1
masthead
V Praze, v sopotu one 5. května.
Praha
2
masthead
K číslu 128.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 4
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Rozpočtová nebo jenom politická debata?
Z Vídně, 9. května. Dnes zasedá výbo
rozpočtový a bude zasedati také v pon-
dělí. Toho dne chtějí skoncovati porady o roz-
počtu, který leží ve sněmovně již od poloviny
říjnové. Potom chtějí odbyti rychle ve
sněmovně všechny pilné návrhy
které se nalezají před pilným návrhem generál-
ního zpravodaje o rozpočtu prof. Steinwendera,
aby se rozpočet výborem vyřízený projednal
také plenem. Jsou však hlasy velmi vážné proti
několikanedělní rozpočtové debatě v plenu sně-
movny. Tyto hlasy se ozývají v ten rozum,
že by rozpočtová debata se vlek la,
kdo ví, jak dlouho, kdyby nebyla
zjednána napřed jasnost situa ce,
zvláště a výhradně, pokud jde o Čechy a Němce
v království českém. Tyto hlasy namítají také,
že rozpočet do konce června, do
kterého sahá provisorium, nebude hotov
nižádným způsobem a že bylo by třeba
zase sáhnouti k nějakému provisoriu a že tedy
povoluje-li se provisorium jednoměsíční, bylo by
nejlépe upustiti od rozpočtové debaty, povo-
liti hned provisorium šestimě-
síční a ve sněmovně vykonati jenom jakousi
všeobecnou politickou rozpravu. O věci té bude
mezi stranami a vládou ještě jednáno.
profesor
Steinwender
Němec
Vídeň
Čechy
5
article
Hold armády císaři.
6
article
Z Vídně, 9. května. »Zeit« se dovídá, že
jest uchystána holdovací slavnost pro
císaře ještě jedna, která se bude konat
v květnu a bude čistě vojenskou. Tři
cátého t. m. generalita a důstojnický
sbor vzdají panovníkovi hold. Zá-
stupcové armády budou přijati ve všeobecném
slyšení, ve kterém přednese nejstarší generál
stařičkému mocnáři blahopřání k jubileu. Téhož
dne se bude konati hostina pro generalitu a ve-
čer slavnostní představení ve dvorní opeře.
Přání dra. Pergelta.
Z Vídně, 9. května. Ve včerejší sch ůz
německých poslanců z královstv
českého vysloveno — podle vydané zprávy
— politování, že při poštovních a mbu
lancích v království českém nen
obnoven stav dřivější, to jest výhr a din os
Zeit
Vídeň
7
article
něměiny a výhradnost německých
úřadnlíků poštovních z Vídně na všech
vlacích jedoucích odtamtud královstvím českým
a markrabstvím moravským. Přítomnému mi-
nistru Prademu dr. Pergelt tlumočil přání, aby
se mu podařilo zaplašiti mraky, které nad ně-
meckými krajinami království českého se nahro-
madily, aby zabránil návratu takových poměrů.
jimiž ohroženy německé zájmy a přispěl ke ko-
nečné zákonné úpravě jazykových a národních
poměrů v království českém.
Krakovská universita uchází se o jihoslovanské
studenty.
Z Vídně, 9. května. Ku předsedovi kol
polského dru. Glabiňskému přišel včera delegát
z krakovské university dr. Kolanchowski žádati
ho, ably přimělChorvaty, opus til v á
universitu záhřebskou, by se dalli
zapsati na universitě krakovské.
Dr. Glabiňski odevzdal žádost posl. dv.r.
Pergelt
Kolanchowski
doktor
Glabiňski
Vídeň
univerzita doktor
8
article
Plojovi.
Plojovi.
Aféra Wahrmundova.
Z Vídně, 9. května. Tak zvaná ústavo-
věrná strana čili levice panské sně-
movny konala včera schůzi, ve které se za-
bývala aférou Wahrmundovou. Usneseno vyčkati,
zdali a jakou odpověď dá vláda na známou
interpelaci hraběte Frant. Thuna.
Lengyel opakuje svoje útoky na Polonya.
Z Vídně, 9. května. Posl. Lengye
uveřejňuje ve svém orgánu »Lnap« tuto
obžalobu na bývalého minist ru
Polonya: »Polonyi jest zakladatelem uher-
ského obchodu s dívkami. 13 roků vydíral ma-
jitele bordelů a nevěstky. Již ve svém mládí
v bordelu pověstné jedné kuplířky sbíral hono-
rář za vlády policejního ředitěle Thisza. Působil
jako ochránce zlodějů, osvobozoval je od trestů
a dělil se s nimi o výdělek. Účastnil se krádeží
ve Štyrském Hradci a podvedl uherský ústav
pro úvěr pozemkový o 25.000 K. Svého man-
dátu zneužil k dělání peněz a Rosy Wallerstei-
nové k slídičství v okolí císařově. Všechny tyto
žaloby se mu tenkráte podařilo udusiti, když
státní zástupce i soud byli na jeho straně. Budu
opakovati tyto žaloby tak dlouho, dokud nebude
každý v Uhrách přesvědčen o ničemnostech
Polonyových.« Lengyel chce takto z působiti
nový proces tiskový.
Wahrmundův
František
Thun
Lengyel
Posl
Polonyový
Vídeň
Uhry
Štyrský Hradec
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 9. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval pro-
fesora na státní reální škole v Kladně Augustýna
Hohausa okresním školním inspektorem pro české
školy školního okresu plzeňského mimo město
Plzeň. — Ministerstvo vnitra schválilo na základě cí-
sařského zmocnění v dohodě s ministerstvy železnic
a financí změnu stanov, usnesenou na valné
hromadě akcionářů akciové společnosti
„Místní dráha Sťrakonice-Vimperk“
(nyní „Sdružené pošumavské místní drá-
hy“) ve Vídni dne 14. srpna 1906.
Švédský král u cara.
Z Carského Sěla, 8. května. (K. k.) Car a carevna
uspořádali dnes hostinu, při níž byl král švédský,
novomanželé princ Karel s chotí, velkoknížata a vel-
kokněžny. Dnes večer odjedou hosté do Revalu.
U papeže.
Z Římu, 8. května. (K. k.) Papež přijal dnes terst-
ského biskupa Nagla v audienci.
Hohaus
Karel
Nagl
Vídeň
Kladno
Plzeň
Vimperk
Reval
Řím
Wiener Zeitung
ministerstvo vnitro
Sťrakonice
11
article
Italie a trojspolek.
Z Říma, 9. května. (K. k.) Listy pojednávají
o výměně telegramů mezi králem italským a císařem
Františkem Josefem. „Giornale dItalia“ píše. Te
legram krále Viktora Emanuela přidružil v duchu
k oběma císařům také krále, jejich spojence. Pro-
jevy přátelství a spojenecké věrnosti, které si vy-
měnili král a oba císaři, jakož i jednomyslné uji-
štění tří vládců, že zůstanou věrini
spolku, jest mezinárodní událostí vei-
kého významu, poněvadž z toho vysvítá, že ani
sebe větší zevnější otřesy nedovedou oslabiti starou
a neochvějnou alianci, zabezpečující evropskou rov-
nováhu.
„L'Italia“ píše: Blaží nás příležitost, kterou
zvolil si král italský, aby sankcionoval poli-
tickou dálost,jejíž ráz zajistili Tittoni a hr. Lützow
v Římě a svob. pán Aehrenthal a vévoda z Avarny.
Depeše králova pro všechnu budoucnost jest novým
posvěcením poměru mezi Italií a Ra-
kouskem proti všem zkouškám. Vyměně-
né telegramy mají velkou váhu a značnou cenu pro
Rakousko-Uhersko a Italii, jichž intimní styky upřím-
né srdečnosti potvrzují, mají však zrovna takovou
cenu a váhu také pro tři mocnosti spojené v trojspol-
ku, jichž úplnou shodou a neochvějnou vůlí v bu-
doucnosti společně postupovati snad ještě důrazněji
dosvědčují než dosud.
Boykot japonského obchodu v Číně.
Z Pekina, 8. května. (K. k.) Zdejší japonský vy-
slanec sdělil zahraničnímu úřadu jména čtyř čínských
kupců, kteří se snaží dle možnostirozšířiti bolv-
kot japonského obchodu v jižní Číně.
Vyslanec žádal, aby se kupcům zame-
zilo vzbouzeti nevoli proti Japonsku.
Anglický vyslanec na pokyn z Londýna uložil angli-
ckému gen. konsulu v Kantonu, by místokráli zanton-
skému dal radu, by boykot potlačoval.
František Josef
Viktor Emanuel
Tittoni
Lützow
Aehrenthal
Řím
RakouskoUhersko
Čína
Japonsko
Londýn
Italia
Pekina
13
article
U Rodina.
U Rodina.
Nejjasnější vzpomínka z pařížské cesty učitelů
moravských nepoutá se k městu světla, nýbrž k zá-
tiší medonskému. Jeli tam zazpívat Rodinovi. »Na
tu chvíli nezapomeneme do smrti,« opakovali si ně-
kteří pohnuti; »dětem svým a potomkům budeme
o ní vyprávět!«
Medon leží nedaleko Paříže směrem k Versailles
Silná svěží vůně kvetoucích stromů nás tu ovanula,
sotva jsme z vlaku vyskočili, a s ní jakoby naše
nitro zalila i radostná nálada velikého svátku —
bílou střechu Rodinova tuskula viděli jsme už od
nádraží. Den nebyl právě usměvavý S oblohy pada
drobný teplý déšť a karavana v černých úborech bro-
dila se blátem . ..
V její čele kráčel se svou roztomilou chotí malíř
Dědina, vlídný a srdečný hostitel české inteligence
v Paříži, vlastní původce nezápomenutelné pouti.
Kolem nás nešel nikdo, villy byly prázdny, a jen
české slovo rozléhalo se francouzskou kampaní.
Zprvu ozývalo se hlučně, pak umlkalo, čím více
jsme se cíli blížili a posléze znělo v naše kroky už
jen jednotvárné tiché pleskání deště, přerušované
chvílemi zvonivými údery. Byla to kladiva kamen-
níků mistrových. Překročili jsme malou kolej náklad-
ních vozíků a vstupovali do zahrady. Uprostřed stála
nevelká jednopatrová villa, vedle ní prostranný palác
— atelier. Vešli jsme. Překvapený zrak spočinul nej
prve na ohromném kolosu, který rostl před námi do
výše a dominoval celé dílně. Byl zastřen plátnem
— ale v obrysech nezapřel se originá! Balzaca. Po
ním v kole ležely veliké kvádry mramoru i sádry
probuzené již k životu a výrazu vedle velikých za
sklených skříní, plných menších fragmentů.
Rodin
Medon
Dědina
Balzac
Paříž
Versailles
pařížský cesta učitel moravský poutat
14
article
V ateliéru shromáždili se již přátelé Rodinovi,
spisovatelé a umělci, sezvaní k intimní české slav-
nosti. Byl tu básník Jean Aicard, sochaři Emile
Bourdelle, Alexandre Charpentier, Boverie, dále Emile
Morice, Pierre Hepp, Marius-Ary, Leblond, Auburtin,
Eugene Gaillard, René Moizeroy, baron Toussaint.
bělovlasý kavalir s koketní kytičkou za knoflíkem a
mnozí jiní. Později dostavila se i Mlle. Loie Fuller
tanečnice Velké opery v průvodu neznámého mi bás-
níka amerického.
Krátce po našem příchodu vstoupil Rodin.
Vešel spěšně, přikročil ke skupině Čechů, stiskl
ruce některým z nich a pak se zahleděl na české
pěvce s vlídným úsměvem v očích. Žádal Dědinu,
aby jim tlumočil výraz radosti nad vzácnou návště-
vou a prosil o »některou z těch starých, starých písní
moravských, která probouzí tak mohutné dojm
v duši cizince«. A tak se rozlehl mohutný český
chorál hostinnou dílnou francouzkého genia . . . Byl
to sbor Křížkovského »Dar z lásky«, skladba typicky
slovanská jak melodií a rythmem, tak i závěrečným
bujně vzdorným výkřikemi: »A vím a znám !«, jenž
dobře charakterisuje naši povahu. Rodin naslouchal
napjatě a s ním všichni hosté. V kole vybraného
tohoto obecenstva slavila česká píseň triumf oprav-
dový a skutečný.
Rodin
Aicard
Bourdelle
Charpentier
Boverie
Emil Moric
Hepp
Marius
Gaillard
Moizeroy
Toussaint
Loi Fuller
Čecho
Dědina
Křížkovský
Auburtin
Ara
Leblond
15
article
Jestli bouřlivé úspěchy v Trocaderu a Chatelet
byly tu i tam zkaleny nespokojenou poznámkou
sklamaného posluchače, jenž navykl nasládlému
přednesu pěvců francouzských a nedovedl ocenit
zdravou samorostlost a sílu našeho sboru, našli jsme
v porozumění Rodinově zadostučinění nad jiné dražší.
Tento veliký duch, jenž podnikl hrdinný zápas
s hmotou, jenž ji podrobil silou své myšlenkya
vtiskl jí pečeť své mluvy, sledoval se zájmem gigan-
tickou bouř hlasovou, mohutný chorál, komplexní
mnohozvuký, v jehož vítězném triumfu cítil cosi
souznačného s dílem vlastním. Nespouštěl jsem ho
s očí. Sledoval pozorně všechna čísla pořadu, co
chvíli se naklonil k některému ze svých sousedůa
komentoval českou píseň živými poznámkami. Třeba
nerozuměl slovům, soudil dle zvukomalbyv a ubádi
na př., že jásavá kterás píseň zrodila se v horách
beskydských. A když hrdá marseillaisa zakončila
krásně sestavený program, prosil ještě o druhou
sloku. Českou tváří kmitl se úsměv. Naši pěvci ne-
znali druhé sloky. Žazpívali tedy první ještě jednou.
Rodin to nepozná . . . Když hlaholila marseillaisa
dílnou, byl již odhalen Balzac a tu se zdálo, že
onen bílý gigant, který stál vysoko nad všemi s hla-
vou vztýčenou, naslouchá také . ..
Atelierem provedl své krajany sochař Mařatka,
mistrův žák. Nebudu se rozepisovati o díle Rodinově
— kde mluvilo jeho dláto, slovo nestačí. Uvedu jen
nové, ještě docela svěží skizzy k druhému pomníku
Viktora Huga (pro Pantheon) a Puvise de Chavannes.
Rodinův
Balzac
Mařatka
Hug
Puvis jít Chavannes
16
article
Také Pygmaleona a Galathee nemohu opomenouti.
Starý ten motiv, ve skulptuře tak často se vracející,
zpracoval Rodin silou jemu vlastní. Galathea pro-
bouzí se právě k životu, ale je jím sklamána a od-
vrací se, zatím co nešťastný Pygmaleon tiskne v ší-
lenství šedou svoji rozpálenou hlavu na nahý její
bok. Dílem tím, lomcuje horečka a zmocněný pohyb
životní. Neméně zajímavou byla prohlídka musea
Rodinových antík, které chová vedle bohaté sbírky
sošek smyrnských a jemných váz myrbinských nád-
herné fragmenty hellenského umění. Nejvíce cení
prý si Rodin velikou sochu jinocha, vodou značně
poškozenou. Nevím, zda řecký mistr sám anebo
dlouhý věk sladil ono tělo v měkké odstíny nesčet-
ných ploch a plošek — ale tolik je jisto, že odtud
není již daleko ke komplexnímu kanonu Rodinovu.
Socha ta jakoby byla přechodním článkem od antiky
k jeho dílu.
Matiné zakončeno bohatým lunchem, při němž
se hlučně připíjelo na zdraví velikého kmeta a jeho
skromné choti. Když jsme odcházeli, nabídl srdečný
hostitel damám svůj povoz a vyprovodil nás až do
zahrady. Opouštěli jsme jej pohnuti. Šel jsem po-
zadu a ohlédl se naposledy po drahé jeho šedé
Hlavě. Hleděla vlídně za námi — a pak zmizela.
Jen bílá labuť zůstala na záhonu . . .
Rodin
Galathea
Rodinův