ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c1fdea20-7640-11dc-8046-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 22, person 48, org 6, work 6
1 masthead
V Praze, v sopotu one 5. května.
Praha
2 masthead
K číslu 128. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4
Praha
3 article
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Rozpočtová nebo jenom politická debata? Z Vídně, 9. května. Dnes zasedá výbo rozpočtový a bude zasedati také v pon- dělí. Toho dne chtějí skoncovati porady o roz- počtu, který leží ve sněmovně již od poloviny říjnové. Potom chtějí odbyti rychle ve sněmovně všechny pilné návrhy které se nalezají před pilným návrhem generál- ního zpravodaje o rozpočtu prof. Steinwendera, aby se rozpočet výborem vyřízený projednal také plenem. Jsou však hlasy velmi vážné proti několikanedělní rozpočtové debatě v plenu sně- movny. Tyto hlasy se ozývají v ten rozum, že by rozpočtová debata se vlek la, kdo ví, jak dlouho, kdyby nebyla zjednána napřed jasnost situa ce, zvláště a výhradně, pokud jde o Čechy a Němce v království českém. Tyto hlasy namítají také, že rozpočet do konce června, do kterého sahá provisorium, nebude hotov nižádným způsobem a že bylo by třeba zase sáhnouti k nějakému provisoriu a že tedy povoluje-li se provisorium jednoměsíční, bylo by nejlépe upustiti od rozpočtové debaty, povo- liti hned provisorium šestimě- síční a ve sněmovně vykonati jenom jakousi všeobecnou politickou rozpravu. O věci té bude mezi stranami a vládou ještě jednáno.
profesor Steinwender Němec Vídeň Čechy
5 article
Hold armády císaři.
6 article
Z Vídně, 9. května. »Zeit« se dovídá, že jest uchystána holdovací slavnost pro císaře ještě jedna, která se bude konat v květnu a bude čistě vojenskou. Tři cátého t. m. generalita a důstojnický sbor vzdají panovníkovi hold. Zá- stupcové armády budou přijati ve všeobecném slyšení, ve kterém přednese nejstarší generál stařičkému mocnáři blahopřání k jubileu. Téhož dne se bude konati hostina pro generalitu a ve- čer slavnostní představení ve dvorní opeře. Přání dra. Pergelta. Z Vídně, 9. května. Ve včerejší sch ůz německých poslanců z královstv českého vysloveno — podle vydané zprávy — politování, že při poštovních a mbu lancích v království českém nen obnoven stav dřivější, to jest výhr a din os
Zeit Vídeň
7 article
něměiny a výhradnost německých úřadnlíků poštovních z Vídně na všech vlacích jedoucích odtamtud královstvím českým a markrabstvím moravským. Přítomnému mi- nistru Prademu dr. Pergelt tlumočil přání, aby se mu podařilo zaplašiti mraky, které nad ně- meckými krajinami království českého se nahro- madily, aby zabránil návratu takových poměrů. jimiž ohroženy německé zájmy a přispěl ke ko- nečné zákonné úpravě jazykových a národních poměrů v království českém. Krakovská universita uchází se o jihoslovanské studenty. Z Vídně, 9. května. Ku předsedovi kol polského dru. Glabiňskému přišel včera delegát z krakovské university dr. Kolanchowski žádati ho, ably přimělChorvaty, opus til v á universitu záhřebskou, by se dalli zapsati na universitě krakovské. Dr. Glabiňski odevzdal žádost posl. dv.r.
Pergelt Kolanchowski doktor Glabiňski Vídeň univerzita doktor
8 article Plojovi.
Plojovi. Aféra Wahrmundova. Z Vídně, 9. května. Tak zvaná ústavo- věrná strana čili levice panské sně- movny konala včera schůzi, ve které se za- bývala aférou Wahrmundovou. Usneseno vyčkati, zdali a jakou odpověď dá vláda na známou interpelaci hraběte Frant. Thuna. Lengyel opakuje svoje útoky na Polonya. Z Vídně, 9. května. Posl. Lengye uveřejňuje ve svém orgánu »Lnap« tuto obžalobu na bývalého minist ru Polonya: »Polonyi jest zakladatelem uher- ského obchodu s dívkami. 13 roků vydíral ma- jitele bordelů a nevěstky. Již ve svém mládí v bordelu pověstné jedné kuplířky sbíral hono- rář za vlády policejního ředitěle Thisza. Působil jako ochránce zlodějů, osvobozoval je od trestů a dělil se s nimi o výdělek. Účastnil se krádeží ve Štyrském Hradci a podvedl uherský ústav pro úvěr pozemkový o 25.000 K. Svého man- dátu zneužil k dělání peněz a Rosy Wallerstei- nové k slídičství v okolí císařově. Všechny tyto žaloby se mu tenkráte podařilo udusiti, když státní zástupce i soud byli na jeho straně. Budu opakovati tyto žaloby tak dlouho, dokud nebude každý v Uhrách přesvědčen o ničemnostech Polonyových.« Lengyel chce takto z působiti nový proces tiskový.
Wahrmundův František Thun Lengyel Posl Polonyový Vídeň Uhry Štyrský Hradec
9 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 9. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval pro- fesora na státní reální škole v Kladně Augustýna Hohausa okresním školním inspektorem pro české školy školního okresu plzeňského mimo město Plzeň. — Ministerstvo vnitra schválilo na základě cí- sařského zmocnění v dohodě s ministerstvy železnic a financí změnu stanov, usnesenou na valné hromadě akcionářů akciové společnosti „Místní dráha Sťrakonice-Vimperk“ (nyní „Sdružené pošumavské místní drá- hy“) ve Vídni dne 14. srpna 1906. Švédský král u cara. Z Carského Sěla, 8. května. (K. k.) Car a carevna uspořádali dnes hostinu, při níž byl král švédský, novomanželé princ Karel s chotí, velkoknížata a vel- kokněžny. Dnes večer odjedou hosté do Revalu. U papeže. Z Římu, 8. května. (K. k.) Papež přijal dnes terst- ského biskupa Nagla v audienci.
Hohaus Karel Nagl Vídeň Kladno Plzeň Vimperk Reval Řím Wiener Zeitung ministerstvo vnitro Sťrakonice
11 article
Italie a trojspolek. Z Říma, 9. května. (K. k.) Listy pojednávají o výměně telegramů mezi králem italským a císařem Františkem Josefem. „Giornale dItalia“ píše. Te legram krále Viktora Emanuela přidružil v duchu k oběma císařům také krále, jejich spojence. Pro- jevy přátelství a spojenecké věrnosti, které si vy- měnili král a oba císaři, jakož i jednomyslné uji- štění tří vládců, že zůstanou věrini spolku, jest mezinárodní událostí vei- kého významu, poněvadž z toho vysvítá, že ani sebe větší zevnější otřesy nedovedou oslabiti starou a neochvějnou alianci, zabezpečující evropskou rov- nováhu. „L'Italia“ píše: Blaží nás příležitost, kterou zvolil si král italský, aby sankcionoval poli- tickou dálost,jejíž ráz zajistili Tittoni a hr. Lützow v Římě a svob. pán Aehrenthal a vévoda z Avarny. Depeše králova pro všechnu budoucnost jest novým posvěcením poměru mezi Italií a Ra- kouskem proti všem zkouškám. Vyměně- né telegramy mají velkou váhu a značnou cenu pro Rakousko-Uhersko a Italii, jichž intimní styky upřím- né srdečnosti potvrzují, mají však zrovna takovou cenu a váhu také pro tři mocnosti spojené v trojspol- ku, jichž úplnou shodou a neochvějnou vůlí v bu- doucnosti společně postupovati snad ještě důrazněji dosvědčují než dosud. Boykot japonského obchodu v Číně. Z Pekina, 8. května. (K. k.) Zdejší japonský vy- slanec sdělil zahraničnímu úřadu jména čtyř čínských kupců, kteří se snaží dle možnostirozšířiti bolv- kot japonského obchodu v jižní Číně. Vyslanec žádal, aby se kupcům zame- zilo vzbouzeti nevoli proti Japonsku. Anglický vyslanec na pokyn z Londýna uložil angli- ckému gen. konsulu v Kantonu, by místokráli zanton- skému dal radu, by boykot potlačoval.
František Josef Viktor Emanuel Tittoni Lützow Aehrenthal Řím RakouskoUhersko Čína Japonsko Londýn Italia Pekina
12 title
FEUILLETON.
13 article U Rodina.
U Rodina. Nejjasnější vzpomínka z pařížské cesty učitelů moravských nepoutá se k městu světla, nýbrž k zá- tiší medonskému. Jeli tam zazpívat Rodinovi. »Na tu chvíli nezapomeneme do smrti,« opakovali si ně- kteří pohnuti; »dětem svým a potomkům budeme o ní vyprávět!« Medon leží nedaleko Paříže směrem k Versailles Silná svěží vůně kvetoucích stromů nás tu ovanula, sotva jsme z vlaku vyskočili, a s ní jakoby naše nitro zalila i radostná nálada velikého svátku — bílou střechu Rodinova tuskula viděli jsme už od nádraží. Den nebyl právě usměvavý S oblohy pada drobný teplý déšť a karavana v černých úborech bro- dila se blátem . .. V její čele kráčel se svou roztomilou chotí malíř Dědina, vlídný a srdečný hostitel české inteligence v Paříži, vlastní původce nezápomenutelné pouti. Kolem nás nešel nikdo, villy byly prázdny, a jen české slovo rozléhalo se francouzskou kampaní. Zprvu ozývalo se hlučně, pak umlkalo, čím více jsme se cíli blížili a posléze znělo v naše kroky už jen jednotvárné tiché pleskání deště, přerušované chvílemi zvonivými údery. Byla to kladiva kamen- níků mistrových. Překročili jsme malou kolej náklad- ních vozíků a vstupovali do zahrady. Uprostřed stála nevelká jednopatrová villa, vedle ní prostranný palác — atelier. Vešli jsme. Překvapený zrak spočinul nej prve na ohromném kolosu, který rostl před námi do výše a dominoval celé dílně. Byl zastřen plátnem — ale v obrysech nezapřel se originá! Balzaca. Po ním v kole ležely veliké kvádry mramoru i sádry probuzené již k životu a výrazu vedle velikých za sklených skříní, plných menších fragmentů.
Rodin Medon Dědina Balzac Paříž Versailles pařížský cesta učitel moravský poutat
14 article
V ateliéru shromáždili se již přátelé Rodinovi, spisovatelé a umělci, sezvaní k intimní české slav- nosti. Byl tu básník Jean Aicard, sochaři Emile Bourdelle, Alexandre Charpentier, Boverie, dále Emile Morice, Pierre Hepp, Marius-Ary, Leblond, Auburtin, Eugene Gaillard, René Moizeroy, baron Toussaint. bělovlasý kavalir s koketní kytičkou za knoflíkem a mnozí jiní. Později dostavila se i Mlle. Loie Fuller tanečnice Velké opery v průvodu neznámého mi bás- níka amerického. Krátce po našem příchodu vstoupil Rodin. Vešel spěšně, přikročil ke skupině Čechů, stiskl ruce některým z nich a pak se zahleděl na české pěvce s vlídným úsměvem v očích. Žádal Dědinu, aby jim tlumočil výraz radosti nad vzácnou návště- vou a prosil o »některou z těch starých, starých písní moravských, která probouzí tak mohutné dojm v duši cizince«. A tak se rozlehl mohutný český chorál hostinnou dílnou francouzkého genia . . . Byl to sbor Křížkovského »Dar z lásky«, skladba typicky slovanská jak melodií a rythmem, tak i závěrečným bujně vzdorným výkřikemi: »A vím a znám !«, jenž dobře charakterisuje naši povahu. Rodin naslouchal napjatě a s ním všichni hosté. V kole vybraného tohoto obecenstva slavila česká píseň triumf oprav- dový a skutečný.
Rodin Aicard Bourdelle Charpentier Boverie Emil Moric Hepp Marius Gaillard Moizeroy Toussaint Loi Fuller Čecho Dědina Křížkovský Auburtin Ara Leblond
15 article
Jestli bouřlivé úspěchy v Trocaderu a Chatelet byly tu i tam zkaleny nespokojenou poznámkou sklamaného posluchače, jenž navykl nasládlému přednesu pěvců francouzských a nedovedl ocenit zdravou samorostlost a sílu našeho sboru, našli jsme v porozumění Rodinově zadostučinění nad jiné dražší. Tento veliký duch, jenž podnikl hrdinný zápas s hmotou, jenž ji podrobil silou své myšlenkya vtiskl jí pečeť své mluvy, sledoval se zájmem gigan- tickou bouř hlasovou, mohutný chorál, komplexní mnohozvuký, v jehož vítězném triumfu cítil cosi souznačného s dílem vlastním. Nespouštěl jsem ho s očí. Sledoval pozorně všechna čísla pořadu, co chvíli se naklonil k některému ze svých sousedůa komentoval českou píseň živými poznámkami. Třeba nerozuměl slovům, soudil dle zvukomalbyv a ubádi na př., že jásavá kterás píseň zrodila se v horách beskydských. A když hrdá marseillaisa zakončila krásně sestavený program, prosil ještě o druhou sloku. Českou tváří kmitl se úsměv. Naši pěvci ne- znali druhé sloky. Žazpívali tedy první ještě jednou. Rodin to nepozná . . . Když hlaholila marseillaisa dílnou, byl již odhalen Balzac a tu se zdálo, že onen bílý gigant, který stál vysoko nad všemi s hla- vou vztýčenou, naslouchá také . .. Atelierem provedl své krajany sochař Mařatka, mistrův žák. Nebudu se rozepisovati o díle Rodinově — kde mluvilo jeho dláto, slovo nestačí. Uvedu jen nové, ještě docela svěží skizzy k druhému pomníku Viktora Huga (pro Pantheon) a Puvise de Chavannes.
Rodinův Balzac Mařatka Hug Puvis jít Chavannes
16 article
Také Pygmaleona a Galathee nemohu opomenouti. Starý ten motiv, ve skulptuře tak často se vracející, zpracoval Rodin silou jemu vlastní. Galathea pro- bouzí se právě k životu, ale je jím sklamána a od- vrací se, zatím co nešťastný Pygmaleon tiskne v ší- lenství šedou svoji rozpálenou hlavu na nahý její bok. Dílem tím, lomcuje horečka a zmocněný pohyb životní. Neméně zajímavou byla prohlídka musea Rodinových antík, které chová vedle bohaté sbírky sošek smyrnských a jemných váz myrbinských nád- herné fragmenty hellenského umění. Nejvíce cení prý si Rodin velikou sochu jinocha, vodou značně poškozenou. Nevím, zda řecký mistr sám anebo dlouhý věk sladil ono tělo v měkké odstíny nesčet- ných ploch a plošek — ale tolik je jisto, že odtud není již daleko ke komplexnímu kanonu Rodinovu. Socha ta jakoby byla přechodním článkem od antiky k jeho dílu. Matiné zakončeno bohatým lunchem, při němž se hlučně připíjelo na zdraví velikého kmeta a jeho skromné choti. Když jsme odcházeli, nabídl srdečný hostitel damám svůj povoz a vyprovodil nás až do zahrady. Opouštěli jsme jej pohnuti. Šel jsem po- zadu a ohlédl se naposledy po drahé jeho šedé Hlavě. Hleděla vlídně za námi — a pak zmizela. Jen bílá labuť zůstala na záhonu . . .
Rodin Galathea Rodinův
17 title
Katel vetter.