1
article
na Kollina a dostal koncesi. Když pak byl zfendo-
ván, žádal jsem do jeho obchodu, žádost má byla
však zamítnuta. Naříkal jsem proto a Federer mně
poradil, abych šel ke Kollinovi. Totéž mně doporučil
vetešník Gröger a posluha Lustig. Týž mně pravil:
»Kdybys šel hned ke Kollinovi a dal mu 100 zl.,
byl by ti to hned opatřil. Mému bratrovi to také
udělal.« Proti zamítnutí podal jsem pak rozklad, ale
i ten byl zamítnut. Nevěda si jiné rady, vypůjčil
jsem si 50 zl. od Petráčka, abych je dal Kollinovi.
Ten mně však řekl, že už je pozdě, abych žádal za
koncesi do jiného místa, že mně to opatří. Vím také,
že Max Kauders z č. 256—I. dal Kollinovi 100 zl.,
5 zl. za práci a 4 zl. na kolek. Že by byl Kollin ve
spojení s některým radou, to nevím.«
Dne 9. července byl vyslýchán Bedřich Šiška,
který tvrdil, že o radovi nebylo ani řeči při roz-
mluvě s pp. Březnovským a Němečkem. Téhož dne
byl vyslýchán pan obecní starší Březnovský,
který po přečtení výpovědi Burgra uváděl, že Bur-
ger u přítomnosti Šišky výslovně obviňoval p. radu
Kopeckého, že je tento ve spojení s Kollinem, že ho
denně navštěvuje, chodí s ním do kavárny a že jsou
ve vymáhání koncesí spolu spolčeni. Více panu ob.
st. Březnovskému o věci této známo není. Jen tolik
podotýká, že o tom, že by byl Kopecký bral úplatky,
výslovné řeči nebylo.
Na to byl vyslýchán městský radní pan Em.
Kollin
Federer
Gröger
Lustig
Petráček
Kauders
Šiška
Březnovská
Němeček
Burger
Kopeckij
Kopecká
em
Bura
2
article
Němeček, který pravil, že k němu přišel Šiškaa
Burger a opakovali oba dva, co mu před tím řekl
Šiška. Zejmena že Kollin vymohl tu koncesi Rou-
bitschkové, že jich vymohl již více, an se tím za-
bývá; zejmena koncesi Jakubu Taussigovi v Melan-
trichově ulici a koncesiu hvězdiček« v Havelské
ulici. Při tom jmenovali oba dva p. radu Kopeckého,
že je spojencem Kollinovým. Zejmena uvedl Burger,
že ve své záležitosti jemu — Kollinovi — nabízel
50 zl., což prý Kollin odmítl s poznámkou, že je to
málo, že se musí děliti, že to nestačí. S kým se
musí děliti, to ovšem neřekl, bylo však patrno z celé
souvislosti, že se měl děliti s tím, s kým jest ve
spojení.
Němeček
Šiškaa Burger
Šiška
Kollin
Roa
Taussig
Kopeckij
Kollinův
Zejmen
Burger
Melan
havelský
3
article
Jakub Taussig, kavárník z čís. 471—I., vy-
právěl.— Chtěl jsem žádati za koncesi kavárnickou
do domu č. 494— I. v Havelské ul. a závod jsem zá-
roveň otevřel. Jelikož ale žádost ta vinou pokoutníka
podána nebyla, byl jsem pro neoprávněné provozo-
vání živnosti pokutován. Bylo mi pak s více stran
raděno, abych se obrátil na p. Kollina, který má na
radnici známost a ten mně poradí. Kollin mně sku-
tečně poradil, abych si žádost za koncesi podal. J
jsem tak učinil a koncesi skutečně jsem obdržel.
Zdali se p. Kollin ve věci té nějak přičinil, není mi
známo; v jakém spojení jest s radnicí, také nevím
a také jsem ničeho neplatil. Později z uznalosti jsem
mu dal bedničku doutníků.
Pak byl vyslýchán na radnici také p. městský
rada Josef Kopecký, jehož výpověď takto jest se-
psána: Nepochopuji, jak moje jmeno mohlo býti
přivedeno do spojitosti s tímto výpisem z protokolu,
mně předloženým, neboť ve výpisu tom se o mně
zmínka neděje. Pakli věc tato byla uvedena do ve-
řejnosti, ač reelního podkladu se jí nedostává a pakli
v časopisech bylo při tom na mne poukazováno,
pak jest z toho viděti, že se jistým osobám jednáo
tendenci, o hanobení obecního zastupitelstva vůbec,
o zlovolnou kombinaci nahodilých, nic neznačících
okolností, zkrátka jen o zlomyslné klepy.
S výpisem tímto z protokolu jsem hotov a mám
za to, že jest věcí magistrátu, aby proti p. Kollinovi
Taussig
Kollin
Kopecká
4
article
zakročil, a aby týž udal onoho radu, s kterým se
musí děliti. Já tím míněn býti nemohu a také ve vý-
pisu nejsem nikterak označován. Po předložení vý-
povědi B. Šišky: Co se týče koncese Roubitschkové,
nevím o tom pranic; manželé Roubitschkovy neznám
a poprvé byl jsem na ně upozorněn v hospod. ko-
misi, kde ta věc před zasedáním byla kritisovánaa
kdy jsme oknem hleděli na dům, do kterého za kon-
cesi bylo žádáno. Neměl jsem zájem na celé věcia
prohodil jsem soukromě: »Když je v okolí německých
a židovských obchodů více, zejmena »u prince«, at
mají lepší konkurenci, já že nebudu hlasovati proti.«
Důvody proti udělení koncese nebyly s nižádné strany
proneseny, referent sám navrhoval vyhovění, což
komise hospod. jednomyslně schválila, aniž by se
kdo ozval. Stejně bez námitek prošlo to v radě
městské. Kdybych já byl ve spojení s Kollinem, jak
p. Březnovský tvrdí, byl bych musil se přičiniti o to,
aby koncese Roubitschkovi udělena nebyla, jelikož
p. Schulhof, majitel kavárny »u prince« jest Kolli-
novým švakrem. Co se týče výpovědi p. Březnov-
ského, kritisoval jsem jednání p. Březnovského již
v úvodu tohoto protokolu. Jest to způsob p. Březnov-
ského, obviňovati přímo osoby jemu nepohodlné
s odvoláváním se buďsi na anonyma neb na toho
neb onoho, že prý mu to neb ono sdělil, ať to již
jest pravda nebo ne. V tomto případě obviňuje mne
nedotknutelný p. Březnovský na základě denunciace
p. Burgra, o které ale Burger dle vlastního doznání
ničeho neví. Jest pravda, že Kollina znám, právě tak,
jako jej zná p. Březnovský a p. dr. Podlipný, dr.
Šiška
Kollin
Březnovská
Schulhof
Kolli
Burger
doktor
Podlipná
Roubitschková
5
article
Scharf a j., kteří se s ním velmi často stýkali; pravda
ale není, že bych s Kollinem měl zvláštní jakési
styky a to tím méně, jelikož v posledních letech
jsem se s ním v kavárně vůbec ani nesešel a od
posledních voleb jej vůbec ani nevyhledával. Po
přečtení výpovědi p. Němečka: Divím se odvaze,
s kterou p. Němeček pronáší obvinění svá proti mé
osobě, odvolávaje se na výpovědi Burgra a Šišky, kteří
o těch věcech ničeho nevědí. Jelikož i p. Březnovský
byl informován od p. Němečka, musím za to míti, že
celá tato věc vychází od p. Němečka, s kterým budu
nucen celou tu věc vypořádati před soudem, kde
jsem povinen jako městský rada a vůbec jako po-
ctivý občan čest svoji hájiti. Z vlastní zkušenosti
tvrdí p. Němeček, že nic neví, ale neostýchá se roz-
šiřovati klepy, kteréž podkladu nemají. Věc tato byla
přetřásána v novinách, jmeno mé z ohledů stranni-
ckých vláčeno blátem v době, kdy jsem jako chorý
meškal v Karlových Varech a brániti se nemohla
kdež jsem následkem zpráv novinářských byl vysta-
ven posměchu a vtipům. Po 19 letech práce a na-
mahání ve službách obecních špatná to však, bohu-
žel obvyklá odměna.
Scharf
Kollin
Němeček
Burger
Šiška
Březnovská
Karlová Vary
6
article
Mag. sekretář p. Karel Schneider vypovídal
Za mé činnosti jako koncipienta i jako referenta ve
věcech koncesí zejmena vetešnickýchi také hostinských
pozoroval jsem, že p. Bedř. Kollin, obchodník se zbo-
žím zlatnickým v Melantrichově ul., přicházel někdy
do referátu živnostenského, dílem aby vyřízení poda-
ných žádostí za koncesi urgoval, pokud se týče do-
poručoval. Při tom obyčejně předstíral, že jest pří-
buzným nebo známým dotýčného žadatele, někdy
také že vystupuje v zastoupení společenstva veteš.
níků. Že by však byl ve spojení s některým panem
obecním starším, to aspoň přede mnou nikdy ne-
tvrdil a také se na žádného neodvolával. Ve věci
hostinské koncese Rozalie Roubitschkové na Staro-
městském náměstí Bedřich Kollin však vůbec v re-
ferátě neintervenoval. Za koncesi tu, pokud se týče
Mag
Schneider
Bedř
Kollin
Roubitschková
Melantrichův ulice
městský náměstí
7
article
za příznivé její posuzování přimlouval se u mne před
schůzí komise hospodářské jen tak mimochodem je-
diný p. m. radní Kopecký.
Druhý protokol sepsán byl dne 23. červenceu
přítomnosti pp. náměstka dra. Kühna, obec st. Břez-
novského, radního Němečka, Karla Burgra a presi-
diálního sekretáře J. Mlynáře a sice na základě usne-
sení městské rady ze dne 20. července za účelem
konfrontace Karla Burgra s pp. Březnovským a Ně-
mečkem. Burger, byv vyzván, aby opakoval, co oběma
pánům vyprávěl »o panu radovi«, pravil toto: Udal
jsem p. Němečkovi případ udělení koncese Rou-
bitschkové, tvrdil jsem, že to dílem Kollinovým a pro-
jevil jsem své podivení nad tím, jak mohl p. r. Kopecký
uváděti, že to má být »česká kavárna akademická «, když
přece známo jest, že to má být noční obchod. Že se
takto p. Kopecký vyjádřil, zvěděl jsem z »Národních
Listů«. Od pana Synka z Melantrichovy ulice jsem
slyšel, že p. Kopecký dochází ke Kollinovi, že tam.
u něho sedává a že s ním chodí do kavárny. Jsem
přesvědčen, že má p. Kollin v záležitosti koncesí
spojení s radnicí, jak ale a čí prostřednictvím, to
nevím. Pana radu Kopeckého ani neznám. — Na-
proti tomu tvrdí p. Březnovský a p. Němeček, že-
trvají na své výpovědí ze dne 9. července.
Kopecká
Kühn
Břez
Němeček
Burger
J Mlynář
Březnovská
Roa
Kollinův
Synek
Kollin
Melantrichův ulice
rada Kopeckij
8
article
Dne 26. července byl konfrontován p. Bedřich
Šiška, číšník a v protokole uvádí se o tom: Po pře-
čtení výpovědi p. Šišky ze dne 7. července vytýká
pan měst. radní Němeček svědkovi do očí, že u pří-
tomnosti Burgra jemu (p. Němečkovi) celou věc
ohledně koncesí, obstarávaných p. Kollinem, ozna-
moval a při tom výslovně uvedl, že v té záležitosti
jest zapleten p. rada Kopecký a že on (p. Němeček),
jen na základě této určité výpovědi pak svoji vý-
pověď zde učinil. Proti tomu udává p. Šiška: Jak
bylo ve veřejnosti oznámeno, že koncesi má obdržeti
pi. Roubitschková, odebral jsem se k p. Němečkovi
s dotazem, jak něco takového se mohlo státi. Sdělil
jsem mu, že jsem doslechl od Burgra, že koncesi tu
sprostředkoval Kollin. Ohledně pana rady Kopeckého
jsem vyslovil p. Němečkovi své podivení, jak mohl
referovat nebo doporučovat udělení koncese této
z důvodů, že 4o má být kavárna národní, když jest
majitelka Němkyně z Hamburku, která česky neumí.
Šiška
Němeček
Burger
Kollin
Kopecká
Kopeckij
Němkyně
Hamburk
9
article
Já z vlastní zkušenosti nevím o věci nic, co vím, to
vím jen od Burgra. Pana radu Kopeckého sám ani
neznám. Podezřívání bylo proneseno po rozličnu,
avšak o p. Kopeckém jsem já řekl jen to, co jsem
shora uvedl.
Na to opakoval p. rada Němeček své původní
proslovení a stál zejmena na tom, že pp. Burger
i Šiška tvrdili, že v té věci s Kollinem je zapleten-
p. rada Kopecký. Naproti tomu p. Šiška trvá na
svém udání.
Ve schůzi městské rady ze dne 3. srpna bylo do-
savadní jednání vzato na vědomí a další sluší vyčkati,
až bude prohlášen rozsudek soudní. Usneseno dále,
aby záležitost, pokud se týče činnosti Kollina a úřad-
níka, který bral úplatky, postoupena byla magistrátu.
Tentokráte konalo se líčení ve velké síni zem-
ského soudu, poněvadž očekával se značnější nával
posluchačstva. Líčení řídil opět radní tajemník pan
Weiss, za žalujícího p. Kopeckého intervenoval ad-
vokát pan dr. Edvard Baštýř, žalovanébo p. Bur-
gra hájil pan dr. Jindřich Rychlík, p. Šišku pan
dr. K říž.
Po zahájení líčení tázal se soudce, zda se pan
Kopecký dostavil osobně. Jeho právní zástupce p. dr.
Baštýř sdělil, že mandant jeho nepřišel. Soudce sdě-
luje, že trvá na jeho obeslání, poněvadž je výslech
Burger
Kopeckij
Němeček
Šiška
Kollin
Kopecká
Weiss
doktor
Baštýř
Rychlík
Bura
10
article
— Jsem to i ono, odpověděla se smíchem; což,
není vždy cosi démonického a andělského u mladé dívky,
kteráž nemilovala, nemiluje a snad nikdy už milovati
nebude?
— A jste takto šťastna? .. . tázal se s nenucenost
ve výrazu a v chování, jakoby již měl menší vážnost
k své osvoboditelce.
— Oh !'štastna! Nikoliv ! odvětila Marie. Pomyslím-li,
že jsem osamělá, že se musím podřizovati společenským
formám, které mne činí nezbytně lstivou, toužím po nad-
práví mužů. Avšak pomyslím-li na všecky prostředky, kte-
rými nás příroda obdařila, bychom vás vábily a poutaly,
bychom vás obepřádaly neviditelnou sítí oné moci, které
nikdo z vás nedovede odolati, pak má úloha zde mě blaží;
náhle však se mi zdá nepatrnou a cítím, že bych pohrdla
mužem, který by se dal oblouditi všední svůdností. Zkrátka
bržy cítím na svých bedrách naše jho a líbí se mi;
hned se mi zdá hrozným a vzpírám se mu; brzy cítím
v sobě onu touhu oddati se, která činí ženu tak vznešeně
krásnou, hned zase shledávám v sobě touhu vládnouti,
která mne ztravuje. Snad je to přirozený boj mezi do-
brým a zlým, který udržuje vše stvoření. Anděl a děmon,
jste pravil! Ach! nepoznávám teprve dnes svou dvojí po-
vahu. Však my, ženy, chápeme mnohem lépe svoji nedo-
statečnost než vy, muži. Nemáme-li pud, jímž dovedeme
ve všech věcech tušiti dokonalost, kteréž bezpochyby nelze
dosíci? Avšak, dodala s povzdechem, pohlížejíc k obloze,
co nás ve vašich očích povznáší ..
— Nuže, pravil.
— Jest to, dodala, že všecky bojujeme, více nebo
méně, proti losu nižšímu.
— Proč tedy, slečno, se opustíme dnes večer?
132 —
Marie
11
article
zdání vášně. Počali vychvalováním krásného dne; potom
hovořili o zvláštním setkání svém, o nastávajícím rozlou-
čení a o snadnosti, s jakou dovedeme na cestách věnovati
důvěru osobám, které tak rychle ztrácíme, jako jsme se
s nimi setkali. Při této poslední poznámce použil mladý
muž mlčky daného svolení, kteréž, jak se zdálo, jej opráv-
ňovalo k některým sladkým důvěrnostem a odvážil se uči-
niti vyznání jako muž zvyklý podobným situacím.
— Pozorovala jste také, slečno, pravil, kterak v do-
bách hrůzy, ve kterých žijeme, zřídka se ubírají city
cestou obvyklou? Není-li vše kolem nás v jakémsi nevy-
světlitelném překotu? Dnes milujeme, nenávidíme na prvý
pohled. Spojujeme se pro celý život anebo se opouštíme
s rychlostí, s jakou chvátáme jen v náruč smrti. Ukvapu-
jeme se ve všem jako národ ve svých shluknutích. Ve
víru nebezpečí jest obejmutí dojista ohnivější než v oby-
čejném běhu života. V Paříži poznal posledně každý jako
na bojišti, co lze vyjádřiti stisknutím ruky.
— Pociťovali potřebu užívati života rychle a hojně,
odvětila, protože pak zbývalo jen málo času k žití.
Mrsknuvši pak po svém mladém společníku pohle-
dem, kterýž, jak se podobalo, měl jej poučit, jaký účel
má jejich krátká cesta, doložila zlomyslně:
— Na mladého muže, který právě vyšel ze školy
polytechnické, jste velmi dobře znalý běhů života.
— Co myslíte o mně? tázal se po krátkém mlčení.
Projevte mi upřímně svoje mínění.
— Chcete bezpochyby nabýti takto práva mluviti
také se mnou o mně? .. . odvětila se smíchem.
— Neodpovídáte, pravil po krátké přestávce. Mějte
se na pozoru, mlčení je často také odpovědí.
honnne
— 129 —
Paříž