1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 4. listopadu 19 13.
Praha
4
article
a ranni a večerní liaty
předpláci se
v Prase v admainistver aete
ne uuiésle
na čtvrt leta
s Ivají doná škou
a meůsl
se dtvri leta
ve Bliálkách
aa nčsle
Poštou
a niěsne.
ne čivrt leta
6
article
dvojí sásilk
sa měsln.
ne čtvrti leta
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o B,
Dnešní číslo pro Prahu jest o B,
s přílohou pro venkov o 16 stranách,
Poslanee J. G. M aštál ka
Praha
8
article
Canadian-Pacific.
Canadian-Pacific.
Podzimní zasedání říšské rady přineslo a
přinese teprve světlo do sensačních událostí.
které se odehrávají na polí rakouské politiky
paroplavební, a které vyvrcholily zatčením
telé řady zástupců a agentů společnosti Cana-
dian-Pacific Railway Comp., a vzetím těch-
to dotrestního vyšetřování. Také v Praze
byla předsevzata v úřadovnách cestovních
kanceláří a různých transportních společností
domovní prohlídka a celá řada osob byla vza-
ta do policejního vyšetřování, i byla zabavena
dle veřejných listů korespondence, jež byla
dodána policii ku prohlídce.
Subkomitét rozpočtového výboru rady
říšské, který byl zřízen v letním zasedání k to-
mu cíli, aby projednal předlohu vlády, vedle
které se poskytovala paroplavební společnosti
lerstské Austro-Americana roční subvence
1,530.000 K na udržování paroplavebních lini
do Ameriky, vstoupil do vyšetřování příčin,
které zavdaly podnět k ostrým novinářským
bojům dvou protivných táborů, a ačkoliv ne-
byl pověřen úkolem vyšetřující komise, hleděl
rjistiti pravdu ve sporu, kde denunciacea
podezřívání hrály tak význačnou úlohu a pů-
sobily zmatek v úsudcích i těch, kteří s po-
zorností sledují komplikované otázký vývoje
rakouské námořní politiky.
Praha
Americana
Amerika
CanadianPacifik
Canodian
Pacifik Railway
rada říšský
9
article
Jakožto člen subkomitétu výboru rozpo-
čtového vyslovil jsem se nepokrytě proti způ-
sobu, jak rakouské úřady postupovaly proti
smerické společnosti Canadian-Pacific, stojící
pod anglickou patronancí, a ukázal jsem na
rozpor, který v této otázce panuje mezi poli-
likou ministerstva vnitra a mezi jinými úřady
správními, které pod titulem eventuelních
opatření proti stěhování se osob brannou služ-
bou povinných za hranice, sáhly k tak ostrýn
opatřením proti společnosti, která kříží plány
hamburského pana Ballina, diktátora Oceanu
Kdo jest pan Ballin, nynější neomezený
pán nad našimi vystěhovalci? Před 30 lety
chef malé společnosti paroplavební — dnes
přitel německého císaře a vrchní dirigent kar-
telu paroplavby evropské. Pool zve se tento
kartel — takovým jeví se dnes Ballin, který
ne také dovedl zmocniti finanční převahou
naši, z malých počátků vyrůstající rakouské
společnosti Austro-Americana, který přinutil
luto, aby vstoupila do tohoto kartelu něme-
ckých společností paroplávebních, a vytvořil
tak mocné spojení paroplavebních společnosti
na Severnim moři, že tyto stáhly na sebe ve-
směs dopravu osob a zboží, a že si tím zaji-
slily rozhodující vliv na vystěhovalecké po-
měry celé Evropy. Severoatlantický paropla-
vební „Pool“ kontroluje v přítomné době 14
velikých paroplavebních společností něme-
ckých, anglických, holandských, ruských, ra-
kouských a amerických, a náležejí mu mezi
jinými Hamburk — Amerika linie, Severoně-
mecký „Lloyd“, „Cunard“, Red Stare Line
Ballina
Ocean
Lloyd
Cunard
Evropa
Hamburk
Amerika
Severona
CanadianPacifik
austroAmericana
Reda star Lin
10
article
White Stare Line (Morgantrust). Holland-
Amerika Line. Compagnie Generale Trans-
atlantique, skandinávská Amerika Line, ru-
ská východoasijská paroplavební společnost
atd. — Tento severoatlantický „Pool“ byl zří-
zen r. 1908 po ostrém, mezinárodním boji pa-
roplavebních společností, který předcházel v
kritických letech 1907 a 1908, a který vedl ke
snížení cen (rata) za dopravu osobní a nákla-
dovou. Vzájemnou smlouvou mezi společnost-
mi „Pool“ tvořivšími byly upraveny ceny pro
dopravu osob v mezipalubí i v obou prvních
třídách, a byla rozdělena také osobní doprava
mezi jednotlivé společnosti podle jisté percen-
tuelní kvoty. Vedle této kvoty připadá na do-
pravu osob z Rakouska do Ameriky pro ra-
kouskou společnost Austro-Americana kvota
čtyř (l!) procent, a jest společnost Austro-
Americana vázána smlouvou do roku 1914. Z
tuto nepatrnou kvotu garantují Hamburk-
Amerika Linie a Severoněmecký Lloyd. ra-
kouské společnosti 4% zúrokování na 10 let
za každý rok obchodní, ve kterém jednaz
obou severoněmeckých společností platí svým
akcionářům nejméně 4% dividendy. Budiž
podotknuto, že Austro-Americana vyplácela
v r. 1912 dividendu 89.
Holland
Lloyd
Amerika
Rakousko
Hamburk
Americana
White star Lin
Morgantrust
Compagnie General trans
skandinávský Amerika
austroAmericana
11
article
Ballin, vrchní ředitel „Hapagu“, od kte-
rého jsou odvisly 4 společnosti, a sice ham-
bursko-jihoamerické linie, „Kosmos“, Afrika
linie (vých. Afrika a Woerman) a „Hansa“ li-
nie, dovedl ovládnouti veškerý vystěhovale-
cký ruch hlavně zřízením tak zv. kontrolních
stanic. V r 1893, když zuřila v Hamburku
cholera, přišlo se po dlouhém pátrání na to,
že jest cholera zavlékána do Německa ruský-
mi vystěhoválci. Pruská vláda zřídila za tou
příčinou na německo-ruských hranicích, nej-
dříve v Myslovicích, zdravotní stanici, na
které se musil každý ruský vystěhovalec pod-
robiti velmi důkladné prohlídce. Do této sta-
nice zdravotní měli přístup také agenti „Ha-
pagu“ a Severoněmeckého Lloydu: tito byli
tudíž první, kteří byli připušťění na zdravotní
stanici, a byli také první, kteří přišli do pří-
mého styku s vystěhovalci. Každá konkurence
byla vyloučena již předem a ruští vystěho-
valci do Ameriky posíláni byli všichni přes
Hapag
Afrika
Lloyd
Ballina
Afrika
Hamburk
Německo
Myslovice
Amerika
Hansa
12
article
Hamburk na lodích „Hapagu“ anebo Severo-
německého Lloydu. Tento přímý styk s vystě-
hovalci ukázal se býti pro obě společnosti tal
výnosným, že Ballin učinil pruské vládě návrh,
že zřídí na náklad společnosti zdravotní sta-
nice, a při tom převzal závazek, že sám po-
nese náklady spojené se zřízením a udržová-
ním těchto stanic. Skutečně také vláda na to
vešla a dnes jsou na všech bodech německé
říše, které jsou označeny jako vstupní stanice
pro vystěhovalce, úřady zdravotní, tak zv
kontrolní stanice, kterými musí každý vystě-
hovalec projíti a ke kterým jedině agenti „Ha-
pagu“ a „Lloydu“ jsou připuštění. Poslední
kontrolní stanice byla zřízena v r. 1911. na
hranicích Švýcarska, ve Sv. Ludvíku, a sice
proti výslovnému votu zemského sněmu. el-
saského. Následkem toho nemohl žádný vystě-
hovalec z východní Evropy více do Ameriky.
aniž by projel kontrolní stanicí, neboť „Ha-
pag“ a „Lloyd“ obdržely v přenesené působ-
nosti zdravotně-policejní dohled nad vystěho-
valci. Moc obou společností šla tak daleko.
že mohly přidržetí cestující, o nichž se mohlo
předpokládat, že jedou do Ameriky, již v že-
lezničním voze ku předložení dokumentů,
že je mohli poslati zpátky na hranici, jestliže
se nemohli vykázati takovýmito průkazy zdra-
votními.
Hapag
Lloyd
Ballina
Ludvík
Hamburk
Švýcarsko
Evropa
Amerika
13
article
Cestující mohl předložiti sebe lepší vy-
svědčení kteréhokolivěk znamenitého profe-
sora universitního — bylo to nadarmo, jestliže
nebylo vysvědčení zdravotní vystaveno léka-
řem stanice kontrolní. I ti cestující, kteř
chtěli jeti do Ameriky francouzskou, nizozem-
skou nebo anglickou společností, jestliže
nich p. Ballin tušil vystěhovalce, musili před-
ložiti vysvědčení kontrolní stanice, jinak ne-
směli přes Německo do cizozemského pří-
stavu.
Bylo nutno, abychom si uvědomili tent
stav věcí, jestliže chceme rozuměti přitomné-
mu zápasu, který nabývá tak skandálních
forem.
Canadian-Pacific Railway Company
nalézala se také v kartelu „Poolu“. Není mi
známo, jaké vnitřní důvody způsobily, že po
krátké době vypověděla Canadian svoji smlou-
vu s „Poolem“, vstoupila koncem prosince
1910 k „Poolu“ pouze do krátkodobého po-
měru, a vypověděla dne 31. prosince 1911
s jednoroční lhůtou smlouvu kartelní. Patrně
necitila se býti v kartelu ovládaném severo-
německými společnostmi dosti respektována.
a domnivala se, že osamostatněním se nabude
větších prospěchů. Snad zdála se jí býti také
kvota dopravní poměrně malou — krátce ře-
čeno — Canadian, vypověděvši kartelni
smlouvu, upřela v první řadě pozornost svoji
na Rakousko a vrátila se ku povolení, které
jí bylo dáno rakouskou vládou již v r. 1908.
a vedle kterého měla Canadian právo zřízo-
vati agentury a kanceláře vystěhovalecké pro
verbování vystěhovalců do Kanady. Dne 7.
října 1912 předložila Canadian rakouskému
ministerstvu obchodu ofertu, že zřídí samo-
statnou paroplavební linii z Terstu do Kana-
dy, aniž by žádala nějakou subvenci se strany
státu, a že započne provozovati plavbul.
Ballina
Canadian
Amerika
Německo
Canadian
Rakousko
Kanada
Terst
Pacifik Railway Company
Canadian
14
article
března 1913, když dostane se jí povolení ke
zřízení agentur ve všech hlavních městecha
dále v 9 jiných městech a místech říše, jakož
i na hlavních nádražich ve Vídni. Canadian
se zavázala, že pro první dobu bude udržovati
spojení s Kanadou z Terstu jednou za měsíc.
že lodi, kterých bude používati, budou se rov-
nati nejvyšší třídě lodí terstského Lloydua
že pojedou rychlostí nejméně 14 mil za hodi-
nu, krátce, že to budou lodi, jakých ona po-
užívá při své linii z Antverp do Kanady. Budíž
přímo podotknuto, že tyto lodi nerovnají se
rychlostí, ani velikosti prvotřídním lodím se-
veroněmeckých společností, majíce 8—10.000
tun, kdežto veliké rychloběžné parníky „Poo-
lu“ vykazují 15—20.000 tun obsahu. Podle
mého mínění však právě na tom založila Ca-
nadian svoji kalkulaci: dopravné na těchlo
menších parnících z Antverp do Kanady či-
nilo totiž u Canadian 140 mk. za osobu, kdež-
to rata (dopravné) severoněmeckých společ-
ností činilo 170 mk. Při snížení dopravného
na 140 mk., které provedl „Pool“ v měsíci
lednu t. r., ztrácí ovšem při obrovském počtu
vystěhovalců obrovské sumy, kdežto poměry
u Canadian zůstávají do jisté míry tytéž, jestl
že by se této podařilo vydatnou agitací udržeti
stejný počet vystěhovalců pro své menší lodí.
Canadian udržuje totiž spojení s Antverpami
hlavně k vůli svému obchodu se zbožím, a pro-
vozuje plavbu vystěhovalců na těchto lodích
jakožto obchod vedlejší. Celý boj byl také po-
suzován bursami v neprospěch „Poolu“; mezi-
národní bursa reagovala ihned na tyto zjevy.
Canadian
Vídeň
Kanada
Terst
Antverpy
Ca
15
article
předpokládajíc veliké ztráty u „Poolu“, a ma-
lé poměrně u Canadian.
Ministerstvo vnitra, jakožto úřad opráv-
něný ku povolování agentur vystěhovale-
ckých, přijalo po návrhu ministerstva obchodu
tuto ofertu Canadian a dalo povolení dne 3
ledna 1913 ke zřízení svrchu poznamenaných
jednatelství. „Pool“ zahájil sice jednání s Ca-
nadian ve příčině smírného vyřízení celého
sporu, avšak jednání to nemělo žádného vý-
sledku, jelikož „Pool“ trval na podmínce, že
Canadian nesmí zřizovati z Terstu žádnou lini
do Kanady: „Pool“ dokonce chtěl zříditi linii
z Terstu do Kanady pod kontrolou hambursko-
americké společnosti. Tato linie skutečně by-
la také (ovšem jakožto linie konkurenční) spo-
lečností „Cunard Line“ v r. 1913 aktivována.
Sekční přednosta Riedl inauguroval tímto
povolením linie a agentur společnosti Cana-
dian-Pacific jinou politíku paroplavební, nežli
do jakých kolejí uvedena byla předchůdcem
jeho baronem Weiss-Glonem. Bar. Weiss-Glon
jak ve svých nynějších projevech výslovně
přiznává, hleděl dostatí paroplavbu rakou-
skou do úplného područí pana Ballina a pa-
trně také jeho namáhání a jeho působnost
lze přičítati, že rakouská Austro-Americana
čím dále tím více se dostávala do těsného ob-
jetí německých paroplavebních společností.
Canadian
Cunard
Riedl
Weiss
Glon
Ballina
Ca
Terst
Kanada
Pacifik
Americana
ministerstvo vnitro
Canodian
16
article
Austro-Americana zvýšila za poměrně krát-
kou dobu svého trvání 10 let svůj kapitál na
24.000.000 K, z něhož částka 12.5 mil. K byla
opatřena německými společnostmi. Finanění
odvislost této společnosti jest tudíž úplně pa-
trna a ačkoliv za dnešního stavu věcí, kdy do
r. 1914 trvá smlouva, nevykonává řed. Ballin
žádného zvláštního nátlaku a vlivu na vedení
společnosti, tož uplatní se zajisté tato převaha
kapitálová v tom okamžiku, ve kterém by
při uzavírání nové smlouvy společnost Austro-
Americana chtěla ukázati zuby, chtěla zvýše-
ní svých nákladových a osobních kvot. anebo
snad dokonce chtěla by se osamostatnitia
z „Poolu“ vystoupiti. V tom okamžiku zajisté
položil by proti takovýmto úmyslům p. Ballín
své veto a příslušným složením správní rady
postaral by se již o to, aby podobné choutky
se staly nemožný mi.
so
Ballina
austroAmericana
17
article
Sekční přednosta Riedl. použil diferencí
které měla Canadian-Pacific s „Poolem“
které vedly k vystoupení první společnost
z „Poolu“ a ke zřízení samoslatně linie terst-
sko-kanadské k tomu, aby křížil tyto úmysly
a aby přinutil p. Ballina k vyjednávání s ra-
kouskou vládou. Sekční přednosta Riedl chtě
dostati Ballina do Vídně, aby tam s ním uza-
vřel úmluvu ve přičiněpoměrů Hamburk-
Amerika linie ke společnosti Austro-Ameri-
cana i k rakouské vládě, k této poslední ze-
jména na poměry vystěhovalecké. Viděl pa-
trně silný odpor proti povolování subvencí na
americkou plavbu společnosti, která se na-
lézá úplně v říšsko-německém vleku, a řekl
si také, že asi delegace po posledních aférách
vystěhovaleckých budou více než dříve se za-
městnávati poměrem „Poolu“ k rakouskému
vystěhovalectví a ke kontrolním stanicím,
že se budou brániti takovým umžiým překáž-
kám smluvně zaručeného průchodu našich
příslušníků státních říší německou; řekl sobě
aši dále, že by k tomu patřila věru příslo-
večná rakouská a také jiných státú poddaj-
nost oproti Německu, aby si nechaly libiti
tyto kontrolní stanice, které v první řadě při-
spívají k umělému zvýšení dopravy říšsko-
německých přístavů a v témže poměru brání
rožvoji domácích přístavů, zejména« Terstu,
kterého pozdvižení se stalo v poslední době
heslem dne, a dojehož podniků za limto úče-
lem strčil stát rakouský takové miliony.
Riedl
Pacifik
Ballina
Vídeň
Hamburk
Amerika
Německo
Terst
austroAmeri
18
article
A proti tomuto oprávněnému rozhořčení se
chtěl pojistili nějakou úmluvou s Hambursko-
americkou společností. Pan Ballin odřeknui
však dne 21. října 1. r. návštěvu, která byla
smluvena na 30. říjen ve Vídni; patrně se to
stalo proto, poněvadž si myslí, že posice těch.
kteří si přejí osamostalnění rakouské paro-
plavby z německého područí, utrpěla zatče-
ním agentů Canadian, které se stalo dne
16. října t. r., a ve dnech pozdějších, velmi
podstatný otřes, a proto zatím vyčkává.
Ballina
Canadian
Hambursko
Vídeň
19
article
A proto v zastoupení českých poslanců
v subkomitétu výboru rozpočtového postavil
jsem se na stranu Canadian-Pacific, a na stra-
nu politiky sekč. přednosty Riedla, jinak provo-
zujícího němnac. politiku zejména na Balkáně,
proto hleděl jsem vybaviti se ze zmatků
vřavy novinářských útoků a hleděl objasnit
podstatu celé věci a úkoly, které nám jako
poslancům českým náležejí. — Pro mne čela
vystupování pana Grünhuta bylo a jest pou-
hou episodou; pro mne bylo a jesi vedlejší
jestli pan Grünhut svá udání činil na objed-
návku, nebo jestli pocítil v sobě potřebu vésti
průkaz o svém rakouském vlasteněctví. Ne-
zapíral jsem si sice, že těchto udání a vzniklé
novinářské polemiky použilo ministerstvo vo-
jenství, aby hnalo vítr do svých plachet,
aby vynutilo pod dojmem všeobecného roz-
hořčení důrazná opatření proti neblahému zje-
vu, že z Rakouska se vystěhovalo v r. 1912
131.140 lidí v prvním pololetí r. 1913, že ode-
šlo do 117.641 lidí, a že chybí panu ministru
vojenství v I. pololetí roku 1913 113.000 mužů
vojenskou službou povinných, ale řekl jsem
sobě také, že tyfo věci nejsou známy mini-
sterstvu vojenství od včerejška, že se o tom
vedou záznamy velmi přesné po celou řadu
let, a že se mohlo použíti k zabřánění tohoto
zjevu méně návilných prostředků, než aby se
zavřeli agenti a agentury společnosti, která
nedělala nic jiného, než to, co dělají společ-
nosti jiné a verbovala vystěhovalce právě tak
jako společnosti rakouské a jiné zahraničné
zejména německé.
Riedl
Grünhut
Balkán
Rakousko
CanadianPacifik
20
article
Subkomitét měl příležitost prozkoumati
toho doklady!
A aby se snad opatřeními, která máme
následkem tohoto všeobecného rozhořčení k
očekávání, znemožníla snad návštěva ciziny
a aby každý člověk do ciziny jedoucí byl snad
vystaven nejhloupějším chikanám.
Canadian nešla do Rakouska zajisté z lá-
sky k nám a k našim vystěhovalcům, a sle-
dovala své samostatné cíle; — její agenti sna
— nechci předbíhati soudnímu a policejnímu
vyšetřování, do kterého jsme neměli příleží-
tost nahlédnouti — šli přes hranici dovolené
agitace vystěhovalecké, Canadian jest však
tak veliká společnost a ve svém veřejném
prohlášení z 22. října 1913 také konstatuje.
že se přizpůsobuje vždy přáním vlád oněch
států, ve kterých pračují její agenti, že by
bylo úplně stačilo, kdyby se chování její agen-
tur ve věcech vystěhovalců vojenskou služ-
bou povinných bylo vytklo, a kdyby se byla
vládou žádala náprava. Ale pozvati si někoho
do Rakouska, aby zde proti cizině dělal veli-
kou národohospodářskou politiku, a za půl
roku mu všecko pozavírati, a jej z Rakouska
zase vyhoditi, to se mi zdá býti opravdu vel-
mi divoké. Rakouská politika zahraniční nás
diskreditovala tak, že již ani vagony, na-
plněné výrobky našich strojíren, nesmí na
Balkáně přes hranice; schází ještě, aby tako-
véto divoké skoky v naší vnitřní politice nás
kompromitovaly v cízině, a jest jisto, že nikde
s námi nebude chtiti vůbec ani mluviti. Ne-
rci-li, aby nám půjčill
Subkomitét
Canadian
Rakousko
Balkán
21
article
Nesnesitelné poměry na c. k.
české technice v Praze.
(Z kruhů posluchačů architektury)
Každému není známo, že v domě „U Sedlerů“
na Karlově náměstí je umístěna česká technikaa
mimo ni že zde je vše možné, na př. noční kavárna
„U techniky“, pod ní nalézá se taneční sál a ho-
stinec, dříve zvaný „Tripolis“, vzadu v domě jsou
konírny pražské jizdní policie, knihařství, k tomu
všemu přistupují i nájemníci a škola technická je
sousedem všeho vyjmenovaného. Před několika
dny byl ráno v 9 hodin vyhozen z kavárny „U
techniky“ jakýsi opilec. Potom na chodníku křičel-
„To mne z té proklaté techniky vyhodili“, a ji-
nými slovy čes. techniku uetil. Kolem jdoucí se
ovšem domnívali, že nadávka ta náleží škole tech-
nické. Jakým způsobem se máme očistiti od tako-
vých ostudných příhod, když skoro všude, kde
v najatém domě se nalézá technika, je nějaká
noční kavárna, taneční sál, hostinec a p. Dopra-
covali jsme to na české technice tak daleko, že
i profesorský sbor byl nucen minulé úterý zasedati
drobném prodejle
ranní čtsle a sobs
al
Ve filiálkách na venkovs
ranní číslo
večerní
vačerni
Inseráty
plati se hotové napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
admnistrace v Marianské ul., a
Tam nacházují se tát
redakce, tiskárna a ezpedlne
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceii
Praha
Karlov náměstí
Tripolis
22
article
v hostinských místnostech — v pražském repre-
sentačním domě, poněvadž jeho zasedací sál je tak
malý, že naprosto nestačí a bylo jej nutno pro-
bourati. Máme nedostatečný sál zasedací a slav-
nostní sál pro inauguraci rektora a pod. slavnosti
zde vůbec nemáme.
Jmenovaná budova „U Sedlerů“ na Karlově
nám, je od I. patra v předním traktu a čásl ečně
ve dvoře pronajata škole technické. Sousedem ka-
várny „U techniky“ v mezaninu je p. vrch. staveb,
rada prof. Čížek. Vchod k němu je po tmavých.
neosvětlených schodech z průjezdu. Přednáškový
sál je nízký a tmavý, takže je tam nutno již od
3. hod. odpol. svítiti. Posluchačů je zapsáno 360.
Bylo proto nutno přednášetí na dvakrát. Tyto čís-
lice samye mluví, aby objasnily, jak to vypadáv
takové místnosti, klerá původně sloužila za obyt-
nou místnost. Je tam plynové osvětlení a což ta
atmosféra po přednášce. Kabinet je malý, s okny
na dvůr a místnost pro asistenta zde vůbec není.
V II. poschodí je umístěna stolice p. prof. arch.
Kouly, t. j. kreslení architektonické a ornamentál-
ně, přímo nad noční kavárnou „U techniky.
profesor
Čížek
Koula
Karlov já
sentační dům
23
article
Odtud často musí posluchači ještě ráno v 9 hod.
poslouchati tlučení na klavír. Pro architektonické
kreslení má stačiti místnost 15.5x6.6, tedy 100 m
čtver. Zapsáno je 100 posluchačů, ale místnost ta
stačí pouze pro 32. Vedle je malý pokojík, t. zv.
č. 45, kde má současně kresliti detaily 50 poslu-
chačů, je 5.8X3.4, tedy 16 m čtv. Stačí tedy pro
6 posluchačů. Mimo to je tam nedostatek světla
a vzduchu a vniká tam zápach ze záchodů. V těch-
to místnostech není voda vůbec zavedena. Do
kreslení ornamentálného je zapsáno 80 posluchačů,
letos jich bude přes 100. V ornamentálném kreslení
pracují se návrhy ve skutečné velikosti, takže ně-
který posluchač pracuje na napiatém papíře až3
více metrů dlouhém. Místnost ta je 8.5x%5 m,
t. j. 40 m čtv. Pracuje-li tam 15 posluchačů, je míst-
nost přeplněna. Má se tam však vejíti minimálně
80 posluchačů. Pro tento nedostatek místa byl p.
prof. Koula nucen nechat tuto kreslirnu otevřenou
celý den po celý týden a sám celé odpoledne ko-
rigovati. Ale ani tímto vystřídáním posluchačů se
naprosto tomuto nedostatku místa neodpomohlo.
profesor
Koula
24
article
Překvapením užasne každý, kdo vsloupí do
kreslírny v I. poschodí p. prof. Liebschera, která
je umistěna v zadním traktu. Nynější kreslírna je
spojená bývalá kuchyně a pokoj o velikosti 7.3x6
metrů se dvěma okny na dvůr, se stájí jízdní po-
licie a různými partajemi sousedící. Mimo to slouží
za kreslirnu bývalá spiž 2x2 m a snad bývalý ka-
binet pro služku 3.6x4.45 m. Tyto místnosti, ze
dvora zápachem aromované, mají sloužiti za kres-
lírnu pro 50 posluchačů. Zde se mají kresliti mo-
dely a akty, které vyžadují přímého, ostrého světla.
Každý poslední zapadlý malíř dovolí si najmouti
lepší atelier, nežli c. k. státní vysoká škola tech-
nická.-Mtstnost pro modely zde vůbec není a po-
sluchači jsou nucení po kreslení umývati si ruce
na chodbě u vodovodu a kapesníkem si je utřiti.
Osvětleni je plynové, 4ramenným hořákem, takže
na každém cnodelu vznikají čtyřnásobné stíny.
Mimo to místnost nevyhovuje ani školským před-
pisům, dle nichž se staví dnes každá škola v nej-
zapadlejší vesnici.
V II. poschodí je umístěna stolice dopravy pro
staveb. inženýry p. prof. Špačka. Zde je zapsáno
400 posluchačů. Místnost pro rýsování stačí pouze
pro 40 osob. Lavice jsou naprosto nedostatečné
pro rýsování. Pro nedostatek místa při přednášce
yblo nutno zavésti paralelní přednášky. Pp. do-
centi inž. Maršálek a inž. Šmilauer nemají zde
kabinetu a byly jim od státu vykázány psácí stoly
a skříně v předsíni pro umělé osvětlení.
Ve III. poschodí má posluchárny a rýsovny
společně p prof. dr. Čenský a Bertl. Pan prol.
profesor
Liebscher
špaček
Ing
Šmilauer
doktor
Čenská
Bertl
vysoký škola technický
25
article
Berti má zapsaných posluchačů 270, v posluchárně
je však místo pro 80. Při tom je nutno uvážili, že
normální člověk ze vzdálenosti 12 m již na tabuli
nevidi. Místnost je však přes 20 m dlouhá a 6.80 m
široká. V přednáškovém sále se přednáší až 3 hod.
po sobě. Dvě hod. je přednáška p. prof. Bertla
a po ní následuje přednáška p. prof. Čenského.
Často posluchači sami žádají, aby byla místnost
mezi hodinou řádně okny provětrána, aby nemu-
seli dále ve zkaženém vzduchu seděti. Každý ví,
že nejdůležitější pomůckou při slavitelství jsou
praktická cvičení ve sbírkách. Ale naše sbírky
jsou skladištěm, které je studentstvu naprosto ne-
přístupno. Výška posluchárny je malá, okna jsou
nízká, ventilace nedostatečná a voda zde rovněž
není. Strašný pohled skýtají 2 rýsovny, které jsou
o patro výše. Do jedné rýsovny, vykázané inžený-
rům, se má vejítí přes 200 posluchačů, dá se jich
tam natlačiti pouze 52. Místnost je 20x6.8 m. Do
druhé, určené pro architekty a kultur. inženýry.
má se vejíti 45 osob. ale místnost stačí pouze pro
32 natlačených, při čemž jich 16, mezí okny sedí-
cích a od okna vzdálenějších, vůbec nevidí. Osvět-
lení v nich je plynové, při tom jsou místnosti 3.30 m
vysoké a mnoho let nemalované. Větrá se zde
pouze přetlakem vzduchu. Takto se stará státo
hygienu českého školství. Podlahy vypadají jako
turecký koberec. Kde byl dříve salon, jsou par-
kety, kde byla kuchyně a obytné místnosti, jsou
obyčejná prkna. Je všeobecnou stížností školníků.
že nemohou podlahu řádně očistiti, poněvadž prach
a piliny zůstávají v mezerách až 2 cm širokých.
profesor
Bertl
Čenský
Podlaha
centimetr
26
article
Z oboru technického.
Udržování vrchní stavby městských
elektrlckých drah.
[Z Technického odboru národní strany svobodo-
myslné.)
Nejen hlavní dráhy, ale i pouliční dráhy měst-
ské musí věnovati bedlivou pozornost vrchní stav-
bě a udržovati ji v bezvadném stavu.
Žádá toho bezpečnost cestujícího obecenstva,
kterému mimo to jest dráha povínna zjednati po-
kodinou a klidnou jízdu, hlavní zájem na tom má
však dráha sama. Vadami v kolejích, častými ná-
razy atd. trpí značnou měrou nákladný vozový
park, jehož oprava vyžaduje nepoměrně většího
nákladu, nežli oprava závady v kolejnicích, která
vady vozidel způsobila a rezdil tento nutno náso-
biti ještě počtem vozů, které po jediném vadném
místě v kolejích pojížděti. Konečně nutno na to
upozorniti, že častými menšími opravami dá se
celá vrchní stavba mnohem déle udržeti, aniž by
musila býti vyměněna za novou.
Udržování kolejí městských elektrických drah
nutno rozděliti na čtyři druhy. První druh spočívá
v podložení (uložení) kolejníc. S uložením
kolejnic děly se téměř u všech městských drah růz-
né a nákladné zkoušky a i pražské dráhy elektri-
cké nezůstávaly za ostatními městy pozadu. Ze
všech pak druhů uložení kolejnic osvědčilo se nej-
lépo podpěchovati tyto štěrkem, smísenýms
pískem.
Nákladný způsob, uložiti kolejnice na beton.
se neosvědčil, ježto jízda po takovémto podkladu
je příliš tvrdá, kolejnice, nemající pružného pod-
kladu, nemůže se přizpůsobiti svým. chvěním, vý-
chvěvům po nich jedoucích vozídel, čímž se stává.
že po celé détce kolejnice vytlukou se díry, čiíi
kolejnice se „zvlní“. Motorový vůz, po takovéto
kolejníci jedoucí, dostává pak otřesy, jakoby vů
jel po drobném kamení a stav jento vzbuzuje
technický odbor národní strana svoboda
27
article
cestujícího obecenstva nepříjemné pocity. Závada
musí býti odstraněna ohoblováním kolejnice aneb
jejím vyměněním, ježto se pak rychle šíří au
sousedních kolejnie na obě strany pokračuje. Toto
rychlé tvoření se kolejnicových vln na tvrdém
belonovém podkladě vedlo mnohé dráhy měst-
ské (v Berlině, Drážďanech, Vídni atd.) k tomu, že
tento podklad, pořízený obrovským nákladem,
postupně odstraňují a zaměňují za uložení kolejni
na štěrk, vázaný pískem.
Kde toho míslní poměry dovolují, upevňují se
kolejnice na dubově pražce, štěrkem podbité, ob-
dobně jako se děje u hlavních drah. Způsob lento
jest výhodný, ač jest poměrně rovněž nákladný
a dá se užiti tam, kde může městská dráha jeti p
„vlastním tělese“, ledy tam, kde trať jest užíván
pouze elektrickou drahou ſna př. v Král. Oboře)
a ne v ulicích, jež slouží zároveň veřejné frekvenci
V ulicích, které pro veřejnou vozbu musí býti vy-
dlážděny anebo makadamisovány, nelze doporučiti
tento rovněž nákladný způsob uložení kolejníe
ježto vyžaduje časté opravy, a tu přistupuje k ná-
kladu za štěrk a jeho podpěchování značný náklad
na pražce, nehledě ani k obtižim, které by se klad-
ly v cestu zadláždění ulice při podložení kolejnie
nižšího typu [160 mm) pražci. Z uvedených důvodů
přidržely se elektrické dráhy pražské nejlaciněj-
šího a nejosvědčenějšího způsobu, totiž podbit
patek kolejnicových štěrkem, smíseným s pískem
Jizda po takto uložených kolejnicích jest pružná
a měkká.
Král
Jizda
Berlín
Drážďany
Vídeň
mm
28
article
Jest přírozeno, že deštém a častým kropením
ulic pražských i jejích předměstí zateče voda pod
kolejnice, zejména ve spádech, jichž má Prah
s předměstími převážné procento. Tato voda vy-
plaví časem písek, štěrkovému loži přimísený
čímž klesne štěrk pod kolejnicemi a tím i kolej-
nice; dlažební kámen pak, kolejníce přečníva-
jící, stává se nebezpečným pro spodek vozů mo-
torových a to jednak pro ochranný rám proti pře-
jefí, který, mé-li svému účelu vyhovovati, muei
býti umístěn těsně u země, jednak pak motorům.
které jsou umístěny rovněž těsně nad zemí. Aby
bylo vyloučeno poškozaní těchto součástek, nutne
ihned opraviti ssedlé koleje.
Praha
29
article
Dále nutno zmíniti se o tom, že půda praž-
ských ulic a předměstí, zejména ve spádech, jest
značně jílovítá, která po delších deštích značně
nabývá čili „kvasí“ a dlažební kameny nad úroven
kolejnic vystrkuje, čímž opětně nastává nutnost
opravy kolejnic
Druhý druh záleží v udržování kolejni-
cových styků. Jednotlivé kolejnice jsou spo-
jeny mezi sebou příložkami, vnějšími a vnitřními
vzpírajícími hlavu i patku kolejníc, a jsou vázány
vzájemně šrouby. Změnou teploty nastává neste)-
noměrné stahování a roztahování jednollivých sou-
částí kolejového materiálu při neustálém otřesu
vozidel, po něm jedoucích, kteréžto příčiny zaviní
i u nejlepší stykové konstrukce vnitřní napětí jed-
notlivých součástí styků, takže se styky posunou.
třeba nepatrnou měrou, proti sobě. Tím nastává
pak opotřebení třecích ploch a stoupá uvolněni
šroubového spojení styků. Jest přirozeno, že na-
stávají otřesy na uvolněném styku, stále se zvět-
Zují a tím zvětšuje se i opotřebení hlav kolejnic
a jest nutno ihned přikročiti k opravě, ježto jízda
stává se v největší míře nepříjemnou pro obecen-
stvo, ale nastává tím značné opotřebení motoro-
vých neb vlečných vozů, které velice nárazy trpí
30
article
Pokud kolejnicové styky nejsou příliš vytlu-
čeny a diference výšková jednotlivých styčných
kolejnic jesl nepatrná, dá se styk takový opraviti
tak zvanými „osázenými“ přiložkami; diference
ojeté kolejnice proti druhé, vyšší, nahradí se osa-
zením na vnější a vnitřní příložce, styk se urovná
ohoblováním a nastává další nerušená jízda do té
doby, než nastane poznovu uvedené uvolnění sty-
ku. Je-li vytlučení styků již značné, třeba opravy
radikální, která záleží v tom, že se odřiznou vadné
styky, resp. vytlučené části kolejnic, zachované
kolejnice se pak k sobě přirazí, spojí přiložkami
a scházející kolejnice za uřezané kusy styčné na-
hradí se novými. Tento způsob styku, který na-
zývá se stykem „tupým“, ukázal se nejracionelněj-
šim a nejlepším, je-li ovšem dobře utažen šrouby
a ohoblován, aby obě kolejnice vykazovaly na
styku stejnou výšku.
Nutno ovšem zmíniti se při této příležitosti
o tom, že obec pražská nešetřila náliladů, oby
31
article
učinila i s jinými, patentovanými styky zk ousky
a nebude snad nezajímavo pro širší veřejnost uvě-
sli, kteral se tyto osvědčily. Tak vyzkoušen byl
styk Smidtův, zvaný „půlený“. Styk tento záleží
v tom, že vnější příložky tvoří zároveň v dálce
svoji vnější polovinu hlavy kolejnic a bylo před-
pokládáno, že při ojetí těchto styků stačí vyměniti
vnější příložky, čímž opět bude styk bezvadným.
Avšak uvolněním se šroubů odkloní se příložka od
kolejnice, čímž zaujme přirozeně nižší polohu, nežli
koleinice na stycích, tvořící druhou polovici plo-
chy koly pojížděné, a nastane tim nové opotřebení
styčných ploch. Vymění-li se pak vnější přiložka
za novou, tedy vyšší nežli kolejnice, tu přejede
sice plochu kola na styku pouze přes tuto přilož-
ku, aniž se dotkla druhé části hlavy, tvořené ko-
lejnicemi, avšak na obou koncích těchto příložek
nastane pak přeskok, který v brzku jak kolejnice
na styku, tak i půlenou příložku vytluče a jest
pak potřebí úplně vyřiznouti takový styk a nahra-
diti ho stykem „tupým“, v předu uvedoným, čimž
druhá příložka s půleným stykem stává se bez-
cenným starým materiálem. K tomu nutno ještě
podotknouti, že vsazením této nové, vyšší přílož-
ky mezi nižší kolejnice nastávají přeskoky na po-
čátku a konci této příložky, zdvojnásobí se tedy
počet nárazů na stycích, což jest dvojnásobně ne-
příjemné pro cestující obecenstvo.
Smidtův
32
article
Druhá zkouška učiněna byla s patentovaným
stykem „Melaunovým“. Tento styk jest vlastně
zlepšeným stykem „půleným“. U něho totiž ne-
tvoří vnější příložka pouze polovinu pojížděné
části kolejnicové hlavy na styku v délce přiložky.
nýbrž hlavu celou. Jinak však nevýhody tehoto
styku a konečné nutné jeho vyříznutí jsou tytéž,
ač povlovnějšího postupu jako u styku Smidtova.
Systému „Melaun bylo užito při opravě ojetých
půlených styků na Příkopě, kde zbývající, ojetá
část hlavy kolejníc i vyjeté kolejnice za příložka-
mi byly vyříznuty a hlava nahražena příložkou
„Melaun“. Styky tyto však jsou vytlučeny po ne-
celém tříletém pojíždění a bude nutno odstra-
niti je a nahradili stykem tupým, dle dříve popsa-
ného systéma.
Vrchat inž. Jaroslav Řeřábek
Smidtův
Ing
Řeřábek