1
masthead
V Praze, v pátek dne 8. května.
Praha
2
masthead
K číslu 127.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
7
article
Parlament.
Parlament.
Z Vídně, 8, května. Polovina květnová na-
dešla v tomto roce, však párlament ne-
udělal ještě nic, pranic. Jest to
chudoba, jaké ještě nebylo a ja ké
se nevyrovnala ani jalovost, se
kterou pracovala koalice r. 1895
Snad nyní stojaté vody parlamentu se hnou.
Jest svrchovaný čas, aby se konec učinil bídě,
kterou pociťují a které litují všichni upřímn
přátelé parlamentu vůbec a všeobecného práva
hlasovacího zvláště.
K návštěvě německých panovníků ve Vídni.
Z Vídně, 8. května. Kdo by se domníval,
že včera mysli vídeňské zabaveny byly návště-
vou německýchpanovníkův Schön-
brunně, byl by na velikém omylu.
Vídeňské obecenstvo včera počínalo si docela
tak, jakoby byl den nejvšednějšl
Krome několika lidí úřadních nikdo si událoste
v Schönbrunně hrubě nevšímal. Některé noviny
zdejší, ve kterých sedí lidé, již se domnívaji
že spolu vybojovali Sedan, dostaly se ve vše-
německém paroxismu do tyrád opravdu směš-
ných. Tak na přiklad včera »N. Fr. Pr.« psala,
že byl den, kdy opět císař rakouský mohl říci
známá slova Napoleonova: »Také já j's em
německý panovník!« S nejhlubším po-
hrdáním hledíme na takové projevy sběsilosti,
které nikoho nezaleknou.
Schön
Napoleonův
Vídeň
Sedan
Francie
8
article
Ke včerejšku sděluje »Arbeiterzeitung«
tuto zajímavou zprávu: »Ve Vídni roz-
děleny celé vagony německých
řádů. Císař Vilém II. udělil jich 150, druzt
němečtí panovníci 250. Největší sbírku
německých řádů má bar. Aehren
thal. Každý z přítomných německých knížat
pověsil mu na hruď nebo na krk nějaký velko-
kříž. Druhého největšího rekordu dosáhl nej-
vyšší hofmistr hr. Montenuovo. Dr. Lueger
nezvítězil tentokráte. Poněvadž většinu řádů již
má, přinesl mu král saský místo nějakého orla
service z míšeňského porculánu. Uherské mu
ministerskému předsedovi donesli
saský řád do hotelu, právě když se pře-
vlékal. Sám vyslanec podal mu
jej skulinou ve dveřích, ale tento
nemohl si ho ihned připjati, poněvadž neměl
oblečeny ještě ani spodky. Při nesmírné
záplavě řádů ti, kdož nejvíce byli vyzdo-
beni, nemohli zajisté všech řádových dekorací
ihned ani použiti a umístiti je na svých svchnich
šatech. Budiž ještě podotčeno, že k jediné
včerejší episodě, totiž serenádě v Sch ön-
brunně, bylo všeho všudy vpuštěno » lidu«
12 tisíc, z toho sedm tisíc členů pěveckých
spolků, které serenádu pořádaly, takže na Vídeň
se dvěma miliony obyvatelstva připadalo celkem
5000 lidí milostivě obdařených — a ti ještě
nic neviděli a ještě méně slyšeli.«
Z Vídně, 7. května. (K. k.) Král saský odjel
o 3/410, hod. večer na hon do Trbiže. Král virtem-
berský, velkovévoda sasko-výmarský, velkovévoda
meklenbursko-zvěřínský, vévoda anhaltský a kníže
z Lippe nastoupili večer cestu domů.
Vilém II
doktor
Lueger
Vídeň
Trbiž
9
article
Z Vídně, 7. května: (K. k.) J. V. císař daroval
německé císařovně akvarely od Penella
představující pohled z okna schönbrunnského zámku
na zloriettu.
Z Vídně, 7. května. (K. k.) J. V. císař František
Josef propůjčil velkovévodovi bádenské mu
50. pěší pluk, velkovévodovi sasko-výmarskému 80
pěší pluk, velkovévodovi meklembursko-zvěřínskému
6. dragcunský pluk.
Z Vídně, 7. května. (K. k.) Císař propůjčil prin
Augustu Vilémovi, velkovévodovi oldenbur-
burskému, vévodovi anhaltskému a knížeti z
Lippe velkokříž řádu svatoštěpánského a daroval
princezně Viktorii Louise svou podobiznu
s vlastnoručním podpisem, starostovi hamburskému
rovněž svůj obraz.
František Josef
Augusta
Viktoria Louis
Vídeň
10
article
Výjev z ruské říšské dumy.
Z Petrohradu, 8. května. (»N. Fr. Pr.«)
Ve včerejší schůzi dumy, které byl přítomen
také král švédský, stala se tato přihoda: Při
rozpravě o rozpočtu státních drah
socialista Predkalu žádal, aby se dosadila
parlamentní vyšetřovací komise a tu zvolal mi-
nistr financí Kokovcev: »Chvála bohu, že
nemáme žádného parlamentu!« Patrně se pře-
řekl pan mínistr a chtěl řici: žádného parla-
mentarismu, ale přes to se neopravil. Potom
povstal kadět Miljukov a pravil: »Zástupce
vlády užil zde věty, jež vyzněla jako negace
konstituce. Já však mohu říci, že máme
konstituci.« Levice a čásť okťabristů pro-
vázela tento projev hlučnou pochvalou. Kadět
Maklakov podnikl cestu do Cařihradua
když se vrátil, pravil, že nabyl dojmu, že Tu-
recko nestrojí válku a prohlásíl toto: »Tu-
recko není nám nebezpečno, ale
Německo. Všude lze v Cařihradě pozoro-
vati stopy německých rukou. Němci jsou
všude a všude viděti jejich vli v.
Patrně císar Vilém II. očaroval
sultána. Mohu vypravovati dále, že jsem
s ruským atlachém prohlížel turecké lodi pan-
céřové a žasl jsem druhý den slyše, že něme-
cký zahraniční agent už o tom zvěděl.«
bůh
Miljukov
Maklakov
Němec
Vilém II
Petrohrad
Francie
Cařihradua
Německo
Cařihrad
11
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Na jubilejní výstavu pražskou.
Z Oseku, 7. května. (K. k.) Obchodní komor
se usnesla vyslati na návštěvu jubilejní výstavy
v Praze počátkem září větší deputaci
Uherský vládní hlas o návštěvě německých pa-
novníků.
Z Požti, 7. května. (K. k.) „Pest. Ll.“ píše, po-
jednávaje o blahopřání německých spolkových kní-
žat v Schönbrunně: Teprve v pozdních dnech bude
možno úplně oceniti neobvyklost a význam dnešní
události. Avšak též současníci, kteří nechávají zcela
přímo bezprostředně na sebe působiti se stanoviska
lidského i politického této historické scény, stojí pod
mocným dojmem této události. Možno o ní směle
tvrditi, že je v dějinách ojedinělou, a že nic podob-
ného s ní nemůže býti přirovnáno. Článek končí:
Tak skutečně vane touto scénou dech dějin. Obsahuje
dlouhou epochu míru v minulosti, jistotu v přítom-
nosti u radostný pohled v budoucnost. My Uhři má-
me plnou příčinu pohlížeti na ni nejen bez závisti;
nýbrž s povděkem a radostí. Neboť Maďar byl jed-
ním z budovatelů tohoto spolku a jeho účastenství
dalo tomuto instrumentu míru právě vlastní záruky
trvalosti. Iniciativou hr. Andrasse byla spolková
smlouva zbavena svého příležitostného rázu pro
určité účely a vytvářena tak, že císař a král František
Josef právem mohl tvrditi, že tato smlouva bude
úkol svůj zcela plniti až do nejdelší budoucnosti.
Uher
Maďar
František Josef
Osek
Praha
12
article
Sociální ruch v Uhrách.
Z Pešti, 7. května. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.“
sděluje: Naproti zprávám listů o pronikavém
sociálním hnutí v komitátě tordském,
baraňském a szomogském a o domnělých
přípravách pro všeobecnou stávku o žních
můžeme na základě přesných informací sděliti, že
šířené zprávy jsou naprosto tendenční. Zejména není
pravda, že na 17. května je svolána schůze lidu, kte-
ré se mají zůčastniti obyvatelé 65 obcí.
Švédský král do Berlína.
Ze Štokholmu, 7. května. (K. k.) Král švéd-
ský s královnou přibudou dne 31. května k oficiální
návštěvě německého dvora do Berlína.
Odjedou dne 2. června. Po berlínské cestě bude ná-
sledovati návštěva u dánského královského dvora,
která potrvá od 3. do 5. června.
Chorvatští studenti také do Srbska.
Z Bělehradu, 7. května. (Zvl. telegr. „Nár. L.“
Asi 50 záhřebských studentů zapsáno dnes na zdejší
universitě. Očekává se, že se tu dá zapsati ještě
120 studentů ze Záhřeba.
Uhry
Pešť
Berlín
Štokholm
Srbsko
Bělehrad
Záhřeb
13
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Caesarové na moři.
Caesar
14
article
Skoro všechny korunované hlavy větších států
mají přepychově zařízené yachty, na nichž tráv
volný čas příjemnou projížďkou po moři. Presiden
francouzské repupliky není korunovanou hlavou, ne-
má vlastní lodi a je-li nucen jako representant Fran-
cie učiniti oficiální návštěvu cizímu suverénovi, bud
carovi nebo králi Eduardu, musí býti pokaždé k cestě
upravena některá válečná loď, což pohltí často znač
né obnosy. Těžké a pro vážné úkoly válečné určené
bitevní lodi a velké obrněné křižáky nejsou totiž
zařízeny na přijímání hostů a námořní úřady mají
velké potíže, aby hlavě státu poskytli na palub
válečné lodi přiměřený a pohodlný pobyt.
Když Felix Faure měl býti roku 1897 ubytová
na nové válečné lodi „Pothnau“, vyžadovaly přípravy
ku přijetí presidenta více než 100.000 franků. V úzké
kabině velitele byl postaven malý psací stolek, dvě
křesla a pohovka doplnily zařízení této improviso-
vané pracovny. Jídelna s okrouhlým stolem pro deset
osob a malý kabinet, sloužící za ložnici, tvořily
nejvyšší pohodlí a komfort, jaké válečná loď mohla
poskytnouti.
„Lectures pour Tous“ vypravují zábavné inter-
mezzo z této plavby. Ze zvláštní pozornosti byla
předepsaná prostá polní postel nahražena pohodlným
lůžkem, ale při tom se nevzpomnělo, že Felix Faure
vynikal zvláště vysokou postavou a byl právěo
15 centimetrů delší než lůžko, které mu připravili.
Teprve v posledním okamžiku před odplutím byla
závada zpozorována a rychle zjednána náprava.
Fran
Eduard
Faur
Lecture pour Tous
15
article
Námořní úřady však si z toho vzaly naučení a jak-
mile se oznámí plavba presidenta po moři, informují
se v Paříži předem o výšce hlavy státu. Když r. 1902
cestoval Loubet do Ruska, byla kabina presidentova
potažena pěknými tkanými čalouny, zařízeno zvlášt-
ní elektrické osvětlení a jen výlohy na přijetí presi-
denta na palubu „Montalmu“ činily 280.000 franků..
Car má k disposici tři lodi« „Standart“, „Polární
Hvězdu“ a „Alexandru“, pravé to plovoucí paláce,
jež jsou zařízeny s největším přepychem a nádherou
a mohou uspokojiti i nejvyšší požadavky na nejra-
finovanější pohodlí. V Kronštatu jest vždy jedna
z těchto carských yacht pohotově s vytopenými kolly
a torpedová flotila, která yachty provází, je stále
připravena k odplutí. Při tom se zachovávají úzkost-
livá bezpečnostní opatření. U ostrova Gotlandu, kolem
něhož měla kdysi plouti carova yachta, byl téhož dne
spatřen malý rybářský člun, jenž se nezdál nijak
podezřelým, když však jej přes to důkladně prohle-
dali, nalezli pod hromadou ulovených ryb dvanáct
soudků dynamitu. Tyto ohromné plovoucí pumy měly
býti yachtě vehnány do cesty. Od té doby se bezpeč-
nostní opatření zdvojnásobila a každá briketa, která
se přinese na palubu yachty, je v přítomnosti tajného
policisty kladivem oklepána, aby se předešlo kata-
strofě.
Alexandr
Paříž
Rusko
Gotland
polární Hvězda
16
article
President Roosevelt není sice také korunovanou
hlavou, ale má rozhodně v každém směru větší p-
novnické aspirace, než jeho kolegové francouzští.
Má pro své plavby malou útulnou vachtu „May Flo-
wer“. Kdežto však císař Vilém na své yachtě „Hohen-
zollern“ jen s nejvyšší opatrností dovoluje prakticky
paužívati telegrafie bez drátu, má president Roosevelt
pro bezdrátové depeše zvláštní zálibu. Když na své
poslední plavbě dal z paluby telegrafovati do Bílého
domu: „Vrátím se k obědu“, došla zvláštní odpověd-
„Zůstaň kde jsi, Teddy, nemáme tolik jídla“. Presi-
dent byl poněkud zaražen, zahájeno vyšetřování a
konečně se zjistilo, že dva mladí elektrotechnikově
zachytili soukromým přístrojem presidentovo sdělení
a odpověděli na ně dle nejlepšího vědomní a svědomí.
Roosevelt
May
Flo
Vilém
Teddy
17
article
= Pokuta na vdavky. Chef slátního školství
na Filipinách, mr. Frank White, nalézá se ve velké
tísni. Odebral se do Spojených států, aby sehnal
250 učitelů a učitelek pro elementární školy. Dává
přednost mužskému pohlaví, poněvadž má s učitel-
kami smutné zkušenosti. Sotva přijdou na ostrovy,
zamilují se do mladých amerických důstojníků a
úřadníků a vdají se školnímu úřadu přímo před no-
sem. Mr. White může tudíž potřebovati jen takové
učitelky, které své srdce obrní ocelí a poněvadž srdci
důvěřuje méně než praktickému smyslu Američanek,
chce mladé dámy zavázati smlouvou, že se do tří
let od příchodu na ostrovy nevdají. Služné činí 900
až 1500 dolarů a konvencionální pokuta na před-
časné provdání 1000 dolarů.
=Román velkoknížete. Ruský velkokníže Mi-
chail, jenž byl svého času pro sňatek s hraběnkou
Torbyovou z Ruska vypovězen, vydal právě v Lon-
dýně román, v němž líčí dějiny své lásky a své zku-
šenosti ve vyhnanství. Kniha má název „Never Say
Die“ a velkokníže vystupuje v ní jako německý princ,
jenž uzavřel sňatek pod svým stavem a musí pak
zápasiti s nepřízni všech příbuzných. Tendenci díla,
jež autor věnoval své choti, vysvětluje předmluva,v
níž se praví: „Jako příslušník císařského domu rád
bych světu dokázal, jak nesprávný jest všeobecný ná-
zor, že jsme nejšťastnějšími tvory na zemi. Nemáme
ovšem žádného nedostatku, pokud se týče vnějších
statků, ale je bohatství jediným štěstím na světě?
Sluší uvážiti, jaké veřejné povinnosti jsou s naším
postavením spojeny a jak jsme mnohem více vydáni
veřejnému mínění, než jiní smrtelníci. Co jest nej-
větším štěstím na tomto světě? Zajisté láska k ženě
—volha naší budeucí manželky. A ani v tom nes
máme volnosti jako soukromé osohy..
nan e
White
Američanka
velkokníže
Torbyová
Filipíny
spojený stát
Rusko
Never Say die