1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 26l. ze dne 21. září 1900.
2
article
= Travička a její manžel. Značnou sensaci
způsobuje ve společnosti pařížské potvrzení pověsti.
jíž po delší dobu obíhající, že známý malíř Paoli se
chce po třetí oženit se svou manželkou, s níž byl
již po dvakráte rozveden a jež naposledy pokusila
se otráviti jej. Čtenáři naši pamatují se na sensační
proces, jenž se odehrál přede dvěma lety a kde paní
Paoliová byla usvědčena, že manželi svému podávala
každodenně malou dávku otrušíku a skla utlučeného
na prášek, jež míchala do jeho pokrmu v úmyslu
způsobiti takovýmto nenápadným způsobem jeho
smrť. Umělec po několik měsíců byl na smrt ne-
mocen; když se pozdravil a zvěděl, že travička od-
souzena byla na deset let do žaláře, snažil se, seč
byl, aby krásné hříšnici udělena byla milost, což se
mu také podařilo. Jedva manželka jeho se ocítila na
svobodě, byl již zase u její nohou a žebronil o její
lásku. Podivno, také v srdci ženy, jež ukládala o život
svého muže, pojednou vznikla vášeň k muži, jenž
již po dvakráte byl předmětem smrtelné její záště
Oba tito podivní lidé počínali si jako blouzniví mi-
lenci; avšak když Paoli naléhal, aby manželství již
po dvakráte zákonem zrušené opět bylo obnoveno,
ochladla pojednou ženina láska. Bez dlouhých okolků
slíbila jinému, jenž se již dlouho o ni ucházel, že se
stane jeho manželkou. Svému bývalému manželi dala
na srozuměnou, aby konečně nabyl rozumu a dal jí
navždy pokoj. Odmítnutý manžel nechtěl o tom ani
slyšet a vyhrožoval, že ji zastřelí, provdá- li se za ji-
ného. Paní Paoliová byla tudíž nucena, žádati za
ochranu policie. Bývala paní Paoliová, ačkoli je jí 35
let, jest dosud dokonalou krasavicí. Šatí se s neodo-
latelným vkusem a vzbuzuje všude, kdekoli se ukáže,
obdiv mužů a závist svých družek.
Paoliová
Paoli
3
article
= Cenník obchodníka se zvěří. Obchod-
ník se zvěří Cross v Liverpoolu rozesílá cenník
jenž podává zajímavé doklady o ceně jednotlivých
zvířat. Obchodník upozorňuje zejmena na následující
ceny. Pět slonů zvýší 41/2 až 51/2 stopy po 150 lib.
st., trpasličí slon zvýší 38 palců 180 l. st., skupina
6 skvrnitých pardalů 150 l. st., 2 zebry po 125 l. st.,
kapský lev sedmiletý 185 1. st., polární medvědi po
254. st., párek kapských lvů 260 1. st., tři černí
pardalové celkem 95 1. st. Šest mladých hyen celkem
46 l. st., velbloudi po 30 1. st., jaguar 35 1. st., tři
dikobrazi celkem 15 l. st. Cross, jenž se dává jme-
novat králem obchodníků s divokou zvěří, činí v po-
sledních letech značnou konkurenci známému Hagen-
beckovi. — Dovolujeme si upozorniti na tuto výhod-
nou koupi zařizující komité naší zoologické veleza-
hrady, na níž se v poslední době, jak se zdá, úplně
zapomnělo.
= Smutný následek žertu. Z Chicaga se
oznamuje: Paní Lillie Ebyová, manželka Johna Ebya
z Englewoodu, zemřela před několika dny násled-
kem nevinného žertu. Mladá paní přišla se svým tří
měsíčním dítkem na návštěvu ku své švekruši, pan
Perryové. Ona pak odešla s dítkem do druhého po-
schodí, aby je ukázala sousedce. Zde pak náhodou
nalezalo se děvčátko, které mělo velkou voskovou
loutku. Paní Perryová uchopila voskovou loutku, za-
obalila ji do šátku a tak ji nesla k paní Ebyové.
Jakmile ale paní Ebyová spatřila bledý obličej a za
vřené oči loutky, tu myslila, že její dítko náhle ze
mřelo, a s pronikavým výkřikem klesla bez sebe
Cross
Hagen
Ebya
Perry
Perryová
Ebyová
Liverpool
Chicago
Englewood
Lillie Ebyová
jaguar 35
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
k zemi a za tři dny na to zemřela. Pytváním mrtvoly
lékaři zjistili, že zemřelá byla stížena srdeční vadou,
která její smrt urychlila.
= Vražedný útok na duchovního. Z P-
říže se oznamuje: Na ředitele sirotčince v Douvaine,
departement Haute Savoie, patera Josefa, podniknut
byl vražedný útok. Muž asi 30letý, v celém okolí
naprosto neznámý, požádal patera Josefa o rozmluvu
a když duchovní vešel, bodl jej dýkou do zad za
pravým ramenem. Útočník byl zatčen. Nalezeny
něho fotografie císaře rakouského a presidenta fran-
couzské republiky. Duchovní jest tak těžce raněn.
že se pochybuje, že by mohl býti zachován na živu.
Drama odehrálo se v kapli sirotčince. Různé známky
zdají se nasvědčovati tomu, že útočník jest anar-
chista. Pochází prý z Italie. Pater Josef, bývalý ka-
pucín, jest osobnost v Lyonu velmi známá a vážená.
Účastnil se války r. 1871 jako vojín a vydal on
své vzpomínky. Je zakladatelem siretčince v Dou-
vaine, z něhož učinil vzorný ústav.
= Tragikomickou historii vypravuje »Ural-
skij Věstník« z Permu. Těchto dnů udála se ve
zdejším předměstí Staraje Slobodka následující pří-
hoda: Mladík dvacetiletý, hezký, zdravý, pilný.
vzorného chování, zkrátka ženich k závidění, za-
miloval se do jedné dívky z předměstí, ucházel se
o její ruku, byl vyslyšen a také rodičové dívčiny
svolili. Již byl stanoven den sňatku, když jednoho
dne, buď v záchvatu radosti aneb z jiných příčin
koupil si šťastný ženich důkladnou láhev vodky.
Josef
Douvaine
Drama
Lyon
Ural
Perm
Haut Savoie
Italia
5
article
usedl si pod širým nebem a zkoumal, kolik asi vy-
drží. Konečně měl dost, hlava mu sklesla a mladík
upadl v hluboký spánek. Pohled ten přivolal dav
diváků a konečně i policajty, kteří zpitého mladíka
chtěli odvést, avšak vložila se v to četa mladíků
kteří slíbili, že soudruha dopraví domů. Ihned cho-
pilo se ho šest silných chlapíků, jakýs šprýmař po-
stavil se v čelo průvodu s roztaženým deštníkem
mladíkovým, druhý nesl jeho čepici, třetí kalošea
tak ubíral se průvod za zpěvu předměstskou ulic
přímo před dům nevěstin. Když dívka sedící přede
dveřmi, netušíc nic zlého, spatřila pitvorný průvod
a poznala svého ženicha, veběhla zděšeně do sta-
vení. Konec konců byl, že nešťastný mladík dostal
košem a nevěsta jeho v neděli po té šla k oltáři
s jiným.
= Jak zacházejí s bandity v Mexiku.
Z Palva, Texas, se oznamuje: V malé osadě Mulato
v Mexiku přepadla nedávno tlupa banditů obydlí
bohatého občana Leandra Carrasca, spoutala oby-
vatelstvo domu a uloupila 1200 dol. a klenoty. O ně-
kolik dní později byl zatčen jeden z lupičů a jeho
bratr, jenž přišel navštívit ho, měl být také zatčen.
Týž ale postavil se na odpor a v boji byl usmrcen.
Mexičtí »rangers«, dobytkáří, dopadli po několika
dnech jiného z banditů. Měl být původně dopraven
do Del Nortes, ale dobytkáři na cestě se rozhodli,
že s ním učiní krátký proces. Vězeň musel kleknout
a dle stanného práva byl na místě zastřelen. Ihned
na to byl třetí bandita vyvlečen z vězení Del Nortes
a bez okolků zastřelen.
= »Pokřtila« policistu. Před soudce Zellera
u pol. soudu v Harlemu, New York, byla těchto dnů
předvedena paní Harriet Glücková na žalobu, že
policistu Mac Kaganyho vodou polila. Paní Glu-
cková procházela se se svou 4letou dceruškouv
Central parku a když příšla k 83. ul., přitáhla jednu
Leandros Carrasco
Del Nortes
Zeller
Glücková
Mac Kagany
Gl
Mexiko
Palva
Texas
Harlem
New York
del Nortes
Central parka
6
article
z nalézajících se tam laviček pod košatý strom, aby
se usadila ve stínu. Záhy na to objevil se policista
Mc Kagany a nařídil paní Glückové, aby lavičku do-
pravila zase na místo, kde původně stála. Ona to
odepřela a když ji policista uchopil za ruku, polila
jej vodou ze sklenice, kterou právě v ruce držela.
U soudu paní Glücková policistu odprosila a soudce
propustil ji na svobodu.
Zemřelí v Praze.
Dne 16. září 1900: Růžička Václav, syn c. k.
nadstrážníka, 13 měsíců, 821—I. Jedlička Karel, kni-
hař, 62 roky, 121—I. Hodáčkova Anna, švadlena,
21 rok, 12—I. Jedličková Anna, manželka holičského
pomocníka, 38 roků, 1141—II. Pekárek Jiří, syn so-
chaře, 21/2 dne, 1446—II. Votruba Václav, syn řez-
nického pomocníka, 1 den, 170—IV. — Ve vše ob.
nemocnici: Pazdera František, obecní strážník,
61 rok.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 21. září.
10. hra v předplacení.
(2. čtvrtka.)
Hubička.
Prostonárodní opera o 2 dějstvích od Bedřicha Sme-
tany. Text dle povídky K. Světlé od El. Krásnohorské.
Po druhém dějství delší přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Mc
Glücková
Růžička
I Jedlička
Karel
Anna
I Jedličková
Pekárek
Jiří
Votruba
Král
Hubička
Bedřich
Praha
národní divadlo
El
Pazdera František
7
article
Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově.
V pátek 21. září.
Začátek o 1/27. hod.
Děti Vltavy.
21928
Hra z 3. pražského ovzduší se zpěvy v 5 odděl.
Napsali J. Vanderer, J. Kubík ml. a J. Šváb. Hudbu
složil V. Soukup. Režisér p. Kubík.
J Vanderer
J Kubík
V Soukup
Kubík
Smíchov
Vltava
8
article
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letni divadlo na Král. Vinohradech.
V pátek 21. září.
Pištěkův
divadlo na Královský
9
article
Začátek o 1/27. hod.
Po druhé:
21900
Nová Sodoma a Gomorha
aneb U černého koníčka.
Veselohra o 4 jedn. od Fr. Schönthana.
Nová Sodoma
Francie
Gomorh aneb U černý koníček
10
article
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře.
Ředitel V. Suk.
Začátek o 6. hod.
V pátek 21. září.
Ve prospěch vrchního režiséra p. Fr. Šípka.
V Suk
Šípek
11
article
21903
21903
Po prvé
Isák Lövy.
Obraz ze života se zpěvy o 7 odděl. od V. Langra.
Režisér František. Šípek.
Löva
V Langer
František
Šípek
13
article
Zatím co se radila slečna de Verneuil se setníkem,
odešla Francine, chtějíc prozkoumati z okna na chodbě
jakési význačné místo na dvoře, k němuž byla poutána
neodolatelnou zvědavostí hned od svého příchodu do ho-
stince. Pozorovala slámu ve stáji tak upřeně, jakoby po-
hřížena byla v modlitbu k svaté Panně. Záhy zpozoro-
vala, že paní du Gua se plíží k Marche-a-Terrovi s opa-
trností kočky, která by si nerada zmáčela tlapky. Chouan,
vida tuto dámu, povstal a projevoval k ní nejhlubší úctu.
Podivná tato okolnost roznítila zvědavost Franciny, kteráž
chvátala na dvůr a plížila se podél zdí, aby jí paní du
Gua nepozorovala, a hleděla se ukrýti za dveřmi konírny;
kradla se po špičkách prstů, zatajovala dech a vystříhala
se nejnepatrnějšího hluku, takže se jí podařilo přiblížiti
se k Marche--Terrovi, aniž byla od něho pozorována.
— A není-li to dle všech těchto zpráv její pravé
jmeno, pravila neznámá chouanovi, zastřelíš ji bez milosti
jako vzteklého psa.
— Rozumím, odvětil Marche-a- Terre.
Dáma se vzdálila. Chouan dal svou rudou, vlněnou
čapku opět na hlavu, stanul na témže místé a škrabal se
za uchem jako ve velkých rozpacích, když spatřil Fran-
cinu, která se před ním jako nějakým kouzlem zjevila.
— Svatá Anno d'Auray! zvolal a náhle pustil z
ruky bič, sepjal ruce a stál u vytržení. Slabý ruměnec
ozářil jeho hrubou tvář a jeho oči zableskly se jako dé-
manty v bahně ztracené.
— Není to garce Cottinova? pravil tak tichým hla-
sem, že toliko on sám se mohl slyšeti. — Vy jste go-
daine! dodal po krátké pomlčce, s aoilé ov« la
120 —
jít Verneuil
Francin
Guo
March
Fran
Cottinův
Svatá Anno d ' Auray
14
article
zavázán. Zůstanu vám vždy co nejvíce uznalým a přál
bych si, aby mi bylo možným vám to dokázati.
— Myslila jsem, že jsem zachránila emigranta, jste
mi však milejší jako republikán.
Při těchto slovech, jež uklouzly její rtům takřka z
nerozvážlivosti, upadla ve zmatek; zdálo se, že oči její
zrudly a v jejím chování jevila se jen rozkošná prosto-
srdečnost jejího cítění; pustila něžně ruce důstojníkovy,
nikoli snad ze studu, že je stiskla, nýbrž že puzena byla
myšlénkou, která srdci jejímu byla příliš krušnou a za-
nechala mladého muže opojeného nadějí. Znenadání však
jakoby se sama horšila nad svojí nenuceností, oprávněnou
snad oním prchavým dobrodružstvím na cestě, počala se
opět tvářiti obřadně, pozdravila oba spolucestující, a zmi-
zela s Francinou. Když přišly do svého pokoje, skřížila
Francine své prsty, vzdálila dlaně svých rukou od sebe
vzpínajíc ramena a pohleděla na svoji velitelku, pravíc:
— Ach, Marie, tolik událostí v tak krátké době
Jen vy rozumíte těmto věcem!
Slečna de Verneuil poskakovala radostí a padla
Francině kolem krku.
— Ach, toť život! jsem v nebi!
í — Snad v pekle, namítla Francine.
re
— Oh, jdi se svým peklem! pravila slečna de Ver-
neuil vesele. Hleď, dej sem ruku: pozoruj, jak srdce mé
buší! Mám horečku. Celý svět je pro mne nyní malič-
kostí! Kolikráte jsem uzřela tohoto muže ve svých snechl
Oh, kterak krásná jest jeho tvář, jaký to jiskrný
pohled!
— Bude vás milovati? tázala se tiše naivní a pro-
stá venkovanka, na jejíž tváři se zračila trudnomyslnost.
Chouani.
— 117 —
Francin
Marie
jít Verneuil
jít Vera