totožné, jest ovšem pravdou pouze v tom smyslu, že oba národové si přejí stejně živě moder- ního pokroku hospodářského, ale oni oba si přejí využitkovati ho co možná nejvíce každý pro sebe. Při stavbách želez- ničných, při zakládání státních závodů, při zadávání dodávek a prací, všude tu jes konkurenční boj hospodářský velmi často i bojem národnost- ním, a na jmenování úřadníků nesmí se zapomenouti! Ba, já mám spíše za to, že by se mohlo spíše podařiti provésti demar- kační čáru v ohledu jazykovém, než od- straniti národnostní vzpruhu z (hospodářského) zápasu konku- renčního. Bylo by to klamnou nadějí. chtíti zatlačiti do pozadí hnutí národnostní pěstováním takovýchto hospodářských zájmů. To nepůjde ani v malém, ani ve velkém. ani tím, slíbí-li se pražské obci několik mil lionů, ani tím, dá-li se beze všeho uherské vyrovnání na denní pořádek. Vláda zdá se pomýšleti při hospodářské práci hlavně na řadu úvěrů investičních; ale tím by seo naší hospodářské budoucnosti nijak neroz- hodlo.
Němec Čecho
8 article
Potud pojednával dr. Baernreither v sou- vislosti s otázkou národnostní o otázce ho- spodářské v této polovici říše. Z celého vý- kladu jeho vyplývá, že připravované a poža- dované pro Němce rozhodující postaven v této polovici říše v otázce národní, jest spolu budováním základů pro takovoutéž převahu a nadvládu oboru hospodářském! Pro nás Čechy znamená pak obé zřeknutí se odvě- kého prvenství ve věcech jazykových v zemích českých a bezmocné podřízení se hospodář- ské převaze německé, zabezpečené rozhodu- jícím vlivem německým ve všech záležito- stech veřejných ani jmenování úřadníků ne- vyjímaje. Toť tedy první hospodářský úkol politiky německé, jak si ji představuje dr. Baern reither a jak má upevniti na vždy, stálea trvale, jakožto fakt nezměnitelný po stavení Němců v této polovici říše. Jsouce takto vyzbrojeni a zabezpečivše si zejmena podřízení naše nejen národní ale v četných, drem. Baernreithrem výslovně vy počtěných zájmech hospodářských, nevyjí- maje ani jmenování státních úřadníkův mohou Němci přikročiti ku řešení druhého svého hospodářského úkolu, totiž vyrovnání s Uhry a dále ujednání nových obchodních smluv zahraničných, až dosavadní koncem r. 1903 vyprší. Není to nic platné, pokračuje tu dr Baernreither, zavírati oči před složitým sou borem hospodářských záležitostí; jest naopak nutno jasně si uvědomiti ony nezměnitelné činitele, na nichž záviseti bude v budouc nosti náš hospodářský život.
Baernreither Němec Čecho Uhry
9 article
Koncem r. 1903 vyprší obchodní smlouvy Uzavření nových smluv tarifových předpo- kládá dohodu s Uherskem o dalším trvání celní a obchodní jednoty, a dohodu s Uher- skem o autonomní celní tarif, na základě jehož by se vyjednávalo s jinými státy. V tom se naskytnou nespočetné obtíže, krok za krokem budeme nuceni prchajícím časem a tlakem událostí, abychom dospěli k nějakému rozhodnutí. Všecky tyto kroky jsou neodkladné a musí se státi buď s parla- mentem anebo bez parlamentu. Smutné jest, že se u nás počínáme již poměnům podřizo vati, jak to dokazuje přesídlení čet ných průmyslových sil do uher- ské poloviny říše. — Jak patrno, pokládá dr. Baernreither tento druhý hospodářský úkol za těžší, než onen prvý. Zjednati převahu naprostou Něm- cům v této polovině říše zatlačením nás Čechů do područí národního a hospodář ského, na to domnívá se míti v této polo vině říše dosti sil, jinak jest tomu uvést v postavení více méně podobné i Uhry. Nám přikazuje v tomto směru zcela zřetelně po stavení nucených pomocníků, a předpokládá že naším pokořením nabudou Němci si v budoucím hospodářském zápase s druhou polovicí říše. Jsou tyto výpočty dra. Baernreithra po kud se nás týče správné a postavení, k ně muž nás odsuzuje, přijatelné? Tyto otázky musí míti na mysli voličstvo české při na stávajících volbách, aby budoucí naše posel stvo na radě říšské mohlo dáti neméně urči tou a jasnou odpověď, než jest výklac dra. Baernreithra.
Baernreither Čecho Němec Uhersko Uhry Německo
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. října. (Z ruchu voleb ního.) V sobotní schůzi německé pokrokové strany, z níž vyšlo známé volební provolání jednáno též o kandidaturách pro příští volby O Čechách referoval dr. Pergelt, dle jeho mínění vyhlídky pokrokové strany nejsou zrovna nejhorší, poněvadž se v některých okresíel v poslední době značně zlepšily (?). Kandidatury se definitivně vzdali dr. Rusz za Karlovy Var a Herbst za všeobecnou kurii budějovickou kromě toho i pověstný prof. Pfersche dal svou kandidaturu straně k disposici. Tři voličské schůze konány minulou sobot a neděli v Krakově. V sobotní schůzi, jež byla z počátku nad obyčej hlučná a při ní došlo na vyhazov několika přivrženců katolicko- národní strany polské, zamítnuto spolupůsoben se lvovským ústředním volebním výborem rozhodnuto, že poslanci za město Krakov ne- mají vstupovati do kola polského. V nedělní schůzi socialistické, navštívené více než 3000 osobami, jmenován kandidátem za pátou kurii Dašinský. Současně konána schůze nové strany ná rodně-antisemitské, v níž býv. posl. dr. Danielak vyložil program strany. Heslem jejím bude zájem lidu, láska k vlasti a křesťanství. Program strany: úleva nuzného lidu a vyhledávání bu- doucnosti národa ve spolku s bratrským národem českým a s národy jiho slovanskými. Za předsednictví P. Špondera a po řečech čelných rečníků ustaveny volební výbory pro některé západohaličské okresy, hned pak jmenováni kandidáti pro pátou kurii kra kovskou (Fr. Ptak, sedlák z Běnčic), pro pátou kurii vadovickou (Jan Zabuda) a pro venkovské obce živecko-bělské Jos. Pietrovský. Sám dr Danielak kandiduje opět ve svém starém voleb ním okrese věličském.
Pergelt Rusz Herbst Pfersch doktor Danielak Ptak Zabuda Praha Čechy Karlov Vara Krakov Francie bělský Jos
11 article
Ze Subotice, 20. října. (Pomaďařo vání katolických Srbů.) Jest tomu as rok, co banátští šokcové (katoličtí Srhové) od- pověděli přestoupením k pravoslavné církvi n vládní snahy, zavésti do jejich chrámů madar skou bohoslužbu. Nyní ozývají se nové stesky na násilné maďaření srbských dětí ze Subotice. I zde a v okoli jsou osady katolických Srbů, kteří se sem přestěhovali v minulém století z bosenské Buny a proto jsou zváni buněv ei Až dosud měli buněvci své vlastní školy, v nichž se mládež vyučovala jedině srbským jazykem. Nyní však vláda vypuzuje srbský jazyk z jejich škol, počavši školou v samě Subotici, kde ne- dovoleno užívati srbského (cyrillského) písma děti bývají tělesně trestány i za to, dovoli-li si promluviti mezi sebou po srbsky. Orgán banát ských šokců a buněvců, »Neven« otiskuje memo- randum, jež čelní buněvci subotičtí zaslal ministru osvěty Wlassicsovi s prosbou, aby zjednal průchod zákonu, jenž nařizuje, že každy žák v Uhrách má býti vyučován v jazyku mateř ském. Jinak slibují, že stižnost svou předloží na soud všeho vzdělaného světa.
Srba Subotica Buna Uhry
12 article
Z Pešti, 21. října. (Nové sbližován národností nemaďarských.) Za po sledních uherských voleb sblížili se uherští Ru muní se Srby a Slováky a chystali se k. spo lečnému postupování proti tlaku madarskému Plodem tohoto sblížení byla společná proklamace jež byla vydána počátkem roku 1898. Ale místn spory o církevních otázkách mezi Rumuny a Srby učinily konec tomuto slibnému sblížení. Příštlm rokem budou v Uhrách opět všeobecné volby do sněmu a opět se počínají vyskytovati hlasy o potřebě svorného postupu nemaďarských ná- rodností. Takové hlasy ozvaly se při jschůz kološských akademiků, jež byla zajímava tím, že k Rumunům, Srbům a Slovákům přidali se tento krát i akademikové saští (Němci ze Sedmihrad ska) a všichni důrazně hájili požadavek rovného práva pro všechny národnosti v Uhrách, jakož i potřebu vzájemné podpory při příštích volbách Zo Sibíně, 20. října. (Nová biskup sví rumunská.) Pravoslavný církevní kon gres rumunský, jenž se konal tyto dni v Sibíni usnesl se jednohlasně, že počet rumunskýeh pravoslavných diecesí má býti rozmnožen o tři Sídlem nových biskupů mají býti Velký Varadín Kluž a Temešvár. Biskůpství varadínské a kluž ské jest už i hmotně zabezpečeno. Prostředky na zřízení biskupství temešvárského se musej teprv hledati. Jsou také již vyhlédnuty osoby jež mají býti povýšeny za biskupy. Jde jen o to- jak se k věci té zachová uherská vláda, jíž as nebude lhostejno, rozmnoží-li se mezi Rumuny počet osob tak vlivuplných, jako jsou biskupové
Srba Slovák Rumun Němec Pešť Uhry Temešvár zo Sibín
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. října. Potřeba revise processu srbských radikálů. Z Bělehradu, 19. října. (Dopis »N. L.«) Nedávno v novinách mnoho se hovořilo, že bude lonský proces radikálů revidován. Revise této je nevyhnutelně třeba, aby se nevinným trpitelům dostalo úplného zadostučinění, za něz nemohou považovati pouhou amnestii. Amnestie se udílí osobám, které byly odsouzeny pro vinu skutečně spáchanou. Ale radikálové byli odsou- zeni a mučeni bez viny, v jejich případě nen amnestil učiněno dosti. Někdo snad namltne. že o nevinném odsouzení radikálů beztoho každý ví a je přesvědčen. V Srbsku ano, ale ne v ci- zině, což bylo vidno ze zpráv zahraničných novin o rovisi. Co je v Srbsku každému známo že radikálové byli odsouzeni nevinně, působilo na zahraničné listy jako čirá novina. Je tedy nepopíratelno, že revise je zapotřebí také k vůl tomu, aby veřejnému mínění evropskému dán bylo v té příčině světlo. Ale je toho zapotřehi také v zájmu další budoucnosti amnestovaných, jejich potomstva i v zájmu dějin srbského ná- roda. Radikálové dnes jsou amnestováni a lonské odsouzení nemá pro ně míti dalších následků. Ale v Srbsku všecko je vrtkavé a proměnlivé a možnost pozdějších nedobrých následků pro amnestované nikterak není vyloučena, nebude-l amnestie doplněna revisí. Kosta Taušanovič také byl amnestován pro Zaječar a loni, když ne- mohly proti němu býti shledány důkazy viny. málem by byl býval pro Zaječar odsouzen po druhé; a Zaječar mu zůstal aspoň přitěžujíeí okolnosti a jest jí po dnes. To ví v Srbsku každé dítě. Totéž může být i s jinými amne- stovanými, třeba ne hned, nýbrž snad teprve. až po amnestii dostoupí vreholu možné v Srbsku
Praha Bělehrad Srbsko Kosta Zaječar
14 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za s vdpelední . . . . ns 2b Ve cllalkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . sdpolsdní . . . . . . . . 8b Inseraty platí se hetevě zapřel Předplacení a inserty přllímá zdmslni strace v Marianské ulici č. a Tan nacházají se tes rečakea tiskárna a sxpadies „ Náro dnich Llstůe Lukopisy se nevzacsj- státnické kariery a s vrcholu budou svrženi. Revise je zapotřebí také k vůli potomstvu amne- stovaných. Nebude-li revise, bude možno, že příští pokolení budou ukazovati na jejich po- tomky jako na plemeno Brankovičů. Kdo je proti revisi, podceňuje zločiny podobného druhu, jako velezrada, pro niž letos amnestovaní loni byli odsouzeni. Nepostačí proti myšlence o rovisi namí- nouti, že při odsouzení šlo jen o velezradu na proti Milanovi, jenž nyní v Srpsku není ničím Ať je nebo není, o osobě Milanově netřebat více mluviti, než co je při každé zmínce o lon- ském procesu radikálů nevyhnutelně nutno, ale třeba míti na paměti, že v Srbsku je zákon, podle něhož možno se dopustiti velezrady nejen na králi, nýbrž i na členu královského domu. A proto musí dojíti k revisi, aby se zjistilo, že amnestovaní nedopustili se velezrady ani proti Milanovi.
Brankovič Milan Milanův netřebat Srbsko královský dom
15 article
Je známo, že Milan po celá tři leta krále Alexandra strašil protidynastickými rejdy radi- kálův a že lonské ortelování radikálův mělo ten účel, aby králi Alexandrovi podány byly jakoby důkazy, že mu Milan o radikálech pravdu mluvil a nestrašil nadarmo. Král Alexandr bez radikálů dlouho vládnouti nemůže. I je v zájmu nejen radikálův, nýbrž i v zájmu samého krále, aby byl ustanoven jasný poměr mezi nimi, aby král byl ne slovy, nýbrž důkazy přesvědčen, ž loni radikálové ani proti Milanovi ničeho nepřá- telského nepodnikli ba neobmýšleli, tím pak méně mohli chovati nepřátelství ke králi. Neposledním důvodem pro revisi jest ohled na dějiny srbského národa. Mezi loni odsouze- nými a letos amnestovanými jest nejeden muž, jehož jmeno patři nebo patřiti bude srbské hi- storii. I je zapotřebí, aby celá postava každého takového muže stála před dějinami osvětlena, aby nebyly záhadny ani jeho zásluhy, ani chyby. A šero záhadnosti místo světla vrhalo by se na postavy těch mužů, kdyby k revisi nedošlo. Posléze je revise třeba k vůli tomu, aby odha leny byly ohavné pikle, kterými dosaženo ne- spravedlivého odsouzení radikálův, aby se zná- mými staly osobnosti, které se propůjčily za nástroj tak neslýchané křivdy, tak hroznéh násilí na lidech nevinných a pokojných, jakým je loňské odsouzení radikálů. Srbsko jako jiné země balkánské jde rych- lým krokem vstříc okamžiku, kdy se osud jeho rozhodne na drahná leta, snad na vždy. Před tím okamžikem musí dojíti také k revisi řad všech veřejných činitelů, mezi nimiž náleží místo jen lidem pevného charakteru a přesvěd- čení, jen lidem, kteří za své přesvědčení dove- dou stát i mřít, a ne takovým, kteří za dobré slovo a za teplý úřad jsou s to každému nevin- nému spoluobčanu hoditi oprátku na krk a vléci Spectator. jej na pranýt.
Milan Alexandrov Srbsko
16 article
Bosna a Hercegovina. Bělehradské- »Hapo Hoe« oznamují. že deputace bosensko-hercegovských mohame- dánův odebere se z Cařihradu do Petrohradu, na kteroužto cestu připojí se k nim deputace pravoslavných Srbů. Předmět stížnosti mohame- dánské i pravoslavné je týž: žalují, že vláda p. Kallayova odňala jim církevní samosprávu i značné jmění církevních obcí a obrací důchod z něho dílem k účelům svým, dílem k účelům katolické propagandy. Jak se bulharská vláda přepočítala. Vláda Ivančova-Radoslavova vnutila bul- narskému národu desátek všech plodin, jímž zaměnila placení daní hotovými. Je zajímavo, jak při tom pochodila.
Srba Kallayův Ivančův Radoslavův Bosna a Hercegovina Cařihrad Petrohrad Hapo Hoe
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. K Montblanku- Črta od Karla Drože. V nepříznivý čas přijel sem letos do Ženévy Po všechny čtyři dny pobytu v městě marně jsem z nábřeží du Montblanc pátral na jižnín obzoru po zasněženém tom temeni velikolepého hrbolu kůry zemské. Ba rád jsem byl, když z našedlého, parami přeplněného vzduchu pro kmitl aspoň Mont-Salěve svými bělavými, vi ničným terasám podobnými vápencovitými strá- němi, neboť i ten po větší část dne skrýval s v mlhách. Po poslední deštivé noci, spoléhaje na šťastnou svoji hvězdu, vydal jsem se na cestu. Dva Němci, v hotelu du Nord, skoro se m vysmívali. Také měli namířeno do Chamounisu ale za takové psoty pokládali vyjíždku za do konalé bláznovství, pardon! — za vyhazování peněz. (A zdálo se, že peněz mnoho neměli Ze ženévského nádraží de Cornavin jede se koňkou na Place du Molard a odtud bud elektriekou anebo parní tramwayí k nádraž des Wollandes (Geněve-Eaux-Vives), odkud vy jíždí se k Montblanku. Vše bylo obstaráno a zasedl jsem do ne pohodlného, malými okénky opatřeného vozu francouzské dráhy na sedadlo, šedou plstí po- tažené. Objíždíme dlouhotáhlý Mont-Salěve, na jehož lesy mraky se věsí a nedovolují k temeni pozříti. Slabě poprchává. Vlak míjí hraničnou ves Chěne a dlouho staví ve francouzském Annemasse. Dráha se tu větví dvojím směrem. Na nádraží již uniformy francouzské. Mužné zjevy, sličné, typicky francouzské tváře. Objevše daleko roztažený Annemasse, mířime k Arvě. Ta hlučí pod železným mostem, kalná, šedo- vodá. Pamatuje poněkud na Addu v horním toku sycenou z ledovců. Ani řeka, ani údoli zprvu cizince nepřekvapují; teprve za tunelem v Pointe de Chevran (1228 m.), mění se v roklinu. upoutá nás kraj divokými půvaby
Drož Montblanc Němec Cornavin Chevran Nord Annemass Adda Mont Salěve GeněveEaux Vives MontSalěve
18 article
Krajina dosud chudá u Bonneville měníse v nedohledné vinice. Dráha vine se pod ska- lami na pravém břehu Arvy, které již neopoušt až do St. Gervaisu, kde přestupuje na levý břeh. Za jasného dne viděti z cesty nejednou skupinu Montblanku. Poprvé za vsí Chene, na- posledy před Sallancheemi. Tu tak blízko, že bys ji rukou dosáhnouti chtěl. Vozy třetí třídy byly přeplněny. Doprava je čilá, dráha úmyslně vagony třetí třídy šetří, aby donutila cizince použiti druhé. A radím k tomu. Za parného dne seděti v kupé, jehož okénk k ventilaci nestačí, s jedenácti lidmi, kteří vezou různé, ostře zapáchající viktuálie a lihoviny, je- jichž oděv a obuv nevyniká čistotou, z nichž skoro všichni kouří turecký tabák, lulky vykle- pávají na podlahu, plijí až vznikají kolem ka- lužiny — to vše nepatří ku příjemnostem. Na jedné stanici otevřel před samým odjezdem vlaku dvířka zaprášený člověk a propleta se mezi našimi koleny, padl uprostřed kupé na klín hezkému, čistě oblečenému děvčeti. A hne ji okolo šíje objal. Děvče ovšem polekal. Opile každou chvili někomu na nohu šlápnul, zamaza- nýma botama oděv pošpinil. Děvčeti pak, jež sousedé od dotěrnosti nepříčetného osvobodili svou ruku nabízel.
Chen St . Gervaisa Montblanka
19 article
Přes odpornost scény bavilo mne chování Francouzů. Položil-li někomu na oděv nohu upozorňoval tento zdvořile: »S'il vous plaft monsieur!«, byť i dosti kysele. Nespilali mu žertovali s ním, ale na prvé zastávce starý statný pán s kučeravým knírem a šedivou parukou z volal konduktora a chopiv opilce za ruku, po mohl mu přes jeho odpor na perron. Průvodčí na zdejší dráze o cestující vůbec se nestarají, ani lístků neprohlížejí, stanice nehlásí, dveří ne- otvírají. K čemu vlastně jsou? Konečně po třech hodinách nepříjemné jízdy, znaveni jako po mořské nemoci, vylézáme ve staničee Le Fayet-St. Gervais. Přede mnou capají k východu dvě obstárlé učitelky. Jedou
Francouz S il Stanislav Gervaisa
20 article
také do Chamounixu. Před nádražím čekají dili gence, omnibusy dvou na sebe nevražících spo lečností. Chci do jednoho vozu. Kontrolor mne odkazuje na postranní kancelář. Vydávají tam lístky. Číslují se dle přihlášek, jako na pařížské tramwayi. Kdo dříve přijde, dostane místo před nější. Proto učitelky pospíchaly a také obdržely prvá místa mezi kočím a kontrolorem. Mně při padlo číslo 5. na druhém sedadle. V každé pří čině dobré. Diligence jsou kryty střechou, poskytují za deště pohodlí, nemajíce však po stranách oken, nebrání rozhledu. Šest statných běloušů zapřaženo do vozu, v némž městí se na 30 osob. Plné tři hodiny mají co činit, aby těch 20 km mezi St. Gervaisem a Chamounixem ura zili a nás živý náklad o 474 metrů do výše vytáhli.
Chamounix St . Gervais km
21 article
Zvolna jedeme k St. Gervaisu-les-Bains Sirné lázně, malebně položené v lesnaté rokline údolí montjoieského. Přejedeme po zděném mostě bouřící horskou vodu (»nant« říkají proudu) chvili staneme u sadů nedávno založených Zdvihá se odtud velkolepá budova nového hotelu Vzpomínáme katastrofy, kterou zničeny byly stare lázně r. 1892. Na ledovci Tete Rousse (severo západně od Montblanku) stavila se voda vytvo řivši jezero. Stavidlo se protrhlo, spousty vod sřítily se přes ledovec bionnassayský do bystřiee bionnassayské a v údolí montjoieském stojíe lázně smetly. Nově vystavené jsou ve vyšší. bezpečnější poloze. Od lázní jde to klusem nevelkou osadou po silnici, již svými šesti tahouny bezmála p celé šíři zabíráme. Povozy jen s těží se nám vyhýbají. Při oklikách máme obavu, aby se nestalo neštěstí. Pan kontrolor pilně mačká kaučukový válec ke trubce připevněný, trubka bečí jako lodní vřeštidlo a vozka s nemalou dovednosti řídí svoji silnou spřež, stále ji volá ním a pokřiky k rychlosti nabádaje. Klus koní se mírní, silnice vystupuje nad levým břehem arvským do značné výše, údol se prohlubuie, až posléze silnice vsekala se de samé skály nad propastnými stěnami, pod nimi hučí zpěněná Arva. Ve hlubině údolí vidíme elektro-chemiekou továrnu, do níž přivádí se voda velkolepě založeným podvojným potrubím Vysoko nad námi (sotva konce dohledáme) za- chycen železnými rourami celý horský potok. A ten letí potrubím nesmírně dlouhým, skoro svisle spadajícím, tunelem silnici prorážeje, dolů k Arvě. Za továrnou trčí nad Arvou nehotovy ještě vysoký oblouk železničního mostu, na němž dělníci pracují. Dráha ze St. Gervaisa do Cha monixu, jak pravděpodobno, již příštím rokem bude otevřena.
Klus St . Gervaisale St . Gervaisa Tout Rouss Montblanka
22 article
Silnice zahýbá dlouhým ve skále průlomem do olesněného údolí le Chatelard. Za nevelkým hostincem, kam právě dva povozy přivezly cele baterie lahvic genevského piva, vjíždíme do ku latého tunelu. Panuje tu příšeří, ale poněvadz je rovný, spatřujeme už také světlý jeho konee Po výjezdu kontrolor na pravo ukazuje římskou prý galerii. Však soused můj, dělostřeleck major, silně v údaj pochybuje. Silnice blíží se opět k Arvě. Přejiždíme po mostě do nedale- kého Servozu. A tu poprvé objevuje se oku skupin Montblanku. Velebný, kopuli podobný, bělost- ným stříbrem úplně krytý Dóme du Goúten (4331 m.) jeden z nejmohutnějších vrcholů sku- piny v plné své nádheře se vynořil z obruby lesa ve zlatém světle slunečním se pyšní. Z vozus ozvalo nadšené jediné »áááh !«. Krky se natahují zraky do výše upírají, kukátka se šroubují Hovor umlkal. Bílé, jako píří načechrané oblaky chvílemi zastírají obnažená jeho ňadra. Pozděj z oblačných závěsů dobyl se na světlo i pravý soused Domu, pyramidovitý, k severu černým skaloví spadajícím Aiguille du Goüter (3873 m.) Více jsme nespatřili U pěkného hotelu des Montées 11 km před Chamounixem jsme ve 3 na 11. zastavili Podomek houbou ve vodě namočenou, omýval koňům hlavy, vymýval nozdry. Mému sousedu po levici, francouzskému studentovi, konečněs poštěstilo užiti fotografického apparátu. Po ceste
Velebná Krek Hovor Goüter olesněný údolí Montblanka le Chatelard km
23 article
pro stálé otřásání vozu, nebylo to možno. Avšak pohled na Montblank od hotelu je omezený Na zápraží druží se k muži, asi 30letému s vý raznou uměleckou hlavou, dvě ubledlé dámy, hovoříce rusky. Nejnovější »Razkazy« Gorského držel Rus v ruce. Poslouchal jsem libezné slo- vančině s tajenou rozkoší a nezdrželi se pozdra- viti při odjezdu »zdrav stvujtě.« Překvapené po- hledy provázené úsměvy a voláním sledo- valy mne. Za hotelem des Montées vjíždíme v divokou roklinu arvskou, v níž vzkypělá řeka bouří do skal bije. Přejevše druhý most, proti malé vísce, nevycházíme z údivu. Ledovec za le dovcem se ukazuje. Napřed nevelký, vysoko položený Glacier de la Griaz, pak úzký Taconnazský a konečně sám div údolí chamounixského, Glacier des Bos- sons, jehož modravě nazelenalé balvany ledové nad samou dědinku les Bossons, sotva na kilo- metr od naší silnice nastupují. Těžko vylíčiti dojem, jaký tyto ztuhlé proudy ledu, ti zblou- dilí, chladem dýšící synové matky zimy vyvolá- vají za parného léta ve tmavé zeleni lesův, uprostřed brčálové svěžesti horských luk i pastvin! Jediný poruch a — běda 1 — tislce centů ledu se sřítí a rozdrtí, co mu do cesty vkročí, jediný balvan spadlý v ledovcový prů- tok, zastaví vodu, vzedme ji v jezero, povalí a strhá, co ruka lidská pracně budovala — Bylo právě poledne, když vozka rychle obrátil se k učitelkám a pak bičem na pravo nahoru ukazuje vykřikl: Le voila Mont- Blane Všechny hlavy obracely se naznačeným směrem. Z oblaků jako mléko bílých vynořilas okrouhlá bílá slabě jiskřicí hlava krále Alpstva Montblanku. Mnozí divadlo ani nespatřili, tak rychle zmizelo. Někteří tvrdili, že z těch míst vůbec nelze velehoru spatřiti. Já však nepochy- boval. Montblank to byli O půl jedné byli jsme v Chamounixu.
Gorský Rus Alpstva Montblanka Glacier jít le Griaz Le voil Mont