2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
23. listopadu 1904.
5
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. listopadu.
Protirakouské projevy v Ilalii.
Také v Bologni konala se za předsednictví
posl. Veneziana protestní schůze proti udalostem
inšpruekým. Navštívilo ji asi 2000 občanův
Potom odobraly se zástupy k rakousko-uherskému
konsulátu, byly ale zadrženy vojskem. Před
Garibaldovým pomníkem spálen
byl rakouský prapor. Při demonstrací
svedeny opětně šarvátky se socialisty, při čemž
několik osob bylo zraněno.
Anglický vpád do Persie.
Pod doslovným tímto nadpisem otiskují
»Daily News« přípis, v němž znalec anglo-in-
dických poměrů mr. C. J. O'Donnell podle sa-
motného officiálního komuniké o cíli a směru
»obchodní missie« anglické dovozuje, že
poslání tovpravděnemáobchodní
nýbrž politické a strategické
účely. K poznámce officiální, že toto posel
stvo provázeno bude »malou družinou indické
jizdy«, podotýká O'Donnell: »Toto vyslán
ozbrojené moci do území spřáte-
leného a celkem civilisované ho
souseda jest útokem na slušný
mezinárodní styk, jež by mohl
snadno vésti k »nahodilému krve-
prolití«. Upřímný Brit tento dokazuje dále,
že »obchodní poselství« toto nemá navštiviti
žádné ze středisek obehodních
žádný z bohatých krajův Persie, nýbrž území.
jež skládá se — z vysokých hor a ze solních
pouští. Dle popisů místopisných ukazuje pak
O'Donnel dále krok za krokem, že poselstvo
sloužiti bude i tomuto účelu: Od let byla za-
milovaným plánem výbojných živlů britskýchv
Garibaldův
J O Donnell
O Donnell
Brita
O Donnel
Praha
Bologna
Persie
Daily News
6
article
Indii stavba strategické železnice
od Kurači Beludžistanem do Kejtalu. Kolejnice
a nepochybně i prahy jsou již nahromaděny na
sinderském pomezí. Dalším vývojem plánu toho,
lordem Curzonem uzákoněným, jest dostavěti
železnici saž do srdce Persie«. »Obchodu« jeho
poselstvo má operovati po 6 měsíců ve směru
tohoto prodloužení. Výstavba dráhy
té umožníla by místokráli indickému, aby v ně-
kolika týdnech 100.000 vojáků z ve-
likých vojenských láborů Pen-
džabu do středních rovin perských
poslal.« O'Donnel dodává, že emir afganský
není nijak polěšen vyhlídkou, že dráhou tou
dostanou se mu Angličané do zad a v bok
Proto vypraviti se má co nevidět politické po-
selstvo s Danem, st. tajemníkem indickým, v čele
do Kabulu, aby emira upokojilo. Podle tohoto
vyličení anglického listu sama jest zjevno, že an-
glické poselstvo do Persie má týž ráz, jako
»pokojná výprava« do Tibetu: jest to součást
plánu využiti nynější nesnáze Ruska, aby država
anglická v Asii, zvláště v okolí Indie, byla co
nejvíce rozšířena, také prý, kde Rusko mělo již
staré a větší zájmy než Britové sami. Slovem,
jest to politika nejbezohlednějšího egoismu a to
netoliko vůči Rusku, nýbrž i vůči sousedním
národům asijským. Ale ku podivu, mírumilovei
evropského západu, kteří tolik se pohoršili vý-
pravou ruskou do Mandžurska, o těchto usur-
pacích anglických, ač se jimi způsobují zárodky
příštích konfliktů válečných, a ač se jimi řadě
národů vtiskuje v týl anglická pěsť — ani ne-
dutají. Ovšem neběží tuto o dobyvatele slo-
vanského
Kejtala
Curzon
Angličan
Dano
Kabula
Brito
Indie
Persie
Pen
Rusko
Asie
O ' Donnel
7
article
Přednáška pana Erneste Gaye
V „Alliance francaise“.
Přednáška pana Erneste Gaye
V „Alliance francaise“.
Za velmi hojného účastenství vybraného
obecenstva konala se včera přednáška našeho
sympatického hosta francouzského pana Erneste
Gaye, člena městské rady pařížské, v »Alli-
ance francaise«. Velký sál Čižkova restau-
rantu poskytoval skvělý pohled, krásný večer
»Alliance frangaise« těšil se úplnému zdaru
přednáška pana Gaye měla velký úspěch.
Naší zprávě včerejší, ohlašující conferenci p. Gaye
nebylo porozuměno s jisté strany a musíme se proto
ohraditi, že bychom jakýmkoliv způsobem naráželi
na činnost osoby neb korporace některé. Činnost
»Alliance frangaise« vydobyla si uznání s naší strany
již dávno a se strany francouzské bylo jí právě v
včerejším večeru projeveno rovněž plné uznání licho-
tivými slovy p. Gaye i dary, věnovanými pařížským
komitétem »Alliance frangaise« předsedovi pražské
»Alliance« i spolku. Včerejší elegatní večer byl jedním
z nejzdařilejších, pořádaných »Alliancí«, byla to pěkn
intimní manifestace francouzskočeská, na níž objevi
se též nový francouzský konsul p. Colomiés
jehož první vystoupení v české společnosti a jeho
roztomilá, srdečná řeč učinily nepříznivější dojem.
Pan konsul zajisté seznal již, že české přátelství
k Francii je věnováno jen jeho slavné vlasti a vy-
plývá z pocitů stejně hlubokých jako upřímných, n
něž nemůže působiti nijaký vliv politický neb stran
nický. Naše sympatie neomezojí se na nějakou
stranu ve Francii a jsou tím vzdálenější vnitřním
bojům Francie, čím bližší jsou jejímu srdci. Pan
konsul Colomiés převzal ochotně předsednictví
včerejší schůze. Přednáška p. Gaye byla velmi zá-
bavná, lehkým a půvabným způsobem tlumoči
duchaplný francouzský řečník vážné city a myšlenky
opravdové. Jeho přednes byl jasný a vřelý a bouřlivý
potlesk zazněl po conferenci.
Ernest
Alliance
Ernest gay
Čižkův
Colomiés
Francie
Alliance
8
article
Řečník v úvodu děkuje francouzskému konsulu
že uvolil se předsedati tomuto večeru, který má ráz
tak útulně rodinný. Tím projevuje své sympalie dilu
dobrému, jež soustřeďuje tolik dobré vůle a snahy.
Dále oceňuje řečník horlivou činnost předsedy »Alliance
francaise« pana dra. L. Pinkasa a doufa, že za jeho
předsednictví spolek bude zkvétati. Potom vypravuje
řečník o historii a dílu »Alliance francaise«.
Významný tento spolek založen byl 21. června
r. 1883 v klubu Saint Simon za předsednictví pana
Cambona, diplomatického zástupce vlády francouzské
v Tunisu a pana Princisa, generálního inspektora
v ministerstvu vyučování. Dobrá vila byla při zrození
»Alliauce francaise«, jež se ihned rozvinula mocně
a stále pokračuje v před. Za několil let její rozpočet
vzrosti na 100.000 franků, jež rozdávala po všech
končinách světa. Nyní má »Alliance frangaise« přátely
a spolupracovníky po celém světě, kde všude šiří zna-
lost francouzského jazyka a osvěty. Úspěch tohoto
díla tak eminentně francouzského a lidského byl velký
a rychlý a hlavní jeho příčina byla velmi prostá?
»L'Aliance frangaise« neprovozuje politiku.
Nynější předseda Alliance, jeden z její zaklada-
telů pan Princis pěkně vystihl cil Alliance: je to spo-
lek neodvislý, nemající officiálních styků. Má úctu
k vládě své vlasti, chce ji všude podporovati a po
případě jednati na jejím místě, kde by byla obava,
že by se mohla kompromitovati. Chce míti vliv na
veřejné mínění. Chce pracovat pro existenci vlivu
francouzského a též obchodně podporovati pokrol
L Pinkasa
Cambon
Princiso
Princis
Tunis
Alliance francais
Saint Simon
Alliance
9
article
vývozu francouzského zboží. Dovolává se součinnost
lidí dobré vůle všech stran. Chce založiti svaz všecl
dobrých občanů a chce docíliti svornost. Šíří poznán
francouzské řeči, kterou miluje, poněvadž je to jej
rodná řeč a poněvadž žádná řeč nevyslovila lépe vy.
soké myšlenky moderního svědomí a netlum čila vý
razněji vycházející světlo ideálů.
Brzo po založení Alliance frangaise byl ustano
ven odbor pražský a sice 1885 a první jeho před
seda Soběslav Pinkas přičinil se o prospěch jeho
Dílo jsouc počaté, zdárně pokračuje za předsednictv
jeho syna. Od činnosti pražské Alliance frangaise lze
si slibovati nejlepší výsledky.
Jazykové otázky hrají velkou roli v osudech ná
rodů. Jazyk je velkou moci. Je duší národa a vyja-
dřuje jeho city. Národy potlačené vždy zachovaly
své národnosti zachováním své řeči. Náš velký bás
ník provencalský Mistral pravil: »Je li národ otro
kem, dokud má svou řeč, má v rukou klíč svého
žaláře.«
Pro šíření sympatie a úcty ku jménu francouz
skému pracujeme šířením francouzské řeči. Tim há
jíme též vliv francouzský a chráníme spojitost s duš
vlasti našich krajanů, žijících v cizině.
Řeč mateřská je drahým odkazem vlasti, jejíž
obraz nosíme ve svých srdcích. Často se cituje ne
obyčejný výrok dítěte. Ve, škole elsasko-lotrinské
pruský místodržitel ptal se hocha, který je největšt
národ na zemi. »Francie!« odvětil hoch. »A kde je
Francie?« ptal se úřadník. »Zde!« odpověděl školák
a ukázal na své srdce.
Pinkas
Mistral
Soběslav
Francie
Alliance frangais
10
article
Velký spisovatel. Renan výmluvně velebil krásy
řeči francouzské. »Řeč francouzská je roztomilá
Jaké věci byly řečeny Francouzy! Řeč francouzská
není jazykem národa fanatického ani smutného. Tét
řeči by se měly učit smutné ragy. Měli bychomj
učiti naše nešťastné bratry slovanské, kteří lrpěli po
staletí. Frančtina a francouzské víno odvrátí je o
pessimismu. Frančtina těší a povzbuzuje k radost
nému nazírání životnímu.
Velkou inferiorností barbara, orientálce je, ž
nedovede se smát. Naučte všecky národy smáti se
po francouzsku. To je velmi filosofické a zdravé.
Nejlepší politikou je snaha učiniti člověka spokoje-
ným. Jediný to prostředek zabrániti, aby byl zlým
Naše raca galská v tomto směru vždy vynikala. Naše
řeč, naše mravy, naše víno a naše písně šířily vždy
ve světě apoštolství dobrého humoru a lidskosti.«
Ku příjemnému nutno připojiti užitečné. Poslání
jazyka francouzského není jen šířiti jasný a veselý
názor, ale i podporovati hmotné zájmy. Musíme hle-
děti i obchodně se stýkati s národy sympatisujícími
s Francil. Je nulno působiti ve prospěch společných
zájmů. Za dob největší moci naší literatury a naší
řeči naše výrobky byly uznávány a odbírány celým
světem. Od té doby vznikli nám velcí soupeři, kteř
nám dělají konkurenci a zmenšili náš vývoz. Ale
tomu vzdoruje náš průmysl, pařížské zboží zacho-
valo si převahu svého vkusu, svůj »chic« a díky
vám, dámy, francouzská moda vládne všudel
To však nestačí. Je třeba vážnějších a rozšíře-
nějších styků obchodních. Národové se milující musí
se sbližovati a dojíti k volné výměně svých statků.
Je třeba mnoho energie a intelligence. Zejmen
nutno poučovati a šířiti správné informace.
Francouza
11
article
Co platí o produktech francouzských, platí
o cizích. Může vzniknouti zisk pro všechny. Řeč
francouzská má býti naším prostředníkem, až bu-
deme šířiti u vás naše zboží a vaše zboží u nás
Alliance francaise, sloužící hospodářským zájmům,
podporuje též mravní zájmy.
Duch národa projevuje se v definici, kterou dává
právu Pro některé právo znamená slávu, pro jiné
právo je užitkem a pro Francii právo je: spra
vedlnostl Francie často, někdy příliš často pře
pínala rytířskost své povahy, prolévala svou krev
na polích, kde nevyrostia pro ni nežli nevděčnost
Ale přes to všude zůstanou krásné sledy šlechet-
ného poslání Francie.
Je li nevděčnost často naší odměnou, za to s tím
větším pohnutím myslíme na zemi, jejíž sympatie
k Francii byly vždy živé, upřímné a tradicionální
Pro Francii bojoval a zemřel český král, jehož
pomník brzo bude zdobit bojiště u Kreščaku. Ne-
zapomněli jsme též, že Čechové tak šlechetně se
ozvali před 34 lety ve prospěch poražené Francie.
L'Alliance frangaise chce povznésti duši národa
a vy jí přispějete k její snaze. Jsme jako fran-
couzské víno, které cesty činí lepšími. V cizích
zemích zapomínáme na své domácí nesváry, na
strany a byzantinské odstiny, jež nás oddělují a
cílíme se pouze Francouzi.
Činnost Alliance obrací se zejmena k ženám
francouzským, k matkám, jež učí své děti rodné řeči.
»Co je vryto do srdce ženy, je posvěceno nesmrtel
nosti. Sťastný je národ, u něhož žena má smysl pro
tužby vlastenecké! Ženám patří budoucnost a vítěz
ství!« Tato krásná slova pronesl velký vlastenec
chorvatský, biskup Strossmayer.
Čecho
Francouz
Strossmayer
Francie
12
article
Prosíme, aby ženy české podporovaly ideály žen
francouzských. Vím, že můj appell nezůstane ben
ohlasu, neboť vím, jak vysoká je intelligence česká.
jak milujete naši literaturu a řeč a že máte poroz-
umění pro poslání naší řeči, jak je vysvětluje Renan
Vy, časké dámy, budete skvělými propagálory dobré
mysli a lidskosti ve smyslu Renanově. Milujte naši
řeč. Jako vy, naše řeč je krásná, jako vy je ele
gantní a roztomilá... A pijte naše vino, pějte naše
písně. Naše víno je vzácné a povzbuzuje veselost
bude ozařovat vaše rty, závodící s českými granáty
Naše styky budou se množiti a prospívat ve všech
oborech, budou směřovati k vzájemnému poznání
tak oba národové vykonají mnoho dobrého a vel-
kého. (Bouřiivý potlesk.)
Francouzský konsul p. Colomiés projevuje
díky panu Gayovi za jeho přednášku tak zajímavou
i za to, že vyhnul se v ní politice. Ponecháváme
rádi politiku příslušným kruhům, zde v kruhu tak
přátelském, kde dámy mají většinu, nebylo by an
galantní o ní mluviti. Naší politikou bude líbiti se
(Veselost a potlesk.
Potom odevzdal p. konsul předsedovi dru. Pin
kasovi stříbrnou medailli, věnovanou mu paříž
ským ústředním komitétem »Allinnce« jako uznán
jeho horlivé činnosti. Řečník vzpomíná drahé pa
mátky otce předsedova, zakladatele pražské »Alliance«
prof. Soběslava Pinkasa, a prost jeho syna, aby
přijal medaillii jako vzpomínku na Francii a jejiho
konsula v Praze. (Potlesk.)
Pan dr. Pinkas dojat děkuje za vzácnou
vzpomínku, již nepřijímá pro sebe, ale pro celý
spolek a jeho výbor. Na to p. Gay odevzdává
»Allianci« dar 100 franků cd komitétu »Alliance
frangaise« v 16. arrondissementu pašížského. Spo-
lečnost setrvala pak dlouho ve velmi animované
náladč.
Renan
Renanův
profesor
Pinkasa
doktor
Pinkas
Francie
Praha
spo
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Hornorakouský zemský hejtman dr.
Ebenhoch stlouká nyní s velikou horlivosti nový
»železný kruh«, a sice spoutati chce v jedno
německé centralisty všech různých couleurů,
klerikály, jichž vůdcem je, mimo to Polákya
konservativné velkostatkáře. Ku podivu, jak na
pána toho působil úřad, jehož se byl protekcí
dra. Körbra domohl a jak od té doby —
zmoudřel. Kdyby se to panu Ebenhochovi po-
dařilo, byla by to ovšem zdreující většina prot
nám Čechům a ostatním parlamentním frakeím
však dlouhého trvání by tato koalice sotva měla.
věru, že ne déle, než ta první. Zdali je vše
mezi Němci tak již urovnáno, že by mohli vedle
némeckých liberálův a nacionálů se svým progra-
mem zasednouti alpští klerikálové, nevime. Že by
mnohý z našich velkostatkářů chuť mél dát »pa-
třičnou lekci« nenáviděným Mladočechům, o tom
nepochybujeme, však máme za to, že lepši živlové
v tomto sboru, již s národem našim dobře
smýšlejí a jejichž státnický věhlas nepřestává na
štvanici agrárníků proti ostatním poslancům če-
ským, asi pana Ebenhocha s díky odmitnou.
Pokud jde o Poláky, srovnáváme se s těmi, již
za to mají, že by přednost dali velmi rádi alli-
anci s námi, že však by se nevzepřeli ani
allianci s Němci, kdyby tak kázal národní
finanční prospěch jejich. V Haliči jim Němci
doktor
Ebenhoch
Čecho
Němec
Polák
Halič
14
article
nepřekážejí a Poznaňsko, jak známo, je daleko
A cizí rány nebolí, dle — polského pořekadla.
Národ náš snesl již mnoho a snad by neklesl
ani pod tíhou protivenství, jež by na něj uvalil
toto zajímavé združení, v němž by zastoupeni
byli centralisté i stoupenci autonomie, liberálové
i klerikálové. Stane-li se tato koalice skutkem,
o čemž dovolujeme si velice pochybovati, pak
by to bylo jen novým dokladem k tomu, jak
oprávněné bylo stanovisko, z něhož jsme pře
přílišnou důvěrou v německé klerikály varovali
— Čechoněmecká obecní a okresní zastu-
pitelstva projevují nyní ne pouze souhlas a sym-
patie inšpruckým hdinům, již proti osmdesát
vlašským studentům mobilisovali čtyřicetitisícové
německé město, nýbrž zavěsují k témto projevům
nadbytkem různé poznámky o boji, jaký prý
německý lid v Čechách sváděti musí, aby uhájil
národní ráz svých měst a svého kraje. Výteční
Němci z Úštěku kojí prý se nadějí, že všichní
Němci, co jich jest po světě, jako jeden
muž přispěji tyrolským bratřím ku pomoci
proti vlašské zpupnosti a že němečtí po-
slanci zejmena všemi zákonnými prostředky
o to se zasadí, aby také ostatní německá
města před školami, v nichž cizímu vyučuje se
jazyku, byla chráněna. Zároveň prý německých
poslanců povinností je se vši rozhodností na
tom trvati, aby vláda slavnostním způ-
sobem danému slibu, chrániti ně-
mecko-národní državu, věrně do-
stála. — Dobrá. Nemůže býti o tom po-
chybnosti, že Inšpruk je zrovna tak hlavním
městem vlašské části Tyrolska, jako Praha hlav-
ním městem německé části Čech. Však nesmí-li
dle rozhodnutí všelikých německých » Volksratů«
a »Německých spolků« býti trpěna v městě, kde
Němec
Inšpruk
Poznaňsko
Čechy
Úštěk
Tyrolsko
Praha
15
article
Němci buď právem či švindlem a podvodem
uchvátili moc, škola jiného jazyka než něme-
ckého, potom zase navzájem nesmí býti v žád-
ném městě, kde Neněmci jsou pány, škol ně-
meckých. To je přece samozřejmo. Proč by-
chom trpěli tedy v Praze tolik německých
škol? Proč bychom zde pro Němce budo-
vali a vydržovali nádherné školní paláce, když
v Inšpruku budovy škol neněmeckých demolují
a když jim k tomu ostatní Němci nadšeně tle-
skají? Pryč tedy z Prahy s německými školami,
pryč s nimi ale též z Karlina, ze Smíchova,z
Vinohradů, ze Žižkova atd. Nesmí-li býti ve Vídni
jediné české školy, jakým právem roztahují se
v českých městech školy německé? Ve Vídni
žije de faeto více než 20 proc. Čechů, v Praze
se všemi předměstími sotva 10 proc. Němců ! Proč
bychom neměli míti tohotéž práva hájiti český ráz
Prahy, jaké si osobuje Vídeň a jakého se po-
mocí holí, železných pák a kamenů dovolával
Inšpručtí? Jestli Němeům slavnostně slíbil dr
Körber hájiti národní državu jejich, budeme
državu svou hájíti sami.
Němec
Čecho
Körber
Praha
Smíchov
Žižkov
Vídeň
Karlin
16
article
— »Gero.« Jiráskovo historické drama z
smrtelných zápasů polabských Slovanů, kteréž
při neobyčejném vzruchu českého obecenstva
tou dobou ovládá scénu Národního divadla, na-
zvati jen jednou z nejdůležitějších události če-
ského dramatu poslední doby, bylo by málem
Pod bezprostředním dojmem »Gerona«, pravíme
tak na místě vyhraženém cenění politických
národně kulturních hodnot beze všeho zření
k estetické ceně Jiráskova nejnovějšího díla, klerá
zajistě musí býti nesmirná, ale především v ra-
dostném zadostučinění z toho, že během jednoho
roku vidíme z téhož péra již druhé uskutečnění
představy o dramatickém národním díle
uměleckém, tentokráte zrovna v dokonalosti
ideální. Po Jiráskově Žižkovi Gerona. Držíme
se při tom stále jenom prospěchu, z umění
plynoucího nacionální myšlence, kterou klademe
i v umění nade vše jině a tu myslíme, že po
chodí při Geronovi ještě lépe než při Žižkovi.
Jiráskův
Žižek
Gera
Gerona
Slovan
národní divadlo
Žižek Gerona
17
article
Jiráskův »Žižka« jest imponujícím obrazem
z dějin, spolu s reliefní postavou národního hero
světodějné platnosti, povznášejícím národní uvě-
domění k pýše, k hrdosti z nejslavnějšího kusu
historie české. Za to »Gero« ! Vzit jeden z hrobů
slovanských kmenů národních tam na severo-
německém hřbitově Polabanů, tedy z nejdávnějš
minulosti slovanského národa a postaviti jej jako
budoucnost západnímu Slovanstvu, pakliže nebude
chtíti rozuměti hrozným výstrahám z hrobu toho
zejícím a tyto výstrahy vysloviti v době, kdy n
staré Evropě ukazují se jižjiž pukliny, kterými
půjdou příští trhliny jejích trosek, postaviti před
oči českého národa a všech ostatních malých
národů slovanských s ním sdružených, kteř
spolu viděti chtějí, zdrcujícím dějem nebla-
hou osudovost slovanskou, použíti těchto vý-
strah jako drastického léku proti slovanskému
fatalismu, vybičovati vědomí slovanské z pobo-
dlné jeho skrýše vlažnosti a modernistické sensi-
tivity a postaviti je před problém bližší, než
Jiráskův
Žižek
Polaban
Gera
Evropa
18
article
tušíme, to vše vykonal básník »Gerona« svými
čtyrmi kyklopskými akty. Proto jest Jiráskovo
drama zde pro nás dílem geniálním, kteréž uvě-
domi nás zase jednou, že sedime v divadle
plnícím své národní účely, jak tanuly jeho za-
kladatelům na mysli. Tak, jako kdyby se někde
tam v zadu za jevištěm v prostorách, diváku tal
ztěžka představitelných, pozdvihl někde těžký
epitaf a z pod něho vystoupil genius skutečného
neklamného a původního českého národního dra-
matu a s jeviště popadl srdce českého diváka
prudkým, až bolestným hmatem, vzal českému
člověku dech při první scéně, aby mu ho vráti
teprve až výjevem posledním. Zpříma pravíme
Zástup po zástupu měl by choditi na Jiráskova
»Gerona«, kterýž nervy sice hrozně otřásá, ale
neotravuje jich, nýbrž vychovává silnou
duši národní, statečnou ke konečnému, už na
vždy platnému vítěznému zúčtování se slovan
ským osudem, které, jak se zdá, pořád ještě
nemáme za sebou.
Jiráskův
Gerona
19
article
— Z České akademie pro vědy, sloves-
nost a umění. Třída I. v zasedání svém dne
19. t. m. vzala se zájmem na vědomost zprávu
pana dra. J. Pekaře, univ. professora, jaký vý-
sledek měla cesta jeho po Německu, při níž
pátral po legendách svalováclavských. — Do-
tace celková připadající na rok 1905 v sumě
18.200 K rozdělena v nařízené rubriky; dva
zadané rukopisy odevzdány referentům. Prove-
deny jednomyslně některé navrhovací volby
na konec usneseno vypsati obvyklá trojí stipen
dia (cestovní, badatelské a studijní) po 400 K
— Lhůla ku podání žádostí klade se do kone
prosince t. r. Žádosti jest dáti do kanceláře
akademie; žadatel musí dle stanov podati vě-
decké doklady a vyjádřiti otázku, pro kterous
o stipendium uchází.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Brabco v
ze Smíchova a pan František Brůha, odb. učite
v Nuslích, slaví sňatek dne 24. listopadu o 11. hod.
dopolední v chrámu sv. Václava na Smíchově. —
Pan MUDr. František Jenčík, praktický lékař ve
Dvoře Králové nad Labem, s chotí Pavlíno
roz. Stárkovou, oddání byli dne 21. listopadu v Ja-
roměři. — Slečna Marianna Madrova, dcera no-
táře v Brně, a pan MUDr. Cyriak Hlavička, plu-
kovní lékař hulánského pluku čís. 11 v Pardubicíeh
slavili sňatek v úterý dne 22. listopadu o půl
12. hod. dopol, v král, kathedrale sv. Petra a Pavla
v Brně.
— Vyznamenání. Pan Tomáš Wohlgemuth
sladmistr I. pražského měšťanského pivovaru a vy
nálezce osvědčených a velice rozšířených přístrojů
pro sladovnu: pračky, oračky a rosidla, vyznamenán
byl, ač vystavoval hors concours, na letošní hospo
dářské výstavě v Praze čestným diplomem Ústřední
hospodářské společnosti. Loni obdržel čestný diplom
Spolku pro průmysl pivovarský.
J Pekař
Brabco
Brůha
svatý . Václav
MUDr
Jenčík
Pavlína
Stárkův
Madrův
Cyriak
Petro
Pavel
Wohlgemuth
Německo
Smíchov
Nusle
Dvůr Králové nad Labe
Brno
Pardubicíeh
Praha
Český akademie pro věda
20
article
— Úmrti. V Blínce zemřela paní Josela K
děrová, choť statkáře. Tělesná schránka zesnul
bude ve čtvrtek po 11. hodině dopol. z domu smutku
v Blínce pohlbena.
— Alois Aloisievič Skoták. (Pohrobní črta. ) Dn
19. listopadu o 7. hodině ranní zemřel v Praze tuber
kulosou plic Alois Aloisievič Skoták, professor ně
meckého jazyka na II. mužském gymnasiu, velikého
knížete Michala Nikolajeviče v Tiflise. Zvěčnělý by
z oněch našich lidí, kteří v cizině svou prací a píl
získávají své vlasti sympathii a úctu. Obdržev před
8 roky jako cvičitel a náčelník „Sokola“ v Praze—VII.
místo učitele tělocviku na zmíněném již gymnasin
jehož ředitelem jest dobrý Čech, skutečný státní rada
p. Jos. Drbohlav, a v jehož professorském sboru pů-
sobili tehda učitelé Češi pp. V. Rakušan (latina a ře-
čtina), J. Svatoš (slovesnost), J. Maršner (hudba); uja
se svých povinností s pílí vzornou. Již po dvou l-
tech naučil se důkladně ruskému jazyku, vydal vr
1901 knížku tělocvičných her s názvem: „Gymnasti-
českija ihry“, která nejen byla ruským ministerstvem
kultu a vyučování schválena, ale též pre střední školy
jako učební pomůcka přijata. Úspěch tento byl pří-
činou, že ještě v roce 1901 r v roce příštím dnem
i nocí pracovav, vydal tři další gymnastiky se týkajíc
kniby, s názvy: „Upražněnija s palkami 1901“.
Josel
Aloisievič Skoták
Michalus Nikolajevič
Drbohlav
Čech
Rakušan
J Svatoš
J Maršner
Praha
Tiflis
Čechy
Sokol
21
article
„Gymnastičeskija ihry“ II. tom, 1901 a „Upražněnija
s bulavami“ 1902, kterýžto záslužný skutek získal mu
po celé Rusi jméno odborníka. Avšal tyte zajisté ve-
liké úspěchy 3iletého Čecha v sesterské Rusi, v nichž
zpracoval materiál nasbíraný v Čechách, Německu,
Svýcarsku a Anglií za doby školních prázdnin, ne-
uspokojily jeho silného ducha. Sotva dokončil zmíněné
4 knihy, počal se připravovati k těžkému studiu —
gymnasiální professury. To byla zářná mela, k níž
Alois Aloisievič chtěl dospěti, netuše, že dostan
se k ní jen za cenu svého vlastního života. Na
máhavá práce, které se podjal a probděné noci, o
vděčily se mu prudkými záchvaty neurasthénie při
pravené získanou chudokrevností a počaly se objevo-
vati první příznaky souchotin. Přes to před Vánocem
složil předepsané zkoušky s úspěchem výborným
jsa již dříve ruským poddaným, jako professor něme
ckého jazyka, měl před okresním a zemským inspckto-
rem, ředitelem p. J. Drbohlavem a celým professor-
ským sborem se svými žáky „první vyučovací hodinu
na zkoušku“. Úspěch její byl úplný. Avšak zdrav
Rus
Čecho
Aloisievič
J Drbohlav
Rus
Čechy
Německo
Svýcarsko
Anglie
22
article
Aloisie Alcisieviče bylo již podryto. Ulehl a více ne-
vstal. Pobyv nějaký čas v sanatoriu na Kavkaze, kdež
choroba jeho se zhoršila, zatoužil v předluše svého
konce po domově a také v květnu l. r. přijel do Prahy
Pobyl v Prachovských skalách a v Řevnických lesích
avšak nemoc : děsnou jistotou ničila jeho zdrav
s mathematickou přesností. Pobyv nějaký čas v praž
ské nemocnici, přestěhoval se do Buben, kde konečně
skonal v náručí své matky
— Z městské rady pražské. V těchto dnech bylo
v kterýchsi novinách vytýkáno, že měslská rada př
volbě školních lékařů zvolila vlastně 10 kandidátů
místo 9 a že proto měla býti volba prohlášena za
neplatnou, neboť byla v odporu s ustanovením obec-
ního řádu. K tomu konstatoval předsedající náměste
p. dr. Groš, že z volených kandidátů ovšem 10 ob-
drželo nadpoloviční většinu, avšak míst bylo vypsáno
toliko devět a nemohlo se tudíž přihlížeti k desátému
kandidátu, jenž dostal — ač nadpoloviční většinu —
přece méně hlasů, než kterýkoli z předchá zejících.
Alcisievič
doktor
Groš
Kavkaz
Praha
Bubno
23
article
Dále konstatoval, že obecní lád nijakým způsobem
nebyl porušen. — Právo měšťanské bylo udělenop
Fr. Novotnému, kožešníku v Praze a p. Janu Krati-
novi, majiteli první modní akademie. — M. r. pan
Eim urgoval dřívější svůj návrh, aby v hořejší části
Letné bylo zřízeno tržiště, návrh odkázán dozorčí radě
nad tržnicí. — Správní radě plynáren přikázán byl
návrh m. r. p. Koubka na zdokonalení osvětlení ulice
Spálené. — M. r. pan Kasalický upozornil, že jistý
německý list přinesl zprávu, že všecky inspek toráty
členy obecního zaslupitelstva zastávané, jsou placené
Vůči tomu usneseno opětně s důrazem na to po-
ukázati, že funkce inspektorů jsou vesměs čestné, ne-
honorované. — Vyhověno bylo 91 žádosti za přiznán
práva domovského dle zákona z r. 1896; 43 žádost
téhož druhu bylo zamítnuto. — Panu Václavu Fol-
týnovi povolena byla stavba čtyřpatrového domu n
Moráni.
— Rozpočty obce pražské. Rozpočty důchodův
obecních a fondů ve správě obecní, rozpočty českýcl
a německých obecných a měšťanských škol v Praze
na rok 1905 budou vyloženy k veřejnému nahlédnut
po dobu 14 dnů ode dne 23. listopadu do 6. prosinc
v úřadovně městské účtárny na radnici staroměstské
v hodinách úřadních od 8 hod. ranní do 2. hodiny
odpolední. Rozpočet předchozí fondů zádušních kr.
hl. města Prahy na rok 1905 byl v radě městské dne
22. listopadu 1904 přednesen a schválen a jest v úřa-
dě zádušním v Týnském dvoře č. 1049—I. po čtrnácte
dnů od 23. listopadu v hodinách úřadních k veřejnému
nahlédnutí vyložen.
— Z obci předměstských. Městské zastupitelstv
v Bubenči má schůzi ve čtvrtek dne 24. listopadu
o 3. hod. odpol. v zasedací síni městského úřadu.
Novotný
Kratés
Eim
Koubek
kasalický
Fol
Moráň
Francie
Praha
Letná
Bubeneč
24
article
— Volby do městského zaslupitelstva ve Vršo-
vících provedeny byly ve dnech 21. a 22. t. m
V I. sboru zvoleni: členy výboru pp. P. Dusil Fr.
farář, Exner František, soukromník, Frie
Karel, lékárník a maj. domu, Hasman Jan
ozdobník, JUDr. Herold Josef, advokát a říš. posl.
Holeček Bohumil, stavitel a maj. domu, Jäge
Edvard, maj. realit, Klečka Václav, majitel
domu a uzenář. Krejčík Václav, hoslinský
majitel domu, Schneider Antonín, obchodník
a maj. domu, Stádník Matěj, krejčí, Ol me
Josef, maj. domu; náhradníky pp. Lukeš Frant.
majitel domu a dílovedoucí, Černý Jaro sl av
pošt. officiál, Rejhon Frant., poštmistr, Vaní-
ček Frant., řed. akc. mlékárny, Čermák Frant.
obch., Petr Václav, maj. domu. Ve II. sboru zvo-
leni: členy výboru pp. Cmiral Frant, úřadník
nemoc. pokl., JUDr. Dlouhý, advokát, Dvořák
Josef, pošt. úřadník, Hutterer Rud., řed. měšt
škol, Jirásek Jan, obchodník a maj. domu, Ji-
rásko Ferd., maj. domu, Müller Frant., mistr
truhlářský, Novák Richard, soukromník, Šplí-
chal Bedř., správce školy obecné, Šťastný
Václ., řezník a maj. domu, Volák Jan, pěstite
růží a maj. domu, Zadák Franl., mistr pekařský
a maj. domu; náhradníky pp. Ryba Karel, spolu-
majitel tiskárny, Šabata Josef, adj. státních dráh
Štěpánek Jindř., učitel a maj. domu, Drobn
Čeněk, rukavičkář, Fiedler Václav, maj. domu
a záv. bedn., Kalabis Ant., truhlář a maj. domu
Ve III. sboru zvoleni: členy výboru pp. Drobn
Václav, maj. domu a obch., Havlik Jos., maj
domu, Herold Bedřich, úřadník adv. kanceláře
Holeček Aug., maj. domu, MUDr. Karel Joseí
lékař, Klečka Karel, maj. domu a obch., Luke
Eman., pošt. podůř., Malý Josef, mistr truhlář.
P Dusil
Exner
Frie
Karel
Hasman
ozdobník
JUDr
Herold Josef
Holeček
Kleček
Krejčík
Schneider
Antonín
Stádník
Lukeš
František
Rejhon
Čermák
Petr Václav
Cmiral
Dlouhý
Dvořák
Josef
Jirásek
Jan
Müller
Novák
Richard
Václ
Volák
Franl
Šabata
Štěpánek
Fiedler
Václav
Kalabis
Havlik
Herold Bedřich
Holeček Aug
MUDr
Karel Joseum
Luc Eman
Vršo
Francie
Jäge Edvard
Šplit
Drobn Čeněk
Ola I Josef
25
article
Simandl Frant, mistr kominnický, Šenk Fr.
mistr obuvnický, Šídlo Václav, maj. domu
hostinský, Zimerman Matěj, maj. domu a obch.
náhradníky pp. Kytka Matěj. strojmistr stát. dyáh
Plaček Tomáš, obchodník, Prušák Jan, dílo
vedoucí, Vála Bedřich, hostinský, Wirth Jan
obchodník a maj. domu, Vilímek Václav, obchod
ník. Zajímavo jest, že účastenství voličů bylo neoby
čejně velké, neboť volilo ve III. sboru 50%, ve II. sbo
ru 66% a v I. sboru 782% voličů.
— Rozpočty okresní v Žižkově na rok 1905 jsou
od středy dne 23. listopadu včetně do 7. prosince k ve-
řejnému nahlédnutí vyloženy v kanceláři okresního
výboru v budově městské radnice v Žižkově číslo dv
11, 12 v II. patře.
— Oslavi, narozenin mistra Lukeze. Pražský
„Hlahol“ připravil včera svému spoluzakladateli mistru
Lukesovi u příležitosti 80. narozenin radostné překva
Simandl
Šenk
Šídlo
Václav
Zimerman
Kytka
Plaček
Prušák
Jan
Bedřich
Wirth
Jan obchodník
Vilímek
Oslav
Lukez
Lukes
Žižkov
Hlahol
26
article
pení. Před 8. hodinou večerní shromáždili se členo
„Hlaholu“ na nádvoří domu v Křemencové ulici,
v němž mistr Lukes bydlí a seřadivše se e lampieny
v ruce kolem dirigenta p. Piskáčka, zapěli sbor „Dlouho
buď zdráv!“ Oslavenec děkoval se slzami v očích za
tuto poctu, zejmena když deputace „Hlaholu“, vedená
p Tadrou, přednesla mu blahopřání k další řadě let
živola. Po opětném zapění slavnostního sboru členové
„lilaholu“ se rozešli.
Lukes
Piskáček
Tadra
Křemenec ulice
Hlahol
27
article
— Slavnoslní uvílaci vočer „Svazu českoslovan-
ského studentstva“. Dne 21. t. m. uspořádán byl ve
velkém sále žofínského ostrova representační večer
nedávno utvořeného Svazu českoslovanského studenl-
stva. Slavnostní večer ten navštívili obu rektoři vy-
sokých škol pražských Jeho Magn. dr. Storch
J. Mg. Kristian Petrlík, děkanové university
i techniky pp. dr. Pastrnek, dr. Hermann
dr. Jul. Stoklasa, professoři obou vysokých škol:
dr. Jarník, Jedlička, dr. Frankenberger,
dr. Schrutz, dr. Veselý, dr. Scherer, docenl
dr. Haškovec, dr. Výmola, dr. Míladějov-
ský a j. Co však překvapilo veškeré upřímné přátel
českoslovanského studentstva, byla takřka napro-
stá abstinence našich akademiků při prvém
representačním večeru, jímž manifestovali se měl nově
utvořený Svaz jako středisko spolkového života če-
ského studentstva. Jak mnohoslibný počátek učiněn
byl v obrození tohoto života akademické mládeže
koncem měsíce května t. r. po známých slavnostech
studentských, a již po 6 měsících shledáváme ve
středisku tom — rozklad! Smutným úkazem jest.
že ze 6000 vysokoškolského studentstva pražského
dostavila se ke slavnostnímu večeru ne celá dvě pro-
centa. Ptáme se znalců poměrů na vysokých školách,
zda cos podobného jest jinde možné? Každý pravý
a upřímný přítel studenistva našeho doznati musí,
že se toto nalezá na šikmé ploše. A kdo jest původcem
těchto žalostných poměrů mezi veškerým českoslo-
vanským studentstvem se stále hrozivěti opětují-
cích?.... Program zahájen byl Bendlovým sborem
Magn
doktor
Storch
Petrlík
Pastrnek
Hermann
Jula
Stoklasa
Jarník
Jedlička
Frankenberger
Schrutz
Veselá
Scherer
Haškovec
Výmola
Míladějov
Bendlův
svaz českoslovanský studenl
28
article
„Svoji k svému“, jejž zapěl Akad. pěvecký sbor, na-
čež virtuos na flétnu p. Augustin Pfeifer zahrál Blod-
kův koncert pro flétnu. Slečna H. Kohslerova před-
nesla arii Johanny z Čajkovského „Panny Orleanské“
a Rubinsteinovu „Novou lásku“. Když se ulišil po-
llesk, promluvil člen výboru Svazu p. K opal stručně
o významu a úkolech Svazu. Poukázal na zásluhy
zakladatele jeho, prof. dra. Jarníka, a vylíčil výhody
kooverace, jež zabrání jistě přepracovanosti jedno-
Ilivců a získá širší vrstvy sludentské k práci. Netřeba
se obávati sporů, plynoucích z různosti přesvědčení,
neboť lze stanoviti soubor otázek, jež jsou společny
všemu studentstvu a o nichž mají všichni tenlýž
náhled. Udržováním klubovního živola studentského
má se právě prolomiti ledová hráz nedůvěry mezi
jednotlivci i jednotlivými skupinami a odstraniti ne-
dostatek vzájemného poznání. Po řeči p. Kopala za-
sedla ke klavíru virtuoska slečna Lola Beranova,
jejíž brillantní reprodukce Dvořákova „Reje skřítků“
a Smetanovy skladby „Na břehu moře“ vzbudila ne-
utuchající potlesk. Pan Szcepan Brischke, virtuos na
housle, přednesl Szcarwenkovu „Ukolébavku“, Ambro-
sie „Meditaci“ a svou skladbu „Rondo capricioso“,
načež Akademický pěvecký sbor zapěl Vendlerovu
Augustin Pfeifer
Blod
H Kohslerův
Johann
Rubinsteinův
profesor
doktor
Jarník
Kopal
Lolo Beranův
Dvořákův
Smetanův
Szcepan
Vendlerův
Ronda
svaz p
Čajkovský „ pannus Orleanský
29
article
„Věrnou milou“. Tím byl program vyčerpán a pří-
tomní oddali se přátelskému rozhovoru, jejž zahájil
zakladatel Svazu pan prof. Jarník. Rozhovořil se
o úkolech Svazu a projevil naději, že nová organisace
ponenáhlu se vžije a ustaví na pevných základech
a končil těmito slovy: Význam soustředění student-
stva v jedinou mohutnou ústřední organisaci nenía
nemůže býti v tom, jakoby od nynějška veškeré stu-
dentstvo mělo býti jednolité, bez rozdílů. Jedno však
můžeme právem očekávat, že příslušníci obce aka-
demické budou tolerantní k odlišnému mínění svých
kollegů, že nebudou plíkře vystupovati jední proli
druhým. Bývají vyslovovány stesky, že nynější dům
akademický, sídlo Svazu, nevyhovuje ani zevnějškem
ani rozsáhlostí. Že jest dům ten pouhým provisoriem,
vysvílá z toho, že stále ještě existuje spolek pro vy-
stavění akademického domu, jchož výbor zajisté s tou-
hou očekává okamžik, až bude moci studentstvu vy-
sokoškolskému postaviti v Praze stánek důslojný.
Avšak co by byl plater palác sebe nádhernější, kdyby
se předem nevědělo, co do budovy té přenésti. Na vás,
milí přátelé akademičtí, jest, abyste Spoíku pro vy-
stavění akademického domu úlohu jeho značně usnad-
nili, ano, nepřeháním, tvrdě, že jest to úplně ve vast
moci. Organisujte se na základě moderním tak, aby
to vyhovovalo úplně jak studentstvu tak i české ve-
řejnosti, organisujte se tak, abyste dostáli zvýšeným
požadavkům, jež na vás klade doba nová se svými
úžasnými pokroky ve všech oborech lidského vědění.
profesor
Jarník
Praha
30
article
Jedinou chybu měiž tato organisace, nechať si zjed-
nává stále víc a více stoupenců ve studentstvu tak,
aby nedostatek vhodných místností pro náležité roz-
vinutí se organisace, jinak dokonalé, byl citelný, ano
ať zavládnou po této stránce poměry přímo nesnesi-
telné! Pak bude vyhráno: jakmile uvidí česká veřej-
nost, že studentstvo má, s čím by vtáhlo do nové bu-
dovy, že pracuje čile, uvědoměle a obětavě ku pro-
spěchu národa a sebe sama, pak, přátelé drazí, ne-
mějte strachu, pak, ale jen pak vám postaví náro
palác tak nádherný, jako postavil českému umění dra-
matickému, a aby chvíle ta přišla co nejdříve, aby
slovo zde dnes vyslovené se záhy vtělile ve skutek.
aby se brzy na krásném místě pozvédal nový dům
akademický, důstojné sídlo Svazu českoslovanského
studentstva a všech spolků v něm zastoupených, tomu
provolávám z hloubi srdce upřímné Na zdar! — Když
za potlesku prof. Jarník skončil, zapěli slovinští aka-
demíci čtyřhlasně krásné své národní písně, čímž
večer byl ukončen
— Dozorčí raddu vodárny král. hlav. města rrany
a městských obcí Karlínu, Smíchova, Král. Vinohradn
a Žižkova k X. schůzi svolal starosta měst pražských
p. JUDr. Vladimír Srb na čtvrtek dne 1. prosince
o 4. hod. odpol. do staroměstské radnice. Jednati se
bude o návrhu rozpočtu společné vodárny na rok 1905.
Jarník
Král
JUDr
Vladimíra Srb
Karlín
Smíchov
Žižkov
svaz českoslovanský studentstvo
31
article
— Krajinská schůze poštmistrů, expedientůa
úřadníků pomocných v Pardubicích bude se konati
v neděli dne 27. listopadu t. r. v místnosti hotelu
Doskočilova o 3. hod. odpol. s následujícím pořadem:
1. Důsledky zdražování životních potřeb na poměry
pošt. úřadníků třídních. 2. Čeho lze nám očekávati o
výsledku schůze pro všeobecnou dohodu ze dne9.
října 1904. 3. Různé otázky stavovské a organisační.
4. Volné návrhy.
Americký svátek. Za příčinou svátku díků
vzdávání (Thanksgiving Day) zůstane kancelál zdej-
šího amerického konsulátu ve čtvrtek dne 24. t. m
uzavřena.
— Hálkův večer pořádá Umělecká beseda dnes
ve středu 23. t. m. o půl osmé hod. večer ve velkém
sále Měšťanské besedy. Na programu jest proslov univ
prof. dra. Jarosl. Vlčka o Ilálkovi a zpěvná čísla: sola
i sbory, vesměs písně na verše Hůlkovy.
— Dary. K uclění památky stav. rady pan
Rudolfa Tereby věnoval spolku pro české feriální
osady notář p. JUDr. Adolf Zahradník v Praze
20 korun. — Pan František Sejdl, správce Kříží-
kovy elektrické dráhy, daroval do sbírek měšťanské
školy chlapecké v Praze Libni opětně několik velmi
cenných fysikálních přístrojů.
— Výkrop zavražděných. Balsamování tělesných
ostatků zavražděného Takacse bude skončeno v pá-
tek. V pondělí neho v úterý budou ostalky ty i za-
vražděné Hanzeliové vykropeny a pohřbeny. — Nč-
které ženy a dívky z Krče, které znaly Hanzeliovu
položí na rakvičku věnee.
Doskočilův
Hálkův
profesor
doktor
Hůlkův
Tereba
JUDr
Zahradník
Sejdl
Pardubice
Praha 20
Praha
Libeň
Krč
Thanksgiving Dao
32
article
— Povoznictví na Frautiškově nádraží. Ke vče-
rejší zprávě o převzetí povoznictví z Františkova ná-
draží dopravním podnikem spojených zasílatelů praž-
ských dlužno dodati, že budoucně bude brán zřele
na odhlášky jen potud, pokud budou vlastnoručně
podepsány a úplnou adresou (s udáním části města
ulice, čísla domu) opatřeny; v případech však po-
chybných nutno pravost podpisu dráze hodnověrně
potvrditi
— Otevření osobní zastávky Mutišov. Dnem 25
listopadu t. r. olevřena bude zastávka místní dráhy
z Kostelce—Cejle do Slavonic, Mutišov, pro doprav
osob a zavazadel. Jízdní lístky vydávány budou v
vlaku, zavazadla dopravují se za doplatek.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocech. V
47. týdnu l. r. od 13. do 19. listopadu bylo měst-
skému fysikátu oznámeno 114 případů nakažlivých
nemocí a sice: 2 případy tyfu střevního (1 na hoř.
Novém městě a 1 na Vyšehradě), planých neštovic 15.
spalniček 62 (22 v Libni, 16 na hoř. Novém městě
8 na Vyšehradě, 7 v Josefově, 7 na Starém městě),
spály 17 (6 v Holešovicích, 7 na Malé straně), kašl
dusivého 2, záškrtu 10, chřipky 1, tuberkulí plic
trachomu 1 případ. Na Hradčanech v tomto týdnu ne
vyskyll se žádný případ nakažlivého onemocnění.
Frautiškov nádraží
Františkov
Kostelec — Cejl
Slavonice
Vyšehrad
Libeň
Josefov
Holešovice
Hradčany
Mutišov