1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli
Praha
3
masthead
3. listopadu 1913.
5
article
Haranní n večerní llety
předpláci ne
v Praze v admíatstraci:
na měsla.
K —h
na čtvrt leta .6 K — h
s dvejt Zonáškou
a měslc... . P K 54 b
na čtvrt leta . . . . 7 K 62
ve filiálkách:
na maěsle
KoD
Poštou-
na město. . . . .
na čtvrtieta . . . 9 k o0
s dvoji zásilkon
na měsle
K s0h
sa čtvrt ista ! . . i k soh
Praha
9
article
V drobném prodejli
ranní dislo o sobě
sni e
večerní . . . za 4 p
Ve fliňlkách na venkově
ranní čislo
večerni . . . . . . . . 54
lnoerás měnii
platí se hotové napřed.
Předplacsní a inserty přijina
adminlstrace v Marianské al.a
Tam nacházeji se tán
rodakčo, tlskárha a ezpedtee
„Národnich Listá“. nonl
Národnich Listat
10
article
ěnsste mlejeino
12
article
Rukopiso se novrncsk.
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Stav otázky o haličské volební opravě.
Z Vídně, 3. listopadu. Zprávy, které došly
dnes ze Lvova, nejsou věru nikterak potěšlivy
a možno říci, že signatura situace v táboře
haličském dá se shrnouti ve dvě slova: V zá-
jemná nedůvěra. Rusíni nedůvěřují Po-
lákům a přejí si, aby místodržitel dr. Kory-
towski vymohl naprostý souhlas, k ujednání
svému s Rusíny, kteří tvrdí, že nemohou se
vydati na pospas radikálům, kdyby kompro-
mis, na který přistoupili, byl v poslední chvíli
Poláky zamítnut. Mezi Poláky druh
druhu nevěří. Demokraté prohlásili, že
by na konec spřátelili a smiřili se s rozmnože-
ním dvou mandátových okresů novými čtyřmi,
kdyby Všepoláci se zavázali, že nebudou či-
niti žádného požadavku nového a dalšího,
bude-li tento splněn. Lidovci upozorňují, že
vzmáhá se mezi nimí ruch venkovšký, jenž
nasvědčuje, že celá volební reforma haličská
dělá se na škodu sedláků. Rolníci že jsou sice
si vědomi, že nutno vykonati nějakou nápravu,
při které by získala města, že však nelze při
tom jíti dále, nežli se stalo ujednáním s býva-
lým místodržitelem drem. Bobrzyňským.b
Císnř navštivil císařskou hrobku. i
Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař navšlívíl včera o osmé hodině ráno císařskou
brobku v kostele kapucinském. Uvítán kvardiánem
a celým kouventem, byl Jeho Veličenstvo uveden
do osvětlené hrobky, kdež se chvíli modlil us rakví
Jejího Veličenstva zeznulé císařovny, korunního
prince, jakož i svých rodičů. Když si byl mocnář
prohlédl ještě nově umístěnou, nádhernými věnci
ozdobenou rakev zesnulého pana arcivévody Raine-
ra, vrátil se téměř po čtvrthodinném pobytu do
Schönbrinnu. e
Rusín
doktor
Kory
Polák
Císnř
Vídeň
Lvov
Rain
14
article
Pomník obětem katastroky u Vídeňského
Nového Města.
dlen
Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) Na Kamenném
poli u Videňského Nového Města býl věera na mi-
stě, kde 7. června 1912 vyletěla prachárna čís. 49
do povětři, slavnostně odhalen a vysvěcen pomník
na pamět obětí katastrofy té. Slavnosti zúčastnil
se polní podmaršálek Schlever jako zástupce mini-
sterstva vojenství a mnoho jiných vojenských osob-
ností, jakož i zásluncové úředů oběznskéch.
Odpor proti vládním předlohám o porotních
goudech a tiskovém zákonu v Uhrách.
Z Pešti, 3. listonadu. (K. k. uh.) Ve včereje
mimořádné valne hromadě pešiské advokátní ko-
mory byla přijota revoluce, ve které se 26dá, aby
zškonně cynovy o porotnísh zovdech a tískové re-
formě byly vzaly s lednacího pořadu sněmovny pe-
slanecké. V pešiské redutě konal se včera pro-
testní tábor, navšíívený nakolika tísíci osob, proti
zákonným csnovám v příčině reformy porölnie
soudů a zákona tiskového. Byla přijath resoluce, v
které se cnergicky protesluje prod zmíněným zá
konným osnovám a ohlašuje se boj proti nim všem
zákonaými prostředky po ruce jsoucimi.
Z Pešti, 3. lisinpadu. Proti osnově novéhov zá-
kona tiskového uspořádali věera universitní po-
sluchači, jakož i advokátní komora demonstrace
V redutním sále konala se válná hromada, ve kle-
ré posl. Vaszonyl prudce útočil na vládní ela-
borát. Po schválení renoluce chtěli tičnstníci schů-
ze dostali se k mistnostem vládní strany, avšak
policie je zadržela, Když nebylo vyhověno výzvě
policejního rady, aby se zástup rozešel, podni kla
jizdní polície últok na obecénstvo a
zatlačilaje na náměsti Giselino, část
demonstrantů dostala se na nábřeží, kde ze želez-
ných židliček jednak udělala bari-
kády, jednak je házela po policii. o Nežli
Schlever
Nový město
Vídeň
Uhry
Pešť
sněmovna pe
15
article
ze policie přes židličky dostala, unikli demonstranti
mezi promenující obecenstvo. Universitní poslu-
chači chtěli hromadně táhnouti před pomník Fran-
tiška Deáka a položiti tam věnec. Policie však pu-
stila k pomníku pouze tři studenty, kterým nedovo-
lila promluviti ani slova.
xal vlačihíi
Fran
Deák
16
article
Pohřeb patriarchy Bosdanoviče. s a i
Pohřeb patriarchy Bosdanoviče. s a i
Z Karlovců, 2. listopadu. (K. k.] Dnes konal se
pohřeb zesnulého metropolity Bogdanoviče. V za-
sioupení Jeho Veličenstva cisaře zdčastnílse
pohřbu sborový velitel svob. p. Remen a v zastou-
pení krále srbského generál Jankovič.a sby m
Jednání s uherskými Rumuny lage
Z Vratislavě, 3. listopadu. „Schlesische Zla
sděluje z Vídně: Nový rakousko-uherský vyslanee
v Bukurešti hr. Otakar Czernin učinil dřtve, než
toto místo přijal, některé podminky v příčině ře-
šeni rumunské národnostní otázky.
Hr. Czernin přijal prý místo vyslance v Bukurešti
teprve tehdy, až mu uherský ministerský předseda
hr. Tisza oznámil, že vyjednává ve věe
té N Rumuny.
Bosdanovič
Bogdanovič
Remen
Jankovič
Rumun
Czernin
Tisza
Karlovec
Vídeň
Bukurešť
Hradec
17
article
Program liberálů v Rumunsku,
Z Bukurešti, 3. listopadu. (K. k.] Resoluce,
usnesená včera nasjezdu liberální strany, konaném
za předsednictví Bráliana, praví: Nadšení všeho
obyvatelstva za války balkánské ukázalo vyspělost
sedlákovu, nutnost solidatrity všech vrstev spo-
lečnosti a účasti všech státních občanů na řízení
veřejných záležitostí. Liberální strana vyslovuje s
pro vyvlaslnění, kleré zaručuje spra-
vedlivé rozděleni majetku pozem-
kového, pro vyvlastnění za určitých podminek
a za spravedlivé néhrady. Sjezd žádá jediny
volební sbor se zastoupením menšin.
Analíabeti vykonávejtež volební právo jako dosu
prostřednictvím zástupců. Siezd prohlašuje změ-
nu ústavy za nutnou. Vyslovuje se pro
rozšíření veřejného vyučování, zvláště
mezi obyvatelstvem venkovským, a pro sesíle-
ní srmády, v
rp
Rumunský ministr vnitra do Athén.
Z Bukurešti, 2. listopadu. (K. k.) Ministr vni-
tra Take Jonescu odpluje, jak listy sdělují, v úterý
večer do Athén. slihsvři modynlee
lšn i
ml tk pe
stonhod Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti. 3. listopadu. (K. k.) Neudál se no-
vý případ onemocnění cholerou. Počet dřívějšícl
případů je 67.
Parlamentní volby v Italií.v
Z Říma, 2. listopadu. (K. k.) Ze 101 výsledku
užších voleb jsou dosud známy 83. Byli zvoleni:46
stoupenců ministerstva, 17 soclalistů. 3 kafolíci, 12
radikálů, 4 republikáni a 1 roformovaný socialista.
Ve 4. volebním okrese v Římě byl zvolen naciona-
lista Medici a v Masse republikán Chiesa.
mojo
Chiesa
Rumunsko
Bukurešť
Atény
Řím
Take Jonesko
18
article
Mezí Anglií a Německem.
M. Z Kolína nad Rýnem, 3. listopadu
(Zvl. telegr. „N. L.“) Berlínský dopisovatel
„Köln. Ztgu.“ oznamuje z příslušného prame-
ne: Při německo-anglickém vyjed-
náváni nejde ani o prodej německé východ-
ni Afriky, ani o pozvolné proměnění této osa-
dy v území, spadající do obvodu zájmů angli-
ckých. Vláda německá nedává na veřejnost
žádných zpráv o dorozumívací akci mezi An-
glií a Německem, aby předčasnými rozprava-
mi věc nebyla poškozena,
Kokovcov z Říma do Paříže.
Z Řima, 3. listopadu. (K. k.) Jak „Italic“ sdě-
luje, odjede ruský předseda ministerstva Kokov-
cov, jenž se úplně uzdravil, v úterý do Paříže, kdež.
sčkoliv cesta jeho nemá rázu politického, bude mi-
ti schůzku s presidentem Poincaréem, předsedou
ministerstva Barthouem a ministrem záležitostí za-
braničních Pichonem. Z Paříže odebere se předse-
da ruského ministerstva přes Berlin, kdež se ne-
pochybně zestaví, do Petrohradu. Zdejší ruský ve-
evyslanec Krupenský, jenž odešel na několikane-
dělní dovolenou, doprovodí Kokovcova do Paříže.
Köln
Poincaré
Anglie
Německo
Kolín nad Rýn
Afrika
Řím
Paříž
Berlín
Petrohrad
ministerstvo Kok
ministerstvo Barthoue
19
article
Revoluce v Mexiku a Spojené státy.
Z Nového Yorku, 2. listopadu. (K. k.) Telegran
z Veracruzu sděluje, že anerický plnomocník Lind
měl poradu s vyslanci německým, ruským a nor-
ským.
Z Nového Yorku, 2. liktopadu. (K. k.) Telegran
z Mexika-City sděluje, že Daniel a Evaristo Ma-
derově, kteří byli zatčeni, byli dopraveni ke spol-
kovému soudci, který proti nim zahájil vyšetřo-
vání.
Telegran
Linda
Cita
Daniel
Mexiko
spojený stát
Nový York
Veracruz
Evaristo Ma
20
article
Události na poloostrově
Události na poloostrově
bakkánském.
Italsko-rakouské zakročení v Athénách.
Z Říma, 3. listopadu. [K. k.) Agence Stefa-
nova prohlašuje oproti opačné zprávě „Mati-
nu“, ževItalie a Rakousko-U her-
sko zpravily moenostitrojdoho-
dy o svém úmyslu, interveno vat
v Athénách, rovněž zpravily je o tónu
sdělení, jež budeučiněno řecké vládě.T
aloe
vBulharské žaloby na Řeky a Srby. s
M. Z Kolína nad Rýnem, 3. listopadu.
(Zvl. telegr. „N. L.) Sofijský dopisovatel „Kol-
nische Zeitungu oznamuje: Stále roste
turozhořčení na Řecko pro zlé naklá-
dání s bulharskými zajatci. Bulhařská vláda
nařídila podrobné vyšetřování, jehož výsledek
předložen bude smírčímu soudu v Haagu. Ta-
ké množí se žaloby na Srbsko pro
potirání bulharské národnosti a ustavíčně zne-
pokojování pohraničního vojska. Násled-
kem toho je beznadějno všechno
úsilíRuskaosmír mezibalkánský-
mi státy a Slovany.
Pašíčův výklad a Bulhaří.
Maťa
Řek
Srba
Pašíčův
Atény
Řím
Stef
Rakousko
Kolín nad Rýn
Řecko
Haag
Srbsko
Slovan
21
article
Ze Sofije, 3. listopadu. (K. k.) Gešovův časo-
pis, jenž slibuje, že vrátí se ještě k projevům srb-
ského ministerského předsedy Pašiče, o dmitá
rozhodně tvrzení že Bulharsko uči-
nilo jako spojenec Srbska Rumunsku
nebo Rakousko-Uhorsku aabíd ky
kuzavřeni nového spolku, který prí
směřoval krozdělenisrbskéhoúzem
žádná demobilisace v Srbsku.
Z Bělehradu, 3. listopadu. Srbské noviny
prohlašují, že Srbsko nedá si nikým
brániti, aby na svém území po
svém způsobu zjednalo si klid.
„Žurnal“ praví, že si Srbsko musí zjednati zá-
ruku proti novým vpádům Alhanců samo. Z
takového stavu věci nemůže ovšem
býti žádná řeč o demobilisaci,
Mohamedání napadeni bulharskými komity.
Ze Soluna, 2. listopadu. (K. k.) Skupina moha-
medáně, chtějřefeh se vrátiti do svrých domovů
ekresu strumickém, byla napadena u Berovy bul-
harskými komity. 27 jich bylo usmrceno a asi 30
raněno. Mezi obětmi jsou též ženy a děti. Červený
kříž vyslal delegáta do Udovy, aby poskytl ne-
šťastníkům pomoe.
Gešovův
Pašič
Berov
Sofijá
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Rakousko
Bělehrad
24
article
Němci a české školství
lesnické.
Němci a české školství
lesnické.
(Z kruhů odborných.)
Němec
25
article
Poslední dobou množí se útoky německých od-
borníků i neodborníků na české ústavy lesnické
jichž příčinu a důvody dlužno hledali v okolnosti
že tato učiliště, vychovavší již statnou řadu osvěd-
čených českých lesníků, otovřela českému živlu
široký průlom do oboru, který Němci pokládali do
nedávna za svou doménu. Zvláště příkře vystupuje
proti píseckým ústavům auerspergský ústřední ře-
ditel Leopold Hufnagl z Vlašimi, jemuž sekun-
duje jakýsi lesmistr Hrdliczka z Moravy. Ob
páni snaží se s obvyklou germánskou povýšenost
uvrhnouti na česky vychované lesnické úřadnictvo
Němec
Hufnagl
Vlašim
Morava
26
article
stín inferiority, projevujíce pod pláštíkem interesu
stavovského, prostého prý veškeré nacionální při-
chuli, v „Güterbcamtenzeitungu“ a v „Čsterr.
Forst- u. Jagdzeltungu“ o budouenost jeho tklivou
pěči. i
Máme, bohužel, lu dávnou zkuženost, že třeba
býti při všech záležitostech a při všech zájmech
českých, o něž Němci se počínají horlivěji starati.
bedlivě na stráži, poněvadž spíše „had na ledu se
ohřeje, než Němec Čechu dobrého dopřeje“
Úloky pana Hufnagla z Vlašimi, odkud, jak
známo, nám nevanul nikdy příznivý vítr, odmítl již
jednou a námitky jeho z kořene vyvrátil se stano-
viska školského cbširnými články v „Unionu“ a
„Čsterr. Forst- uod Jagdzeitungu“ ředitel ústav
píseckých p. L. Burket. z jehož vývodů některév
překladu uvésti neopomeneme.
Největší starosti naplňuje pana Hufnagla okol-
post, že do revírnické školy písecké, jejíž absolu-
torium a průměrem nejméně „dobrým“ opravňuje
k postupu do vyššího ústavu lesnického, vedle ab-
solventů 4 tříd škol středních jsou přijímáni i dobří
absolventi škol měšťanských. Tuto mož-
nost prohlásil p. Hufnagl za snížení úrovně vzděla-
nostní, které není v zájmu lesních úřadníků,a
tvrdil, že vyšší tistav lesnický v Pisku, má-li býti po-
važován za rovnocenný s německými ústavy téže
kategorie, musí tuto podmínku přijímací odstrantt
Není nám jasno, oč p. Hufnagl opírá své tal
skrovné oceňování školy měšťanské, které
dle 30leté zkušenosti řed. Burket s ním nikterak
nesdili. Bylo by vděčným úkolem zástupců tétov
praxi tak osvědčené kategorie škol, vyžádati si ve
příčině této u p. Hufnagla informace
Němec Čech
Hufnagl
L Burket
Burket
Forst
Vlašim
ústav písecký p
27
article
Trojtřídní revírnická škola v Písku přijímá do-
bré absolventy 4. třídy škol středních beze zkoušky
a dobré absolventy školy měšťanské po zkoušee
přijimací. Revírnická škola má tedy právě tak
přísné přijímací podmínky, jako vyšši školy průmy-
slové, obchodní akademie, paedagogia a střední
školy hospodářské a její učebná osnova jesť téměr
na témže stupni, na jakém jest osnova střed-
ních hospodářských škol
Absolventi písecké školy revírnické mají tedy
6—7leté důkladné a k dalšímu studiu pro budoue
povolání zvláště vhodné všeobecné i odborné před-
vzdělání, které pro lesnictví jest rozhodně machem
větší ceny, než vědomosti německého kvarlána
pochybnou často roční praxí lesnickou, aneb vědo-
mosti zpravidla slabých německých kvintánů, jal
je přijímají šmahem vyšší lesnické ústavy ně-
mecké
eg šnšáve a
Přes své vysoce cenné a účelné předvzdělání
mohou do vyššího ústavu lesníckého postoupiti to-
liko oni absolventi revirnické školy, kteří docílil
nejméně průměrnou známku dobrou.
Učebná osnova vyššího ústavu lesnického
Pisku opírá se o osnovu školy revírnické, stojíeí
v předmětech pro odbor význemných téměř na výš
středních skol hospodářských, a rozšiřuje i prohlu-
buje všecky nauky tou měrou, jak toho vyšší cíle
úslavu toho vyžaduji. Ústrojně spiaté odborné stu-
dium trvá na lesnických ústavech piseckých na zá-
kladě kvarty aneb 3—4třídní měšťanky nikoli dva.
jak tvrdí Hufnagl, přehlížeje schválně školu revír-
nickou, nýbrž plných pět roků.
Hufnagl
Písek
obchodní akademie
vysoký ústav lesnický Pisco
klad kvart aneb 3 — 4
28
article
Úspěchy absolventů píseckých při vyšších
státních zkouškách, které, iak řed. Burket z úřad-
ní statistiky dekázal postojí nijak za výsledky ab-
solventů trojtřídních vyšších ústavů německých
jscu pádným dokladem, že všeobecné i odborové
vzděláni píseckých absolventů jest důkladné a tal
pronikavé, že tito jsou a to, budujíce na trojtřídní
odborně vysoce organisavané škole revírnické
zmoci ve dvou letech na vyšším ústavě látku nej.
méně tak dokonale, jako němečtí kvartání a kyin-
tání za tři roky na svých vyšších ústavech. Taká
letcšní vyšší státní zkoušky lesnické v Praze jsou
toho novým dokladem. Při německém senátu byl
poměr aprobovaných k reprobovaným kandidátům
jako 16.16, při senálu českém (s absolventy val-
nou převahou piseckými) jako 15.8, tedy přízni-
vější. Ostatně se proslýchá, že také vyšší ústav
písecký rozšíří, ukáže-li se toho následkem při-
růstu nové látky nutná potřeba, studium na tři
ročníky.
Kdyby centr. řed. Huínagl nahlédl v přijímaeí
podmínky jiných středních škol odborných, suleda
by, že střední školy hospodářské, obchodní aka-
demie, vyšší školy průmyslové a učitelské úslavy
přijímají vedle žáků škol středních lké převe-
liký počet absolventů měšíunek po
zkoušce přijímací neb i přímo bez tělo zkoušky.
aniž se obávaií, že tím úroveň vzdělán
vdotyčnémoborubude snížena. Ze všech
těchto ústavů vychézejí zdalní odhorníci, takže na
př. nepůsohilo žádných ootiží, aby absolventi střed-
ních škol hosnodářských vůbec. tedy i ti. kteří na-
Burket
Praha
30
article
byli předvzdělání na školách měšťan-
ských, byli přijímáni jako řádní posluchači na
zemských akademiích hospodářských, aby jim bylo
dovoleno skládati státní zkoušky učitelské pro ško-
ly hospodářské, ano že se o to zcela vážně jedná,
aby byli přijímáni jako řádní posluchači na vyso-
kou školu zemědělskou ve Vídni.
Přizpůsoboním své organisace ústrojí něme-
ckých ústavů lesnických by ústavy písecké musily
nutně se své úrovně sestoupiti a nemajt
dosud pražádné příčiny, aby něme-
ckým ústavům cennost jejich závi-
dělv
Pan Hufnagí dovozuje méněcennost absolventů
píseckých také tím, že ministerstvo orby si vyhra-
dilo připouštěti absolventy jejich s předvzděláním
měšťanské školy k vyšším stálním zkouškám
jen dle svého uznání, poněvadž prý nikdo nevěří.
že by absolvent měšťanské školy byl rovnocenným
s kvartánem školy střední. Při tom ovšem úmyslně
zamlčuje, že absolventi měšťanek nevstupují do vyš-
šího ústavu přímo, nýbrž teprve po absolvování
trojtřídní školy revírnické s dobrým prospěchem.
čímž nabývají, jak již praveno, celkem šestileté dů-
kladné i odborně pronikavé průpravy, vyšinujíce
se takto daleko nad kvartány a kvintány, které
přijímají německé vyšší ústavy a kteří zpravidla
jen tehdy odborné školy tyto vyhledávají, když
sobě dalšího úspěchu ve studiu na všeobecné škole
střední nejsou jistými.
Hufnagí
Vídeň
31
article
Nechut, která z článků pana Hufnagla a Hrd-
liczky jest zjevna, má po našem názoru právě v tě
okolnosti svůj původ, že výborná organisace pí-
seckých úsťavů, provázena nepopíratelnými a sta-
tisticky doloženými, a od samého ministerstva
uznanými úspěchy nestojí za výsledky obdobného
studia německého a že i zkušenosti v praktické
službě lesní podaly eklatantní důkazy o odborně
zdatnosti a služební způsobilostí absolventů píse-
ckých. Dokladem předností píseckých ústavů jest
také veliký, rok od roku vzrůstající proud poslu-
chačů ze věech slovanských zemí domácích i zahra-
ničních, jakož i z Rumunska.
Tato znamenitá a ode dávna osvědčená orga-
nisace ústavů píseckých jest základem vynikající
pověstí jejich a zároveň hlavním základem jejich
prosperity. Každý otřes a každé porušení její ve
smyslu německých závistníků by se jim mohlo státi
osudným a připravilo by národ náš snad o jediná
kvetoucí účiliště lesnická. Doufáme pevně, že české
kruhy lesnické tyto úporné nástrahy německé dobře
prohlédnou a že sobě ani od předpojatých, vášni-
vých a proto neprozíravých lidí vlastního tábora,
kteří vše po německých odborných prorocích pa-
peuškují, nedají suggerovati názory, nad jichž spl-
něním by toliko Němci měli příčinu zajásati.
Nechut
Hufnagl
Němec
Rumunsko
32
article
Při značném přeplnění všech téměř oborů musí
národu našemu záležeti na tom, aby zachoval pro
četný dorost své intelligence každé možné půso-
biště, tedy i rozsáhlý obor lesnický a to nejenv
zemích koruny České, ale též ve všech ostatních
slovanských krajinách. Výchova intelligentního do-
rostu lesnického, ovšem v mezích poměrům odpo-
vídajících, jest tedy nezbytným požadavkem so-
ciálních poměrů českých, nemá-li český živel z to-
toho oboru opět četnými německými učilišti les-
nickými a vytrvalou praci nacionalisticky horlivých
německých předáků lesnických i ve vlastní domo-
vině býti znenáhla vyllačen, k čemuž němaské úřa-
dování na velkostatcích i v krajinách ryze českých
vydatně by napomáhalo. Doufejme, že též Jednota
českých lesníků, která se tak zmužile ujala národ-
ního a sociálního postavení našeho lesnictva a jejíž
členstvo se skládá valnou většinou z absolventů pi-
seckých, německým svodům dovede čeliti.
Každý národ zná nejlépe své kulturní potřeby
Nepleteme se Němcům do jejich zájmů školských,
ale nemážeme také připustiti, aby nás poručníkovali
ve věcech školství našeho. Bojujeme s napětím
všech sil o každou českou školku v uzavřeněm
územi a nemůžeme tudiž přihlížeti lhostejně, aby
nám podrývali kvetoucí odborné ústavy, jež jsme
sehě vlastní silou vybudovali a které jsou dodnes
jedinými pro celou oblast českoslovanskou. Hands
offl
Němec
Hands
33
article
Polücká hlídka
Polücká hlídka
Sociální demokraté a užší obecní volby
pražské.
Včerejší „Právo Lidu“ upozorňuje na usneseni
společné konference výboru I. krajské organisace
spciálně-demokratické se zástupci výkonného vý-
boru téže strany, dle kteréhož usnesení českoslo-
vanská sociální demokracie nezvratně lrvá na všech
34
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Historiografie českých měst.
[Slovo závěrečné.)
Historiograf města Klatov, profesor dr. J. Van-
čura, odpověděl na mé články „Historiografie če-
ských měst“, uveřejněné ve feuilletonu večerního
vydání „Národních Listů“, stejnojmenným ienille-
tonem ve 292. čísle „Času“. Dedikoval jej přímo
mně a patrně jen v zájmu vědecky přesného obra-
ničení sporného mezi námi předmětu připojil hned
celou mou adresu a několikařádkové vylíčení měho
kontríeje.
Jsem mu dvojnásobně povinen diky. Zabezpe-
čil mne svou úsluhou před nemilými následky za-
pomětlivosti; stačí, budu-li miti vždy dotyčné čisl-
„Času“ při sobě. A poněvadž každá řádka histo-
riografa klatovského jde přímo do dějin a osobě
mé věnováno v dosavadních výsledeích jcho čin-
nosti místo ne právě nepatrné, pojistila mně jeho
laskavost dost hřejivé místo na výsluní nesmrtel-
nosti.
lnsd šslane
Vím, že není platnějšího a p. historiografua mi-
Jejšího způsobu, jímž mohu splatiti svůj dluh vděě-
nosti, než přispěti svou hřivnou k zjištění přešně
pravdy historické, Nezhrdne-li mou účastí, povedu
jej při nejbližsí jeho návštěvě Klatov do rekon-
struovaného chrámu děkanského, do temných zá-
koutí pod klenbou kůrovou, v nichž zasazeny jsou
pamětní desky obnovy chrámové, přenesené sem
nedlouho po smrti dra. Al. Maška.
Je sice temno a šero v těchto mistech, bohu-
díky ne takové, aby nebylo lze čísti historicko
pravdu, vtesanou zlatem v mrámor desek. Najde
tam mezi jmény osob, které „ši získaly vynikajíe
zásluhy o obnovu chrámu“, vedle jména zesnu-
lého starosty dra. Maška na jedně z desek dokon-
ce i před ním, jména svých osobních přátel, p
dra. Karla Hostaše a profesora Vaňka. Přisvědčí
nám, že nikdo nemůže bez zardění tvrditi, že by
tito mužové, dobře zasvěcení do jeho plánů, byli
doktor
Mašek
bůh
Hostaš
Vaněk
Klatovy
35
article
báď bezděčnými nástroji neb vědomýmí pomahsě
klerikálních cilá dra, Maška, jež mu prol. Vančura
podkládá. ve limomí ielh mnq ja pe
Snad půjde ještě dále za pravdou. Pak najde
snadno dostatečný počet věrohodných pamětníků
proslulého kázání zesnulého děkana P. M. Sedláka
proti starostovi i radě města pro nedosti rýchlou
opravu chrámu děkanského. i odpovědi, již. mu
dr Mašek dal v plném obecním zastupitelstvv.
Doví se, jak dr. Mašek náklad s opravou špojený
uvrhoval v prvé řadě na tyr. jimž kostel slouží,
z obecní pokladny hradil teprve to. čeho nebylo
lze opatřiti dobrovolnými sbírkami, ani veřejnými
subvencemí. Zásada tato proražena (leprve p
jeho smrti, v mezičasí před novými volhami
kdy kostel gymnasijní opraven z venčí na rychle
bas
nákladam obce.
Zapomene historik Vaněera i polom při výpo-
čtu prostředků obnovy na dobrovolné přispěvky
a cbnoví výlku, že to byl dr. Ms šle ka jehž „povo-
ovsl klerikalismu? v jeovliskěnson holo
aso zlihěl pližabel ožálbemslonabocn aa
Snad bylo chybnu dkal Maškabj násí kte
dovedeme zírati na Klatovy jen ckem prostéh
nenadaného člověka, že nás přslis vábil a strhoval
stále měnivý, ale povždy krásný pohled na shlil
klatovských věží a vížek. od mafestšení Černé věže
at k bizarně štíhlým vízkám opraveného kostei
gymnasijního, Hustá spleť jejich zdála se nám býli
přirozeným uměleckým středem al vyvrcholením
města, dodávajícím mu řídké mslebnosti a vzácné
soustředěnosti. A když z věží promluvily zvony
v různých melodických nuancích a v jásavý sbon
menších zvonků a zvenů zalehl hlubokým hlaholem
král všeho. Vondra. domnívali jsme se bláhově, ze
rozumíme tomu poselství pravé, ryzí radosti ži
votní, o b s
sošu ub i
Mašek
Vančura
P M Sedlák
doktor
Vondra
Klatovy
36
article
Nesmekli jsme klobouk, stova medlitby ne-
vstcupila nám na rty; přec eítili jsme se volnějšími
a s úctou jsme naslouchali řeči zvonů, které přes
všechny rozbroje staletí, jež shlédly se své výše.
stále a neunavně zvoní k radosti i výstraze
vzech
Prof. Vančusoví jsou věže klatovské i chrá-
my příšerami, v nichž tají se kus jejich minulasti
Zde památka nelitostně protireformace, onde pií-
sto, v němž dosuď uchoval se kult zázračného obra-
zu marianského. Jsou mu daleko do kraje viditel-
nými znameními, že město Klatovy, jsk opuštěne
byle vychládajíeí rukou dra. Maska, není městem
kulturnám.
pn
Jak jinak vypadá kulturní město Vančurovýc
snů! Uprostřed náměstí, dosud neupravenéhor v
pravdě umělecké sousoší buditelů Dubrovského
Krameria. Několik kroků opodál v koulě náměsi
prkenná hradba pro bezpečnost chodců, zakrýva-
jícto utrpne pozvolné rozpadávání kostela jezui-
ského, památníka slávy, noci a aeblahého proti-
reformačního působení řádu kdysi nejslavnějšíhoa
nejmocnějšího, později udupaného samým papežem
a zase znovuyzkřiseného k novému živolu, ale ne
nové slávě. Stačilo by jen obrátiti zraky, a by
přen střechy domů viděl stejnému osudu propada-
jící štít koztela, v němž nalezl utulek kult zázrač-
ného obraz marisnského a průsekem ulice za-
hlédl bysrozpadávající se průčelí a věže kostel
gymaasijního, jehož zvony dávno zmikly. Kolik ti-
síců a tisiců zvědavců i nadšenců by řídilo své
kroky k městu, jež by kult obrazu nahradilo kul-
em zříceninlsžsb. jeeou
profesor
Vančusový
Kramerius
Klatovy
Vančurovýcarsko sen
37
article
Bleštžal
Jak skýělé zadostiučinění by bylo dáno těm
prostým pásledovníkům a horliveům pro pravdu
ucení Husova, kteří ohněm a krumpáčem srovnal
se zemí ředu nejslavnějších památníků naší uče-
nosti a umění jenom proto, že v jejich mysli srost
útulek pronásledovatelů pravého učení s proná-
sledováním tamým k nerozeznání. Dnes staví se
jin po bok učenec a historik, jenž nemá pro sebe
omluvy malých lidí. Smí opravdu v české histori
přijiti doba, kdy můž vědy podobné názorý třeb
jen nepřímo hějí?
Husův
38
article
Toho, oo nad to řekl prof. Vančura ve svo
odpovědi, je velmi málo. Je opravdu zvláštní po-
dívaná, jak manipulační úřadník poštovní a žurna-
listický dilatant provádí dékaz, že prof. dr. Vanču-
1ečr-
tapl
, přes všechnu rsklamu, již činí své vědecké
práci, nikdy historikem v pravém slova smyslu
nebyl a nebude. Ale podívaná, jak učenee a zvláste
historik poráží tento důkaz, je ještě zvláštnější.
Celý důkaz rozsekl na dvě části, jednu, jejiž autor-
ství mi blahosklonně přiznává a již klasifikuje měně
neža zcela nadostatočně, druhou, v níž podány jsou
jistě myšlenky „vzdělanějšího inspirá tora
A ku podivul S „chatrnou částí mých vývod
polemisuje. Vyvracet náhledy a výtky „, vzdělaněj-
šihe inspirátora“ pokládá sebe za nodů stoj na
Výtky učiněné přecháží mlčením. Za to odmitá
podrobně výlku „popeněžhosti, již jsemo nikdy ne-
učinil. oddau olhla anauž šta beg ele
Nedoloží ji aní z prvé částí, leč by chtěl da
kaz pravdy, jak činí proli „Klatovskýmo Listům
v případu záměny vlastní osoby za osobu P. Fan-
tyše, nahraditi důkazem, že jeho uruzování byle
logicky „možné“ Slači historikovi tento důkaa
na místo důkažu pravdy? Vydá i k dějinám Klsto
dil dodatečný, v němž všechny ukvaponosti a ne-
správnosti jich bude dodatečně vysvětlovali usu
zováním logicky možným? Budou-li vysvětlivky
dosti četné, podaří se snad přece pokus o věrne
vylíčení dějin města Klatov. n
pls no
profesor
Vančura
doktor
Vanča
Klatovy
Klatovskýmo List
39
article
Nechci sí osobovat právo, donutiti p. proí
Vančuru k seči se mnou tam, kde se mu do boje
nezdá. Mohl bych odepříti veškerou odpověď do
t4 doby. Jistč mám však právo, opřítí se rozpol-
tění mé bytosti na autora části chatrné a vykladače
myšlenek „vzdělanějšího inspirátora“.
Profesor Vaačura zachytil se při tomio tvrzen
věcných a slohových rozdilů jednotlivých mých
článků. Mohl uvážiti různé nálady duše vní, zn
nichž člověk měho povolání musí si urvati čas k
práci, již nemůže vykonati najednou. Snad by byl
při další úvaze přišel k poznání, že nemluví proti
mně, ale plro mne, dovedl-li jsem stylistické za-
barvení přizpůsobiti různé povaze předmělu jed-
notlivých statí! Ujišťuji jej s klidem člověka, jeni
nemůže býti vyvrácen, že se mýlí a že rozpol-
tění, jež na mně provádí, je nem ra v n é.
Nyní snad pochopí, že nemám příčiny přesvěd-
čovati se o přednostech jeho historických prací.
když sám na sobě cítím osten jeho vlastních
neodůvodněných domněnek a ukvapených kombi-
nacíjež tak pohrdlivě vytýká — jiným. snáv e
Osud Prášká a Nekolů, již neznikli litulu di-
letantů, ač jeden z nich dovedl historii Klatov na
místa V. dosud přes všechnu neohroženost nedo-
stoupená, byl mi poučením, čeho mohu pro sebe
čekati na kritické stolici v
Nečiním laké osobně většího nároku na jem-
nos jeho smýšlení než ten, jemuž v čísle 263.
Vančura
Vaačura
Nekola
Klatovy
t 4 doba
40
article
„Čusu“ věnoval tuto charakteristiku: „Nebují-li i
mezi námi takové existence, jež upro podlý zisk
i lichou slávu“ opouštějí ideály a zásady svého
mládí a lehce zrazují strany, mezi nimiž vyrostly,
když od nich se nemohly nadití splnění svých cli-
žádostivých snah osobních.
Řekl jsem přes to vše, co jsem chtěl a po-
třeboval říci. Neřeknu více, poněvadž s důvěrou
čekám na jedinou odpověď, jež by na mne i mé
přátele mohla ještě učiniti dojem a již jsem již na-
značil. Vím, že p. prof. Vančurovi scházel ponejvíce
čas k dokončení díla a věnuji mu radostně chvíle.
jež by musil vynaložiti na jinou, zbytečnou odpo-
Nechť mezi námi rozsoudí jedině ten, kdo po
létech, prost vášně, bude srovnávatí a vyvažovati
Váš list, p. prof. Vančuro, list velkého učencea
myslitele, s mým listem méně vzdělaného, malého
člověkal
JUC. Rudolf Pelant.
věd.
Nad rovy slavných.
udlee
eDušičková úvaha.)et blensr
Konáme ji každého roku, tu svoji dušičkovou
pout. Rok co rok vystupujeme vzhůru k posvátné-
mu poli Vyšehradu položiti květ srdce svého, své
úcty a svého vděku na rov našich bohatýrů. Bývali
nám za živa tak blizci citem i duchem, dovedli
vysloviti naše nejskrytější stesky, touhy a myšlef-
ky a vyslovili je slovem bohátým a přesvěděivým.
Co jako hrubá ruda spočívalo v našem nitru, oni
vynášeli do života, božím ohněm, jenž plál jimv
prsou, tavili v cenný kov a bystrým svým duchem
profesor
Vančura
Pelant
Vyšehrad