1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v ponděli 28. července 1913.
Praha
4
article
ta ranní a večerní listy
předplácí se:
V Praze v admínistrací-
na měslo, . . . . . —
na čtvrt leta . .
s dvojí donáškon
na měsíe.
na čtvrt lsta : . . . 7 K ess
ve fliálkách
na měslo . . . . . 9 K B0h
Poštou.
a měste.
na čtvrt ieti : . . . k s
s dvají zásilkou
a měsle. . .
na čtvrtieta : . . . K
Praha
5
article
Zemská správní komise v Čechách.
Zemská správní komise v Čechách.
Ve sněmovní budově král. Českého za čin-
nosti Zemské správní komise,
Veškeří úřadníci zemského výboru král
Českého byli včera vyzváni, aby se dnes po
10. hod. dopolední dostavili do sněmovní bu-
dovy na Sněmovním náměstí malostranském
za účelem vykonání slibu dle ustanovení sta-
nov zemské správní komise král. Českého.
Konceptní členové sboru úřadnického
shromáždili se v zasedací síni dřívějšího zem-
ského výboru. Právě v tu chvíli, když se po
širokém schodišti sněmovní budovy ubírali do
zasedací síně, byly se značným chva-
tem odstraňovány veškeré červe-
nobílé tabulky ze schodiště a cho-
deb. Na tabulkách těch byly bílým písmem
na červeném poli uvedeny nápisy jednotlivých
úřadoven a místností. Dle jedné verse byly
odstraněny proto, že budou nahraženy tabul-
kami v barvách říšských, černožlutých, dleji-
ného sdělení zmizely po léta zavedené infor-
mační nápisy proto, že byl sněm království
Českého rozpuštěn. Jisto jest, že v prvý den
činnosti zemské správní komise zmizely z bu-
dovy sněmovní veškeré česko-německé nápisy
na bíločervených tabulkách.
President zemské správní komise král.
Českého Vojtěch hrabě Schönborn za-
vítal dnes o 10. hod. dopol. ve fraku do pre-
sidia místodržitelství a do rukou místodržitele
knížete Fr. Thuna vykonal přísahu císaři.
Potom složili slib do rukou presidenta
hr. Schönborna veškeří členové a náhradníci
zemské správní komise, „že budou císaři věrni
a Jeho poslušni, že budou zákony zachovávati
a veškeré s jich úřadem spojené povinnosti
svědomitě plniti, šetříce zvláště naprosté ne-
strannosti a dbajíce přísně v zájmu zemských
financí nutné spořivosti.
Vojtěch
Schönborn
Thun
Čechy
Francie
6
article
Po splnění těchto předpisů, stanovami
zemské správní komise předepsaných, odebral
se president Vojtěch hrabě Schönborn do sně-
movní budovy. Ač chvátal, měl přece pro
každého v hloučku očekávajících jej depu-
tantů vlídnou odpověď. Na projev přání zdaru
v novém úřadě odpověděl: „Těžký úřad byl
na mne vložen, je to nad mojí silul“
Potom odebral se do zasedací síně, kde
byli shromážděni úřadníci konceptu. Po struč-
ném sdělení o situaci uvedl přítomným, že
dle ustanovení § 5. stanov zemské správni
komise upozorňuje je na složenou jimi pří-
sahu a vyslovil očekáváni, že s láskou a svě-
domitostí budou konati své povinnosti. Připo-
menutí toto potvrdili všichni přítomní vlastno-
ručním podpisem.
Jménem konceptního úřadnictva p. vrch
rada dr. Dokupil učinil tento projev (če-
sky a německy):
„Vaše Excellencel
Sdělení, které V. E. ráčila právě učiniti.
nezbývá zemskému konceptnímu úřadnictvu
než vzíti na vědomí a poměrům skutečným s
podrobiti. Ovšem nemůžeme zatajiti, že zvlá-
ště jednotlivé momenty učiněného opatřen
těžce neseme. Jediným světlým bodem jes
okolnost, že Vaše Excellence postavena byl
v čelo správní komise.
V osvědčenou spravedlnost a vždy proká-
zanou přízeň Vaší Excellence skládáme ve-
škerou svou naději!
Podobným způsobem byli na složenou pří-
sahu upamatováni úřadníci účetní, techničtí
atd., což trvalo do polední hodiny.
Velikos pozornost vzbuzovala zpráva, že
přísedící zemského výboru posl. Žďárský
dnes dopoledne dostavil se do úřadovny své-
ho odboru depart. VII. ve Valdštýnské ulici
č. 16 a vyřizoval záležitosti svého oboru.
Pan přísedící posl. Žďárský sdělil, že dle
zemského zřízení jeho úřad trvá až do volby
nového zemského výboru a že toto ustanovení
nikým nebylo zrušeno. Proto setrvá ve svém
Vojtěch
Schönborn
doktor
Dokupil
valdštýnský ulice
7
article
úřadě, ač-li ovšem budou mu spisy úřadní
předkládány. Dnes dopoledne ještě vyřizoval
různá akta.
Když na přítomnost přísedícího poslance
žďárského byl upozorněn president zemské
správní komise J. E. hr. Vojtěch Schönborn.
vyslovil nad tím překvapení a pravil, že úřa-
dování přísedících zemského výboru přestalo.
třebaže zemské zřízení obsahuje jiná ustano-
vení.
Dle dalšího sdělení presidenta zemské
správní komise budou se každé středy konati
sezení zemské správní komise.
Dnes o 3. hod. odpolední koná se porada
zástupců poslaneckých klubů v přítomnosti
přísedících zemského výboru dra. Pinkasa, V
Němce a Žďárského.
Zemský inspektorát pivní dávky již se
obnovuje a ještě v měsíci srpnu zahájí pravi-
delnou činnost.
Přísaha předsedy zemské správní komise.
Z Prahy, 28. července. J. E. hr. Vojtěch
Schönborn nastoupil svůj úřad jako pre-
sídent zemské správní komise a složil včera
do rukou J. J. místodržitele kn. Thuna-Hohen-
steina přísahu předepsanou ve statutech pro
zemskou správní komisi.
Odpor českých přísedících.
Dle zprávy „Bohemie“ úřadovali dnes dopo-
ledne ve svých úřadovnách v zemském výboru pří-
sedící Adámek a Žďárský. List k tomu do-
kládá, že tito přísedící budou se vzpírati předání
svých odborů členům zemské správní komise, kter
sejde se k první schůzi ve stře du.
Noví intendanti zemských divadel v Praze
Nahražením zemského výboru zemskou správ-
ní komisí zaujímají také úřady intendantské v král
zemském českém (Národním) divadle a v zemském
divadle německém členové správní komise. Inten-
dantem Národního divadla se stává místodržitelský
rada Kazimír Přecechtěl. divadla německého
dvorní rada S tízenber ger.
Schönborn
doktor
Pinkasa
Němec
Žďárský
Adámek
Přecechtěl
Praha
Thun
Hohen
Bohemia
národní divadlo
8
article
Hlasy o složení zemské správní komise.
Dnešní „Národní Politika“ vůči hlasům něme-
ckého tisku, že složení správní zemské komise
stalo se na újmu Němců, praví, „že zapominá se
však, že předseda komise hr. Schönborn pův
dem svým — rod jeho pochází z Porýnska — je
spíše také národnosti německé a že n ad
to vyzbrojen jest v komisi dvěma hla
sy, které při rovnosti hlasů r ozho
dují o přijetí nebo zamítnutí dotče
ných návrhů. Hlasuje-li tedy hr. Schönborn
třemi Němci proti pěti Čechům, jest schváleno sta
novisko německé. Mímo to vicepresidentem komise
jest Němec, dvorní rada Stitzenberger.“ Tvrzení
„Národní Politiky“ o hr. Schönbornovi je zajímav
už proto, že ocitá se v ní poprvé. Před 28. čer-
vencem aspoň nikdy „Národní Politika“ nebyla
tvrdila, že hr. Schönborn je národnosti spíše ně-
mecké, naopak, znalo jej vždycky jako hlavu a vůd-
ce české strany klerikální. Za odhalení spíše ně-
meckého národního smýšlení, nechť se poděkuj
„Národní Politice“ čeští klerikálové.
Krajínský tísk německý o situací v zemi
„Pilsner Tagblattu“ jest dosazení zemské
správní komise aktem energického činu vlády
kteráž prý se dlouho nerozpakovala a neostý
chala a neměla úzkostí před nárazem v levo
či v pravo, činem vzbuzujícím prý pro sebe
respekt. Prohlášení bankrotu zemské samo-
správy české musí prý Němce jinak naplniti
uspokojením, neboť jest prý výsledkem pěti-
leté obstrukce, tudíž německým vítězstvím.
„ale velkým potěšením nad touto komisí také
nepotřebujeme býti naplněni“, píše plzeňský
německý pokrokář, který vyslovuje obavy
Schönborn
Němec
Čecho
Porýnsko
Stitzenberger
mecký národní smýšlený
Pilsner Tagblatt
10
article
vůči nacionálnímu složení komise přes to, že
s vysokého místa ujišťuje se nejpečlivější ne-
strannost komise. Co je jisto, toť prý málo pří-
jemná okolnost zvýšení zemských přirážek na
65 procent a čtyřkorunová pivní dávka. „To
nebylo cílem německé obstrukee
toto správní provisorium se znač-
nými hmotnými obětmi.“ Pro list
druhdy ministru Schreinerovi tělesně sloužící
jest karakteristický závěrečný jeho požada-
vek. Hraběti Stürgkhovi prý nemůže býti ví-
táno dlouhé trvání správní komise v Čechách
a proto prý dobře učiní, bude-li prý již dnes
vážně o tom přemýšleti, nemá-li na prvni
čin vládní právě tak rychle a rozhod-
ně následovati druhý, kterýmž by se v Če-
chách prostě dekretovalo, čeho nebylo lze do-
sáhnouti po dobrém. Je-li již jednou ústava
suspendována, ať se udělá celá práce a ce-
stou nařízení nařídí, co cestou zákona sotv
prý bude možno. Jak patrno, jest apetit hla-
satele dvojjazyčnosti Plzně dříve ještě, než
ztrávil a než vlastně pohltil první sousto, tak
znova značný, že dopřává nahlédnouti až hlu-
boko do jeho útrob. Viděli bychom, jak by se
asi ošíval, kdyby vláda dekretovala jednoja-
zyčnost státních úřadů plzeňských, k níž ne-
lze dosáhnouti po dobrém souhlasu plzeňských
Němců. Či snad si myslí, že by oktroj zname-
nal jenom výhradně uspokojení Němců a udu-
pání českých požadavků? Na štěstí jest každý
jednostranný čin vládní proti jedné či druhé
národní straně vyloučen a znamenal by po-
rušení daného slova, kteréž přijal od hraběte
Stürgkha před svým odstoupením býv. nejv
maršálek, jak lze souditi z jeho interviewu,u
nás včera reprodukovaného.
Schreiner
Stürgkh
Němec
Čechy
Plzeň
11
article
„Reichenberger Ztg.“, zabývajíc se
působením zemské správní komise, nepochy-
buje síce o tom, že se ji snad podaří zemské
hospodářství uvésti v uspořádané dráhy
vzbuditi zevnější známky blahobytu (?) a kli-
du, k odstranění vlastní bídy, národnostního
nesváru, ke zjednání zdárných podmínek ži-
votních obou národností nepřispěje ani v nej-
menším. Naopak musí prohloubiti propast.
poněvadž jest výrazem nejnenáviděnější a nej-
povrženější vládní techniky, libovůle totiž
Také sněm zvolený pod vysokým tlakem vlád-
ního vlivu nezmění ničeho na žalosti poměr
v Čechách, nýbrž shledá se se špatnějšími je-
ště vyhlídkami, až se sestoupí. „Politicky
vzato jesttato správní komise po-
mocným výkonem vlády pro Če-
chy“ — dí list — „neboť prý jim úřadnická
vláda pomůže z nejtrpčí finanční nouze, za-
chrání zemi z finanční zkázy. Již pouhým svýn
trváním maří plány Němců, prodlužuje a ztě-
žuje jich boj o „rozumnou spravedlivou sprá-
vu a ochranu v zemi“, hr. Stürgkh vstu-
puje prý touto správní komisí do šlépějí všech
svých Slovanům přejících předchůdců. Tímto
předběžným vládním východištěm z české
krise byla prý prokázána krátkozrakost ně-
meckého Nationalverbandu, kterýž prý svou
polovičatou politikou hr. Stürgkhovi umožnil
porušení ústavy a dočasné ochromení německé
obstrukce v Čechách.
Němec
Stürgkh
Slovan
Čechy
Reichenberger Ztg
12
article
Teplická „Deutsche Ztg.“, která ve
svých fantasiích prohlašuje situaci Němcův
Čechách v ohledu národnostním za horší než
rusínská v Haliči, píše, že zemská obstrukce
byla jediným prostředkem Němců, jímž bylo
lze provozovati nátlak na úporně Čechya
zemské centralisty. Kdo Němcům v Čechách
tuto zbraň bere anebo jí působnosti zbavuje,
ten staví prý se v rozhodujícím okamžiku po
bok jich národního odpůrce, z toho stanovi-
ska dlužno prý posuzovati všechny akce
zemské krisi podniknuté. Řešení zemské krise
směrem proti Němcům vzbudí krisi říšskou.
jichž konců ani nelze domysliti. Neklamou-li
příznaky, bude prý německé občanstvo v Če-
chách brzy postaveno před největší zkou-
šku morální síly, jaká mu kdy byla ulo-
žena, a brzy prý se ukáže, co v obcích a okre-
sích jest falešného a co pravého nacionalismu.
Němcův
Němec
Čechy
Halič
Deutsche Ztg
14
title
Válka na Balkáně.
Balkán
15
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukurešti, 26. července. [Ag. Tel
Roum.) Až dosud jmenováni byli rumunskými
delegáty pro bukureštskou konferenci min.
předseda Majorescu, ministr vnitra Take
Jonescu a ministr financí Marghilo ma.
Z Paříže. 28. července. Z Athen se sem
oznamuje: Mp. Venizelos přijal před svým
odjezdem členy diplomatického sboru a pro-
hlásil, že řečtí delegáti usnadní vyjednávání
v Bukurešti. Venizelos prý navrhne, aby řecké
hranice na pobřeží Egejského moře končily
u Makri, západně od Dedeagače. Proslýchá
se, že veškeré velmoci daly souhlas k tomu.
aby Kavala zůstala řeckou.
Z Paříže, 28. července. „Temps“ ozna-
muje: Rumunská vláda podala velmocem notu,
ve které poukazuje na to, že vzhledem k na-
stávajícímu mírovému vyjednávání v Bukurešti
činí rumunským delegátům potíže nalézti pod-
klad pro vyjednávání. Paklíže velmoci nedají
záruku, že londýnská mírová smlouva bude
Tureckem dodržena, bude jak Bulharsko, tak
také Řecko a Srbsko nuceno jednati bez ja-
kéhokoliv podkladu a takřka tápati ve tmě.
Definitivní mírová smlouva nemůže se usku-
tečniti, dokud nebudou pevně stanoveny bul
harsko-turecké hranice.
Z Berlína, 28. července. „Voss. Ztg.“ ozna-
muje z Bukurešti: Úsilí Rumunska, aby zjednal
se prozatímní klid zbraní, následkem odporu
srbsko řeckého nemělo příznívého vý-
sledku. Třeba proto vyčkati, zdali Srbsko
a Řecko budou míti k zakročení Rumunska
a jeho krále aspoň tolik ohledu, aby svůj po-
stup zmírnily a dalšímu krveprolití se vyhnuly
Rumunské zakročení má však již za následek
že Sofije ušetřena bude vtrhnut
nepřátelského vojska a všech násled-
ků z toho vyplývajících.
Roa
Take Jonescu
ma
Venizelos
Voss
Bukurešť
Paříž
Turecko
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Berlín
Rumunsko
16
article
Turecký vpád do Bulharska.
Ze Sofíje, 27. července. (K. k.) „Agence
Tel. Bulgare“ oznamuje: U vesnice Urum-
begli (okr. asil-agačský) došlo k srážce s ba-
šibozuky a s hlídkami turecké jízdy. Mezi
padlými jest také představený vesnice. V Ger-
deni a v jiných obcích odehnali turečtí vojíni
všechen dobytek, Vesnice Devletköj byla tu-
reckým vojskem zapálena.
Z Vídně, 28. července. Dle cařihradsko
telegrafické zprávy zakročily včera velmoci
u Porty. Porta následkem nesjednocenosti vel-
mocí v příčině donucovacích prostředků je
však odhodlána setrvati na dnešní své poli-
tice.
Rumuni u Sofije. — Rumunský aeroplán
nad městem.
Ze Solije, 28. července. Rumunská
jízda a vojenští cyklisté přiblížili se a
na 3 km k hlavnímu bulharskému městu
Srbské a rumunské vojsko pokračovalo
po dobytí Berkovice a Petrošan v pocho-
du na Sofiji. Včera objevil se rumunský
vojenský aeroplán nad Sofíji a v obyva-
telstvu vyvolal velké vzrušení.
Situace v Soffjí.
Ze Sofije, 27. července. (Ag. Tel. Bulg.
Ministerská rada schválila úvěr 250.000 fran-
ků k zmírnění bídy mezi uprchlíky.
Francouzská kolonie v Sofiji protestuje
proti zprávám o ukrutnostech Bulharů.
Ze Solije, 26. července. (K. k.) Vynikající čle-
nové francouzské kolonie zaslali francouzským l-
stům energický prolest proti nepravdivým zprávám
z Athén a Bělchradu po chování se Bulharů vůči
zajatým. V těchto protestech vyslovují svoje roz-
hořčení nad vším takovým podezříváním, jež roz-
šiřováno jest pouze proto, aby bulharský národ byl
v očich Francie snížen. Dále prohlašují, že jako
nezúčastnění svědkové způsobu, s jakým Bulhati
od počátku války nakládají se zajatci, mohou lépe
než všichni ostatní posouditi, že Bulhaři vůči svým
zajatým bez rozdílu zachovávali všecky ohledy.
Port
Rumun
Sofij
Bulg
Bulhar
Bulharsko
Ur
Gera
Vídeň
Atény
Francie
Sofíje
Sofíje
km
Sofij
17
article
V drobném prodejii
zanní číslo o sobě . . za Sh
večerní
za 4k
Ve filiálkách na venkově
ranní cislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnnbrátv
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
zdministrace v Marinnské nl., a
Tam nacházejí se těl
redakce, tiskárna a expedlou
„Národních Listů“.
Rukopisy se nevracsjí.
18
article
Italie a Řecko.
Z Říma, 27. července. (K. k.) „Agenzia
Stefani“ prohlašuje za naprosto nepravdivou
pověst, rozšířenou v Athenách, jakoby Italie
byla Řecku poloúřadně navrhla, že Italie
uzná řecké držení všech Egejských ostrovů,
jestliže Řecko prohlásí souhlas, aby Italie po-
držela Stampalii.
Řecko odmítlo třídenní příměří.
Z Athén, 27. července. (K. k. — A-
d'Athénes.) Král Konstantin odmítl
bulharský návrh na uzavření tří-
denního příměří, protože neuznává žádného
důvodu pro povolení příměří a zastavení po-
stupu spojených vojsk. Odmítnutí královo odů-
vodněno jest strategickými, taktikou Bulharů
ještě sesilenými ohledy.
Z Bělehradu, 28. července. (K. k.) Řecký
ministerský předseda Venizelos, jenž sem měl
přijeti dnes ráno, byl nucen ve Velké Plané
přerušiti jízdu, protože povodeň poškodila trat
mezi Lapovem a Bělehradem. Odebral se pro-
to z Velké Plané do Semendrie, odkud odjede
zvláštní lodí přes Turn Severin do Bukurešti.
Řecko neuzavřelo s Tureckem dohody.
Z Athén, 27. července. (K. k.) Agence
d Athénes“ vyvrací rozhodně pověst, že do-
šlo prý mezi Řeckem a Tureckem k dohoděo
společném postupu proti Bulharům. Tato po-
věst jest tím pravděnepodobnější, protože
vzájemný poměr Řecka a Turecka není dosud
normální, že diplomatické vztahy dosud neby-
ly obnoveny a že ještě různé otázky čekají
svého rozluštění.
Stefan
Italia
A Athénes
Konstantin
Bulhar
Venizelos
Lapov
Řecko
Řím
Atény
Bělehrad
Planá
Velká Planá
Semendrie
Bukurešť
Turecko
Italia
19
article
Nová bitva v proudu.
Z Bělehradu, 28. března. Bulhaři za-
hájili včera prudký útok na posíce Srbů a
boj není dosud skončen.
Ruská mobilisace proti Turecku.
Z Londýna, 28. července. „Exchange
Telegraphe Korr.“ oznamuje: Ministr vnitra
Talaat bej dostal z Cařihradu telegram, že
několik ruských praporů objevilo se na
rusko-turecké hranici, nedaleko osady Er-
sinšaru.
Z Bukureští, 28. července. Z Jass se
oznamuje, že ruská mobilisace v Bessara-
bii, podél rumunských hranic, provádí se
dále.
Srbská zpráva o bojích.
Z Bělehradu, 27. července. (K. k.) [Z úřad-
ního pramene.) Zatím co Bulharsko žádá, aby
bylo zastaveno nepřátelství, napadlo bulhar-
ské vojsko dnes ráno naše postavení u Crveni-
gradu, u Krivé Palanky, kde se sbíhají staré
hranice Srbska, Bulharska a Turecka. Bulhaři
byli ihned s rozhodností odraženi. Naše voj-
sko, když nepřítel byl rozprášen (7), uhájil
svá postavení. Bulharský útok u Vhasimy ne-
měl rovněž úspěchu. Všude jinde jest klid.
Potraviny, určené pro Bulharsko, zabaveny
v Solunu.
Z Athén, 28. července. Ředítelství so-
lunského přístavu zabavilo na telegrafický
rozkaz ministerstva námořnictví zásilku po-
travin na parnících levantské linie hamburské
„Stambul“ a „Mudros“, určenou pro bulhar-
skou armádu. Také oba parníky byly zaba-
veny. Pytle zásilky byly opatřeny nápisy
„Bulharská armáda.
Bulhar
Srba
Ředítelství
Bělehrad
Turecko
Londýn
Cařihrad
Bukurešť
Bessara
Bulharsko
Crveni
Krivoj Palanka
Srbsko
Atény
Stambul
Mudros
Exchange Telegraphe Korr
20
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Porážka činských povstalců.
Z Londýna, 28. července. (K. k.) „Times“ ozna-
mují z Pokina ze dne 27. t. m.: pevnosti Hakru
u jezera Pajangského, o které opíraly se operace
povstalců v Klang-Si, byly dobyty vládním voj-
skem. Tímto úspěchem, který byl dosažen hlavně
zasáhnutím loďstva, připraveno bylo povstalecké
hnutí o hlavní oporu.
Ze Šanchaje, 28. července. (K. k. Reuter.] Měst-
ská policie odzbrojila včera 300 vzbouřivších se
Londýn
Klang
Times
Reuter
pevnost Hakr u jezero
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Lídové stavby na Klatovsku.
Ve dnech od 23. července do 10. srpna po-
řádána jest v sále musea král. města Klatov vý-
stavka, která modely staveb venkovských, foto-
grafickými snímky i obrazovým materiálem upo-
zorniti chce nejširší veřejnost na zachovalé dosu
typy lidového stavitelství na Klatovsku.
Na pošumavském venkově stavěno v dřívějších
dobách jen ze dřeva. Byloť dřiví ze šumavských
hvozdů laciným materiálem stavebním. Podezdívk
bývala sice kamenná, vše ostatní ale, jako stěny
stropy a štíty zbudované ze dřeva. Střecha bývala
došková neb šindelová. Když však nařízení dvorní
kanceláře a českého gubernia z 25. ledna 1816, 15.
února 1816, 27. června 1816 a 24. dubna 1835 k uva-
rování častých a zhoubných požárů, kterým za obět
padly nezřídka celé osady, stanovily předpis ne-
stavěti ze dřeva, používáno k stavění materiálu
ohnivzdorného — kamene a cihel pálených i su-
šených (vepřovic).
Tento obrat v stavitelství venkovském změníl
značně tvářnost našich dědin, zbaviv je kouzla
bizarních, svérázných dřevěných chalup, kostelíků.
kaplí, zvonic a mlýnů, které zelenému neb bílému
hávu přírody tak roztomile slušely. Nynější stavby
na Klatovsku vyhovují tedy již z velké části před-
pisům policie požární a praktickým potřebám. JJsou
to stavení, postrádající až na malé výminky zvlášt-
ní umělecké výzdoby, výstavnější v osadách na
blízku města, prosté ve vzdálenějších obcích. Pů-
dorysy a zpravídla i základy usedlostí, pokud po
požáru a přestavbách nedoznaly změny, jsou dosu
původní. Tento konservatismus selského lidu umož-
ňuje nám přibližnou představu rozsahu i roztřídění
jednotlivých budov i tam, kde přestavbami staly
se některé odchylky od původního stavu.
Základem každé usedlosti jest obytné stavení
Klatovsko
Klatovy
muzeum král
22
article
zděná, řídčeji již dřevěná budova přízemní, s kry-
tem doškovým, šindelovým neb taškovým. Vchod
do stavení, které svým průčelím zpravidla obrá-
ceno je na náves (ulici), vede ze záspi, jež tvoří
jakýs chodník podél delší stěny nádvorní. Obývaci
budova obsahuje „sednici“, do níž vchází sez
předsíně (domu). Za předsiní v její pokračování
je „černá kuchyně“ s ohništěm a ústím chlební
pece, která vsunuta je do sednice a připojuje se
ke kachlovým kamnům. Ze sednice vchází se do
vedlejší „komory“, která, zvláště je-li rodina čet-
nější, sloužívá též za ložníci starších dětí. Naproti
ložnici přes síň stává menší místnost obývací, oby-
čejně vyhražená výměnkářům. Před průčelím obý-
vacího stavení bývá často malá zahrádka, v níž
pěstovány jsou některé v kraji oblíbené květiny
jako pivoňky, kosatce, slunečnice, slezy, srdečnice.
růže stolisté, máta, „voňavé“ (sladké) listí aj.
23
article
V oknech stavení, hledících do zahrádky, nechy-
bějí zase muškát, rozmarina, mořská cibule a ba-
zalky. Průčelí stavení, obyčejně s 2 okny na náves
(ulici) směřujícími a ovšem i podélné stěny, bývaly
původně celé dřevěné, štít prkenný a v něm
pavláčka s vyřezávaným prkenným zábradlím. U
chalup větších končil štít kuklou. Dřevěné chalu-
py na Klatovsku u větším počtu lze spatřiti ještěv
osadách: Chlistově, Petrovičkách, Kněžicích, Bez-
pravovicích, Řakomi, Poleni, ojedinělé téměř ve
všech obcích Pošumaví, ano i v předměstích měst
(Brevovic chalupa v Klatovech na předměstí Ko-
rálkově). Proti obytnému stavení přes dvůr stává
srub, sloužící jako zásobárna potravin a cenněj-
ších předmětů (šatstva, postrojů, drobnějšího ná-
řadí a pod.). Po té straně bývají též stáje pro do-
bytek hovězí a pro koně, chlívky pro vepřový
brav, kurníky a někdy též kulny. V menších usedlo-
stech (chalupách) připojují se stáje k budově obý-
vací a tvoří tedy jaksi její pokračování „pod jed-
ním krovem“. Dvořiště proti návsi uzavírají vrata
s menšími dviřky, kudy chodí domácí lidé na zá-
sep a odtud do stavení. Vrata bývala dříve celá
ze dřeva a nadpraží jich bylo kryto šindelovou
Klatovsko
Chlistov
Petrovičky
Kněžice
Poleň
Pošumaví
předměstí město
Klatovy
ko
Dvořiště
24
article
střechou; později stavěna vrata celá zděná až na
dřevěné vrátnice a malá dvířka. Zděné pilíře vrat
bývají někdy spojeny nadpražím zděným, spočíva-
jicím na trámech neb v oblouk sklenutých. V hoření
části pilířů bývají kapličky pro sošky světců. Vrát-
nice jsou buďto plné ze dřeva, buďto hoření jejich
část jest plaňková. Protější konec dvořiště uza-
vírá stodola, jejíž součásti tvoří hliněný „mlat“, nad
ním povalkový „vodr“ a po stranách „perny“ (zá-
teně). Ze všech staveb v statku udržela stodola
nejvíce svůj původní ráz: z dobré polovice jsou na
Klatovsku stodoly dosud dřevěné.
Vrát
Klatovsko
25
article
Zvláštností venkovského stavítelství na Klatov-
sku jsou již zmíněné sruby. Sruby jsou stavení
půdorysu čtvercového neb obdélníkového, sroubená,
jak již název jich ukazuje, z přitesaných kmenů vo-
dorovně na sebe kladených a v rozích do čepů
spojených. Netoliko stěny, ale i střechovité stropy
srubu bývaly sroubeny z klád. Jednoduché toto
stavení opatřeno bylo malými jednokřídlovými
dvířky, malá okna vyskytovaaila se jen u větších
srubů, dvéře uzavíraly se veskrze dřevěnými, složi-
tými zámky. Celé staveníčko bývalo omazáno le-
penicí z hlíny smíšené s plevami; tato přidržována
jest na trámové kostře dřevěnými klínky. Tím celá
budova stávala se ohnivzdornou a proto také, i když
celá usedlost vybořela, zůstal srub zpravídla ohněm
nedotknut, ztrativ toliko svoji doškovou neb šin-
delovou střechu, která jako ochrana proti dešti na
stropě, hliněnou vrstvou pokrytém, spočívala.
V některých obcích, na př. v Ostřeticích (osa-
da as 1. hodinu na severovýchod od Klatov vzdá-
lená), zachovaly se ze starých dob též zděné sruby
rozměrů větších, zhusta i jednopatrové s malými
okny, upomínajícími na střílny. V těchto srubech.
zejména v hořejších jeho místnostech, ukládáno
bylo též obilí a sloužily sruby toho druhu též za
sýpky.
Na Klatovsku jako všude jinde bývaly pů-
vodně jen nedělené usedlosti selské, k nimž náleželo
pozemků orných a lučních k 50ti i více korcům.
Klatovy
Ostřetice
Klatovsko
26
article
Vzrůstem obyvatelstva a změnou sociálních poměrů
většina jich se neudržela, docházelo stále častéjia
častěji k dělení a drobení usedlostí, takže nedělené
usedlosti (dvůr, lán) staly se opravdu již vzácným
zjevem na našem venkově, existujíce již jen v zá-
možnějších obcích (na př. v Kokšině).
Pokud se týče samotného materiálu výstavky.
která přihlíží výhradně jen ke Klatovsku, obsahuje
1. modely venkovských usedlostí a celých skupin
stavebních. 2. fotografické snímky typických staveh
lidových a 3. originály akvarelové, pastelové a ole-
jové Prouskovy, Rozumovy a Čejikovy
slarchitektonickými motivy z osad Petroviček, Chli-
stova, Řakomi, Dolan, Čachrova, Bezpravovic, Ostře-
tic, Janovic, Strážova, Kroměžlic. Lhovic, Svrčevse
Chocomyšle, Poleně, Chuděnic, Kuzí, Lukavic, Obyt-
Prouskův
Rozumův
Čejikův
Klatovsko
Petrovičky
Chnout
Řakom
Dolany
Čachrov
Bezpravovice
Ostra
Janovice
Strážov
Kroměžlice
Lhovice
Poleň
Chuděnice
Kuzet
Lukavica
Obyt
Svrčevs Chocomyšl
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— K železniční katastrotě v Dánsku. Z Koda-
ně, 27. července. Strašná katastrofa, která po-
vstala vyšinutím vlaku z kolejí na tratí Kodaň—
Esbjerg, vyžádala si za obět 16 mrtvých. 20 těžce
zraněných a množství lehčeji zraněných. Katastrof
udála se 5 km od Esbjergu a dle výsledku dosa-
vadního vyšetřování povstala proto, že kolejnice
byly zkřiveny horkem, jež panovalo v posledních
dnech. Vlak, poháněný dvěma lokomotivami, sřítil
se s náspu, na němž zůstal jen jediný vůz. Pohled
na místo neštěstí byl hrůzyplný. Totožnost mrtvol.
až na malé výjimky, nebyla dosud zjištěna. Většina
nešťastníků jsou Angličané a Švédové. Vlaku Ko-
daň—Esbjerg používá se hlavně při cestě do Anglie.
V Esbjergu čeká vždy parník, který cestující od-
veze do Parkstonu v Anglii.
= Neštěsti na palubě „Reginy Margherity“. z
Říma, 27. července. V záloce ostrova Scarpaelo
v Egejském moři událo se na palubě „Reginy Mar-
gherity velké neštěstí. Řetěz kotvy se přetrhla
jeden jeho konec zasáhl kapitána Proliho do hlavy
tak prudce, že kapitán brzy na to skonal. Druhý
kormidelník Luporini, dva námořníci a vrchní lodní
tesař byli zraněni jen lehce.
— Poutnický kostel na bubnu. Z Inšpruku se
oznamuje: Zvláštní dražba se bude konati 12. srpna
v tyrolské obci Kramsachu u Rattenberku. Dle
úřadní vyhlášky rattenberského okresního soudu
bude v dražbě prodán poutnický kostel „Zu unserer
lieben Frau“ u Kramsachu se vším, co k němu
patří, s kaplí, marianským útulkem, zahradami, lou-
kami a pastvinami, a zároveň celé zařízení kostela.
Angličan
Švéda
Regina Margherita
Regina Mara
Dánsko
Koda
Kodaň
Esbjerg
Anglie
Řím
km
Kramsach u Rattenberk
28
article
Jako dlužník je uváděn opat kostela pater Gerza-
bek [Jeřábek?), jako věřitelka „Banka v Prešpur-
ku“. Reality jsou odhadnuty na 79.991.45 K. zaří-
zení kostela a mešní roucha na 4181.80 K. O přiči-
nách finanční tísně kostela není ničeho známo.
= Prof. dr. Louis Bourget, který proslul stu-
diem a úspěšným léčením chorob ze zažívání, ze-
mřel v Lausannu, kde byl universitním profesorem.
R. 1910 řidil hygienický kongres v Bruselu.
— Neštěstí turistů. Z Bernu, 27. července.
(K. k.) Na Tour Salires sřítili se se skalní stěny
tisíc metrů vysoké 3 mladí Francouzové, dle vše-
ho studenti z Paříže. Úplně roztříštěné mrtvoly
byly již vytaženy. — Na Velkém Müthenu sřítil se
truhlář Otto Egri z Curychu a zůstal na místě
mrtev. Také na Siebenkreuzbergu v Appenzeller-
ských horách došlo ke sřícení, avšak nikdo ne-
zahynul. — Z Inšpruku, 27. července. (K. k.)
Včera v poledne byl na sedle v Brandu při krátké
bouři zabit bleskem jeden turista. Několik jiných
bylo omráčeno a částečně lehce zraněno.
= Hrozící stávka v jižní Arice. Z Johan-
nesburgu, 27. července. (K. k.) Dělnické svazy
vyslovily se v tom smyslu, že nabídky v odpovědi
zaměstnavatelů k požadavkům jsou nedostatečné.
Prohlašují, že nebudou-li jejich požadavky splněny,
bude v jižní Africe vyhlášena stávka.
— Zemětřesení na Jamajce. Z Londýna, 27.
července. „Times“ oznamují z Jamajky, že tam
způsobilo velké zemětřesení nesmírné škody. Po-
drobnosti nejsou dosud známy. Od r. 1907 je to
první zemětřesení na Jamajce.
Jeřábek
profesor
doktor
Bourget
Francouz
Egri
Johan
Gerza
Prešpur
Lausann
Brusel
Bern
Paříž
Curych
Arica
jižní Afrika
Jamajka
Londýn
Tour Salire
Inšpruk