1
masthead
Dne 19. dubna 1900.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Číslo 106. Strana 5.
4
article
věčném míru a solidaritě národů. Veliká slova, slova,
slova! Zvláště zajímavá v ústech ministra Milleranda,
který v samém nadšení nad výstavním úspěchem
kapitalistické podnikavosti a spekulace
zapomněl docela, že je socialistou. Pak následovala
oficiální procházka »zahájenou výstavou«. Pěkná
švanda! Již se těším na ty kuplety a satyrické po-
pěvky, které v tomto málo heroickém pochodu budou
pěti vtipní bardové v uměleckých krčmách na Mont-
martre... A obecenstvo? Národ? Lid? Velmi spoře
plnil výstavu, chudě tvořil špalír v ulicích a v po-
lích Elysejských, kde kameloti propůjčovali židle zvě-
davcům, chtějícím vidět presidenta, za — 20 centimů.
Nikdy nebyla podívaná na presidenta tak laciná —
všeobecná baisse. Výkřiky o slavnostech projevuje se
duše davů. Zde se křičelo málo »Vive Loubet!«,
mnoho »Vive l'armée!« — též »Vive la sociale !«,
ano i »Vive l'empire!« Na polích Elysejských při
odjezdu presidentově strhla se rvačka mezi přívrženci
Loubetovými, kteří snad patřili k »brigádě akklama
torů«, o níž mluví Rochefort, a mezi přívrženci ar-
mády. Podivné výkřiky slyšel jsem dnes v Paříži
Když jsme jeli na slavnostní lodi kolem nějaké bu-
dovy, volali na nás dělníci pracující na střeše: »a bas
les députés!« — pryč s poslanci! — a »Panama!«
Netečnost, ano i nepřátelství obecenstva je obrácena
jen proti nepopulární vládě, jejíž popularita nevzrostla
dnešní slavností, neboť ani Pařížanům nezdá se býti
lhostejnou ostudná nehotovost světové výstavy. Ale
vláda pospíchala s jejím otevřením, tak příliš pospí-
chala, jakoby nedůvěřovala zejtřku.
Millerand
Loubetův
Rochefort
Pařížan
Paříž
Panama
Mont
Elysejský
Vive Loubet
5
article
Sociální obzor.
Sociální obzor.
+ Stávka tkalcovských dělníků. Z Trut-
nova, 18. dubna. (T. k.) V přádelně na len firmy
Alois Haase stávkuje 450 dělníků.
— Z Jablonce, 18. dubna. (T. k.) V přá-
delně Augusta Stumpeho synů v Šumberku zahájili
někteří dělníci stávku. Na místo nich byli však při-
jati jiní. — Včera odpoledne zastavilo práci 130 děl-
níků z tkalcovny J. Landsteina synů v Proseči.
— Ze Žamberka, 18. dubna. (T. k.) V me-
chanické tkalcovně firmy Ludvík Weiss v Orlici před-
ložili dělníci své požadavky. Za účastenství úřadů
vyjednávalo se mezi továrníkem a stávkujícími děl-
níky. Co se týče zvýšení mzdy, nebylo sice docíleno
dohodnutí, avšak dělníci počali opět pracovati, poně-
vadž jim bylo slíbeno, že majitel továrny příští týden
rozhodne.
+ Vzbouření dělníků. Z Londýna, 18.
dubna, (T. k.) Dle telegramu »Daily Telegraph«
z Nového Yorku ze včerejška došlo při pracích na
řece Crotonu, která zásobuje Nový York pitnou
vodou, k vážným nepokojům, poněvadž se podnikatel
stavby zdráhal, zvýšit dělníkům zaměstnaným při
stavbě nádržky, mzdu. Asi 800 Vlachů zastavilo
práci. V noci s pondělka na úterek byl seržant stáv-
kujícími zabit. Ti pak obsadili výšinu před Crotonem
a cvičí se v používání ručnic a jiné zbraně. Vyhro-
žují, že vyhodí hráz do povětří. Tím by přišel
Nový York o pitnou vodu. Na místo byla vy-
slána silná vojenská výzva, ve které jest zejména 7.
novoyorský pluk.
Haas
Augusta Stumpe
J Landstein
Weiss
Orlik
Jablonec
Šumberk
Proseč
Žamberk
Londýn
Nový York
Croton
York
Nová York
Trutnova
Vlach
6
article
Spolkový věstník.
Spolkový věstník.
** Malostranská Beseda pořádá ve pro-
spěch Ústřední Matice školské v neděli, dne 22. t. m.
o 8. hod. več. v místnostech besedních divadelní ve-
čírek. Sehrána bude dramatickým odborem besedním
působivá původní veselohra »Na letním bytě« od Jo-
sefa Štolby, v níž vystoupí jako hosté slč. Marie Černá
a M. Jelínková.
** Z Ústředního spolku českých žen.
Ve čtvrtek, dne 19. dubna o 5. hod. odpol, předná-
šeti bude p. docent MUDr. F. Scherer v sále »Typo-
grafické besedy«: »O hygieně dítěte«; přednáška tato
bude poslední z cyklu, který obsahoval 7 přednášek,
z nichž posluchačky čerpaly neocenitelná ponaučení.
Štolba
Černá
M Jelínková
MUDr
F Scherer
Typo
7
article
Divadlo.
Divadlo.
Z kanceláře Národního divadla. Dnes
se dává Delibesova komická opera »Král to řekl« (3. čtvrt.
předpl.). — Zítra jest poprvé Maxe Dreyera činohra
»Zkušební kandidát«, překladem Bohdana Kamin-
ského, jež patří k nejzajímavějším zjevům poslední
německé tvorby dramatické. — V sobotu jest Wag-
nerova opera »Lohengrin«.
Delibesův
Dreyer
Bohdan Kamina
Lohengrin
národní divadlo
nerov opera
8
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
O stávce v Kladně. M. Křinová, 76letá
dělnice, pracovala v době stávky na haldě, což nelí-
bilo se dělníkům Břindovi a Wagnerovi, oběma de-
vatenáctiletým, takže ohrožovali babičku, když si
nesla ranec mouru k topení, týrali ji a konečně strhli
jí ranec s ramen a obsah rozházeli i pobrali. Proto
byli oba včera pohnáni před trestní senát, jemuž před-
sedal p. rada vrch. zem. soudu Srb, veřejným žalob-
cem byl náměstek stát. zast. p. dr. šl. Pohnert. Ob-
hájce p. dr. Bouček navrhl, aby případ dán byl před
porotní soud, ježto se jedná o zločin loupeže a nikoliv
o zločin veřejného násilí. Soudní dvůr přidal se k ná-
vrhu p. obhájce a odročil přelíčení.
Bouře v hospodě. Dne 10. května m. r.
povstala v hospodě na Ohradě rvačka mezi třemi
truhlářskými dělníky, při níž nadělány hrozné spou-
sty. Stoly, židle, lampy a sklenice válely se po zemi,
a než bojovní chasníci odešli, rozbili ještě také okna.
Jeden z nich, V. Petík, byl pro to odsouzen na tři
měsíce do těžkého žaláře, proti čemuž rekuroval jeho
obhájce. Rozsudek byl zrušen a včera konalo s
nové přelíčení za předsednictví r. v. z. s. pana
Stolly. Petík byl tentokráte odsouzen na dva měsíce
do těžkého žaláře. Veřejným žalobcem byl náměstek
p. Sakh.
M Křinová
Břind
Wagner
Srb
doktor
Pohnert
Bouček
V Petík
Stoll
Petík
Kladno
Ob
rada vrch
9
article
Nehoda roznášečky. Před zemský soud byla
pohnána 54letá roznášečka novin Anna V. z Vísky,
nyní ve Vršovicích. Byla obviněna z přečinu § 24.
zákona o tisku z r. 1863. Dne 22. ledna t. r. bylo
zabaveno č. 21. »Práva Lidu« a konfiskace prove-
dena v 1 hod. 24 min. Téhož dne přišla roznášečka
V. na dvůr domu č. 63 ve Vršovicích a tázala se
tam dlícího nadstrážníka Turečka, který byl oblečen
v občanský šat a jí tudíž neznámý, kde bydlí pan
Starý. Tureček ukázal jí příbytek Starýho; po chvíli
přišla roznášečka zpět a požádala Turečka, by pro
Starýho, který není doma, převzal a u sebe ponechal
exemplář časopisu »Právo Lidu« a upozornila ho při
tom, že list jest konfiskován a nabízela mu za od-
měnu jiný exemplář. Dodala dále, že byla před
chvílí u kupce Čermáka, když tam přišel strážník
konfiskovati »Právo Lidu«. Tureček poukázal obvi-
něnou, by zanesla časopis do jeho bytu. Tam oblékl
rychle uniformu a zabavil veškerá čísla, jež žena
nesla. Tato celkem ničeho nezapírala. Byla odsouzena
na 24 hodiny do vězení.
Tureček
Starý
Vršovice
10
article
Válka v jižní Africe.
Válka v jižní Africe.
Mezi tím, co z jihoafrického bo,iště přestaly
dolétati vítězné zprávy do Londýna, šíří se tam
hnutí na prospěch míru vždy víc a více. Angličtí
socialisté vydali, jak známo, již před více měsíci
protest proti válce, nyní pak vydán byl proti
válce manifest nový. Vydaly jej t. zv. Trades-
Unions a opatřily jej 85.000 podpisů dělníků jako
zástupců všech spolků, sdružených v Trades-
Unions. Manifest prohlašuje za lež, že válka byla
podniknuta za svobodu a práva anglických, v Trans-
vaalsku zaměstnaných dělníků. Manifest uvádí sdě-
lení lorda Rosmeada, bývalého guvernéra Kapské
osady, že polovice uitlanderů stojí na straně trans-
vaalské republiky a že 8000 jich bojuje nyní pro
Boery. Válka jest jen dílem několika zlatalačných
lidí, kteří chtějí se obohatiti. »Je to válka mi-
lionářů — praví se na konci manifestu — a ni-
koli naše válka. Co pak nám udělali tito ubozí
jonáci? Rhodes a Chamberlain jediní vykopali je-
jich hroby.« V čele podepsaných stojí oněch osm
dělníků, kteří jsou nyní členy anglického parla-
mentu.
Do nebe volající nespravedlnost nynější války
prokázal také vůdce zvláštního boerského posel-
stva dr. Fischer, jenž vyjádřil se v Miláně
k dopisovateli »Berl. Volksztg.« takto: »Hodláme
před veškerým světem nad slunce jasněji dokázati,
že právo jest na naší straně. Z anglické strany
tvrdí se neustále, že my jsme válku již ode dávna
připravovali a donutili Anglicko potom k boji ne-
slušnými požadavky. Ukáže se později, že to všecko
bylo ve všech podrobnostech jen anglickou bajkou
Nalézali jsme se v postavení muže, jenž na svém
čele cítí revolverovou hlaveň ne-
přítele. Co dělati? Čekati snad, až tento ne-
přítel spustí kohoutek? Ne! Nezbývá, než-li se
bránit.
Rosmeada
Boer
Rhodes
Chamberlain
doktor
Fischer
Berl
jižní Afrika
Londýn
Trades
Milán
11
article
Anglicko pociťovalo potřebu se rozšířiti así
přivtěliti co možná největší pozadí ku svým na
Mysu a na Natalu porůznu ležícím koloniím. My
vůči tomu nechceme ani jediné pídě anglické půdy
Nikdy! Chceme jen svobodu ve vlast-
ním domě. Nic více! Je to naše země, je to
naše a našich otců práce, vyrvaná divochům a di-
voké kultuře; všecko vypracováno jest od nása
jenom od nás. Nechať jest naše civilisace nazývána
třeba i nízkou, my však nechceme přece jen vy-
měniti za anglické otroctví a anglickou správu,
jejíž pochybnou cenu známe z blízka. Jsme odho-
dláni přinésti pro mír všemožné oběti, je-
nom ne naši neodvislost. Zamítneme
každý návrh, každé prostřednictví, kteréž by nám
neposkytovalo této naší neodvislosti. Naši bratří a
synové umějí bojovati a také umírati.«
Pokud se týče branných sil Boerův,
řekl dr. Fischer: »Oranžsko a Transvaalsko
mají dohromady 25.000 mužů v poli, z těch pak
jsou 3000 Afrikandů z Kapska. Angličané podá-
vali hned od počátku naše branné síly dvakráte
až třikráte vyšší, než odpovídá skutečnosti. Ne-
přátelé naši omlouvali touto obrovskou číslicí své
porážky a vykazovali svá vítězství. Můžeme doká-
zati, že více než jednou malý sbor, z něhož jen
třetina nebo čtvrtina — řekněme 800 mužů —
přišla pod velením dvou kornetů do ohně, zdržela
16 000 Angličanů po celé týdny a zabila a zajala
z nich 1200 a 2000 mužů. Známe ztráty našeho
nepřítele docela přesně: jsou pětkráte větší nežli
ztráty naše.«
Boerův
Fischer
Angličan
Natal
Oranžsko
Kapsko
12
article
Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) »Time:« ozna-
mují dne 15. t. m. přes Wepener z Jammersbergu.
V pátek ráno vyrazil nepřítel proti levému šiku An-
gličanů, musil však po vícehodinném boji ustoupiti.
Po celý den byly kolem postavení anglického vypa-
lovány jednotlivé rány, bitva však dle všeho ustává,
třeba že podél posic boerských spatřuje se počet čer-
stvě nahozených opevnění.
Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Lord Ro-
berts telegrafuje dne včerejšího z Bloemfonteinu:
Angličané ve Wepeneru jsou pořád ještě od Boeräv
obklíčeni. Nepřítel však nepočíná si prý příliš rázně,
poněvadž obává se o své spojení. Anglické vojsko
blíží se za účelem vyprostění Wepeneru se dvou
stran: přes Reddersburg a přes Rouxville. Při znovu-
obsazení Rouxvillu dne 15. t. m. Boerové ustoupili.
Generál Brabant zatknul z důležitých příčin více osob.
Z Aliwal-Northu, 18. dubna. (T. k.) Asi
300 mužů čítající oddíl Boerů táhne směrem na
Smithfield. Poslední zprávy z Wepeneru praví, že se
tamní britské posádce vede dobře.
Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Podle zprávy,
již lordu Robertovi zaslal dne 13. t. m. generál Settle
z Kluhardtu, podniklo 2000 transvaalských Boerů
prudký útok na Dopaspoort, kteréžto místo držáno
bylo od oddělení nepravidelné jízdy. Angličané ztra-
tili 2 mrtvé a jednohe raněného. Ztráty Boerů jsou
značné.
Wepener
ro
Angličan
Boer
Brabant
Robert
Settle
Dopaspoort
Londýn
Bloemfontein
Smithfield
Tim
AliwalNorth
13
article
Z Londýna, 17. dubna. (T. k.) Úřední list
uveřejňuje depeše generálů Bullera a War-
rensa o bitvě při Spionskopu a depeši maršála
Robertsa, podávající výklad k uvedeným dvěma
telegran ům. Roberts poukazuje nejprve k tomu, že
operační plán v těchto depeších není zcela jasně
popsán, projevuje dále nesouhlas se změnami plánů,
které Warrens učinil a rovněž odporuje mínění Bul-
lerovu, že je v tom mírná zdrželivost zjevna, nařídil-li
plukovník Thornaycroft, aby se odtáhlo od Spion-
skopu. Naopak shledává, že odpovědnost a plnome-
cenství, které důstojník tento, jehož osobní stateč-
nosti přísluší všecka chvála, na sebe vzal, nedá se
nijak omluviti. Roberts lituje také, že generál War-
rens, znaje přece kritickou situaci, v níž Spionskop
se nalézá, osobně se tam nevydal. S generálem Bul-
lerem souhlasí v tom směru, že panoval nedostatek
organisace a systému, což na hájení místa velmi ne-
příznivý účinek mělo. Neúspěch dlužno z části při-
psati na účet obtíží terrainu a dominujícímu po-
stavení nepřítele, ale také obtížnému pojímání si-
tuace a nedostatku administrativního nadání u War-
rensa. Roberts končí poznámkou, že co v těchto de-
peších jedině potěšitelně zní, jest zpráva o hrdinném
chování mužstva.
Z Londýna, 18. dubna. (T. k.) Dopi-
sovatel »Reut. kanc.«, jenž dlí u vojska Plumerova
v Gaberonesu, oznamuje dne 6. t. m.: Nepřátelské
dělostřelectvo před Mafekingem má výtečné spřežení.
Strojová děla montována jsou na lehkých povozech,
z nichž každý táhnou čtyři silní koně. Poslední an-
glické obhlídky, vykonané v újezdu Maripo, zjistily,
že úroda je výtečná, tak že jest pravděnepodobno, že
Transvaalci budou míti nedostatek potravin.
Buller
Robertsa
Roberts
War
Dop
Reuta
Londýn
14
article
Jihoafrické poselstvo.
Z Haagu, 19. dubna. (T. k.) Při dnešním při-
jetí jihoafrického poselstva byly přítomny četné
osoby, mezi nimi více poslanců, duchovních a depu-
tace zdejší ligy míru. President první sněmovny van
Namen přijat byl zvláště. Náčelník poselstva Fischer
měl v přítomnosti vyslance dra. Leydse rozhover
s ministrem zahraničních záležitostí de Beaufortem
v jeho pracovně. Praví se, že poselstvo po prozkou-
mání svých pověřovacích listin požádá o audienci
u královny a zůstane zde až do konce týdne.
Smuteční slavnost za plukovníka Villeboise
Mareuila.
Z Paříže, 18. dubna. (T. k.) V kostele no-
tredamském konaly se dnes na památku plukovníka
Villeboise Mareuila, jenž padl v jižní Africe, smu-
teční služby Boží. Kostel byl okrášlen prapory v ná-
rodních barvách. Přítomni byli bratří a sestra Vil-
leboise Mareuila. President Loubet poslal svého zá-
stupce. Jihoafrická republika a Oranžsko byly úředně
zastoupeny. Po skončené smuteční slavnosti provolána
byla na ulici sláva armádě.
Z Haagu, 19. dubna. (T. k.) Poselstvo jiho-
afrických republik žádalo telegraficky transvaalského
zástupce v Paříži, jenž jménem republik bude přít-
van Namen
Fischer
Beaufort
Villebois Mareuil
Loubet
Haag
Paříž
jižní Afrika
Oranžsko