3
masthead
18. ledna 1901. Číslo 18.
4
article
stavy. Záměr Walderseeův znepokojil Angličany.
neboť obchod s dolinou Jangce považovali za
svůj monopol. A u Angličanů obchod vždycky
stanoví přátelský poměr. Proto Angličané všem
silami starají se překaziti Walderseeovi řečený
plán. Srážky mezi německými námořníky a an-
gliekou policií v Šanchaji a Kantoně nabyly
hrozivých rozměrův a admirálové spojeného
loďstva mají co dělat, aby smířili nevražíe
strany.
Taušanovič.
S těžkým povzdechem praví jeden ví-
deňský list: Nikde na světě osud lidí není po-
droben takovým náhlým změnám, jako v Srbsku.
Taušanovič lonského roku nebyl by vyváz
smrti na popravišti, kdyby se mu bylo dalo
dokázati nějaké účastenství v attentátu Kneže-
vičově, a dnes je králem Alexandrem jme
nován ředitelem »Obchodní Zádruhy«.
Myslíme, že tu nejde o jmenování
oýbrž o potvrzeni volby, neboť »Obchodní
Zádruha«, již Taušanovič právě založil, není
ústavem vládním, nýbrž akciovou společnost
občanskou, nad níž vládě přísluší jen právo
dozoru.
Walderseův
Angličan
Waldersee
Šanchaj
Srbsko
5
article
Založením »Obchodní Zádruhy« znovase
osvědčil tvůrčí duch Taušanovičův v oboru ná-
rodního hospodářství. Když byl v červenci m.r.
amnestován, po tři měsíce ještě byl upoután na
lůžko, tak velice bylo zdraví jeho podryto mu-
kami, které mu připravil Milan a vyvrhelové,
kteří se mu propůjčili za pomahače a katovské
holomky. Ještě v nemoci utvořil plán »Obchodní
Zádruhy« a jakmile se pozdravil tak, že mohl
zasednouti k práci a vyjiti mezi lid, přistoupil
k jeho provedení. Král Alexandr byl prvým,
koho Taušanovič do svého plánu zasvětil, kdo
mu porozuměl a schválil. Stanovy byly vypra-
covány, rychlo schváleny a občanstvo vy-
zváno k upisování akcií. Pro Taušanoviče
nemůže býti lepším zadostučiněním, nežli že
rázem bylo upsána suma 2kkrát větší, než bylo
zapotřebí. To je důkazem, že srbský národ za-
choval nezlomnou důvěru ku své nejlepší hlavě
v oboru hospodářství a nejpovolanějšímu vla-
stenci, aby politicky vedl tu stranu, ku které
se hlásí a s kterou vždy všecko dobré i slé
věrně nesl.
Milan
6
article
Doufáme, že blahosklonnosť krále Alexandr
k Taušanovičovi tímto potvrzením není vy
čerpána. V našich očích král Alexandr pře
Taušanovíčem pořád ještě stojí jako dlužník.
Ale král, vyprostiv se z osidel, nastražených na
záhubu jeho i srbského národa, zajisté neukáže
se úzkoprsým a pochopí, že místo takových
mužů, jako Taušanovič, není v žaláři, nýbrž
mezi nejbližšími důvěrníky a spolupracovníky
vladařovými. Mužů, jako je Taušanoviě, každý
národ má pořídku a každý měsíe, který mužům
takovým odňat jest ku plodně práci, znamená
ztrátu pro sám národ a zemi.
Smutné důsledky vlády americké na
souostroví filipinském. »Santinel«, vychá-
zející v Indisnopoli ve Spojených státech, ozna-
muje, že vyslovil se francouzský konsul v Manile
de Berard, v úřadní zprávě ke své vládě o po-
měrech na Filipinách takto:
»Skvělá budouenost, jakou r. 1898 Ame-
ričané zde v Manile i časopisy ve Spojených
státech obyvatelstvu Filipín slibovali, se nespl-
nila. Postavení Filipinců jest nyní mnohem horší,
nežli bylo dříve. Na místě slibované prosperity
v hospodářství, průmyslu a obchodu zde v
městě a na ostrově Luzonu, co vidíme dnesi
Orba jest povstáním a vojenskými opera-
cemi ohromena, majetek bývalých majitelů jest
zpustošen a zničen, poskytuje chmurný obraz,
při kterém s politováním vzpomínáme na dřl
vější periodu zemědělství, která byla sice primi
tivní, za to ale výnosnou.
Berard
Filipínec
spojený stát
Filipíny
Luzon
7
article
Co se obchodu a průmyslu týče, minu
celý rok, ve kterém jak velké tak i malé zá-
vody nemohly dělati žádné obchody. Tím hro-
madila se ztráta na ztrátu, z nichž se mnohe
obchody zotaviti nemohly a zanikly, kdežto země
jest zaplavena dobrodruhy, kteří síly národa
vyssávají.
Celní tarif zle tíží životní tepnu země
z něho vyplývající národohospodářský stav jes
nebezpečným jak pro zem, tak i pro obyvatelstvo
Zavládne na Filipinách politický klíd, aby
se mohla všecka odvětví polního hospodářství
průmyslua obchodu náležitě zotaviti? Odpověd
jest snadná. Evropané nemohou na to
ani zdaleka pomýšleti, že by mimo
Manilu a přístavy Iloilo a Ceb
mohli se v jiných místech usaditi.
Konkurence mezi výrobky Spojených stát
a oněch národů, které obchod na Filipinách až
dosud ovládaly, trvá již přes 18 měsíců,
přece se Američanům nepodařilo, získati pevnou
půdu, o níž mysleli, že jí získají bez značných
obulží.«
Pruské slavnosti.
Evropan
Američan
Filipíny
Iloilo
spojený stát
8
article
V Beršině slaví dnes a zvláště zejtra 18.
ledna s velikou okázalostí 200leté výročí pro-
hlášení Pruska královstvím. Stalo se tak v roce
1701, kdy dal se Bedřich III. až dolud (o
r. 1688 jakožto syn kurfirsta Bedřicha Viléma).
kurfirst braniborský, korunovati v Královci z
krále pruského, tak že od té doby jako král
Prusů zván byl Bedřichem I. Jest zajímavo
včasno vzpomenouti dnes toho, že toto po-
výšení své za království děkovalo
Prusko tehdejšímu králi českému
Leopoldu I., jenž byl současně tehdy i cí
sařem německým a jako takový přivolil k to-
muto povznesení Hohenzollerů o další stupeň
dynastický. Netrvalo to ani půl věku a jiný
Hohenzoller, vnuk Bedřicha I., se potomkům
Leopolda I. odvďěčil již za toto povýšení Hohen-
zollerů prazvláštním způsobem. Také širé lány
království českého poznaly citelně tento vděk
pruský. City, s jakými sledovati může každý
Čech slavnosti berlínské, netřeba vykládati a ni
nemění na tomto areiněmeckém rázu slavnosti
účástenství, kteréž přislibili a také uskutečni
někteří činitelé i — této říše. Jiné její kruhy
přinesly ovšem právě v salavnostní« tento den
jiný ještě hold mýslence pruské. Ryt. Sehönerer
přinesl jej dnes s »rytiřskou« — upřímnostl.
aby dokázal, že druhové jeho v pravdě nešil
hají už jen ke stolci královskému, kdys v Krá
lovci vztýčenému, nýbrž že k němu opravdu už
»schauen unverwandt«, jak zpříma doznal kdys
Bedřich III
Bedřich Vilém
Prus
Hohenzoller
Leopold
Ryt
Prusko
Královec
Čechy
9
article
pěvec umírněných německých — liberálů. Jestliže
ale Němcům rakouským srdce pookřívá při zvě-
stech o dnešní nádheře a zejtřejší slávě ber-
linské, dlužno doznati, že lid, skutečný lid
v samé řiši německé chladně sleduje tyto slav-
nosti a okázalosti dvorní, ba že jest dosti dalel
jich, ano, že přihliží k nim — platí to aspon
o veliké části oposice německé — s trpkostí
nelibosti. Po prvních známkách hospodářské de-
presse, po stále větším rozmachu militarismu
z osobního slavomamu pěstovaných dobrodruž-
stvích zámořských i velká část lidu německého,
ano i pruského dnes aspoň v duchu přiznává
si již, že co dřive jevilo se mu býti pýchou
slávou, stává se mu dnes — břemenem. Ovšem
část těchto zkušenosti trpkých zažil lid pruský
již za prvého krále svého, stůjž zde proto
také o něm a vládě jeho stručná aspoň zmínka
Němec
press
10
article
Bedřich I., prvý král pruský v létech 1701
až 1713, byl v mládí otcem zanedbáván a o-
strkován, tak že r. 1687, boje se otrávení.
uprchl do Kasselu. Podle ustanovení otcova mě
nastoupiti pouze v Braniborsku a ostatní državy
postoupiti bratřím, ale Bedřich I. prohlásil se
svolením eísaře Leopolda I. závěť za neplatnou
a odbyl bratry apanážemi. Z vděčnosti vrátil
císaři r. 1694 kraj svědbozimský, začež obdržel
nároky na Východní Frisy a hrabství limburské,
účastnil se vší brannou mocí ve válce s Lud-
víkem XIV. v l. 1689—97 a vypravil pomoené
sbory i proti Turkům do Uher. Oběti tyto při-
nášel ochotně, aby od císaře dosáhl svolení ku
povýšení vévodství pruského na království. Když
pak Leopold I. vyminiv si za to podporu Be-
dřichovu ve válce o posloupnost španělskou
r. 1700 království pruské uznal, dal se Be-
dřich I. r. 1701 v Královei koruno
vati a důstojnost tato byla na míru v Utrechlě
1713 od ostatních mocí uznána. Zdědiv
r. 1702 hrabství Mörs a Lingen, r. 1707 Neuen-
burg, koupiv od Saska hrabství tecklenburské
opatství kvedlinburské a nabyv říšského
města Nordhausen, rozšířil hranice říše své,
avšak neustálé války a lesk u
dvora, v němž si ješitný a nádhery
milovný král liboval, rozrušily
úplně finance a rozmnožily bern
útisky měrou neobyčejnou.
Tak bylo za prvého krále pruského
A bilance dnešní? V Berlině činí se seč jsou,
aby bilance ta ukázala se pro lid německý
stejně bědnou. Přes všechen přepych desítitisíee
nejvyšších a přes všechnu vnější slávu.
Leopold
Turek
Kassel
Braniborsko
Uhry
Mörs
Lingen
Neuen
Sasko
Nordhausen
Berlín
11
article
Jak se provádí „úřadní“ sčítáni lidu.
Jak se provádí „úřadní“ sčítáni lidu.
Úřední sčítání ve zněmčeném území chýl
se ponenáhlu ke konci, leč stesky a nářky do
nezákonného jeho provádění a na surové násil
německých domácích pánů, sčítacích komi-
sařů i obecních úřadů neustávají. Orgán praž-
ského místodržitelství přinesl sice před několik
dny pokyny, jak se má prováděti sčítání cestou
zákonnou, avšak tím nenastala pražádná
změna v nezákonném řádění německých obcí
proti našim krajanům. K jediné skutečné radi-
kální nápravě, totiž k novému provádění sčí-
táni nestrannými zeměpanskými úřadníky na
útraty oněch obcí, kde nesprávnosti a případy
násilí a nátlaku zjištěny budou, se asi vládní
orgány neodhodlají. Zatím musí krajané naši
připravovati se k výdatnému využití § 26. zák.
o sčílání, jenž i jednotliveům a tím spíše dů-
věrníkům menšin dává právo nahlížeti v knihu
sčítací a žádati za úřadní vyšetření a opravu
zjištěných nesprávnosti. Doporučujeme krajanům
našim použíti práva tohoto co nejvřeleji. Vždy
nesprávností a nezákonnosti zjištěno již nyní
množství převeliké a nemožno v každém pří
padě využiti práva stížnosti na hejtmanství
I tam, kde již sčítání s využitím všeho násil
provedeno, snaží se mnohá města německá ještě
dodatečným nátlakem snížiti počet přihlásivších
se Čechů.
V čele těchto měst jsou Litoměři ce
kde v ponděli dne 14. ledna (čekalo so až po
volbách v městské kurii !) roznesli zřízene
městského úřadu zdojšího všem Čechům na sta
oznámení podepsaných vlastnorněně starostou
města drem. Funkem v obálkách, opatřenýeh
jmenem Čecha.
Vyzvání ta, o nichž jsme se již zmínili
zaslána všem Čechům zdejším, úřadníkům
živnostníkům atd. přihlásivším se k obcovac
řeči české s příslušným doplněním litografova-
ného textu dle stavu adresáta.
Čecho
Funk
12
article
Máme v rukou jeden exemplář zaslaný
státnímu úřadníku zdejšímu, jenž zní v do
slovném překladu takto:
»Panu N. N. v Litoměřicích. V ohlašo
vacím listě při sčítání předloženém jest u Vašt
osoby rubrika »obcovací řeči« zápisem »česká-
vyplněna. Dle přesvědčení naše h
jest toto udání nesprávné, poněvadz
zaměňujete pojem sobcovací řeči« s národnosti
a poněvadž jakožto státní úřadník v ně me-
ckém () úřadě v Litoměři cfeh.
v němž pouze německá řeč jes
řečí služební, výhradně této řeč
užívati musíte, a též ve styku
s obyvatelstvem města převaho
německého uživáte. S poukazem na
8 30. předpisů o provádění sčítání vyzýváte se,
byste na zdejším úřadě do 3 dno
ústně prohlásil, zda na tomito při-
hlášení svém trváte.
Současně oznamujeme Vám, že setrváte-
na tomto nesprávném udání, bude proti Vám v
smyslu § 30. předpisů o provádění sčítání uči-
něno u c. k. okr. hejtmanství přislušné ozná-
mení. Nepodáte-li do 3 dnů prohlá-
šeni, budeme za to míti, že jiste
srozuměn s tím, by oblcovacl řie
»české« na »německolu« oprawven
byla a bude oprava ta ce sltou
úřadní opravena. Purkmistrovský úřad
v Litoměřieíeh. Purkmistr: dr. Funke.
Člověk žasnouti věru musí nad nestoud-
ností, s jakou městský úřad litoměřický osobuje
si samovolné proti všem předpisům zá-
konným opravovati sčítaci arehy i nad odvahou
vyhrožovali oznámením tomu, kdo užil práva
zákonem samým mu daného a přihlásil se
k české řečí obcovací.
Jak vidno, nemělo poučení místodržitelského
listu na p. dra. Funka a ostatní Němce v Čechách
ni nejmenšího účinku.
Však jako provádí nátlak litoměřický purk
mistr, tak jej provádí i starosta každé nej
zapadlejší vísky německé.
N N
doktor
Funke
Funk
Němec
Litoměřice
Čechy
13
article
V obci Chlumu u Chabařovic, jež m
dobrou třetinu Čechů, měl jeden úřadník od-
vahu, přihlásiti se s obcovací řečí českou.
Nacionální starosta obce dal si ho ihned za-
volati na obecní úřad a začal nejprvé »úřadně-
vysvětlovati pojem obcovací řeči, když však
dotčený úřadník prohlásil, že svoje »böhmisch«
nezmění, začal ostřejší toninou, aby prý se
styděl, zde v německé obci hlásiti se k české
obcovací řeči, prý je v obci dosti Čechů
a přihlásili všichni německou ob-
covací řeč a že předvolaný úřadník bude
jediný, který učinil výminku; tím prý však
český národ nezachrání. Skončiv takto úřadní
jednání, uznal za hodno dodati též něco, jak
výslovně podotkl, soukromě. Kultura jeho ná-
roda z něho vyšlehla plnými proudy a sprosté
nadávky v nesčetných variacích plynuly z jeho
úst, na konec pak hrozil, že úradní ka
udá na okr. hejtmanstyl a udání to
prý půjde až k minisťerstvu. Nelze
se pak diviti, že při takovém nátlaku podlebl
ostatní Čechové v historickém městě Chlumu,
většinou to odvislí dělníci a živnostníci . ..
S nevídaným nátlakem a nezákonostii
zjednávají si spravedlivá úřadní data sčíta
Němci v Krásném Březně u Ústí n. L
Obecní úřad vysílá svoje německé komisařea
ti nutí český lid všemožnými hrozbami a pře-
mlouváním, by dal se zapsati s obeovací řeči
německou.
Sčítací archy Čechů, u kterých se hrozbám
sčítacích komisařů nepodaří dociliüi zápisu obco-
vací řeči německé, zasílají se jich zaměstnava-
telům s příslušnými pokyny, ti pak je vyplní
dle vůle obeeního úřadu obeovací řečí n ěme-
ckou a hrozíce výpovědí donut
každého, by je poďepsal. Celou řadu
takovýchto případů zjistili jsme v cukrovaru
v Krásném Březně, kde tímto způsobem
pracuje p. ředilel Jos. Gros.
Čecho
Němec
Gros
Chlum
Chabařovice
Krásný Březno
Ústí
Jos
obecní úřad
14
article
Moric Heller, přednosta překladišťě státn
dráhy v Krásném Březně, oblíbil si v jiném
způsobu nátlaku: dává podepsati a rchy
prázdné, nevyplněně, kdo pak odpírá
podpis, hrozi mu propuštěním z práce
podepsané archy pak si vyplňuje s ám. Kde
pak ani tyto cesty nezpomáhaji, dává si obecn
úřad předvolati nepoddajného Čecha a za pří-
valu nadávek hrozí mu, že arch vy-
plněný německou řečí obeovae
podepsati musí, sice prý ho daj
odvésti četníkem a bude prý tal
dlouho sedět, dokud nepodepíse
Také budou sčítací data v Krásném Břežně
v Úslí n. Lab. podle toho a nestane-li se ná
prava, nezbude z dobré polovice českého oby
vátelstva zde bydlícího více než nepatrné pro
cento.
V obvodu ústeckého hejtmanstv
slaví násilí německé při sčítání všude své tri
umfy. Tak i v Tronicích a v Předli
cích, kde počet Čechů dosahuje téměř polo-
viny všeho obyvatelstva, odpovídali sčítací ko-
misaři těm, kdož hlásili se s obeovací řečí če-
skou, že »0 to prý se tu nejedná, jde jen o to
mnoho-li jest zde lidí«, ostatní prý se vypln
na obecním úřadě. Arci ti, kdo se nehlásil
sami, vůhec nebyli tázáni po obcovací řeči.
V Žernosekách u Lovosic provedi
ve dvoře hr. Sylva-Tarouccy sčítání hospodářský
adjunkt Schöller, jenž zapsal všech 3e
Čechů ve službách hraběcích zaměstnanýeh
jako Němce, ač mnozí ani slova německého
neznají; když pak šafář Hybler proti tomu pro-
testoval, byl příkře odmítnut.
Zajisté že majitel panství nemá tušení, jal
jeho úřadníci znásilňují jeho pracovní lid. —
Heller
Čecho
Taroucca
Schöller
Němec
Hybler
Krásný Březno
Laba
Žernoseky
Lovosice
15
article
Sjezd slovanských studujících
v Praze r. 190i,
Sjezd slovanských studujících
v Praze r. 190i,
Letošního roku bude konán v Praze slet
Sokolstva českoslovanského, který bude jedním
z největších v Evropě kdy pořádaných. Vezme-
se zření k pořádku, kázni a stejnosti kroje so
kolského, jak slavnostního tak i cvičebního
může se směle říci, že bude to slavnost dosu
nevídaná.
Turnéřské slavnosti v Drážďanech, Mni
chově, Bonnu atd. byly sice počtem účastníků
větší, což při poměru říše německé k našemu
království snadno se vysvětluje, však pořádkem,
kázní a stejností úboru daleko sletům našeho
Sokolstva rovnati se nemohou.
Lelošní cvičiště bude upraveno pro 600
cvičenců. Při tomto počtu cvičenců může se
tudíž dle dřívější účasti souditi, že shromážd
se v Praze na 9000 Sokolů v kroji. Účastenstv
slovanských i jiných hostí bude také mnohem
větší než bylo dříve.
Potěšitelno jest zejmena, že tentokráte to-
těř veškeré význačnější časopisectvo slavjanské
přineslo již o tomto velikém sletu českoslovan
ského Sokolstva obšírné zprávy, ano cele
články.
Zvláště byly to: »Hooe Bea«, »Ho-
«, »«, »C«, »Cp ,
ruský vojenský list »Pyccru Hua«, »Sla-
vjanský Věk«, »Bof. Btermtr«, »Tygodnik
illustrowany«, »Gtos Narodu«, »Gazela Naro-
dowa«, »Kuryer Warszawskí«, »Kanra3 H Cpe
laa ABná«, záhřebský »Obzor«, »Slovenski Na-
rod«, »Narodni Noviny«, »Husa, »Slovenski
Denník«, »Cnópa K«, »Hamburger
Nachrichten« atd.
Hu
Tygodnik
Gtos Naroda
Hus
Slovenski
Praha
Evropa
Drážďany
Bonn
Nara
Kanr
Sokol
Hooe Bea
Kuryer Warszawskí
16
article
Slet tento nesmí tudiž býti považován širší
veřejností českou za nějakou vnitřní slavnost
Sokolstva, nýbrž za slavnostní projev české ju
nosti a české mužnosti, tedy za slavnost celého
národa českoslovanského.
A zviášté naše královská Praha musí po-
jati slet Sokolstva českoslovanského za slavnost
vlastní a hleděti, by prospěch mravní i hmotný,
který z návštévy tolika slovanských i jiných
hosti jí kyne, byl co možná největší.
Jak ze soukremých dopisů možno uvésti,
vypravi se k slavnosti této zvláště mnoho ru-
ských hostí a sice celé výpravy: z Kijeva (při-
činěním rodáků našich ředitele Petra, prof. Po-
spíšila, Červeného atd.), z Oděsy, z Moskvy,
z Petrohradu (přičiněním Vaclika, Sokolovaa
Novotného), z Tiflisu, Žitomíru atd.boq o
oPořadatelstvo snaží se, aby po dobu sletu
poskytovala naše královská Praha co možná
nejvíce přítažlivosti a v té příčině zasluhuje
návrh slováckého studujícího M. Ivánky, uve-
rejněný v posledním číslé »Slavjanského Věkue,
de
zvláštní pozornosti.
V době sletu všesokolského budiž konán
v Praze i sjezd slavjanských studentů, nebo
události na pařížském sjezdě Mezinárodního
spolku studujících (Corda Fratres, Fédération
internacionale des etudiants) dokázaly jasně, že
slovanským studujícím nad míru jest potřebné.
spojiti síly své v boj za slovanskou věc.
Studentstvo, jako živel dojmům nejpřístup-
nější, který živě pojímá myšlenky doby, má
v prvé řadě se Sokolstvem snažiti se tužitia
šířiti duševní slovanskou vzájemnost.
Petro
Červený
Sokolovaa Novotný
Corda
Praha
Kijev
Moskva
Petrohrad
Vaclik
Tiflis
mezinárodní spolek studující
17
article
Románští studující, kteří jsou si přece ne-
poměrně více vzdáleni, založili právě Jednotu
latinských studujícíeh. Do ústřed-
ního výboru byli voleni předsta vitelé studentstva
francouzského, italského, portugalského, brazil-
ského, rumunského atd. Za předsedu zvolen
Durand, redaktor »El Mundo Latino«, kterýžto
list stal se orgánem tohoto sdružení románských
studujíeích.
U nás studentstvo nyní sladce dřímeee
vzpominkách na bývalou studentskou slávu
Dnes studentský spolek náš, nesoucí hrdý název
»Slavie«, počíná si způsobem opravdu bědným
Zdá se, že »Slavie« má již i německý jazy
za dopisující, neboť žádala v těchto dnech re
dakci »Slayjanského Věku« za zasílání bezplat-
ného čísla — německy.
Reďakce vhodnou dala odvěť: »I ně
v pravě-li redakcia dumat, čto darovoj exem
plar, o kotorom vy prosítě, budět ostavat v vaše
čitalně nerazrězanným ?«
»Slavia« i německij jazyk perepiski — etc
contradietio in adjecto «
Než vraťme se k návrhu slováckého stu-
denta v naději, že v Praze mezi studentstvem
»ještě slovanský duch zíje«.
»My Slavjaně, rozsekaní politickými hrani
ciami, my eště sůrnejšie potrebujeme spája
svoje sily, aby vedeli sme vzdorovať nepritelom
a dvihať seba, než Romani.
My slavianskí študenti máme byť též jedným
spojivom všetkých Slavianov, my máme dokázat.
že tvoríme jedno telo, jednu silnů rodinu
Germánski a latinski študenti už utrorili svoje
Bundy a Unie, len my Slaviani meškáme, ač
práve nám je »Tlum« petrebnejšia a len u ná
má pravý smysel«
Účel tlumu by byl: pracovat každý dle
svých schopností a sil za dobro a práva ostat-
ních ujařmených větví slovanských, vzájemně
se podporovat duševně i hmotně v boji i obraně
proti germanisaci a maďarisaci.
Durand
Romanus
Praha
El Munda
Slavia
18
article
Slovácký student píše dále: »Za návrh
tento jinak než žurnalisticky, my slovenski štu-
denti praeovat nemožeme, veď my nemáme nie
len university, ale ani len jednej strednej školy.
Preto obraciam sa s týmito riad-
kami na študentov pražskej, nám
najbližšej university, aby oni
uskotočnili dielo, svolajúc do
Prahy sjezd študentov všetkých
slavianskych národností.«
Spolčování drobných sil v jednu velik u
jest příznakem naší doby, veškeré práce, poli-
tiky a hospodářství. V tomto znamení utvořily
se Státy severoamerické, Německo i Italie,
osvobodili se balkánští Slované a v tomto zna-
mení rozdrobil je Bismark, aby nezmohutněli,
v tomto znamení pak zvláště mohutní i sílaa
moc národa israelského. Všecko okolo nás
spolčuje svoje síly, jen my »rozkydaní Slávové«
odpočíváme, lenivě divajíce se na svět, který
hledí nás užít ku svému cíli, vtopit nás d
své krve, ztučnět z našeho masa.
Návrh jest krásný a doba sletu všesokol-
ského jest právě ta nejvýhodnější. Studentstv
slovanské vedle krás a památek, jež Praha naše
skytá každou dobu, uvidí při sjezdu svém i vý-
květ českého mužstva, pozná snahy a eíle So-
kolstva a na cvičišti spatří divadlo, o jakém se
mu snad nikdy nesnilo.
Jsme přesvědčeni, že studentstvo české
uchopí se živě ťohoto návrhu a uvede je
J. V. Alexander.
ve skutek.
Slovan
Sláva
Studentstv
Alexander
Praha
Německo
Italia
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera schůzi tři hodiny
trvající, ve které byla celková politická situnee
ve všech směrech vzata v bedlivou úvahu.
V příčině budoucí taktiky na radě riěské usnesl
se, že vzhledem k usnesení sboru zemských
důvěrníků ze dne 16. prosince m. r., zachovati
třeba heslo volné ruky. Klubu poslaneckému
zůstaveno, aby kroky své zařídil dle daných
poměrů. — Mimo to jednáno bylo o chování
se pp. poslanců dra. Kloučka, Hyrše a Kožmína
a usneseno vysloviti největší podivení nad jich
jednáním, které nelze srovnati s povinnostmi
upřímných členů strany.
Hyrš
Kožmín
národní strana
20
article
— Hrr na Čechy ! Následky velice slav-
ného vítězství agrárníků a spojených s nimi
národních dělníků, již vypipláni byvše na mla-
dočeských prsou, výdatnou jejich pomocí při
volbách zvítězili a nyní po straně svobodomyslné
blálem házejí, již se dostavují. Doporučovali
bychom těm politickým mudrcům, aby přečtli
si, co píše »Neue Freie Presse« na adressu
vlády. Jak ji důtklivě vyzývá, aby naproti
Čechům, kteří druhdy tvořili v parlamentě
i doma jednotnou falanx, nyní, když jsou
rozštěpeni ve tři, vlastně ve čtyři tábory,
se zmohla k energickému činu a aby
využitkovavši této výhodné situace, s největší
rozhodností a bezohledností postavila se proti
nim v zájmu státu a dokázala, že rozpuštění
říšské rady bylo zároveň spásou říše. Teď prý
jsme na vládu — píše vídeňský list — mnohem
více odkázáni, než v době, kdy mimo klub
stáli jen dva poslanci. Teď příležitost
zatt nám ve hruď spárý a zatočit s námi
podle zásluhy! . . . »Neue Freie Presse
ve své orientálně živé fantasii ovšem jinaksi
poměry v Čechách představuje, než jaké ve sku-
tečnosti jsou a proto význam agrárniekých a ná-
rodně sociálních vílézství velice přeceňuje, jinak
by takové rady panu Körbrovi nedávala. Pre-
devším by měla věděti, že jsou jísté věci, které
v Čechách jsou politickými axiomaty a na nichž
něčeho měniti nesmi se odvážiti žádná strana
neb stranička. Jestliže u Němců je totožná strana
s národem, neplatí to u nás. V našem národé
může býti stran cokoli a jakékoli, v ji s tsý ch
věcech a právě v těch, jež Němcům
a vládě nejvíce překážejí, budou
vždy zajedno, Ve věcechy ktere
kuždá strana čes ká, chie e-l i v ů be
lnso
Čecho
Körbr
Němec
Čechy
Pre
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
el
21
article
českou být a zůstati, do svého in-
ventáře přijati musi, ani rozdílu
a různosti v našem národě býti ne-
může. Seslabování bojovné strany ve chyíli
nejvážnější je nepopíratelnou chybou taktickou
i kdyby nemělo za následek nic jiného, než že by
vzbudilo domnění o menší způsobilosti nepřítelově
ku vzdoru, však na štěstí na místě tom, kde by
»Neue Freie Presse« nejraději zasadila páku,
jsme nepřístupní a tvrdí, jako kdykoli jindy.
Nechť jen pan Körber to zkusí. Má v moci
národ náš pronásledovati a týrati, však aby
semu podařilo zjednati bez uspo-
kojení národa našeho pokoj a po-
řádek v této říši, myšlenkou tou
ať se ani nezanáší. K tomu desel ze
řady vystouplých franetireurů mu nedopomůže.
Mohlo by se mu, kdyby poslechl rady » Nene
Freie Presse«, státi ovšem to, z čeho by neměl
pán i tento list ani nejmenší radosti: že by se
řady české potom, když by nebezpeči bylo
makavé, opět zcelily. Bylo by vůbec dobře,
kdyby naši odpůrci neposuzovali šablonovilě,
co u nás se děje, dle svých vlastníeh názorů.
Čím u nás strana? Prospěchem všeho národa
se říditi cheeme.
Körber
Frei
Neue Frei Presse
22
article
— Jak opatřeny jsou naše hospo-
dářské zájmy. Pruskému sněmu, jenž se byl
právě sešel, podána byla opětně tak zvaná
»předloha průplavní«, v níž žádá vláda bezmála
půl milliardy marek na zřízení nových
vodních vnitrozemských dráh a na rozšířenl
a úpravu průplavů již trvajíeích. Chce spojiti
především Rýn a Labe průplavem, dále Odru
se Sprévou a uzpůsobiti některé větší řeky pro
plavbu s velikými loďmi. Zajísté jde o to,
aby Berlín vodní dráhou povznesen byl na ně-
mecké emporium. A co u nás, kteří vyvážimne
v ohromném množství tak zvané zboží hro-
madně, jako uhlí, dřiví, obili atd.? Jak pokro-
čila například stavba průplavu dunajsko-vltav-
ského? Aneb stavba na úkor náš mnohem více
favorisovaného průplavu dunajsko-oderského
Velkých anket, schůzí, výletův s bnnkety i bez
banketů uspořádáno sice již dost, ale ke svému
uskutečnění projekt ten či onen zásluhou vlády
neučinil ani kroku. Co bylo vykonáno —
mnoho toho není, neboť i v tomto případě z
málo peněz málo muziky — stalo se přes iko-
stejnost a nevšímavost vlády. Potom se divnie,
že za cizinou pokulháváme. U nás stavba ně-
kolika stavidel na zplavnění řeky v dělce něko-
lika kilometrů rozpočtena na dlouhá léta, z toho
vypočitejme, kdy budeme míti v Čechách prvnl
průplav. Snad se ho naši vnuci dočkají, ne-
bude-li v módě již — parlamentní obstrukče.
Spréva
Berlín
Čechy
23
article
— Nízké pomluvy. Není zvýkem našlm
a potom nemáme k tomu ani místa, ani času,
obírati se s všelikým tím klevetnictvím a po-
mluvami, jimiž snaží se jistí páni povznésti svůj
»politický směr« na úkor nenáviděné jimi ná-
rodní strany svobodomyslné, abychom ale cha-
rakterisovali způsob boje, jímž vedoucí strana
má býti poškozena a zostuzena, chceme se vý-
jimečně u jednoho takového plodu krásné duše
zastaviti. Národní straně svobodomyslné vytýká
se v jednom z odštěpenských lístečků, že prý
za tak zvaného ministerstva Thun - Kaizlova
byla ministerským chefem vypracována osnova
všeobecného jazykového zákona, kterým krá-
lovství české bylo rozděleno na pět pásem, což
prý neznamená nic jiného, než že za vlády té
uzavřené německé území definitivně bylo uznáno.
Thun
Kaizlův
24
article
Potom že prý se tají zejmena jeden paragrat
z této osnovy, a sice bod pátý, v němž prý
státní němčina výslovně byla uznána, neboť prý
se tímto paragrafem stanovilo, že jazykem všech
ústředních úřadů uvnitř i pokud se týče obeo-
vání na venek má býti výhradně němčina . . ..
Poněvadž tedy za ministerstva, v němž zasedalo
vedle jednoho Čecha a jednoho Poláka šest Němců,
odborný chef z ministerstva vnitra pověřen byl vy-
pracováním jazykového zákona, který by byl dojista
nikdo z poslanců neschválil, má býti zodpo-
vědna strana. Za ministerstva Thunova se při-
hodily uvnitř i zevně ještě jiné věci, za něz
převzíti zodpovědnost by se strana svobodo-
myslná řádně poděkovala. Bůh ví, jak si do-
tyčný pán, jenž této kalumnie je původcem,
sestrojil příčinnou souvislost mezi stranoua
dílem Stummrovým? Kde kdo mezi poslanci
neb mluvčími strany, jenž byl by se vyslovil pro
osnovu Stummrovu, kterou, mimochodem řečeno,
v jejím autentickém znění až na tři neb čtyři
poslance české nikdo nepoznal? Také se nikde
v nějakém sboru národní strany svobodo-
myslné o této předloze nejednalo a nikdo ne-
měl ani příležitosti se o ní vysloviti. Imputovati
ale národní straně svobodomyslné, z toho dů-
vodu, že pan Stummer paragrafoval některá usta-
novení jazyková, že národní strana svobodo-
myslná nebo její vedení bylo za Thuna pre
uznání uzavřeného německého území a že bylo
pro uzákonění německé státní řeči, je perfidie,
kterou věru jen ti největší hejlové v národě
českém, o jakéž v něm ovšem nikdy nebylo
nouze, dali by se lapiti. Nedivili bychom s
ostatně, kdyby jednoho dne za zradu bylo
straně svobodomyslné počtěno, že vůbec má
za to, že jsou Němci v Čechách.
Čecho
Polák
Němec
Thunův
Stummrův
Stummer
Čechy
strana svoboda
národní strana svoboda
25
article
— Jednomu z agrárnických vůdců
dostalo se cti, býtí interviewováno spolupracov-
níkem »Bohemie«. Agrárník svěřil se mu, jak
»vítězně« zamýšlejí v příští radě říšské se cho-
vati. S oslatními »Nemladočechy« prý sestonpi
se ve volné sdružení, což přirozeno, poněvadž
pány nespojuje nic jiného než společná zášt
proti straně svobodomyslné. Do mladočeského
klubu prý se nepřihlásí, leda že by k tomu
byli vyzváni a teprve po tom, až by se jim
dostalo zadostučinění za urážky a osobní útoky
na ně v době voleb podníkané. Zejmena prý
žádati budou satisfakci za podezřívání pana
Práška, o němž prý nestranná vyšsiřovacínko-
mise dokáže, že nejen se nedopustil žádného
skutku nepočestného, nýbrž při nakupování skotu
ještě aspon tisícovku přidal ze svého. Páni na
vyzvánl ze strany svobodomyslné, aby do klubu
vstoupili, čekati budou darmo. Podivno, že pan
Prášek, který nyní teprve provésti zamýšlí, co ne-
provedl před volbami, byl by snad ještě vice
hlasů obdržel od těch, kteří věří, že jemu
panu Kubrovi se podaří paralysovati účinky
světového trhu obilního, nemožnou učiniti bur-
sovní spekulaci s obilím a rolnika zbaviti bře-
men, pod nimiž jest mu úpěti. Nechť ale má
se na pozoru před svými nejbližšími spojencí —
sociálními dělníky. Ti asi sotva budou pánům
zgrárnikům pomáhati, aby ceny obilí a chleh
Prášek
Kubr
Bohemia