ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c258b070-7273-11dc-8597-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 97, place 55, work 5, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
27. září 1900.
4 masthead
Číslo 267.
5 article
Tento počet může se zpětinásobiti a ještě ruská Asie budeřídce obydlena. Ruský ekonom Isajev páčidokonce volné prostranství, na kterém Ru- sové mohou kolonisovati, na 6 mill. čtv. km. Jediné Rusko ze všech států je tak šťastno, že jeho osadné územi bezprostředně souvisí se zemí mateřskou. Sousedy jeho jsou státy, kte- rých se nepotřebuje báti. Naproti Japonsku za- bezpečilo se zbudováním sibirské dráhy. Rusko nemá potřeby na kteréhokoli souseda útočit. Nejlepší jeho politikou je politika míru, jenž Rusku zabezpečí pravidelný rozvoj v Evropě i Asii. Politické tendence spis nemá a ku chvále spisovatelově budiž konstatováno, že je také prost dětinství, se kterým Vídeňáci posílávají Rusy do Asie, myslice, že jení takové jejich rady je zapotřebí, aby Rusové šmahem přešli za Urál a nechali své evropské území za kořist Němcům.
Isajev Vídeňák Rus Němec Asie Rusko Evropa km
6 article
Svobodymilovnost Anglie na soudu malých. Opětně pokusili jsme se rozptýliti — jako tak mnohý už názor optimistický o věcech za- hraničných — illuse, které, také u nás ještě trvají v příčině svobodymilovnosti lidu angli- ckého. Pravou svohodymilovnost lze měřiti jistě nikoli dle chování se vlastních k vlastním, nýbrž také dle toho, trvá-li a osvědčí-li se svobody- milovnost také tenkrát, kde není jen výplodem pouhopouhého sobectví. K národům ostatním však právě chovali se Angličané vždy buď jen jako hrdopyšní aristokraté k inferiorním aneb jako přímý utlačovatel. Leč veliké postavy ně- kolika Angličanův z minulosti dovedly zastříti tuto pravdu mnohé mysli české, kteráž zapo- mněla ovšem, že právě mužové ti nedošliu vlastního národa ohlasu. Jak obrovská na přl- klad většina Angličanův postavila se proti Glad- stonovi jen proto, že chtěl zjednati Irům po právu! — a smutným vysvědčením pro vnitřní hodnotu i proslulého liberalismu anglického jest právě, že i veliká část liberálův anglických po- stavila se v této ofázce spravedlnosti proti sta- rému, o vlastní stranu přezasloužilému vůdci
Angličan Angličanův Glad Ir Anglie
7 article
Tak duše národa anglického proti duchu jeho jednotlivcův, odkojených namnoze studiem cizích děl, cizího ducha, cizích kultur! — Avšak po- névadž u nás už jest zvykem, že odpírá se vlastním hlasům českým váhy a že čekáme vždy, co tomu a onomu řekne hlas z ciziny — jsme těmi cizozemskými úsudky až už n kosť prošáklí — klademe zde soud o svobody- milovnosti anglické hlas cizi, hlas muže, jonž jako professor na universitě anglické — v Glas- gowě — věru měl příležitost poznati bezpro- středně veřejný život anglický, jeho mravy. jeho ducha. Muž ten, dr. Alexandr Tille, uve- řejňuje v Harďenově »Zukunftu« zajímavý kri- tický článek »0 dnešní Anglii«, z něhož bohu- žel pro trvalý nedostatek místa lze nám citovat jen poznámky následující, v nichž ovšem ale shrnuta jest jaksi tresť celé té kritiky o pomě- rech anglických.
doktor Till Glas Anglie
8 article
Professor Tille píše: »Anglie, země svo body! Tak to čteme ve všech německých knihách pohádkových. Celá svoboda jest v tom. že jelikož není všeobecné povinnosti branné. není také žádného úřadu ohlašovacího pro oby- vatele! Práva, svobodné mínění vyjadřovati, v Anglii není. Vzdělaný Angličan ví to tak dobře i chrání se veřejně před většinou od- chylné mínění pronésti. Před policií smí v Anglii ovšem každý vysloviti co chce. Ri- skuje při tom však, že jest společ- ností boykotován a od lidu z plola ubit. (To se stalo také sutoru samému pro jeho Burům příznivé stanovisko] Pozn. red.) To jest zcela zvláštní odrůda svobody. Linné byl by ji nazval nepochybně Libertasí anglica mobbiata.« »Je-li pak kde ve světě zachování práva vázánlo na peníze, jetli kde zmatek v právu, v němž se nevyzná i vzdělaný, platí to o Velké Britanii. Upírá-li který národ druhým v Kunwaldě«. Albert přispíval do »Hlasu Ná- roda« (Nedělní příloha), příspěl do sokolského jubilejního slavnostního listu r. 1887 malou no- velistickou črtou: »Pod praporem sokolským« a do mnohých jiných časopisů a periodických listů českých. Z česky psaných jeho prací vane ryzí, vlastenecký duch. Jednaje o Albertovi jako literátu vědeckém a belletristickém, nesmí nikdo zapomenouti, že velký učenec jako professor universitní stál plně a dobře na svém místě. Byl velkým pae- dagogem a bohem nadaným řečníkem. Při ne- sčelných slavnostních chvílích vídeňské uni- versity byl slavnostním mluvčím tohoto ústavu. Zlato a stříbro linulo z jeho velkých řečí v koleji, když ujal se slova a vykládal o nej- větších a nejobuížnějších partifch svého odboru, zmlkli posluchači a oči jejich tkvěly na rtech výmluvného učitele, třeba byla již dávno ude- řila hodina, vyměřena chirurgiekým výkladům.
Till Angličan Ri Linné Albert Anglie Velká Británie
9 article
Své vývody provázel Albert vždy instruktivními obrazy, křídou kreslenými na tabuli velké vl- deňské chirurgické posluchárnys Zní v hlavě naší zvučný hlas přednáše- jielho professora a jímá nás krásná jeho mlůva a logický jeho sled. Kdo pamatuje řeč, Albertem proslovenou při otevření České akademie věd a umění, jejíž byl řádným členem, ten dozná, že Albert byl velkým, nedostižným řečníkem. Při vší své obsáhlé, nadlidské činnosti zůstal Albert až do posledního dechu svého Čechem a byl Čechem velikým. O jeho češství svědčí také snad poslední jeho vystoupení na vědecké lékařské veřejnosti. Na mezinárodním lékařském kongressu v Paříži letos konaném, zastupoval Albert ra- kouskou vládu, ale při tom nepřestal být Čechem, vstoupil do komitétu pro slovanský tisk, slovanskou lékařskou terminologii a slo vanské lékařské sjezdy. Nebál se nikdy hrdě hlásiti se k českému slovanskému praporu . . .. Se střechy krásné, velké Albertovy villy v Žamberce vlaje široký, černý, smuteční pbll mud prapor. Zemřel velký, geniální člověk, zemřel velký učenec a velký Čech . ..
Albert Čecho Albertův Paříž Žamberk Český akademie věda
10 article
9 Dr. Erazím V lia s á k rovnocennost, jest to národ anglický.« (Němee dr. Tille zapomněl ovšem, že vyslovil tímto odsouzení i vlastních krajanů svých. Pozn. red.) »Ústava v Anglii! Není nikde již tak protimyslné, nespravedlivé - a pošetilé ústavy jako jest ústava anglická. Nejsem stoupencem demokratických ideálů, kříčí-li se ale napořád o liberalismu, pak mělo by se z avé sti aspoň všeobecné rovné a tajne právo volební. Na místě toho má (v Anglii) veliký počet malých míst výsadu, vlastní zá- stupce do sněmovny poslanecké vysílati, gra- duovaní universit voli jiné, pro dělnictvo jes ale volební právo odvislé od pevného podržení obydlí. A kdež jest ve světě vůbec tolik rodů se zděděnými úřadnickými tituly jako v horní sněmovně anglické ?« »Vědění! Vyšší vzdělání jest v Anglii ještě v dětských střevíčkách. Systematického studia universitního dnes ještě vůbec není!« »Pronesl jsem proti Anglii obžalobu, že sedm millionů vlastnich poddaných ponechává v Indli na pospas hladu, že nepři- kročila k pomoci, jež by odpovídala rozsahu indického hlademoru. Namítlo se mně, že angličti soukromníci — prý— sebrali 12 mill. marek. Budiž — ale pak by to neznamenalo ještě ani 2 marky na 1 hladovícího proy celý rok. Jest to — pomoc ?a
doktor Erazím Till Anglie horní sněmovna
11 article
»A z jakých důvodů vypuzují se z Trans- vaalu ženy a děti, jichž živitelé stojí v poli, konfiskují prostě koně, voli, mezkové a vozy, zafýkají se všichni obyvatelé, způsobili k boji, jako »zločinci«, odpírají-li přísahur neutralitní, aniž by usvědčeni byli, že bojují, z jakých důvodů jedná se s hlídkami, jež zastřelily vojáky. jako s vraby, vypalují se slatky v obvodě šest- nácti kilometrů, bylo-li na blízku vystřeleno aneb pobořena železnice a trestá se ztrátou majetku, vězením neb smrtí ten, kdo dopřeje útnlku bojovníku burskému?« vV»To uži není válčení mravného národn. O anglické ušlechiilosti poučuje i po lela uží- vání střel »dum-dum« s opilovaným obalem střely na hrotu jejím i okolnost, že Velká Britanie jest jediný stát, kterýž nepodepsali článku haagské smlouvy, v němž zakazuje se používání výbušných atřeln e jedovatými plyny. Takou jest anglickáv humanita lee Jeden z její státníkův ovšem řekl, že anglický národ jest jediný, jenž necivilisuje, nýbrž jen n i č í.« »Lid ale jest takového sebepoznání velice dalek. « Nemáme zajisté, co bychom k tomuto soudu připojovali. množ K sjezdu secialistů v Paříži,
Velká Británie Paříž Lido
12 article
Již po delší dobu připravovaly se různ frakce francouzské strany socialistické pomo prudkých polemik a rozvášněných osebností ku svému kongresu, od něhož všeclini uklidněn rozpoutaných hněvů své strany očekávaly, al jak zprávy z posledních dnů ukázaly — marně Jsou ve Francii mezi socialisty guesdisté allemanisté, blanquisté, broussisté, marxisté. Než, jsou tam i jiní socialisté, kteří nejsou přezváni dle jmena svého vůdce, nýbrž uznávají za svou duševní hlavu vynikajícího řečníka Jaurěsa. k němuž se druží pp. Millerand a Viviani. Títo se nazývají jednoduše socialisty bez jiného odli- šování a jsou zastoupeni svým vynikajícím čle- nem Millerandem v nynějším ministerstvu, jež jedni nazývají ultra-reakcionářským, druzí ultra- republikánským. Stoupenci páně Jaurěsovi tuto vládu podporují, kdežto druhé skupiny sociali- stické nejsouce spokojeny osobními vztahy s vládou, tomuto režimu nejprudší boj opovídají. A tak jako za druhého císařství, když liberál Olivien svolil býti ministrem Napoleona III., byl viněn ze zrady své strany, tak dnes podobně se děje panu Millerandovi a jeho skupině. Pan Milleran se svými stoupenei byli dáni ostatními socialisty do klatbyé. . Také na sjezdu, jenž měl je smířiti, se ob skupiny socialistické co nejostřeji potírají.
Millerand Viviani Jaurěs Olivien Milleran Francie
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Professor Albert . Z Víd ně, 26. září. Zpráva o náhlé smrti professora dra. Edvarda Alherta stihla sem ze Žamberka dosti záhy, jak do všeobecné nemocnice, tak do první chirurgické kliniky, kdež byl nebožtík představeným, tak do university, z jejíhož prů- čeli vlál smuteční prapor již o 9. hodině. Úřadní telegram dodán též novinám zdejším teprve o půl 1. hod. s poledne. V politických i vědeckých kruzích způsobila zvěsť nejhlubší dojem. Albert byl tady nejen znám, ale také oblíben. Medicinské fakultě, jejížto pro- fessorský sbor se vyslovil per majora proti jeho povolání z Inšpruku na stolec po Dumrei- cherovi uprázdněný, byl přímo vnucen Taaffem, resp. ministrem vyučování bar. Con- radem. S onim vešel ve přátelské styky za jeho místodržitelské činnosti v Tyrolích. Tyto styky potrvaly do smrti nalžovského hraběte.
Albert Alhert Taaff Žamberk Con Tyroly
14 article
Když koalice spikleneů proti volební( opravě hr: Taaffa a dra. Steinbacha, v jejížto čele nacházeli se lr. Hohenwarit, ryt. Ja- worski a šl. Plener, způsobila krisi a bar Chlumecký, president poslanscké sněmovny, dojel do Pešti, kde tehdy meškal císař, nežli rozhodnuto bylo o demissí hr. Taaffa a jeho soudruhů, učiněn dotaz u lékařských kapacit, též u prof. Alberta, jaké je zdravi hraběte Taaffa. Dobré zdáni podané jím a jeho kollegy bylo podle pravdy nepříznivé. Když potom hr. Taaffe na svém statku těžceoonemocněl, proí Albert k němul častěji dojížděl a pak vy- pravoval, s jakýmklidem, ba humorema snáší hr. Taaffe svůj osud. Kdykoli prof. Alberta spatřil ve dveřích, zalekl se. Bál se totiž ope- race na nohou. Jednou přijel prof. A lbert teprve večerním vlakem a vešeli do síně, ve které hr. Taaffe ležel, nesa, jako vždy, malý vak, o kterém se paeient domníval, že jsou v něm operační nástroje. »Tentokráte mne ne- zastrašíte,“ zvolabna Alberta, av noci mně přece neuříznete tyhle !e Při tom ukázal na obě nohy.
Taaff Steinbach Plener Chlumecký profesor Albert Pešť poslanscký sněmovna
15 article
Před třemi lety prof. Albert nebezpečně one- moeněl! Uzdravil se opět, ale zůstala povážlivá nervosa. Zastavil dočasně své přednášky a trvale svou praksi. Přestěhoval se kromě toho z bytu v prvním patře do přízemí k vůli své hypsofo- bii a agorafobii a věnoval denně 3 hodiny pro- cházce za každého počasí. Dosáhl úlevyl tou měrouj ze ser eítil úplně ozdravělým. S velikou radostí jel na sjezdy londýnský a pařížský, vy- dav před odjezdem novou čtvrtou knihu překladů moderních českých bás- níků z Erbenovu »Kytici«. Ze Žam- berka chtěl se vrátiti již ve dnech nejbližších a připravovali mu již tady byt. Poprvě tu vy- stoupil prof. Albert jako řečník na ulici. Pi pohřbu A. V. Šembery. Měl u jeho rakve před domem, ve kterém zesnul, znamenitou řeč. V panské sněmovně, do které byl povolán roku 1895 koaličním ministerstvem, přidal se k pra- vici. Chystal se tam několikráte mluviti o thé- matech sociálních a jazykových, ale jako orátor vystoupil toliko dvakráte: když jednalo se o zru- šení kolejného a letos 6. března v rozpravě o vládním programu ministerstva Körbrova. My tenkráte opřeli jsme se jeho výroku, že tuchno státoprávní vědomí v ná- rodě českém a konstatovali jsme, že na- opak se prohlubujo a sílí. Prof. A lbert řekl tehdy Němcům, že není třeba, by sobě na ochranu faktické své převahy dali také formálně konstruovati zákon. Roku 1891 při všeobecných volbách do sněmovny poslanecké nabídnut mu mandáť za městskou skupinu královéhradeckou, kterého nepříjal. Dr. K örbero byvi pověřen letos vě prvních dnech lednových sestavením no- vého kabinetu nabídl v něm Alber 4 o v úřaddčeského ministra krajana, ale dostal od něho košem. Prof. A lbjer4 propagoval slovem i písmemot. zv. projekt jazykového utrakyismu.
profesor Albert Erbenův A V Šembera Němec doktor Žam Alber panská sněmovna Körbrův
16 article
Chtěl jej míti obligálním pro všechny absolventy vysokých škol a zvláště pro ty, kdož povolání jednatiř ejsou s obecenstvem : pro soudce. lékaře atd. Krok od utrakvismu k po- vinné dvojjazyčnosti však— neučinil. V otázna ženského studia zaujímal Alhert stano- visko celkém zamítavé. Pokud povolání lékař- ského se tkne, uznával Albert,s že dovedla by žena býti výdatnou pomocnicí lékaři i vyslovuje se v tomto smyslu ve brožureep jiží vydal »Jsem přesvědčen«, pravítam mezi jiným, »že ženy, jimždostalo se postačitelného a přiměře- ného předvzdělání, dovedou při porodech, pří operacích, při obvazování nemocných— lékaři státi polboku jako výdatné pomoenice. Dostalo se milpřiložitosti vidět, ze mifosrddo seštry ob- starávaly »instrumentarium chirurgické kliniky, vyhovujíce dopodrobna všem požadavkům a před- pisům asepse, že zacházely se vzornou péčí s látkamiobvazovými a výdatně pomáhaly při operaci.«— Na jiném místě ve své brožurce praví: »Dnes bylo by předčasno hovořiti již o učební osnově Miním, že předběžné vzdělání musilo by zahrnovati v sebe fysiku, chemii, anatomii, fysiologii a hygienu. Pootě by musilo následovati praktické a theoretické vyučování v oboru nemocí vnitřních, chirurgických, porod- nictví a nemocí ženských. Při tomto vyučo- vání bylo by kandidátkám zastávali službu opa- trovnie, čím do jisté míry bylo byc i odpomo- ženo nouzi o řádné a školené opatrovnice.
Albert
17 article
Žena, jejímž cílem by bylovyškoliti se na assi- stentku lékaře, by zajisté i docílila jistého od- borného vzděláni v oboru nemoci očních, uš- ních, hrlanových i zubních.« — Ve své bro- žuře dovozoval prof. Albert mimo jiné, že různé okolnosti v životě ženy činí jí v ohledu fysiekém imorálním nemožným, počínatisi s náložitým klidem, po připadě vyvinouti nale- žitou fysickou sílu, nezbytnou za jistých okolností. — Ze Žamberka, 26. záři. Kaümrtí dvorního rady Alberta se nám ještě sděluje: Dv. rada Albert vrátih se ještě-včera o 11. hodině več. z operace do své villy. Ráno nalezla ho ehot v loži již umrtvého. Dle úsudků lékařů nastala smrt již o půlnoci. Zejtra chtěl se zesnulý vrátit opět do Vídně. Ode dvou dní dlel v Žam- berku návštěvou u něho ministr dr. Rezek. Pohřeb koná se v sobotu nebo v neděli v Žam- zolsG berku.n — Federalismusi a státní jednota.
profesor Albert Rezek Žamberk Vídeň Žam
18 article
Neníto snad pouhou náhodou ani ne následek zralého uvážení, tím méně pak ohlede na tuto říši, nasjejířexistenci a zdravý vývoji že jsou Němci stako fanatickými stoupenci centralismu, nýbržě oni jsou jedině za té příčiny přívrženei tohoto způsobu státní správy, že mají z ní pro- spěch vohledu národním, že vůbec jejich na- cionálním zájmům hoví. Nedá se popříti, že němčina jako jazyk velkého národa sousedního je v této žíši, která má čtvrtinu obyvatelstva kmene německého, nejrozšířenější, že říše ta má německou dynastii a že stála po sta let v čele německé imporie. Z toho vyvozují Němci ne pouze jeho způsobilost, nýbrž jebo ng- zbytnost jako jazyka zprostředkovacího, jinak jako jazyka státního, jehož platnost a rozřířenost ovšem přirozeně tím větší bude, čím tužší bude svazek jednotlivých součástí, čím větší zavedena bude uniformita ve státn správě. Z té příčiny tak velice touží po centra- lisaci, jakkoli svou povahou jsou a byli vždy fedoralisté, ba kteří sami sobě vytýkají za ná rodní hřich, že bez ohledu na celek dekom- ponují národ nejraději až na individuum.
Němec
19 article
Kdybychom v Rakousku my Čechové zi v těchže poměrecí jako oni, býli by n j- rozhodnějšími odpůrci té tak zvané jednoty státní. Není žádným tajemstvím, kteři živlov mají v této říši při vládě slovo rozhodující. Jsou to až na pranepatrné výjimky Němci, ktel tedy pro centralisaci horují jednou z národního egoismu a potom též pro namnoze jen předst- ranou sjednotu« státní. Všimněme si trochu blíže těto »jednoty« pokud to není praobyčejná tuctová fráse. Co jest to jednotný stát či spo- lečnost státní? Zajisté takový, který sestává ze stejnorodých co možná částí dle národnosti, dle plemene, dle vyznání, dle stupně vzdělanosti, dle vyvrstvenp stavovského atd. Kde takové stejno- rodosti není, tam uměle se nedá sestrojita státtakolvý jednotným vůbec býti nemůže, má-li býti jehoexistenice zdrlavou a sehopnou vývojie. Ra- kousko, v němž žije různých národností více než půltuctu, v němž domovem je neméně než osmerom různých vyznání, v němž vzdělanostní škála sahá od lidí, trávících život svůj v pomě- rech Rousseauova, člověka, jak jeji stvořila příroda, až do intelligentů, již jsou stvůry nejraffinova- nější kultury, kde žije obyvatelstvo za nejrůz nějších poměrů výrobných, nikdy jednotným státení nebylo, není a nebudeni Nestane se jím ani sebe důraznějšími slovy a kdyby zan ž »jed- notné«i prohlašováno bylo kdekolis a kýmkoli. Na op ak, Rakousko piná v ě piroit o, že ch clenbiýt sotiáte mojeldan ot mým, j eh vle skutečnosti stáltem mejiro z hiára
Čecho Němec Rousseauův Rakousko
20 article
nějším. Neboť většina národů rakouských právem pociťuje snahu po jednotnosti za nepři- rozenou a škodnou, vzpírá se jí a odpor ten toť právě obsah ústavních a ná- rodnostních bojů, jež touto říš po léta již zmítají. Řekli jsme hned z předu, že Němci mají důvod zasazovati seo jednotné Rakousko, toho ale věru nemají ti, pro něž by měl míti zdravý vývoj tohoto státu větší význam. Je nás zde mnoho ale každý z nás, jako Němec, nemůže říci: »Nepůjde-li to zde, půjde to vedle.« Však žel, že pachtění se po tě jednotnosti kali právě ve vrstvách nejinteresovanějších jasný soud o věci, jež nepředpojatému je jasna a ku jejíž správ- nosti tolik dokladů. V Rakousku samém. Kdy podťato v zájmu té »jednotnosti« rakouské sou- státi jako spolek státův? V roce, kdy zrušena byla česká dvorní kancelář: v roce 1747. A jak prospěla »jednotnost« od té doby této říši? Ztratila Belgii, ztratila Slezsko, ztratila země italské a za to nabyla problematické Bosny, ne ale na poli válečném, nýbrž při zeleném stole. Kde jsou úspěchy té »jednolnosti« ? Jeví se v akci válečné, v kvetoucím blahobytu vnitř- ním, v pokroku kulturním? Nikde. Naopak, ve všech těehto směrech nalezá se Rakousko v si- tuaci přímo zoufalé. Tam, kde dnes je, dopra- coval to »jednotný stát« za více než 150 let Avjest snad nejednotnost, jinak zřízení federa- tivní, jiným státům na škodu? Překáží Německu, jež ve všem Rakousku je vzorem. ? Překáži Švýcarsku? Překáží Spojeným státům ? Překáži Skandinavii, kde vedle sebe vyvíjejí se dva bratr- ské státy zcela samostatně? A jsou naproti tomu poměry v »jednotných státech« tak závi- dění hodné, že by Rakousko mělo příčinu hnáti se za nimi jako za vzory? Ani dost málo.
Němec Překáž Skandinavie Rakousko Belgie Slezsko Německo Švýcarsko spojený stát
21 article
Vizme Francii, Italii, Španělsko. A je vůhec na světě stát moderní, sestávající z různých kul- turních národů, jenž by měl ráz jednoná- rojdní a byl v tomto smyslu jednot- ným? Státem takým chce býti na svou zkázu jen Rakousko. Snaha po takovéto jednotě ne- znamená sílu, jak si mnozí páni myslí, nýbrž znamená boj, úpadek, zkázu. Jaká to odchylka od skvelého, krásného hesla ! Je to molůré, ve všech ostatních národech sílu ubíjet a spoléhat jen na sílu jednoho nebo dvou? Nebylo by lépe pěstovati ji v každém národě, ahy síly spo- jené tvořily v daném okamžiku moc, o niž b se sebe prudší útok nepřátelský roztříštil? Ano. viribus unitis! Spojenými silami! Heslo fo m býti direktivou tomuto státu. — Do boje! zní to v táhoře německého »souručenstva« a půjde-li to tak dále — do voleb je ještě čtvrt léta — bůh ví, jak se ještě poměry ve velkém táboře našich národníeh odpůrců utváří. Dnes zase již se ozna- muje, že antisemilé, kteří původně prý chtěl skřížit zbraně jen se Schönererovci, z nichž vlastně vyšli, nuceni jsou pustiti se do každého, kdo se jim v cestu postaví. Byli prý popuzeni zejmena učitelem Kolískem, jenž kloní se ku straně německonacionální a jinými ještě veli- činami, jimž se naprosto nalíbí, aby antisemité měli zasednout za společný stůl německý, jejž nejrozhodnějšími partisány zásobují bezmála vý- hradně — němečtí židé. Budou prý kandidovat vůbec všude, kde mají naději na vítězství vyšlou-li na kortešování pány Schneidra, Steiner a zejmena pana Gregoriga, budou to aspoň ve- selé volby. Věci se vyvíjejí tak, jak jsme před- pověděli: naproti nám budou všickni Něme za jedno, jinak ale budou volby bojem všech proti všem ze — souručenstva.
Kolísek Schneidr Steiner Gregorig Francie Španělsko Rakousko
22 article
— »Neue fr. Presse« pojednala včer ve zvláštním článku o Hippmannově skvostném díle »Les Tchěques an dixneuviě me si cle« i nutí se všemožně do objektivnosli, jaká sluší velikému listu, a do slušného tónu, s jakým dávno již jsme se nesetkali v pojed- náních o nás a našich věcoch v listech ne- přátelských. »Neue fr. Presse« oceňuje zmíněné dílo, vyslovuje se velmi podrobně o něm, jakož i o úžasném pokroku našem v oboru vědy umění v uplynulém půl století, však při tom nemůže si odepříti poznámky, s kterou přichází německý tisk z pravidla, kdykoli jde o nějaký záslužný výkon český, že totiž všechno, čemu jsme se naučili, co umíme a dovedeme, máme od Němců, při čemž Rakousko prý nám bylo kulturním prostředníkem. Tak jako by vůbec bylo národa, který by o sobě tvrditi mohl,že čím honositi se může, je všechno z něho. Tak jako by směl Němec tvrditi, že obrovské du- ševní poklady národa jeho vyváženy byly všecky z hloubi německé duše. Jen naprostý ignorant mohl by popírati kulturní působení jednoho ná- roda na druhý a nám ani nenapadá popírati že též na náš vývoj působila z části vzdělanost německá, vzdělanost, jíž honosil se veliký kul- turní národ s námi sousedící. Však z toho ne- mají přece Němci práva vyvozovat, že za to jsme povinni vydati se jim národně na milost a nemilost a zaplatiti to, co milostivě nám po- skylli, národní svou samostatností, ba svým národním bytím. Když po roce 1870 něktoři francouzští umělci odpovídali na nabídky z Ně- mecka, že v této zemi nevystoupí dřiv, než až vrátí Německo Francouzům Elsasko, smáli se tomu
Neue Hippmannův Němec Francouz Elsasko Rakousko Německo Les Tchěque
23 article
Němci a přece v podstatě žádají od nás toléž, ba více. Abychom za to, čemu nás snad na- učíli, obětovali svou kulturní a národní volnost. Nu, tu cenu jim za to, co nám poskytli, a oč jsme se jich vlastně neprosili, nezaplatíme. Proč národ náš sympatisovati nemůže s trojspolkem, je přece známo. Aneb chce snad »Neue Fr. Prosse« popírati vliv alliance s Německem, na vnitřní naše poměry a zejmena na poměr Němců k nám ? A dokazuje-li list ten nezbytnost Ra- kouska, zejmena pro nás a pro menší národy ve středu Evropy, nemáme nic proti tomu. Nejsme nepřátely Rakouska, jsme toliko nepřátely státu, jak jej vybudovati chco německá panství- lačnost, a o němž přesvědčení jsme, že naprosto je nemožným. Tomu, že »N. Fr. Presse« tak velice se rozčiluje nad výrokem, který jsme učinili, že musí býti snahou naší uvésti prosin- eovou ústavu ad absurdum, se divíme. Čtyřicet let již trvá náš zápas proti únorovce a prosin- covce a dnes je to vedoucímu vídeňskému listu — novinkou. Zrovna tak, jako nám je no- vinkou, že bez Němců neměli bychom obecní autonomii, volný tisk atd. Tup kterou nám Něm ei uštědřili, snad bychom neměli, Ale jinou, lepší Autonomii bez exekutivy a volný tisk s panem Morstadtema kriminály přece Hippmann ve svém díle velebiti nemohl.
Němec Neue Pross Morstadtem Hippmann Německo Evropa Rakousko
24 article
— Tábor lidu v Soběslavi. Shromáž- diště účastníků táboru jest o 132. hodině odpo- lední na městských sadech, odkud odebeře si průvod na tábořiště valem 2 hodiny odpolední dvěma proudy. Na táboře promluví řečníce všech státoprávních stran. Dosud přihlásili se za národní stranu svobodomyslnou p. posl. dr. Jos. Herold, za stranu radikální posl. p. dr. Baxa, za stranu agrární p. Em. Hrubý, za stranu radikálně pokrokovou p. Ant. Hubka, za národní dělnictvo p. Ed. Šepl avý, za li českého jihovýchodu p. Vil. Votruba. — Přihlášky jakož i dopisy s táborem souvisící dlužno zaslati předsedovi výkonného výborucp. Rud. Šetkovi, statkáři v Jindř. Hradci. Při- hlášky na společný oběd (po 1.50 K) přijímá do 28. t. m. p. Jos. Mráze k, starosta města Soběslavi. — Z Karlových Varů, 26. září. (Zsl. tel. »Nár. Listů«.) Slovanská beseda v Karlo- vých Varech zve všechny své členy, příznivee a přátele na den 28. t. m. k svatováclavskému večírku.
doktor Jos Baxa Hrubá Votruba Šetek Mráz Soběslav Jindřichův Hradec Karlová Vary Karla východ Vary
25 article
—Osobní. Pan JUC. Emanuel Jelínek, advokátní koncipient v Praze, byl jmenován měste ským tajemníkem v Prostějově na Moravě. — Krá- lovna Charlotta Wirtemberská příjela, včera odpo- ledne státní dráhou do Prahy a po krátkém pobytu v hotela su modré hvězdy« o 8. hod. večer odjela do Štutgartu. Rodinné zprávy. Poštovní assistent pan František Štěpán a paní Hedvika Ště- pánová, roz. Marhanova slavili šňatek dne 26. září v kapli karlínské. —Úmrtí. V ponděli dne 24. t. m. zemřela v Praze paní Manie Procházková, roz. Tur- kova, vdova po pražském měšťanu a býv. židiteli Pražské společnosti pro paroplavhu na řece Vltavě a Labi v Čechách. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek dne 27. září o 5. hodině odpolední z ústřední kapla na hřbitově olšanském. — Pohřeb pana Otomara Springra, velko- obchodníka na Pankráci a podporovatefe chudiny pankrácské a okolní, konati se bude v den sv. Václuva po 3. hodině odpoledne z kostela sv. Pankráce ni hřbitov vyšehradský. Jaké lásky a úcty u svých spolu. občanů zesnulý požíval, toho důkazem jsou nesdetné projevy soustrasti, které rodině zesnulého doručeny byly: — Ankota ve přičině zavedení taxamotrů při drožkách a flakrech v Praze konala se včera dopoledne u místodržitelství. Anketě byli pří- tomní: za správní radu elektrických podniků pánové prof. Petrlík, MUDr. Chudoba a Hudl, za obehodní a živnostenskou komoru p. cís. rada Tichý, za poli- cejní ředitelství pan vlád. rada Křikava, za magistra sekretář pan Trůmmel, za společnost pro zavedení taxametrů p. Suchánek, dále zástupcové společenstva fakristů a drožkářů. Schůzi zahájil okresní hejtman p. Spora uvítáním přítomných a vytknutím účelu porady. Místodržitelství pořádáním ankety mělo na zřeteli zejmena rozvoj dopravy, poněvadž dosavadní systém nevyhovuje ani obecenstvu ani živnostníkům.
JUC Jelínek Charlotta František Štěpán Hedvika Šta Marhanův Springr profesor Petrlík MUDr Chudoba Trůmmel Suchánek Praha Prostějov Morava Vltava Čechy Olšanský Pankrác Mania Procházková rada Tichá rada Křikava svatý . Pankrác
26 article
V zájmu pohodlné a bezpečné dopravy mají být od- straněny dosavadní nedostatky a závady Roz prava trvalh skoro 4 hodiny a výsledek její jest následu- jící: Účastníci ankety souhlasí: I. aby zavedení taxa- metrů při drožkách a fiakrech zůstalo na vůli ťoho kterého povozníka; II. vysloven souhlas se sai bami navrženými radou městskou ze dne 9. března 1900 a schválenými již předem od společenstva drnžkářů a fiakristů. Sazby mají být trojiho drubu, a sice: vzdálenostní, dle času a přirážky. Při fiakrech vy- sloven souhlas s třetinovou přirážkou sazby drož kářské, které jsou následující: za vzdálenost don 60 metrů nebo jízdu do 8 minut 60 bal. ; za vzdálenost větší, a to vždy za 200 m. aneb 4 min. času pří- platek 10 hal. (ve dne). V noci je sazba následující: za vzdálenost do 400 m. 60 hal. a za každých dal- ších 200 m. po 10 hal. Dle času má poplatek ob nášet za 8 min. 60 náI. a za 4 min. 10 hi. (vesmě pro drožky). Posavadní přirážka při jízdách k ná- dražím má se zrušiti, avšak při jízdách od nádražt má příplatek zůstati. III. Pokud se týče stanovišt, má zůstati při dosavadním způsobu střídání se po- vozníků. Povozy taxametrové mají dle možnosti do- stati slanoviště o něco vzdálená od povozů druhých. IV. Co se týče označení sazby při povozech, mají společenstva předložiti návrh buď na bloky, jaké byly dosud anebo na zvláštní tabulky. V. Taxame- trové povozy budou ve dne znatelny oblekem ko- čího, za tmy zeleným světlemí u taxametru. — Městské museum pražeké v sadě na Poříel bude ve Svatováclavské dni a to v pátek 28., v sobotu 29. a v neděli 30. září obecenstva od 9 do 1 hodiny dopoledne olevřeno. Vstupné 20 haléřů.
V Taxame
27 article
— Náprstkovo české průmyslové museum bude po tři dny otevřeno a sice v pátek, v sobotu a v neděli (dne 28., 29. a 30. září) vždy od 9. do 12. hodim dopoladne a od 2 do 5 hodin odpoledne za vstupné 10 kr. za osobu a 5 kr. za dítě. Upozorňu- jeme na zajímavé jeho sbírky, do kterých v poslední době přibylo velmi mnoho předmětů z ciziny iz Čech;hlavně dary z výstavy pařížské jsou velmi za- jímavé a cenné. Průvodce musen lze ohdržeti při vchodu. — Nadace pro dělníky. Z úroků nadání Josefa Baráka č. I., II., III. a IV., založených besedou »Barák« v Praze, ku podpoře chudých a mravných dělnických rodín národností českoslovanské v po- litickém obvodu pražském bydlících bez ohledu na příslušnost a náboženské vyznání, má se letošního roku v den úmrtí Josefa Baráka, dne 15. listopadu, dostati podpory čtyřem rodinám po 42. K. Přednost při zadání nadace požívají vdovy po dělnících mající několik dítek, aneb dělníci, ktaří následkem státí neb nemoci stali se k výdělku nespůsobilými. Ža- datelé nechť podají žádosti své, opatřeně náležitými doklady o své chudobě a zachovalosti, nejdéle de 13. října v místnostech besedy »Barák« v Praze.
Náprstkův Barák Čechy Praha
28 article
— Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků v Praze. Návštěvníci prvního sjezdu slo- vanských řemeslníků a živnostníků v Praze ve dnech 28. a 29. září neopomeňtež navštíviti též stálé výstavy a tržnice řemeslných výrobků v Praze »u Sturmůe na Uhelném trhu, která jest každému bezplatně pří- stupna dne 27. září od 8. hodiny ranní nepřetržitě do 6. hodiny večerní, na den sv. Václava oď 9 hodin ráno nepřetržitě do 6 hodin večer, dne 20. září od 8 hodin ráno nepřetržitě do 6 hodin večer, v nedě dne 30. září od 9 do 11 hodin dopoledne, ostatní všední dny od 9 hodin ráno nepřetržitě do 6 hodin večer. Katalog, jenž mimo průvodce výstavou obsahuje velmi zajímavé odborné články, prodává se u vchiodu za 10 hialeřů, starší čísla lze, pokud zásoba stačí, ob- držeti zdarma Veškeré vystavené předměty jsou pro- dejné.
svatý oď Praha
29 article
— Sv.-Václavské posvicení v měst. cho- robnfci na Karlově slaviti se bude také letos jako v jiných létech způsobem humanitního tohoto ústavu důstojným. Slavnost zahájena bude ve den svátku patrona země české, sv. Václava, mší o 9. hod. ranní v chrámu na Karlově, po které bude nástedovatí prohlídka ústavu. K obědu a svačině dostane se chovancům obvyklého pohostění, k ně muž opět letosi městská rada přispěla obnosem 700 K. Že sobota věnována bude pěkné hodince. netřeha ani připomínati. Jako každoročně, bude ústav po oba dny přístupen i širšímu obecenstvu. Z ústředních jatek pražských. V den sv. Václava, v pátek dne 28. září t. r., budou veškeré úřadovny v ústř. jatkách pražských otevřeny jen do 1 hodiny po poledni. — Zvony dómu svatovítského. Jak jsme již oznámiti, rozezvučí se veškeré zvony sv. Víta v král. hradě pražském dnes, v předvečer svátku sv. Václava, po mnohaleté přestávce opět poprvé. Nej- větší ze sedmi zvonů, v hlavní věži umístěný, starý »Zikmund«, ulitý v roce 1549 brněnským zvonařem Tomášem Jarošem a vážící 360 starých centů, budí val v dávno minulých letech pozornosť návštávníků věže chrámové. Jest bohalě a krásně plasticky zde- ben a dle legendy svatým patronům země české: Vítu, Václavu, Vojtěchu, Zikmundu, Prokopu a Lud- mile zasvěcen. Od počátku rekonstrukěních prací vhlavní věži byl, s výjimkou několika sváčků v roce 1890, úplně do necinnosti odkázán. Také přístu
svatý . Václav svatý . Vít Zikmund Jaroš Vít Václav Vojtěch Karlov svatá patron země