ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c251c830-70ea-11dc-ac51-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 35, person 92, org 5, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 22. prosince 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 349.
4 article
Na ranní a odpol. IIst před, lácí se v Praze v aderinistrae n. . . k- ažo 4rojí donánlo kei nki na něe .. 2 K no ka na tvrk kein kraji ai.ni. nr
Praha
5 title
Dnešní čísle pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
6 article Zatarasené cesty.
Zatarasené cesty. Nadcházející doba vánoční nepřináší říš rakousko-uherské želaného klidu, naopak dávno již nebyly politické Vánoce říše habshurské tak zachmuřeny, tak beznadějny jako lelos. Rok plný nejvážnějších státních krisí a na sklonku jeho není ani jediná z palčivých a velkýeh otázek národních, ústavních, státoprávních národohospodářských rozřešena. Všeobecná ne- jistota z poměrův rozháraných skličuje podni- kavost mysli veřejně a hluboký pessimism rozžírá se celou veřejností, až to budí úžas širé ciziny. Co chvíli setkáváme se v listec cizích s pozoruhodnými úvahami o problémech rakouských, v nichž zračí se živý interens budoucnost této říše. Mohlo by se téměř říci, že té doby vzdělaná cizina evropská myslí z ztrnulé, apatické Rakousko. Kam to vše povede a je-li jakého východiska z těch zmatků zdej- ších, táže se dnes přítel jako nepřílel této bez kompasu na vlnách se houpající staré lodi Austrie. V Uhrách značnými koncessemi vojen- skými, o jichž dosahu netroufal si ani dr. Körber v panské sněmovně, ani ministr války Piltreich delegacím podati zprávu, zjednán sice jakýs takýs klid, avšak rázu dosud jen velmi povrchního a vratkého: vojenská správa nemá podnes za letošek v Uhrách rekrutův a musí sobě vypomáhat právě z nouze povolává- ním záložníků ku činné službě nad pravidolnou míru, aby nahradila úbytek v stavu plukův po konečném propuštění mužstva. odbyvšího si letos službu tříletou. Však byí i Uhry pomalu se navrátily v předešlý normálni stav, v Cislajtanii za to nikdo ani v kruzích řídí- cích a rozhodujících neví a nezná, kudy vyváz- nouti ze slepé soutěsky, do níž vběhla, z bo- jácnosti před německým terrorem, politik Körbrova. Troje cesty zbývají, dle souhlasných mínění, k mírnému a zákonnému uklizení aspoň dočasné parlamentní krise.
Körber Rakousko Uhry Austria
7 article
Prvá by byla, jak ji označil »Peste Lloyd«, aby se nečinilo překážek v utvořen sněmovní většiny. Druhá, aby se vymyslila ta- ková změna jednacího řádu pro sněmovnu po- slaneckou, která by všem stranám, tedy i ně- meckým, znemožnila provozovat obstrukci. Třeti konečně, aby se zjednalo dorozumění příměři dočasné mezi Němci a Čechy. Avša při bližší obhlídce terraínu jeví se býti všechm tyto tři cesty dnes stejně zatarasenými celým balvany překážek, takže ani jediná není na ten čas schůdnou. A všechny tyto překážky navalila v cestu panovačnost, nedůvěra a zášť německá. Proti vše- likému zřízení řádné parlamentní většiny vzpí- rají a brání se Němci levičáci, poněvadž sami o sobě nemají dostatečně hlasů ve sněmovně k utvoření pouhopouhé německé většiny, a kdyby přidali se k ní na krásně klerikální kon- servativci páně Ebenhochovi. Vždycky by mu- sili v tu svou většinu zabrat živly cizorodě. jako Poláky a Italy, k čemuž nemají právě mnoho chuti. Avšak ještě více váží u německých levi čáků obava, žr by se mohla utvořiti věťšina bez nich, asi jaká tu bývala za Taaffa iz Badena. Pouhé pomyšlení na možnost restau- race většiny, představující většinu slovanskou této říše, přivádí nesnášelivou panovačnost ně- meckých diktátorů a terroristů přímo o rozum. Nežli tomu by dopustili, hrozí, raději ať praskn celý parlamentarismus i s ústavou! Rakousk musí být, dle jejich svrchované vůle, buď ně- meckým anebo je rozvrátí svou divokou ně- meckou obstrukcl. Vždyť proto ji provozoval po čtyři léta proti ministerstvům Badenovu. Gautschovu i Thunovu, aby zničili pro všechnu budoucnost každoukoli většinu necentralistickou, odpovídající skutečným národním poměrům R - kouska.
Lloyd Němec Čecho Ebenhoch Polák Italos Taaff Baden Badenův Gautschův Thunův Rkousek
8 title
Rol
Rol
9 article
Tak je zatarasena cesta jedna. Ukazuje se v na druhou: na takovou radikální změnu jednacího řádu sněmovny poslanecké, která by na dále zamezila každoukoliv obstrukci, nejen stran početně slabých, ale i tak zvaných sil- ných, jako jsou na př. strana německých na- cionálův a pokrokářů. Než na žádnou takovou změnu jednacího řádu němečtí levičáci nehodlají nikdy přistoupit, strachujíce se ve zlém svědomí svém, že by pak usnadněna byla cesta k utvo- ření té obávané většiny prolicentralistické a proto přes všechny licoměrně deklamace pracují úsí- lovně všemi prostředky lsti, aby k takové radi- kální změně jednacího řádu nedošlo. Dr. Kramát pak dle svého přesvědčení obviňoval v řeči své důvodně i samu vládu Körbrovu, že ona z těchže příčin německých sama tolikéž o změnu jedna- cího řádu nestojí a tudíž koruně k této ceslě ani neradi. Zbývá cesta třetl: Dohoda Němeů s námi aspoň o podmínky dočasného příměří. Než, je-li i tu jen jediné hvězdy naděje na obzoru? Pouhý pohled na veškerý dnešní roz- mach německého ducha v táboře našich starých národních odpůrců a protivníků ukazuje, že snad nikdy neplály mysle jejich proti nám ne- vraživěji, vášnivěji a zarputileji, než dnes. Vyjma jediný osamělý a mlhavý projev ústavo věrného velkostatkáře dra. Baerenreithera neza vzněl za celá léta poslední z řad německých stran ani jediný hlas rozumné slušnosti a smířlí- vosti vůči našemu národu a spravedlivým poža- davkům jeho.
doktor Kramát
10 article
Naopak! Jeden po druhém z vůdců ně- mecko-nacionálních jako německo-pokrokářských závodí v hrdopyšném, absolutním a posměšném zamítání nejživotnějších našich požadavkův ná- rodních, ba i kulturních a hospodářských, jeden přebíjí ve fanatismu proti nám druhého a všichni dohromady zvedajt dnes společnou rukou pra- por politiky, sloužící plánům a cílům všeněmo- ckým. Nestačí jim uloupená kořisť ze dne 14. října 1899, chtějí nás oloupiti i o rovné právo jazyka našeho v zevnějším úřadování se stra- nami, zabořují se napořád zatvrzeleji do sve vlastizrádné choutky po rozdělení Čech a zřízení německé země v Čechách, z níž chtějí vyhnati všecky české úřadníky, kněze, učitele, inženýry, lékaře, živnostníky naše, ba již osnují plány na rozdělení financi zemských dle famosního klíče svého prof. Wiesera a hlásají hospodářskou vy- hlazovací válku proti nám na celé čáře. Kdokoliv sledoval poslední dobou veřejné ty řeči zdejších Pradeův a Eppingerův, jako mo- ravských d'Elvertův a Grossův, ten věru ne- mohl, než učiniti kříž nad možností dohledné slušné dohody s takovýmito nesmířitelnými, vše- mu právu a vší spravedlnosti mezinárodní úpor- nými křivditeli a furianty. Jest tedy pramálo věru naděje, že by za daných okolnosti mohlo se po- stoupiti hložím a ostnatými dráty, jimiž německ křivda zatarasila i tuto třetí cestu. A proto není také zástupcům našeho národa možným, aby v těchto poměrech, vůči takovýmto odpůrcům držíci k nim vládě Körbrově upustili od svého nejrozhodnějšího odporu, aby uprostřed bitvy rozhodné odhodili zbraň nejostřejší, kterou je- dině mohou oddolat přemoci takých ne- přátel. Zde platí jen, vytrvat nezdolně v boji až do posledka, děj se co děj!
Wieser Elvertův Grossův Čechy
11 article Nová děla.
Nová děla. Ve Vidni, 22. prosince.
12 article
Ve společném rozpočtu, jenž předložen byi delegacím, nalézá se položka patnácti millionů korun, určená na opatření nových děl. Není to prozatím mnoho, však tato říše je v takovém postavení finančním, že šetřiti musí krejcarem, mimo to jde tu pouze o nesmělý pokus, jak se delegace zachová oproti tomuto novému poža- davku, jenž ve své totalitě bude několikrát tak veliký. Také se nejedná pouze o finanční mo- ment, nýbrž zároveň o otázku, budo-li peněz těch užito k opatření takové zbraně, jež vyhoví všem moderním technickým požadavkůma
13 article NILIS
NILIS kterouž možno bude synům našim, krvi naší v okamžiku vážném brániti se a také ubrániti Je známo, že dva jsou proudy, jež dnes, po kud se týče dělostrůjné techniky, spolu zápasí Jeden z těchto směrů hájí děla bronzová a druhý děla ocelová. Nedávno uveřejněné officiální communiqué o společné poradě ministerské znělo tak, jakoby otázka tato definitivně byla již rozřešena. Zkoušky a pokusy, v ohledu tomto konané, byly prý již skončeny, leč zdrželivost v této věci a nejistola, s jakou tato kardinální otázka byla zodpověděna, vzbudila ne pouze v kruzích interessovaných, nýbrž i ve vrstvách širších po- chybnosti, zdali rozhodnutí, jež se bylo stalo, není přece jen pochybené. Kdyby byl program pokusů těch hned z předu byl bez námitek se- staven, kdyby byla komisi zkušebné zaručena plná neodvislost a kdyby se bylo dbalo otevřeně pronesených projevů jednotlivých velitelů, s kli- dem mohli by dnes delogáti a poplatníci věc po- suzovati a o ní rozhodnouti, však, jak to v Ra- kousku ve všem bývá, tak i v této věci bylo prý rozhodnuto již předem, a sice způsobem, jenž v kruzích odborných, zejmena montanních, vzbudil pochybnost o reelitě procedury, nebot právem prý se tvrdí, že při konkursu nebylo vy- hověno plně jeho podmínkám, ba že při řešení otázky zaujato bylo stanovisko, jež s praktickou zkušenosti naprosto se nesrovnává. Ne pouze kritiekých pozorovatelův domácích — píše „Pest. Lloyd“ — nezůstalo tajno, že hned z po- čátku protežována byla v rozhodujících kru- zích bronze, což ostatně bylo patrno ze složení zkušebné komise. Obhájei bnonze všelikým způsobem na- máhali se výhody bronze dokázati. Jednak, že bude levnější, poněvadž se d j staré roury Uchaciovy předělat na novou bronzi.
Nilis Lloyd
14 article
Však i laik, který o těchto věcech nemá ponětí. uzná, že by to byla hrozná odvážlivost k fabri- kátu tak choulostivému, jakým je dělo, užiti sta- rého, ze všech koutů smeteného kovu. Mimo tc tvrzeno, že dá se bronzová roura snadněji či- stiti a že menší oxydaci zůstává vnitro děla bron- zového čistší, než vnitřek z ocele. Však i v tomto směru prokázáno, že čístota a tím i přesnost střelby u ocele mnohem je větší, než u bronze.
15 article
Konečně se tvrdilo, že mají bronzová děla větší houževnatost, než děla ocelová a že v případě explose ekrasinového granátu v dělu bronzovém není mužstvo v takovém nebezpečí, jako při dělu ocelovém. Kdo klidně a nestranně věc posoudi na základě pokusů v jiných státech podniknu- tých, dospěje ku přesvědčení, že všude jinde konečný úsudek byl jiný a že tudíž nápadno, proč právě v Rakousku a jedině v Rakousku byl effekt ode všech jiných tak odehylný. A tu se tážeme, může-li delegace vyhoditi milliony na- zdař bůh a může-li na sebe uvaliti zodpovědnost tak hroznou a dát si ve tvář vrhnout výčitku, že zavinila nedbalé vyzbrojení armády! Nebude-li lépe, jestliže se stane, čeho ostatně zatím již ve zmíněné ministerské radě bylo dotknuto, aby totiž byla svolána ještě jedna komise zkušebná a ne- stranná, a sice tak, aby porovnávací pokusy s obě- ma druhy děl konány byly tak, by zkoušelse především stejný počet kusů obou druhů, aby použilo se k tomu náboje stejného původu stejné jakosti a aby při stejném kalíbru stupňo- vána byla počáteční rychlost až k nejkrájnější mezi. Použiti jedné roury z toho a též jedné z onoho druhu znamenalo by věc ponechati náhodě; tu třeba zkoušeti tři až čtyři děla. A pa- rallela musila by se týkati též výkonnosti brzdy. lafetty a všech součástek ostatních. Teprve po- tom mohl by si delegát a také interessující se po- platník učiniti o záležitosti správný úsudek.
Rakousko
16 article
Dnes v cizině všude se tvrdí, že budoucnost ná- leží dělům ocelovým a pomysleme, jaké by to bylo nadělení, kdyby za několik snad málo let se ukázalo, že naše děla bronzová jsou nepo- třobná, neb že nemohou se vyrovnati dělům oce- lovým. Jak by se mohli zodpověděti z takového nedopatření— nechceme užiti jiného, horšího označení — oproti poplatníkům, již pod tihou břemen vojenských klesají? Ať si jen vzpomenou odborné kruhy na zkušenosti, které učinila vojenská správa se střelnou zbraní pěchoty. Za- vedla čtrnáctimillimetrovou zadovku, nabíjenou černým prachem a při počáteční rychlosti 400 metrů. Hned na to dostala se k jedenáctikalibro- vé zbrani, kterou docílena byla počáteční rychlost 450 metrů. Sotva ale že bylo této nové zbraně 80.000 kusů na skladě, upozornily noviny vo- jenskou správu na to, že jinde mají již zase do- konalojší zadovku. Válečné ministerstvo zasla- vilo fabrikaci pušek jedenáctimillimetrových a pustilo se do výroby osmimillimetrových, k ná- boji z prachu bezdýmného a s počáteční rych- lesti 480—500 metrů. A není žádného tajem- ství, že i tato zbraň je již překonána, nebot Belgie, Rumunsko a jiné státy mají dnes již pušky kalibru 6 14millimetrového.
Belgie Rumunsko
17 article
U všech střelných zbraní je nejdůležitější tak zvaná rasance, to jest let projektilu co možná v jedné a téže rovině. Číms větší rasance, tím rychlejší zasažení cíle a tím větší a rychlejší účinek. A rasance u dělostřelectva proto má ve- liký význam, poněvadž z pravidla rozhoduje o výsledku bitvy. Frančouzská děla mají dnes již počáteční rychlost 530 metrů a Německo Rusko jsou Francii v této věci v patách. Když šlo v Německu o pokus s pohyblivou vložkou do děl, aby se takto předešlo rychlému obroušení se projektilových rýh — kterýžto pokus ostatně se nezdařil — pravil jeden z vynikajících dělo- střeleckých odborníků: „Ony částě vnitřní roury, jež s projektilem v bezprostředním jsou styku, mají býti zhotoveny z jednoho kusu, musejí býti jedním člověkem ulity a jednou rukou adjusto- vány.“ Jinými slovy: roura s rýhami má býti zhotovena z homogenního materiálu, z jednoho kusu kovu a v jedné a téže dílně. To plati též v Rakousku, kde snad dnes opět milliony se vyhodí na výzbroj, která za několik let se opět bezcennou stane. V prů- myslově pokročilém Německu nepovrhují cizou zkušenosti a nedávají přednost věcem pochyb- ným jedině proto, že jsou německé, tam platí zejmena co vojenského materiálu se týče zá- sada, že bráti se má z výborného to nejlepší, nechť je to původu jakéhokoli., Povolovati úvěr vojenský, je nejdůležitějším právem delegací, práva toho nechť jsou si obě delegace vědomy, až nadejde okamžik, kdy bude třeba se rozhodnouti, mají-li býti poplatníkům z kapes vylákány milliony na věc dobrou či po chybnou neb dokonce mizernou.
Německo Rusko Francie Rakousko
18 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. prosince. (Polský hl a o delegačních rozmluvách.) Způsob, jímž »N. Fr. Pr.« zneužila delegačních rozho vorů na úkor delegace české a na prospěch dra. Körbra, přiměl ku polemice i vídeňského zpravodaje krakovského »Czasu«. Kdyby pre »N. Fr. Presse« záleželo na tom, aby se ob- strukce utvrdila na vždy, nemohla by psáti jinak, než píše. Neboť co se stalo ? Panovník pokáral obstrukci nejen českou, nýbrž každou obstrukei vůbec. Ale kdyby ve svůj čas německá obstrukce nebyla zvítězila, nebylo by dnes ani obstrukce české. Slova panovníkova obsahují tedy v sobě nejen pokárání nynější obstrukce, nýbrž i výtku oném rádeům koruny, kteří za německé ob- strukce radili k ústupkům. »Císař« — píše »Czas« dále — »naznačil, že příště nevstoupi na tu dráhu a že každá obstrukce zůstane marnou; ani jediným slovem však neprojevil pochybnosti o oprávněnosti hlavních požadavků českých . . . »N. Fr. Pr.« chce však v jeho slovech viděti mnohem více, stříká po Češích jedem urážek, droždí je svým způsobem a tlm sama znemožňuje obrat, jejž prohlašuje za žá- doucí. »N. Fr. Pr.« tvrdí, že od Taaffa až do Körbra táhne se dlouhý řetěz ústupků pro Čechy. To je pravda — dodává »Czas« — ale jak mohlo býti jinak, když Němci až do vlády Taaffovy nahromadili tolik proti Čechům křiv a hřichů, že ani ta doba nestačila na jich za-
Císař Czas Čech Taaff Němec Taaffův Čecho Praha Francie Čechy
19 article .« To věochno ví ovšem i »N. F.
.« To věochno ví ovšem i »N. F. hlazení
21 article
Pr.«, ale přes to bude pravdu i příště vědomě komoliti dále, poněvadž to, čeho ona hájí, po- etivou zbraní hájiti se nedá. V Praze, 21. prosince. (Prostředek na zažehnání obstrukee.) V »Dzien. Polském« čteme, že na vídeňské burse koluje už několik dní pověst, že otázka sestátnění ně- kterých soukromých dráh rakouských stává se opět aktuálnou, že vláda se jí zabývá velice horlivě, poněvadž s její pomocí chce pomoci parlamentu do normálných kolejí. »Jinak řečeno — píše »Dz. Polski« — sestátnění soukromých dráh a především, železnic společnosti státních dráh má se státi cenou, za kterou si vláda chce koupiti Čechy a přiměti je, aby zanechali ob- strukce.« Nemůžeme zkoušeti správnost této pověsti, ale koluje-li opravdu, divíme se, jak se právě tato pověst mohla objeviti opět na burse. Neníť to pověst nová; vyskytla se již před rokem a vlastním jejím otcem byl asi dr. Körber sám. Když Poláci z důvodů hospodářských a česká delegace z důvodů hospodářských a hlavně národních žádali za sestátnění Severní dráhy Ferdinandovy, dr. Körber odpověděl, že by byl ocholen učiniti Čechům »koncessi« a sestátniti trať společnosti státních dráh. Již tehdy bylo mu odpověděno, že na postátnění této tratě v Čechách nikdo nenaléhá, poněvadž společ ost státních dráh chová se ve vzhlerě nár o doím poměrně nejslušněji a že její poslátnění bylo by výhodno jedině pro státní pokla dnu, tedy pro vládu. Za takovou »koncessi« nedají se Češi koupiti ovšem ani nyní a proto by byly marny všechny pokusy, přiměti českou delegaci k od- stavení obstrukce za tuto cenu.
V Dzien Čecho doktor Körber Polák Ferdinandův Čech Praha Čechy státní dráh
22 article
Ze Záhřeba, 19. prosince. (K finan- čnímu vyrovnání.) Konečně i uherský finanční ministr nahlédl, že nelze déle provozo- vati politiku vyhladovění Chorvatska, které se uherská vláda držela až do letoška. Předkládaje uherskému parlamentu osnovu zákona o zatím- ném prodloužení uhersko-chorvatského finančního vyrovnání o další rok, dr. Lukacs uznal, že opravou zákona o dani ze spotřeby byla Chor- vatsku učiněna křivda, neboť reformou tou zkrá- ceny důchody chorvatské více než o tři milliony korun. Ministr projevil při té příležitosti naději, že vyjednávání mezi oběma kralevinskými depu- tacemi bude během r. 1904 skoncováno a že novým finančním vyrovnáním vyhoví se sprave- dlivým požadavkům chorvatským do té míry, že se na příště Chorvatsku zabezpečí tolik důchodů, aby mohlo uhraditi všechny své samosprávné výdaje. Daň ze spotřeby není však jediná slabá stránka dosavadního vyrovnání. Křivdy ve vzhledé hospodářském činí se Chorvatsku na všech stra- nách. Do očí bijící křivda páše se na př. na chorvatském obchodu uherskými železničními tarify. »Hrv. Trgovin. List« přináší právě ně- které zajímavé ukázky toho druhu. Dopravné za mouku z Rěky až do Brasilie jest menší, než dopravné na železnici ze Záhřeba do Va- raždína, vzdáleného od Záhřeba asi 100 km.
doktor Lukacs Křivda Záhřeb Chorvatsko Virginie km
23 article
Za zápalky platí se z Pešti do Mostaru 434 za vagon; z Oseku je do Mostaru o 247 km. blíže, ale dopravné za vagon obnáší 686 k. Proto osecká továrna na zápalky, chce-li získati na dopravném, posilá své zboží po vodě napřed do Pešti a odtud teprve po dráze do Mostaru a ušetří tím 130 K na vagoně. Podobným způ- sobem upraveny železniční tarify ve prospěch Pešti téměř při všem jiném zbozí. Nestačí tedy odstraniti jen křivdu, spáchanou na Chorvatsku daní spotřební, nýbrž nutno změniti finanční vyrovnání ve všech podrobnostech. Z Pešti, 20. prosince. (O pposi č n voliči proti obstrukci.) Posl. Fáy, jenž vystoupil z klubu košutovců, když se tento prohlásil proti obstrukci, zajel si do svého vo- lebního okresu a promluvil tam řeč, v níž od- suzoval jednání Košutovo. Narazil však na tak silný odpor voličstva, že byl nucen přislíbiti, ž po příkladu košutovců obstrukce účastniti se nebude.
Posl Fáa Košutův Pešť Mostar Chorvatsko km
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. „Zlatá Praha“. Ke dvacátému výročí. Z bohatého a pro naše písemnictví již epochálního nakladatelství Ottova položen če- skému intell gentovi na vánoční stolek dvacály ročník »Zlaté Prahy«. Výročí významně, neboe projevuje, že myšlenka zakladatelova se ujala a plod práce neminul se s určením. V našieh poměrech jubileum dvou decennil znamená udá lost tím vážnější. Připomeňmež si, jak chudičké byly počátky našeho obrázkového časopisectví, když před půl stoletím jal se Neruda vydávati »Obrazy života« a Hálek »Zlatou Prahu«. Oba podniky, vy- trysklé tehdy z ušlechtilé vlastenecké obětavosti, záhy podlehly. Nebyloť ještě půdy a poroz- umění, nebylo možno soutěžiti s německou pro- dukel mocí své rozšířenosti poměrně levnou. Roku 1867 nastal obrat k lepšímu. Fr. Skrej- šovský jal se vydávati »Světozor«, E. Grégr s Hálkem »Květy«. Oba časopisy zamlouvaly se, jevíce skutečný pokrok i po stránce textové i obrázkově. Leč náklad nebyl v poměru k od- běru. »Květy« zanikly a »Světozor« s původní výše značně sestoupiv, vegetoval po celé smutné decennium let sedmdesátých. Tu vystoupil na kolbiště mladý a energický harcovník, jehož činnost dala moderní směr ve- škerému českému nakladatelství. Učiniv před- běžný pokus s menším podníkem, jehož řízení svěřii jemnomyslnému básniku O. Mokrému odvážil se r. 1883 J. Otto založiti veliký týden- ník obrázkový po příkladu podobných podnik západoevropských. Aby vhodně vytkl, že nava- zuje podnikem svým na ušlechtilé snahy starší,
Ottův Neruda Hálek František E Grégr Květa Mokrý Otta Praha Zlata Praha Světozor
25 article
volil Otto název »Zlaté Prahy« a dvěma z nej- mladších stoupenců někdejšího líterárního kroužku »Máje« svěřil řízení nového týdenníku. Esthe- ticky vybroušený, v evropských literaturách zdomácnělý auktor »Latinské babičky« Ferdi- nand Schulz přejal redakci textovou, muž umě- leckého rozhledu Weitenweber řízení stránk umělecké. S nadšením přijala česká veřejnost obro- zenou »Zlatou Prahu«. Oba ředitelé listu shro- máždili kolem sebe nejpřednější zástupce písem- nictví i umělecké snahy české. Pevnou ruko řídil Schulz časopis svůj za těžkých krisí lite- rárně-vědeckých i politických, jimiž zmítána byla naše veřejnost za let osmdesátých. » Zlatá Praha« nerušila násilně souvislost s duševními názory doby právě se dovršující, avšak neuza- vírala se ani novým oduševněným směrům, které počaly se z Anglie, Francie i Ruska uplatňovati. Neméně vynikal časopis po stránce illustrační. kteráž se i dík novým a dokonalejším způso- bům umělečko technické reprodukce den ode dne zvelebovala. Po mnobých létech přiměl pokročilý ji věk prof. Schulze, vzdáti se redakce časopisu. na němž lpěl celou duší, a zákeřná smrt odvo- lala z řad našich málomluvného, ale velečin- ného Weitenwebra. Mladé, ale již osvědčené síly chopily se teď redakčního kormidla: Jaro- slav Kvapil ujal se řízení stránky literární malíř Viktor Oliva stránky artistické. Koncen- trace typografického a reproduktivního umění českého, provedená před čtyřmi léty »Unil«. byla rovněž s velikým prospěchem »Zlaté Praze« kteráž dle zákona platícího i v přírodě zjevů společenských — had hada-li nepozře, drakem se nestane! — splynula smlouvou se starším »Světozorem« v jediný velký list.
Otta Schulz profesor Kvapil Oliva Esth Praha Anglie Francie Rusko Světozor zlatý Praha zlatý Praga
26 article
Ukončivši dvacátý rok své působnosti, pr- sentuje se dnes náš přední obrázkový týdenník velmi výhodně. V illustrovaném díle svém bývá permanentním salonem české umělecké tvorby nezanedbávaje ale ani umění cizího, zvláště slo- vanského, ať již zastoupeného staršími mistry, ať současníky našimi. A v textové části spojii úsili své přední žijící pěstitelé české básnické belletristické Ivorby. Poučna a spolu i s národního našeho sla- noviska povznášející jest přehlidka uměleckých reprodukcí, jež přinesla »Zlatá Praha« v právě dovršeném ročníku svém. Malířství, sochařství, umění médailleurské i umělecký průmysl zastou- peny tu nejnovějšími plody, na prvém místě ovšem umělecká tvorba česká a slovanská, avšak i cizokrajná, zejmena francouzská a vlašská. Vynikající umělecké výtvory našich dnů, pouta jící hloubkou koncepce i svérázným směrem, střídají se s klassickými plody staršími, posky tujíce vhodnou příležitost, srovnávati umělecké cíle dob od klassičnosti Murillovy nebo Claude Lorrainovy. Skvělý je seznam osmdesáti témě výtvarnických domácích jmen, jichž výtvory v reprodukcích zdařilých zdobí stránky ročníku. Vedle českých klassiků v oboru umění ma- lířského Karla Skréty Šotnovského ze Závořie ze starší a Václava Brožika, Alše, Jenne weina, E. K. Lišky i Luďka Marolda z naší doby. která želi předčasného jejich úmrtí, zastoupeni jsou ve dvacátém ročníku »Zlaté Prahy« témět všichni žijící malíři čeští. Z mistrů již uznaných pohřešujeme vedl etihodného kmeta Javůrka toliko Hynaisa, Vě- šina, Radimského, ale přičitáme zjev. ten poubé náhodě, jelikož výtvory jejich reprodukovány jsou v ročnících předchozich. V čele kráčeji umělci zvučného jména. Nestor českých maliře Novopacký, Mařák, Zvěřina, A. Liebscher, za nimi následují umělci, na výši své tvůrčí sily
Murillův Claud Lorrainův Šotnovský Závořie Brožik Aleš Jenne E K Liška Marold Javůrek Hynaiso Radimský Mařák Zvěřina A Liebscher Praha
27 article
stojí Eogelmüller, Oliva, Bartoněk, Knülpfe Schwaiger, a po nich všichni téměř adepti české školy malířské předkládají prvotiny své umělecké snahy a tvořivosti. Právě v télo příčině jeví se pečlivost redakce, mající na zřeteli všecku uměleckou tvorbu, zahrnujíci všechny směry obory z hohaté ríše palelty a štětce, otevírajíe dráhu mladému umělci a zjednávajíc mu poroz- umění v kruzích vlasteneckých. Přiměřeným našim národně- kulturním po- třebám způsobem respektuje artistická redakce »Zlaté Prahy« umění slovanské, zejmena ruské Slavný polský malíř Brandt a Rusové Rěpin, Svědomskij, Vasněcov podávají v tomto ročníku pravici velikým mistrům latinského západu Dela- rochovi, Morellovi, Normandovi, Deschampsovi Wouvermannu, kdežto Rafael a Rubens uváději nás do uzavřeného již idejně, ale ve mnohých příčinách nedostižného podsvětí klassicismu. Vedle mistrův pozorujeme i cizokrajné kadety uměleckých vavřinů, jichž prací srovnávání s prvými výtvory mladých umělců českých pro poznávání i přednosti i chyb naší tvorby jest s prospěchem. Vedle malby i sochařství a obory s ním úzce sloučené, medaillon i relief, representovány jsou důstojně. Setkáváme se s reprodukcem sochařských výtvorů, jež z beztvárné hmoty vykouzlilo umění Maudra, F. Úprky, Fanty. Skály, Kastnera, Rektora. Kongeniálně řadí se k nim četné reliefy. Vedle umělecké části nezanedbává »Zlat Praha« ani vynikajících aktuálností národních současných. Vzpomíná a zachycuje s pietou ná rodní smutek, vzbuzený úmrtím Riegrovým. řadou časových vyobrazení zvěčňuje jednotliv momenty ze slavnosti Husovy na náměstí Staro- městském, oslavuje vhodně padesátileté naroze níny básníka Vrchlického, přispívá čelnými vy
Eogelmüller Oliva Bartoněk Knülpfe Schwaiger Brandt Rus Rěpin Svědomskij Vasněcov Morell Normand Deschamps Wouvermanna Rafael Rubens Maudr F Úprka Fanta Kastner Rektor Zlata Riegrův Husův Vrchlický Praha
28 article
obrazeními k posouzení pravých rozměrů živelné pohromy, jež 19. července stihla kraje naše, připojuje se k místním slavnostem, když vzkvé- tající předměstská obec Vršovice městem pro- hlášena, předvádí řadu zajímavých obrazů z vý- stav hořické, třebičské, kutnohorské a pardu- bické, přináší pěkná vyobrazení města Hranic jeho veřejných budov, když bylo konečně po tuhém boji navráceno národu svému, a sezna- muje vhodnými illustracemi obecenstvo české i s podrobnostmí papežského konklave i slavnosu installačních. V textové části predevšim vynikající měrou zastoupena literatura původní. Za redakce Schul- zovy byla doplňována belletrie i produkcí popu- lárněvědeckou. Nová redakce, majíc ve zřemt, že potřeby populárně-vědecké jsou u nás již četnými sborníky opatřeny, dává přednost zprá- vám ze současného života literárního, dramati- ckého i výtvarného, jež podávány bývají ze- vrubně, vtipně a — last not least — i taktně vzhledem k osobnostem a činitelům posuzova- ným. Pečlivě pěstována i současná biografie prosopografie. Mezi básněmi, vedle osvědčených staršich jmen, převahu mají mladší i nejmladší. Ani poetické prvotiny nechybí, ale připuštěny jen po zralém a objektivním výběru. Výpravná pros předvádi vedle již uplatněných mnohá nová slibná jména, popisná prosa, libující si v genru lehké causerie, honosí se bystrými, dobře pově- řenými péry. Přehližejíce tudíž »Zlatou Prahu«, jak v do- savadním dvacetiletém cyklu jejím tak v ročníku nedávno dovršeném, shledáváme tu skutečné jakés zreadlo duševního i uměleckého proudění na- šeho. Nechať nastupuje »Zlatá Praha« další záslužnou pouť po nivách českých a zachovává si vlastenecký idealism, který byl voditkem jejím zakladate. ům.
Vršovice Praha