ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bfd85390-8f1a-11dd-83d4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 40 celkem · entity: place 58, org 9, person 68, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli
Praha
3 masthead
3. listopadu 1913.
4 masthead
Číslo 302.
5 article
Haranní n večerní llety předpláci ne v Praze v admíatstraci: na měsla. K —h na čtvrt leta .6 K — h s dvejt Zonáškou a měslc... . P K 54 b na čtvrt leta . . . . 7 K 62 ve filiálkách: na maěsle KoD Poštou- na město. . . . . na čtvrtieta . . . 9 k o0 s dvoji zásilkon na měsle K s0h sa čtvrt ista ! . . i k soh
Praha
6 article
otanst s
7 article
nlšl Aváb
8 title
Prn
9 article
V drobném prodejli ranní dislo o sobě sni e večerní . . . za 4 p Ve fliňlkách na venkově ranní čislo večerni . . . . . . . . 54 lnoerás měnii platí se hotové napřed. Předplacsní a inserty přijina adminlstrace v Marianské al.a Tam nacházeji se tán rodakčo, tlskárha a ezpedtee „Národnich Listá“. nonl
Národnich Listat
10 article
ěnsste mlejeino
11 article
váohla nn
12 article
Rukopiso se novrncsk.
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Stav otázky o haličské volební opravě. Z Vídně, 3. listopadu. Zprávy, které došly dnes ze Lvova, nejsou věru nikterak potěšlivy a možno říci, že signatura situace v táboře haličském dá se shrnouti ve dvě slova: V zá- jemná nedůvěra. Rusíni nedůvěřují Po- lákům a přejí si, aby místodržitel dr. Kory- towski vymohl naprostý souhlas, k ujednání svému s Rusíny, kteří tvrdí, že nemohou se vydati na pospas radikálům, kdyby kompro- mis, na který přistoupili, byl v poslední chvíli Poláky zamítnut. Mezi Poláky druh druhu nevěří. Demokraté prohlásili, že by na konec spřátelili a smiřili se s rozmnože- ním dvou mandátových okresů novými čtyřmi, kdyby Všepoláci se zavázali, že nebudou či- niti žádného požadavku nového a dalšího, bude-li tento splněn. Lidovci upozorňují, že vzmáhá se mezi nimí ruch venkovšký, jenž nasvědčuje, že celá volební reforma haličská dělá se na škodu sedláků. Rolníci že jsou sice si vědomi, že nutno vykonati nějakou nápravu, při které by získala města, že však nelze při tom jíti dále, nežli se stalo ujednáním s býva- lým místodržitelem drem. Bobrzyňským.b Císnř navštivil císařskou hrobku. i Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) Jeho Veličenstv císař navšlívíl včera o osmé hodině ráno císařskou brobku v kostele kapucinském. Uvítán kvardiánem a celým kouventem, byl Jeho Veličenstvo uveden do osvětlené hrobky, kdež se chvíli modlil us rakví Jejího Veličenstva zeznulé císařovny, korunního prince, jakož i svých rodičů. Když si byl mocnář prohlédl ještě nově umístěnou, nádhernými věnci ozdobenou rakev zesnulého pana arcivévody Raine- ra, vrátil se téměř po čtvrthodinném pobytu do Schönbrinnu. e
Rusín doktor Kory Polák Císnř Vídeň Lvov Rain
14 article
Pomník obětem katastroky u Vídeňského Nového Města. dlen Z Vídně, 3. listopadu. (K. k.) Na Kamenném poli u Videňského Nového Města býl věera na mi- stě, kde 7. června 1912 vyletěla prachárna čís. 49 do povětři, slavnostně odhalen a vysvěcen pomník na pamět obětí katastrofy té. Slavnosti zúčastnil se polní podmaršálek Schlever jako zástupce mini- sterstva vojenství a mnoho jiných vojenských osob- ností, jakož i zásluncové úředů oběznskéch. Odpor proti vládním předlohám o porotních goudech a tiskovém zákonu v Uhrách. Z Pešti, 3. listonadu. (K. k. uh.) Ve včereje mimořádné valne hromadě pešiské advokátní ko- mory byla přijota revoluce, ve které se 26dá, aby zškonně cynovy o porotnísh zovdech a tískové re- formě byly vzaly s lednacího pořadu sněmovny pe- slanecké. V pešiské redutě konal se včera pro- testní tábor, navšíívený nakolika tísíci osob, proti zákonným csnovám v příčině reformy porölnie soudů a zákona tiskového. Byla přijath resoluce, v které se cnergicky protesluje prod zmíněným zá konným osnovám a ohlašuje se boj proti nim všem zákonaými prostředky po ruce jsoucimi. Z Pešti, 3. lisinpadu. Proti osnově novéhov zá- kona tiskového uspořádali věera universitní po- sluchači, jakož i advokátní komora demonstrace V redutním sále konala se válná hromada, ve kle- ré posl. Vaszonyl prudce útočil na vládní ela- borát. Po schválení renoluce chtěli tičnstníci schů- ze dostali se k mistnostem vládní strany, avšak policie je zadržela, Když nebylo vyhověno výzvě policejního rady, aby se zástup rozešel, podni kla jizdní polície últok na obecénstvo a zatlačilaje na náměsti Giselino, část demonstrantů dostala se na nábřeží, kde ze želez- ných židliček jednak udělala bari- kády, jednak je házela po policii. o Nežli
Schlever Nový město Vídeň Uhry Pešť sněmovna pe
15 article
ze policie přes židličky dostala, unikli demonstranti mezi promenující obecenstvo. Universitní poslu- chači chtěli hromadně táhnouti před pomník Fran- tiška Deáka a položiti tam věnec. Policie však pu- stila k pomníku pouze tři studenty, kterým nedovo- lila promluviti ani slova. xal vlačihíi
Fran Deák
16 article Pohřeb patriarchy Bosdanoviče. s a i
Pohřeb patriarchy Bosdanoviče. s a i Z Karlovců, 2. listopadu. (K. k.] Dnes konal se pohřeb zesnulého metropolity Bogdanoviče. V za- sioupení Jeho Veličenstva cisaře zdčastnílse pohřbu sborový velitel svob. p. Remen a v zastou- pení krále srbského generál Jankovič.a sby m Jednání s uherskými Rumuny lage Z Vratislavě, 3. listopadu. „Schlesische Zla sděluje z Vídně: Nový rakousko-uherský vyslanee v Bukurešti hr. Otakar Czernin učinil dřtve, než toto místo přijal, některé podminky v příčině ře- šeni rumunské národnostní otázky. Hr. Czernin přijal prý místo vyslance v Bukurešti teprve tehdy, až mu uherský ministerský předseda hr. Tisza oznámil, že vyjednává ve věe té N Rumuny.
Bosdanovič Bogdanovič Remen Jankovič Rumun Czernin Tisza Karlovec Vídeň Bukurešť Hradec
17 article
Program liberálů v Rumunsku, Z Bukurešti, 3. listopadu. (K. k.] Resoluce, usnesená včera nasjezdu liberální strany, konaném za předsednictví Bráliana, praví: Nadšení všeho obyvatelstva za války balkánské ukázalo vyspělost sedlákovu, nutnost solidatrity všech vrstev spo- lečnosti a účasti všech státních občanů na řízení veřejných záležitostí. Liberální strana vyslovuje s pro vyvlaslnění, kleré zaručuje spra- vedlivé rozděleni majetku pozem- kového, pro vyvlastnění za určitých podminek a za spravedlivé néhrady. Sjezd žádá jediny volební sbor se zastoupením menšin. Analíabeti vykonávejtež volební právo jako dosu prostřednictvím zástupců. Siezd prohlašuje změ- nu ústavy za nutnou. Vyslovuje se pro rozšíření veřejného vyučování, zvláště mezi obyvatelstvem venkovským, a pro sesíle- ní srmády, v rp Rumunský ministr vnitra do Athén. Z Bukurešti, 2. listopadu. (K. k.) Ministr vni- tra Take Jonescu odpluje, jak listy sdělují, v úterý večer do Athén. slihsvři modynlee lšn i ml tk pe stonhod Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti. 3. listopadu. (K. k.) Neudál se no- vý případ onemocnění cholerou. Počet dřívějšícl případů je 67. Parlamentní volby v Italií.v Z Říma, 2. listopadu. (K. k.) Ze 101 výsledku užších voleb jsou dosud známy 83. Byli zvoleni:46 stoupenců ministerstva, 17 soclalistů. 3 kafolíci, 12 radikálů, 4 republikáni a 1 roformovaný socialista. Ve 4. volebním okrese v Římě byl zvolen naciona- lista Medici a v Masse republikán Chiesa. mojo
Chiesa Rumunsko Bukurešť Atény Řím Take Jonesko
18 article
Mezí Anglií a Německem. M. Z Kolína nad Rýnem, 3. listopadu (Zvl. telegr. „N. L.“) Berlínský dopisovatel „Köln. Ztgu.“ oznamuje z příslušného prame- ne: Při německo-anglickém vyjed- náváni nejde ani o prodej německé východ- ni Afriky, ani o pozvolné proměnění této osa- dy v území, spadající do obvodu zájmů angli- ckých. Vláda německá nedává na veřejnost žádných zpráv o dorozumívací akci mezi An- glií a Německem, aby předčasnými rozprava- mi věc nebyla poškozena, Kokovcov z Říma do Paříže. Z Řima, 3. listopadu. (K. k.) Jak „Italic“ sdě- luje, odjede ruský předseda ministerstva Kokov- cov, jenž se úplně uzdravil, v úterý do Paříže, kdež. sčkoliv cesta jeho nemá rázu politického, bude mi- ti schůzku s presidentem Poincaréem, předsedou ministerstva Barthouem a ministrem záležitostí za- braničních Pichonem. Z Paříže odebere se předse- da ruského ministerstva přes Berlin, kdež se ne- pochybně zestaví, do Petrohradu. Zdejší ruský ve- evyslanec Krupenský, jenž odešel na několikane- dělní dovolenou, doprovodí Kokovcova do Paříže.
Köln Poincaré Anglie Německo Kolín nad Rýn Afrika Řím Paříž Berlín Petrohrad ministerstvo Kok ministerstvo Barthoue
19 article
Revoluce v Mexiku a Spojené státy. Z Nového Yorku, 2. listopadu. (K. k.) Telegran z Veracruzu sděluje, že anerický plnomocník Lind měl poradu s vyslanci německým, ruským a nor- ským. Z Nového Yorku, 2. liktopadu. (K. k.) Telegran z Mexika-City sděluje, že Daniel a Evaristo Ma- derově, kteří byli zatčeni, byli dopraveni ke spol- kovému soudci, který proti nim zahájil vyšetřo- vání.
Telegran Linda Cita Daniel Mexiko spojený stát Nový York Veracruz Evaristo Ma
20 article Události na poloostrově
Události na poloostrově bakkánském. Italsko-rakouské zakročení v Athénách. Z Říma, 3. listopadu. [K. k.) Agence Stefa- nova prohlašuje oproti opačné zprávě „Mati- nu“, ževItalie a Rakousko-U her- sko zpravily moenostitrojdoho- dy o svém úmyslu, interveno vat v Athénách, rovněž zpravily je o tónu sdělení, jež budeučiněno řecké vládě.T aloe vBulharské žaloby na Řeky a Srby. s M. Z Kolína nad Rýnem, 3. listopadu. (Zvl. telegr. „N. L.) Sofijský dopisovatel „Kol- nische Zeitungu oznamuje: Stále roste turozhořčení na Řecko pro zlé naklá- dání s bulharskými zajatci. Bulhařská vláda nařídila podrobné vyšetřování, jehož výsledek předložen bude smírčímu soudu v Haagu. Ta- ké množí se žaloby na Srbsko pro potirání bulharské národnosti a ustavíčně zne- pokojování pohraničního vojska. Násled- kem toho je beznadějno všechno úsilíRuskaosmír mezibalkánský- mi státy a Slovany. Pašíčův výklad a Bulhaří.
Maťa Řek Srba Pašíčův Atény Řím Stef Rakousko Kolín nad Rýn Řecko Haag Srbsko Slovan
21 article
Ze Sofije, 3. listopadu. (K. k.) Gešovův časo- pis, jenž slibuje, že vrátí se ještě k projevům srb- ského ministerského předsedy Pašiče, o dmitá rozhodně tvrzení že Bulharsko uči- nilo jako spojenec Srbska Rumunsku nebo Rakousko-Uhorsku aabíd ky kuzavřeni nového spolku, který prí směřoval krozdělenisrbskéhoúzem žádná demobilisace v Srbsku. Z Bělehradu, 3. listopadu. Srbské noviny prohlašují, že Srbsko nedá si nikým brániti, aby na svém území po svém způsobu zjednalo si klid. „Žurnal“ praví, že si Srbsko musí zjednati zá- ruku proti novým vpádům Alhanců samo. Z takového stavu věci nemůže ovšem býti žádná řeč o demobilisaci, Mohamedání napadeni bulharskými komity. Ze Soluna, 2. listopadu. (K. k.) Skupina moha- medáně, chtějřefeh se vrátiti do svrých domovů ekresu strumickém, byla napadena u Berovy bul- harskými komity. 27 jich bylo usmrceno a asi 30 raněno. Mezi obětmi jsou též ženy a děti. Červený kříž vyslal delegáta do Udovy, aby poskytl ne- šťastníkům pomoe.
Gešovův Pašič Berov Sofijá Bulharsko Srbsko Rumunsko Rakousko Bělehrad
22 article
9m 9khr
24 article Němci a české školství lesnické.
Němci a české školství lesnické. (Z kruhů odborných.)
Němec
25 article
Poslední dobou množí se útoky německých od- borníků i neodborníků na české ústavy lesnické jichž příčinu a důvody dlužno hledali v okolnosti že tato učiliště, vychovavší již statnou řadu osvěd- čených českých lesníků, otovřela českému živlu široký průlom do oboru, který Němci pokládali do nedávna za svou doménu. Zvláště příkře vystupuje proti píseckým ústavům auerspergský ústřední ře- ditel Leopold Hufnagl z Vlašimi, jemuž sekun- duje jakýsi lesmistr Hrdliczka z Moravy. Ob páni snaží se s obvyklou germánskou povýšenost uvrhnouti na česky vychované lesnické úřadnictvo
Němec Hufnagl Vlašim Morava
26 article
stín inferiority, projevujíce pod pláštíkem interesu stavovského, prostého prý veškeré nacionální při- chuli, v „Güterbcamtenzeitungu“ a v „Čsterr. Forst- u. Jagdzeltungu“ o budouenost jeho tklivou pěči. i Máme, bohužel, lu dávnou zkuženost, že třeba býti při všech záležitostech a při všech zájmech českých, o něž Němci se počínají horlivěji starati. bedlivě na stráži, poněvadž spíše „had na ledu se ohřeje, než Němec Čechu dobrého dopřeje“ Úloky pana Hufnagla z Vlašimi, odkud, jak známo, nám nevanul nikdy příznivý vítr, odmítl již jednou a námitky jeho z kořene vyvrátil se stano- viska školského cbširnými články v „Unionu“ a „Čsterr. Forst- uod Jagdzeitungu“ ředitel ústav píseckých p. L. Burket. z jehož vývodů některév překladu uvésti neopomeneme. Největší starosti naplňuje pana Hufnagla okol- post, že do revírnické školy písecké, jejíž absolu- torium a průměrem nejméně „dobrým“ opravňuje k postupu do vyššího ústavu lesnického, vedle ab- solventů 4 tříd škol středních jsou přijímáni i dobří absolventi škol měšťanských. Tuto mož- nost prohlásil p. Hufnagl za snížení úrovně vzděla- nostní, které není v zájmu lesních úřadníků,a tvrdil, že vyšší tistav lesnický v Pisku, má-li býti po- važován za rovnocenný s německými ústavy téže kategorie, musí tuto podmínku přijímací odstrantt Není nám jasno, oč p. Hufnagl opírá své tal skrovné oceňování školy měšťanské, které dle 30leté zkušenosti řed. Burket s ním nikterak nesdili. Bylo by vděčným úkolem zástupců tétov praxi tak osvědčené kategorie škol, vyžádati si ve příčině této u p. Hufnagla informace
Němec Čech Hufnagl L Burket Burket Forst Vlašim ústav písecký p
27 article
Trojtřídní revírnická škola v Písku přijímá do- bré absolventy 4. třídy škol středních beze zkoušky a dobré absolventy školy měšťanské po zkoušee přijimací. Revírnická škola má tedy právě tak přísné přijímací podmínky, jako vyšši školy průmy- slové, obchodní akademie, paedagogia a střední školy hospodářské a její učebná osnova jesť téměr na témže stupni, na jakém jest osnova střed- ních hospodářských škol Absolventi písecké školy revírnické mají tedy 6—7leté důkladné a k dalšímu studiu pro budoue povolání zvláště vhodné všeobecné i odborné před- vzdělání, které pro lesnictví jest rozhodně machem větší ceny, než vědomosti německého kvarlána pochybnou často roční praxí lesnickou, aneb vědo- mosti zpravidla slabých německých kvintánů, jal je přijímají šmahem vyšší lesnické ústavy ně- mecké eg šnšáve a Přes své vysoce cenné a účelné předvzdělání mohou do vyššího ústavu lesníckého postoupiti to- liko oni absolventi revirnické školy, kteří docílil nejméně průměrnou známku dobrou. Učebná osnova vyššího ústavu lesnického Pisku opírá se o osnovu školy revírnické, stojíeí v předmětech pro odbor význemných téměř na výš středních skol hospodářských, a rozšiřuje i prohlu- buje všecky nauky tou měrou, jak toho vyšší cíle úslavu toho vyžaduji. Ústrojně spiaté odborné stu- dium trvá na lesnických ústavech piseckých na zá- kladě kvarty aneb 3—4třídní měšťanky nikoli dva. jak tvrdí Hufnagl, přehlížeje schválně školu revír- nickou, nýbrž plných pět roků.
Hufnagl Písek obchodní akademie vysoký ústav lesnický Pisco klad kvart aneb 3 — 4
28 article
Úspěchy absolventů píseckých při vyšších státních zkouškách, které, iak řed. Burket z úřad- ní statistiky dekázal postojí nijak za výsledky ab- solventů trojtřídních vyšších ústavů německých jscu pádným dokladem, že všeobecné i odborové vzděláni píseckých absolventů jest důkladné a tal pronikavé, že tito jsou a to, budujíce na trojtřídní odborně vysoce organisavané škole revírnické zmoci ve dvou letech na vyšším ústavě látku nej. méně tak dokonale, jako němečtí kvartání a kyin- tání za tři roky na svých vyšších ústavech. Taká letcšní vyšší státní zkoušky lesnické v Praze jsou toho novým dokladem. Při německém senátu byl poměr aprobovaných k reprobovaným kandidátům jako 16.16, při senálu českém (s absolventy val- nou převahou piseckými) jako 15.8, tedy přízni- vější. Ostatně se proslýchá, že také vyšší ústav písecký rozšíří, ukáže-li se toho následkem při- růstu nové látky nutná potřeba, studium na tři ročníky. Kdyby centr. řed. Huínagl nahlédl v přijímaeí podmínky jiných středních škol odborných, suleda by, že střední školy hospodářské, obchodní aka- demie, vyšší školy průmyslové a učitelské úslavy přijímají vedle žáků škol středních lké převe- liký počet absolventů měšíunek po zkoušce přijímací neb i přímo bez tělo zkoušky. aniž se obávaií, že tím úroveň vzdělán vdotyčnémoborubude snížena. Ze všech těchto ústavů vychézejí zdalní odhorníci, takže na př. nepůsohilo žádných ootiží, aby absolventi střed- ních škol hosnodářských vůbec. tedy i ti. kteří na-
Burket Praha
30 article
byli předvzdělání na školách měšťan- ských, byli přijímáni jako řádní posluchači na zemských akademiích hospodářských, aby jim bylo dovoleno skládati státní zkoušky učitelské pro ško- ly hospodářské, ano že se o to zcela vážně jedná, aby byli přijímáni jako řádní posluchači na vyso- kou školu zemědělskou ve Vídni. Přizpůsoboním své organisace ústrojí něme- ckých ústavů lesnických by ústavy písecké musily nutně se své úrovně sestoupiti a nemajt dosud pražádné příčiny, aby něme- ckým ústavům cennost jejich závi- dělv Pan Hufnagí dovozuje méněcennost absolventů píseckých také tím, že ministerstvo orby si vyhra- dilo připouštěti absolventy jejich s předvzděláním měšťanské školy k vyšším stálním zkouškám jen dle svého uznání, poněvadž prý nikdo nevěří. že by absolvent měšťanské školy byl rovnocenným s kvartánem školy střední. Při tom ovšem úmyslně zamlčuje, že absolventi měšťanek nevstupují do vyš- šího ústavu přímo, nýbrž teprve po absolvování trojtřídní školy revírnické s dobrým prospěchem. čímž nabývají, jak již praveno, celkem šestileté dů- kladné i odborně pronikavé průpravy, vyšinujíce se takto daleko nad kvartány a kvintány, které přijímají německé vyšší ústavy a kteří zpravidla jen tehdy odborné školy tyto vyhledávají, když sobě dalšího úspěchu ve studiu na všeobecné škole střední nejsou jistými.
Hufnagí Vídeň
31 article
Nechut, která z článků pana Hufnagla a Hrd- liczky jest zjevna, má po našem názoru právě v tě okolnosti svůj původ, že výborná organisace pí- seckých úsťavů, provázena nepopíratelnými a sta- tisticky doloženými, a od samého ministerstva uznanými úspěchy nestojí za výsledky obdobného studia německého a že i zkušenosti v praktické službě lesní podaly eklatantní důkazy o odborně zdatnosti a služební způsobilostí absolventů píse- ckých. Dokladem předností píseckých ústavů jest také veliký, rok od roku vzrůstající proud poslu- chačů ze věech slovanských zemí domácích i zahra- ničních, jakož i z Rumunska. Tato znamenitá a ode dávna osvědčená orga- nisace ústavů píseckých jest základem vynikající pověstí jejich a zároveň hlavním základem jejich prosperity. Každý otřes a každé porušení její ve smyslu německých závistníků by se jim mohlo státi osudným a připravilo by národ náš snad o jediná kvetoucí účiliště lesnická. Doufáme pevně, že české kruhy lesnické tyto úporné nástrahy německé dobře prohlédnou a že sobě ani od předpojatých, vášni- vých a proto neprozíravých lidí vlastního tábora, kteří vše po německých odborných prorocích pa- peuškují, nedají suggerovati názory, nad jichž spl- něním by toliko Němci měli příčinu zajásati.
Nechut Hufnagl Němec Rumunsko
32 article
Při značném přeplnění všech téměř oborů musí národu našemu záležeti na tom, aby zachoval pro četný dorost své intelligence každé možné půso- biště, tedy i rozsáhlý obor lesnický a to nejenv zemích koruny České, ale též ve všech ostatních slovanských krajinách. Výchova intelligentního do- rostu lesnického, ovšem v mezích poměrům odpo- vídajících, jest tedy nezbytným požadavkem so- ciálních poměrů českých, nemá-li český živel z to- toho oboru opět četnými německými učilišti les- nickými a vytrvalou praci nacionalisticky horlivých německých předáků lesnických i ve vlastní domo- vině býti znenáhla vyllačen, k čemuž němaské úřa- dování na velkostatcích i v krajinách ryze českých vydatně by napomáhalo. Doufejme, že též Jednota českých lesníků, která se tak zmužile ujala národ- ního a sociálního postavení našeho lesnictva a jejíž členstvo se skládá valnou většinou z absolventů pi- seckých, německým svodům dovede čeliti. Každý národ zná nejlépe své kulturní potřeby Nepleteme se Němcům do jejich zájmů školských, ale nemážeme také připustiti, aby nás poručníkovali ve věcech školství našeho. Bojujeme s napětím všech sil o každou českou školku v uzavřeněm územi a nemůžeme tudiž přihlížeti lhostejně, aby nám podrývali kvetoucí odborné ústavy, jež jsme sehě vlastní silou vybudovali a které jsou dodnes jedinými pro celou oblast českoslovanskou. Hands offl
Němec Hands
33 article Polücká hlídka
Polücká hlídka Sociální demokraté a užší obecní volby pražské. Včerejší „Právo Lidu“ upozorňuje na usneseni společné konference výboru I. krajské organisace spciálně-demokratické se zástupci výkonného vý- boru téže strany, dle kteréhož usnesení českoslo- vanská sociální demokracie nezvratně lrvá na všech
34 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Historiografie českých měst. [Slovo závěrečné.) Historiograf města Klatov, profesor dr. J. Van- čura, odpověděl na mé články „Historiografie če- ských měst“, uveřejněné ve feuilletonu večerního vydání „Národních Listů“, stejnojmenným ienille- tonem ve 292. čísle „Času“. Dedikoval jej přímo mně a patrně jen v zájmu vědecky přesného obra- ničení sporného mezi námi předmětu připojil hned celou mou adresu a několikařádkové vylíčení měho kontríeje. Jsem mu dvojnásobně povinen diky. Zabezpe- čil mne svou úsluhou před nemilými následky za- pomětlivosti; stačí, budu-li miti vždy dotyčné čisl- „Času“ při sobě. A poněvadž každá řádka histo- riografa klatovského jde přímo do dějin a osobě mé věnováno v dosavadních výsledeích jcho čin- nosti místo ne právě nepatrné, pojistila mně jeho laskavost dost hřejivé místo na výsluní nesmrtel- nosti. lnsd šslane Vím, že není platnějšího a p. historiografua mi- Jejšího způsobu, jímž mohu splatiti svůj dluh vděě- nosti, než přispěti svou hřivnou k zjištění přešně pravdy historické, Nezhrdne-li mou účastí, povedu jej při nejbližsí jeho návštěvě Klatov do rekon- struovaného chrámu děkanského, do temných zá- koutí pod klenbou kůrovou, v nichž zasazeny jsou pamětní desky obnovy chrámové, přenesené sem nedlouho po smrti dra. Al. Maška. Je sice temno a šero v těchto mistech, bohu- díky ne takové, aby nebylo lze čísti historicko pravdu, vtesanou zlatem v mrámor desek. Najde tam mezi jmény osob, které „ši získaly vynikajíe zásluhy o obnovu chrámu“, vedle jména zesnu- lého starosty dra. Maška na jedně z desek dokon- ce i před ním, jména svých osobních přátel, p dra. Karla Hostaše a profesora Vaňka. Přisvědčí nám, že nikdo nemůže bez zardění tvrditi, že by tito mužové, dobře zasvěcení do jeho plánů, byli
doktor Mašek bůh Hostaš Vaněk Klatovy
35 article
báď bezděčnými nástroji neb vědomýmí pomahsě klerikálních cilá dra, Maška, jež mu prol. Vančura podkládá. ve limomí ielh mnq ja pe Snad půjde ještě dále za pravdou. Pak najde snadno dostatečný počet věrohodných pamětníků proslulého kázání zesnulého děkana P. M. Sedláka proti starostovi i radě města pro nedosti rýchlou opravu chrámu děkanského. i odpovědi, již. mu dr Mašek dal v plném obecním zastupitelstvv. Doví se, jak dr. Mašek náklad s opravou špojený uvrhoval v prvé řadě na tyr. jimž kostel slouží, z obecní pokladny hradil teprve to. čeho nebylo lze opatřiti dobrovolnými sbírkami, ani veřejnými subvencemí. Zásada tato proražena (leprve p jeho smrti, v mezičasí před novými volhami kdy kostel gymnasijní opraven z venčí na rychle bas nákladam obce. Zapomene historik Vaněera i polom při výpo- čtu prostředků obnovy na dobrovolné přispěvky a cbnoví výlku, že to byl dr. Ms šle ka jehž „povo- ovsl klerikalismu? v jeovliskěnson holo aso zlihěl pližabel ožálbemslonabocn aa Snad bylo chybnu dkal Maškabj násí kte dovedeme zírati na Klatovy jen ckem prostéh nenadaného člověka, že nás přslis vábil a strhoval stále měnivý, ale povždy krásný pohled na shlil klatovských věží a vížek. od mafestšení Černé věže at k bizarně štíhlým vízkám opraveného kostei gymnasijního, Hustá spleť jejich zdála se nám býli přirozeným uměleckým středem al vyvrcholením města, dodávajícím mu řídké mslebnosti a vzácné soustředěnosti. A když z věží promluvily zvony v různých melodických nuancích a v jásavý sbon menších zvonků a zvenů zalehl hlubokým hlaholem král všeho. Vondra. domnívali jsme se bláhově, ze rozumíme tomu poselství pravé, ryzí radosti ži votní, o b s sošu ub i
Mašek Vančura P M Sedlák doktor Vondra Klatovy
36 article
Nesmekli jsme klobouk, stova medlitby ne- vstcupila nám na rty; přec eítili jsme se volnějšími a s úctou jsme naslouchali řeči zvonů, které přes všechny rozbroje staletí, jež shlédly se své výše. stále a neunavně zvoní k radosti i výstraze vzech Prof. Vančusoví jsou věže klatovské i chrá- my příšerami, v nichž tají se kus jejich minulasti Zde památka nelitostně protireformace, onde pií- sto, v němž dosuď uchoval se kult zázračného obra- zu marianského. Jsou mu daleko do kraje viditel- nými znameními, že město Klatovy, jsk opuštěne byle vychládajíeí rukou dra. Maska, není městem kulturnám. pn Jak jinak vypadá kulturní město Vančurovýc snů! Uprostřed náměstí, dosud neupravenéhor v pravdě umělecké sousoší buditelů Dubrovského Krameria. Několik kroků opodál v koulě náměsi prkenná hradba pro bezpečnost chodců, zakrýva- jícto utrpne pozvolné rozpadávání kostela jezui- ského, památníka slávy, noci a aeblahého proti- reformačního působení řádu kdysi nejslavnějšíhoa nejmocnějšího, později udupaného samým papežem a zase znovuyzkřiseného k novému živolu, ale ne nové slávě. Stačilo by jen obrátiti zraky, a by přen střechy domů viděl stejnému osudu propada- jící štít koztela, v němž nalezl utulek kult zázrač- ného obraz marisnského a průsekem ulice za- hlédl bysrozpadávající se průčelí a věže kostel gymaasijního, jehož zvony dávno zmikly. Kolik ti- síců a tisiců zvědavců i nadšenců by řídilo své kroky k městu, jež by kult obrazu nahradilo kul- em zříceninlsžsb. jeeou
profesor Vančusový Kramerius Klatovy Vančurovýcarsko sen
37 article
Bleštžal Jak skýělé zadostiučinění by bylo dáno těm prostým pásledovníkům a horliveům pro pravdu ucení Husova, kteří ohněm a krumpáčem srovnal se zemí ředu nejslavnějších památníků naší uče- nosti a umění jenom proto, že v jejich mysli srost útulek pronásledovatelů pravého učení s proná- sledováním tamým k nerozeznání. Dnes staví se jin po bok učenec a historik, jenž nemá pro sebe omluvy malých lidí. Smí opravdu v české histori přijiti doba, kdy můž vědy podobné názorý třeb jen nepřímo hějí?
Husův
38 article
Toho, oo nad to řekl prof. Vančura ve svo odpovědi, je velmi málo. Je opravdu zvláštní po- dívaná, jak manipulační úřadník poštovní a žurna- listický dilatant provádí dékaz, že prof. dr. Vanču- 1ečr- tapl , přes všechnu rsklamu, již činí své vědecké práci, nikdy historikem v pravém slova smyslu nebyl a nebude. Ale podívaná, jak učenee a zvláste historik poráží tento důkaz, je ještě zvláštnější. Celý důkaz rozsekl na dvě části, jednu, jejiž autor- ství mi blahosklonně přiznává a již klasifikuje měně neža zcela nadostatočně, druhou, v níž podány jsou jistě myšlenky „vzdělanějšího inspirá tora A ku podivul S „chatrnou částí mých vývod polemisuje. Vyvracet náhledy a výtky „, vzdělaněj- šihe inspirátora“ pokládá sebe za nodů stoj na Výtky učiněné přecháží mlčením. Za to odmitá podrobně výlku „popeněžhosti, již jsemo nikdy ne- učinil. oddau olhla anauž šta beg ele Nedoloží ji aní z prvé částí, leč by chtěl da kaz pravdy, jak činí proli „Klatovskýmo Listům v případu záměny vlastní osoby za osobu P. Fan- tyše, nahraditi důkazem, že jeho uruzování byle logicky „možné“ Slači historikovi tento důkaa na místo důkažu pravdy? Vydá i k dějinám Klsto dil dodatečný, v němž všechny ukvaponosti a ne- správnosti jich bude dodatečně vysvětlovali usu zováním logicky možným? Budou-li vysvětlivky dosti četné, podaří se snad přece pokus o věrne vylíčení dějin města Klatov. n pls no
profesor Vančura doktor Vanča Klatovy Klatovskýmo List
39 article
Nechci sí osobovat právo, donutiti p. proí Vančuru k seči se mnou tam, kde se mu do boje nezdá. Mohl bych odepříti veškerou odpověď do t4 doby. Jistč mám však právo, opřítí se rozpol- tění mé bytosti na autora části chatrné a vykladače myšlenek „vzdělanějšího inspirátora“. Profesor Vaačura zachytil se při tomio tvrzen věcných a slohových rozdilů jednotlivých mých článků. Mohl uvážiti různé nálady duše vní, zn nichž člověk měho povolání musí si urvati čas k práci, již nemůže vykonati najednou. Snad by byl při další úvaze přišel k poznání, že nemluví proti mně, ale plro mne, dovedl-li jsem stylistické za- barvení přizpůsobiti různé povaze předmělu jed- notlivých statí! Ujišťuji jej s klidem člověka, jeni nemůže býti vyvrácen, že se mýlí a že rozpol- tění, jež na mně provádí, je nem ra v n é. Nyní snad pochopí, že nemám příčiny přesvěd- čovati se o přednostech jeho historických prací. když sám na sobě cítím osten jeho vlastních neodůvodněných domněnek a ukvapených kombi- nacíjež tak pohrdlivě vytýká — jiným. snáv e Osud Prášká a Nekolů, již neznikli litulu di- letantů, ač jeden z nich dovedl historii Klatov na místa V. dosud přes všechnu neohroženost nedo- stoupená, byl mi poučením, čeho mohu pro sebe čekati na kritické stolici v Nečiním laké osobně většího nároku na jem- nos jeho smýšlení než ten, jemuž v čísle 263.
Vančura Vaačura Nekola Klatovy t 4 doba
40 article
„Čusu“ věnoval tuto charakteristiku: „Nebují-li i mezi námi takové existence, jež upro podlý zisk i lichou slávu“ opouštějí ideály a zásady svého mládí a lehce zrazují strany, mezi nimiž vyrostly, když od nich se nemohly nadití splnění svých cli- žádostivých snah osobních. Řekl jsem přes to vše, co jsem chtěl a po- třeboval říci. Neřeknu více, poněvadž s důvěrou čekám na jedinou odpověď, jež by na mne i mé přátele mohla ještě učiniti dojem a již jsem již na- značil. Vím, že p. prof. Vančurovi scházel ponejvíce čas k dokončení díla a věnuji mu radostně chvíle. jež by musil vynaložiti na jinou, zbytečnou odpo- Nechť mezi námi rozsoudí jedině ten, kdo po létech, prost vášně, bude srovnávatí a vyvažovati Váš list, p. prof. Vančuro, list velkého učencea myslitele, s mým listem méně vzdělaného, malého člověkal JUC. Rudolf Pelant. věd. Nad rovy slavných. udlee eDušičková úvaha.)et blensr Konáme ji každého roku, tu svoji dušičkovou pout. Rok co rok vystupujeme vzhůru k posvátné- mu poli Vyšehradu položiti květ srdce svého, své úcty a svého vděku na rov našich bohatýrů. Bývali nám za živa tak blizci citem i duchem, dovedli vysloviti naše nejskrytější stesky, touhy a myšlef- ky a vyslovili je slovem bohátým a přesvěděivým. Co jako hrubá ruda spočívalo v našem nitru, oni vynášeli do života, božím ohněm, jenž plál jimv prsou, tavili v cenný kov a bystrým svým duchem
profesor Vančura Pelant Vyšehrad