Str. 194.

HOSPODÁŘSKÝ LIS

Ročník XXIX.

vznikl velký hospodářský prospěch netoliko horským obcím v povodí Chrudimky, ale také obcím, při regulovaném dolním její toku. Nedostatkem vody v letních měsících trpí velice průmyslové závody; proto při neupravených řekách, jež nemívají v letě po delší dobu vody, průmysl se neujímá. Při stejnoměrném rozvádění vody v men- ších řekách po celý rok vznikne ko- nečně obyvatelstvu také velký prospěch v ohledu zdravotním. Přehrady údolí a nádrže zabezpečují celé povodí řek před zhoubami povodněmi po velkém tání i při velkých přívalech.*) Otázku zřizování přehrad údolí v hor- ním povodí Chrudimky bude lze řešiti teprve po důkladném prostudování míst- ních poměrů, kdy teprve bude lze s plnou jistotou posouditi, v jakém rozsahu by tyto přepážky měly a mohly býti provedeny. Za stávajicích poměrů jest arciť žádou- eno, aby tyto přepážky údolí byly sou- stavně rozděleny na důležitých místech v celém horním povodí Chrudimky, tak aby byly jimi také tyto krajiny před nej- zhoubnějšími povodněmi chráněny. Ta- kové přepážky by měly zvláště poblíže průmyslových míst v těchto okresích velké důležitosti také proto, že by bylo lze jimi získané vodní síly použiti buď ku přímému pohonu strojů, nebo k vyvozování elektrí- cké síly, jež by se tam s velkým pro- spěchem zužitkovala.

Neméně důležitým jest, aby vedle ná- drží v horním toku Chrudimky bylo také provedeno „velice potřebné zalesňování holých strani“ a „zastavování bystřinových přítoků horských“, jimiž se tato řeka tak často a tak rychle zvodňuje a jimiž jest také hlavní řečiště štěrkem a valouny za- nášeno. — Nebude-li horní tok Chrudimky náležitě upraven, nepřinese také upravení její dolního toku kýženého prospěchu; zvláště pak nebude odstraněna, ale spíše ještě zvýšena velká kalamita nedostatku vody v této řece v letních měsících. Těmito pracemi v horním toku nebude provedení již připravené úpravy dolního toku Chrudimky odročeno, ani regulování její horního toku oddáleno. Proto byl zem. komisí dle vypracovaného generálního programu potřebný náklad na provádění těchto úprav a prací přípravných již na r. 1904 u výši 100.000 K povolen. Celý náklad těchto úprav Chrudimky jest rozpočten v období 1904—1912 na 3,000.000 K, a to na upravování dolního toku Chrudimky a Novohradky, jakož i na údolní přepážky v horním její toku. Zbývající obnos nákladu na upravení Chrudimky, sumou 4,860.000 K rozpočtený, zařaděn bude do rozpočtu regulací, jež mají býti provedeny v druhém stavebním období, t. j. v l. 1913 — 1921.

*) Zemský stavební rada Jirsík, dokazuje ve- likou prospěšnost takového upravování řek, po nichž se plaví vory, mimo jiné uvedl, že bylo v l. 1875— 1897 po horní Vltavě plaveno 2,232.498 pev. metrů vorového a 1,035.508 m štěpinového dříví v ceně nejméně 40 milionů K. V letě jest tato voroplavba nedostatkem vody ztěžovánaa zdražována a musí býti začasté také úplně zasta- vována. Hrabě Buquoy zřídil proto na řece Malši nádrže, zaujímající asi 300.000 m3 vody, jimiž byla voroplavba netoliko na této řece, ale také na její přítocích velice povznesena a také v letních mě- sících i v době největšího sucha umožněna. Přípravné studie, zaměřování a proje- ktování, jakož i správu a dohled na stavby regulační mají vykonávati orgány země nebo státu. Za tím účelem mají býti v prvém stavebním období (1904—1912) na celou dobu stavební exponovány potřebné technické síly. Regulování Chrudimky při- děleno jest orgánům c. k. místodržitelství. Není zajisté pochyby, že zemskou ko- misí jednomyslně přijatý generální pro- gram regulování řek bude vládou schvá- len a tak konečně bude v dozírné době provedeno pro Chrudimsko tak důležité upravení řeky Chrudimky.

Povznesení chovu dobytka. Napsal Jos. Šlais, rolník v Dobříkově a pokladník okresní pojišťovny novokdýňské. řeba že nebude možno stále kle- sající výrobu obilní nahraditi zcel ) chovem dobytka: přece bude při nynějších bidných poměrech nevy- hnutelno, chovu dobytka vyšší po- zornost věnovati. Každé zdokonalení v tom směru znamená rozhojnění příjmů hospo- dářových. Spotřeba masa ve všech zemích stoupá, tak že ve výrobě živočišné odby- tové poměry udrží pro dozírnou budoucnost své příznivé posice. — Dokud z poměrů těch možno těžiti, třeba se zaříditi tak. abychom v dobytkářské výrobě nejen sta- čili domácí poptávce, nýbrž abychom se i súčastnili na trzích cizích. V Německu ovšem vyniká snaha, býti naprosto nezávislým na dovozu cizého do- bytka, jehož se tam i z říše naší mnoho dováží. Tamní chov podporován má býti vysokými dovoznými cly, jichž uskutečnění Německo při příštích obchodních smlou- vách zajisté prosadí. Dojde-li tento ideál německých agrárníků uskutečnění a bu- dou-li proti našemu dovozu postavena vá- lečná cla: ztratí ovšem české dobytkářství tamní důležité odbytiště.

Avšak doba ta nedostaví se tak brzy. jak si němečtí ochranáři představují. Tamní spotřeba masa vzrůstá rapidněji, než u nás, tak že teprve za více roků bude tamním rozšířeným chovem dostižena. Jest přiro- zeno, že ochrannými cly hnány budou ceny masa v Německu do výše, což využitkují tamní producenti masa a vynasnaží se chov dobytka rozmnožiti. V tom shodují se četní pozorovatelé národohospodářští v Německu samém, „že po zavedení vále- čných cel na dovoz dobytka se strany Ně- mecka nastane na trzích tamních pravá bída o maso“, poněvadž vše, co bude po- někud schopno k plemenitbě, uchrání se tam před prodejem na jatky. Německý konsum v prvních letech neobejde se bez našeho dobytka, jímž musí potřeby své uhražovati, byť za cenu značně zvýšenou.

tak že ve skutečnosti postihne zvýšení dotyčných cel v prvních letech v první řadě německý konsum — ovšem na pro- spěch tamních hospodářů, až dobytkář- ství v zemích německých se povznese do té míry, by výroba přibližovala se spo- třebě — na velikou újmu chovu dobytka v zemi naší. První, co dá se po zavedení navrženého celního tarifu německého s ur- čitostí očekávati, jest, že české trhy bu- dou vyhlíženy nejen německými majiteli jatek — jak se již stala zmínka — nýbrž i hospodáři samými, které vysoké ceny masa na obzoru poháněti budou k roz- manitým spekulacím, zejména k rychlému zaopatření se plemenným materiálem sku- pováním nejlepších kusů na trzích zahra- čných, z nichž nejvíce na naše české trhy s rázovitým chovným skotem budou míti namířeno. To vše směřovati bude k tomu, by odvislosti od cizího dovozu co nejdříve učinili konec, tak aby z německého kon- sumu těžil zase jen německý rolník. At se již obchodní svazky naší říše s Německem utváří jakkoliv, ceny dobytka u nás pro nejbližší léta ohroženy nebudou, nenastane-li totiž nějaká citelná pohroma přírodní, jako sucho atd., a zůstanou-li hra- nice rumunské i na dále uzavřeny. Ovšem že postupně, s rozvojem dobytkářství v Ně- mecku, horšiti se budou i odbytové poměry na trzích našich a jest zřejmo, že vývoz náš k trvalému udržení našich posic na trzích zahraničných stane se jedině odvislým na výrobě lacinější — na zdokonalení chovu.

Zásada zdokonalení výroby živočišné bude proto v budoucnosti směrodatnou. U nás posud nevyrobí se masa ani do- statek pro domácí spotřebu. Jatky velko- městské zásobovány jsou z 3/2 dobytkem polským a uherským. Až důslednou hospo- dářskou politikou sousední říše ztratíme- tamní trhy, bude nám nutno opanovati trhy domácí, na nichž posud Uhry i Halič s námi výhodně svou levnou výrobou konkurovati mohou. V Uhrách mohou proto levněji vyráběti, poněvadž jsou tam menší veřejná břemena, s dostatek pracovních sil, úrod- nější půda a hlavně rozsáhlé pastviny, umož- ňující chov extensivní; v Haliči jsou poměry totožné a i když chovatelé tamní připočítají výlohy dopravní, nabízejí přec své výrobky na trzích našich levněji, než hospodáři naši. Českému chovu dobytka bude proti cizí soutiži v budoucnosti čeliti buď celní roz- lukou s Uhrami, hlavně však ale nejvyšším zdokonalením výroby. Obého musí se rol- nictvo české domáhati neustupně, aby snad po katastrofé výroby obilní a cukerní ne- dostavila se i katastrofa výroby živočišné.

Nám nemůže býti na dále lhostejno, jak Uhry hospodářsky na úkor našeho země- dělství sílí. — Od'státu nežádáme nic více než ochranu svých zájmů. Uhry svou sur- taxou stížili dovoz našeho cukru na tamní trhy; jest tudíž odůvodněno, oplatiti jim stejně vůči jejich obilí, mouce a dobytku. Jděme však dále. — U nás musí přestati tak zv. chov modní a nastoupiti chov ra- cionelní, který nebude vyhledávati čisto- krevné kmeny, ale bude přihlížeti jedině k vlastnostem užitkovým. Vyhledává-li se plemenný skot v cizozemsku (v Badensku, Švýcarsku a j.), vrhá to nepěkný stín na naši národohospodářskou vyspělost. Nač vyvážeti peníze pryč z naší země, která bez toho jest mnohostranně cizinou vyko- řisťována? — Na trzích českých prodá se dost pěkného dobytka cizincům — za babku! Ona nešťastná moda o čistokrevném do- bytku vyhnala ceny jeho do výše, prospěla velkostatkům, ale stala se první překážkou zdokonalení chovu mezi malorolnictvem, o něž nám vlastně nejvíce se jedná. Naše zemědělské a samosprávné korpo- race, mají-li chov dobytka v zemi povzná-