ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c01d9e20-8f13-11dd-9a68-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 89, person 68, org 8, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 206.
4 article
darannl nvečerní listy předpláci ge: V Praze v administraci: na měslo. 2 K — h na čtvre leta . 6 K.— » dvojí donáškpusve na měste. na čtvrt leta . . k na měsle .. . 2 K 80 na měsle. na čtvrt leta ! . . . S K eo * dvojí zásilkou na měsíe a dvr ieta : . . . u k ok vlo
Praha
5 article Večerní
Večerní dámí V drobném prodejin vapni číslo o sobě . . za 8h večerni . . . . . za lh Ve áliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 1 vočerni . lnseráty Er plati se hotově napřed- ředplncuni a inserty přijíe administrace v Marianské ul. Tam nacházeji se tál redakce, tlskárna a exped- „Národních Listů- Rukopisy se nevracsj
6 article
V Praze, 29. července.
Praha
7 article
Zítra bude tomu právě měsíc, co zahá jilo Bulharsko nočním útokem válku se Srb skem. Uplynulý měsíc stačil k tomu, aby Bul- harsko stálo nyní nad troskami své válečné slávy a kořistí. Vyjednávání o mír bude zítra v Bukurešti zahájeno. Před měsícem ještě Bulharsko bylo nej- silnější mocí na Balkáně. Evropa pohlížela s velkou úctou na bojovníky, kteří u Lule- Burgasu, u Bulairu a Odrinu získali slavných vítězství. Spojenci Bulharska byli obecně pod- ceňováni odbornými znalci i nezasvěceným obecenstvem. Veřejnost vynášela jen Bulhary. i rozmarná moda chytila se bulharských mo- tivů výšivkových, aby tak projevila zájem balkánský národ, který měl odvahu rozletě- se až k Cařihradu. Dnes rozhodujícím činitelem na Balkáně jest Rumunsko. Bez krveprolití, bez ztráty je- diného muže, pouhým rozšířeným vojenským cvičením, provedeným v cizí zemi, dosáhl značného zvětšení svého území, uplatnilo s jako vůdčí stát na Balkáně a při nynějších mírových jednáních hraje si na „čestného pro- středníka“. Jeho přání musí nyní posloucha i poražené Bulharsko i vítězné Srbsko a Ře- Diplomatické schopnosti balkánského Hohenzollera neselhaly. Vyčkal až do po- slední chvíle, když nedávní balkánští spojenci vyčerpaní již předchozí vleklou válkou s Tur- ky, vrhli se při dělení dobytých zemí na sebe a vystoupil jako ozbrojený anděl míru. „M vůle se stane!“ — může dnes říci rumunsk král Karol.
Srb Bulhar Karol Bulharsko Bukurešť Balkán Evropa Burgas Cařihrad Rumunsko Srbsko Bulair Odrin
8 article
Bukurešť stává se významným mezinárod- ním městem. Na dlouhá léta Balkán bude míti politicky tu tvářnost, kterou mu dá bu- doucí bukurešťský mír. Bukurešťská konfe- rence bude míti na příště pro Balkán takový význam, jaký měl dosavade berlínský sjezd jehož smlouva bukurešťským mírem bude u- ložena do diplomatické veteše. Tam také bude asi odložena pověstná formule „au de la Mi- trovitza . .. Na cestě dolů za Mitrovicí k Solunu mělo kdysi Rakousko-Uhersko jen zkomírajicí Turecko. Nyní tam má Srbsko a Řecko.A kdyby se i byly podařily diplomatické úskoky následníků Aehrenthalových, bylo by tam sil- né Bulharsko, které by také nebylo dalo sebou komandovat. V posledních dnech zahovořilo se více nadějném společném postupu Vídně a Petro- hradu na Balkáně. Uvedli jsme také mínění několika ruských listů, které se daly uchvátit nadějí na svobodné průlivy a byly ochotny ke krajním ústupkům Vídni. „N. W. T.“ ozna- muje z dobře zpraveného pramene, že není na tom nic pravdy, jakoby Rakousko-Uhersko činilo Rusku nabídky, aby Rusko zakročilo proti Turecku a Rakousko proti Srbsku a že Rusko tuto nabídku odmítlo s odvoláním na evropskou solidárnost. V témže smyslu se vy- slovil také ruský první ministr Kokovcev.
Kokovcev Bukurešť Balkán Rakousko Uhersko Turecko Srbsko Řecko Bulharsko Vídeň Rusko Petrahrad
9 article
Zůstává tedy stále ještě nejasno, co bude s Turky. Hlasy evropské diplomacie jsou sice dosti svorné v tom, aby Turecko se vrátilo před čáru Midia-Enos, i Německo se od- hodlalo projevit jakýsi morální nátlak na Tu- recko, ale Turecko nezdá se být příliš citli- vým vůči slovním domluvám evropské diplo- macie, která v odrinské otázce ani z daleka neprojevuje té horlivosti, jako v otázce ska- derské. Osud Thrakie bude vlastně prvým bodem o kterém bude nutno v Bukurešti jednat. Pro- to, že budoucnost Thrakie rozhoduje o veli- kosti nabytého území. Budou-li Bulhaři zba- veni thráckého výboje a budou-li nucení ustoupit řeckým požadavkům v Makedonii zůstalo by Bulharsku skoro méně, než měle před válkou s Tureckem. A takového poní- žení Bulharska velmoci asi nedopustí. cko.
Turek Bulhar Turecko Německo Bukurešť Makedonie Bulharsko Thrakie MidiumEno
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Ze Sofíje, 29. července. Očekává se, že prelimináře míru podepsány budou již nejpozdějí ve čtvrtek, načež nařízena bu- de demobilisace. Z Bukureští, 28. července. (K. k. — Ag Tel. Roum.) Min. předseda Venizelos při- byl sem o 10. hodině večerní s řeckými dele- gáty „V prvé schůzi konference, jež konati se bude zejtra, vyměněny budou pověřovací li- stiny. Ministr vyučování Dissescu povolán byl jako čtvrtý plnomocník rumunské mírové kon- ference. Plukovník Christescu, náměstek ná- čelníka gen. štábu, účastní se konference jako vojenský znalec. Z Bukurešti, 29. července. („N. Fr. Pr.“ Ministerský předseda Pašič prohlásil v Turn-Severinu zástupci časopisu „Adeverul“ že drinopolská otázka nemůže se v Bukurešt projednávati, protože je otázkou evropskou Z Bukurešti, 29. července. Ministerský před- seda Pašič prohlásil v rozmluvě, že srbská ar. máda je ve stavu výtečném. „Ačkoli jsme vítězi,“ pravil, „přicházíme s mírnými požadavky. O hrani- cích rozhodne konference a nemohu se tudíže tom vysloviti. Zakročení Rumunska bylo zapotřeb a srbskému národu bylo velice vítaným. Mezi Sr- by a Řeky není žádné neshody. Chceme mír při dobré vůli se strany Bulharska se věc rychl vyřídí.“ Z Bukurešti, 29. července. Veškeří zástup- ci balkánských států přibyli již do Bukurešti. Z chování srbských delegátů vychází na jevo že srbská vláda jest vůči Bulharsku nedůvě- řiva a že chce za všech okolností dociliti míru který by připravil Bulharsko na dlouhou dob o všechnu chut a možnost k revanchi. Řekove zdůrazňují plnou shodu se srbským spojencem.
Aga Roa Venizelos Dissescu Christescu Pašič Severin Řek Bukurešť Sofíje Francie Rumunsko Bulharsko
12 article
Jest domněnka, že usnesení ohledně přerušen válečné akce stane se co nejdříve. Jestliže však do týdne po přiměří nenastane dohoda prelimináři míru, bude pravděpodobně nepřá- telství opět zahájeno. Z Bukureští, 29. července. (.N. Fr. Pr.“) Srb- ští, černohorští a řečtí delegáti mají neobmezené plné moci v příčině klidu zbraní, předběžného definitivního míru a učiní již v první schůzi ve smyslu tom prohlášení a žádati budou stejné pro- hlášení od delegátů bulharských. Mají-li bulharšti delegáti stejné plné mocí, budou vyjednávání hned zahájena; kdyby však prohlásili, že musí pracovat ad veferendum, ostatní delegáti všechny porady odmítnou. Také na rumunské straně jsou odhodlá- ni rychle postupovati. S bulharské strany se sdě- luje, že Bulharsko mír si upřímně přeje, že ne- pomýšlí na protahování porad a že je vyloučeno. že by bulharští delgáti, aniž by měli plné moci mír podepsati, odjeli do Bukurešti.
Srb Bukurešť Francie Bulharsko
13 article
Naděje Bulharska.
Bulharsko
14 article
Ze Sofije, 28. července. (K. k.) „Echo de Bulgarie“ dovozuje: Snahy Bulharska, aby došlo k pokojnému rozluštění, ztroskotaly již dvakrát na nedostatku dobré vůle a nepoddaj- nosti Řeků, kteří našli v Srbech učelivé žáky. Lze doufati, že v Bukurešti budou bezvýsled- ny všecky postranní tahy a že jmenovitě Ru- munsko, jež disponuje všemi předpoklady prostředky, aby vynutilo rozluštění, odpoví- dající přáním zúčastněných národů a nevy- hnutelným požadavkům států, o něž se jedná, nedá strhnouti se ke hře, jež byla v příkrém rozporu s oněmi kategorickými prohlášeními jež Rumunsko učinilo ve chvíli, kdy zasáhlo v nynějším konfliktu. Turecký vpád do Bulharska. Ze Sofije, 29. července. (K. k.) Jest úplně nepravdivou zpráva, pocházející z Drinopole, že prý Bulhaři při ústupu z Drinopole ubili 200 Řeků. Naproti tomu jest pravdou, že Turcí způsobili všeobecné krveprolití mezi Řeky. Bulhary a Armény v Dimotice, Drinopoli
Bulgarie Řek Srba Bulhar Turce Armén Bulharsko Bukurešť Rumunsko Sofijá Drinopol Řek
15 article
Mustafa Paše. Rovněž není pravda, že Bulhař při ústupu před tureckou armádou v Thraki povraždili turecké válečné zajatce. Zakročení Anglie. Z Paříže, 29. července, („N. Fr. Pr.“) Dle sdě- lení „Tempsu“ prohlásil anglický velvyslanec v Cařihradě Marling z rozkazu sira Eduarda Greye velkovezírovi: „Britská vláda dříve Tu- recku oznámila, že by byla ochotna, poskytnouti mu neobmezeně svou mravní a hmotnou podporu. aby Turecku umožnila, by svou državu v Asii zre- organisovalo. Vzhledem na chování turecké vlády a na obsazení Drinopole oznamuje britská vláda vládě turecké, že jí podporu tuto odříká a zůsta- vuje ji neblahým následkům politiky, kterou v ši- lené odvaze zahájila.“
Mustafa paš Grey Anglie Paříž Francie Cařihrad Turecko Asie Drinopol
16 article
Zakročení velmocí. Z Vídně, 29. července. Přední diploma fická osoba v Berlíně prohlásila v čera dopisovatelí „N Fr. Pr.“, že donucovacím prostředkem velmoch proti Turecku bude možná vylodění mezinárodního vojska v Dedeagači, protože by mohlo zmařiti spo- jení turecké posádky v Drinopoli s Caříhradem Demonstraci loďstva před Cařihradem prohlásii diplomat za bezáíčelnou. Z Berlína, 29 července. „Lokalanzeiger“ ozna- muje z Cařihradu: Ani včera nebyl podníknut spo- lečný krok velmocí u Porty. Protože byl obvyklý přijímací den u Porty, navštívili velvyslanci velko- vezíra a jednotliví z nich sdělili mu úřadně stano- visko svých vlád k poslupu Turecka na Drinopol Bulharská zpráva o situaci. M. Z Kolína n. R., 29. července. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ ozna- muje ze Sofije: Poněvadž se stále lepší vztahy Bulharska k Rumunsku, pokládá se uzavření dohody za pravděpodobné. Nebezpečí, že nepřátelská vojska vtáhnou do Sofije, zdá se býti konečně odstraněno. Situace Bulharů na bojišti se podstatně zlepšila. Všechny útoky srbské byly odraženy. Sdělují se nové hrozné jednotlivosti o ukrutnostech, spáchaných Řeky a Srby na bulharském obyvatelstvu, které na severu hledá ochrany u rumun- ských vojsk. V politických kruzích byla s radostí přijata zpráva o rozhodnutí Ruska, aby důrazně postupovalo proti Turecku.
Port Köln Bulhar Řek Srba Vídeň Berlín Francie Turecko Cařihrad 29 červenec Drinopol Kolín Bulharsko Rumunsko Rusko
17 article Solijí hrozí vyhladovění.
Solijí hrozí vyhladovění. Z Bukurešti, 29. července. Poněvadž ve- škeré cesty do Sofije jsou obsazeny cízím voj- skem a poněvadž Sofije jest odříznuta od bul- harského vojska, a dále vzhledem k tomu, že hlavnímu městu hrozí vyhladovění, žádala bulharská vláda v Bukurešti, aby silnice ze Sofíje do Varny byla uvolněna za účelem do- pravy potravin. Rumunská vláda pravdě- podobně vyhoví tomuto bulharskému přání. Srbské vojsko utkalo se s Rumuny i Řeky. — Dvě srbské švadrony zajaty od Rumu- nů. — V boji s Řeky bylo 62 mrtvých. Z Paříže, 29. července. Dnešní rann lísty oznamují: Mezi novými balkánskými spojenci došlo již k vážným sporům. Srb- ské a rumunské vojsko utkalo se mezi se- bou u Berkovice. Rumuní byli v převaze po krátkém boji dvě srbské švadrony byly zajaty. Druhý případ srážky mezi spojenci udál se u Gevgheli. Srbové usilovali o do- sazení srbské správní komise. Když ve- litel řeckého vojska tento požadavek od- mítl, podniklo srbské vojsko útok na Řeky. Došlo k prudkému boji, při kterém bylo na obou stranách 62 mrtvých a raněných. 2000 srbských raněných za poslední týden. Z Bělehradu, 28. července. (K. k.) V po- sledním týdnu přibylo sem 2000 srbských ra- něných. Rakousko-uherský vyslanec šl. Ugron navštívil vojenské záložní nemocnice a rozdílel zraněným cigarety a časopisy.
Rumun Řek Srb Srba Bukurešť Sofijá Sofíje Rumo Paříž Bělehrad
18 article Zemská správní komise v Čechách.
Zemská správní komise v Čechách. Zahájení činnosti zemské správní komise v Čechách. V úterý dne 29. července 1913 nastal dě- jinně důležitý okamžik, kdy členové výboru zemského král. Českého byli ze svých úřadů vypuzeni a na jich místa dosazení členové zemské správní komise, vesměs c. k. úřadníci Tento akt neobešel se v klidu a bez protestu Dnes dopoledne dostavil se do presidia místo- držitelství přisedíci zemského výboru dr. Lad Pinkas a odevzdal jménem ostatních občan- ských českých přísedících včera usnesený pro- test proti porušení zřízení zemského, jímž se zabraňuje přísedícím konání úřadu. Mezitím stalo se z presidia správní ko- mise opatření, aby do úřadoven přísedícíe nebyl přinášen žádný nový materiál spisový. takže přísedící, i kdyby byli chtěli ve svých departementech setrvat, nemohli by tam vů- bec nějakou úřadní činnost vyvíjeti. Do sněmovní budovy dostavil se dopo- ledne přísedicí Josef žďárský, aby se s býva- lým kolegou v zemském výboru, nyní presi- dentem správní komise hr. V. Schönbornen rozloučil. Nezastihnuv jej, zanechal mu na- vštívenku a opustil budovu, Po 10. hod. dopolední dostavilo se do za- sedací síně dřívějšího zemského výboru osn členů zemské správní komise a čtyři jich ná- hradníci. Místodržitel kníže Thun představi je presidentovi správní komise hr. V. Schön- bornovi. Po oslovení, rozdělení referátů a proslo vení jménem členů správní komise byli čle- nové komise presídentem hr. V. Schönbornem doprovození do přidělených oddělení, kde jim bylo úřadnictvo představeno. Při tomto aktu byla zřejmou nápadná chladno st.
doktor Pinkas Josef žďárský V Schönbornen Thun V Schön V Schönborn Čechy zemský král
19 article
Slíb členů zemské správní komise král. Českého. Členové a náhradníci zemské správní ko mise shromáždili se dnes po 11. hod. dopol v zasedací síni, aby vykonali slib do rukou předsedy J. E. hraběte Schönborna v pří- tomnosti král. vrchního zemského rady Ma- reše, který předčítal formuli slibu, a zapiso- vatele praes. vícesekretáře dra. Bürgera. J. E. hrabě Schönborn přivítal co nej- srdečněji přítomné. V proslovu, proneseném obou zemských jazycích, dovozoval, že ko- mise vstupuje na místo zemského výboru král Českého a obstarávati má úkoly jemu náleže- jící. U vědomí zcela mimořádné a přechodní povahy své úlohy bude míti komise za povin- nost, aby, spravujíc důležité instituce, zalo- žené sněmem král. Českého a svěřené zem- skému výboru, obmezovala svou činnost pře- sně na běžné záležitosti. Příjmy zemské byly jí svěřeny jen pro nejnutnější potřeby, ona bude tedy s nimi nakládati s nejsvědomitější spořivostí. Zemský výbor vedle správy zemské po- volán jest různými zákony k rozhodování jako poslední stolice v důležitých oborech veřejné správy. Je samozřejmé, že komise na tomto poli, jistě neméně důležitém, obmezovatise bude na případy, v nichž strany se jí dovo- Při veškeré své působnosti bude pronik- nuta myšlenkou, že činnost její musí býti čistě věcná a nechce se dotýkati sporů politických Její členové budou si vždy vědomi, že obyva- telé našeho království mají jemný cit pro ne- odvislou samosprávu. Způsob úřadování v ko- misi bude poněkud jiný než ten, na nějž čle- nové ze své státní služby jsou zvyklými. Tam při pevné hierarchii státních úřadů vyšší úřad může nařizovati nižšímu, v samosprávě se však s podřízeností v tomto rozsahu neshledáváme. Naše komíse nenáleží do pevného systému laií.
Schönborn Bürger Mareš
20 article
státní správy, avšak všichni děkujeme za dů- věru, prokázanou nám povoláním do komise jen té okolnosti, že jsme slátními úřadníky. Já sám zejména musím zdůrazňovati, že nebyl jsem povolán k svému úřadu jako osoba poli- tická, nýbrž jako člen státního úřadnictva, k němuž již od let přináležím. Naprostou nestrannost vůči všem vrst- vám společenským, a zejména vůči oběma ná- rodnostem za dnešních mimořádných poměrů bude jednou z nejpřednějších povinností ko- míse. Netajíme si, že naše úloha je obtížnáa choulostivá. V širokých kruzích oby- vatelstva nehledí se nám vstřícs obzvláštní důvěrou. Na nás jest však. abychom si s pomocí boží svědomitým a od- daným konáním svých povinností tuto důvěru získali. Jsme na místě, jež znamená velikou důvěru Jeho Veličenstva a země a vynaložíme všechny síly, abychom splnili očekávání touto důvěrou v nás kladené. Vznáším na vás osobní apel, abyste mou osobu poctili naprostou svou důvěrou a kdykoli se vám naskytnou některé nesnáze, abyste se vždy na mne obrátili. Má skromná rada a pomoc ve všech záležitostech je vám vždy po ruce. Z mnoha míst císařského patentu je pa- trno, že naše činnost je povahy pouze dočasné, provisorní. Nebude nám lze působiti na to, kdy toto provisorium má přestati, ale jsem ubezpečen plným vaším souhlasem, když tlu- močím všech nás společné přání, aby nor- mální poměry v král. Českém vrá- tily se co nejdříve.
21 article
Náměstek presidenta dvorní rada Stitzen- berger v řeči německé a české jménem shromá- žděných poděkoval J. Excellenci hraběti Schön- bornovi za nadmíru laskavé přivítání. Bohaté zku- šenosti pana presidenta, získané dlouholetou prací na poli zemské samosprávy budou členům komise mocnou oporou při konání zodpovědného úřadu a prosí proto, aby na přispění presidentovo směli spoléhati. Slibují, že ze všech sil se přičiní, aby se ukázali hodnými Nejvyšší důvěry, prokázané povoláním do komise. J. Exc. pan president sám se zmínil o tom, že působnost komise je stano- vami přesně určena a obmezena na dobu, až zem- ským sněmem král. Českého nově zvolený zemský výbor opět zahájí činnost. Po tuto dobu je naši povinností, abychom jako korporace nepolitická při naprosté nestrannosti a dbajíce přísně finan- čních poměrů země, ze všech sil pečovali o blaho veškerého obyvatelstva tohoto království. Dle tra- dic státního úřadnictva jsme odhodláni plniti všechny své povinnosti co nejsvědomitěji, prosíme však jednak o blahovolnou podporu pana presi- denta, jednak za důvěryplné spolupůsobení osvěd- čeného zemského úřadnictva a budeme hrdi na to. že nám bude dopřáno, s ním společně pracovati ke blahu celé země. Po vykonání slibu uvedl president členy ko- mise do jednotlivých odborů a představil jim kon- ceptní úřadnictvo.
Schön rada Stitdit
22 article
Rozdělení reierátů ve správní komisia Němci. „Prager Tagblatt“, který si včera trpce stě- žoval do toho, že rozdělením referátů v zemské správní komisi byli Němci opět odstrčeni, uveřej- ňuje dnes z autoritativní strany sdělení na vysvětlenou. Autoritativní strana, kterou mohlo by býti buď presidium správní komise, anebo některý její člen, „Prager Tagblattu“ sděluje, že rozdělení referátů je výhradným právem a povin- ností presidenta, který při rozdělení referátů vý- slovně prý prohlásil, že referáty v nynějším slo- žení agendy zůstanou zatímně a že si vyhra- žuje učiniti eventuální změny. Zda a kdy tento případ nastane, nemůže prý předpověděti. „Prager Tagblatt“ i po tomto zdělení zůstává při svém odmítavém úsudku včerejším, který je
Němec Prager
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Koutek Svatopluka Čecha v Rovensku. (K oslavám básníkovým v Rovensku pod Troskam napsal František Kalf u s.) Zapadlé městečko v „Českém ráji“ — kdo by je byl vyhledával před dvaceti a více letyl Jen tak že spojeno cípkem silnice s říšskou hlavní tepnou, spojující Jičín s Turnovem. Jinak jakoby bylo se světa. Kdo se o ní kdy zmínil, o malé per- ličce, zasazené v dladém české krásy! O Turnově šla pověst, městě granátovém, o Kozákově, boha- týru, jenž poklady své nabízel hrabivé ruce a píli její odměňoval bohatstvím achátů, jaspisů, ame- tystů, topasů a granátů. Zde, v Rovensku, na úpatí této klenotnice ode dávna kroužil, stěnal, zvištěl tvrdý kámen a do hranclů brousil, hladil, leštil surový drahokam, až zaplál ohněm, třpytil se a sví- til nádherou. Nemalá, těžká, tuhá práce! Až ruce tuhly, čelo ronilo krůpěje potu a prsty plnily se mozolem. Bohatství nesmírné ceny procházelo ru- kou rovenských brusičů a přece nezanechalo na nich než — chudobu. „Kdo květy pro jiného střádá ať činí ruka nebo skráň, ten častokráte nedostává ni jedinkého na svou dlaň.“ Na rovenských brusi- čích tato průpověď pootavského slavíka Heyduk splnila se plným významem slova. Do kraje této práce a bídy zavítal v roce 189 Svatopluk Čech. Přišel, aby se osvěžil v krásném kraji. 1 on vynášel drahokamy z klenotnice svého ducha, brousil je, hladil a leštil a bez náležité od- měny odevzdával je svému národu — bohatstv nesmírné ceny. Vyhledal sobě skrovný pokojík v dřevěně nízké hospůdce Holanově, aby zde odpočinul po tuhé práci celého roku. A zde, mezi prostým lidem okřivá jeho duch a nachází klid, nenachází všal klidu jeho srdce. Brzy shledává Sv. Čech, že v pře- pychu přírodní krásy skrývá se tichá, utajená lin- ská bída. A tato bída vzrušuje básníkovu lásku ubohým.
Svatopluk Čecho František Kalfa Heyduk Čo Holanův Rovensko Jičín Turnov Kozákov
24 article
Šv. Čech neodolal. Úsilovně vyhledával z chu- dých nejchudší. Z jeho ruky i srdce počalo se ři- nouti dobro a bohatý proud lásky. Zapadal na svých procházkách tam, kde krčily se chaty nej- chudší, vyhledával chalupy odlehlé a osamocené kde tušil bídu největší a zažehnával ji dobrodinín své ruky a láskou svého srdce. A v této své čin- nosti shledával krásno, k němuž radostno je se- stoupiti. A když Sv. Čech Rovensko opustil, koutek kde se usadil, kudy chodil, kde si hověl, stal se poutnickým místem jeho ctitelů, jichž řady rok o roku rostly. Malá hospůdka u Holanů oživila o těch dob. Shlédnouti místa, jež Sv. Čech zvolil sobě k odpočinku, stalo se touhou celých leginnů přátel Čechových. Čechův koutek v Rovensku plnil se láskou, již srdce tak rádo splácí srdci. Holanova hospůdka „u české koruny“ ode dáv- na chovala svoji dobrou pověst. Čteme o tom její knize cizinců tak mnohý doklad. Již předchůdce Holanův, starý Kraus, byl šenkýř oblíbený. Svědči o tom zápis kteréhosi cízince, jenž zavítav po delš době do „koruny, starého Krause více zde ne- zastal. Dne 3. prosince 1890 věnuje starému šenkýři upřímnou, nehledanou vzpominku. Píše: „Dej Bůh nebožtíkovi Krausovi lehké odpočinutíl Byl to ve- selý hoch a dobrá kopa.“ Vzpominka není bez pří- dechu šprýmovství — neboť starý Kraus téšil se i přízni Sv. Čecha ještě v roce 1891. V otci Holanovi nalezla hospůdka „u české koruny“ vhodného Krausova nástupce. Opět zá- pisy v kníze cizinců o tom svědčí. A jak už bývá hodnota dobré krčmy musela býti oceněna cizinci přišedšími hezky z daleka. „Milostný koutek. lidé mílí, poprvé viděl jsem tě. Rovensko, a vrátím se zase“, horuje nadšený Němčik. A jiný labužník po chutném stole zálibně notuje: U stolu sedím vlídného při sklence pív
Čo Holan Čechův Holanův Kraus Čecho Krausův Čechy Rovensko starý Kraus
25 article
dobrého: neb, věřte, u „koruny milé to není jen tak ledabylé. V kraji, kde jest taková dobrá kuchyně a ta- kový výtečný sklep jtam že by měla býti bída? Kdo by uvěřil! Však obraťte list, i o tom kniha cizinců podává vhodný doklad „Co jsou nám ty české ráje platny, když isou kšefty špatny“ — žaluje cestující obchodník a schlazuje nadšení svých šťastnějších předehůdců v knize v prosaické variantě politické sloky, kterou „českému ráji“ připsal Čech: Blahem dýše vše jak éden bájí, kdy, achl tobě lide v tomto ráji slejně rozjasní se zorl Za to nadšené opěvání Trosek a jejích okolí knize neznamená stínů. „Kdo uzřel tento éden, tuto perlu přírodn krásy, ten vždycky vzpomene tohoto rajsky krás- ného koutku. Tisíceré díky tvůrci!“ velebí nádheru kraje vznícený cizinec. A jiný zapisuje- „Slunná země, jas božský, buď pozdravena ty perlo Čechl Sotva uvěříme, že jest to německý dech, jenž takto vzývá české krásyl
Čo Trosky
26 article
Ctitelé Svatopluka Čecha přicházejí do Ro- venska a koutek, kde sedal básník, zdobí dárky. Obrazy básníkovy podoby zavěseny tu byly v počtu trojnásobném a účelně odtut přeneseny na jiné plochy stěn. I poprsím básníkovým je koutek zdo- ben. Veliký obraz básně Čechovy „Nevěřte ni- komu!“ na rubu nese věnování dárcovo. Přes leto květy, dárky ctitelů Čechových, pod obrazem ani neuvadnou a v zimě krášlí ten obraz svěže zelené snítky chvoje. Jest zde i pokojík Čechův skrovně zařízený se starodávnou malbou na stropě i stěnách. 4 obra- zv „Večer v Benátkách“ a „Noc v Neapolí“ s ohni- vými záplavami na obzoru, oblíbenými to dekorač- ními okrasami stěn v letech sedmdesátých minu- lého věku; jest zde i Manesovo „Dostaveničko“ K této ozdobě pokojíku Čechova přibyl tolik obraz s podobou Čechovou, zavěšený nali postel
Čecho Čechův ro Benátky Neapol
27 article
— jeden ze tři dárků pro Čechův rovenský koutek. Pohovka, unývadlo, stolek a skleník s nádobím a sklem staršího rázu doplňují výpravu pokoje. Jest zde i stará dřevěná, ohozená šenkovna s trámovím na stropě, s rohovým stolem, u něho sedával Sv. Čech, i prostřední stůl, vyložený nej- různějším zbožím pro turisty: suchary, marcipánem. pohlednicemi, lahvicemi vína i likérů, věží preclíků a miniaturními Troskami a jinými okolními hrady. A co hlavní, jest zde martiální postava otee Holana — živá historie pobytu Svatopluka Čecha v Rovensku — s dlouhou, hustou, šedivou bradou, skřipcem na očích, černou lepenkovou tabulkou v ruce, na niž křídou píše „hostí řád“, týž „pan Holan, jenž ve svých papučích velmi poslanecky sobě vykračuje,“ jak jedním tahem zkreslil otce Holana krajinář Franta Kaván v jednom dopisu. A jest tu i stará paní Holanová, vzor kuchař- ského umění, jež by zasloužilo býti zvěčněno knihách dodatkem ke sloce, již ku poctě výbor- ného stolu hospůdky Holanovy napsal Sv. Čech. Nic se tu „u české koruny“ nezměnilo od do Čechových, pranic. Ti, již sem zavítají po stopě našeho básníka, shledají hospůdku takovou, jakou byla před dvaceti a dvěma lety, když hostila nej- vzácnějšího hosta, jenž sem kdy zavítal. Pokrok doby se rovenského koutku Svatopluk Čecha nedotknul.
Čechův Čo Holan Čecho Kaván Holanová Holanův Rovensko
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Krádež zlata na mezinár. výstavě v Gentu. Z Bruselu, 28. července. (K. k.) Z belgického osadního oddělení světové výstavy v Gentu zmí- zely v minulé noci tyče, obsahující zlato v ce- ně 100.000 franků. Po pachateli není ani stopy — Ztroskotání anglického parníku. Z Lon- dýna, 28. července. (K. k.) Jak se oznamuje Lloy- du z Liverpoolu, ztroskotal anglický parník „Win- neba“, plovoucí ze západní Afriky do Hamburku. u Bassi na úskalí. Tři neprodyšné komory se na- plnily vodou. Situace lodi jest kritickou, nebot jest obava, že jest úplně ztracena. = Poštovní sokoli. V Rusku budou učiněny pokusy použiti místo dosavadních poštovních ho- lubů poštovní sokoly. — Ženy na německých universitách. Ženské studium vysokoškolské postupuje v Německu vel- kými kroky. Když před pěti léty byly v Německu ofevřeny ženám posluchárny všech universit, bylo studentek 1150. Dnes už je mezi akademickou mládeží 3436 žen a kromě toho je ještě 1037 mimo- řádných universitních posluchaček.
Gent Brusel Lon Liverpool Afrika Hamburk Bass Rusko Německo
29 article
— „Koko.“ Nemine téměř týdne, aby francouz- ské listy nezaznamenaly otravu kokainem, jehož požívání stalo se v poslední době pravou epidemií v Guartier Latin a na Montmartru. Jsou to přede- všim dívky, které v omámení, jež jim způsobuje po- žití kokainu, zapomínají na svůj bídný život. Uží- vají kokainu výhradně jako prášku — jmenovaného prostě „koko“ — který šňupají. Možno je snadno poznati. Jejich ruce se znatelně třesou a co chvíli se ošívají a škrábou, protože jejich kůže jeví po- ruchy citlivosti. Trpí halucinacemi, slyší nevyslo- vená urážlivá slova, pro která se dostanou do hádky a často také do rvačky. Následek je nucená cesta na policii, kde se zjistí u nich kokainoma- nic, a tu pak často putují mezí choromyslné na kliniku Saint-Anne, kde největší procento všech nemocných rekrutuje se z morfinistek a kokaino- manek. Ještě jednu manii mají ty, jež šňupají ko- kain: touhu po závratné rychlosti. Často se stane, že, hnány touto touhou, najmou si automobil ke dlouhé, divoké jízdě. Pak nemají čím zaplatit a vý- let končí na policii. Kokainový prášek prodávaií divkám hlavně vrátní a garderobierky nočních zá- bavních místnosti. Sami opatřují si jed z podezře- lých drogerií a mastičkářských lékáren, míchají jej s mentholem, plní jimi lepenkové krabičkya prodávají je za 4—5 franků. Při velké poptávcev pokročilé noční době stoupá cena i desateroná- sobně. Protože je ve Francii, právě jako jinde, za- kázáno prodávati kokain bez lékařského předpisu, omezuje policie šíření zla tím, že zatýká proda- vače. Nemine snad dne, vlastně noci, aby někte- rý nebyl zatčen a přes to se zlo kokalnomanie spsše síří, nežli omezuje.
Koko Montmartre SaintAnne Francie Kurier Latin