1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. července 1913.
Praha
4
article
darannl nvečerní listy
předpláci ge:
V Praze v administraci:
na měslo.
2 K — h
na čtvre leta . 6 K.—
» dvojí donáškpusve
na měste.
na čtvrt leta . . k
na měsle .. . 2 K 80
na měsle.
na čtvrt leta ! . . . S K eo
* dvojí zásilkou
na měsíe
a dvr ieta : . . . u k ok
vlo
Praha
5
article
Večerní
Večerní
dámí
V drobném prodejin
vapni číslo o sobě . . za 8h
večerni
. . . . . za lh
Ve áliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 1
vočerni .
lnseráty
Er plati se hotově napřed-
ředplncuni a inserty přijíe
administrace v Marianské ul.
Tam nacházeji se tál
redakce, tlskárna a exped-
„Národních Listů-
Rukopisy se nevracsj
6
article
V Praze, 29. července.
Praha
7
article
Zítra bude tomu právě měsíc, co zahá
jilo Bulharsko nočním útokem válku se Srb
skem. Uplynulý měsíc stačil k tomu, aby Bul-
harsko stálo nyní nad troskami své válečné
slávy a kořistí. Vyjednávání o mír bude zítra
v Bukurešti zahájeno.
Před měsícem ještě Bulharsko bylo nej-
silnější mocí na Balkáně. Evropa pohlížela
s velkou úctou na bojovníky, kteří u Lule-
Burgasu, u Bulairu a Odrinu získali slavných
vítězství. Spojenci Bulharska byli obecně pod-
ceňováni odbornými znalci i nezasvěceným
obecenstvem. Veřejnost vynášela jen Bulhary.
i rozmarná moda chytila se bulharských mo-
tivů výšivkových, aby tak projevila zájem
balkánský národ, který měl odvahu rozletě-
se až k Cařihradu.
Dnes rozhodujícím činitelem na Balkáně
jest Rumunsko. Bez krveprolití, bez ztráty je-
diného muže, pouhým rozšířeným vojenským
cvičením, provedeným v cizí zemi, dosáhl
značného zvětšení svého území, uplatnilo s
jako vůdčí stát na Balkáně a při nynějších
mírových jednáních hraje si na „čestného pro-
středníka“. Jeho přání musí nyní posloucha
i poražené Bulharsko i vítězné Srbsko a Ře-
Diplomatické schopnosti balkánského
Hohenzollera neselhaly. Vyčkal až do po-
slední chvíle, když nedávní balkánští spojenci
vyčerpaní již předchozí vleklou válkou s Tur-
ky, vrhli se při dělení dobytých zemí na sebe
a vystoupil jako ozbrojený anděl míru. „M
vůle se stane!“ — může dnes říci rumunsk
král Karol.
Srb
Bulhar
Karol
Bulharsko
Bukurešť
Balkán
Evropa
Burgas
Cařihrad
Rumunsko
Srbsko
Bulair
Odrin
8
article
Bukurešť stává se významným mezinárod-
ním městem. Na dlouhá léta Balkán bude
míti politicky tu tvářnost, kterou mu dá bu-
doucí bukurešťský mír. Bukurešťská konfe-
rence bude míti na příště pro Balkán takový
význam, jaký měl dosavade berlínský sjezd
jehož smlouva bukurešťským mírem bude u-
ložena do diplomatické veteše. Tam také bude
asi odložena pověstná formule „au de la Mi-
trovitza . ..
Na cestě dolů za Mitrovicí k Solunu
mělo kdysi Rakousko-Uhersko jen zkomírajicí
Turecko. Nyní tam má Srbsko a Řecko.A
kdyby se i byly podařily diplomatické úskoky
následníků Aehrenthalových, bylo by tam sil-
né Bulharsko, které by také nebylo dalo
sebou komandovat.
V posledních dnech zahovořilo se více
nadějném společném postupu Vídně a Petro-
hradu na Balkáně. Uvedli jsme také mínění
několika ruských listů, které se daly uchvátit
nadějí na svobodné průlivy a byly ochotny ke
krajním ústupkům Vídni. „N. W. T.“ ozna-
muje z dobře zpraveného pramene, že není
na tom nic pravdy, jakoby Rakousko-Uhersko
činilo Rusku nabídky, aby Rusko zakročilo
proti Turecku a Rakousko proti Srbsku a že
Rusko tuto nabídku odmítlo s odvoláním na
evropskou solidárnost. V témže smyslu se vy-
slovil také ruský první ministr Kokovcev.
Kokovcev
Bukurešť
Balkán
Rakousko
Uhersko
Turecko
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Vídeň
Rusko
Petrahrad
9
article
Zůstává tedy stále ještě nejasno, co bude
s Turky. Hlasy evropské diplomacie jsou sice
dosti svorné v tom, aby Turecko se vrátilo
před čáru Midia-Enos, i Německo se od-
hodlalo projevit jakýsi morální nátlak na Tu-
recko, ale Turecko nezdá se být příliš citli-
vým vůči slovním domluvám evropské diplo-
macie, která v odrinské otázce ani z daleka
neprojevuje té horlivosti, jako v otázce ska-
derské.
Osud Thrakie bude vlastně prvým bodem
o kterém bude nutno v Bukurešti jednat. Pro-
to, že budoucnost Thrakie rozhoduje o veli-
kosti nabytého území. Budou-li Bulhaři zba-
veni thráckého výboje a budou-li nucení
ustoupit řeckým požadavkům v Makedonii
zůstalo by Bulharsku skoro méně, než měle
před válkou s Tureckem. A takového poní-
žení Bulharska velmoci asi nedopustí.
cko.
Turek
Bulhar
Turecko
Německo
Bukurešť
Makedonie
Bulharsko
Thrakie
MidiumEno
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Ze Sofíje, 29. července. Očekává se,
že prelimináře míru podepsány budou již
nejpozdějí ve čtvrtek, načež nařízena bu-
de demobilisace.
Z Bukureští, 28. července. (K. k. — Ag
Tel. Roum.) Min. předseda Venizelos při-
byl sem o 10. hodině večerní s řeckými dele-
gáty „V prvé schůzi konference, jež konati se
bude zejtra, vyměněny budou pověřovací li-
stiny. Ministr vyučování Dissescu povolán byl
jako čtvrtý plnomocník rumunské mírové kon-
ference. Plukovník Christescu, náměstek ná-
čelníka gen. štábu, účastní se konference jako
vojenský znalec.
Z Bukurešti, 29. července. („N. Fr. Pr.“
Ministerský předseda Pašič prohlásil v
Turn-Severinu zástupci časopisu „Adeverul“
že drinopolská otázka nemůže se v Bukurešt
projednávati, protože je otázkou evropskou
Z Bukurešti, 29. července. Ministerský před-
seda Pašič prohlásil v rozmluvě, že srbská ar.
máda je ve stavu výtečném. „Ačkoli jsme vítězi,“
pravil, „přicházíme s mírnými požadavky. O hrani-
cích rozhodne konference a nemohu se tudíže
tom vysloviti. Zakročení Rumunska bylo zapotřeb
a srbskému národu bylo velice vítaným. Mezi Sr-
by a Řeky není žádné neshody. Chceme mír
při dobré vůli se strany Bulharska se věc rychl
vyřídí.“
Z Bukurešti, 29. července. Veškeří zástup-
ci balkánských států přibyli již do Bukurešti.
Z chování srbských delegátů vychází na jevo
že srbská vláda jest vůči Bulharsku nedůvě-
řiva a že chce za všech okolností dociliti míru
který by připravil Bulharsko na dlouhou dob
o všechnu chut a možnost k revanchi. Řekove
zdůrazňují plnou shodu se srbským spojencem.
Aga
Roa
Venizelos
Dissescu
Christescu
Pašič
Severin
Řek
Bukurešť
Sofíje
Francie
Rumunsko
Bulharsko
12
article
Jest domněnka, že usnesení ohledně přerušen
válečné akce stane se co nejdříve. Jestliže
však do týdne po přiměří nenastane dohoda
prelimináři míru, bude pravděpodobně nepřá-
telství opět zahájeno.
Z Bukureští, 29. července. (.N. Fr. Pr.“) Srb-
ští, černohorští a řečtí delegáti mají neobmezené
plné moci v příčině klidu zbraní, předběžného
definitivního míru a učiní již v první schůzi ve
smyslu tom prohlášení a žádati budou stejné pro-
hlášení od delegátů bulharských. Mají-li bulharšti
delegáti stejné plné mocí, budou vyjednávání hned
zahájena; kdyby však prohlásili, že musí pracovat
ad veferendum, ostatní delegáti všechny porady
odmítnou. Také na rumunské straně jsou odhodlá-
ni rychle postupovati. S bulharské strany se sdě-
luje, že Bulharsko mír si upřímně přeje, že ne-
pomýšlí na protahování porad a že je vyloučeno.
že by bulharští delgáti, aniž by měli plné moci
mír podepsati, odjeli do Bukurešti.
Srb
Bukurešť
Francie
Bulharsko
13
article
Naděje Bulharska.
Bulharsko
14
article
Ze Sofije, 28. července. (K. k.) „Echo de
Bulgarie“ dovozuje: Snahy Bulharska, aby
došlo k pokojnému rozluštění, ztroskotaly již
dvakrát na nedostatku dobré vůle a nepoddaj-
nosti Řeků, kteří našli v Srbech učelivé žáky.
Lze doufati, že v Bukurešti budou bezvýsled-
ny všecky postranní tahy a že jmenovitě Ru-
munsko, jež disponuje všemi předpoklady
prostředky, aby vynutilo rozluštění, odpoví-
dající přáním zúčastněných národů a nevy-
hnutelným požadavkům států, o něž se jedná,
nedá strhnouti se ke hře, jež byla v příkrém
rozporu s oněmi kategorickými prohlášeními
jež Rumunsko učinilo ve chvíli, kdy zasáhlo
v nynějším konfliktu.
Turecký vpád do Bulharska.
Ze Sofije, 29. července. (K. k.) Jest úplně
nepravdivou zpráva, pocházející z Drinopole,
že prý Bulhaři při ústupu z Drinopole ubili 200
Řeků. Naproti tomu jest pravdou, že Turcí
způsobili všeobecné krveprolití mezi Řeky.
Bulhary a Armény v Dimotice, Drinopoli
Bulgarie
Řek
Srba
Bulhar
Turce
Armén
Bulharsko
Bukurešť
Rumunsko
Sofijá
Drinopol
Řek
15
article
Mustafa Paše. Rovněž není pravda, že Bulhař
při ústupu před tureckou armádou v Thraki
povraždili turecké válečné zajatce.
Zakročení Anglie.
Z Paříže, 29. července, („N. Fr. Pr.“) Dle sdě-
lení „Tempsu“ prohlásil anglický velvyslanec v
Cařihradě Marling z rozkazu sira Eduarda
Greye velkovezírovi: „Britská vláda dříve Tu-
recku oznámila, že by byla ochotna, poskytnouti
mu neobmezeně svou mravní a hmotnou podporu.
aby Turecku umožnila, by svou državu v Asii zre-
organisovalo. Vzhledem na chování turecké vlády
a na obsazení Drinopole oznamuje britská vláda
vládě turecké, že jí podporu tuto odříká a zůsta-
vuje ji neblahým následkům politiky, kterou v ši-
lené odvaze zahájila.“
Mustafa paš
Grey
Anglie
Paříž
Francie
Cařihrad
Turecko
Asie
Drinopol
16
article
Zakročení velmocí.
Z Vídně, 29. července. Přední diploma fická
osoba v Berlíně prohlásila v čera dopisovatelí „N
Fr. Pr.“, že donucovacím prostředkem velmoch
proti Turecku bude možná vylodění mezinárodního
vojska v Dedeagači, protože by mohlo zmařiti spo-
jení turecké posádky v Drinopoli s Caříhradem
Demonstraci loďstva před Cařihradem prohlásii
diplomat za bezáíčelnou.
Z Berlína, 29 července. „Lokalanzeiger“ ozna-
muje z Cařihradu: Ani včera nebyl podníknut spo-
lečný krok velmocí u Porty. Protože byl obvyklý
přijímací den u Porty, navštívili velvyslanci velko-
vezíra a jednotliví z nich sdělili mu úřadně stano-
visko svých vlád k poslupu Turecka na Drinopol
Bulharská zpráva o situaci.
M. Z Kolína n. R., 29. července. (Zvl.
telegr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ ozna-
muje ze Sofije: Poněvadž se stále lepší
vztahy Bulharska k Rumunsku, pokládá
se uzavření dohody za pravděpodobné.
Nebezpečí, že nepřátelská vojska
vtáhnou do Sofije, zdá se býti konečně
odstraněno. Situace Bulharů na bojišti se
podstatně zlepšila. Všechny útoky srbské
byly odraženy. Sdělují se nové hrozné
jednotlivosti o ukrutnostech, spáchaných
Řeky a Srby na bulharském obyvatelstvu,
které na severu hledá ochrany u rumun-
ských vojsk.
V politických kruzích byla s radostí
přijata zpráva o rozhodnutí Ruska, aby
důrazně postupovalo proti Turecku.
Port
Köln
Bulhar
Řek
Srba
Vídeň
Berlín
Francie
Turecko
Cařihrad
29 červenec
Drinopol
Kolín
Bulharsko
Rumunsko
Rusko
17
article
Solijí hrozí vyhladovění.
Solijí hrozí vyhladovění.
Z Bukurešti, 29. července. Poněvadž ve-
škeré cesty do Sofije jsou obsazeny cízím voj-
skem a poněvadž Sofije jest odříznuta od bul-
harského vojska, a dále vzhledem k tomu, že
hlavnímu městu hrozí vyhladovění, žádala
bulharská vláda v Bukurešti, aby silnice ze
Sofíje do Varny byla uvolněna za účelem do-
pravy potravin. Rumunská vláda pravdě-
podobně vyhoví tomuto bulharskému přání.
Srbské vojsko utkalo se s Rumuny i Řeky.
— Dvě srbské švadrony zajaty od Rumu-
nů. — V boji s Řeky bylo 62 mrtvých.
Z Paříže, 29. července. Dnešní rann
lísty oznamují: Mezi novými balkánskými
spojenci došlo již k vážným sporům. Srb-
ské a rumunské vojsko utkalo se mezi se-
bou u Berkovice. Rumuní byli v převaze
po krátkém boji dvě srbské švadrony byly
zajaty. Druhý případ srážky mezi spojenci
udál se u Gevgheli. Srbové usilovali o do-
sazení srbské správní komise. Když ve-
litel řeckého vojska tento požadavek od-
mítl, podniklo srbské vojsko útok na Řeky.
Došlo k prudkému boji, při kterém bylo
na obou stranách 62 mrtvých a raněných.
2000 srbských raněných za poslední týden.
Z Bělehradu, 28. července. (K. k.) V po-
sledním týdnu přibylo sem 2000 srbských ra-
něných. Rakousko-uherský vyslanec šl. Ugron
navštívil vojenské záložní nemocnice a rozdílel
zraněným cigarety a časopisy.
Rumun
Řek
Srb
Srba
Bukurešť
Sofijá
Sofíje
Rumo
Paříž
Bělehrad
18
article
Zemská správní komise v Čechách.
Zemská správní komise v Čechách.
Zahájení činnosti zemské správní komise
v Čechách.
V úterý dne 29. července 1913 nastal dě-
jinně důležitý okamžik, kdy členové výboru
zemského král. Českého byli ze svých úřadů
vypuzeni a na jich místa dosazení členové
zemské správní komise, vesměs c. k. úřadníci
Tento akt neobešel se v klidu a bez protestu
Dnes dopoledne dostavil se do presidia místo-
držitelství přisedíci zemského výboru dr. Lad
Pinkas a odevzdal jménem ostatních občan-
ských českých přísedících včera usnesený pro-
test proti porušení zřízení zemského, jímž
se zabraňuje přísedícím konání úřadu.
Mezitím stalo se z presidia správní ko-
mise opatření, aby do úřadoven přísedícíe
nebyl přinášen žádný nový materiál spisový.
takže přísedící, i kdyby byli chtěli ve svých
departementech setrvat, nemohli by tam vů-
bec nějakou úřadní činnost vyvíjeti.
Do sněmovní budovy dostavil se dopo-
ledne přísedicí Josef žďárský, aby se s býva-
lým kolegou v zemském výboru, nyní presi-
dentem správní komise hr. V. Schönbornen
rozloučil. Nezastihnuv jej, zanechal mu na-
vštívenku a opustil budovu,
Po 10. hod. dopolední dostavilo se do za-
sedací síně dřívějšího zemského výboru osn
členů zemské správní komise a čtyři jich ná-
hradníci. Místodržitel kníže Thun představi
je presidentovi správní komise hr. V. Schön-
bornovi.
Po oslovení, rozdělení referátů a proslo
vení jménem členů správní komise byli čle-
nové komise presídentem hr. V. Schönbornem
doprovození do přidělených oddělení, kde jim
bylo úřadnictvo představeno. Při tomto aktu
byla zřejmou nápadná chladno st.
doktor
Pinkas
Josef žďárský
V Schönbornen
Thun
V Schön
V Schönborn
Čechy
zemský král
19
article
Slíb členů zemské správní komise král.
Českého.
Členové a náhradníci zemské správní ko
mise shromáždili se dnes po 11. hod. dopol
v zasedací síni, aby vykonali slib do rukou
předsedy J. E. hraběte Schönborna v pří-
tomnosti král. vrchního zemského rady Ma-
reše, který předčítal formuli slibu, a zapiso-
vatele praes. vícesekretáře dra. Bürgera.
J. E. hrabě Schönborn přivítal co nej-
srdečněji přítomné. V proslovu, proneseném
obou zemských jazycích, dovozoval, že ko-
mise vstupuje na místo zemského výboru král
Českého a obstarávati má úkoly jemu náleže-
jící. U vědomí zcela mimořádné a přechodní
povahy své úlohy bude míti komise za povin-
nost, aby, spravujíc důležité instituce, zalo-
žené sněmem král. Českého a svěřené zem-
skému výboru, obmezovala svou činnost pře-
sně na běžné záležitosti. Příjmy zemské byly
jí svěřeny jen pro nejnutnější potřeby, ona
bude tedy s nimi nakládati s nejsvědomitější
spořivostí.
Zemský výbor vedle správy zemské po-
volán jest různými zákony k rozhodování jako
poslední stolice v důležitých oborech veřejné
správy. Je samozřejmé, že komise na tomto
poli, jistě neméně důležitém, obmezovatise
bude na případy, v nichž strany se jí dovo-
Při veškeré své působnosti bude pronik-
nuta myšlenkou, že činnost její musí býti čistě
věcná a nechce se dotýkati sporů politických
Její členové budou si vždy vědomi, že obyva-
telé našeho království mají jemný cit pro ne-
odvislou samosprávu. Způsob úřadování v ko-
misi bude poněkud jiný než ten, na nějž čle-
nové ze své státní služby jsou zvyklými. Tam
při pevné hierarchii státních úřadů vyšší úřad
může nařizovati nižšímu, v samosprávě se však
s podřízeností v tomto rozsahu neshledáváme.
Naše komíse nenáleží do pevného systému
laií.
Schönborn
Bürger
Mareš
20
article
státní správy, avšak všichni děkujeme za dů-
věru, prokázanou nám povoláním do komise
jen té okolnosti, že jsme slátními úřadníky.
Já sám zejména musím zdůrazňovati, že nebyl
jsem povolán k svému úřadu jako osoba poli-
tická, nýbrž jako člen státního úřadnictva, k
němuž již od let přináležím.
Naprostou nestrannost vůči všem vrst-
vám společenským, a zejména vůči oběma ná-
rodnostem za dnešních mimořádných poměrů
bude jednou z nejpřednějších povinností ko-
míse.
Netajíme si, že naše úloha je obtížnáa
choulostivá. V širokých kruzích oby-
vatelstva nehledí se nám vstřícs
obzvláštní důvěrou. Na nás jest však.
abychom si s pomocí boží svědomitým a od-
daným konáním svých povinností tuto důvěru
získali. Jsme na místě, jež znamená velikou
důvěru Jeho Veličenstva a země a vynaložíme
všechny síly, abychom splnili očekávání touto
důvěrou v nás kladené. Vznáším na vás osobní
apel, abyste mou osobu poctili naprostou svou
důvěrou a kdykoli se vám naskytnou některé
nesnáze, abyste se vždy na mne obrátili. Má
skromná rada a pomoc ve všech záležitostech
je vám vždy po ruce.
Z mnoha míst císařského patentu je pa-
trno, že naše činnost je povahy pouze dočasné,
provisorní. Nebude nám lze působiti na to,
kdy toto provisorium má přestati, ale jsem
ubezpečen plným vaším souhlasem, když tlu-
močím všech nás společné přání, aby nor-
mální poměry v král. Českém vrá-
tily se co nejdříve.
21
article
Náměstek presidenta dvorní rada Stitzen-
berger v řeči německé a české jménem shromá-
žděných poděkoval J. Excellenci hraběti Schön-
bornovi za nadmíru laskavé přivítání. Bohaté zku-
šenosti pana presidenta, získané dlouholetou prací
na poli zemské samosprávy budou členům komise
mocnou oporou při konání zodpovědného úřadu
a prosí proto, aby na přispění presidentovo směli
spoléhati. Slibují, že ze všech sil se přičiní, aby
se ukázali hodnými Nejvyšší důvěry, prokázané
povoláním do komise. J. Exc. pan president sám
se zmínil o tom, že působnost komise je stano-
vami přesně určena a obmezena na dobu, až zem-
ským sněmem král. Českého nově zvolený zemský
výbor opět zahájí činnost. Po tuto dobu je naši
povinností, abychom jako korporace nepolitická
při naprosté nestrannosti a dbajíce přísně finan-
čních poměrů země, ze všech sil pečovali o blaho
veškerého obyvatelstva tohoto království. Dle tra-
dic státního úřadnictva jsme odhodláni plniti
všechny své povinnosti co nejsvědomitěji, prosíme
však jednak o blahovolnou podporu pana presi-
denta, jednak za důvěryplné spolupůsobení osvěd-
čeného zemského úřadnictva a budeme hrdi na to.
že nám bude dopřáno, s ním společně pracovati
ke blahu celé země.
Po vykonání slibu uvedl president členy ko-
mise do jednotlivých odborů a představil jim kon-
ceptní úřadnictvo.
Schön
rada Stitdit
22
article
Rozdělení reierátů ve správní komisia
Němci.
„Prager Tagblatt“, který si včera trpce stě-
žoval do toho, že rozdělením referátů v zemské
správní komisi byli Němci opět odstrčeni, uveřej-
ňuje dnes z autoritativní strany sdělení
na vysvětlenou. Autoritativní strana, kterou mohlo
by býti buď presidium správní komise, anebo
některý její člen, „Prager Tagblattu“ sděluje, že
rozdělení referátů je výhradným právem a povin-
ností presidenta, který při rozdělení referátů vý-
slovně prý prohlásil, že referáty v nynějším slo-
žení agendy zůstanou zatímně a že si vyhra-
žuje učiniti eventuální změny. Zda a kdy tento
případ nastane, nemůže prý předpověděti.
„Prager Tagblatt“ i po tomto zdělení zůstává
při svém odmítavém úsudku včerejším, který je
Němec
Prager
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Koutek Svatopluka Čecha v Rovensku.
(K oslavám básníkovým v Rovensku pod Troskam
napsal František Kalf u s.)
Zapadlé městečko v „Českém ráji“ — kdo by
je byl vyhledával před dvaceti a více letyl Jen
tak že spojeno cípkem silnice s říšskou hlavní
tepnou, spojující Jičín s Turnovem. Jinak jakoby
bylo se světa. Kdo se o ní kdy zmínil, o malé per-
ličce, zasazené v dladém české krásy! O Turnově
šla pověst, městě granátovém, o Kozákově, boha-
týru, jenž poklady své nabízel hrabivé ruce a píli
její odměňoval bohatstvím achátů, jaspisů, ame-
tystů, topasů a granátů. Zde, v Rovensku, na úpatí
této klenotnice ode dávna kroužil, stěnal, zvištěl
tvrdý kámen a do hranclů brousil, hladil, leštil
surový drahokam, až zaplál ohněm, třpytil se a sví-
til nádherou. Nemalá, těžká, tuhá práce! Až ruce
tuhly, čelo ronilo krůpěje potu a prsty plnily se
mozolem. Bohatství nesmírné ceny procházelo ru-
kou rovenských brusičů a přece nezanechalo na
nich než — chudobu. „Kdo květy pro jiného střádá
ať činí ruka nebo skráň, ten častokráte nedostává
ni jedinkého na svou dlaň.“ Na rovenských brusi-
čích tato průpověď pootavského slavíka Heyduk
splnila se plným významem slova.
Do kraje této práce a bídy zavítal v roce 189
Svatopluk Čech. Přišel, aby se osvěžil v krásném
kraji.
1 on vynášel drahokamy z klenotnice svého
ducha, brousil je, hladil a leštil a bez náležité od-
měny odevzdával je svému národu — bohatstv
nesmírné ceny.
Vyhledal sobě skrovný pokojík v dřevěně
nízké hospůdce Holanově, aby zde odpočinul po
tuhé práci celého roku. A zde, mezi prostým lidem
okřivá jeho duch a nachází klid, nenachází všal
klidu jeho srdce. Brzy shledává Sv. Čech, že v pře-
pychu přírodní krásy skrývá se tichá, utajená lin-
ská bída. A tato bída vzrušuje básníkovu lásku
ubohým.
Svatopluk
Čecho
František Kalfa
Heyduk
Čo
Holanův
Rovensko
Jičín
Turnov
Kozákov
24
article
Šv. Čech neodolal. Úsilovně vyhledával z chu-
dých nejchudší. Z jeho ruky i srdce počalo se ři-
nouti dobro a bohatý proud lásky. Zapadal na
svých procházkách tam, kde krčily se chaty nej-
chudší, vyhledával chalupy odlehlé a osamocené
kde tušil bídu největší a zažehnával ji dobrodinín
své ruky a láskou svého srdce. A v této své čin-
nosti shledával krásno, k němuž radostno je se-
stoupiti.
A když Sv. Čech Rovensko opustil, koutek
kde se usadil, kudy chodil, kde si hověl, stal se
poutnickým místem jeho ctitelů, jichž řady rok o
roku rostly. Malá hospůdka u Holanů oživila o
těch dob. Shlédnouti místa, jež Sv. Čech zvolil
sobě k odpočinku, stalo se touhou celých leginnů
přátel Čechových. Čechův koutek v Rovensku plnil
se láskou, již srdce tak rádo splácí srdci.
Holanova hospůdka „u české koruny“ ode dáv-
na chovala svoji dobrou pověst. Čteme o tom
její knize cizinců tak mnohý doklad. Již předchůdce
Holanův, starý Kraus, byl šenkýř oblíbený. Svědči
o tom zápis kteréhosi cízince, jenž zavítav po delš
době do „koruny, starého Krause více zde ne-
zastal. Dne 3. prosince 1890 věnuje starému šenkýři
upřímnou, nehledanou vzpominku. Píše: „Dej Bůh
nebožtíkovi Krausovi lehké odpočinutíl Byl to ve-
selý hoch a dobrá kopa.“ Vzpominka není bez pří-
dechu šprýmovství — neboť starý Kraus téšil se
i přízni Sv. Čecha ještě v roce 1891.
V otci Holanovi nalezla hospůdka „u české
koruny“ vhodného Krausova nástupce. Opět zá-
pisy v kníze cizinců o tom svědčí. A jak už bývá
hodnota dobré krčmy musela býti oceněna cizinci
přišedšími hezky z daleka.
„Milostný koutek. lidé mílí, poprvé viděl jsem
tě. Rovensko, a vrátím se zase“, horuje nadšený
Němčik.
A jiný labužník po chutném stole zálibně
notuje: U stolu sedím vlídného při sklence pív
Čo
Holan
Čechův
Holanův
Kraus
Čecho
Krausův
Čechy
Rovensko
starý Kraus
25
article
dobrého: neb, věřte, u „koruny milé to není jen
tak ledabylé.
V kraji, kde jest taková dobrá kuchyně a ta-
kový výtečný sklep jtam že by měla býti bída?
Kdo by uvěřil! Však obraťte list, i o tom kniha
cizinců podává vhodný doklad
„Co jsou nám ty české ráje platny, když
isou kšefty špatny“ — žaluje cestující obchodník
a schlazuje nadšení svých šťastnějších předehůdců
v knize v prosaické variantě politické sloky, kterou
„českému ráji“ připsal Čech:
Blahem dýše vše jak éden bájí,
kdy, achl tobě lide v tomto ráji
slejně rozjasní se zorl
Za to nadšené opěvání Trosek a jejích okolí
knize neznamená stínů.
„Kdo uzřel tento éden, tuto perlu přírodn
krásy, ten vždycky vzpomene tohoto rajsky krás-
ného koutku. Tisíceré díky tvůrci!“ velebí nádheru
kraje vznícený cizinec. A jiný zapisuje-
„Slunná země, jas božský, buď pozdravena ty
perlo Čechl
Sotva uvěříme, že jest to německý dech, jenž
takto vzývá české krásyl
Čo
Trosky
26
article
Ctitelé Svatopluka Čecha přicházejí do Ro-
venska a koutek, kde sedal básník, zdobí dárky.
Obrazy básníkovy podoby zavěseny tu byly v počtu
trojnásobném a účelně odtut přeneseny na jiné
plochy stěn. I poprsím básníkovým je koutek zdo-
ben. Veliký obraz básně Čechovy „Nevěřte ni-
komu!“ na rubu nese věnování dárcovo. Přes leto
květy, dárky ctitelů Čechových, pod obrazem ani
neuvadnou a v zimě krášlí ten obraz svěže zelené
snítky chvoje.
Jest zde i pokojík Čechův skrovně zařízený
se starodávnou malbou na stropě i stěnách. 4 obra-
zv „Večer v Benátkách“ a „Noc v Neapolí“ s ohni-
vými záplavami na obzoru, oblíbenými to dekorač-
ními okrasami stěn v letech sedmdesátých minu-
lého věku; jest zde i Manesovo „Dostaveničko“
K této ozdobě pokojíku Čechova přibyl tolik
obraz s podobou Čechovou, zavěšený nali postel
Čecho
Čechův
ro
Benátky
Neapol
27
article
— jeden ze tři dárků pro Čechův rovenský koutek.
Pohovka, unývadlo, stolek a skleník s nádobím a
sklem staršího rázu doplňují výpravu pokoje.
Jest zde i stará dřevěná, ohozená šenkovna
s trámovím na stropě, s rohovým stolem, u něho
sedával Sv. Čech, i prostřední stůl, vyložený nej-
různějším zbožím pro turisty: suchary, marcipánem.
pohlednicemi, lahvicemi vína i likérů, věží preclíků
a miniaturními Troskami a jinými okolními hrady.
A co hlavní, jest zde martiální postava otee
Holana — živá historie pobytu Svatopluka Čecha
v Rovensku — s dlouhou, hustou, šedivou bradou,
skřipcem na očích, černou lepenkovou tabulkou
v ruce, na niž křídou píše „hostí řád“, týž „pan
Holan, jenž ve svých papučích velmi poslanecky
sobě vykračuje,“ jak jedním tahem zkreslil otce
Holana krajinář Franta Kaván v jednom dopisu.
A jest tu i stará paní Holanová, vzor kuchař-
ského umění, jež by zasloužilo býti zvěčněno
knihách dodatkem ke sloce, již ku poctě výbor-
ného stolu hospůdky Holanovy napsal Sv. Čech.
Nic se tu „u české koruny“ nezměnilo od do
Čechových, pranic. Ti, již sem zavítají po stopě
našeho básníka, shledají hospůdku takovou, jakou
byla před dvaceti a dvěma lety, když hostila nej-
vzácnějšího hosta, jenž sem kdy zavítal.
Pokrok doby se rovenského koutku Svatopluk
Čecha nedotknul.
Čechův
Čo
Holan
Čecho
Kaván
Holanová
Holanův
Rovensko
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Krádež zlata na mezinár. výstavě v Gentu.
Z Bruselu, 28. července. (K. k.) Z belgického
osadního oddělení světové výstavy v Gentu zmí-
zely v minulé noci tyče, obsahující zlato v ce-
ně 100.000 franků. Po pachateli není ani stopy
— Ztroskotání anglického parníku. Z Lon-
dýna, 28. července. (K. k.) Jak se oznamuje Lloy-
du z Liverpoolu, ztroskotal anglický parník „Win-
neba“, plovoucí ze západní Afriky do Hamburku.
u Bassi na úskalí. Tři neprodyšné komory se na-
plnily vodou. Situace lodi jest kritickou, nebot
jest obava, že jest úplně ztracena.
= Poštovní sokoli. V Rusku budou učiněny
pokusy použiti místo dosavadních poštovních ho-
lubů poštovní sokoly.
— Ženy na německých universitách. Ženské
studium vysokoškolské postupuje v Německu vel-
kými kroky. Když před pěti léty byly v Německu
ofevřeny ženám posluchárny všech universit, bylo
studentek 1150. Dnes už je mezi akademickou
mládeží 3436 žen a kromě toho je ještě 1037 mimo-
řádných universitních posluchaček.
Gent
Brusel
Lon
Liverpool
Afrika
Hamburk
Bass
Rusko
Německo
29
article
— „Koko.“ Nemine téměř týdne, aby francouz-
ské listy nezaznamenaly otravu kokainem, jehož
požívání stalo se v poslední době pravou epidemií
v Guartier Latin a na Montmartru. Jsou to přede-
všim dívky, které v omámení, jež jim způsobuje po-
žití kokainu, zapomínají na svůj bídný život. Uží-
vají kokainu výhradně jako prášku — jmenovaného
prostě „koko“ — který šňupají. Možno je snadno
poznati. Jejich ruce se znatelně třesou a co chvíli
se ošívají a škrábou, protože jejich kůže jeví po-
ruchy citlivosti. Trpí halucinacemi, slyší nevyslo-
vená urážlivá slova, pro která se dostanou do
hádky a často také do rvačky. Následek je nucená
cesta na policii, kde se zjistí u nich kokainoma-
nic, a tu pak často putují mezí choromyslné na
kliniku Saint-Anne, kde největší procento všech
nemocných rekrutuje se z morfinistek a kokaino-
manek. Ještě jednu manii mají ty, jež šňupají ko-
kain: touhu po závratné rychlosti. Často se stane,
že, hnány touto touhou, najmou si automobil ke
dlouhé, divoké jízdě. Pak nemají čím zaplatit a vý-
let končí na policii. Kokainový prášek prodávaií
divkám hlavně vrátní a garderobierky nočních zá-
bavních místnosti. Sami opatřují si jed z podezře-
lých drogerií a mastičkářských lékáren, míchají
jej s mentholem, plní jimi lepenkové krabičkya
prodávají je za 4—5 franků. Při velké poptávcev
pokročilé noční době stoupá cena i desateroná-
sobně. Protože je ve Francii, právě jako jinde, za-
kázáno prodávati kokain bez lékařského předpisu,
omezuje policie šíření zla tím, že zatýká proda-
vače. Nemine snad dne, vlastně noci, aby někte-
rý nebyl zatčen a přes to se zlo kokalnomanie
spsše síří, nežli omezuje.
Koko
Montmartre
SaintAnne
Francie
Kurier Latin