ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c0769550-71f7-11dc-8d77-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 20, person 78, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 22. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 323.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ne v Praze v administrasl na měsíe n čtnt lsta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou n ni ndot kta . . . . 7 K 50 ve fialkách: a K 30h za měsic Poštou: nn. . . . . 9 K o0h s drejí zásilkeu za měsíc nčtvrí leta . . . : 11 K co
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 21. listopadu. V 8 hod 50 minut večer. (Původní telegram zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.) Pomocná divise ruského loďstva propiuje suez- ským průplavem a spojí se s ostatním loďstvem v zálivu Diego Suarezu (na severním hrotu Madagaskaru). Dělostřelecký boj skončil dne 19 listopadu útokem Japonců na horu Putilov, kterýž byl ale odražen. (via o té věci i další telegramy Korresp. kanceláře Pozn. red.) Japonei kupují veliké zásoby v východním Mandžursku poblíž Jalu. Nepřátelské oddíly vyslány k cíli tomu až k Huanhensianu (na východuí frontě). Dopisovatelé listův oznamují vůbec postup Japoncův směrem vý- chodním. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Diego Suareza Japonec Huanhensian Japoncův Petrohrad Madagaskar
6 article Bouřlivo v Uhrách.
Bouřlivo v Uhrách. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Předseda mini- sterstva uherského, Štěpán Tisza, tento odhodlaný chladnokrevný intrikán, tento » Madar s duši zrádnou a se zlými vášněmi, « jak jej popisuje Banffův »Pesti Hirlap« — svým brutálním úskokem v noci 18. listopadu vznítii takový vichr nesváru a rozbroje, že z toho vzrůstá přes noc divoká bouře vášní a hněvů bratrobojných v celém maďarském národě, jejíž spoust a pohrom nelze se dnes ještě dohléd- nouti. — Nechť si sehnal hned v prvý den v poži- dovštělé Pešti svou klaku »liberálních měšťanů« do redutního sálu, nechť si pak troufal z této schůze jíti kousek po ulicích pešťských pěšky slavě se hrdinou v kordonu policajtů, zatýkají- eích rozhněvaný lid, jenž po něm házel sněho- vými koulemi a rampouchy, jenž mu spíla zrádců a jenž zasypával jej rudými lístky s ná- pisy: »Tiszovi patří provaz!« — volno Jeho Exeellenci okolo srdce asi dnes není v před- tuše věcí posledních. Neboť tyto budou, dle všeho, horším i posavadních. Doufal-li Tísza, že svým husarským kouskem opposici omráčí a veřejné mínění pro svou věc uchvátí podobně asi, jako se podařilo jeho vzoru, francouzskému dobrodruhu Ludvíku Napoleonovi III., zločinem z 2. prosince republikány rozptýlit a Francii omráčit, — tedy lze již dnes usoudit, žese notně přepočítal.
Štěpán Tisza Madar Banffův Pest Hirlap Ludvík Napoleon III Uhry Pešť Francie
7 article
Dojem jeho zločinu ze dne 18. listopadu na opposiční strany maďarské jest naopak ten, že místo, aby je byl zdrtil a rozptýlil, rázem všechny vzpružil, spojil a podnítil ke svornému boj obrannému za svobodu ústavní proti násilníku bezohlednému. — Kdežto z vládní většiny celá řada vy- nikajících poslancův, majících v těle čest, šmahem vystupuje mezi nimiž mohutní magnáti, státníci a politi- kové populárních jmen, jako: hr. Julius An- drássy, hr. Alexandr a Theodor Audrássy, hr. Ludvík Bathyany, hr. Emil Dessewfy, hr. Jan Hadik, hr. Jan Thorockay, Ladislav Semsey. Géza Salamon, bar. Josef Inkej, Mik. Szemere, hr. Ondřej Hadik Barkoezy, hr. Alexandr Staray a bývali ministři dr. Wlassics, Ignác Da- rányi a Koloman Szél1 — — kdežlo ve vládní straně tedy propukl rozkol a počala secesse slušných lidí, nechtějících spoluodpoví- dati za hanebný čin strany Tiszou svedené, — tábor opposiční za to se rázem shluknul zcelil v jednotu bojovnou o síle 160 hlasův, což ve sněmovně, čítající 400 poslancův, již něco vydá. Spojená tato opposice usnesla se pak jednomyslně o adrese ke králi, se- psané mistrně perem Apponyiovým, v níž žaluje se na ministra Štěpána Tiszu, že dopustil se
Julius Audrássy Ludvík Bathyana Dessewfa Hadik Thorockay Semsey Salamon Josef Inkat Szemere Hadik Barkoeza Staray Wlassics Ignác da Szél Apponyiův Štěpán Tisza Mik
8 article
krutého porušení ústavy uherské, všemu národu posvátné a při tom zkompromitoval důstojnou nestrannost samé koruny, vydav jí v podezření. jako by ona s nezákonným jeho činem sou- hlasila. »My v říšském sněmu shromáždění poslanei věrných Uher« — praví adresa opposice ke králi, — »porušili bychom tudiž těžce povin- nost svou, kdybychom neobrátili nejvyšší po- zornost Vašeho Majestátu na tento povážlivý stav věcí. Ani sebe větší snaha naší věrnosti nemohla by z duše národa vyvrátit zdreující dojem, že protiústavní ten attentá ministrův udál se s předehozím vědomím a svolením královým, — jelikož mezi zbraněmi. jimiž byl attentát proveden, nalezá se i krá- lovský reskript — kdyby onoh ministra opováživšího se takovým způsobem zneužiti rukopisu Vaší Majestát- nosti, nestihl zasloužený hněv krále jeho... Pakli se však takovýto dojem, b i jen podobná pochybnost zahnízdila v srdce národa, nalezajíc v nevysvětlitelném řetězu udá- lostí podstaty, pak by se počalo viklati vše, co jsme pokládali pro věky upevněným, ode chvile, kdy národ vsadi korunu svatého Štěpána na posvěcenou hlavu Vaši Milosli; pak by znovu oživly upomínky na smutné doby a staré rány slavného ná- roda maďarského znovu by se otevřely . . .« »Čehož nás uchovejž bůh, čehož uchovej národ i krále moudrost a oteovská blahovůle
Štěpán Vaš Uhry
9 article
Vaší Milosti. Ani ten národ, osvědčující Vaší Milosti nezlomnou věrnost, ani Vaše Majestatnost, zachovávajicí svědomitě ústavu, nezasloužili si toho, aby ha- nebné jednání zbloudilých mini strů znovu rozšiřilo přítmí pochyhnosti nad důvěrou, jaká má trvati mezi králem a národem Upřímné slovo, královský čin, jenž srazí útočníky, může toto šero ještě při vzniku jeho rozptýlit . . . Tento královský čin očekáváme od Vaší Milosti, prosíce co nejod- duněji, aby ráčila pana ministerského předsedu hraběte Štěpána Tiszu, jenž se svým útokem na ústavu stal se rovn nehodným důvěry svého nároca jako svého krále, zbaviti jeho místa a svěřiti vládu země mužům, kteříž ústavu cli.« Adresu tuto podepsali náčelníci všech oppo- sičních stran: František Košut, hrabě Alber Apponyi, Desider Bánffy, Béla Bara- bás, Ferdinand Szederkenyi, Gabrie Ugron, hrabě Aladar Zichy a j. v. Současně vydala spojená tato opposice pro- volání ke všemu národu maďar- skému, v němž zevrubně vyličuje celé to kruté bezpráví Tiszovo, jež spáchal na úslavní svobodě slova volených zástupcův národa, promrskav ne- slýcbaným úskokem ve sněmovně nový drakoni- cký řád jednací, mocí kterého může 50 po slancův vládní strany odhlasovati bez rokování každoukoliv vládní před- lohu, dle něhož může předseda sněmu dát jednotlivé poslance zbrojnoši vyvésti ze sněmovny
Štěpán Tisza Košut Alber Apponyi Bánffa Béla Bara Szederkenyi Aladar Zich Gabrie Ugron
10 article
»Maďaři! táže se provolání: Chcete, aby se vám takto dělaly zákony? Chcete strpět takové hanebnosti? Může tomu dopustiti náš starý král, na jehož duši tkví svatá přísaha na zachování naší ústavy? To-li by prošlo ne- pomstěno, pak je po naší tisícileté ústavě na vždy veta. Kdyby mohl býti každýkoliv návrh většinou přijat pomocí zločinu předsedova aniž by se o něm připustilo rokování, bez ná- mitek, nečtěn, neslyšán, neprozkoumán, pak by přestal všechen zákonný řád a na místo ústav- nosti vstoupilo by hrubé násili; pak by ale také sám královský trůn nespočíval než na pouhé náhodě a pouhém násilí. Pak by ale také byla věrnost ke králi oloupena o vznešenou onu část, která spočívá na úctě k ústavě, o věrnost konstituční, neboť královský trůn sám jestit částkou ústavy. Jméno, úkol králův, úclu ke králi, vše to ministerský předseda hrubě poško- dil . . .« A proč to vše Tisz a učinil ? táže se manifest opposice k posledu: za jakým cl- lem rozkotal práva a svobody zákonodárstva. »On neodhaluje svého cfle: my
Maďar Tisza
11 article
však sotva se mýlíme, máme-li na něho důmnění. že hodlá naši uherskou vlast je- ště úžeji s Rakouskem spojiti až do úplného vybudování jednotné říše, ne-li jinak ledy aspoň zvýšenými břemeny vo- jenskými a obětováním samostat- nosti celního území jakož i našich oprávněných zájmů hmotných!« — »Doznaným cílem jeho jest za- bezpečení absolutismu větši ny To však jest při našich volbách a při tak porušené vládě tolik jako absolutism vlády a tudiz i králův. Proti takové vládě, proti takovému směru, proti takovému systému jest svatou naši povinnosti vlasteneckou bojovat spojenýmia odhodlanými silami po tak dlouho, až bude včerejší zločin pomstěn a naše ústavní svobody, štěsti, svoboda a sláva naší vlasti znovu vy- dobytyi !« Byla by musila během posledních desíti lei krev maďarská silně zvodnatět - ochladnout, aby podobný appell nevzbudil nejživější ozvěny v ši- rých massách obecného lidu maďarského.
Rakousko
12 article
My sice nevěříme, že by slušelo po pravdě Tiszu pokládati za takového Jidáše maďarského. jenž nenávidí svůj národ a obmýšli jej nejprvé na mysli podlomit, pak zbrojnou mocí zkrušit a posléze Uhry k Cislajtanii přivtělit: ale necht mu v tom opposice křivdí, a nechť budoucnost ukáže, že mu šlo toliko o rychlé sjednání ob- chodního a celního vyrovnání s Cislajtanií, sky- tajícího Uhrám větších výhod než by skytl roz- vod a rozluka: však hrubý, násilnieký způsob, jakým nedočkavě rozehinal se za tímto cílem svým, může mu ve veřejném mínění národa maďarského zlomiti vaz. Té doby aspon houpe se loď jeho na vlnách vzbouřeného moře velmi povážlivě, tak že mu asi dnes nezávidí ani — Körber. Z Vídně, 20. listopadu. Je přirozeno, že poslanci čeští do půtky Němců s drem. Körbrem nijak se nepletou. Ne mohou přece ve vojně, jež vzplanula mezi hájite lem německé državy a národními odpůrci našimi, jejichž zášť oproti národu našemu dnes již je patho- logickým zjevem, stavěti se po bok ani jedné ani druhé straně. Stanovisko jež zaujali, je jim diktováno ne snad nějakou zvláštní diplomatikou. nýbrž okelnostmí, které jim ukládají, aby v boji. při němž více křku, než ran a krve, zůstn klidnými, chladnmi pozorovateli. Je ostatně zajímavo tpohližeti na německé státníky, jak je zlubi to bezohledné německé bušení do dra Körbra a neměně je zajímavé, co šechno dru. Körbroví a jeho vládě vytýkají práve ti, kteří nejvíce se slunili na jeho přízni.
Uher Körber Němec Körbr Uhry Vídeň
13 article
Snad nebyli lak naivními páni z něme ckého lábora, že by se byli domýsleli, poslane češti že jim budou pomáhat v jejich bojí prol výnosu o záhřebské universitě, proti zřízen slovanských parallelek ve Slezsku aneb že háji budeme inšprucké buršáky proti Ilalům. A ne- méně byl by naivní dr. Körber, kdyby se do- mnival, že za jmenování ministra krajana a za komplimenty, jež nám v řeči své v první den nynější parlamentní kampaně učinil, zapome- neme na vše to, čím osvědčil, že má sice pro nás jen krásná slova, ale skutky svými že je nepřítelem národa našeho. Poslanci češti domnívají se, že dobře činí když do půtky se nepletou, nýbrž prostě zn- znamenávají pro vhodnou potřebu, co v šarvátce řek! dr. Körber o Němeích a co Němci pěkného vyčetli Körbrovi. Jsou to zajímavé věci a dá se jich ve vhodném okamžiku velmi dobře použíti. Bylo vůbec naší chybou, že jsme se dos často dali svěsti poněkud prudkým temperamen- tem svým a nejednou svým nevčasným vystou- pením z reservy umožnili odpůrcům sblížení — proti nám. Založme ruce v klin a divejmes na zápasníky, kteří prozatím se spíše lehtaji, než ubijí. Kdyby Němci skutečně tak soudili o dru. Körbrovi, jak jej nakreslil ve své řeč posl. Erler a jak se o něm rozepisuje čásť ně- meckého tisku, nemohl by zůstati již ani týden ministrem. Proti Němcům a Čechům byse
doktor Körber Němee Němec Erler Čecho Slezsko
14 article
neudržel, kdyby ke svým porfefeuillům byl že leznými svory přikován. A kdyby naopak smý- šlel dr. Körber s námi upřímně a stál skutečně jako muž spravedlivý nad stranami, dávno již bylo by vyhověno naším skromným požadavkům a zlomen odpor Němců. Zdá se vůbec, že Körbrovo přiklonění k nám nemá původ svůj v lepším poznání, jež u něho nabylo vrchu, nýbrž že mu s mocnější strany bylo uloženo, učiniti pokus sbližiti se s zástupei národa našeho. To také mnohé, v jiste věci zasvěcenější kruhy německé tuší a proto nenahlížejí, proč by měly změniti svůj poměr k chéfu nynější vlády, jenž, více strkán nežli puzen vlastní vůli, obrátil se, když nám byl dost dlouho už důsledně obracel záda, trochu a ne směle opět k nám. Jde jen o to, abychom ho odbyli, abychom mu co nejdříve vrhli opět ru- kavici ve tvář, aby on mohl na rozhodujícíeh místech referovati, že při nejlepší vůli s námí to nejde a aby mu opět dán byl pleinpouvoi vrátiti se ke své původní lásce. Proto Něme tak velice naléhají, aby stalo prý se co možná nejdřive »výjasnění«, proto tak usilují o to, abychom »přiznali barvu«. Nedučkavost jejieh neznamená nie jiného, než aby všechno co možná nejdřive vrálilo se opět do starých kolejí.
doktor Körber Němec Körbrův
15 article
Poslanci čeští prozatím ale nemají té nej- menší příčiny, pánům v tomto směru učiniti po vůli. Nemají tak na spěch se svým rozhodnutím a jestliže mohli Němci týrat se svou frivolní obstrukcí parlament tři léta, proč by Čechoré měli si přispišiti s konečným slovem? Českým poslancům nynější siluace není nijak nepří- jemnou. Tak daleko sice dle našeho přesvědčení ješte nejsme, aby oprávněná byla deklamace: » Čer- vánky se ukazují, brzo ráno udeří«, ale tolik je jisto, že se systémem dosavadním dlouhot nepůjde. Buď praskne tento systém, nebo praskne dr. Körber. Je přes přiliš známa povídačka o volu a o dvou otepích sena, než abychomj zde opět uváděli. V Göthově »Clavigu« prav Carlos, že nie neni horšího nad člověka, jenž kolisaje mezi dvěma pocily, by oba rád spojil a nenahliží, že spojeny by mohly býti jen od- straněním loho, čím se různí. České volání po spravedlnosti a právu a ochrana německé državy jsou pojmy, jež srovnati státnické umění Kör brovo nedovede. Musí kousnouti buď do té, buc do oné otýpky. Jinak stihne jej osud nešťast ného zviřete Bileamova.
Němec Čechorý doktor Körber Göthův Clavig Carlos
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. listopaducé (Mfanifes uherské opposice.) Poslancem Eötvöšem z usnesení výkonného výboru uherských oppo- sičních stran sepsaný a v sobotní noční schůz schválený manifest líčí obšírně vznik obstrukce v uherské poslanecké sněmovně za Kolomana Szella a další sněmovní události až do letošního podzimního zasedání. Pak přecházi ku převratu Tiszovu, jenž dle líčen Eötvöšova byl proveden dle následujícího plánu: Hr. Štěpán Tisza ujme se jako ministerský předseda slova. Na konen řeči prohlásí, že jednací řád není mu překážkou a doporučuje, aby se hned odhlasovalo. Před- seda Des. Perczel pokyne; na jeho pokyn vsta- nou na straně většiny oni, kteří byli tajně pře- dem o tom uvědoměni, předseda prohlásí, že ná- vrh přijat, přečte ihned královský reskript, jímž se zasedání uzavírá a ukončí schůzi. „Takový plán — praví se dále v manifestu — mohl se vylihnouti jen v mozku zločincově a jen zlo- činná ruka mohla jej provésti. Návrh na změnu jednacího řádu byl podán teprve den před tím nikdo nemohl ještě mluviti o tomto návrhu, Byli zaznámenáni řečníci, kteří nemluvili, ale také slova se nevzdali; byli tedy oloupeni o své ne- popíratelné právo ke slovu. Nikdo také nepodal vysvětlení o návrhu na změnu jednacího řádu, ani ten, kdo jej podal (Daniel), ani ministerský předseda, ani předseda sněmovny. A přece lee- která ustanovení jsou v něm nejasná, dvoj- smyslná atd. Předsoda rokování nezavřel. Bylo podáno již jedenáct opravných návrhů, jichž navrhovatelé měli právo na závěrečné slovo; o toto právo oloupil je předseda. Předseda ne-
Eötvöš Szell Tiszův Eötvöšův Štěpán Tisza Daniel Praha Hradec uherský oppo
17 article
V drobném prodejit ranni čísle o sob odpolední . . . . sa 2h Ve flislkéch na venkově: ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotevě zapře Předplaeení a inserty přijímá zdmini- strace v Mariaeské ulici č. z. Tam nzclázejí se též rrčak tlskárna a expedics „ Národnich L.ästá“. Eukopisy se nevraceji.
Mariaeský ulice
18 article
dal návrh před hlasováním přečísti. Většma po- slanců nevěděla, o čem se hlasuje; předseda neučinil patřičného dotazu a nedovolil, aby se o něm mluvilo. Hlasující poslanci nebyli sčítání ani předsedou, ani zapisovateli. A vše to se událo v protizákonné schůzi za hluku a vřavy v jediné minutě. Veliká většina překvape- ných, podvedených opposičných poslanců ne- měla ani potuchy, co se stalo. Vše to provedli předseda ministerstva a předseda sněmovny po předchozí úmluvě. To provedli nejvyšší hod- nostové země, kteří jsou první mezi úřadníky a proto první jsou povoláni, aby měli ústavu v úctě a dbali, aby se zákony poctivě prová- děly... A hle! nynější předsedr sněmovny sta se zločincem a ministerský předseda jeho tova- ryšem. Jest možno takhle dávati zákony? Mů- žeme trpěti toto ohavné jednání? Může to přa pustiti náš král-kmet, na jehož duši tkví posvátn.a přísaha, že bude zachovávati ústavu? Zůstane-li toto bez trestu, jest na vždy po naší tisícileté ústavě. Jestliže bez námitky každý návrh, aniž byl vyslechnut, přečten, bez kontroly, jen po- mocí zločinu předsedy může býti prohlášen za přijatý, pak přestává všechen zákonitý řád, na míslo ústavy vstupuje hrubá síla a pak také krá- lovský trůn spočívá jen na náhodě a na hrubé síle. Ale pak je také věrnost ke králi oloupena o tu jasnou čásť, jež záleží v úetě k ústavě a zá- konům, ona ústavní věrnost, neboť i královský trůn jest jen součástkr ústavy. Jméno, úkol krále, úctu ke králi — vše to ministerský před- seda těžec poškodil. Naše důvěra, náš holda naše úcta k ústavnímu králi jsou neochvějny a proto nemůžeme věřiti a nesmíme ani předpo- kládati, že král, když podpisoval reskript o za- vírce zasedání, věděl, že jeho první rádce po- užije tohoto reskriptu na zahalení svého zlo- činu.
19 article
V manifostu líčí se dále dosah Danielova zostření jednacího řádu a slibuje se, že oppo- siční poslanci neustanou, dokud zločm, na ústa- vě spáchaný, nebude po zásluze potrestán. Podepsáni jsou titíž poslanci, jako na Appo- nyově adresním návrhu s Fr. Košutem v čele. V Praze, 21. listopadu. (Hlasy uher- ských novin.) Vládní listy uherské schva- lují ovšem Tiszův husarský kousek, ale dle pří- kladu samého Tiszy, jenž předem ohlásil, že, jde-li o provedení vážné věci, netřeba se ohlížeti na formality, doznávají, že platnému jednacímu řádu uherské sněmovny učiněno násilí. „Pester Lloyd“ praví na př.: „Opposici se stalo, cosi sama vynutila. Rozpustile tahala za provaz guillotiny a tu se stalo, co se státi musilo: ob- strukce byla sťata a smíšená opposiční společ- nost trochu s ní. Nepravíme, že tato poprava se provchla lege artis. Nikoli; nemá příčiny ku pokrytectví svatouška. Směle tvrdíme, že na jednacím řádě spácháno těžké bezpráví, že byl prostě znásilněn; ale jednací řád byl porušen jen proto, aby byla zachráněna sněmovna a s ni celá země, jež by za dalšího trvání absolutismu minority musily bídně zajíti. V tomto případě platí vším prá- vem: Salus publica suprema lex...“ V témž tonu píšou všechny vládní listy uherské.
Danielův Appa Košut Tiszův Lloyd Salus Francie Praha Tisza uherský sněmovna
20 article
Listy opposiční píšou o násilí Tiszově při- rozeně s pěnou u rtů. Banffův „Pesti Hirlap“ praví: Čeho se vláda mohla dopustiti v zákono- dárství porušením zákona, porušením ústavya násilím bez použití zbraně, to vše učinil dnes kabinet hr. Štěp. Tiszy. Jednací řád vynodil na hromadu, zabil svobodu slova, zničil kontrolu nad správou a smrtelně ochromil opposiční strany v zákonodárném sboru. Účel je týž jako r 1848: nejprvé duši Maďarstva naplniti zou- falstvím, pak ji přemoci zbraní a konečně při- vtěliti. Ten úkol převzal hr. Tisza. Je Madar s duší zrádnou a se zlými vášněmi. Nenávidí své plémě, svůj národ. Jest odhodlaný, chladno- krevný zákeřný vrah v rukou Habsburků. Dnes svou práci započal, zejtra bude pokračovati, aby, možno-li, v krátce ji ukončil. Opírá seo dvě moci: prvá jest moc krále, který jest císařem rakouským; druhá moc většiny, kterou si najal za peníze. Krále víže přísaha. Král jest poctivý muž. Je už stár, ale v něho máme dů- věru i my. Trpké dni nastávají národu...“ Po-
Hirlap Štěp Madar Habsburk
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vzácná veteš. Ze zkušeností »národopisného« sběratele. Podává Fr. K retz. Pociťujeme těžce ztrátu své rázovitosti ná- rodní. Úsilovně sháníme zbytky lidové tvorby, jež svou původností zaujímá dávno typické místo vedle podobných výtvarů světových. Máme proč želeti, že se nám umělecká minulost našeho lidu nezachovala v úhrnném obraze. Zbyly jen iragmentární trosky. Jako jinde i u nás zničil unoho hyenismus a neporozumění. Mnoho roze- lráno do cíziny, mnoho je v rukou soukromých, málo ve sbírkách veřejných. Nebylo smyslu, ne- bro odborníků, kteří by byli lidovědě po stránce umělecké věnovali náležitou pozornost a tak se stalo, že máme sice bohaté sbírky přísloví, po- hádek, říkadel, písní, dialektů, ale ukázek li- dové tvorby umělecké máme leda kusé sbírky bez soustavy, bez komentáře a odborné propra- covanosti. Nemáme ani souborného indexu lidových památek, neprovedli jsme revisi cizokrajných sbírek, kde velmi mnoho našeho materiálu je uloženo; úkol, jejž třeba provésti, má-li jednou býti přikročeno k systematické práci. Doma jsme se sbíráním materiálu skoro hotovi. V posledních létech nic tak úsilovně nezaměstnávalo horlivost soukromých sběratelů jako výšivky, keramika, kroje a jiné předměty z domácností. Nastává tedy úkol druhý, aby kapitál byl dobře zúrokován. Úkol pro společ- nosti národopisné, odbory musealné a pracov
Francie
22 article
niky odborné. Materiál třeba zjistit, nejen u nás ale i v cizině, kde naše věci vydávají za cizí Než o tem nechci se zde šířiti. Jenom jedno ještě: naše sbírky mohly být dokonalé, úplné a bohaté, kdyby se bylo u nás počalo dříve sbírati. Teprve národopisnou výstavou pražskou začala se šířiti známost a význam lidových pa- mátek. Ovšem již před tím byli jednotlivci, kteř mnoho zachránili před zkázou. Nejbohatší a nej- pestřejší zdroje byly na Moravě. Hanáci, Valaši. Slováci až do poslední doby kroj si zachovávali také v domácnostech dosti se nacházelo umělého vyšívání, bylo nářadí, mísy, džbány, čepáky pěkně pomalované a jiné haraburdí se zajíma- vými stopami umělecké snahy. Putovati za národopisným materiálem má svoji zajímavost. Netěší tolik, koupíte-li něco od handlíře, jako vyslídíte-li sami nějaký kout dosud netknutý, bohatý lovem. Ovšem k tomu musí býti čas a povaha. Často v několika ves- nicích není ničeho, jinde zase padnete na zá sobu nečekanou.
Hanák Valach Slovák Morava
23 article
Sbíral jsem také. Začal jsem před pětadva- ceti léty. Z prvu hledal jsem bez ladu a skladu. Často mi lidé říkávali: Nač vám to bude? Ale nedbal jsem. Chodil jsem okolo věcí a nevidě jich. Trvalo dlouho, velmi dlouho, než se oko vycvíčilo. Jako když se chodí do lesa na hřiby. A lov byl čím dále vděčnější. Ze svého okol přecházel jsem postupně v další okruhy a slídi po stopách, až do zapomenutých horských sa- mot. Někde šlo to hladce, lacino, někde bylo třeba výmluvnosti, nápadů i podskoků, několi- kerých cest, nežli nová trofej šťastně byla do- byta. Památky po rodičích, rodinné předměty vedl jsem v evidenci. Vhodná-li příležitost se na- skytla, již jsem byl na stráži, nevynechal jsem žádné dražby po zemřelých, kde byla naděje něco ukeřistiti. Však na velkou, rozvětvenou práci nestačí jeden člověk. Záhy jsem si vy choval celou školu apoštolů. Vedli si dle měho návodu a v práci dle mých plánů postupovali.
24 article
Tenkrát to šlo. Nebylo odnikud poptávky, byl jsem bez konkurence. Kdo co kde našel, bud sám přinesl anebo si pro mne vzkázal. Draho se dobývaly cechovní předměty truhlice, malované džbány! Předně musilo se dáti néco do pokladny a pak celému cechu aldamáš. Ten namnoze věru nestál za získaný předmět. Však co platno? Džbán byl typický- měl letopočet, označoval řadu jiných čepáků mís současné doby, jež byly bez letopočtu. Jinde byl všelijak stížen přístup. Tu pomohla hudba. Stal jsem se kočujícím virtuosem, moderním trubadůrem. Hrával jsem po zámcích, kaštýlech. kostelích a klášteřích. Všude se něco našlo, ee jinak by bylo propadlo zkáze. Nejednou mne jako překážejícího žida s rancem vyhodil kon- duktor z vozu. Za mnou letěl pytel s keramikou. Ale slepil jsem věci a podruhé se vydal zase. Říkali mi hradišťský žid. Chodil jsem, obtěžkán balíky. Noci jsem prochodil, projezdil bez únavy, s radostným uspokojením, jenom když se podařilo něco vzácného uloviti. Zvlášť na Slovensku byly chvile veselé trudné. Vyklouzl jsem všady bez pohromy. Jaká rozkoš, odkoupiti některému handliřovi něco před nosem! Nešlo často ani o věc samu, ale o to, aby zůstala doma a nebyla zašantročena za hranice. Ve sbírkách soukromých často se podařilo cenné věci zaměňovati. Ve hlavních místech svého obvodu měl jsem stálé hlídky, aby nic ne- ušlo. Ovšem, hlídky později na mne vyzrály Z mnohých stali se obchodníci a hausírnici.
Slovensko
25 article
Probudila se v nich vlastní vášeň. Naučili se pu- tovat po městech, lázeňských místech, po mu- seích. A záhy přišli věci na chuť. Však se tomu nedalo předejíti. Nejkrušněji bylo sbírati keramiku. Byle nutno procházeti vesnice, samoty; vláčeti se od místa k místu s rancem střepů. Bývalo to trapné. Nacpal jsem do pytlů sena, mezi to hrnce, mísy. čepáky, kropenky a chodil tak přes hory, doly, až na železniční stanici. Nacházely se věci všeli- kého původu, i vlašské, že bylo divu, jak se to dostalo až sem do horských chatrčí. Též mezi výšivkami byly práce cizozemské. Přešly do selských ruk ze zámků a lid mnohé velmi do vedně uměl napodobiti. Za čtvrt století konečně bylo nasbíráno to tik, že nastala potřeba třídění a srovnávání. Vy stupovaly na jevo mezery a potřeba doplňků Znova bylo třeba vydati se na cesty, ještě slídi a pátrati. Bohatou studnici materiálu poskytovaly — hadrovny, kam potulní hadráři snášeli nahroma- děnou veteš. V tom nechutném prostředí po léta jsem pracoval, prohrabával se spoustami hadrů přebíral a zkoumal odhozené zbytky látek, srov- nával vzorky výšivek. Stálo to sebezapřen mnoho, však nebyla práce novděčná. Podařile se zachrániti na tisíce vzácných vzorů, jež ji- nak byly by zmizely pod stoupami továren. Po- bytem v hadrovnách byl jsem všecek prosáknut plesnivinou, tak zvaným slováckým parfumem. Z daleka mne „vyciťovali“. Znenáhla ochaboval lov. Poslední léta ne- bylo už materiálu. Kam jsem přišel, kde moji vyslanci zavadili, všude dostávala se záporná odpověd.
Podařil
26 article
— Vždyť už jste všecko sebral! říkali. Všecko ještě není sebráno. Jsou místa, kde se musí přehrabat truhlice a půdy. Ale hlav- ním směrem je u nás po stránce lidového umění přece už všecko přehlédnuto typicky i topogra- fieky. Zjišťovat topografii bylo zvláště obtižno. V hadrech se objevil kus výšivek. Kam jej za- řaditi? Po léta jsem pátral, chodil po poutích, dotazoval se, posílal na ukázku kusy výšivek, až se podařilo s určitostí zjistiti, odkud předmět pochází. Byly pravé slídičské výpravy a koli- krát vracel jsem se zklamán z dalekých cest. Však konečný výsledek přece odměnil ná- mahu. S mnohými obětmi zachráněno ještě v čas umělecké dědictví lidu. Ty výšivky, malbya formy keramické, nářadí a jiné předměty do- mácností selských obsahují poklad nedostižné ceny. Obráží se v nich duch i srdce lidu, jenž v zátiší, dalek ruchu světa, dalek náruživostía lehkomyslnosti, ve volně chvíli zpracovával svoji výzdobu kroje a bytu. Nyní je řada na dnešním umění výkonném, aby z toho odkazu těžilo. Nenechávejme ty ušlechtilé věci odpočívati v museích! Klopotně nastřádaný materiál třeba všestranně využitko- vati! Jiný národ by neotálel využitkovati takový poklad vznětů všemi směry. Sběratelé vykonali svoji povinnost, druhá nastává odborníkům umělecké synthese i — analyse, abychom i po stránce umělecké byli jednou zase svými a nelovili stále v aizlch vodách. —
ruch svět