1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. září.
Praha
3
article
Ny »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil.(„Naučný Obzor“
ve středu a „Čiterární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou;
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
Čiterární Hlidek
4
article
NAl
NAl
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
O kompromisu.
Z Vídně, 19. září. Jako byl nehotový
kompromis v kurii velkostat-
kářské v království českém hlav-
ním předmětem publicistických úvah za po-
sledních tří neděl, tak jest tím nyní, kdy
jest hotov.
»Neue Freie Presse« jest na
rozpacích, má-li spíše jásati či pochybovati.
Raduje se, že stalo se po její vůli. Koncem
minulého měsíce vydala komando, že dr.
Körber »musí se do toho vložiti«, a po
zmaru návrhu hr. Buguoye přece vymoc
pro německé velkostatkáře mandáty. Vyslo-
vuje povděk, že konservativní velkostatek
podrobil se nátlaku ministerského předsedy.
t. j. nátlaku »N. Fr. Presse«.
Věru, zajímavé to divadlo: Toryové
království českého pod diktátem hlavního
orgánu pseudoliberální strany německé!
Politické následky kompro-
misu spatřuje list nikoliv tak v 21 mandá-
tech, které dostanou Němci, nebo v 25 man-
dátech, které jim byly slíbeny, nýbrž v tom,
že němečtí velkostatkáři po 18
letech vracejí se opětně na
sněm království českého a že
tvářnost tohoto se podstatně změní, jakoži
v tom momentu, že německá strana pokro-
ková a německa strana lidová, které budou
nastávajícími volbami velice zdrobeny, do-
znají posily v německém velkostatku, který
se stane rozhodujícím činitelem při volbách
do zemského výboru a do všech ústavů, do
kterých zemský sněm vysílá své zástupce.
Potom však tlumí »N. Fr. Presse« svoji
radost. Počíná uvažovati, zda-li bude
míti kompromis bezprostřední
cenu pro pravidelné a pokojné
poměry. Připomíná, že na jedné straně
kompromis není schválen Čechy, ba že tito
naopak v něm spatřují poškození českých
zájmů konservativním velkostatkem, na druhé
straně že 21 mandátů německého velkostatku
nedovede zabrániti, aby Všeněmci šli svojí
cestou. Summa summarum však jest pry
Nal
doktor
Körber
Němec
Čecho
Vídeň
Neue Frei Presse
5
article
uzavřený kompromis přece jen uznáním
křivdy na Němcích spáchané a návratem
konservativního velkostatku ke svým povin-
nostem, což ovšem nebrání jmenovanému
listu, aby tomuto konservativnímu velko-
statku, který včera daroval Němcům 21
mandátů a který chce ještě 4 přidati za
tuto ochotu dal několik důkladných
štulc ů.
»Reichswehr« a »Fremden
blatt« vítají ovšem kompromis se zadost
učiněním v zájmu konservatismu.
»Vaterland« míní, že kompromis
je politickou důležitou událo-
stí, ale proto přece jest prý odvážností od-
vozovati již nyní z něho důsledky při roz-
háraných poměrech cislajtánských. Snad
chce tím vídeňský orgán konservativní pro-
jeviti důvodný strach, že kdyby kompromis
vtělen byl v předlohu sněmovní, mohlo by
vyřízení její zmařeno býti nějakým odcho-
dem. Na všechen způsob prý chce říci, že
kompromisem tím byl uklizen jeden
předmět sporu ze života veřej-
ného.
Z Vídně, 19. září. »N. W. Tagblatt-
sděluje v příčině kompromisu velkostatkář-
ského, že první rozhodný krok k němu stal
se hr. Osvaldem Thunem 1. září,
který měl 2. září poradu s hr. Františkem
Thunem a 4. září poradu s hrabětem Bu-
quoyem.
Jmenování.
Z Vídně, 19. září. Učitel odborné
školy ve Starkově, Adolf Tietz, jmenován
ředitelem odborné školy v Bruntále.
Němec
N W
Osvald Thun
Thun
Starkův
Tietz
Vídeň
Bruntál
6
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 19. září. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« uveřejňuje vyhlášku, ve kteréž se
oznamuje, že úřadně autorisovaný stavební
inženýr Jaroslav Gröger z Vídně do Prahy
se přesídlí a další vyhlášku, že úřadně
oprávněný stavební inženýr Ludvík Sanftel
své stálé bydliště překládá z Mistelbachu do
Jablonce.
Gröger
Sanftel
Vídeň
Praha
Mistelbach
Jablonec
Wiener Zeitung
7
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
8
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
9
article
Z Paříže, 18. září. (C.-B.) Bývalý mi-
nistr Hanotaux věnuje v »Journalu« ná-
v štěvě carově článek, v němž také
píše, že gdanská řeč císaře Viléma, v níž
se ujišťuje, že mír Evropy jest na dlouhou
dobu zabezpečen, byla všude přijata se za-
dostučiněním. Schůzka císařů v Gdansku a
slavnosti v Dunkerku a v Remeši mají prý
tudíž rozhodně význam mírumilovný.
Hanotaux
Vilém
Paříž
Evropa
Gdansko
Remeš
10
article
Požár továrny v Libni.
Požár továrny v Libni.
Včera po půl 11. hodině v noci vyšlehly nad
továrnou firmy J. Višňák na šamotová kamna a
terracottové předměty čís. 361 za Hitzovou továrnou
v Libni plameny a obloha zabarvila se rudě, alev
továrně v prvním okamžiku nikdo toho nepozoroval.
Majitel továrny pan Josef Višňák dlel již, rovněž i
jeho rodina, v lůžku v bytě s okny, z nichž není na
ni viděti. Jediný v továrně bděl mistr pan Rulf. Byl
ještě oblečen, ale ohně při jeho vypuknutí, ani když
vyrazily plameny již nad střechu, nepostřehl.
Plameny zpozorovány byly nejprve v nedaleké
Hitzově továrně, z níž vyběhl pan správce a spěchal
k továrně pana Višňáka, volaje přes dřevěný plot
jejího dvora, že hoří. Neprodleně dostavila se také
policejní hlídka, která rovněž učinila poplach.
V továrně vyběhl první mistr pan Rulf, ale když
octl se na dvoře, shledal, že vlastní budova továrny
jest již v jediném plameni. Aby přikročil
k hasení, nebylo lze ani v nejmenším pomýšleti.
Pan Rulf vběhl do stáje, na dvorku k továrně těsně.
přilehající a v největším již nebezpečí a s velkou
obtíží vyvedl z ní nalézajícího se tam koně.
S panem Višňákem a za pomoci několika osob,
k požáru již přichvátavších, podařilo se vystrčiti
z továrny na silnici ještě vůz, na dvorku se naleza-
jící, načež vše až do příjezdu hasičů musilo býti po-
necháno na pospas dravému živlu. Veškeré nama-
hání přítomných bylo by bývalo marným a nebylo
možno ani ničeho vynésti, protože do místností, po-
žárem již zachvácených, nikdo nemohl vkročiti.
Továrna p. J. Višňáka nalezá se za viaduktem
české severní dráhy, jižně od vysočanské silnice, od
níž jest jen asi 80 kroků vzdálená a těsně u silnice,
vedoucí kolem českomoravské továrny na strojea
nádraží státní dráhy. Šestává ze tří částí. Nejjižněji,
u vjezdu do továrny, jest dvoupatrové obydelné sta-
J Višňák
Hitzův
Višňák
Rulf
Libeň
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Hrobka.
Napsal A. Scholl.
Edmond záhy osiřel. Jakmile se stal plno
letým, obdržel dědictví stodvacet tisíc franků
s nimiž přijel do Paříže z ostrova Martinique
Kam se podělo toto ohromné jmění, o tom
mohli vypravovat pokladníci elegantních klubů
restauranty první třídy a pověstné herny, kter
již tolik rodin zničily.
Edmond pozdě poznal, že padá do záhuby
Uskrovnit se ve vydajích, upustit od hýření
vzdálit se z arény, dokud nebyl boj skončen?
Na to dříve nepomyslil.
Umístil vedle nepatrného zbytku jměn
v pokladně ostře nabitý revolver.
»Až mně zbude v pokladně pouze revolver.
pak vím, co učiním !« pravil Edmond.
A skutečně, jednoho jitra nenalezl v po
kladně nic jiného než revolver.
Edmond jal se konati přípravy k smrti
Prodal nábytek a cenné předměty, aby mohl za-
pravit nejnalehavější dluhy.
Tu na něco si vzpomněl.
»Chci míti vlastní hrobku !« zvolal Edmond,
přistoupiv k oknu.
Pršelo. Proud špinavé vody odnášel do
stoky bláto, pařížské bláto, které tvoří bílé
skvrny na černých šatech.
Společný hrob Edmonda děsil. Přál si míti
po bezstarostném životě i bezstarostnou smrt.
A Scholl
Edmond
Paříž
ostrov Martinique Kama
12
article
Jednoho jitra vzdálil se Edmond ze čtvrti,
kterou obýval.
Šel se představit známému podnikateli že-
leznic a jako dobrý kreslíř byl ihned přijat do
kanceláře.
Zvyklý rozhazovati plnýma rukama zlato,
seznal pojednou cenu peněz. Každého týdne
ušetřil deset franků ze své služby.
Kdo ho viděl, kterak záhy ráno první při
chází do kanceláře a pozdě večer poslední od-
chází, netušil, že tento mladý muž pracuje pr
svůj hrob.
Konečně mohl si z úspor zakoupiti místo
na hřbitově. Byl to pro něj šťastný den ! Tento
kousek země sliboval mu konec utrpení.
Mezi tím představený zvýšil Edmondovi
služné. Dobrý muž neměl tušení, že tím vlastně
zkracuje jeho život, když odměňuje jeho pilnost.
Edmond dvakrát týdně navštěvoval odlehlý
koutek na hřbitově, kde se stal. majitelem vhod-
ného místa pro svůj hrob. Tam dal vykopati
hrob a sám zhotovil nákres na prostý pomník,
jejž se zavázal sochaři měsíčně spláceti.
Při práci čas rychle ubíhal. Náhrobek byl
brzy dohotoven a Edmondovi zbývala toliko
jedna měsíční platební lhůta. Pak mohl být
pohřben jako skutečný majitel hrobky bez obavy
nějakého vyrušení.
Při svých ranních návštěvách na hřbitově
setkával se Edmond často s mladou dívkou.
která přinášela čerstvé květiny na prostý rov
své matky.
Kdysi nabídla mu dívka hrst květin, kteréž
on se sobeckou pýchou položil na svoji hrobku.
Edmond, určiv den svého pohřbu, rozlouči
se s dívkou.
»Proč nás opouštíte, pane? Jak možno vám
opustiti toho, jejž tuto oplakáváte?« otázala
se ho dívka.
Edmond
Edmond služné
13
article
»Neoplakávám zde nikoho!« pravil Edmond
zarděv se.
»Co tedy děláte na hřbitově?« namítla
dívka.
»Navštěvuji hrob, který jsem si připravil.«
»Zvláštní to myšlenka ! Přála jsem si často
míti krásný hrob pro svou matku, která tuto
leží, ale nikdy jsem nepomyslila na svůj hrob!«
»Opovrhujete mnou, slečno?« otázal se
Edmond.
»Váš odpor k životu je sobecký a zba-
bělý!« pokračovala dívka. »Tak mladý, statný
a vzdělaný muž vzdává se zápasu o život !«
Několik dní po tomto rozhovoru byl prostý
rov otevřen, matka neznámé dívky z něho vy-
zdvižena a do Edmondovy hrobky uložena.
Místo pohřbu slavil Edmond sňatek s dív-
kou ze hřbitova.
Jednoho dne zastavil ho bývalý přítel:
»Milý Edmonde, co se to s tebou přiho-
dilo? Již dlouhý čas tě hledám ... Jsem ti
přece dlužen padesát tisíc franků z naší po-
slední noční partie !«
»Již dávno jsem oželel peníze. Domníval
jsem se, že jsi na mizině . . . «
»Nikoliv, stal jsem se dědicem značného
jmění a jako čestný chci se s tebou vyrovnati.
Oznam mně, prosím tě, svou adresu, abych ti
mohl zaslat peníze !«
Ještě téhož večera bylo Edmondovi doru-
čeno padesát tisíc franků.
Tu Edmond pravil své ženě:
»Vezmi si peníze a kup někde domek se
zahradou, kde bychom se nerušeně procházelil
Nechci si zcela nic podržeti z těchto peněz . . .«
Z frančiny přel. F. Boháček.
Edmond
Edmondův
Edmond sňatek
F Boháček