1
masthead
V Praze, v úterý dne 5. května.
Praha
2
masthead
K číslu 124.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Pošton
5
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
6
article
Z parlamentu.
Z parlamentu.
Z Vídně, 5. května. V šecky kluby
poslanecké sněmovny konají dnes
ráno schůze, ve kterých zabývati se budou
stanoviskem svým k požadav ku
vlády, by propustily pilnost návrhu hr. Ko-
lowrata na rozmnožení zeměbra-
neckého kontingentu, Devítičlenný vý-
bor německých stran radí se o tom, jak stalo
by se jednomyslné votum, které činí Prlad
podmínkou svého vstupu do ka-
binetu.
Počátkem schůze věnoval president dr.
Weiskirchner posmrinou vzpomínku ministru
Peschkovi a dru. J. Heroldovi. Če-
ských poslanců dotklo se velmi nemile, že pre-
sient poslanecké sněmovny dr. Weiskirchner,
který nabyl své hodnosti také hlasy neněme-
ckými, speciálně českými a který nejen podl
svého slibu, ze stolce předsednického daného,
nýbrž podle svého úřadu jest povinen zacho-
vávati ve věcech, jež se týkají poměrů jednotli-
vých stran, národů a vyznání, naprostou
nestrannost, objektivnost a zdrže-
livost, včera jako první řečník nad hrobem
doktor
Weiskirchner
Peschek
Vídeň
ko
poslanecký sněmovna
7
article
Fr. Peschky mluvil jako německý hla-
satel, volaje od hrobu německého ministra
k Němcům rakouským vůbec takto: »U hrobu
tvého nechať zavzní připomínka: němečtí sou-
druzi v krajinách rakouských, buďtež jed-
notni a jsouce jednotni nejlépe tak uetite
paměť německého ministra-krajana, paměť ně-
meckého sedláka !«
Nelze, leč tento způsob mluvy předsedy
poslanecké sněmovny vytknouti a pokárati co
nejrozhodněji. Jako příslušník křesťansko-so-
ciální strany mohl dr. Weiskirchner mluviti, jak
chtěl, ale jako předseda poslanec ké
sněmovny takto mluviti nebyl
oprávněn nižádným způsobe m.
Ovšem vysvětluje se jeho ultraněmecké vystou-
pení nad hrobem Peschkovým tlakem, který
možno pozorovati v poslední době na straně
křesťansko-sociální, jež pořád více a více blíží
se k liberálním stranám německým a to doté
míry, že není nepravdou, co bylo pověděno
v listě dra. Luegra dru. Chiarimu, že není da-
leka chvíle, kdy křesťanští sociálo vé
budou nejen za jedno se strana m
t. z v. svobodomyslnými, nýbrž stanou
se docela jejich vůdci.
František
Peschek
Němec
Weiskirchner
Peschkův
doktor
poslanecký sněmovna
ký sněmovna
8
article
Prade zase ministrem?
Prade zase ministrem?
Z Vídně, 5. května. „N. F. P.“ zabývá se
na čelném místě možností vstupu býva-
lého ministra a nynějšího poslan-
ce Jindřicha Prada do kabinetu
Beckova jako německého ministra
krajana. „Již jeho vstup do kabinetu,“ vy-
kládá list, „byl by za nynějších poměrů vy-
hodou pro vládu. Prade může více ztratit
nežli získati. Kdyby jeho jménem kryl se poměr
bar. Becka k německým poslancům, na novo
musil by se vzbuditi dojem, že německý ministr
krajan věří ještě v možnost, že v ny-
nější politice bude stejně pokra-
čováno. Dotěrné otázky vnucují se při pouhé
možnosti, že Prade jmenován bude německým
ministrem krajanem, na rty: „Zdali četl taju-
plnou osnovu zákona, upravujícího jazykové po-
měry u soudů a ostatních státních úřadů v Če-
chách? Zdali věří v divotvornou moc zákonodár-
ného díla toho, kterým mají se v Rakousku
zjednati všechny podklady míru? Nechtěla-li
vláda, aby jazykové výnosy soudců byly vrchním
zemským soudem překrucovány násilnou praxí
práva dohlédacího, proč tomu nezabránila již
dříve a zda tomu zabrániti nyní může? Před
Jindřich Prado
Beck
Vídeň
Beckov
Rakousko
9
article
půl rokem ještě se nenamanulo žádnému poštov-
nímu úřadníkovi vyplňovati předací listy česky
a chtěla-li vláda, aby se to nedělo, proč tomu
nezabránila již dříve, ana tomu chce nyní přece
zabrániti. Protož bylo by důležito zvěděti, zdal
jmenování Prada ministrem krajanem by při-
pustilo výklad, že osnova zákona ja-
zykového jest pro Němce přijatel-
nou? Žádným způsobem nemůže se státi čle-
nem vlády, aniž by se byl přesvědčil, že osnova
ta sotva bude předložena ministerské radě a ne-
způsobí krisi. V rozpravě s bar. Beckem musilo
se mluviti o tom a tu počíná veliký úžas, j ak
mohl býti nalezen východ z tak čet-
ných úskalin a úžin? A vstüpem Prado-
vým do kabinetu by se ještě zvýšila důle-
žitost osnovy jazykové, ale také na-
pětí, se kterým se čeká toto opus státnického
umění. „Vůle místopředsedy vrchního soudu,“
zakončuje list svoji úvahu, „nestačila, by nasa-
dily se páky, kterými mohou býti všechny soudy
v království českém prohlášeny za dvoujazyčné.
Malý poštovní úřadník odstrčil vnitřní němčinu.
Němec
Beck
Prado
10
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
Vídeň dávno již stala se slabou vůči království
českému a nyní také nestala se silnější. Prade
měl by těžké postavení a musil by
se vzepříti nejsilnějším proudům
s hora i z dola. Německý ministr měl by těž-
ký a zasloužený chlebíček.“
Obhájce Sičynského si stěžuje.
Z Vídně, 5. května. »Frmdbltt.« uveřej-
ňuje tuto notu: »Předevčírem došla ze Lvova
zpráva, že advokát Sičynského dr. Rode byl u
ministra práv dra. Kleina a stěžoval si mu, že
jeho klient nedostává ničeho k jídlu. Dr. Klein
slíbil obhájci, že dá věc ihned telefonicky vy-
šetřiti. Jak se nám nyní sděluje, nesrovnává se
tato zpráva se skutečností, protože vůbec ne-
bylo žádné rozmluvy dotčeného advokáta s mi-
nistrem práv. Obhájce podal toli ko
písemní stížnost.«
Frmdbltt
doktor
Klein
Vídeň
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně. 5. května. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Císař udělil rozhodnutím z. 21. dubna
1908 bez poplatků titul školního rady profesoru na
státním gymnasiu v Ml. Boleslavi Františku Bare-
šovi, který trvale vstupuje do výslužby — Císař
udělil rozhodnutím z 1. května t. r. bez poplatků titul
císařského rady soudnímu a vězeňskému lékaři při
krajském soudě v Litoměřicích dru. Romanu Kadli-
ckému. — Ministr obchodu jmenoval účet-
ního radu Antcnína Buriana vrchním účetním ra-
dou pro účetní oddělení ředitelství pošt a telegrafů
v Praze. — Ministr kultu a vyučování roz-
šířil na dobu školního roku 1907-8 právo veřej-
nosti udělené první, druhé a třetí třídě vyšší ně-
mecké dívčí školy v Plzni.
Státní železniční rada.
Z Vídně, 5. května. (K. k.) Ministr želez-
nic svolal na čtvrtek dne 4. června t. r. dle § 4. cí-
sařským rozhodnutím z 18. února 1897 schválenýci
stanov státní železniční radu k letošnímu
jarnímu pravidelnému zasedání.
Německý císař na moři.
Ze Santa Maury, 4. května. (K. k.) Dnes ráno
vplul do zdejšího přístavu „Hohenzollern“, prová-
zen několika německými lodmi a řeckými torpéd-
kami. Úřady pozdravily německého císaře. „Hohen-
zollern“ vzal pak na loď profesora Dörpfelda a vydal
se na křížovou plavbu kolem ostrova.
Řádění Kurdů.
Z Urmie, 4. května. (K. k.) (P. t. a.) Nedávno
obnovená teprve telegrafní linie byla opět-
ně Kurdy spřetrhána. Úřadník, zaměst-
naný opravou, byl zabit. V noci přepadli
Kurdové vesnice a mlýny poblíž města a dosudv
devíti vesnicích násiln ě vymohli si
výpalné.
František Bare
Romanus
Antcnín Burian
Hohenzollern
Vídeň
Boleslav
Litoměřice
Praha
Plzeň
Santo Maur
Wiener Zeitung
Hohen
profesor Dörpfeld
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Moderní tisk v Číně.
Čína
14
article
Ačkoli se Číňané mohou chlubiti, že v oficiálním
listě pekinském „Pekinpao“ mají nejstarší časopis
na světě, jenž vychází více než 1000 let, není vlastně
čínský tisk v moderním smyslu starší než asi 3 leta.
Zajímavý obraz nynějších poměrů tiskových v ne-
beské říši podává Jean Rodes v „Tempsu“
V září r. 1905 byl místokrálům v provinciích dán
formální rozkaz, aby se starali o tisk a ponechal
časopisům co největší volnost. Každý vysoký úřadník
chtěl nyní míti noviny a nejvyšší páni, mandarini,
princové i sám císař stan se nejhorlivějšími čtenáři
nově vznikajících časopisů, Tisk se rázem rozšíři
a nabyl velkého významu v celém veřejném životě.
Každá provincie má nyní své listy, v každém velkém
městě vychází asi tucet denníků, jež jsou psány řečí
lidu. Ohromný význam těchto tiskových orgánů spo-
čívá v tom, že přinášejí žlutým massám dvě věci,
posud úplně neznámé: vzdělání a kritického ducha.
Dříve znal lid i nejdůležitější události jen z do-
slechu ve zkomolené formě, jak byly rozšířeny cí-
sařskými edikty a vysokými úřadníky. Na vysoké
osobnosti a prastaré předsudky a posvátné obyčeje
nesmělo se sáhnouti. Dnes je jinak, tisk nezastaví
se před ničím; podrobuje bezohledné kritice i nej-
mocnější osobnosti a vniká dokonce i do císařského
paláce. Tak dovídáme se o posledních nervových
záchvatech, jimiž byl syn nebes stížen a o revolučním
hnutí v jeho okolí. Jiný list uvádí velké množství
darů, jež prine Cin, nejstarší člen císařské rodin
při svých narozeninách obdržel a jež zajisté budou
dárcům nějak nahraženy, nebo se úvádí přesný ob-
nos, za nějž Jan-Che-Ki obdržel úřad ministra orby
aneb za nějž si jiný mandarin dovedl opatřiti úřad
cuvernera v Kirinu
Číňan
Rodes
Temps
Jan
Che ki
Kirin
Cin
15
article
Takováto odhalení a jiná pikantní sdělení ze sou-
kromého života princů způsobila v nejvyšších kru-
zích jistý odpor proti žurnalismu; „Pekinpao“ byl
potlačen a jeho chefredaktor vsazen do vězení. Ale
ironická posměvačnost tím z čínských časopisů ne-
vymizela a teprve nedávno vypsal jistý pekinský list
ceny na nejlepší satirickou báseň o starém princi
Cinovi a ceny byly skutečně rozděleny.
Stejně jako proti osobám obrací se kritika čín-
ských žurnalistů také proti názorům a mravům. Víra
v duchy, prastaré uctívání předků a filosofie Con-
fuciova jsou bez milosti vydány posměchu. Tento
skeptický a revoluční duch vychází zejména z list
velkých přístavních měst, z nichž mnohě mají ná-
klad 12—15.000. Vnikají do paláce i do chatrče, ba
císařovna sama byla po jistou dobu horlivou čtenář-
kou satyrického listu, jenž vychází v hlavním městě
a ráda z něho čerpala informace o svých dvořanec
a ministrech, až konečně jakási přílišná nediskret-
nost vzbudila u ní pohoršení.
Cina
Con
16
article
Čínský tisk však není jen skeptický a Kritický.
nýbrž i vlastenecký a ujímá se až vášnivě lidu a ze-
mě. „Čína Číňanům“ jest programem většiny listu
a přes to, že horují pro evropské zřízení, staví s
nepřátelsky vůči podnikům, řízeným cizinci. Také
feuilleton se v moderním čínském tisku pěstuje. Při-
náší ponejvíce překlady románů francouzských, angli-
ckých a japonských a také původní romány, jež bý-
vají většinou politické a symbolické.
Listy jsou z valné části v rukou jednotlivých
vysokých úřadníků, kteří je založili pro své úůčely,
nebo náležej společnosti, jejíž podílníci jsou kupci
bohatí literáti a nezřídka také princové a manda-
rini. Studenti a revolucionáři mají listy, které se
tisknou za hranicemi. Také ženy mají svůj časopis,
„Nypas“ nebo damský žurnál, který rediguje sestra
prince Su. Přináší evropské modní zprávy, články
o evropských společenských poměrech a sociá lních
zřízeních, jakož i populárně vědecká pojednání. Ché-
redaktorz velkých listů isou většinou Bvvalí manda-
rini, redaktory mladí literáti, kteří dostávají asi 120
K měsíčně, což jest na rýži až příliš mnoho.
Číňan
Čína
17
article
= Duchi oběžence. Z Ameriky dochází zpráva
o zvláštním strašidelném případu. Vězení v Asheville
v Severní Carolině má býti opuštěno, poněvadžv
něm straší. Všichni trestanci, více než 200, podali
úřadům petici, v níž žádají za ochranu proti demo-
nům a zlým duchům, kteří prý ve vězení řádí. Ne-
dávno byl ve věznici popraven černoch Jim, odsou-
zený pro vraždu z vilnosti, spáchanou loni na mladé
bílé dívce. Jim ujišťoval do poslední chvíle, že jest
nevinen a ještě pod šibenicí, když se ho kati již chá-
pali, vykřiki pronikavým hlasem: „Budete na Jima
vzpomínat!“ Za okamžik na to byl již vyzdvižen do
výše a rozsudek vykonán. Výjev tento učinil na pří-
tomné hluboký dojem. Není známo, jak se to stalo,
ale jisto jest, že všichni trestanci ve věznici ashe-
villské o podivné hrozbě černochově zvěděli. Jsou
mezi nimi mnozí několikanásobní zločinci, kteří se
ničeho nebojí. A mezi těmito trestanci vznikla od
popravy skutečná panika, všichni souhlasně prohla-
šují, že se jim duch oběšeného každou noc zjevuje.
Když šerif v pondělí ráno otevřel dvéře vězení, na-
lezl trestance celé vyděšené. Dva byli ve mdlobách
a všichni tvrdili, že zažili hrozné okamžiky. Každou
ncc prý alyší, jak se padací dvéře šibenice, na níž
byl černoch oběšen, s rachotem propadají a na to
kymácí se od půlnoci až do tří hodin z rána duch
černochův u okenních mříží, cení zuby a pohybuje
rty. Někteří prý dokonce viděli černocha na šibenici
uprostřed cely. O případu vyslovuje se různé mí-
nění. Někteří soudí, že se všichni trestanci umlu-
vili, kdežto někteří vynikající lékaři vyslovují názor,
že tu jde o jakousi duševní epidemii a že trestanci
skutečně věří, co vypravují. Šerif však trestancům
slíbil, že budou dán. do jiného vězení,
Jim
Šerif
Amerika
severní Carolina