1
masthead
V Praze, v pátek dne 3l. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 30.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
SIí
SIí
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Ministerstvo pro dra. Gessmanna.
Z Vídně, 31. ledna. Dr. Gessmann má
portefeuille, ale nemá do té chvíle žádného
úřadu, žádné úřadní činnosti. V nejbližších
dnech se rozhodne, jaký má dosta ti.
Dle »N. W. Tgblttu.« vyskytly se proň zcela
nové plány. Dru. Gessmannovi chtějí přikázati
až na železné dráhy všecky záležito st
dopravní, tedy poštu, telegraf, telefon, stavby
silniční, cizinectví, záležitosti míst lázeňských.
Toto ministerstvo jmenovalo by se minister-
stvem »dopravy«. Naproti tomu daly by
se ministerstvu obchodu záležitosti vý-
vozní, které by se vybudovaly v celou novou
instituci. Zároveň by se zřídil ústav k podpoře
průmyslu, obchodu a živností. List dodává, že
věc ta se již nalezá ve fási nejaktuál
nější. Podle plánu tohoto vyloučeny by
byly z resortu dra. Gessmanna všecky záleži-
tosti sociálně-politické. »N. W. T.«
dokládá, že by se pro tyto zřídilo ještě
j edno ministerstvo »sociálně-politické«
Místodržitel hr. Coudenhove ve Vídni.
Z Vídně, 31. ledna. Místodržitel český hr.
Coudenhove sem přijel. Jeho pobyt se
uvádí ve spojení se zemskými volbami.
Němci před sněmovními volbami.
Z Vídně, 31. ledna. Dnes koná se v Praz
opětná schůze zástupců německý ch
stran o kompromisu při volbách
Porady se zúčastní také ministr Peschka,
protože v posledních dnech vyskytly se někter
neshody, které chce ministr vyrovnati.
doktor
Gessmann
N W
Coudenhove
Němec
Peschek
Vídeň
7
article
Američtí Chorvaté.
Chorvat
8
article
Z Pešti, 31. ledna. Americko-chorvatská
»Zástava« oznamuje, že v americkém městě
Chicagu usazení Chorvaté se usnesli podpo-
rovati svoje soukmenovce v Chorvatsku při na-
stávajících volbách a za tím účelem uspořádají
peněžité sbírky. Dosazen jest také již
zvláštní výbor.
Chorvat
Pešť
Chicago
Chorvatsko
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 31. ledna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Ministerstvo železnic prodloužilo vý
nosem z 5. úncra 1907 na další rok notáři a okres
nímu starostovi Františku Schiffnerovi v Boru na
dobu jednoho roku udělené povolení k techni
ckým předběžným pracím pro pravidelno-
kolejnou místní dráhu ze stanice Parchen
Horní Kamenný Šenov na místní dráze Če-
ská Lípa-Kamenný Šenov přes Blottendorf a
Arnultovice ke stanici priv. společn o st
české severní dráhy v Boru a odtud přes Ko-
tovice-Johannesdorf-Pirkštejn a Rodovice ke stanici
Lindovu na trati Cvikov-Jabloné uvedené
železniční společnosti.
Z Vídně, 31. ledna. (K. k) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Císař udělil skladnímu dozorci Janu Sommerov
na dole Pražské železářské společnosti „Mayrau“ ve
Vinařicích stříbrný záslužný kříž.
Z rezpočtového výboru německého říšského sněmu.
Z Berlína, 31. ledna. (K. k.) V rozpočtov
komisi poslanecké sněmovny prohlásil při roko-
vání o rozpočtu stavební správy ministr pro
veřejné práce Breitenbach, že se vyjed-
nává se zúčastněnými německými spolkovými státy
o lodní dávku a že v tomto roce vyjednáván
vstoupí v oficiální stadium. S cizinou bude se vy-
jednávati na základě zákonného výkladu čl. 54. říš-
ské ústavy. Výdaje i příjmy, jakož i veškeré položky
mimořádného rozpočtu byly schváleny.
Schiffner
Wr
Sommerov
Vídeň
Bor
Arnultovice
ko
Johannesdorf
Pirkštejn
Lindov
Cvikov
Mayrau
Vinařice
Berlín
Parchen Horní kamenný Šenov
10
article
Z anolického parlamentu.
Z anolického parlamentu.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) (Dolní sněm.)
Ramsey a zástupce dělnické strany Macdo-
nald opětně zahájili adresní debatu. Macdonald
navrhl dodatek, v němž vyslovuje se politová ní,
že nebyl navržen žádný zákonodárný krok k řešení
problěmu nezaměstnanosti. Řečník pro-
hlásil, že naléhavý tento problém, k němuž nutno co
nejdríve přikročiti, jest důsledkem nedostatku sociáln
organisace.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) V dalším rokování
prohlásil Macnamara, že jest chimérou pozada-
vek, aby všechno stalo se veřejným majetkem
jejž sociální demokratě uvádějí za lék proti neza-
městnanosti. Také tarifní reformou nebude připra-
ven tento lék. Řečník jest přesvědčen, že celkově je
postavení dělných tříd v Anglii lepší,
než v jiných zemích s tarifem ochranných cel.
Předseda místní správy Burns prohlásil, že po jeho
soudu nejsou odůvodněna některými řečníky prone
sená pochmurná pessimistická mínění o nynějš
sociální a průmyslové situaci v Anglii
Ramsey
Macdonald
Londýn
Anglie
Burns
11
article
[Popřel, že by otázka nezaměstnanosti každýr
dnem sávala se vážnější a vyvracel tvrzení, že jest
hospodářská situace v Berlíně lepší, než v Londýně.
Pokud jde o zdravotní, mzdové, nájemné a bytové
poměry, jest v Londýně lépe, než v Berlíně. Řečník
vzpomněl ještě různých opatření, která učinila nebo
učiniti zamýšlí vláda na zlepšení situace, načež byl
dodatek, navržený Macdonaldem, za-
mítnut 195 proti 46 hlasům. Pro hlasovali členové
strany dělnické, nacionalisté a někteří unionisté. —
Další rokování o adrese bylo pak odročeno.
President Roosovelt proti trustům.
Z Londýna, 30. ledna. (K. k.) „Daily Telegraph“
sděluje z Nového Yorku: President Roosevelt
chystá další poselství ke kongresu, ve kterém
útočí prudce na trusty a je obviňuje, že spekulují
s akciemi.
Trestané politické bojovnice v Anglii
Z Londýna, 30. ledna. (K. k) 4 stoupenky voleb-
ního práva žen, které dnes ráno byly zatčeny, byly
policejním scudem odsouzeny ke složení rukojmí
za dobré chování anebo na 6 neděl do vězení.
Tři z nich rozhodly se pro vězení.
Macdonald
Roosovelt
Roosevelt
Berlín
Londýn
Nový York
Anglie
Daily Telegraph
12
article
Nozská výprava k severní točně.
Z Kristianie, 30. ledna. (K. k.) Plán pro příšt
výpravu Roalda Amundsena bude sdělen
na 9. mezinárodní geografické konfle-
renci v Ženevě pod názvem „Zamýšlená výprava
k prozkoumání severní točny“ .
Plavba lloydových parníků.
Z Terstu, 30. ledna. (K. k) Ředitelství rakou-
ského Lloydu sděluje: Lloydový parník „Bohemia“
vyplul s cestujícími, poštou a částí nákladu „Cleo-
patry“, který vyžaduje rychlé dopravy, v úterý dne
28. t. m. z Alexandrie do Terstu a přibude
sem v pátek dne 31. t. m. Parník „Cleopatra“ byl
prozatím v doku vyšetřen, při čemž se ukázalo, že
je pouze nepatrně porouchán. Bude do neděle opra-
ven a v týž den se zbytkem svého nákladu vydá se
na cestu do Terstu.
z Terstu, 30. ledna. (K. k.) Tyto lloydově parník
vypluly dne 28. t. m.: „Bohemia“ z Alexandrie do
Terstu; „Moravia“ z Pernambuca do Bahie; „Erzher-
zog Franz Ferdinand“ z Kolomba do Adenu; „Impe-
rator“ z Adenu do Bombaye; „Istok“ z Bombaye do
Currachee.
Reditel továrny zavražděm.
Z Varšavy, 30. ledna. (K. k.) Ředitel akciové že-
lezárny Bernhard Hahndtke a spol. Jindřich
Hahndtke byl dnes večer zavražděn. .
Amundsen
Lloydová
Franz Ferdinand
Hahndtke
Jindřich
Kristiania
Ženeva
Terst
Alexandrie
Pernambuca
Bahia
Erzhry
Kolombo
Aden
Bombay
Currachee
Varšava
Bohemia
13
article
Krise v Portugalsku.
Portugalsko
14
article
Z Lissabonu, 30. ledna. (K. k.) Poručík celn
stráže, jakož i několik jiných osob bylo zatče-
no. Policie objevila stopy zamýšlených demonstrací.
Vykonala v několika bytech domovní prohlídky a za-
bavila při tom zbraně a střelivo.
Lissabon
17
article
Jak již v telegrafické zprávě sděleno, zemřela
v sobotu ve Viareggiu v Italii v chudé chatrči nej-
znamenitější z anglických spisovatelek, jež kdysi
mívala plné ruce zlata, nabytého svým vynikajícím
talentem.
Ouida, vlastním jménem Louise de la Raměe.
narodila se na zámku St Edmunds v Anglii r. 1830
z otce Francouze a matky Angličanky. Pseudonym
Ouida jest dle jedněch prvním dětským pokusem
vysloviti vlastní jméno Louisa, dle jiných odvozen
z francouzského slova oui-da, jež znamená sesílený
klad a mělo vyznačovati její bojovnou povahu, jakcu
osvědčila zvláště v polemíkách proti vivisekcia
proti burské válce. Roku 1863 vydala svůj prví
román „Held in Bondage“ a literární práce stala se
jí později přímo vášní, do r. 1901, kdy vyšel posledni
román „Street Dust“, vydala na čtyřicet praci,z
nichž některé náležejí k nejpopulárnějším v Angli.
Do češtiny přeloženy: „Markýza podvodnice“, „Mi-
va“ a „Milostná povídka“
Ve svém opovržení ke všemu vylhanému a vy-
počítavému kreslila Ouida ve svých romá nech zvláště
mužské postavy s nemilosrdnou ostrostí a její pe-
simisticky zabarvené líčení společenského životas
jeho pokrytectvím obsahovalo mnoho trpkých pravd.
Ramě
Francouz
Angličanka
Ouid
Louisa
Viareggio
Italia
Anglie
Angl
Held in Bondag
Street Dust
18
article
Mistrnými rysy kreslila typy anglické, francouzsk
a italské společnosti, tento zvláštní svět s vlastními
velmi pružnými pojmy mravnosti, jenž nezná ne-
moci a žalu, pokud jsou nové toiletty, slavnosti, lázně
a herny a nemyslí na konec, poněvadž nyšlenna
na smrt jest nepříjemnou. A mezi těmito postavani
vyslupují lidé s hlubokým duševním životem a kněži
pravého umění.
Ke konci let šedesátých byla Ouida v Londýně
známou osobností. Bydlela v Langham Hotelu, kdež
pcřádala skromné večery. Zvala k nim lístky s ná-
pisem: „Causeries intimes. Cigarettes permises“. Její
vášnivý obdiv pro Italii přivábil ji na tuto klasickou
půdu umění a r. 1877 usadila se v palazzo Pontiacch.
u Florencie. Tam žila obklopena leskem a uměle-
ckými předměty, mezi svými sbírkami krajek a dýk
a uprostřed svých oblíbených psů, jichž měla tehdy
asi třicet. Do Florencie vyjížděla denně v šatech
z oranžového batistu s mantilou z černých krajek
v kočáře s modrými poduškami. Psy své milovala
tak, že když pošli, stavěla jim ve své zahradě po-
mníky z carrarského mramoru a červeného porfyru.
Londýn
Florencie
19
article
Kdysi ohlásila, že pohostí všechny florentské ps
a svůj úmysl také provedla. Při provádění svých zá-
měrů nešetřila nikdy penězi a často vydávala nad
své poměry. Žila velmi uzavreně a nikdy nemluvila
ani nepsala o sobě, psi byli jejími jedinými důvěr-
Před několika měsíci způsobila velké překvapen
zpráva, že Ouida žije v chudobě a nedostatku. By-
dlela tehdy v rybářské chatrči a ze psů zůstali jí jen
tři. Mnozí jevili o ni zájem, ale stařičká spisovatelk
odmítla hrdě veškeru podporu. Soudilo se však, že
roční pense 150 liber šterlinků, kterou dostávala
od vlády anglické, stačí aspoň na nejnutnější na
sklonku jejích dnů. Ouida ovšem nedovedla s penězi
počítati, když došel obnos za čtvriletí, byl brzy vy-
dán a ubohá pak hladověla, jen aby mohla nasytiti
své psy.
V září přestála zánět plic, spojený se slabost
srdce, nemoc ulovila si tehdy tím, že spala několik
nocí pod širým nebem, nemohouc zaplatiti nájemné
Zotavila se pak poněkud, ale v poslední době se zá-
nět vrátil. Tušila svůj konec a čtyři dni před smrt
telegrafovala do Londýna: „Jsem velmi nemocna
myslím, že umírám.“ Měla odpor proti lékarům, ale
svchila, aby ji navštěvoval dr. Paci, jenz jest ve Via
reggiu starostou a kromě něho přicházel k ní jen
britský konsul z Leghornu.
Při smrti byly u ní čtyři nejvěrnější bytosti, od-
daná služka Isolina Cervelli a tři psíci, Ruffino, Ne-
rino a Titania. Celou noc po její smrti vyli psíci ža-
lostně u jejího lože, vyskakujíce na pelest, aby po-
hlédli do její nehybné tváře...
Ouid
Londýn
21
article
= 4000 mrtvol v komorách. V Carlentini na S-
cilii byl před několika lety zrušen klášter a nyní
slouží jedna jeho čásť za školu, druhá pak za ka-
sárny karabinierů, kdezlo v kostele se dosud vyko
nává bohoslužba. Nikdo si nepovšimnul ale dveří
za oltářem, neboť farář slouží tam jen jednou týdně
mši a to tak naspěch, jak se konají nucené povin-
nosti, z nichž není žádného prospěchu. Před několika
dny potřebovala městská rada větší místnosti pro
karabiniery a při prohlídce kláštera dala otevříti také
zmíněné dvéře. Jaké bylo ale zděšení pánů radních.
když viděli před sebou ohromnou hromadu lidských
kostí. Dali kosti odvézti na hřbitov, ale když jich
asi polovinu odklidili, zpozorovali druhé dvéře, jež
vedou k velké místnosti, kde nalezli ještě více lid-
ských kostí. To způsobilo v celém okolí nesmírné
vzrušení, neboť se to nemile dotklo zbožných citů
obyvatelstva. Panuje totiž v té krajině, jako i jinde,
zvyk, že zámožnější rodiny pochovávají své členy
v kostele ve zvláštním hrobě, nebo v klášterní hrob-
ce. Rozumí se samo sebou, že za tuto přednost mu-
sili mnichům dobře zaplatiti. Tito ale, když se ne-
dostávalo místa, odnášeli staré mrtvoly z hrobua
z hrobky do oněch komor a na jejich místo kladli
nové. Celkem nalezeno v komorách asi 4000 mrtvol
a nyní rodiny zemřelých jsou pobouřeny, že se
s mrtvolami jejich členů tak nešetrně nakláda. o,a
že byly oloupeny i o skvosty, které jim dali do hrobu.
22
article
= Nový úkol armády spásy. Armáďa spásy
rozhodla se zahájiti v Indii boj proti krysám, jejichž
blechy rozšitují mor. První pokus v tomto boji učinili
vojáci armády spásy v Gujeralu s kočkami, a poně-
vadž se kočky osvědčily dobrými pomocníky, nebot
v Gujeralu usmrtilo 10 koček za 8 dní více než 2000
krys, hodlá armáda spásy na dvou farmách zavésti
chov koček ve velkém. Než došlo k rozhodnutí po-
užívati koček, bylo zjištěno, že blechy krys na kočky
nepřecházejí. Domorodci v Indii nedají se z nábožen-
ských důvodů pohnouti, aby krysy hubili, ale rádi
vidí že armáda spásy boj proti těmto nebezpečným
hlodavcům podniká. Armáda spásy dále zjistila, že
morčete lze použiti přímo jako pasti na blechy krys.
Když byly v zammořeném domě krysy kočkami vy-
hubeny, pustí se do domu morče a blechy z mrtvých
krýs se na ně slezou, načež se zničí a vyčištěný dům
se pečlivě desinfikuje. Na Ceyloně se posud mor mála
vyskytoval, poněvaž je tam mnoho koček a málo
krys, v Indii, kde je koček málo, je množství krys
také tam stále řádí mor,
Indie
Gujeral