1
masthead
V Praze, ve středu dne 13. května.
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Čislo v Fraze za 2h
a na venkově za 4h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
Fraga
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Ministr Prade zase na odchodu? — Němei
opět znepokojeni.
Z Vídně, 13. května. Možno-li věřiti »N.
Fr. Presse«, která uveřejňuje stať, zo níž jsme
přesvědčeni, že není původu redak-
čního, jest pan Jindřich Prade, který
teprve v pátek jako ministr podruhé složí pří-
sahu do rukou panovníkových, na skoku
z kabinetu. Jest to zatím jenom hroz ba,
která se po té stránce pronáší ve jmenovaném
listě, ale jest pozoruhodno a zajímavo, jak
v tomto hlavním orgánu Němců rakouských vy-
ličují se věci a skutečný stav se píře-
krucuje tak, jakoby se Němcům
v království českém dělo nej
větší bezpráví a jako bychom my Če-
chové požívali od nynější vlády a od zem-
ských institucí největších výhod a privilegií.
Poslyšme jen, co se veliké veřejnosti namlouvá:
Za velikonoční prázdně a po zahájení říšské
rady nynější padaly jako déšť rána
za ranou na Němce z královstvi
českého. Ve všech oborech správy pocito-
vali neviditelnou ruku, která byla proti nim.
Jindřich Prade
Němec
Vídeň
7
article
Mezník slavně vyhlášeného statu quo byl po-
sunut do jejich území a jazykový spor byl pře-
nesen do oborů veřejné dopravy, ve
kterých byl dosud aspoň snesitelný. Tu bylo
skutečně třeba upokojujících projevů a uspo-
kojujících přípovědí vládních. Všichni Němci se:
skupili se kolem nebožtíka Peschky.
Bylo nebezpečí, že střední linie nebude zase
obnovena. Střední linie! Byla beztoho, teprve
rýsována, když Čechové, aťsi již prováděl
obstrukci či politiku vládní, rok po roce sklí-
zeli k veliké a nezměrné škodě státní jednoty a
bolestné újmy nejoprávněnějších zájmů něme-
ckých největší výhody národní. A status quo
Z toho nemluví nic jiného než to, že Němci
byli krok za krokem zatlačováni a že teď brání
pouze, nač nemohou nyní resignovati a nač ne-
může resignovati také stát. Němci v Čechách
dlouho mlčeli a trpěli. Trpěli, že při každém
novém jmenování soudcovském čeští soudcové
dostali se do německého území, že vnitřní
čeština se rozmohla, jakoby nebylo žádné slu-
řeči německé, že němčina vyloučena
žební
Němec
Peschek
Čecho
Čechy
8
article
takrka z úřadů zemských a že punktace zr.
1890 soustavně porušována. Patnáct míst radů
bylo vyhraženo Němcům při vrchním soudě
pražském. Pro tato místa nežádalo se a nežádá
se průkaz znalosti češtiny. Hmatem ruky, po-
tajným hmatem a od Němců nežádá se již jen
úplná znalost češtiny. Z 15 míst radů stalo se
bez toho v praxi jen 8 a co znamená neúplná
znalost češtiny, bude radům zemského soudu
již vštípeno.
Toť jest ukázka, jak se nakládá s Němcia
jak se plní sliby jim dané a jak se s nimi na-
kládá při soudech v království českém. Když
Němci přišli k bar. Beckovi a žádali, aby se staln
náprava tohoto bezpráví, když žádali ochranu
do budoucnosti, dala jim vláda nejupokojivější
prohlášení a také skoro uspokojivé připovědi.
Německé strany skonejšeny, vrátily se do vládn
posice. Dnes však Prade nalézá se bez-
prostředně před trapnou missí
ohlásiti ministerskému předsedo
vi, že němečtí poslanci vypovídaj
službu. Němečtí poslanci již se nabažili upo
kojivých vyjádření, po kterých následuje pravi-
delně znepokojení a uspokojujících přípovědí,
pe kterých nenásleduje nikdy splnění. Německé
soudy jsou týrány napřed českými advokáty, pak
vrchním zemským soudem, jehožto president
k vůli Čechům odebrati se musí k dodatečné
léčbě. Čeští poštovní úřadníci, odvracejíce se
od písemných výnosů, jsou k češké řeči služební
sváděni živým slovem svých předsta-
vených. Z Němců v království českém tropí
si posměch a třeba není ještě vyčerpána zásopa
uspokojujících ujištění, zásoba důvěry jest
u konce. Deputace německých poslaneů z kr-
lovství českého ve své národní tísni žádá za
ochranu všechny německé poslance. Politika
střední linie jest ohrožena, protože byla příliš
šikmo tažena k Čechům, kteří se
včera jednomyslně usnesli hlaso-
vati pro pilnost vládního návrhu
hr. Kolowrata.
Němec
Beck
Čecho
Kolovrat
9
article
Čeho Němci žádají.
Z Vídně, 13. května. »Zeit« oznamuje
V. táboře německých poslaneů
z Čech jest opětně veliká nevole.
Způsobena byla nehotovostí jazy ko-
vého zákona a přehmaty českých poštov-
ních úřadníků. Němci žádají od vlády, aby
v jazykové otázce rozhodovala judikatura a ni-
koliv administrativa, aby v otázce jazykové, do-
kud nebude zákon pro království české vypra-
cován, zachovával se status quo ante, čili stav,
jaký byl před výnosy Badenovými.
Kromě toho, aby v poštovní dopravě
přítrž se učinila přehmatům jednotlivých orgánů.
Němci z Čech demonstrují.
Z Vídně, 13. května. Časopisy oznamují,
že 16—17 poslanců německýchz
království českého nebude dnes
hlasovati pro pilnost návrhu hr.
Kolowrata, zejména prý všichni agrárníci
vyjdou před hlasováním.
Němec
Badenův
Kolovrat
Vídeň
Čechy
zákon pro království český vypr
10
article
Blahopřání ozbrojené moci.
Z Vídně, 13. května. »Frmdblt.« ozna-
muje: Císař 30. května vyslechne na dvorním
hradé blahopřání veškeré ozbro-
jené moci. Ze řadového vojska přijdou arci-
vévodové, aktivní generálové a polní vikáři.
Důstojnický sbor auditorů a lékařů, jakož i sbor
vojenských úřadníků zastoupeny budou funkcio-
náři, kteří mají šarži generála. Zároveň přijdou
také neaktivní generálové, ze kterých jsou zváni,
kdož jsou buď majiteli pluků anebo bydlí ve
Vídni. Způsobem stejným zastoupeny budou vá-
lečná marina, obě zeměbrany a četnictvo. Gene-
rálové přijdou v parádě se služebními odznaky
a stuhami velkokřižů. Pak následovati bude
hold oněch pluků, které slaví 60leté výročí dne,
kdy císař stal se jejich majitelem. 30. května
bude slavnostní představení ve Dvorní opeře.
Nový probošt olomoucké kapitoly.
Z Vídně, 13. května. »N. Fr. Presse« te-
legrafuje se z Olomouce: Kapitola se sešla
včera po třetí k volbě probošta. Arci-
biskup dr. Bauer zamítl totiž jmenování pro-
bošta, včera však prohlásil, že kapitola, kdyby
zůstala také tentokráte volba nerozhodnutou,
by ztratila volební právo na vždy.
Na to zvolen proboštem velikou
většinou hlasů hrabě Potulicki,
který roku 1892, jak známo, byl protikandidá-
tem dra. Kohna při volbě arcibiskupa.
Uprázdněné » kanovnictví uděleno bude cí-
sařem poslanci dru. Ant. Stojano vi
Frmdblt
doktor
Bauer
Potulický
Kohn
Vídeň
Olomouc
Genus
12
article
Školství u Eskymáků.
Školství u Eskymáků.
Na Aljašce, jež se díky svým zlatým dolůn
stále více otevírá civilisaci, věnovala vláda Spojenýcl
států v posledních letech velkou péči zřízení škol
aby Eskymákům, kteří zde pod věčným sněhem a le-
dem a v dlouhé temnotě polárních nocí žijí, přinesla
světlo civilisace.
Jak se sděluje v „Le Tour du Monde“, bylo
zjištěno, že v zimě r. 1907-8 navštěvovalo na Aljaš-
ce americké školy 3000 domorodých dětí a 70 ameri-
ckých učitelů a učitelek působí v arktickém obvodu
Behringova průlivu i na Aleutských ostrovech. Školy
tyto zřídilo ministerstvo vyučování ve Washingtoně.
jež má pro Aljašku zvláštní oddělení. Náklad na ně
vyžaduje ročně asi milion korun. Jest ovšem nanej-
výš obtížno, opatřovati všemi nutnými potřebami tyto
školy, v pusté zemi, kde jsou často sněhem a nepře-
kročitelnými spoustami ledu odděleny od vnějšího
světa. Doprava děje se nejvýhodněji podél břehů
Behringova more; v létě lze se dostati do nitra země
po několika splavných řekách, v zimě pak musí se
učitelům polárních krajů dovážeti učebné pomůcky
a zásoby na psích saních. Na malých Aleutských
ostrovech však bývají někdy celé měsíce odloučeni
od veškeré civilisace.
Velký počet škol jest řízen ženami, které odbyly
učitelskou zkoušku. Nabídka učitelských sil, které
by chtěly jíti na Aljašku, je tak veliká, že vláda musí
mnohé uchazeče odmítati a klade velmi přísné pod-
mínky nejen co do vzdělání duševního, nýbrž i pokud
se týče zdraví a tělesné zdatnosti uchazečů. Esky-
máci přijímají učitele s otevřenou náručí a projevují
jim dojemným způsobem lásku a úctu. Toto ubohé
obyvatelstvo, jemuž tak pozdě svitá světlo civilisace,
jest neobyčejně vědychtivé a rodiče účastní se záro-
veň s dětmi vyučování, které jim skýtá nejlepší zá-
bavu v nekonečně dlouhé zimní době. Děti bývají
Eskymák
Spojenýcl
Behringův
Aljaška
Washington
Esca
Le Tour jít Monde
ledema
13
article
ovšem začasté inteligentnější než rodiče a předhá-
nějí je prospěchem, takže otec mnohdy zůstáváu
počátečních lekcí déle, než syn. Mladí Eskymáci jeví
velikou horlivost a opravdu překvapující nadání.
První škola na Aljašce byla zřízena před dvaceti
lety na mysu prince Walesského, v malé světničce,
v níž byli Eskymáci natlačeni skutečně jako slanečci.
Teprve před dvěma lety bylo školství u Eskymáků
organisováno dle moderních zásad a také na hmotně
zajištěném podkladu. Eskymáci předčí inteligencí a
energií nad Indiány a přijímají dobrodiní civilisace
snadno a rádi. Stávají se z nich obratní obchodníci
a jeví také značné vlohy umělecké. Ovšem je mezi
nimi rozdíl. Eskymáci z Aleutských ostrovů jsou
posud plaší a nedůvěřivi. Atbaboscanové, kteří sídl
v údolí Yukonu, jsou již duševně vyvinutější; maj
v žilách také indiánskou a mongolskou krev. Tlinge-
tové na jihovýchodu, kteří jsou ode dávna ve spojen
s bělochy, mohou často vzděláním a dovedností zá-
voditi s Evropany a jsou zdatní dělníci a řemeslníci
Americká vláda zdvojnásobila obnos, určený na
školství Eskymáků, minulé zimy zřídila deset nových
škol a bude pokračovati ve zřizování dalších učebnícl
ústavů. Vystavěti na Aljašce školu nebývá snadno;
většina materiálu, zvláště dřevo a kov, musí se do-
praviti ze Seattle nebo až ze San Franciska, ale ne-
šetří se práce a námahy a úspěch bývá nejkrásnějš
odměnou. Blíží se doba, kdy také Eskymáci, oby
vatelé nejdálnějšího severu, budou přijati mezi ná
rody, již požívají všech plodů vzdělání a civilisace.
Eskymák
Walesský
Indián
Evropan
Aljaška
Yukon
Seattle
San Francisko
14
article
= Matka donucena hoditi dítě do moře. Při pří-
jezdu parníku „Statendam“ do pristavu novoyorské
ho vyšla na jevo tragická událost, jež se odehrála
na širém moři v neděli a následkem které jest nyní
mladá Polka, paní Berta L. Zybiková, uvězněna na
Ellis Islandě. Při příjezdu lodi totiž zjištěno, že paní
Zybiková, která vstoupila na loď s dvěma dětmi,
má jen jedno. Na dotaz, kde je nemluvně Elsa, vy-
právěla paní Zybiková strašnou historii, jež se udála
v neděli v noci v mezipalubí a která vrhá podivné
světlo na lodní dozor. Děcko paní Zybikové bylo
v neděli zachváceno křečmí. Matka, jež se ubírá
k manželovi, činila vše možné, lodní lékař ošetřoval
dítě, ale tomu bylo stále hůře. Mezipalubní cestující
zachváceni byli šílenou pověrou, že mrtvola na lodi
přivede jistě loď do neštěstí a proto, když o půlnoci
dítě náhle ztichlo, vrhli se na paní Zybikovou a vy-
zvali ji, aby mrtvolu hodila do vln. Matka se bránila,
tvrdíc, že dítě je živé. Pravila, že toho dne již po třetí
dostalo se do podobného stavu a vždy se z něho pro-
bralo. Ale spolucestující, poděšení celodenní bouří,
která o půlnoci se ještě silněji rozzuřila, hrozili mat-
ce, že ji i dítě hodí do moře, nezbaví-li loď domnělé
mrtvoly. A tak konečně matka, hrozbami donucena,
obětovala nemluvně vlnám, ačkoli byla přesvědčena,
že není mrtvé. Brzy potom se bouře utišila a pověrčiví
mezipalubníci byli přesvědčeni, že zachránili své ži-
voty obětováním děcka. — Novoyorský „Journal“
končí zprávu o této události tím, že prý matka je
nyní uvězněna na Ellis Islandě a že nikoho ze spolu-
cestujících nelze potrestati. Jest ovšem otázka, zda
není v tomto případě vinno mužstvo lodní, které do-
volilo podobnou situaci na lodi a neposkytlo ohro-
ženě matce potřebné ochrany pred pověrčivými ces
stujícími.
Matek
L Zybiková
Ellis
Island
Zybiková
Island
15
article
= 80 let vojákem. „Bírževyja Vědomosti“
sdělují: Do Petrohradu přibyl poddůstojník na odpo-
činku Michail Budnikov, jenž nastoupil vojenskou
službu u pluku tělesných husarů carských r. 1797a
setrval v ní déle než 80 let. Nyní dovršil Budnikov
128 let věku. Jako měšťanský synek z Kalugy vstou-
pil v 15 letech do vojska a zúčastnil se v mnohých
válkách, počínaje francouzským vpádem do Ruska,
kdy byl dospělým mužem. V této době seznámil se
sobně s Kutuzovem a Skobelevem. Budnikov má
všechny stupně řádu sv. Jiří a mnoho medailí, mezi
nimi několik za zachránění života. Do Petrohradu
přijel zajímavý stařík, aby si vyzvednul výhru 5000
rublů, připadnuvší na jeho los asi pred třemi lety.
Za svou předlcuhou dobu i za utrpěná zranění do-
stává Budnikov asi 1200 rublů výslužby z různých
fondů. Jest posud statné postavy a dobře slyší. Žije
na venkově, má dům a vede hospodářství s najatými
dělníkv.
Budnikov
Kutuzov
Skobelev
svatý . Jiří
Petrohrad
Kaluga
Rusko