Periodikum ALTO Viewer

1 Vychází každý den

Vychází každý den у nedéti • svátek. Předplácí se v administraci Qatrovni nllo* Иш. IBOe-II. » Pra««: poitoo: ЫЫЬ .... — il. 90 kr. 1 *1. i5 kr. mtlctné .. 2 . 70 „ S я 76 , jjleUié ... Ď „ 40 „ 7.50,, Jloročné .. 10 ,, 80 , 15 ^ .

IboeII

2

CECH.

3

DOPJ8Y frankovaná a podrpsané pHJimá redalEce

4

v Ostrovní alici č. 1608 B.

5

Rukopisův ветгаате a nepodepumýcb nedbáme

6

Jednotlivá disia po 4 kr. S donáienl do doma měsíčné 10 kr.

7

REKLA1UACE neiapečeténé poiýlány budtei aetran- korány.

Rekl UACE

8

Inieráty ptžitáma co sqloTsějl.

9

tinto 6«.

10

\ Praase, v pálek dne 16. března INN3

Praas Inn

11

Hornik XT.

12 article

jednotě viry a v různotě národů spása Rakouska. — K. — Srdee upřímného vlastence osledních dnech bolestně bylo dojato řá ím nejen tajných socialistických spolků, i těch jistých vlastizrádných fakciósův. Letos míní slavný náš rod panovnický áestistjleté jubileum slaviti. Na mnohých inách konají se к tomu již nyní veliko- přípravy. Ministr Dunajewski tlumočníkem byl věr- národů rakouských, že Rakousko pod lem Habsburků dílem jest Božím, lož, kde jen povrchně by dějiny říše znal inak v řízení Boží včřil, nemůže neviděli, éma nesmiřitelnými nepřátely sevřeno, od ovýehedu Islámem, od západu protestau mém, muselo Rakousko více než po dvě letí útoky obou odráželi. Dnes ovsem si- ice říše na pohled se změnila. Turecko se ipadává a sjednocené Německo aspoů této chvíli říši naši předcházeli si musí co cbytaého spojence naproti mstylačné Fran Máme za to, že p o s 1 e d u í tři veliké inarehie na pevnině evropské mezi sebou i hned nebudou se svářili, jelikož každý jich panovníků dobře si je védom, co by em nastale, kdyby jen jeden z nich •státními se znesvářil. Všechny tři — poslední — veliké a do- i mocné monarchie sociální revolucí jsou roženy : Rusko nejvíce, po něm Německo a kousko dosud nejméně, čehož do jisté míry í co děkovali různorodnosti svých rodů, především ale tomu, že téměř ichai národové syny jsou Církve a t o 1 i с к é. O tom již všichni státníci, si křestany jsou, židy, Turky, nebo pony, jsou přesvědčeni : že Církev ka ilická sociální revoluci odpo ije nejvydatněji. Proto i státníci jnservativní spojenství této Církve ávě teď vyhledávají a státníci republi- nští, či revoluční, jako v Itálii a ve Fřan- * Církev tu tím více pronásledují.

Srdee Turek Rakousko Turecko Německo Rusko Itálie

13 article

My v předešlých článcích analogii časův Vnějších s časy před 300 lety dokázali, akousko dnes nemusí bránili se ani proti ibojným knížatům protestantským, ani proti [hojnému Turku, avšak nepřítel horší a lili obou, dnes stejně kruté doráží na říši ibsburků. Sociální revoluce, at si již jméno sí sociální demokracie, anarchie, nihilistů, b černé ruky, na rakouských národech ко povodeň na Alpách nesbornou nalézá áz. Toho spiklenci evropští dobře jsou si domi. Běda říši Habsburkův, kdyby dnes skrz byla německá, naskrz ruská, aneb Iská I Prozřetelnost Boží to tak zařídila, není ani německá, ani ruská, ani italská že není ani protestantská, ani pravoslavná, brž katolická. У této jednotě víry a různotě národů záštita, spása ! s t Rakouska. Zdá se to na pohled ti paradoxní, jest ale naprosto přirozené, díž rozumné. Národové tvoří tělo říše, Cír- ěv katolická duší jest toho těla. Veliké totiž živé těleso složeno li jest mnoha různých údů, nikdy nepodléhá ná- ize v té míře, jako tělo z jedné hmoty jenž masy lidu naskrz míní prokvasili a požitkům toliko hmotným vyzískali ; s druhé doráží tak zvaná sociální reformace, kteráž dnes mebilisuje Vlachy, Franky a то derni Švédy, totiž fakciosy, kteříž.vlast svoji společnou zrazujíce, bratry z rajchu na ni volají 1 A jako před dvěma sty lety Bůh dal rodu Habsburskému všechny jeho nepřá těly překonali, ať si již z kterékoliv strany na něho dotírali, tak dá Bůh i dnes vítězit! nad Turky atheismu a nad reformací socialismu vedle hesla nynějšího panovníka: Unitis viribusl

Turek Habsburkův Vlach Franek Švéda bůh Alpy Rakousko Cír

14 title

P&běrky.

15 article

Svoboda spolčování ve Francii. —k. Ve francouzském senátě jednalo se o svobodě spolčování. Jules Simon marně všecku svou výřečnost využil, aby svobodu všech spolků, tudíž i katolických kongregací uhájil; zášt proti katolické Církvi stala se heslem francouzských demokratů, v senátě zastoupených. Vládní systém Francie možno dnes zahrnouti ve dvě slova: zášt a msta proti Církvi a proti nerepablikánům. Ve Francii mnoho mluví se o reformě soudní ctví; ta však záleží jedině v tom. aby každý republikánsky vlažný soudce, jenž by se opovážil katolíky neb řehole dle práva soudili, byl odstraněn, a aby příbuzní republikánských velmožů к tučným místům se dotřeli A kterak to stojí se svobodou vyučování? Svoboda platí všem předmětům, jenom ne náboženství. Jméno Boží má býti ze škol vyhoštěno a slité. Dnes na př. sociální revoluce mnohem dítky vlivu duchovenstva nadobro vyrvány, ' dnech státní sekretář Spoiler oslovil ikolnl mlá hloub by Rakousko pronikala, kdyby mèlo jelikož knéz mládež odvéké mravnosti vy ' dež takto: „Musíte ačiti se в puikau dobře jen jednu národnost. Ruský nihilismus pro učuje, kdežto vláda z dítek chce miti samé žírá jen Rusy, ale ne Poláky, ne Cechy, ne svobodářské duchy či atheisty. Republikán- Chorváty. Némecký socialismus nákazu roz- ské listy velice jsou rozezleny na Jules Si- šiřuje jen mezi Němci a ne mezi Cechy a mona, jenž opovážil se i řeholníky hájiti.

Jules Simon Rus Polák Chorvat Jules Němec Francie Rakousko Cecha

16 article

Poláky a italská Irredenta třeští v hlavách Hájit smí se toliko Jakobín, komunard a dy- toliko italských a nikoliv v německých, neb namitard. Církev katolická ve Francii staví slovanských. Revoluční nákaza byt i zachy- se mimo právo.

Polák Francie

17 article

tila jeden národní úd, nedotkne se druhého Ve Francii mnozí lidé nad tím nemálo a třetího. Dejme tomu, že by každý národ se horší, že na světě dosud jsou lidé, kteří dnes svoji specifickou měl nemoc, právě se postí a modlí, kteří z lásky к bližnímu proto, že jest specifická, ztrácí svoji nakaž- přemnohých véci dobrovolně se odříkají, ívost vůči druhému národnímu údu statky své mezi chudé rozdělují, vůli svou j zakročit, aby násilnostem gjmnasistů konec uči- A všechny tyt* údy oživuje jeden a ten- představeným podrobují a chtíče své naúzdé'nila. Rebelie propukla proto, že byl jeden týž duch Církve katolické. Toho světového drží. — I a chovanců propnitén. G;mnasisté rozbíjeli ná- faktum nelze neviděli, že dnes všechny jiné Všem jednotlivcům ponechává se napro-J školní náčiní, postele ve studentských víry, či vyznání drobí se a hynou. Církev *tá svoboda, jedině spolku milionů jednotlivců ložnicích a volali stále: „Smrt řediteli!“ Celé

Francie

18 article

ruská zkaženou jest soli, beze vlivu na lid, nemá svobody se dopřáli. Svobodno sobě, alene okolí lycea bylo tlm pobouřeno. Čtyřicet ozbro- protestantismus drebí a drolí se na nesčí- katolické Církvi. V tom jeví se nejbrutálnéjší jenýeh žandarmů nemohlo žáky ukrotit Vý- slné sekty, zbývá tu jediné Církev katolická, moderní tyranství, jehož obětí v těchto dnech eledkem rebellie jest: propuštěni 270 chovanců, jejíž jednota právě v těchto revolučních do- francouzský senát se stal, kterýž od jakživa 2 nícbž mnozí vůbec zbaveni práva ve Francii ba ;h podivuhodně se upevnila. Ještě snad z mužův urozených, vzdělaných i bohatých jd41e studovat. Zdá se, že i rebellie stodnjicí v žádném véku nebyla jednota biskupů z ce- sestávaje, dnes žádného smyslu nemá pro1 nlždeže stala se již internaeionálnl. Říká se : lého světa s íl mem tak utvrzena, jako dnes. pravou svobodu.

Francie pravý svoboda

19 article

A veškero kněžstvo snad nikdy dosud svých i biskupů nebylo tak poslušno a svým svátým j Povrnlnnn vr TveVu povinnostem tak oddáno, jako dnes. Spo- nevoníce v irsKU. léčné nebezpečí síly tuží a sjednocuje.

spo

20 article

Nuže, takové říši, různé v národech a j e d n o t n é u v í ř e a p r o t o

21 article

jaký pán, taký krám. žáci! —

22 article

—k. V Anglii každým dnem očekávají výbuch irské revoluce. Nestrachují se tak' revoluce v Irsku samém, jako v ohromných! tak pevně sčlánkovaué p a n u j e ! přelidněných, průmyslových městech Anglie; novele Rytlž Schönerer hlásí se oslovo к slavný rod Habsburský. {něhot v Liverpoolu, Manchestru, Leedsu, Lon- faktické poznámce a pravi : Ministr obchodu Tutéž kulturní úlohu jako před třemi & dýně a Glasgově, kdež tisíce dělníků irských děl včera takto: „Posi. ryt. Schonererem zml- dvěma sty lety má Rakousko dnes. S jedné, v továrnách pracují, každým dnem obávají se něný list vypadal tak, že bylo úplni znáti, že strany na ni doráží mohamedanismus nového í katastrofálních výbuchů. Generální inspektor v listě nalézá se nějaký časopis. ■■ — Můj sá- druhu, povšechný totiž a t h e i s m us,! tajné policie v Londýně, Mr. Williamson, vý-: stopce ubezpečil mne, že, když то byl okázán slovně se vyjádřil, že dle jeho přesvědčení přlslošný list, nebyl opatřen nijakon viditelnou veliké zásoby dynamitu a petroleje tajně do známkou, z které bylo možno sonditi, že nalézá Anglicka se přivážejí a velmi pečlivé ukrývají. ; se v něm nějaký časopis. Příslušný list vypadal Generální inšpektor tajné policie v Irsku, tak, jako tento zde (řečnik okazuje list), který

Schonerer Anglie Irsko Liverpool Manchestr Leeds Lon Rakousko Londýn Mister . Williamson Rytlž Schönerer hlásit

23 article

Mr. Mallow, úřadně ohlásil, že veliké množ- 'mi byl zaslán taktéž i Prešporkn a jejž ode- ství zbraní, prachu a dynamitu do Irska do- vzdávám pro všechny případy do rukou před- váží se v umrlčích truhlách, kteréž v přísta- sedy. Že mi list nebyl vydán, stalo se na zá- věch ód zdánlivých příbuzných s nesmírným kládě výnosu ministra financi ze dne 14. května nářkem se vítají a do jistých skrýší zavážejí. ; 1880 è. 2479. Mám za to, ie o temto nezá- Irské kněžstvo v těchto poměrech má velmi konnitém výnosu musí věděli i ministr obehodn. nesnadné postavení. Řídíc se rozkazem sva- Co pak se týče konečně „háčka,“ o němž sminil tého Otce, snaží se rozčilené mysle konejšiti, ! se ministr vyučování, к tomu vrátím se při jiné avšak bezpráví vlády anglické po celé tři ' příležitosti. — Sněmovna schvaluje pak aákon věky příliš hluboko, jako jed do srdce se za- o vybírání dani na měsíc duben v drahém a v žralo, než aby mohlo býti otcovskými domlu-j třetím čteni. vami utlnmeno. Hlavní ulice Dublinu dnes Posi. Jireček podává zpráva o dodateč- jsou prázdny. Bankroty se množí, drahota se ném úvěre pro česken lékařskou fakultu v vzmáhá Všudež viděti jen policajty. Smutné Praze.

Mallow Pos Jireček Irsko Dublin Praha česken lékařský fakulta

24 article

to vyhlídky. Posi. dr. Rechhan er nebude hlasovali proti předloze, ale konstatsje, jak rozličně jedná se vůči jednotlivým aemtm. Přání pravice plni : vláda bez prodleni, kdežto ohledně trudných po- — k.— Kdežto n nás bezkotfessionální měrů na štyrsko-hradecké technice neučinila paedsgigové nemálo horši se dějepravou, v nlžto dosud ničeho, ač řečník ponkaznje к tornu jii vypravuje se o vraždě Kaina, o nástrahách pani léta. Jakým právem nnti se Štýrsko, aby platilo Putifarky, o vzponřa Absolcna proti otci, o na drahou lékařskou faknltn v Praze? Po krátké vražděni betlémských nemluvůat, o odpravení sv. odpovědi zpravodajově byl dodatečný úvěr schválen Jana, ano i o ukrutném umučeni Pána Ježíte: a rozpočet přlsluině opraven. — Sněmovna po- vyskytoji se mnozí paedsgrgové, kteříž řemeslň kračoje potom v debatě o rozpočtu zabiáckémn cvičili mládež by se ovolovati v tom Tauscha žádá za lepil pěstování země- směrn, že by mládež již v národních školách déhké techniky ve školách, cvičili ve vojenské execirce. Ditě aotva desíti- Rnf přeje si, aby malémn rolnictvo destale leté má se canditi a vycvičili, kterak by spola- se vydatnějších subvenci. — Položky 2. • 3. bližního mohlo přepadati a zabíjeli. Ve Francii (ikoly zemědělatvi), schváleny, tnto execirkn mládeže právě zavádějí. V těchto Rose г přimlouvá se za z&le nénl Krkonoif.

Pos doktor Rechhan Kain Putifarka Jan Štýrsko Praha Francie

25 article

zacházeli, aby ite v čas příhodný směli vlast proti nepříteli hájiti.* Tímto spůeobem mládeži vitdpoje ze eho( ku vražděni lidi, kteříž ji ničím jiným nenblížili, než-li Um, že protivníky jejími jeon, že jinou řeil mlnví než li ona Jaký dock ve francouzské mládeži panoje, vysvitá nejlépe z toho: Na lyeen „Louis le Grand* vypukle revoluce gymnasistů ío byl dřívější ministr osvěty jednoa před samým jedním gymnasiem potupen a za terč sněhových knll zvolen, jest známo. Avšak nyní mnsila již i ozbrojená moe

Louis le Grand

26 article Z říšské rady.

Z říšské rady. (Sněmovna poslanců. — Schůze 286.) Rozdává se zpráva ikolniko výbore o ikolnl

27 article

Jaká véda, tací

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Semo-OTTisizi. Fantastické obrazy od Petra Kopřivy.

Petro Kopřiva Sema OTTisizi

29 article

3>Ta stráži. (Pokračováni.) Tap — tap, tap — tap, tap — tap. ‘iy dojde druhá hodina jeho stráže. Bude bgelöst“ I a dojde na něho až zas v noci, i desíti do dvanácti ! Hu ! jak mu to zase ide ťeskno I Véru bédná to služba vojáčka váčka, jejž doma ze zápecí ven vytáhli, i vojenského munduru strčili, pušku do ruin dali a teď jej kolem pevnosti na ohro- áých pláních sem a tam honí, — halb rechts, lb links, halt, marš, laufàrit, — brzy si eknoút a tu zas lehnout, třeba do bláta, hat o dvou, časem i o čtyřech — a vždy s halbrechts, halb links, division mani! Fluchtr keerl, dám ti jednu, až se svalíš I křičí p. kaprál. A večer když vojáček-nováček s ůdy jako přeraženými na pryčnu si lehne, kterak se špatni leží, ale spí se přeeo, spí se tvrdé ко by vojáčka do vody hodili, spí se do aa, však tu časné zaječí trubka: trará, tri, trararará honem vstávat, zase i exeefrku I — kus komisárku do kapsy a *e halb rechts a halb links, rechts mariirt, tks marširt, laufšrit! A přec# ani ta пата- havá exercírka není vojáčkovi nováčkovi tak protivná, jako státi na stráži u prachárny. — Kverrraus I abgelöst ! —

Tapa

30 article

— Co pak Vám Josefe j*? — tázal se závodčí vojáčka nováčka, že hlavu dnes tak věšíte. — Stýská se Vám po mamince? — — Ha ha ha ! — smáli se ostatní. — Ba stýská se mu po domácí peci ! — škádlil jej jeden. — Eh, stýská se mu po holce ! — škádlil druhý, — snad mu byla nevěrná, — ha ha ha. — Milý brachu, — domlouval mu závodčí, — na vojné jinak nebývá. Když mne odvedli, myslel jsem. že si zoufali musím. Mně se též doma chrpooké děvče do srdce zakouslo a já blázen na její věrnost stavěl hrady, když jsem ale se dozvěděl, že můj sok, kterýž pro šilhavost nemohl býti vojá kem, mne z jejího srdce vytlačil, tu jsem v prvním návalu zlosti pochytil pušku a byl bych si kulkou projel hlavu, al« jeden kamarád vypozorovav mne, savedl mne do hospody a opil mne na mol, že jsem za to pobyl si čtyrysdvacet hodin v arrestě. Od té chvíle každou zlost hned na místě zapíjím. — To je to nejlepší, ale zde právě není ani kantýny, ani pntyky, — pravil jiný vojín. — Nevěš hlavu a vyber si v pevnosti jinou, — domlouval zase jiný. — To by si dal! — smál se závodčí.

Josef

31 article

— Sloužím teprv na třetí rok, ale znaljsem

32 article

již mnoho mladíků, kteříž přišli sem jako vodčí, — aby ale neřekl, že bratrsky se s ním krev a mléko, že radost bylo na ně se dívat, nerozdělím, tu máte Borovičko, dopité si to. a odešli odtud — ba odnesli jsme je odtud Na vojně jeden za všechny a všichni za je- na hřbitov. Hoši. všeho si na vojné dovolujte, dnoho. Pepíčku, a( mi po druhé na vartu bez jen těch věcí se chraňte! Až některý z vás samožitné nechodíte! — přijde na stráž do vojenské nemocnice, nechf Borovička s kyselou tváří díval se na neopomene poohlednouti se do toho jistého láhev, v nížto mu na dně několik kapek ko- oddélení, tam uvidí strašné Lazary. Kdyby řalky zbylo. Ostatní potutelně se usmívali, člověka v bitvě tak rozstříleli, že by vypadal — Však na vás hoši taky dojde, — mu- jako starý děravý pytel, ještě by tak nevy- miai závodčí, — po půlnoci dojde Bělohlávku hlížel bídně, jako tam na tom oddělení. To na vas řada. Proto jsem vaším kaprálem, vám hoši povídám, at se mi dobře chováte! třeba bych jím ještě nebyl, ale teď jsem vaším A vy Pepíčku zanechte všech vrtochů. Jste komandantem, feldmaršallajtnantem, nu a to na vojně Ty tři leta utekou vám jak« voda. víte, co se sluší a patří — hoši dejte pozor,

Borovička Pepíček Bělohlávek

33 article

Má li vás holka ráda, počká si na vás, aby nám prachárnu někdo neukrad, já si teď kdež pak ale teď — — samé hlouposti — zdřímnu. — což z vás nikdo nemá ssebou '— vy Druzí byli tomu povdéčni, že p. koman- tam Borovičko, vyndejte ji ze šn&psaku ! — dant si polehnul. I oni na pryčně si lehli a Borovička významně se usmál, poodsko- P0!0*1«“* •' o Jed«čems hovořili. Pepíček čil a přiběhl s láhvičkou samožitné kterouž И°1е*е1 poloseděl v koutku a byl zamyšlen, závodčí s dychtivostí pochytil a к ústům při- íe“u obyčejné vojanské hovory a žerty ne- jožjj J J r byly po chuti a jmenovitě dnes. Nedbal toho, - MJ ty* láska jediná, fiaštičko ty pře- £ Äío äo írdc“ drahá - hurá tak to mate dělat ! Borovička Bètuàka na ného raohla zapomeD0^ ’ pouhJ to je chlapík ! * toho je řádný voják. - na t0 pomyžlení dělalo mu před ožima mžitky.

Borovička Pepíček J r

34 article

Venku je po certech sychravo člověk se musí venkuťTÍt/ burácel a sníhť metal do okř£ zahřát, - - ale opravdu, člověku by huba ChTÍlkami melUsína zaječela. Zima mu do к tomu sklu pnmrzla — viech ddfl Tjíldéla jen ko]em grdfe a Te Borovička jaksi teskné pohlížel na p. hlavě bylo mu až vřelo. — závodčího, který skoro plnou láhvičku do (Pokračování.) hrdla vlil. — Af Žije nás Borovička! — zvolal sá-

T Borovička Borovička