1
masthead
Románová příloha
2
masthead
Národních Listů“ k čislu 170. ze dne 23. června 1903.
4
article
= Boykottovaný Taine. Z Paříže se oznamuje
Ve Francii konají se v těchto dnech právě sbírky na
zřízení pomníku slavného historika Hyppolitta Tai-
na. Známý orgán pro hnutí ženské »La Fronde«
uznal za dobré, varovati ženy před účastenstvím ve
sbírkách, poněvadž Taine byl jedním z největších
opovrhovatelů žen. Na doklad uvádí »La Fronde« ze
spisů Tainových následující výroky: »Připisovati
ženě soudnost, myšlenky, ducha, znamená dávati
dítěti do ruky nůž.« — »Vidíš-li u své nevěsty rů-
žové tváře a jasné oči, nesuď z toho, že je anděl,
nýbrž že chodí o deváté hodině spat a jí hojně ko-
tlety.« — »Žena se vdává, aby se mohla prohánět ve
společnosti, muž se žení, aby se mohl od společnosti
odloučit.« — »Počestný muž v Paříži lže desetkráte
denně, počestná žena dvacetkrát; muž z velké spo-
lečnosti lže stokrát, ale jak často lže žena z velké
společnosti, nelze vůbec spočítat.« — Domnívají se
snad dámy z »La Fronde« vskutku, že tímto boy-
kottem dokáží nepravdivost výroků Tainových ? ..
Hyppolitt Tai
Tain
Tainův
Paříž
Francie
Boykottovaný Tain
Le Fronde
5
article
= O německých volbách. Při nedávných vol-
bách do říšského sněmu německého objevila se ně-
mecká intelligence a čipernost tolik vychvalovaná
v prapodivném světle. Ačkoliv dlouho před volbami
několikráte bylo vydáno obšírné úřadní poučení o
přece četná podivná nedorozumění. Tak pohřešován
přece četná podivné nedorozumění. Tak pohřešován
v Berlíně jakýsi volič, jenž byl vstoupil do cely
r. již se neobjevoval; konečně odebral se k cele jeden
ze členů komise a shledal, že milý volič právě pe-
četí obálku na hlasovací lístek. Stěžoval si trpce, že
musil tak dlouho v cele hledat pečetní vosk. Sirky si
opatrně přinesl, ale pečetní vosk nalezl teprve po
dlouhém hledán ve s staré krabici, jež tu nahodou
byla zapomenuta na stolku. Že voliči zcela důvěřivě
nechali hlasovací lístky v cele, na místě, aby je vho-
dili do osudí, stalo se velmi často, rovněž často se
stávalo, že volič vstrčil do obálky ne jeden hlasovací
lístek, nýbrž všechny, jež byl od agentů různých
stran dostal. V jedné volební místnosti ve druhém
volebním okresu berlínském způsobilo ohromnou ve-
selost, když jakýs volič přivedl s sebou sluhu, jenž
mu měl pomáhat při vkládání hlasovacího lístku do
obálky. Byl velmi rozhorlen, když mu připomenuto,
že státní občan musí tuto povinnost vykonat sám.
Berlín
6
article
Zapoměnlivost četných voličů dokazuje okolnost, že
po skončené volbě nalezeny v celách pro voliče vše-
možné věci: nejen hole a deštníky, nýbrž i balíčky
všeho druhu, tobolky, brejle, skřipce atd. musili vzit
předsedové volebních komisí v opatrování, aby mohly
býti vydány těm, kdož je zapomněli.
= Nejmladším professorem světa jest Alberto Spol-
ding, hoch jedva třináctiletý, jenž nabyl těchto dnu
hodnosti professorské na konservatoři v Bologni, po-
žívající zvučného jména, ve věku, kdy jeho vrstev
níci jedva počínají odvykati dětským hrám a přemý
šleti poněkud vážněji o tom, čím by hodlali být.
Bologna
7
article
Těchto dnů uveden byl mladičký professor slavnostním
způsobem ve svůj úřad. Ředitel konservatoře signor
Prati porovnával hocha ve své řeči s Paganinim,
neboť již nyní prý jeví se u něho geniálnost neza-
pomenutelného místra; hra jeho jest dokonalá, plná
nejhlubšího citu a vítězí bez patrného namáhání
nad největšími obtížemi způsobem, že jej lze směle
zvát »malým Paganiním«, z něhož časem zajisté se
stane skutečný, velký mistr.
= Romantika ve škole. Šest žáků chlapeckého
gymnasia v Liberty, Massachussets, bylo těchto dnů
náhle z ústavu propuštěno a téhož dne musilo šest
žákyň tamějšího dívčího ústavu opustit školu. Oba
tyto případy byly spolu v těsném spojení. Ve vlahé
noci jarní, kdy všechna světla byla shasnuta, ote-
vřelo se pojednou okno v budově dívčího ústavu a
bílé dívčí ruce připevnily na okně provazový žebřik.
Pak sestoupilo šest slečinek opatrně do zahrady, kdež
byly uvítány šesti mladíky. Na to podniklo těchto
šest párků společný výlet a teprv dávno po půlnocí
vrátily se mladé dámy v průvodu svých rytířů domů.
Chtěly se dostati do ústavu tak, jak se dostaly ven,
ale shledaly k nemalému svému ustrnutí, že žebřík
je ten tam. Když se byly Hodinu marně pokoušely,
dostat se nahoru, nezbylo nebožátkům než zazvonit.
Avšak přísná představená ústavu měla málo smyslu
pro romantiku a šest vinnic okamžitě propuštěnoz
ústavu, musily však dříve pověděti jména svých ka-
valírů, kteří rovněž okamžitě byli z gymnasia pro-
puštěni.
Prat
Paganini
Hodina
Liberta
Massachusset
8
article
= Podivný kulový blesk. Z Jekatěrinoslavi
oznamuje »Pridněprovskij Kraj«: Dne 9. t. m.o
třetí hodině odpolední strhla se nad táborem 34.
divíse prudká bouře s lijákem. Blesk sjel na hrot
budovy důstojnické stravovny, sklouzl po jižní stěně,
rozbil okno, ohnul říditko velocipedu a přeskočil do
půdy. Na štěstí byla světnice, v níž rozbito okno.
v tu dobu opuštěna, neboť otřes byl tak prudký, že
spadl kus stropu a nábytek zpřeházen. Zároveň pro-
letěl dveřmi otevřenými na chodbu kulový blesk do
sousedního pokoje, jejž obývá správce stravovny po-
ručík Borodaj. Blesk měl průměr o 3/4 aršinu, za-
stavil se zdánlivě chvíli ve vzduchu, načež ozval se
prudký třesk, podobný ráně z děla a koule rozdělila
se ve dva ohnivé snopky. Jeden z nich narazil o stěnu
těsně nad hlavou poručíkovou, jemuž lehce ožehnuty
vlasy na skráni. Druhý pronikl stěnou do třetího
pokoje, sklouzl po hlavni pušky, visící na stěněa
vyrazil střechou Ve třetí světnici seděli právě ku-
chař a dva důstojničtí sluhové u oběda. Mísa od-
vržena stranou a kovové lžíce počaly tančit. Všechna
okna v této světnici, jakož v budově důstojnického
klubu, vzdáleného deset sažení odtud, jakož iv
okolních domcích důstojníků byla rozbita. Po-
ručík Borodaj z počátku pozbyl sluchu v obou
uších, nyní stěžuje si již jen na nedoslýchavost
levého ucha.
Blesk
Borodaj
Pridněprovskij kraj
9
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 15. června 1903: Kopáček Ferdinand,
studující, 22 roky, 657—II. Böhmova Anna, dcera
obuvníka, 7 dní, 1058—II. Fleischer Moric, kupec,
56 roků, 1638—II. Hochmann Hynek, školník, 69 roků,
376—VII. Vobejda Antonín, c. k. setník dělostřele-
ckého pluku č. 8, 40 roků, 61—IV. Křečková Jana,
choť zámečníka, 31 rok, 573—VII. Hrdlička Vilém,
5 roků, 708—VII. Vlasáková Kateřina, manželka jir-
cháře, 28 roků, 47—VIII. Mayerová Terezie, manželka
laboranta, 61 rok, 498—II. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Löschner Alois, montér, 45 roků. Hrdlička
Václav, drožkář, 59 roků. — U Milosrdných
bratří: Schulz Jan, metař, 48 roků. — U Milo-
srdných sester: Poštolka Josef, kočí, 22 roky.
Žáková Kristina, manželka nádenníka, 39 roků.
Böhmův
Anna
Fleischer
Hochmann
Vobejda
Antonín
Křečková
Jan
Hrdlička
Vlasáková
Kateřina
Mayerová
Žáková
Kristin
Praha
Kopáček Ferdinand
Löschner Alois
Schulz Jan
U Mila
Poštolka Josef
10
article
Dne 16. června 1903: Krňanský Václav, děl-
ník, 78 roků, 81—II. Richtrova Karolina, dělnice, 15
roků, 283—VIII. Weinbergrová Frant., vdova po ho-
stinském, 78 roků, 439—I. Filip Frant., pomocník
krejčovský, 31 rok, 1855—II. Smetana Josef, syn slé-
vače, 11 měsíců, 794—VII. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Fulínová Anna, manželka rolníka, 21
rok. Marhan Karel, nádenník, 24 roky. Procházková
Anna, manželka dělníka, 27 roků. Štěpničková Anna,
36 roků. — V josefovské nemocnici: Vobor-
ník Václav, nádenník, 61 rok.
Richtrův
František
Filip
Josef
Marhan
Karel
Štěpničková
Anna
Václav
Krňanský Václav
Harbor
Fulínová Anno
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
226. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Erminia Sereni od divadla della
Scala v Miláně.
Král
Praha
Milán
národní divadlo
divadlo della Scala
12
article
V úterý, 23. června.
13
article
Excelsior.
Velký balet o třech odděleních a 12 obrazech. Složil
Luigi Manzotti. Hudbu složil Romuald Marenco.
Choreograf Achille Viscusi. Dirigent Moric Anger.
OSOBY: Duch tmy, Fl. Steinsberg. Duch světla, I.
Dostalova. Civilisace, E. Sereni j. h. Jirka, hospodský,
K. Váňa. Jeho žena, V. Hájková. Valentin, jejich syn,
A. Viscusi. Fany, jeho nevěsta, A. Korecká. Fric,
veslař, E. Focht. Vilém, veslař druhý, Fr. Gerlický.
Papin Dionisio, J. Havelský. A. Volta, K. Mušek.
Otrok, A. Viscusi. Hindu, A. Korecká. Kupec s otroky,
R. Inneman. Černoška, B. Formanová. Její syn, M.
Dobromilova. Arabský kupec, V. Zinti. Jeho dcera, H.
z Towarnických. Turek, R. Polák. Číňan, K. Váňa.
Mexikán, M. Pešková. Angličan, J. Loos. Inženýr
vlaský, Fr. Matějovský. Assistent, E. Focht. Assistent
druhý, V. Zintl. Dělník první, J. Loos. Inženýr fran-
couzský, J. Karásek. Assistent, K. Pulc. Jiný assistent,
Fr. Gerlický.
Excelsior
Luigi Manzotti
Marenco
Achilles
Anger
Steinsberg
E Sereni
Jirka
K Váňa
V Hájková
Valentin
A Korecká
Fric
E Focht
Vilém
Gerlický
Papin Dionisio
A Volta
R Inneman
Černošek
Formanová
V Zinti
Turek
Číňan
M Pešková
Angličan
J Loos
Matějovský
Assistent
V Zintl
J Karásek
K Pulc
Fana
Francie
duch tma
14
article
TANCE: V druhém obraze: 1. Pověst: 6 dam sboru
baletního. 2. Civilisace: prima ballerina E. Sereni j.
h. 3. Renaisance: veškeren baletní personál. — v
třetím obraze: 4. Na březích Vezery. Polka: A. Vi-
scusi a A. Korecká. 5. Mazurka: 12 dam a 12 pánů
sboru baletního. — V šestém obraze: 6. Telegrafní
poslíčkové: prima bailerina E. Sereni j. h. a 32 dá-
my sboru baletního. — V osmém obraze: 7. Všesvě-
tová: E. Sereni j. h., M. Pešková, R. Polák, K. Váňa
a J. Loos. 8. Hindu: A. Korecká a děti baletní školy.
9. Zrušení otroctví: E. Sereni j. h., A. Viscusi, Fl.
Steinsberg, L. Dostalova, R. Inneman. 10. Pas de
deux: prima ballerina E. Sereni j. h. a baletní mistr
A. Viscusi, 11. Hold Lessepsovi: veškeren sbor ba-
letní. — V jedenáctém obraze: 12. Svornost: E. Se-
reni j. h. a veškeren sbor baletní.
Před tím;
Svatba při lucernách.
Komická zpěvohra o jednom dějství. Z francouzského
přeložil J. Böhm. Hudbu složil J. Offenbach. Dirigent
Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Pierre, nájemník, A. Krössing. Denise, jeho
schovanka, M. Bobkova. Fanchette, Catherine, téhož
sousedky, M. Kubátova, K. Fabiánová. Rychtář, K.
Pulc. — Vesnický lid.
Po druhém, čtvrtém a osmém obraze baletu přestávky.
E Sereni
A Korecká
M Pešková
K Váňa
J Loos
Steinsberg
L Dostalův
R Inneman
Hold Lesseps
J Böhm
J Offenbach
Anger
Krössing
Pierre
A Krössing
Denis
M Bobkův
Catherine
M Kubátův
K Fabiánová
Rychtář
K Pulc
Vezera
15
article
Konec po půl 10. hod
Konec po půl 10. hod
Začátek o 7. hod.
100 —
16
article
Můžeme tudíž Taa Velikého považovati za prvního
vůdce jihu, povstavšího proti pastýřům, druhého Taa za
pokračovatele v počatém díle a Taa-Kena Vítězného za
slavného vítěze nad barbary, následkem čehož Ames mohl
je úplně vyhnati ze země. Za jeho panování narodil se
právě Ames, syn Baby, velitel loďstva, jenž vypravujeo
dobytí Avarisu. Tento Sekenen-Ra-Taa-Ken III., uznaný za
předchůdce XVIII. dynastie, dokazuje, že úspěchy dvou
prvních byli dosti značné.
Brugsch ve spise shora uvedeném poukazuje mezi
jiným na velice starodávno-křesťanské podání, uchované
P. Sinselem, o tom, že Josef spravoval Egypt za krále
pastýře jménem Apopi, jenž panoval několik let před za-
početím XVIII. dynastie; dále nalezeno zajímavé potvrzení
sedmi let hladu za doby Josefovy a sice v náhrobním ná-
pise Egypťana Baby, jenž žil v El-Kabě a byl bezpečně
vrstevníkem patriarchy Jakuba, jeho syna Josefa a krále
Sekenen-Ra. V náhrobním nápise tohoto Baby, v El-Kabě,
mluví se o hladu, jenž trval mnoho let a obsah tohoto
textu nenechává ani nejmenší pochybnosti stran uvedeného
v něm historického fakta. O hladu, jenž trval několik
let, děje se v historii starého Egypta zmínka pouze jednou
a sice právě za doby Josefovy a Baba, jenž byl otcem
Amesa-námořníka, žil, podobně jako on, v El-Kabě za pa-
nování Sekenen-Ra-Taa III. a proto možno z toho učiniti
závěrek, že hlad, o němž zmiňuje se Baba a ten, který
panoval za Josefa, jest jednou a touž událostí.
Zeis ve svém díle »Aite Denkmäler im Lichte neuer
Forschung« praví, že Egyptan Baba, pohřbený v El-Kabě
a připomínající ve svém náhrobním nápise dlouhý hlad,
jenž trápil Egypt, žil dle všeobecného náhledu několik let
Ken
Ames
Josef
Apopi
Egypťan
Jakub
Sekenen
Bab
Zeis
Egypt
ElKaba
Ratao
Ken III
SekenenRa
17
article
pochmurnému syrskému božství svých otců — přece je-
den z předků panujícího faraona, jenž jmenoval se po-
dobně jako on, Apopi, nahradil barbarské božství svého
národa egyptským bohem, jenž obsluhován byl slavnostně
zvláštními kněžími a k jehož poctě byly zbudovány velko-
lepé chrámy v Tanisu — královské residenci — av
Avarisu, nepřístupné pevnosti a oporném bodu Hyksů.
Téžko říci, zdali tato novota měla za účel splynutí
obou národů v jeden nebo byla to jen osobní libůstka
faraonova, avšak v každém případě volba boha Seta z ce-
lého egyptského Pantheonu dokazuje netoliko hluboký vý-
znam náboženství, ale také úplně jasný politický důvod.
Skutečně také Set-Tyfon, vrah Osirisův a sok Ho-
ruse, ochránce stád země Kemi, byl symbolem panství
Severu nad Jihem, území králů Hyksů nad jižními kraji,
v nichž živořili jako prostí nomarchové a poplatníci Hyksů,
potomci faraonů: jediní v očích žreců a vlastenců záko-
nití vládcové Egypta.
V době náboženských novot krále-pastýře zástupce
zákonité dynastie měl svou residenci v Thébách a jmeno-
val se Taa I. s královskou přezdívkou Sekenen-Ra (Vá-
lečné slunce); poddaní nazývali ho Velikým, ačkoliv ve
skutečnosti měl prostý titul »haka« čili nomarcha a platil
daň králi-pastýři, jenž považoval ho za svého vasala.
Nicméně měl mnohé bezsporné přednosti před ostat-
ními jižními vládnoucími knížaty; v něm spočívaly vše-
chny naděje a kolem něho soustřeďovala se všechna spik-
nutí přívrženců národní neodvislosti, kteří číhali jen na
okamžik, aby mobli konečně svrhnouti nenáviděné cizinské
jho. Nehledě na to, že králové Hyksů nazývali sebe fa-
raony, obklopovali se celou spoustou znalců posvátného
písma, zřizovali svůj dvůr dle vzoru starých králů, osvo-
želozný kanelář.
Hyksa
Osirisův
Ke
Severa
Tanis
jižní kraj
Egypt
Théby
SekenenRa
králpastýř