ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bfe21790-8f1a-11dd-a3b8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 60, work 4, org 23, person 52
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 4. listopadu 19 13.
Praha
3 masthead
Číslo 303.
4 article
a ranni a večerní liaty předpláci se v Prase v admainistver aete ne uuiésle na čtvrt leta s Ivají doná škou a meůsl se dtvri leta ve Bliálkách aa nčsle Poštou a niěsne. ne čivrt leta
6 article
dvojí sásilk sa měsln. ne čtvrti leta
7 article Dnešní číslo pro Prahu jest o B,
Dnešní číslo pro Prahu jest o B, s přílohou pro venkov o 16 stranách, Poslanee J. G. M aštál ka
Praha
8 article Canadian-Pacific.
Canadian-Pacific. Podzimní zasedání říšské rady přineslo a přinese teprve světlo do sensačních událostí. které se odehrávají na polí rakouské politiky paroplavební, a které vyvrcholily zatčením telé řady zástupců a agentů společnosti Cana- dian-Pacific Railway Comp., a vzetím těch- to dotrestního vyšetřování. Také v Praze byla předsevzata v úřadovnách cestovních kanceláří a různých transportních společností domovní prohlídka a celá řada osob byla vza- ta do policejního vyšetřování, i byla zabavena dle veřejných listů korespondence, jež byla dodána policii ku prohlídce. Subkomitét rozpočtového výboru rady říšské, který byl zřízen v letním zasedání k to- mu cíli, aby projednal předlohu vlády, vedle které se poskytovala paroplavební společnosti lerstské Austro-Americana roční subvence 1,530.000 K na udržování paroplavebních lini do Ameriky, vstoupil do vyšetřování příčin, které zavdaly podnět k ostrým novinářským bojům dvou protivných táborů, a ačkoliv ne- byl pověřen úkolem vyšetřující komise, hleděl rjistiti pravdu ve sporu, kde denunciacea podezřívání hrály tak význačnou úlohu a pů- sobily zmatek v úsudcích i těch, kteří s po- zorností sledují komplikované otázký vývoje rakouské námořní politiky.
Praha Americana Amerika CanadianPacifik Canodian Pacifik Railway rada říšský
9 article
Jakožto člen subkomitétu výboru rozpo- čtového vyslovil jsem se nepokrytě proti způ- sobu, jak rakouské úřady postupovaly proti smerické společnosti Canadian-Pacific, stojící pod anglickou patronancí, a ukázal jsem na rozpor, který v této otázce panuje mezi poli- likou ministerstva vnitra a mezi jinými úřady správními, které pod titulem eventuelních opatření proti stěhování se osob brannou služ- bou povinných za hranice, sáhly k tak ostrýn opatřením proti společnosti, která kříží plány hamburského pana Ballina, diktátora Oceanu Kdo jest pan Ballin, nynější neomezený pán nad našimi vystěhovalci? Před 30 lety chef malé společnosti paroplavební — dnes přitel německého císaře a vrchní dirigent kar- telu paroplavby evropské. Pool zve se tento kartel — takovým jeví se dnes Ballin, který ne také dovedl zmocniti finanční převahou naši, z malých počátků vyrůstající rakouské společnosti Austro-Americana, který přinutil luto, aby vstoupila do tohoto kartelu něme- ckých společností paroplávebních, a vytvořil tak mocné spojení paroplavebních společnosti na Severnim moři, že tyto stáhly na sebe ve- směs dopravu osob a zboží, a že si tím zaji- slily rozhodující vliv na vystěhovalecké po- měry celé Evropy. Severoatlantický paropla- vební „Pool“ kontroluje v přítomné době 14 velikých paroplavebních společností něme- ckých, anglických, holandských, ruských, ra- kouských a amerických, a náležejí mu mezi jinými Hamburk — Amerika linie, Severoně- mecký „Lloyd“, „Cunard“, Red Stare Line
Ballina Ocean Lloyd Cunard Evropa Hamburk Amerika Severona CanadianPacifik austroAmericana Reda star Lin
10 article
White Stare Line (Morgantrust). Holland- Amerika Line. Compagnie Generale Trans- atlantique, skandinávská Amerika Line, ru- ská východoasijská paroplavební společnost atd. — Tento severoatlantický „Pool“ byl zří- zen r. 1908 po ostrém, mezinárodním boji pa- roplavebních společností, který předcházel v kritických letech 1907 a 1908, a který vedl ke snížení cen (rata) za dopravu osobní a nákla- dovou. Vzájemnou smlouvou mezi společnost- mi „Pool“ tvořivšími byly upraveny ceny pro dopravu osob v mezipalubí i v obou prvních třídách, a byla rozdělena také osobní doprava mezi jednotlivé společnosti podle jisté percen- tuelní kvoty. Vedle této kvoty připadá na do- pravu osob z Rakouska do Ameriky pro ra- kouskou společnost Austro-Americana kvota čtyř (l!) procent, a jest společnost Austro- Americana vázána smlouvou do roku 1914. Z tuto nepatrnou kvotu garantují Hamburk- Amerika Linie a Severoněmecký Lloyd. ra- kouské společnosti 4% zúrokování na 10 let za každý rok obchodní, ve kterém jednaz obou severoněmeckých společností platí svým akcionářům nejméně 4% dividendy. Budiž podotknuto, že Austro-Americana vyplácela v r. 1912 dividendu 89.
Holland Lloyd Amerika Rakousko Hamburk Americana White star Lin Morgantrust Compagnie General trans skandinávský Amerika austroAmericana
11 article
Ballin, vrchní ředitel „Hapagu“, od kte- rého jsou odvisly 4 společnosti, a sice ham- bursko-jihoamerické linie, „Kosmos“, Afrika linie (vých. Afrika a Woerman) a „Hansa“ li- nie, dovedl ovládnouti veškerý vystěhovale- cký ruch hlavně zřízením tak zv. kontrolních stanic. V r 1893, když zuřila v Hamburku cholera, přišlo se po dlouhém pátrání na to, že jest cholera zavlékána do Německa ruský- mi vystěhoválci. Pruská vláda zřídila za tou příčinou na německo-ruských hranicích, nej- dříve v Myslovicích, zdravotní stanici, na které se musil každý ruský vystěhovalec pod- robiti velmi důkladné prohlídce. Do této sta- nice zdravotní měli přístup také agenti „Ha- pagu“ a Severoněmeckého Lloydu: tito byli tudíž první, kteří byli připušťění na zdravotní stanici, a byli také první, kteří přišli do pří- mého styku s vystěhovalci. Každá konkurence byla vyloučena již předem a ruští vystěho- valci do Ameriky posíláni byli všichni přes
Hapag Afrika Lloyd Ballina Afrika Hamburk Německo Myslovice Amerika Hansa
12 article
Hamburk na lodích „Hapagu“ anebo Severo- německého Lloydu. Tento přímý styk s vystě- hovalci ukázal se býti pro obě společnosti tal výnosným, že Ballin učinil pruské vládě návrh, že zřídí na náklad společnosti zdravotní sta- nice, a při tom převzal závazek, že sám po- nese náklady spojené se zřízením a udržová- ním těchto stanic. Skutečně také vláda na to vešla a dnes jsou na všech bodech německé říše, které jsou označeny jako vstupní stanice pro vystěhovalce, úřady zdravotní, tak zv kontrolní stanice, kterými musí každý vystě- hovalec projíti a ke kterým jedině agenti „Ha- pagu“ a „Lloydu“ jsou připuštění. Poslední kontrolní stanice byla zřízena v r. 1911. na hranicích Švýcarska, ve Sv. Ludvíku, a sice proti výslovnému votu zemského sněmu. el- saského. Následkem toho nemohl žádný vystě- hovalec z východní Evropy více do Ameriky. aniž by projel kontrolní stanicí, neboť „Ha- pag“ a „Lloyd“ obdržely v přenesené působ- nosti zdravotně-policejní dohled nad vystěho- valci. Moc obou společností šla tak daleko. že mohly přidržetí cestující, o nichž se mohlo předpokládat, že jedou do Ameriky, již v že- lezničním voze ku předložení dokumentů, že je mohli poslati zpátky na hranici, jestliže se nemohli vykázati takovýmito průkazy zdra- votními.
Hapag Lloyd Ballina Ludvík Hamburk Švýcarsko Evropa Amerika
13 article
Cestující mohl předložiti sebe lepší vy- svědčení kteréhokolivěk znamenitého profe- sora universitního — bylo to nadarmo, jestliže nebylo vysvědčení zdravotní vystaveno léka- řem stanice kontrolní. I ti cestující, kteř chtěli jeti do Ameriky francouzskou, nizozem- skou nebo anglickou společností, jestliže nich p. Ballin tušil vystěhovalce, musili před- ložiti vysvědčení kontrolní stanice, jinak ne- směli přes Německo do cizozemského pří- stavu. Bylo nutno, abychom si uvědomili tent stav věcí, jestliže chceme rozuměti přitomné- mu zápasu, který nabývá tak skandálních forem. Canadian-Pacific Railway Company nalézala se také v kartelu „Poolu“. Není mi známo, jaké vnitřní důvody způsobily, že po krátké době vypověděla Canadian svoji smlou- vu s „Poolem“, vstoupila koncem prosince 1910 k „Poolu“ pouze do krátkodobého po- měru, a vypověděla dne 31. prosince 1911 s jednoroční lhůtou smlouvu kartelní. Patrně necitila se býti v kartelu ovládaném severo- německými společnostmi dosti respektována. a domnivala se, že osamostatněním se nabude větších prospěchů. Snad zdála se jí býti také kvota dopravní poměrně malou — krátce ře- čeno — Canadian, vypověděvši kartelni smlouvu, upřela v první řadě pozornost svoji na Rakousko a vrátila se ku povolení, které jí bylo dáno rakouskou vládou již v r. 1908. a vedle kterého měla Canadian právo zřízo- vati agentury a kanceláře vystěhovalecké pro verbování vystěhovalců do Kanady. Dne 7. října 1912 předložila Canadian rakouskému ministerstvu obchodu ofertu, že zřídí samo- statnou paroplavební linii z Terstu do Kana- dy, aniž by žádala nějakou subvenci se strany státu, a že započne provozovati plavbul.
Ballina Canadian Amerika Německo Canadian Rakousko Kanada Terst Pacifik Railway Company Canadian
14 article
března 1913, když dostane se jí povolení ke zřízení agentur ve všech hlavních městecha dále v 9 jiných městech a místech říše, jakož i na hlavních nádražich ve Vídni. Canadian se zavázala, že pro první dobu bude udržovati spojení s Kanadou z Terstu jednou za měsíc. že lodi, kterých bude používati, budou se rov- nati nejvyšší třídě lodí terstského Lloydua že pojedou rychlostí nejméně 14 mil za hodi- nu, krátce, že to budou lodi, jakých ona po- užívá při své linii z Antverp do Kanady. Budíž přímo podotknuto, že tyto lodi nerovnají se rychlostí, ani velikosti prvotřídním lodím se- veroněmeckých společností, majíce 8—10.000 tun, kdežto veliké rychloběžné parníky „Poo- lu“ vykazují 15—20.000 tun obsahu. Podle mého mínění však právě na tom založila Ca- nadian svoji kalkulaci: dopravné na těchlo menších parnících z Antverp do Kanady či- nilo totiž u Canadian 140 mk. za osobu, kdež- to rata (dopravné) severoněmeckých společ- ností činilo 170 mk. Při snížení dopravného na 140 mk., které provedl „Pool“ v měsíci lednu t. r., ztrácí ovšem při obrovském počtu vystěhovalců obrovské sumy, kdežto poměry u Canadian zůstávají do jisté míry tytéž, jestl že by se této podařilo vydatnou agitací udržeti stejný počet vystěhovalců pro své menší lodí. Canadian udržuje totiž spojení s Antverpami hlavně k vůli svému obchodu se zbožím, a pro- vozuje plavbu vystěhovalců na těchto lodích jakožto obchod vedlejší. Celý boj byl také po- suzován bursami v neprospěch „Poolu“; mezi- národní bursa reagovala ihned na tyto zjevy.
Canadian Vídeň Kanada Terst Antverpy Ca
15 article
předpokládajíc veliké ztráty u „Poolu“, a ma- lé poměrně u Canadian. Ministerstvo vnitra, jakožto úřad opráv- něný ku povolování agentur vystěhovale- ckých, přijalo po návrhu ministerstva obchodu tuto ofertu Canadian a dalo povolení dne 3 ledna 1913 ke zřízení svrchu poznamenaných jednatelství. „Pool“ zahájil sice jednání s Ca- nadian ve příčině smírného vyřízení celého sporu, avšak jednání to nemělo žádného vý- sledku, jelikož „Pool“ trval na podmínce, že Canadian nesmí zřizovati z Terstu žádnou lini do Kanady: „Pool“ dokonce chtěl zříditi linii z Terstu do Kanady pod kontrolou hambursko- americké společnosti. Tato linie skutečně by- la také (ovšem jakožto linie konkurenční) spo- lečností „Cunard Line“ v r. 1913 aktivována. Sekční přednosta Riedl inauguroval tímto povolením linie a agentur společnosti Cana- dian-Pacific jinou politíku paroplavební, nežli do jakých kolejí uvedena byla předchůdcem jeho baronem Weiss-Glonem. Bar. Weiss-Glon jak ve svých nynějších projevech výslovně přiznává, hleděl dostatí paroplavbu rakou- skou do úplného područí pana Ballina a pa- trně také jeho namáhání a jeho působnost lze přičítati, že rakouská Austro-Americana čím dále tím více se dostávala do těsného ob- jetí německých paroplavebních společností.
Canadian Cunard Riedl Weiss Glon Ballina Ca Terst Kanada Pacifik Americana ministerstvo vnitro Canodian
16 article
Austro-Americana zvýšila za poměrně krát- kou dobu svého trvání 10 let svůj kapitál na 24.000.000 K, z něhož částka 12.5 mil. K byla opatřena německými společnostmi. Finanění odvislost této společnosti jest tudíž úplně pa- trna a ačkoliv za dnešního stavu věcí, kdy do r. 1914 trvá smlouva, nevykonává řed. Ballin žádného zvláštního nátlaku a vlivu na vedení společnosti, tož uplatní se zajisté tato převaha kapitálová v tom okamžiku, ve kterém by při uzavírání nové smlouvy společnost Austro- Americana chtěla ukázati zuby, chtěla zvýše- ní svých nákladových a osobních kvot. anebo snad dokonce chtěla by se osamostatnitia z „Poolu“ vystoupiti. V tom okamžiku zajisté položil by proti takovýmto úmyslům p. Ballín své veto a příslušným složením správní rady postaral by se již o to, aby podobné choutky se staly nemožný mi. so
Ballina austroAmericana
17 article
Sekční přednosta Riedl. použil diferencí které měla Canadian-Pacific s „Poolem“ které vedly k vystoupení první společnost z „Poolu“ a ke zřízení samoslatně linie terst- sko-kanadské k tomu, aby křížil tyto úmysly a aby přinutil p. Ballina k vyjednávání s ra- kouskou vládou. Sekční přednosta Riedl chtě dostati Ballina do Vídně, aby tam s ním uza- vřel úmluvu ve přičiněpoměrů Hamburk- Amerika linie ke společnosti Austro-Ameri- cana i k rakouské vládě, k této poslední ze- jména na poměry vystěhovalecké. Viděl pa- trně silný odpor proti povolování subvencí na americkou plavbu společnosti, která se na- lézá úplně v říšsko-německém vleku, a řekl si také, že asi delegace po posledních aférách vystěhovaleckých budou více než dříve se za- městnávati poměrem „Poolu“ k rakouskému vystěhovalectví a ke kontrolním stanicím, že se budou brániti takovým umžiým překáž- kám smluvně zaručeného průchodu našich příslušníků státních říší německou; řekl sobě aši dále, že by k tomu patřila věru příslo- večná rakouská a také jiných státú poddaj- nost oproti Německu, aby si nechaly libiti tyto kontrolní stanice, které v první řadě při- spívají k umělému zvýšení dopravy říšsko- německých přístavů a v témže poměru brání rožvoji domácích přístavů, zejména« Terstu, kterého pozdvižení se stalo v poslední době heslem dne, a dojehož podniků za limto úče- lem strčil stát rakouský takové miliony.
Riedl Pacifik Ballina Vídeň Hamburk Amerika Německo Terst austroAmeri
18 article
A proti tomuto oprávněnému rozhořčení se chtěl pojistili nějakou úmluvou s Hambursko- americkou společností. Pan Ballin odřeknui však dne 21. října 1. r. návštěvu, která byla smluvena na 30. říjen ve Vídni; patrně se to stalo proto, poněvadž si myslí, že posice těch. kteří si přejí osamostalnění rakouské paro- plavby z německého područí, utrpěla zatče- ním agentů Canadian, které se stalo dne 16. října t. r., a ve dnech pozdějších, velmi podstatný otřes, a proto zatím vyčkává.
Ballina Canadian Hambursko Vídeň
19 article
A proto v zastoupení českých poslanců v subkomitétu výboru rozpočtového postavil jsem se na stranu Canadian-Pacific, a na stra- nu politiky sekč. přednosty Riedla, jinak provo- zujícího němnac. politiku zejména na Balkáně, proto hleděl jsem vybaviti se ze zmatků vřavy novinářských útoků a hleděl objasnit podstatu celé věci a úkoly, které nám jako poslancům českým náležejí. — Pro mne čela vystupování pana Grünhuta bylo a jest pou- hou episodou; pro mne bylo a jesi vedlejší jestli pan Grünhut svá udání činil na objed- návku, nebo jestli pocítil v sobě potřebu vésti průkaz o svém rakouském vlasteněctví. Ne- zapíral jsem si sice, že těchto udání a vzniklé novinářské polemiky použilo ministerstvo vo- jenství, aby hnalo vítr do svých plachet, aby vynutilo pod dojmem všeobecného roz- hořčení důrazná opatření proti neblahému zje- vu, že z Rakouska se vystěhovalo v r. 1912 131.140 lidí v prvním pololetí r. 1913, že ode- šlo do 117.641 lidí, a že chybí panu ministru vojenství v I. pololetí roku 1913 113.000 mužů vojenskou službou povinných, ale řekl jsem sobě také, že tyfo věci nejsou známy mini- sterstvu vojenství od včerejška, že se o tom vedou záznamy velmi přesné po celou řadu let, a že se mohlo použíti k zabřánění tohoto zjevu méně návilných prostředků, než aby se zavřeli agenti a agentury společnosti, která nedělala nic jiného, než to, co dělají společ- nosti jiné a verbovala vystěhovalce právě tak jako společnosti rakouské a jiné zahraničné zejména německé.
Riedl Grünhut Balkán Rakousko CanadianPacifik
20 article
Subkomitét měl příležitost prozkoumati toho doklady! A aby se snad opatřeními, která máme následkem tohoto všeobecného rozhořčení k očekávání, znemožníla snad návštěva ciziny a aby každý člověk do ciziny jedoucí byl snad vystaven nejhloupějším chikanám. Canadian nešla do Rakouska zajisté z lá- sky k nám a k našim vystěhovalcům, a sle- dovala své samostatné cíle; — její agenti sna — nechci předbíhati soudnímu a policejnímu vyšetřování, do kterého jsme neměli příleží- tost nahlédnouti — šli přes hranici dovolené agitace vystěhovalecké, Canadian jest však tak veliká společnost a ve svém veřejném prohlášení z 22. října 1913 také konstatuje. že se přizpůsobuje vždy přáním vlád oněch států, ve kterých pračují její agenti, že by bylo úplně stačilo, kdyby se chování její agen- tur ve věcech vystěhovalců vojenskou služ- bou povinných bylo vytklo, a kdyby se byla vládou žádala náprava. Ale pozvati si někoho do Rakouska, aby zde proti cizině dělal veli- kou národohospodářskou politiku, a za půl roku mu všecko pozavírati, a jej z Rakouska zase vyhoditi, to se mi zdá býti opravdu vel- mi divoké. Rakouská politika zahraniční nás diskreditovala tak, že již ani vagony, na- plněné výrobky našich strojíren, nesmí na Balkáně přes hranice; schází ještě, aby tako- véto divoké skoky v naší vnitřní politice nás kompromitovaly v cízině, a jest jisto, že nikde s námi nebude chtiti vůbec ani mluviti. Ne- rci-li, aby nám půjčill
Subkomitét Canadian Rakousko Balkán
21 article
Nesnesitelné poměry na c. k. české technice v Praze. (Z kruhů posluchačů architektury) Každému není známo, že v domě „U Sedlerů“ na Karlově náměstí je umístěna česká technikaa mimo ni že zde je vše možné, na př. noční kavárna „U techniky“, pod ní nalézá se taneční sál a ho- stinec, dříve zvaný „Tripolis“, vzadu v domě jsou konírny pražské jizdní policie, knihařství, k tomu všemu přistupují i nájemníci a škola technická je sousedem všeho vyjmenovaného. Před několika dny byl ráno v 9 hodin vyhozen z kavárny „U techniky“ jakýsi opilec. Potom na chodníku křičel- „To mne z té proklaté techniky vyhodili“, a ji- nými slovy čes. techniku uetil. Kolem jdoucí se ovšem domnívali, že nadávka ta náleží škole tech- nické. Jakým způsobem se máme očistiti od tako- vých ostudných příhod, když skoro všude, kde v najatém domě se nalézá technika, je nějaká noční kavárna, taneční sál, hostinec a p. Dopra- covali jsme to na české technice tak daleko, že i profesorský sbor byl nucen minulé úterý zasedati drobném prodejle ranní čtsle a sobs al Ve filiálkách na venkovs ranní číslo večerní vačerni Inseráty plati se hotové napřed. Předplaceni a inserty přijíma admnistrace v Marianské ul., a Tam nacházují se tát redakce, tiskárna a ezpedlne „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceii
Praha Karlov náměstí Tripolis
22 article
v hostinských místnostech — v pražském repre- sentačním domě, poněvadž jeho zasedací sál je tak malý, že naprosto nestačí a bylo jej nutno pro- bourati. Máme nedostatečný sál zasedací a slav- nostní sál pro inauguraci rektora a pod. slavnosti zde vůbec nemáme. Jmenovaná budova „U Sedlerů“ na Karlově nám, je od I. patra v předním traktu a čásl ečně ve dvoře pronajata škole technické. Sousedem ka- várny „U techniky“ v mezaninu je p. vrch. staveb, rada prof. Čížek. Vchod k němu je po tmavých. neosvětlených schodech z průjezdu. Přednáškový sál je nízký a tmavý, takže je tam nutno již od 3. hod. odpol. svítiti. Posluchačů je zapsáno 360. Bylo proto nutno přednášetí na dvakrát. Tyto čís- lice samye mluví, aby objasnily, jak to vypadáv takové místnosti, klerá původně sloužila za obyt- nou místnost. Je tam plynové osvětlení a což ta atmosféra po přednášce. Kabinet je malý, s okny na dvůr a místnost pro asistenta zde vůbec není. V II. poschodí je umístěna stolice p. prof. arch. Kouly, t. j. kreslení architektonické a ornamentál- ně, přímo nad noční kavárnou „U techniky.
profesor Čížek Koula Karlov já sentační dům
23 article
Odtud často musí posluchači ještě ráno v 9 hod. poslouchati tlučení na klavír. Pro architektonické kreslení má stačiti místnost 15.5x6.6, tedy 100 m čtver. Zapsáno je 100 posluchačů, ale místnost ta stačí pouze pro 32. Vedle je malý pokojík, t. zv. č. 45, kde má současně kresliti detaily 50 poslu- chačů, je 5.8X3.4, tedy 16 m čtv. Stačí tedy pro 6 posluchačů. Mimo to je tam nedostatek světla a vzduchu a vniká tam zápach ze záchodů. V těch- to místnostech není voda vůbec zavedena. Do kreslení ornamentálného je zapsáno 80 posluchačů, letos jich bude přes 100. V ornamentálném kreslení pracují se návrhy ve skutečné velikosti, takže ně- který posluchač pracuje na napiatém papíře až3 více metrů dlouhém. Místnost ta je 8.5x%5 m, t. j. 40 m čtv. Pracuje-li tam 15 posluchačů, je míst- nost přeplněna. Má se tam však vejíti minimálně 80 posluchačů. Pro tento nedostatek místa byl p. prof. Koula nucen nechat tuto kreslirnu otevřenou celý den po celý týden a sám celé odpoledne ko- rigovati. Ale ani tímto vystřídáním posluchačů se naprosto tomuto nedostatku místa neodpomohlo.
profesor Koula
24 article
Překvapením užasne každý, kdo vsloupí do kreslírny v I. poschodí p. prof. Liebschera, která je umistěna v zadním traktu. Nynější kreslírna je spojená bývalá kuchyně a pokoj o velikosti 7.3x6 metrů se dvěma okny na dvůr, se stájí jízdní po- licie a různými partajemi sousedící. Mimo to slouží za kreslirnu bývalá spiž 2x2 m a snad bývalý ka- binet pro služku 3.6x4.45 m. Tyto místnosti, ze dvora zápachem aromované, mají sloužiti za kres- lírnu pro 50 posluchačů. Zde se mají kresliti mo- dely a akty, které vyžadují přímého, ostrého světla. Každý poslední zapadlý malíř dovolí si najmouti lepší atelier, nežli c. k. státní vysoká škola tech- nická.-Mtstnost pro modely zde vůbec není a po- sluchači jsou nucení po kreslení umývati si ruce na chodbě u vodovodu a kapesníkem si je utřiti. Osvětleni je plynové, 4ramenným hořákem, takže na každém cnodelu vznikají čtyřnásobné stíny. Mimo to místnost nevyhovuje ani školským před- pisům, dle nichž se staví dnes každá škola v nej- zapadlejší vesnici. V II. poschodí je umístěna stolice dopravy pro staveb. inženýry p. prof. Špačka. Zde je zapsáno 400 posluchačů. Místnost pro rýsování stačí pouze pro 40 osob. Lavice jsou naprosto nedostatečné pro rýsování. Pro nedostatek místa při přednášce yblo nutno zavésti paralelní přednášky. Pp. do- centi inž. Maršálek a inž. Šmilauer nemají zde kabinetu a byly jim od státu vykázány psácí stoly a skříně v předsíni pro umělé osvětlení. Ve III. poschodí má posluchárny a rýsovny společně p prof. dr. Čenský a Bertl. Pan prol.
profesor Liebscher špaček Ing Šmilauer doktor Čenská Bertl vysoký škola technický
25 article
Berti má zapsaných posluchačů 270, v posluchárně je však místo pro 80. Při tom je nutno uvážili, že normální člověk ze vzdálenosti 12 m již na tabuli nevidi. Místnost je však přes 20 m dlouhá a 6.80 m široká. V přednáškovém sále se přednáší až 3 hod. po sobě. Dvě hod. je přednáška p. prof. Bertla a po ní následuje přednáška p. prof. Čenského. Často posluchači sami žádají, aby byla místnost mezi hodinou řádně okny provětrána, aby nemu- seli dále ve zkaženém vzduchu seděti. Každý ví, že nejdůležitější pomůckou při slavitelství jsou praktická cvičení ve sbírkách. Ale naše sbírky jsou skladištěm, které je studentstvu naprosto ne- přístupno. Výška posluchárny je malá, okna jsou nízká, ventilace nedostatečná a voda zde rovněž není. Strašný pohled skýtají 2 rýsovny, které jsou o patro výše. Do jedné rýsovny, vykázané inžený- rům, se má vejítí přes 200 posluchačů, dá se jich tam natlačiti pouze 52. Místnost je 20x6.8 m. Do druhé, určené pro architekty a kultur. inženýry. má se vejíti 45 osob. ale místnost stačí pouze pro 32 natlačených, při čemž jich 16, mezí okny sedí- cích a od okna vzdálenějších, vůbec nevidí. Osvět- lení v nich je plynové, při tom jsou místnosti 3.30 m vysoké a mnoho let nemalované. Větrá se zde pouze přetlakem vzduchu. Takto se stará státo hygienu českého školství. Podlahy vypadají jako turecký koberec. Kde byl dříve salon, jsou par- kety, kde byla kuchyně a obytné místnosti, jsou obyčejná prkna. Je všeobecnou stížností školníků. že nemohou podlahu řádně očistiti, poněvadž prach a piliny zůstávají v mezerách až 2 cm širokých.
profesor Bertl Čenský Podlaha centimetr
26 article
Z oboru technického. Udržování vrchní stavby městských elektrlckých drah. [Z Technického odboru národní strany svobodo- myslné.) Nejen hlavní dráhy, ale i pouliční dráhy měst- ské musí věnovati bedlivou pozornost vrchní stav- bě a udržovati ji v bezvadném stavu. Žádá toho bezpečnost cestujícího obecenstva, kterému mimo to jest dráha povínna zjednati po- kodinou a klidnou jízdu, hlavní zájem na tom má však dráha sama. Vadami v kolejích, častými ná- razy atd. trpí značnou měrou nákladný vozový park, jehož oprava vyžaduje nepoměrně většího nákladu, nežli oprava závady v kolejnicích, která vady vozidel způsobila a rezdil tento nutno náso- biti ještě počtem vozů, které po jediném vadném místě v kolejích pojížděti. Konečně nutno na to upozorniti, že častými menšími opravami dá se celá vrchní stavba mnohem déle udržeti, aniž by musila býti vyměněna za novou. Udržování kolejí městských elektrických drah nutno rozděliti na čtyři druhy. První druh spočívá v podložení (uložení) kolejníc. S uložením kolejnic děly se téměř u všech městských drah růz- né a nákladné zkoušky a i pražské dráhy elektri- cké nezůstávaly za ostatními městy pozadu. Ze všech pak druhů uložení kolejnic osvědčilo se nej- lépo podpěchovati tyto štěrkem, smísenýms pískem. Nákladný způsob, uložiti kolejnice na beton. se neosvědčil, ježto jízda po takovémto podkladu je příliš tvrdá, kolejnice, nemající pružného pod- kladu, nemůže se přizpůsobiti svým. chvěním, vý- chvěvům po nich jedoucích vozídel, čímž se stává. že po celé détce kolejnice vytlukou se díry, čiíi kolejnice se „zvlní“. Motorový vůz, po takovéto kolejníci jedoucí, dostává pak otřesy, jakoby vů jel po drobném kamení a stav jento vzbuzuje
technický odbor národní strana svoboda
27 article
cestujícího obecenstva nepříjemné pocity. Závada musí býti odstraněna ohoblováním kolejnice aneb jejím vyměněním, ježto se pak rychle šíří au sousedních kolejnie na obě strany pokračuje. Toto rychlé tvoření se kolejnicových vln na tvrdém belonovém podkladě vedlo mnohé dráhy měst- ské (v Berlině, Drážďanech, Vídni atd.) k tomu, že tento podklad, pořízený obrovským nákladem, postupně odstraňují a zaměňují za uložení kolejni na štěrk, vázaný pískem. Kde toho míslní poměry dovolují, upevňují se kolejnice na dubově pražce, štěrkem podbité, ob- dobně jako se děje u hlavních drah. Způsob lento jest výhodný, ač jest poměrně rovněž nákladný a dá se užiti tam, kde může městská dráha jeti p „vlastním tělese“, ledy tam, kde trať jest užíván pouze elektrickou drahou ſna př. v Král. Oboře) a ne v ulicích, jež slouží zároveň veřejné frekvenci V ulicích, které pro veřejnou vozbu musí býti vy- dlážděny anebo makadamisovány, nelze doporučiti tento rovněž nákladný způsob uložení kolejníe ježto vyžaduje časté opravy, a tu přistupuje k ná- kladu za štěrk a jeho podpěchování značný náklad na pražce, nehledě ani k obtižim, které by se klad- ly v cestu zadláždění ulice při podložení kolejnie nižšího typu [160 mm) pražci. Z uvedených důvodů přidržely se elektrické dráhy pražské nejlaciněj- šího a nejosvědčenějšího způsobu, totiž podbit patek kolejnicových štěrkem, smíseným s pískem Jizda po takto uložených kolejnicích jest pružná a měkká.
Král Jizda Berlín Drážďany Vídeň mm
28 article
Jest přírozeno, že deštém a častým kropením ulic pražských i jejích předměstí zateče voda pod kolejnice, zejména ve spádech, jichž má Prah s předměstími převážné procento. Tato voda vy- plaví časem písek, štěrkovému loži přimísený čímž klesne štěrk pod kolejnicemi a tím i kolej- nice; dlažební kámen pak, kolejníce přečníva- jící, stává se nebezpečným pro spodek vozů mo- torových a to jednak pro ochranný rám proti pře- jefí, který, mé-li svému účelu vyhovovati, muei býti umístěn těsně u země, jednak pak motorům. které jsou umístěny rovněž těsně nad zemí. Aby bylo vyloučeno poškozaní těchto součástek, nutne ihned opraviti ssedlé koleje.
Praha
29 article
Dále nutno zmíniti se o tom, že půda praž- ských ulic a předměstí, zejména ve spádech, jest značně jílovítá, která po delších deštích značně nabývá čili „kvasí“ a dlažební kameny nad úroven kolejnic vystrkuje, čímž opětně nastává nutnost opravy kolejnic Druhý druh záleží v udržování kolejni- cových styků. Jednotlivé kolejnice jsou spo- jeny mezi sebou příložkami, vnějšími a vnitřními vzpírajícími hlavu i patku kolejníc, a jsou vázány vzájemně šrouby. Změnou teploty nastává neste)- noměrné stahování a roztahování jednollivých sou- částí kolejového materiálu při neustálém otřesu vozidel, po něm jedoucích, kteréžto příčiny zaviní i u nejlepší stykové konstrukce vnitřní napětí jed- notlivých součástí styků, takže se styky posunou. třeba nepatrnou měrou, proti sobě. Tím nastává pak opotřebení třecích ploch a stoupá uvolněni šroubového spojení styků. Jest přirozeno, že na- stávají otřesy na uvolněném styku, stále se zvět- Zují a tím zvětšuje se i opotřebení hlav kolejnic a jest nutno ihned přikročiti k opravě, ježto jízda stává se v největší míře nepříjemnou pro obecen- stvo, ale nastává tím značné opotřebení motoro- vých neb vlečných vozů, které velice nárazy trpí
30 article
Pokud kolejnicové styky nejsou příliš vytlu- čeny a diference výšková jednotlivých styčných kolejnic jesl nepatrná, dá se styk takový opraviti tak zvanými „osázenými“ přiložkami; diference ojeté kolejnice proti druhé, vyšší, nahradí se osa- zením na vnější a vnitřní příložce, styk se urovná ohoblováním a nastává další nerušená jízda do té doby, než nastane poznovu uvedené uvolnění sty- ku. Je-li vytlučení styků již značné, třeba opravy radikální, která záleží v tom, že se odřiznou vadné styky, resp. vytlučené části kolejnic, zachované kolejnice se pak k sobě přirazí, spojí přiložkami a scházející kolejnice za uřezané kusy styčné na- hradí se novými. Tento způsob styku, který na- zývá se stykem „tupým“, ukázal se nejracionelněj- šim a nejlepším, je-li ovšem dobře utažen šrouby a ohoblován, aby obě kolejnice vykazovaly na styku stejnou výšku. Nutno ovšem zmíniti se při této příležitosti o tom, že obec pražská nešetřila náliladů, oby
31 article
učinila i s jinými, patentovanými styky zk ousky a nebude snad nezajímavo pro širší veřejnost uvě- sli, kteral se tyto osvědčily. Tak vyzkoušen byl styk Smidtův, zvaný „půlený“. Styk tento záleží v tom, že vnější příložky tvoří zároveň v dálce svoji vnější polovinu hlavy kolejnic a bylo před- pokládáno, že při ojetí těchto styků stačí vyměniti vnější příložky, čímž opět bude styk bezvadným. Avšak uvolněním se šroubů odkloní se příložka od kolejnice, čímž zaujme přirozeně nižší polohu, nežli koleinice na stycích, tvořící druhou polovici plo- chy koly pojížděné, a nastane tim nové opotřebení styčných ploch. Vymění-li se pak vnější přiložka za novou, tedy vyšší nežli kolejnice, tu přejede sice plochu kola na styku pouze přes tuto přilož- ku, aniž se dotkla druhé části hlavy, tvořené ko- lejnicemi, avšak na obou koncích těchto příložek nastane pak přeskok, který v brzku jak kolejnice na styku, tak i půlenou příložku vytluče a jest pak potřebí úplně vyřiznouti takový styk a nahra- diti ho stykem „tupým“, v předu uvedoným, čimž druhá příložka s půleným stykem stává se bez- cenným starým materiálem. K tomu nutno ještě podotknouti, že vsazením této nové, vyšší přílož- ky mezi nižší kolejnice nastávají přeskoky na po- čátku a konci této příložky, zdvojnásobí se tedy počet nárazů na stycích, což jest dvojnásobně ne- příjemné pro cestující obecenstvo.
Smidtův
32 article
Druhá zkouška učiněna byla s patentovaným stykem „Melaunovým“. Tento styk jest vlastně zlepšeným stykem „půleným“. U něho totiž ne- tvoří vnější příložka pouze polovinu pojížděné části kolejnicové hlavy na styku v délce přiložky. nýbrž hlavu celou. Jinak však nevýhody tehoto styku a konečné nutné jeho vyříznutí jsou tytéž, ač povlovnějšího postupu jako u styku Smidtova. Systému „Melaun bylo užito při opravě ojetých půlených styků na Příkopě, kde zbývající, ojetá část hlavy kolejníc i vyjeté kolejnice za příložka- mi byly vyříznuty a hlava nahražena příložkou „Melaun“. Styky tyto však jsou vytlučeny po ne- celém tříletém pojíždění a bude nutno odstra- niti je a nahradili stykem tupým, dle dříve popsa- ného systéma. Vrchat inž. Jaroslav Řeřábek
Smidtův Ing Řeřábek