ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c095b610-71f7-11dc-9385-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 191, place 79, work 8, org 14
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
23. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 324
5 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. listopadu. Protirakouské projevy v Ilalii. Také v Bologni konala se za předsednictví posl. Veneziana protestní schůze proti udalostem inšpruekým. Navštívilo ji asi 2000 občanův Potom odobraly se zástupy k rakousko-uherskému konsulátu, byly ale zadrženy vojskem. Před Garibaldovým pomníkem spálen byl rakouský prapor. Při demonstrací svedeny opětně šarvátky se socialisty, při čemž několik osob bylo zraněno. Anglický vpád do Persie. Pod doslovným tímto nadpisem otiskují »Daily News« přípis, v němž znalec anglo-in- dických poměrů mr. C. J. O'Donnell podle sa- motného officiálního komuniké o cíli a směru »obchodní missie« anglické dovozuje, že poslání tovpravděnemáobchodní nýbrž politické a strategické účely. K poznámce officiální, že toto posel stvo provázeno bude »malou družinou indické jizdy«, podotýká O'Donnell: »Toto vyslán ozbrojené moci do území spřáte- leného a celkem civilisované ho souseda jest útokem na slušný mezinárodní styk, jež by mohl snadno vésti k »nahodilému krve- prolití«. Upřímný Brit tento dokazuje dále, že »obchodní poselství« toto nemá navštiviti žádné ze středisek obehodních žádný z bohatých krajův Persie, nýbrž území. jež skládá se — z vysokých hor a ze solních pouští. Dle popisů místopisných ukazuje pak O'Donnel dále krok za krokem, že poselstvo sloužiti bude i tomuto účelu: Od let byla za- milovaným plánem výbojných živlů britskýchv
Garibaldův J O Donnell O Donnell Brita O Donnel Praha Bologna Persie Daily News
6 article
Indii stavba strategické železnice od Kurači Beludžistanem do Kejtalu. Kolejnice a nepochybně i prahy jsou již nahromaděny na sinderském pomezí. Dalším vývojem plánu toho, lordem Curzonem uzákoněným, jest dostavěti železnici saž do srdce Persie«. »Obchodu« jeho poselstvo má operovati po 6 měsíců ve směru tohoto prodloužení. Výstavba dráhy té umožníla by místokráli indickému, aby v ně- kolika týdnech 100.000 vojáků z ve- likých vojenských láborů Pen- džabu do středních rovin perských poslal.« O'Donnel dodává, že emir afganský není nijak polěšen vyhlídkou, že dráhou tou dostanou se mu Angličané do zad a v bok Proto vypraviti se má co nevidět politické po- selstvo s Danem, st. tajemníkem indickým, v čele do Kabulu, aby emira upokojilo. Podle tohoto vyličení anglického listu sama jest zjevno, že an- glické poselstvo do Persie má týž ráz, jako »pokojná výprava« do Tibetu: jest to součást plánu využiti nynější nesnáze Ruska, aby država anglická v Asii, zvláště v okolí Indie, byla co nejvíce rozšířena, také prý, kde Rusko mělo již staré a větší zájmy než Britové sami. Slovem, jest to politika nejbezohlednějšího egoismu a to netoliko vůči Rusku, nýbrž i vůči sousedním národům asijským. Ale ku podivu, mírumilovei evropského západu, kteří tolik se pohoršili vý- pravou ruskou do Mandžurska, o těchto usur- pacích anglických, ač se jimi způsobují zárodky příštích konfliktů válečných, a ač se jimi řadě národů vtiskuje v týl anglická pěsť — ani ne- dutají. Ovšem neběží tuto o dobyvatele slo- vanského
Kejtala Curzon Angličan Dano Kabula Brito Indie Persie Pen Rusko Asie O ' Donnel
7 article Přednáška pana Erneste Gaye V „Alliance francaise“.
Přednáška pana Erneste Gaye V „Alliance francaise“. Za velmi hojného účastenství vybraného obecenstva konala se včera přednáška našeho sympatického hosta francouzského pana Erneste Gaye, člena městské rady pařížské, v »Alli- ance francaise«. Velký sál Čižkova restau- rantu poskytoval skvělý pohled, krásný večer »Alliance frangaise« těšil se úplnému zdaru přednáška pana Gaye měla velký úspěch. Naší zprávě včerejší, ohlašující conferenci p. Gaye nebylo porozuměno s jisté strany a musíme se proto ohraditi, že bychom jakýmkoliv způsobem naráželi na činnost osoby neb korporace některé. Činnost »Alliance frangaise« vydobyla si uznání s naší strany již dávno a se strany francouzské bylo jí právě v včerejším večeru projeveno rovněž plné uznání licho- tivými slovy p. Gaye i dary, věnovanými pařížským komitétem »Alliance frangaise« předsedovi pražské »Alliance« i spolku. Včerejší elegatní večer byl jedním z nejzdařilejších, pořádaných »Alliancí«, byla to pěkn intimní manifestace francouzskočeská, na níž objevi se též nový francouzský konsul p. Colomiés jehož první vystoupení v české společnosti a jeho roztomilá, srdečná řeč učinily nepříznivější dojem. Pan konsul zajisté seznal již, že české přátelství k Francii je věnováno jen jeho slavné vlasti a vy- plývá z pocitů stejně hlubokých jako upřímných, n něž nemůže působiti nijaký vliv politický neb stran nický. Naše sympatie neomezojí se na nějakou stranu ve Francii a jsou tím vzdálenější vnitřním bojům Francie, čím bližší jsou jejímu srdci. Pan konsul Colomiés převzal ochotně předsednictví včerejší schůze. Přednáška p. Gaye byla velmi zá- bavná, lehkým a půvabným způsobem tlumoči duchaplný francouzský řečník vážné city a myšlenky opravdové. Jeho přednes byl jasný a vřelý a bouřlivý potlesk zazněl po conferenci.
Ernest Alliance Ernest gay Čižkův Colomiés Francie Alliance
8 article
Řečník v úvodu děkuje francouzskému konsulu že uvolil se předsedati tomuto večeru, který má ráz tak útulně rodinný. Tím projevuje své sympalie dilu dobrému, jež soustřeďuje tolik dobré vůle a snahy. Dále oceňuje řečník horlivou činnost předsedy »Alliance francaise« pana dra. L. Pinkasa a doufa, že za jeho předsednictví spolek bude zkvétati. Potom vypravuje řečník o historii a dílu »Alliance francaise«. Významný tento spolek založen byl 21. června r. 1883 v klubu Saint Simon za předsednictví pana Cambona, diplomatického zástupce vlády francouzské v Tunisu a pana Princisa, generálního inspektora v ministerstvu vyučování. Dobrá vila byla při zrození »Alliauce francaise«, jež se ihned rozvinula mocně a stále pokračuje v před. Za několil let její rozpočet vzrosti na 100.000 franků, jež rozdávala po všech končinách světa. Nyní má »Alliance frangaise« přátely a spolupracovníky po celém světě, kde všude šiří zna- lost francouzského jazyka a osvěty. Úspěch tohoto díla tak eminentně francouzského a lidského byl velký a rychlý a hlavní jeho příčina byla velmi prostá? »L'Aliance frangaise« neprovozuje politiku. Nynější předseda Alliance, jeden z její zaklada- telů pan Princis pěkně vystihl cil Alliance: je to spo- lek neodvislý, nemající officiálních styků. Má úctu k vládě své vlasti, chce ji všude podporovati a po případě jednati na jejím místě, kde by byla obava, že by se mohla kompromitovati. Chce míti vliv na veřejné mínění. Chce pracovat pro existenci vlivu francouzského a též obchodně podporovati pokrol
L Pinkasa Cambon Princiso Princis Tunis Alliance francais Saint Simon Alliance
9 article
vývozu francouzského zboží. Dovolává se součinnost lidí dobré vůle všech stran. Chce založiti svaz všecl dobrých občanů a chce docíliti svornost. Šíří poznán francouzské řeči, kterou miluje, poněvadž je to jej rodná řeč a poněvadž žádná řeč nevyslovila lépe vy. soké myšlenky moderního svědomí a netlum čila vý razněji vycházející světlo ideálů. Brzo po založení Alliance frangaise byl ustano ven odbor pražský a sice 1885 a první jeho před seda Soběslav Pinkas přičinil se o prospěch jeho Dílo jsouc počaté, zdárně pokračuje za předsednictv jeho syna. Od činnosti pražské Alliance frangaise lze si slibovati nejlepší výsledky. Jazykové otázky hrají velkou roli v osudech ná rodů. Jazyk je velkou moci. Je duší národa a vyja- dřuje jeho city. Národy potlačené vždy zachovaly své národnosti zachováním své řeči. Náš velký bás ník provencalský Mistral pravil: »Je li národ otro kem, dokud má svou řeč, má v rukou klíč svého žaláře.« Pro šíření sympatie a úcty ku jménu francouz skému pracujeme šířením francouzské řeči. Tim há jíme též vliv francouzský a chráníme spojitost s duš vlasti našich krajanů, žijících v cizině. Řeč mateřská je drahým odkazem vlasti, jejíž obraz nosíme ve svých srdcích. Často se cituje ne obyčejný výrok dítěte. Ve, škole elsasko-lotrinské pruský místodržitel ptal se hocha, který je největšt národ na zemi. »Francie!« odvětil hoch. »A kde je Francie?« ptal se úřadník. »Zde!« odpověděl školák a ukázal na své srdce.
Pinkas Mistral Soběslav Francie Alliance frangais
10 article
Velký spisovatel. Renan výmluvně velebil krásy řeči francouzské. »Řeč francouzská je roztomilá Jaké věci byly řečeny Francouzy! Řeč francouzská není jazykem národa fanatického ani smutného. Tét řeči by se měly učit smutné ragy. Měli bychomj učiti naše nešťastné bratry slovanské, kteří lrpěli po staletí. Frančtina a francouzské víno odvrátí je o pessimismu. Frančtina těší a povzbuzuje k radost nému nazírání životnímu. Velkou inferiorností barbara, orientálce je, ž nedovede se smát. Naučte všecky národy smáti se po francouzsku. To je velmi filosofické a zdravé. Nejlepší politikou je snaha učiniti člověka spokoje- ným. Jediný to prostředek zabrániti, aby byl zlým Naše raca galská v tomto směru vždy vynikala. Naše řeč, naše mravy, naše víno a naše písně šířily vždy ve světě apoštolství dobrého humoru a lidskosti.« Ku příjemnému nutno připojiti užitečné. Poslání jazyka francouzského není jen šířiti jasný a veselý názor, ale i podporovati hmotné zájmy. Musíme hle- děti i obchodně se stýkati s národy sympatisujícími s Francil. Je nulno působiti ve prospěch společných zájmů. Za dob největší moci naší literatury a naší řeči naše výrobky byly uznávány a odbírány celým světem. Od té doby vznikli nám velcí soupeři, kteř nám dělají konkurenci a zmenšili náš vývoz. Ale tomu vzdoruje náš průmysl, pařížské zboží zacho- valo si převahu svého vkusu, svůj »chic« a díky vám, dámy, francouzská moda vládne všudel To však nestačí. Je třeba vážnějších a rozšíře- nějších styků obchodních. Národové se milující musí se sbližovati a dojíti k volné výměně svých statků. Je třeba mnoho energie a intelligence. Zejmen nutno poučovati a šířiti správné informace.
Francouza
11 article
Co platí o produktech francouzských, platí o cizích. Může vzniknouti zisk pro všechny. Řeč francouzská má býti naším prostředníkem, až bu- deme šířiti u vás naše zboží a vaše zboží u nás Alliance francaise, sloužící hospodářským zájmům, podporuje též mravní zájmy. Duch národa projevuje se v definici, kterou dává právu Pro některé právo znamená slávu, pro jiné právo je užitkem a pro Francii právo je: spra vedlnostl Francie často, někdy příliš často pře pínala rytířskost své povahy, prolévala svou krev na polích, kde nevyrostia pro ni nežli nevděčnost Ale přes to všude zůstanou krásné sledy šlechet- ného poslání Francie. Je li nevděčnost často naší odměnou, za to s tím větším pohnutím myslíme na zemi, jejíž sympatie k Francii byly vždy živé, upřímné a tradicionální Pro Francii bojoval a zemřel český král, jehož pomník brzo bude zdobit bojiště u Kreščaku. Ne- zapomněli jsme též, že Čechové tak šlechetně se ozvali před 34 lety ve prospěch poražené Francie. L'Alliance frangaise chce povznésti duši národa a vy jí přispějete k její snaze. Jsme jako fran- couzské víno, které cesty činí lepšími. V cizích zemích zapomínáme na své domácí nesváry, na strany a byzantinské odstiny, jež nás oddělují a cílíme se pouze Francouzi. Činnost Alliance obrací se zejmena k ženám francouzským, k matkám, jež učí své děti rodné řeči. »Co je vryto do srdce ženy, je posvěceno nesmrtel nosti. Sťastný je národ, u něhož žena má smysl pro tužby vlastenecké! Ženám patří budoucnost a vítěz ství!« Tato krásná slova pronesl velký vlastenec chorvatský, biskup Strossmayer.
Čecho Francouz Strossmayer Francie
12 article
Prosíme, aby ženy české podporovaly ideály žen francouzských. Vím, že můj appell nezůstane ben ohlasu, neboť vím, jak vysoká je intelligence česká. jak milujete naši literaturu a řeč a že máte poroz- umění pro poslání naší řeči, jak je vysvětluje Renan Vy, časké dámy, budete skvělými propagálory dobré mysli a lidskosti ve smyslu Renanově. Milujte naši řeč. Jako vy, naše řeč je krásná, jako vy je ele gantní a roztomilá... A pijte naše vino, pějte naše písně. Naše víno je vzácné a povzbuzuje veselost bude ozařovat vaše rty, závodící s českými granáty Naše styky budou se množiti a prospívat ve všech oborech, budou směřovati k vzájemnému poznání tak oba národové vykonají mnoho dobrého a vel- kého. (Bouřiivý potlesk.) Francouzský konsul p. Colomiés projevuje díky panu Gayovi za jeho přednášku tak zajímavou i za to, že vyhnul se v ní politice. Ponecháváme rádi politiku příslušným kruhům, zde v kruhu tak přátelském, kde dámy mají většinu, nebylo by an galantní o ní mluviti. Naší politikou bude líbiti se (Veselost a potlesk. Potom odevzdal p. konsul předsedovi dru. Pin kasovi stříbrnou medailli, věnovanou mu paříž ským ústředním komitétem »Allinnce« jako uznán jeho horlivé činnosti. Řečník vzpomíná drahé pa mátky otce předsedova, zakladatele pražské »Alliance« prof. Soběslava Pinkasa, a prost jeho syna, aby přijal medaillii jako vzpomínku na Francii a jejiho konsula v Praze. (Potlesk.) Pan dr. Pinkas dojat děkuje za vzácnou vzpomínku, již nepřijímá pro sebe, ale pro celý spolek a jeho výbor. Na to p. Gay odevzdává »Allianci« dar 100 franků cd komitétu »Alliance frangaise« v 16. arrondissementu pašížského. Spo- lečnost setrvala pak dlouho ve velmi animované náladč.
Renan Renanův profesor Pinkasa doktor Pinkas Francie Praha spo
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Hornorakouský zemský hejtman dr. Ebenhoch stlouká nyní s velikou horlivosti nový »železný kruh«, a sice spoutati chce v jedno německé centralisty všech různých couleurů, klerikály, jichž vůdcem je, mimo to Polákya konservativné velkostatkáře. Ku podivu, jak na pána toho působil úřad, jehož se byl protekcí dra. Körbra domohl a jak od té doby — zmoudřel. Kdyby se to panu Ebenhochovi po- dařilo, byla by to ovšem zdreující většina prot nám Čechům a ostatním parlamentním frakeím však dlouhého trvání by tato koalice sotva měla. věru, že ne déle, než ta první. Zdali je vše mezi Němci tak již urovnáno, že by mohli vedle némeckých liberálův a nacionálů se svým progra- mem zasednouti alpští klerikálové, nevime. Že by mnohý z našich velkostatkářů chuť mél dát »pa- třičnou lekci« nenáviděným Mladočechům, o tom nepochybujeme, však máme za to, že lepši živlové v tomto sboru, již s národem našim dobře smýšlejí a jejichž státnický věhlas nepřestává na štvanici agrárníků proti ostatním poslancům če- ským, asi pana Ebenhocha s díky odmitnou. Pokud jde o Poláky, srovnáváme se s těmi, již za to mají, že by přednost dali velmi rádi alli- anci s námi, že však by se nevzepřeli ani allianci s Němci, kdyby tak kázal národní finanční prospěch jejich. V Haliči jim Němci
doktor Ebenhoch Čecho Němec Polák Halič
14 article
nepřekážejí a Poznaňsko, jak známo, je daleko A cizí rány nebolí, dle — polského pořekadla. Národ náš snesl již mnoho a snad by neklesl ani pod tíhou protivenství, jež by na něj uvalil toto zajímavé združení, v němž by zastoupeni byli centralisté i stoupenci autonomie, liberálové i klerikálové. Stane-li se tato koalice skutkem, o čemž dovolujeme si velice pochybovati, pak by to bylo jen novým dokladem k tomu, jak oprávněné bylo stanovisko, z něhož jsme pře přílišnou důvěrou v německé klerikály varovali — Čechoněmecká obecní a okresní zastu- pitelstva projevují nyní ne pouze souhlas a sym- patie inšpruckým hdinům, již proti osmdesát vlašským studentům mobilisovali čtyřicetitisícové německé město, nýbrž zavěsují k témto projevům nadbytkem různé poznámky o boji, jaký prý německý lid v Čechách sváděti musí, aby uhájil národní ráz svých měst a svého kraje. Výteční Němci z Úštěku kojí prý se nadějí, že všichní Němci, co jich jest po světě, jako jeden muž přispěji tyrolským bratřím ku pomoci proti vlašské zpupnosti a že němečtí po- slanci zejmena všemi zákonnými prostředky o to se zasadí, aby také ostatní německá města před školami, v nichž cizímu vyučuje se jazyku, byla chráněna. Zároveň prý německých poslanců povinností je se vši rozhodností na tom trvati, aby vláda slavnostním způ- sobem danému slibu, chrániti ně- mecko-národní državu, věrně do- stála. — Dobrá. Nemůže býti o tom po- chybnosti, že Inšpruk je zrovna tak hlavním městem vlašské části Tyrolska, jako Praha hlav- ním městem německé části Čech. Však nesmí-li dle rozhodnutí všelikých německých » Volksratů« a »Německých spolků« býti trpěna v městě, kde
Němec Inšpruk Poznaňsko Čechy Úštěk Tyrolsko Praha
15 article
Němci buď právem či švindlem a podvodem uchvátili moc, škola jiného jazyka než něme- ckého, potom zase navzájem nesmí býti v žád- ném městě, kde Neněmci jsou pány, škol ně- meckých. To je přece samozřejmo. Proč by- chom trpěli tedy v Praze tolik německých škol? Proč bychom zde pro Němce budo- vali a vydržovali nádherné školní paláce, když v Inšpruku budovy škol neněmeckých demolují a když jim k tomu ostatní Němci nadšeně tle- skají? Pryč tedy z Prahy s německými školami, pryč s nimi ale též z Karlina, ze Smíchova,z Vinohradů, ze Žižkova atd. Nesmí-li býti ve Vídni jediné české školy, jakým právem roztahují se v českých městech školy německé? Ve Vídni žije de faeto více než 20 proc. Čechů, v Praze se všemi předměstími sotva 10 proc. Němců ! Proč bychom neměli míti tohotéž práva hájiti český ráz Prahy, jaké si osobuje Vídeň a jakého se po- mocí holí, železných pák a kamenů dovolával Inšpručtí? Jestli Němeům slavnostně slíbil dr Körber hájiti národní državu jejich, budeme državu svou hájíti sami.
Němec Čecho Körber Praha Smíchov Žižkov Vídeň Karlin
16 article
— »Gero.« Jiráskovo historické drama z smrtelných zápasů polabských Slovanů, kteréž při neobyčejném vzruchu českého obecenstva tou dobou ovládá scénu Národního divadla, na- zvati jen jednou z nejdůležitějších události če- ského dramatu poslední doby, bylo by málem Pod bezprostředním dojmem »Gerona«, pravíme tak na místě vyhraženém cenění politických národně kulturních hodnot beze všeho zření k estetické ceně Jiráskova nejnovějšího díla, klerá zajistě musí býti nesmirná, ale především v ra- dostném zadostučinění z toho, že během jednoho roku vidíme z téhož péra již druhé uskutečnění představy o dramatickém národním díle uměleckém, tentokráte zrovna v dokonalosti ideální. Po Jiráskově Žižkovi Gerona. Držíme se při tom stále jenom prospěchu, z umění plynoucího nacionální myšlence, kterou klademe i v umění nade vše jině a tu myslíme, že po chodí při Geronovi ještě lépe než při Žižkovi.
Jiráskův Žižek Gera Gerona Slovan národní divadlo Žižek Gerona
17 article
Jiráskův »Žižka« jest imponujícím obrazem z dějin, spolu s reliefní postavou národního hero světodějné platnosti, povznášejícím národní uvě- domění k pýše, k hrdosti z nejslavnějšího kusu historie české. Za to »Gero« ! Vzit jeden z hrobů slovanských kmenů národních tam na severo- německém hřbitově Polabanů, tedy z nejdávnějš minulosti slovanského národa a postaviti jej jako budoucnost západnímu Slovanstvu, pakliže nebude chtíti rozuměti hrozným výstrahám z hrobu toho zejícím a tyto výstrahy vysloviti v době, kdy n staré Evropě ukazují se jižjiž pukliny, kterými půjdou příští trhliny jejích trosek, postaviti před oči českého národa a všech ostatních malých národů slovanských s ním sdružených, kteř spolu viděti chtějí, zdrcujícím dějem nebla- hou osudovost slovanskou, použíti těchto vý- strah jako drastického léku proti slovanskému fatalismu, vybičovati vědomí slovanské z pobo- dlné jeho skrýše vlažnosti a modernistické sensi- tivity a postaviti je před problém bližší, než
Jiráskův Žižek Polaban Gera Evropa
18 article
tušíme, to vše vykonal básník »Gerona« svými čtyrmi kyklopskými akty. Proto jest Jiráskovo drama zde pro nás dílem geniálním, kteréž uvě- domi nás zase jednou, že sedime v divadle plnícím své národní účely, jak tanuly jeho za- kladatelům na mysli. Tak, jako kdyby se někde tam v zadu za jevištěm v prostorách, diváku tal ztěžka představitelných, pozdvihl někde těžký epitaf a z pod něho vystoupil genius skutečného neklamného a původního českého národního dra- matu a s jeviště popadl srdce českého diváka prudkým, až bolestným hmatem, vzal českému člověku dech při první scéně, aby mu ho vráti teprve až výjevem posledním. Zpříma pravíme Zástup po zástupu měl by choditi na Jiráskova »Gerona«, kterýž nervy sice hrozně otřásá, ale neotravuje jich, nýbrž vychovává silnou duši národní, statečnou ke konečnému, už na vždy platnému vítěznému zúčtování se slovan ským osudem, které, jak se zdá, pořád ještě nemáme za sebou.
Jiráskův Gerona
19 article
— Z České akademie pro vědy, sloves- nost a umění. Třída I. v zasedání svém dne 19. t. m. vzala se zájmem na vědomost zprávu pana dra. J. Pekaře, univ. professora, jaký vý- sledek měla cesta jeho po Německu, při níž pátral po legendách svalováclavských. — Do- tace celková připadající na rok 1905 v sumě 18.200 K rozdělena v nařízené rubriky; dva zadané rukopisy odevzdány referentům. Prove- deny jednomyslně některé navrhovací volby na konec usneseno vypsati obvyklá trojí stipen dia (cestovní, badatelské a studijní) po 400 K — Lhůla ku podání žádostí klade se do kone prosince t. r. Žádosti jest dáti do kanceláře akademie; žadatel musí dle stanov podati vě- decké doklady a vyjádřiti otázku, pro kterous o stipendium uchází. — Rodinné zprávy. Slečna Marie Brabco v ze Smíchova a pan František Brůha, odb. učite v Nuslích, slaví sňatek dne 24. listopadu o 11. hod. dopolední v chrámu sv. Václava na Smíchově. — Pan MUDr. František Jenčík, praktický lékař ve Dvoře Králové nad Labem, s chotí Pavlíno roz. Stárkovou, oddání byli dne 21. listopadu v Ja- roměři. — Slečna Marianna Madrova, dcera no- táře v Brně, a pan MUDr. Cyriak Hlavička, plu- kovní lékař hulánského pluku čís. 11 v Pardubicíeh slavili sňatek v úterý dne 22. listopadu o půl 12. hod. dopol, v král, kathedrale sv. Petra a Pavla v Brně. — Vyznamenání. Pan Tomáš Wohlgemuth sladmistr I. pražského měšťanského pivovaru a vy nálezce osvědčených a velice rozšířených přístrojů pro sladovnu: pračky, oračky a rosidla, vyznamenán byl, ač vystavoval hors concours, na letošní hospo dářské výstavě v Praze čestným diplomem Ústřední hospodářské společnosti. Loni obdržel čestný diplom Spolku pro průmysl pivovarský.
J Pekař Brabco Brůha svatý . Václav MUDr Jenčík Pavlína Stárkův Madrův Cyriak Petro Pavel Wohlgemuth Německo Smíchov Nusle Dvůr Králové nad Labe Brno Pardubicíeh Praha Český akademie pro věda
20 article
— Úmrti. V Blínce zemřela paní Josela K děrová, choť statkáře. Tělesná schránka zesnul bude ve čtvrtek po 11. hodině dopol. z domu smutku v Blínce pohlbena. — Alois Aloisievič Skoták. (Pohrobní črta. ) Dn 19. listopadu o 7. hodině ranní zemřel v Praze tuber kulosou plic Alois Aloisievič Skoták, professor ně meckého jazyka na II. mužském gymnasiu, velikého knížete Michala Nikolajeviče v Tiflise. Zvěčnělý by z oněch našich lidí, kteří v cizině svou prací a píl získávají své vlasti sympathii a úctu. Obdržev před 8 roky jako cvičitel a náčelník „Sokola“ v Praze—VII. místo učitele tělocviku na zmíněném již gymnasin jehož ředitelem jest dobrý Čech, skutečný státní rada p. Jos. Drbohlav, a v jehož professorském sboru pů- sobili tehda učitelé Češi pp. V. Rakušan (latina a ře- čtina), J. Svatoš (slovesnost), J. Maršner (hudba); uja se svých povinností s pílí vzornou. Již po dvou l- tech naučil se důkladně ruskému jazyku, vydal vr 1901 knížku tělocvičných her s názvem: „Gymnasti- českija ihry“, která nejen byla ruským ministerstvem kultu a vyučování schválena, ale též pre střední školy jako učební pomůcka přijata. Úspěch tento byl pří- činou, že ještě v roce 1901 r v roce příštím dnem i nocí pracovav, vydal tři další gymnastiky se týkajíc kniby, s názvy: „Upražněnija s palkami 1901“.
Josel Aloisievič Skoták Michalus Nikolajevič Drbohlav Čech Rakušan J Svatoš J Maršner Praha Tiflis Čechy Sokol
21 article
„Gymnastičeskija ihry“ II. tom, 1901 a „Upražněnija s bulavami“ 1902, kterýžto záslužný skutek získal mu po celé Rusi jméno odborníka. Avšal tyte zajisté ve- liké úspěchy 3iletého Čecha v sesterské Rusi, v nichž zpracoval materiál nasbíraný v Čechách, Německu, Svýcarsku a Anglií za doby školních prázdnin, ne- uspokojily jeho silného ducha. Sotva dokončil zmíněné 4 knihy, počal se připravovati k těžkému studiu — gymnasiální professury. To byla zářná mela, k níž Alois Aloisievič chtěl dospěti, netuše, že dostan se k ní jen za cenu svého vlastního života. Na máhavá práce, které se podjal a probděné noci, o vděčily se mu prudkými záchvaty neurasthénie při pravené získanou chudokrevností a počaly se objevo- vati první příznaky souchotin. Přes to před Vánocem složil předepsané zkoušky s úspěchem výborným jsa již dříve ruským poddaným, jako professor něme ckého jazyka, měl před okresním a zemským inspckto- rem, ředitelem p. J. Drbohlavem a celým professor- ským sborem se svými žáky „první vyučovací hodinu na zkoušku“. Úspěch její byl úplný. Avšak zdrav
Rus Čecho Aloisievič J Drbohlav Rus Čechy Německo Svýcarsko Anglie
22 article
Aloisie Alcisieviče bylo již podryto. Ulehl a více ne- vstal. Pobyv nějaký čas v sanatoriu na Kavkaze, kdež choroba jeho se zhoršila, zatoužil v předluše svého konce po domově a také v květnu l. r. přijel do Prahy Pobyl v Prachovských skalách a v Řevnických lesích avšak nemoc : děsnou jistotou ničila jeho zdrav s mathematickou přesností. Pobyv nějaký čas v praž ské nemocnici, přestěhoval se do Buben, kde konečně skonal v náručí své matky — Z městské rady pražské. V těchto dnech bylo v kterýchsi novinách vytýkáno, že měslská rada př volbě školních lékařů zvolila vlastně 10 kandidátů místo 9 a že proto měla býti volba prohlášena za neplatnou, neboť byla v odporu s ustanovením obec- ního řádu. K tomu konstatoval předsedající náměste p. dr. Groš, že z volených kandidátů ovšem 10 ob- drželo nadpoloviční většinu, avšak míst bylo vypsáno toliko devět a nemohlo se tudíž přihlížeti k desátému kandidátu, jenž dostal — ač nadpoloviční většinu — přece méně hlasů, než kterýkoli z předchá zejících.
Alcisievič doktor Groš Kavkaz Praha Bubno
23 article
Dále konstatoval, že obecní lád nijakým způsobem nebyl porušen. — Právo měšťanské bylo udělenop Fr. Novotnému, kožešníku v Praze a p. Janu Krati- novi, majiteli první modní akademie. — M. r. pan Eim urgoval dřívější svůj návrh, aby v hořejší části Letné bylo zřízeno tržiště, návrh odkázán dozorčí radě nad tržnicí. — Správní radě plynáren přikázán byl návrh m. r. p. Koubka na zdokonalení osvětlení ulice Spálené. — M. r. pan Kasalický upozornil, že jistý německý list přinesl zprávu, že všecky inspek toráty členy obecního zaslupitelstva zastávané, jsou placené Vůči tomu usneseno opětně s důrazem na to po- ukázati, že funkce inspektorů jsou vesměs čestné, ne- honorované. — Vyhověno bylo 91 žádosti za přiznán práva domovského dle zákona z r. 1896; 43 žádost téhož druhu bylo zamítnuto. — Panu Václavu Fol- týnovi povolena byla stavba čtyřpatrového domu n Moráni. — Rozpočty obce pražské. Rozpočty důchodův obecních a fondů ve správě obecní, rozpočty českýcl a německých obecných a měšťanských škol v Praze na rok 1905 budou vyloženy k veřejnému nahlédnut po dobu 14 dnů ode dne 23. listopadu do 6. prosinc v úřadovně městské účtárny na radnici staroměstské v hodinách úřadních od 8 hod. ranní do 2. hodiny odpolední. Rozpočet předchozí fondů zádušních kr. hl. města Prahy na rok 1905 byl v radě městské dne 22. listopadu 1904 přednesen a schválen a jest v úřa- dě zádušním v Týnském dvoře č. 1049—I. po čtrnácte dnů od 23. listopadu v hodinách úřadních k veřejnému nahlédnutí vyložen. — Z obci předměstských. Městské zastupitelstv v Bubenči má schůzi ve čtvrtek dne 24. listopadu o 3. hod. odpol. v zasedací síni městského úřadu.
Novotný Kratés Eim Koubek kasalický Fol Moráň Francie Praha Letná Bubeneč
24 article
— Volby do městského zaslupitelstva ve Vršo- vících provedeny byly ve dnech 21. a 22. t. m V I. sboru zvoleni: členy výboru pp. P. Dusil Fr. farář, Exner František, soukromník, Frie Karel, lékárník a maj. domu, Hasman Jan ozdobník, JUDr. Herold Josef, advokát a říš. posl. Holeček Bohumil, stavitel a maj. domu, Jäge Edvard, maj. realit, Klečka Václav, majitel domu a uzenář. Krejčík Václav, hoslinský majitel domu, Schneider Antonín, obchodník a maj. domu, Stádník Matěj, krejčí, Ol me Josef, maj. domu; náhradníky pp. Lukeš Frant. majitel domu a dílovedoucí, Černý Jaro sl av pošt. officiál, Rejhon Frant., poštmistr, Vaní- ček Frant., řed. akc. mlékárny, Čermák Frant. obch., Petr Václav, maj. domu. Ve II. sboru zvo- leni: členy výboru pp. Cmiral Frant, úřadník nemoc. pokl., JUDr. Dlouhý, advokát, Dvořák Josef, pošt. úřadník, Hutterer Rud., řed. měšt škol, Jirásek Jan, obchodník a maj. domu, Ji- rásko Ferd., maj. domu, Müller Frant., mistr truhlářský, Novák Richard, soukromník, Šplí- chal Bedř., správce školy obecné, Šťastný Václ., řezník a maj. domu, Volák Jan, pěstite růží a maj. domu, Zadák Franl., mistr pekařský a maj. domu; náhradníky pp. Ryba Karel, spolu- majitel tiskárny, Šabata Josef, adj. státních dráh Štěpánek Jindř., učitel a maj. domu, Drobn Čeněk, rukavičkář, Fiedler Václav, maj. domu a záv. bedn., Kalabis Ant., truhlář a maj. domu Ve III. sboru zvoleni: členy výboru pp. Drobn Václav, maj. domu a obch., Havlik Jos., maj domu, Herold Bedřich, úřadník adv. kanceláře Holeček Aug., maj. domu, MUDr. Karel Joseí lékař, Klečka Karel, maj. domu a obch., Luke Eman., pošt. podůř., Malý Josef, mistr truhlář.
P Dusil Exner Frie Karel Hasman ozdobník JUDr Herold Josef Holeček Kleček Krejčík Schneider Antonín Stádník Lukeš František Rejhon Čermák Petr Václav Cmiral Dlouhý Dvořák Josef Jirásek Jan Müller Novák Richard Václ Volák Franl Šabata Štěpánek Fiedler Václav Kalabis Havlik Herold Bedřich Holeček Aug MUDr Karel Joseum Luc Eman Vršo Francie Jäge Edvard Šplit Drobn Čeněk Ola I Josef
25 article
Simandl Frant, mistr kominnický, Šenk Fr. mistr obuvnický, Šídlo Václav, maj. domu hostinský, Zimerman Matěj, maj. domu a obch. náhradníky pp. Kytka Matěj. strojmistr stát. dyáh Plaček Tomáš, obchodník, Prušák Jan, dílo vedoucí, Vála Bedřich, hostinský, Wirth Jan obchodník a maj. domu, Vilímek Václav, obchod ník. Zajímavo jest, že účastenství voličů bylo neoby čejně velké, neboť volilo ve III. sboru 50%, ve II. sbo ru 66% a v I. sboru 782% voličů. — Rozpočty okresní v Žižkově na rok 1905 jsou od středy dne 23. listopadu včetně do 7. prosince k ve- řejnému nahlédnutí vyloženy v kanceláři okresního výboru v budově městské radnice v Žižkově číslo dv 11, 12 v II. patře. — Oslavi, narozenin mistra Lukeze. Pražský „Hlahol“ připravil včera svému spoluzakladateli mistru Lukesovi u příležitosti 80. narozenin radostné překva
Simandl Šenk Šídlo Václav Zimerman Kytka Plaček Prušák Jan Bedřich Wirth Jan obchodník Vilímek Oslav Lukez Lukes Žižkov Hlahol
26 article
pení. Před 8. hodinou večerní shromáždili se členo „Hlaholu“ na nádvoří domu v Křemencové ulici, v němž mistr Lukes bydlí a seřadivše se e lampieny v ruce kolem dirigenta p. Piskáčka, zapěli sbor „Dlouho buď zdráv!“ Oslavenec děkoval se slzami v očích za tuto poctu, zejmena když deputace „Hlaholu“, vedená p Tadrou, přednesla mu blahopřání k další řadě let živola. Po opětném zapění slavnostního sboru členové „lilaholu“ se rozešli.
Lukes Piskáček Tadra Křemenec ulice Hlahol
27 article
— Slavnoslní uvílaci vočer „Svazu českoslovan- ského studentstva“. Dne 21. t. m. uspořádán byl ve velkém sále žofínského ostrova representační večer nedávno utvořeného Svazu českoslovanského studenl- stva. Slavnostní večer ten navštívili obu rektoři vy- sokých škol pražských Jeho Magn. dr. Storch J. Mg. Kristian Petrlík, děkanové university i techniky pp. dr. Pastrnek, dr. Hermann dr. Jul. Stoklasa, professoři obou vysokých škol: dr. Jarník, Jedlička, dr. Frankenberger, dr. Schrutz, dr. Veselý, dr. Scherer, docenl dr. Haškovec, dr. Výmola, dr. Míladějov- ský a j. Co však překvapilo veškeré upřímné přátel českoslovanského studentstva, byla takřka napro- stá abstinence našich akademiků při prvém representačním večeru, jímž manifestovali se měl nově utvořený Svaz jako středisko spolkového života če- ského studentstva. Jak mnohoslibný počátek učiněn byl v obrození tohoto života akademické mládeže koncem měsíce května t. r. po známých slavnostech studentských, a již po 6 měsících shledáváme ve středisku tom — rozklad! Smutným úkazem jest. že ze 6000 vysokoškolského studentstva pražského dostavila se ke slavnostnímu večeru ne celá dvě pro- centa. Ptáme se znalců poměrů na vysokých školách, zda cos podobného jest jinde možné? Každý pravý a upřímný přítel studenistva našeho doznati musí, že se toto nalezá na šikmé ploše. A kdo jest původcem těchto žalostných poměrů mezi veškerým českoslo- vanským studentstvem se stále hrozivěti opětují- cích?.... Program zahájen byl Bendlovým sborem
Magn doktor Storch Petrlík Pastrnek Hermann Jula Stoklasa Jarník Jedlička Frankenberger Schrutz Veselá Scherer Haškovec Výmola Míladějov Bendlův svaz českoslovanský studenl
28 article
„Svoji k svému“, jejž zapěl Akad. pěvecký sbor, na- čež virtuos na flétnu p. Augustin Pfeifer zahrál Blod- kův koncert pro flétnu. Slečna H. Kohslerova před- nesla arii Johanny z Čajkovského „Panny Orleanské“ a Rubinsteinovu „Novou lásku“. Když se ulišil po- llesk, promluvil člen výboru Svazu p. K opal stručně o významu a úkolech Svazu. Poukázal na zásluhy zakladatele jeho, prof. dra. Jarníka, a vylíčil výhody kooverace, jež zabrání jistě přepracovanosti jedno- Ilivců a získá širší vrstvy sludentské k práci. Netřeba se obávati sporů, plynoucích z různosti přesvědčení, neboť lze stanoviti soubor otázek, jež jsou společny všemu studentstvu a o nichž mají všichni tenlýž náhled. Udržováním klubovního živola studentského má se právě prolomiti ledová hráz nedůvěry mezi jednotlivci i jednotlivými skupinami a odstraniti ne- dostatek vzájemného poznání. Po řeči p. Kopala za- sedla ke klavíru virtuoska slečna Lola Beranova, jejíž brillantní reprodukce Dvořákova „Reje skřítků“ a Smetanovy skladby „Na břehu moře“ vzbudila ne- utuchající potlesk. Pan Szcepan Brischke, virtuos na housle, přednesl Szcarwenkovu „Ukolébavku“, Ambro- sie „Meditaci“ a svou skladbu „Rondo capricioso“, načež Akademický pěvecký sbor zapěl Vendlerovu
Augustin Pfeifer Blod H Kohslerův Johann Rubinsteinův profesor doktor Jarník Kopal Lolo Beranův Dvořákův Smetanův Szcepan Vendlerův Ronda svaz p Čajkovský „ pannus Orleanský
29 article
„Věrnou milou“. Tím byl program vyčerpán a pří- tomní oddali se přátelskému rozhovoru, jejž zahájil zakladatel Svazu pan prof. Jarník. Rozhovořil se o úkolech Svazu a projevil naději, že nová organisace ponenáhlu se vžije a ustaví na pevných základech a končil těmito slovy: Význam soustředění student- stva v jedinou mohutnou ústřední organisaci nenía nemůže býti v tom, jakoby od nynějška veškeré stu- dentstvo mělo býti jednolité, bez rozdílů. Jedno však můžeme právem očekávat, že příslušníci obce aka- demické budou tolerantní k odlišnému mínění svých kollegů, že nebudou plíkře vystupovati jední proli druhým. Bývají vyslovovány stesky, že nynější dům akademický, sídlo Svazu, nevyhovuje ani zevnějškem ani rozsáhlostí. Že jest dům ten pouhým provisoriem, vysvílá z toho, že stále ještě existuje spolek pro vy- stavění akademického domu, jchož výbor zajisté s tou- hou očekává okamžik, až bude moci studentstvu vy- sokoškolskému postaviti v Praze stánek důslojný. Avšak co by byl plater palác sebe nádhernější, kdyby se předem nevědělo, co do budovy té přenésti. Na vás, milí přátelé akademičtí, jest, abyste Spoíku pro vy- stavění akademického domu úlohu jeho značně usnad- nili, ano, nepřeháním, tvrdě, že jest to úplně ve vast moci. Organisujte se na základě moderním tak, aby to vyhovovalo úplně jak studentstvu tak i české ve- řejnosti, organisujte se tak, abyste dostáli zvýšeným požadavkům, jež na vás klade doba nová se svými úžasnými pokroky ve všech oborech lidského vědění.
profesor Jarník Praha
30 article
Jedinou chybu měiž tato organisace, nechať si zjed- nává stále víc a více stoupenců ve studentstvu tak, aby nedostatek vhodných místností pro náležité roz- vinutí se organisace, jinak dokonalé, byl citelný, ano ať zavládnou po této stránce poměry přímo nesnesi- telné! Pak bude vyhráno: jakmile uvidí česká veřej- nost, že studentstvo má, s čím by vtáhlo do nové bu- dovy, že pracuje čile, uvědoměle a obětavě ku pro- spěchu národa a sebe sama, pak, přátelé drazí, ne- mějte strachu, pak, ale jen pak vám postaví náro palác tak nádherný, jako postavil českému umění dra- matickému, a aby chvíle ta přišla co nejdříve, aby slovo zde dnes vyslovené se záhy vtělile ve skutek. aby se brzy na krásném místě pozvédal nový dům akademický, důstojné sídlo Svazu českoslovanského studentstva a všech spolků v něm zastoupených, tomu provolávám z hloubi srdce upřímné Na zdar! — Když za potlesku prof. Jarník skončil, zapěli slovinští aka- demíci čtyřhlasně krásné své národní písně, čímž večer byl ukončen — Dozorčí raddu vodárny král. hlav. města rrany a městských obcí Karlínu, Smíchova, Král. Vinohradn a Žižkova k X. schůzi svolal starosta měst pražských p. JUDr. Vladimír Srb na čtvrtek dne 1. prosince o 4. hod. odpol. do staroměstské radnice. Jednati se bude o návrhu rozpočtu společné vodárny na rok 1905.
Jarník Král JUDr Vladimíra Srb Karlín Smíchov Žižkov svaz českoslovanský studentstvo
31 article
— Krajinská schůze poštmistrů, expedientůa úřadníků pomocných v Pardubicích bude se konati v neděli dne 27. listopadu t. r. v místnosti hotelu Doskočilova o 3. hod. odpol. s následujícím pořadem: 1. Důsledky zdražování životních potřeb na poměry pošt. úřadníků třídních. 2. Čeho lze nám očekávati o výsledku schůze pro všeobecnou dohodu ze dne9. října 1904. 3. Různé otázky stavovské a organisační. 4. Volné návrhy. Americký svátek. Za příčinou svátku díků vzdávání (Thanksgiving Day) zůstane kancelál zdej- šího amerického konsulátu ve čtvrtek dne 24. t. m uzavřena. — Hálkův večer pořádá Umělecká beseda dnes ve středu 23. t. m. o půl osmé hod. večer ve velkém sále Měšťanské besedy. Na programu jest proslov univ prof. dra. Jarosl. Vlčka o Ilálkovi a zpěvná čísla: sola i sbory, vesměs písně na verše Hůlkovy. — Dary. K uclění památky stav. rady pan Rudolfa Tereby věnoval spolku pro české feriální osady notář p. JUDr. Adolf Zahradník v Praze 20 korun. — Pan František Sejdl, správce Kříží- kovy elektrické dráhy, daroval do sbírek měšťanské školy chlapecké v Praze Libni opětně několik velmi cenných fysikálních přístrojů. — Výkrop zavražděných. Balsamování tělesných ostatků zavražděného Takacse bude skončeno v pá- tek. V pondělí neho v úterý budou ostalky ty i za- vražděné Hanzeliové vykropeny a pohřbeny. — Nč- které ženy a dívky z Krče, které znaly Hanzeliovu položí na rakvičku věnee.
Doskočilův Hálkův profesor doktor Hůlkův Tereba JUDr Zahradník Sejdl Pardubice Praha 20 Praha Libeň Krč Thanksgiving Dao
32 article
— Povoznictví na Frautiškově nádraží. Ke vče- rejší zprávě o převzetí povoznictví z Františkova ná- draží dopravním podnikem spojených zasílatelů praž- ských dlužno dodati, že budoucně bude brán zřele na odhlášky jen potud, pokud budou vlastnoručně podepsány a úplnou adresou (s udáním části města ulice, čísla domu) opatřeny; v případech však po- chybných nutno pravost podpisu dráze hodnověrně potvrditi — Otevření osobní zastávky Mutišov. Dnem 25 listopadu t. r. olevřena bude zastávka místní dráhy z Kostelce—Cejle do Slavonic, Mutišov, pro doprav osob a zavazadel. Jízdní lístky vydávány budou v vlaku, zavazadla dopravují se za doplatek. — Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech. V 47. týdnu l. r. od 13. do 19. listopadu bylo měst- skému fysikátu oznámeno 114 případů nakažlivých nemocí a sice: 2 případy tyfu střevního (1 na hoř. Novém městě a 1 na Vyšehradě), planých neštovic 15. spalniček 62 (22 v Libni, 16 na hoř. Novém městě 8 na Vyšehradě, 7 v Josefově, 7 na Starém městě), spály 17 (6 v Holešovicích, 7 na Malé straně), kašl dusivého 2, záškrtu 10, chřipky 1, tuberkulí plic trachomu 1 případ. Na Hradčanech v tomto týdnu ne vyskyll se žádný případ nakažlivého onemocnění.
Frautiškov nádraží Františkov Kostelec — Cejl Slavonice Vyšehrad Libeň Josefov Holešovice Hradčany Mutišov