ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bfb75040-65ff-11dc-baa0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 66, place 52, org 13, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. ledna 1901. Číslo 18.
4 article
stavy. Záměr Walderseeův znepokojil Angličany. neboť obchod s dolinou Jangce považovali za svůj monopol. A u Angličanů obchod vždycky stanoví přátelský poměr. Proto Angličané všem silami starají se překaziti Walderseeovi řečený plán. Srážky mezi německými námořníky a an- gliekou policií v Šanchaji a Kantoně nabyly hrozivých rozměrův a admirálové spojeného loďstva mají co dělat, aby smířili nevražíe strany. Taušanovič. S těžkým povzdechem praví jeden ví- deňský list: Nikde na světě osud lidí není po- droben takovým náhlým změnám, jako v Srbsku. Taušanovič lonského roku nebyl by vyváz smrti na popravišti, kdyby se mu bylo dalo dokázati nějaké účastenství v attentátu Kneže- vičově, a dnes je králem Alexandrem jme nován ředitelem »Obchodní Zádruhy«. Myslíme, že tu nejde o jmenování oýbrž o potvrzeni volby, neboť »Obchodní Zádruha«, již Taušanovič právě založil, není ústavem vládním, nýbrž akciovou společnost občanskou, nad níž vládě přísluší jen právo dozoru.
Walderseův Angličan Waldersee Šanchaj Srbsko
5 article
Založením »Obchodní Zádruhy« znovase osvědčil tvůrčí duch Taušanovičův v oboru ná- rodního hospodářství. Když byl v červenci m.r. amnestován, po tři měsíce ještě byl upoután na lůžko, tak velice bylo zdraví jeho podryto mu- kami, které mu připravil Milan a vyvrhelové, kteří se mu propůjčili za pomahače a katovské holomky. Ještě v nemoci utvořil plán »Obchodní Zádruhy« a jakmile se pozdravil tak, že mohl zasednouti k práci a vyjiti mezi lid, přistoupil k jeho provedení. Král Alexandr byl prvým, koho Taušanovič do svého plánu zasvětil, kdo mu porozuměl a schválil. Stanovy byly vypra- covány, rychlo schváleny a občanstvo vy- zváno k upisování akcií. Pro Taušanoviče nemůže býti lepším zadostučiněním, nežli že rázem bylo upsána suma 2kkrát větší, než bylo zapotřebí. To je důkazem, že srbský národ za- choval nezlomnou důvěru ku své nejlepší hlavě v oboru hospodářství a nejpovolanějšímu vla- stenci, aby politicky vedl tu stranu, ku které se hlásí a s kterou vždy všecko dobré i slé věrně nesl.
Milan
6 article
Doufáme, že blahosklonnosť krále Alexandr k Taušanovičovi tímto potvrzením není vy čerpána. V našich očích král Alexandr pře Taušanovíčem pořád ještě stojí jako dlužník. Ale král, vyprostiv se z osidel, nastražených na záhubu jeho i srbského národa, zajisté neukáže se úzkoprsým a pochopí, že místo takových mužů, jako Taušanovič, není v žaláři, nýbrž mezi nejbližšími důvěrníky a spolupracovníky vladařovými. Mužů, jako je Taušanoviě, každý národ má pořídku a každý měsíe, který mužům takovým odňat jest ku plodně práci, znamená ztrátu pro sám národ a zemi. Smutné důsledky vlády americké na souostroví filipinském. »Santinel«, vychá- zející v Indisnopoli ve Spojených státech, ozna- muje, že vyslovil se francouzský konsul v Manile de Berard, v úřadní zprávě ke své vládě o po- měrech na Filipinách takto: »Skvělá budouenost, jakou r. 1898 Ame- ričané zde v Manile i časopisy ve Spojených státech obyvatelstvu Filipín slibovali, se nespl- nila. Postavení Filipinců jest nyní mnohem horší, nežli bylo dříve. Na místě slibované prosperity v hospodářství, průmyslu a obchodu zde v městě a na ostrově Luzonu, co vidíme dnesi Orba jest povstáním a vojenskými opera- cemi ohromena, majetek bývalých majitelů jest zpustošen a zničen, poskytuje chmurný obraz, při kterém s politováním vzpomínáme na dřl vější periodu zemědělství, která byla sice primi tivní, za to ale výnosnou.
Berard Filipínec spojený stát Filipíny Luzon
7 article
Co se obchodu a průmyslu týče, minu celý rok, ve kterém jak velké tak i malé zá- vody nemohly dělati žádné obchody. Tím hro- madila se ztráta na ztrátu, z nichž se mnohe obchody zotaviti nemohly a zanikly, kdežto země jest zaplavena dobrodruhy, kteří síly národa vyssávají. Celní tarif zle tíží životní tepnu země z něho vyplývající národohospodářský stav jes nebezpečným jak pro zem, tak i pro obyvatelstvo Zavládne na Filipinách politický klíd, aby se mohla všecka odvětví polního hospodářství průmyslua obchodu náležitě zotaviti? Odpověd jest snadná. Evropané nemohou na to ani zdaleka pomýšleti, že by mimo Manilu a přístavy Iloilo a Ceb mohli se v jiných místech usaditi. Konkurence mezi výrobky Spojených stát a oněch národů, které obchod na Filipinách až dosud ovládaly, trvá již přes 18 měsíců, přece se Američanům nepodařilo, získati pevnou půdu, o níž mysleli, že jí získají bez značných obulží.« Pruské slavnosti.
Evropan Američan Filipíny Iloilo spojený stát
8 article
V Beršině slaví dnes a zvláště zejtra 18. ledna s velikou okázalostí 200leté výročí pro- hlášení Pruska královstvím. Stalo se tak v roce 1701, kdy dal se Bedřich III. až dolud (o r. 1688 jakožto syn kurfirsta Bedřicha Viléma). kurfirst braniborský, korunovati v Královci z krále pruského, tak že od té doby jako král Prusů zván byl Bedřichem I. Jest zajímavo včasno vzpomenouti dnes toho, že toto po- výšení své za království děkovalo Prusko tehdejšímu králi českému Leopoldu I., jenž byl současně tehdy i cí sařem německým a jako takový přivolil k to- muto povznesení Hohenzollerů o další stupeň dynastický. Netrvalo to ani půl věku a jiný Hohenzoller, vnuk Bedřicha I., se potomkům Leopolda I. odvďěčil již za toto povýšení Hohen- zollerů prazvláštním způsobem. Také širé lány království českého poznaly citelně tento vděk pruský. City, s jakými sledovati může každý Čech slavnosti berlínské, netřeba vykládati a ni nemění na tomto areiněmeckém rázu slavnosti účástenství, kteréž přislibili a také uskutečni někteří činitelé i — této říše. Jiné její kruhy přinesly ovšem právě v salavnostní« tento den jiný ještě hold mýslence pruské. Ryt. Sehönerer přinesl jej dnes s »rytiřskou« — upřímnostl. aby dokázal, že druhové jeho v pravdě nešil hají už jen ke stolci královskému, kdys v Krá lovci vztýčenému, nýbrž že k němu opravdu už »schauen unverwandt«, jak zpříma doznal kdys
Bedřich III Bedřich Vilém Prus Hohenzoller Leopold Ryt Prusko Královec Čechy
9 article
pěvec umírněných německých — liberálů. Jestliže ale Němcům rakouským srdce pookřívá při zvě- stech o dnešní nádheře a zejtřejší slávě ber- linské, dlužno doznati, že lid, skutečný lid v samé řiši německé chladně sleduje tyto slav- nosti a okázalosti dvorní, ba že jest dosti dalel jich, ano, že přihliží k nim — platí to aspon o veliké části oposice německé — s trpkostí nelibosti. Po prvních známkách hospodářské de- presse, po stále větším rozmachu militarismu z osobního slavomamu pěstovaných dobrodruž- stvích zámořských i velká část lidu německého, ano i pruského dnes aspoň v duchu přiznává si již, že co dřive jevilo se mu býti pýchou slávou, stává se mu dnes — břemenem. Ovšem část těchto zkušenosti trpkých zažil lid pruský již za prvého krále svého, stůjž zde proto také o něm a vládě jeho stručná aspoň zmínka
Němec press
10 article
Bedřich I., prvý král pruský v létech 1701 až 1713, byl v mládí otcem zanedbáván a o- strkován, tak že r. 1687, boje se otrávení. uprchl do Kasselu. Podle ustanovení otcova mě nastoupiti pouze v Braniborsku a ostatní državy postoupiti bratřím, ale Bedřich I. prohlásil se svolením eísaře Leopolda I. závěť za neplatnou a odbyl bratry apanážemi. Z vděčnosti vrátil císaři r. 1694 kraj svědbozimský, začež obdržel nároky na Východní Frisy a hrabství limburské, účastnil se vší brannou mocí ve válce s Lud- víkem XIV. v l. 1689—97 a vypravil pomoené sbory i proti Turkům do Uher. Oběti tyto při- nášel ochotně, aby od císaře dosáhl svolení ku povýšení vévodství pruského na království. Když pak Leopold I. vyminiv si za to podporu Be- dřichovu ve válce o posloupnost španělskou r. 1700 království pruské uznal, dal se Be- dřich I. r. 1701 v Královei koruno vati a důstojnost tato byla na míru v Utrechlě 1713 od ostatních mocí uznána. Zdědiv r. 1702 hrabství Mörs a Lingen, r. 1707 Neuen- burg, koupiv od Saska hrabství tecklenburské opatství kvedlinburské a nabyv říšského města Nordhausen, rozšířil hranice říše své, avšak neustálé války a lesk u dvora, v němž si ješitný a nádhery milovný král liboval, rozrušily úplně finance a rozmnožily bern útisky měrou neobyčejnou. Tak bylo za prvého krále pruského A bilance dnešní? V Berlině činí se seč jsou, aby bilance ta ukázala se pro lid německý stejně bědnou. Přes všechen přepych desítitisíee nejvyšších a přes všechnu vnější slávu.
Leopold Turek Kassel Braniborsko Uhry Mörs Lingen Neuen Sasko Nordhausen Berlín
11 article Jak se provádí „úřadní“ sčítáni lidu.
Jak se provádí „úřadní“ sčítáni lidu. Úřední sčítání ve zněmčeném území chýl se ponenáhlu ke konci, leč stesky a nářky do nezákonného jeho provádění a na surové násil německých domácích pánů, sčítacích komi- sařů i obecních úřadů neustávají. Orgán praž- ského místodržitelství přinesl sice před několik dny pokyny, jak se má prováděti sčítání cestou zákonnou, avšak tím nenastala pražádná změna v nezákonném řádění německých obcí proti našim krajanům. K jediné skutečné radi- kální nápravě, totiž k novému provádění sčí- táni nestrannými zeměpanskými úřadníky na útraty oněch obcí, kde nesprávnosti a případy násilí a nátlaku zjištěny budou, se asi vládní orgány neodhodlají. Zatím musí krajané naši připravovati se k výdatnému využití § 26. zák. o sčílání, jenž i jednotliveům a tím spíše dů- věrníkům menšin dává právo nahlížeti v knihu sčítací a žádati za úřadní vyšetření a opravu zjištěných nesprávnosti. Doporučujeme krajanům našim použíti práva tohoto co nejvřeleji. Vždy nesprávností a nezákonnosti zjištěno již nyní množství převeliké a nemožno v každém pří padě využiti práva stížnosti na hejtmanství I tam, kde již sčítání s využitím všeho násil provedeno, snaží se mnohá města německá ještě dodatečným nátlakem snížiti počet přihlásivších se Čechů. V čele těchto měst jsou Litoměři ce kde v ponděli dne 14. ledna (čekalo so až po volbách v městské kurii !) roznesli zřízene městského úřadu zdojšího všem Čechům na sta oznámení podepsaných vlastnorněně starostou města drem. Funkem v obálkách, opatřenýeh jmenem Čecha. Vyzvání ta, o nichž jsme se již zmínili zaslána všem Čechům zdejším, úřadníkům živnostníkům atd. přihlásivším se k obcovac řeči české s příslušným doplněním litografova- ného textu dle stavu adresáta.
Čecho Funk
12 article
Máme v rukou jeden exemplář zaslaný státnímu úřadníku zdejšímu, jenž zní v do slovném překladu takto: »Panu N. N. v Litoměřicích. V ohlašo vacím listě při sčítání předloženém jest u Vašt osoby rubrika »obcovací řeči« zápisem »česká- vyplněna. Dle přesvědčení naše h jest toto udání nesprávné, poněvadz zaměňujete pojem sobcovací řeči« s národnosti a poněvadž jakožto státní úřadník v ně me- ckém () úřadě v Litoměři cfeh. v němž pouze německá řeč jes řečí služební, výhradně této řeč užívati musíte, a též ve styku s obyvatelstvem města převaho německého uživáte. S poukazem na 8 30. předpisů o provádění sčítání vyzýváte se, byste na zdejším úřadě do 3 dno ústně prohlásil, zda na tomito při- hlášení svém trváte. Současně oznamujeme Vám, že setrváte- na tomto nesprávném udání, bude proti Vám v smyslu § 30. předpisů o provádění sčítání uči- něno u c. k. okr. hejtmanství přislušné ozná- mení. Nepodáte-li do 3 dnů prohlá- šeni, budeme za to míti, že jiste srozuměn s tím, by oblcovacl řie »české« na »německolu« oprawven byla a bude oprava ta ce sltou úřadní opravena. Purkmistrovský úřad v Litoměřieíeh. Purkmistr: dr. Funke. Člověk žasnouti věru musí nad nestoud- ností, s jakou městský úřad litoměřický osobuje si samovolné proti všem předpisům zá- konným opravovati sčítaci arehy i nad odvahou vyhrožovali oznámením tomu, kdo užil práva zákonem samým mu daného a přihlásil se k české řečí obcovací. Jak vidno, nemělo poučení místodržitelského listu na p. dra. Funka a ostatní Němce v Čechách ni nejmenšího účinku. Však jako provádí nátlak litoměřický purk mistr, tak jej provádí i starosta každé nej zapadlejší vísky německé.
N N doktor Funke Funk Němec Litoměřice Čechy
13 article
V obci Chlumu u Chabařovic, jež m dobrou třetinu Čechů, měl jeden úřadník od- vahu, přihlásiti se s obcovací řečí českou. Nacionální starosta obce dal si ho ihned za- volati na obecní úřad a začal nejprvé »úřadně- vysvětlovati pojem obcovací řeči, když však dotčený úřadník prohlásil, že svoje »böhmisch« nezmění, začal ostřejší toninou, aby prý se styděl, zde v německé obci hlásiti se k české obcovací řeči, prý je v obci dosti Čechů a přihlásili všichni německou ob- covací řeč a že předvolaný úřadník bude jediný, který učinil výminku; tím prý však český národ nezachrání. Skončiv takto úřadní jednání, uznal za hodno dodati též něco, jak výslovně podotkl, soukromě. Kultura jeho ná- roda z něho vyšlehla plnými proudy a sprosté nadávky v nesčetných variacích plynuly z jeho úst, na konec pak hrozil, že úradní ka udá na okr. hejtmanstyl a udání to prý půjde až k minisťerstvu. Nelze se pak diviti, že při takovém nátlaku podlebl ostatní Čechové v historickém městě Chlumu, většinou to odvislí dělníci a živnostníci . .. S nevídaným nátlakem a nezákonostii zjednávají si spravedlivá úřadní data sčíta Němci v Krásném Březně u Ústí n. L Obecní úřad vysílá svoje německé komisařea ti nutí český lid všemožnými hrozbami a pře- mlouváním, by dal se zapsati s obeovací řeči německou. Sčítací archy Čechů, u kterých se hrozbám sčítacích komisařů nepodaří dociliüi zápisu obco- vací řeči německé, zasílají se jich zaměstnava- telům s příslušnými pokyny, ti pak je vyplní dle vůle obeeního úřadu obeovací řečí n ěme- ckou a hrozíce výpovědí donut každého, by je poďepsal. Celou řadu takovýchto případů zjistili jsme v cukrovaru v Krásném Březně, kde tímto způsobem pracuje p. ředilel Jos. Gros.
Čecho Němec Gros Chlum Chabařovice Krásný Březno Ústí Jos obecní úřad
14 article
Moric Heller, přednosta překladišťě státn dráhy v Krásném Březně, oblíbil si v jiném způsobu nátlaku: dává podepsati a rchy prázdné, nevyplněně, kdo pak odpírá podpis, hrozi mu propuštěním z práce podepsané archy pak si vyplňuje s ám. Kde pak ani tyto cesty nezpomáhaji, dává si obecn úřad předvolati nepoddajného Čecha a za pří- valu nadávek hrozí mu, že arch vy- plněný německou řečí obeovae podepsati musí, sice prý ho daj odvésti četníkem a bude prý tal dlouho sedět, dokud nepodepíse Také budou sčítací data v Krásném Břežně v Úslí n. Lab. podle toho a nestane-li se ná prava, nezbude z dobré polovice českého oby vátelstva zde bydlícího více než nepatrné pro cento. V obvodu ústeckého hejtmanstv slaví násilí německé při sčítání všude své tri umfy. Tak i v Tronicích a v Předli cích, kde počet Čechů dosahuje téměř polo- viny všeho obyvatelstva, odpovídali sčítací ko- misaři těm, kdož hlásili se s obeovací řečí če- skou, že »0 to prý se tu nejedná, jde jen o to mnoho-li jest zde lidí«, ostatní prý se vypln na obecním úřadě. Arci ti, kdo se nehlásil sami, vůhec nebyli tázáni po obcovací řeči. V Žernosekách u Lovosic provedi ve dvoře hr. Sylva-Tarouccy sčítání hospodářský adjunkt Schöller, jenž zapsal všech 3e Čechů ve službách hraběcích zaměstnanýeh jako Němce, ač mnozí ani slova německého neznají; když pak šafář Hybler proti tomu pro- testoval, byl příkře odmítnut. Zajisté že majitel panství nemá tušení, jal jeho úřadníci znásilňují jeho pracovní lid. —
Heller Čecho Taroucca Schöller Němec Hybler Krásný Březno Laba Žernoseky Lovosice
15 article Sjezd slovanských studujících v Praze r. 190i,
Sjezd slovanských studujících v Praze r. 190i, Letošního roku bude konán v Praze slet Sokolstva českoslovanského, který bude jedním z největších v Evropě kdy pořádaných. Vezme- se zření k pořádku, kázni a stejnosti kroje so kolského, jak slavnostního tak i cvičebního může se směle říci, že bude to slavnost dosu nevídaná. Turnéřské slavnosti v Drážďanech, Mni chově, Bonnu atd. byly sice počtem účastníků větší, což při poměru říše německé k našemu království snadno se vysvětluje, však pořádkem, kázní a stejností úboru daleko sletům našeho Sokolstva rovnati se nemohou. Lelošní cvičiště bude upraveno pro 600 cvičenců. Při tomto počtu cvičenců může se tudíž dle dřívější účasti souditi, že shromážd se v Praze na 9000 Sokolů v kroji. Účastenstv slovanských i jiných hostí bude také mnohem větší než bylo dříve. Potěšitelno jest zejmena, že tentokráte to- těř veškeré význačnější časopisectvo slavjanské přineslo již o tomto velikém sletu českoslovan ského Sokolstva obšírné zprávy, ano cele články. Zvláště byly to: »Hooe Bea«, »Ho- «, »«, »C«, »Cp , ruský vojenský list »Pyccru Hua«, »Sla- vjanský Věk«, »Bof. Btermtr«, »Tygodnik illustrowany«, »Gtos Narodu«, »Gazela Naro- dowa«, »Kuryer Warszawskí«, »Kanra3 H Cpe laa ABná«, záhřebský »Obzor«, »Slovenski Na- rod«, »Narodni Noviny«, »Husa, »Slovenski Denník«, »Cnópa K«, »Hamburger Nachrichten« atd.
Hu Tygodnik Gtos Naroda Hus Slovenski Praha Evropa Drážďany Bonn Nara Kanr Sokol Hooe Bea Kuryer Warszawskí
16 article
Slet tento nesmí tudiž býti považován širší veřejností českou za nějakou vnitřní slavnost Sokolstva, nýbrž za slavnostní projev české ju nosti a české mužnosti, tedy za slavnost celého národa českoslovanského. A zviášté naše královská Praha musí po- jati slet Sokolstva českoslovanského za slavnost vlastní a hleděti, by prospěch mravní i hmotný, který z návštévy tolika slovanských i jiných hosti jí kyne, byl co možná největší. Jak ze soukremých dopisů možno uvésti, vypravi se k slavnosti této zvláště mnoho ru- ských hostí a sice celé výpravy: z Kijeva (při- činěním rodáků našich ředitele Petra, prof. Po- spíšila, Červeného atd.), z Oděsy, z Moskvy, z Petrohradu (přičiněním Vaclika, Sokolovaa Novotného), z Tiflisu, Žitomíru atd.boq o oPořadatelstvo snaží se, aby po dobu sletu poskytovala naše královská Praha co možná nejvíce přítažlivosti a v té příčině zasluhuje návrh slováckého studujícího M. Ivánky, uve- rejněný v posledním číslé »Slavjanského Věkue, de zvláštní pozornosti. V době sletu všesokolského budiž konán v Praze i sjezd slavjanských studentů, nebo události na pařížském sjezdě Mezinárodního spolku studujících (Corda Fratres, Fédération internacionale des etudiants) dokázaly jasně, že slovanským studujícím nad míru jest potřebné. spojiti síly své v boj za slovanskou věc. Studentstvo, jako živel dojmům nejpřístup- nější, který živě pojímá myšlenky doby, má v prvé řadě se Sokolstvem snažiti se tužitia šířiti duševní slovanskou vzájemnost.
Petro Červený Sokolovaa Novotný Corda Praha Kijev Moskva Petrohrad Vaclik Tiflis mezinárodní spolek studující
17 article
Románští studující, kteří jsou si přece ne- poměrně více vzdáleni, založili právě Jednotu latinských studujícíeh. Do ústřed- ního výboru byli voleni předsta vitelé studentstva francouzského, italského, portugalského, brazil- ského, rumunského atd. Za předsedu zvolen Durand, redaktor »El Mundo Latino«, kterýžto list stal se orgánem tohoto sdružení románských studujíeích. U nás studentstvo nyní sladce dřímeee vzpominkách na bývalou studentskou slávu Dnes studentský spolek náš, nesoucí hrdý název »Slavie«, počíná si způsobem opravdu bědným Zdá se, že »Slavie« má již i německý jazy za dopisující, neboť žádala v těchto dnech re dakci »Slayjanského Věku« za zasílání bezplat- ného čísla — německy. Reďakce vhodnou dala odvěť: »I ně v pravě-li redakcia dumat, čto darovoj exem plar, o kotorom vy prosítě, budět ostavat v vaše čitalně nerazrězanným ?« »Slavia« i německij jazyk perepiski — etc contradietio in adjecto « Než vraťme se k návrhu slováckého stu- denta v naději, že v Praze mezi studentstvem »ještě slovanský duch zíje«. »My Slavjaně, rozsekaní politickými hrani ciami, my eště sůrnejšie potrebujeme spája svoje sily, aby vedeli sme vzdorovať nepritelom a dvihať seba, než Romani. My slavianskí študenti máme byť též jedným spojivom všetkých Slavianov, my máme dokázat. že tvoríme jedno telo, jednu silnů rodinu Germánski a latinski študenti už utrorili svoje Bundy a Unie, len my Slaviani meškáme, ač práve nám je »Tlum« petrebnejšia a len u ná má pravý smysel« Účel tlumu by byl: pracovat každý dle svých schopností a sil za dobro a práva ostat- ních ujařmených větví slovanských, vzájemně se podporovat duševně i hmotně v boji i obraně proti germanisaci a maďarisaci.
Durand Romanus Praha El Munda Slavia
18 article
Slovácký student píše dále: »Za návrh tento jinak než žurnalisticky, my slovenski štu- denti praeovat nemožeme, veď my nemáme nie len university, ale ani len jednej strednej školy. Preto obraciam sa s týmito riad- kami na študentov pražskej, nám najbližšej university, aby oni uskotočnili dielo, svolajúc do Prahy sjezd študentov všetkých slavianskych národností.« Spolčování drobných sil v jednu velik u jest příznakem naší doby, veškeré práce, poli- tiky a hospodářství. V tomto znamení utvořily se Státy severoamerické, Německo i Italie, osvobodili se balkánští Slované a v tomto zna- mení rozdrobil je Bismark, aby nezmohutněli, v tomto znamení pak zvláště mohutní i sílaa moc národa israelského. Všecko okolo nás spolčuje svoje síly, jen my »rozkydaní Slávové« odpočíváme, lenivě divajíce se na svět, který hledí nás užít ku svému cíli, vtopit nás d své krve, ztučnět z našeho masa. Návrh jest krásný a doba sletu všesokol- ského jest právě ta nejvýhodnější. Studentstv slovanské vedle krás a památek, jež Praha naše skytá každou dobu, uvidí při sjezdu svém i vý- květ českého mužstva, pozná snahy a eíle So- kolstva a na cvičišti spatří divadlo, o jakém se mu snad nikdy nesnilo. Jsme přesvědčeni, že studentstvo české uchopí se živě ťohoto návrhu a uvede je J. V. Alexander. ve skutek.
Slovan Sláva Studentstv Alexander Praha Německo Italia
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Výkonný výbor národní strany svobodomyslné konal včera schůzi tři hodiny trvající, ve které byla celková politická situnee ve všech směrech vzata v bedlivou úvahu. V příčině budoucí taktiky na radě riěské usnesl se, že vzhledem k usnesení sboru zemských důvěrníků ze dne 16. prosince m. r., zachovati třeba heslo volné ruky. Klubu poslaneckému zůstaveno, aby kroky své zařídil dle daných poměrů. — Mimo to jednáno bylo o chování se pp. poslanců dra. Kloučka, Hyrše a Kožmína a usneseno vysloviti největší podivení nad jich jednáním, které nelze srovnati s povinnostmi upřímných členů strany.
Hyrš Kožmín národní strana
20 article
— Hrr na Čechy ! Následky velice slav- ného vítězství agrárníků a spojených s nimi národních dělníků, již vypipláni byvše na mla- dočeských prsou, výdatnou jejich pomocí při volbách zvítězili a nyní po straně svobodomyslné blálem házejí, již se dostavují. Doporučovali bychom těm politickým mudrcům, aby přečtli si, co píše »Neue Freie Presse« na adressu vlády. Jak ji důtklivě vyzývá, aby naproti Čechům, kteří druhdy tvořili v parlamentě i doma jednotnou falanx, nyní, když jsou rozštěpeni ve tři, vlastně ve čtyři tábory, se zmohla k energickému činu a aby využitkovavši této výhodné situace, s největší rozhodností a bezohledností postavila se proti nim v zájmu státu a dokázala, že rozpuštění říšské rady bylo zároveň spásou říše. Teď prý jsme na vládu — píše vídeňský list — mnohem více odkázáni, než v době, kdy mimo klub stáli jen dva poslanci. Teď příležitost zatt nám ve hruď spárý a zatočit s námi podle zásluhy! . . . »Neue Freie Presse ve své orientálně živé fantasii ovšem jinaksi poměry v Čechách představuje, než jaké ve sku- tečnosti jsou a proto význam agrárniekých a ná- rodně sociálních vílézství velice přeceňuje, jinak by takové rady panu Körbrovi nedávala. Pre- devším by měla věděti, že jsou jísté věci, které v Čechách jsou politickými axiomaty a na nichž něčeho měniti nesmi se odvážiti žádná strana neb stranička. Jestliže u Němců je totožná strana s národem, neplatí to u nás. V našem národé může býti stran cokoli a jakékoli, v ji s tsý ch věcech a právě v těch, jež Němcům a vládě nejvíce překážejí, budou vždy zajedno, Ve věcechy ktere kuždá strana čes ká, chie e-l i v ů be lnso
Čecho Körbr Němec Čechy Pre Neue Frei Presse Neue Frei Presse el
21 article
českou být a zůstati, do svého in- ventáře přijati musi, ani rozdílu a různosti v našem národě býti ne- může. Seslabování bojovné strany ve chyíli nejvážnější je nepopíratelnou chybou taktickou i kdyby nemělo za následek nic jiného, než že by vzbudilo domnění o menší způsobilosti nepřítelově ku vzdoru, však na štěstí na místě tom, kde by »Neue Freie Presse« nejraději zasadila páku, jsme nepřístupní a tvrdí, jako kdykoli jindy. Nechť jen pan Körber to zkusí. Má v moci národ náš pronásledovati a týrati, však aby semu podařilo zjednati bez uspo- kojení národa našeho pokoj a po- řádek v této říši, myšlenkou tou ať se ani nezanáší. K tomu desel ze řady vystouplých franetireurů mu nedopomůže. Mohlo by se mu, kdyby poslechl rady » Nene Freie Presse«, státi ovšem to, z čeho by neměl pán i tento list ani nejmenší radosti: že by se řady české potom, když by nebezpeči bylo makavé, opět zcelily. Bylo by vůbec dobře, kdyby naši odpůrci neposuzovali šablonovilě, co u nás se děje, dle svých vlastníeh názorů. Čím u nás strana? Prospěchem všeho národa se říditi cheeme.
Körber Frei Neue Frei Presse
22 article
— Jak opatřeny jsou naše hospo- dářské zájmy. Pruskému sněmu, jenž se byl právě sešel, podána byla opětně tak zvaná »předloha průplavní«, v níž žádá vláda bezmála půl milliardy marek na zřízení nových vodních vnitrozemských dráh a na rozšířenl a úpravu průplavů již trvajíeích. Chce spojiti především Rýn a Labe průplavem, dále Odru se Sprévou a uzpůsobiti některé větší řeky pro plavbu s velikými loďmi. Zajísté jde o to, aby Berlín vodní dráhou povznesen byl na ně- mecké emporium. A co u nás, kteří vyvážimne v ohromném množství tak zvané zboží hro- madně, jako uhlí, dřiví, obili atd.? Jak pokro- čila například stavba průplavu dunajsko-vltav- ského? Aneb stavba na úkor náš mnohem více favorisovaného průplavu dunajsko-oderského Velkých anket, schůzí, výletův s bnnkety i bez banketů uspořádáno sice již dost, ale ke svému uskutečnění projekt ten či onen zásluhou vlády neučinil ani kroku. Co bylo vykonáno — mnoho toho není, neboť i v tomto případě z málo peněz málo muziky — stalo se přes iko- stejnost a nevšímavost vlády. Potom se divnie, že za cizinou pokulháváme. U nás stavba ně- kolika stavidel na zplavnění řeky v dělce něko- lika kilometrů rozpočtena na dlouhá léta, z toho vypočitejme, kdy budeme míti v Čechách prvnl průplav. Snad se ho naši vnuci dočkají, ne- bude-li v módě již — parlamentní obstrukče.
Spréva Berlín Čechy
23 article
— Nízké pomluvy. Není zvýkem našlm a potom nemáme k tomu ani místa, ani času, obírati se s všelikým tím klevetnictvím a po- mluvami, jimiž snaží se jistí páni povznésti svůj »politický směr« na úkor nenáviděné jimi ná- rodní strany svobodomyslné, abychom ale cha- rakterisovali způsob boje, jímž vedoucí strana má býti poškozena a zostuzena, chceme se vý- jimečně u jednoho takového plodu krásné duše zastaviti. Národní straně svobodomyslné vytýká se v jednom z odštěpenských lístečků, že prý za tak zvaného ministerstva Thun - Kaizlova byla ministerským chefem vypracována osnova všeobecného jazykového zákona, kterým krá- lovství české bylo rozděleno na pět pásem, což prý neznamená nic jiného, než že za vlády té uzavřené německé území definitivně bylo uznáno.
Thun Kaizlův
24 article
Potom že prý se tají zejmena jeden paragrat z této osnovy, a sice bod pátý, v němž prý státní němčina výslovně byla uznána, neboť prý se tímto paragrafem stanovilo, že jazykem všech ústředních úřadů uvnitř i pokud se týče obeo- vání na venek má býti výhradně němčina . . .. Poněvadž tedy za ministerstva, v němž zasedalo vedle jednoho Čecha a jednoho Poláka šest Němců, odborný chef z ministerstva vnitra pověřen byl vy- pracováním jazykového zákona, který by byl dojista nikdo z poslanců neschválil, má býti zodpo- vědna strana. Za ministerstva Thunova se při- hodily uvnitř i zevně ještě jiné věci, za něz převzíti zodpovědnost by se strana svobodo- myslná řádně poděkovala. Bůh ví, jak si do- tyčný pán, jenž této kalumnie je původcem, sestrojil příčinnou souvislost mezi stranoua dílem Stummrovým? Kde kdo mezi poslanci neb mluvčími strany, jenž byl by se vyslovil pro osnovu Stummrovu, kterou, mimochodem řečeno, v jejím autentickém znění až na tři neb čtyři poslance české nikdo nepoznal? Také se nikde v nějakém sboru národní strany svobodo- myslné o této předloze nejednalo a nikdo ne- měl ani příležitosti se o ní vysloviti. Imputovati ale národní straně svobodomyslné, z toho dů- vodu, že pan Stummer paragrafoval některá usta- novení jazyková, že národní strana svobodo- myslná nebo její vedení bylo za Thuna pre uznání uzavřeného německého území a že bylo pro uzákonění německé státní řeči, je perfidie, kterou věru jen ti největší hejlové v národě českém, o jakéž v něm ovšem nikdy nebylo nouze, dali by se lapiti. Nedivili bychom s ostatně, kdyby jednoho dne za zradu bylo straně svobodomyslné počtěno, že vůbec má za to, že jsou Němci v Čechách.
Čecho Polák Němec Thunův Stummrův Stummer Čechy strana svoboda národní strana svoboda
25 article
— Jednomu z agrárnických vůdců dostalo se cti, býtí interviewováno spolupracov- níkem »Bohemie«. Agrárník svěřil se mu, jak »vítězně« zamýšlejí v příští radě říšské se cho- vati. S oslatními »Nemladočechy« prý sestonpi se ve volné sdružení, což přirozeno, poněvadž pány nespojuje nic jiného než společná zášt proti straně svobodomyslné. Do mladočeského klubu prý se nepřihlásí, leda že by k tomu byli vyzváni a teprve po tom, až by se jim dostalo zadostučinění za urážky a osobní útoky na ně v době voleb podníkané. Zejmena prý žádati budou satisfakci za podezřívání pana Práška, o němž prý nestranná vyšsiřovacínko- mise dokáže, že nejen se nedopustil žádného skutku nepočestného, nýbrž při nakupování skotu ještě aspon tisícovku přidal ze svého. Páni na vyzvánl ze strany svobodomyslné, aby do klubu vstoupili, čekati budou darmo. Podivno, že pan Prášek, který nyní teprve provésti zamýšlí, co ne- provedl před volbami, byl by snad ještě vice hlasů obdržel od těch, kteří věří, že jemu panu Kubrovi se podaří paralysovati účinky světového trhu obilního, nemožnou učiniti bur- sovní spekulaci s obilím a rolnika zbaviti bře- men, pod nimiž jest mu úpěti. Nechť ale má se na pozoru před svými nejbližšími spojencí — sociálními dělníky. Ti asi sotva budou pánům zgrárnikům pomáhati, aby ceny obilí a chleh
Prášek Kubr Bohemia