Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIY.

2

V Praze, v pátek 23. dubna 1909.

Praha

3

v aeoon vdloliil

4

ožijov st

5

Číslo 112.

6 article

Ha ranní a večerní listy předpláci V Praza v aministraci: na ulčste na ctvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou nn piěsie . . . 2 K 54h na čtvet leta . . . . 7 K 62h ve Hlislkáchá na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou na dvr iela: . . . 2 K onh dvojí zásilkou na méstu. . . . na ctvrt iota . . . . 11 k e na měje

NN

7 article

ecerní dání. V drobném prodejí ae ranní čislo o sobě večerní . . . . . . . za 4h Va filšlkách na venkově ranní cislo . . . . . . ob večerní. lnseráty platí se hotově ns předl. Předplscení a inserty přijímá adnunistrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se též redakr liskárnu n skpiodics Národnich Listů- Rukopisy se novraceji.

Virginie

8 article

do vala s lvošlu a a teopeu

9 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Uherská banka a ministerská krise. Z Pešti, 23. dubna. Kromě strany neod- vislosti bude v ponděli zasedati také stran ústavní, aby zaujala stanovisko k demi si kabinetu Wekerlova. Hr. Andrássy podá v této konferenci potřebné objasnění. Pravděpodobným jest, že také strana li do- vá bude míti týž den konferenci. Z Vídně, 23. dubna. »N. Wr. Tgbit. « char- akterisuje takto stanovisko koruny k olázce bankovní: Koruna trvá na tom, že koalice jest povinna napřed záv a z ky paktem převzaté vyplniti, to jesl prověsti volební reformu dříve, nežo otázkách v paktu obsažených, tedy takév olázce bankovní, může býti jednáno. Doku nebude v Uhrách provedena vo- lební reforma, nechce koruna dá- ti souhlas k nějakému novému vládnímu programu. Pokusy domocí se nového paktu rozbily se tedy zároveň s pro- jektem kartelově banky. V uherských vládních kruzích považnje se prý situace za naprosto ztracenou. Jsou obavy, jak se věci v budouenosti vytváři. Čeká se, že krise bude neobyčejně dlouhá a nikdo neví, v jakém směru se rozřeší. Rakou- ská vláda svoje odmitavé stanovisko proti kar- telové bance podrobně uherskému kabinetu odůvodnila. Tuto motivaci oznámí kabinet We- kerlův parlamentu. Proslýchů se, že také baron Bienerth v rakouské říšské radě o bankovním jednání promluví a vyloží příčiny, které vedly rakouský kabinet, aby setrval na zamílavém stanovisku. Usnesení rakouské vlády stalo s jednomyslně.

Andrássy N Wr Bienerth Pešť Hradec Vídeň Doka Uhry uherský banka

10 article

nt j Výbor pro sociálni pojišťování. Z Vídně, 23. dubna. (Telefon. zpr. „N. L. Dopoledne sešel se v poslanecké sněmovně vý- bor pro socilální pojišťování. Před- seda posl. dr. Buzek nemohl se dostaviti a předsedal místopředseda posl. Eldersch. Re- ferent posl. Drexel podával svůj obšírný re- forát k vládním předlohám. Do debaty, která s rozvinula, zasáhl také min. vnitra bar. Haerdt- Schůze byla o polednách přerušena a bude v n odpoledne pokračováno.

doktor Buzek Drexel Vídeň Re

12 article

Z Vídně, 23. dubna. (K. k.) Odborový přednosta a bývalý správce ministerstva finaneh svob. pán JorkaschKoch dnes ráno 3. hod. zemřel. Z Vídně, 23. dubna. Zemřelý sekční chel mimo službu v ministerstvu financí bar. Jor kasch-Koch, který zde včera u věku 61 lei zápalem plic zemřel, byl dvakráte správcem ministerstva financi. Skulečným ministrem, ač to bylo jeho vroucím přáním, se nestal ani po prvním kabinetu Bienerthově, sestávajícím ze samých správců. Bar. Jorkasch-Koch těžce nesl že mladší kolega bar. Haerdtl stal se ministrem vnitra, kdežto on ministrem financí jmenován nebyl. Byl správcem tohoto resortu již za pře- chodného kabinetu Wiltkova po propuštění Cla- rýho v posledních měsících r. 1899. Jorkasch- Koch pocházel ze staré polské úřadnícké rodiny a politicky nikdy nevystupoval. V parlamente se těšil značným sympatilm. Jazyková shoda pro Dalmacii. Z Vídně, 23. dubna. Dohoda, klerá byla včera uzavřena v otázce jazykové mez chorvatskými a jtalskými po sl an

JorkaschKoch Jor Koch Bienerthův Vídeň Jorkasch Dalmacie

13 article

ci z Dalmacie, obsahuje tři věci: 1. Vnějš úřadní řeč v Dalmacii bude chorvatská — výjimku tvoři jenom 5 měst, kde jsou krajské soudy: Zader, Split, Šibenik, Dubrovník a Ko- tor a kromě několika měst u moře, kde nápisy. vyhlášky a podobně budou v obou zemských jazycích; 2. vnitřní úřadní řečí s něko- lika málo výjimkami jest výhradně ch or- vatština. Nová ustanovení o ja zy- kové praxi budou vypracována vydána cestou nařizovací. Cesta tato byla požadavkem Chorvatů. Na skončené po- radě o otázce jazykové započalo také již jed- nání o dohodě ve věcech železnič- ních, četnických a plavební ch. O těchto věcech však doposud nestalase žádná definitivní dohoda a bude o nich jednáno ještě na poradách zvláštních. Magistrátům zůstanou vojenské agendy. Z Vídně, 23 dubna. (K. k.) »Fremdenbltt.« píše: Zprávy listů, v poslední době několikrále se vyskytnuvší, že vláda hodlá odňati městským magistrálům v Praze a v Liberci vojenské agendy ve přeneseném oboru působnosti, jest jak určitě můžeme ujistiti, naprosto bezpod statna. Úmyslu takového vláda vůbec neměla.

Chorvat Fremdenbltt Dalmacie Split Šibenik Dubrovník ko Vídeň 23 duben Praha Liberec

14 article

Slovanský sjezd. Z Petrohradu, 22. dubna. (K. k.) » P. t. a.« sděluje: První odbor slovanského sjezdu usnesl se na těchto thesích: Jest žádoucí, aby všechny otázky, týkající se politiky slovanské v Rusku, byly rozhodovány v dohodě s veřej- ným miněním. Politické rozdělen oboru vlivu na Východě mezi Ra- kousko-Uherskem a Ruskem mus přestati. Sjezd vyslovuje naději, že annex Bosny a Hercegoviny nebude národní sebevě- domí národa srbského utlumeno a že a uto- nomie Rakousko-Uherskem slí- bená bude annektovaným provin- ciím skutečně dána. V oboru vztahů mezinárodních jest žádoucí z ach o vání do- hody anglicko-francouzko ruské. Za účelem rozřešení otázky slovans ké jest nutno, aby Rusko ve své vla s tní domácnosti přešlo k politice slo- vanské. Základ k tomu musí býti položen tím, že Polákům v jejích ethnogra- fických hranicích se propůjčí autonomie, správa zemstev a měst, při čemž bude vzat zřetel na ochranu zájmů obyvatelstva ruského v tomto území. Posílení Ruska je hlavní podmínkou svobodného rozvoje všech národů slovanských. Spory mezi ná- rody slovanskými musí přestati na základě uznáníkulturních a národních práv každého jednotli- vého národa jako rovnoprávně ho člena všeslovanské rodiny ná- rodů. Sjezd vyslovuje se pro revisi po- méru ruskopolského na zminěném zá- kladě a to uvnitř Ruska i mimo Rusko. Německý korunní prino v Rumunsku. Z Bukurešti, 22. dubna. (K. k.) Německý korunní prine prohlédl si dnes dopoledne čtvrtý rošiorský pluk, jehuž majitelkou je choť dě- dičného prince následníka trůnu. Odpoledne by korunaí prine přitomen při koňských dostizích. Odpoledne byl nspořádán na počest hosta u dě dičného prince následníka trůnu ples. Král Karol propůjčil družině korunního prince Bedřicha Viléma vyznamenání

Polák Karol Bedřich Vilém Petrohrad Rusko kouskoUhersko Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Rumunsko Bukurešť

15 article

Italie a trojspolek M. Z Frankfurtu n. M., 23. dubna. (Zvl telegr »N. L.«) Řimský dopisovatel »Frankfurter Zeitungu« sděluje telegrafieky, ze dle jeho in- formací rozhodující politické kruhy italské na to nepomýšlejí, aby Italie z trojspolku vystou- pila. Na severu přičítá prý se nastávajíeí schůzi anglického krále s králem Viktorem Emanuelem přilišná důleži- tost. Vzhledem k této návštěvě dlužno připome- nouti, že při poslední schůzi anglického krále s králem Viktorem Emanuelem v Gaetě angli- cké návrhy na osamocení Německa Italií byly odmítnuty, což mělo pak za následek chladnost. ba posléz i přetrumfnutí Tittonových zprostřed- kovacích návrhů angliekou vládou v nedávné rakousko-srbské krisi. Castro na cestách Ze St Nazairu, 23. dubna. (K. k.) Ná sledkem nepříznivého počasí přistane poštovn loď »Versnilles« teprve zejtra. Proslýchá se, ž Castro se odebral do Španěl. Ze St. Nazairu, 23. dubna. (K k.). Na kladní člun »Versailes«, na němž nalezá se Ca stro, sem připlul. Žádné vojenské přípravy v Řecku. Z Alhén, 23. dubna. (K. k.) Ag d' Athenes sděluje: Zprávy šířené v tisku zahraničním o vojenských přípravách Řecka jsou naprosto smýšleny. Řecko nikdy nepomýšlelo upustiti od svého pokojného stanoviska.

Italia Emanuele Tittonový Castro Španěl Frankfurt můj Gaeta Německo St . Nazair Ca Řecko Alhény St Nazair Aga d ' Stones Italia

16 article

Nezávislost Bulharska Ze Sofije, 22. dubna. (K. k.) Dle zpráv s kompetentní strany koná se mezi signatárními moenostmi smlouvy berlinské vyjednávání, a by formální uznání neodvislosti Bul- harska bylo společně vysloveno Z různých důvodů možno souditi, že též Ně- mecko a Rakousko-Uhersko budou souhlasití se společným uznáním, protože jsou dostatečné zá- ruky, že společnost východní dráhy bude uspokojenl a. Z Říma, 22. dubna. (K. k.) Jak »Agenzi Stefani« sděluje z Londýna, oznámí mocnost souhlas k uznání království bulharského, jakmile dostanou sdělení o uskutečněné dohodě mezi Ruskem, Tureckem a Bulharskem. tn měZ dánského parlamentu. — Z Kodaně, 22. dubna. (K. k.) Folkething ukončil dnes druhé čtení předloh vojenských zamítl 69 prot 35 hlasům paragraf o kraj ních upevněných posicích Kodaně, ležících smě rem k moři. Socialně demokratickému návrhu na odzbrojení bylo třetí čtení odepřeno.

Agenzi Bulharsko Sofijá RakouskoUhersko Řím Londýn Rusko Turecko Kodaň

17 article

Revoluca v Persii. Z Teheranu, 22. dubna. (K. k) Jeden z ve litelů vojska šachova v Tavrizu použil přimět k tomu, že obsadil důležité postavení nacionali- stů na jihozápadé města. Britský a ruský vy- slanec protestovali co nejdůrazněji proti tomuto příkrému porušení zvyků váleč- ných. Z Tavrizu, 22. dubna. (K. k.) Petr. tel. ag. sděluje: Ruský komerciální senior a angli- cký místokonsul, kteří byli vysláni do tábora Aina ed Dauleba, přinesli zprávu, že vrchní ve- litel neobdržel žádného rozkazu od šacha ve příčině příměří a ve přičině dovolení dováželi potraviny do Tavrizu. Situace je pro konsuláty a cizince opět co nej nebezpečnější. Z Paříže, 22. dubna. (K. k.) »Agene Havas« sděluje z Teheranu, že povstalci z Ispa- hanu a Reštu táhnou na Teheran. Z Petrohradu, 23. dubna (K. k.) Petr. tel ag sděluje: Na nalehání ruského a anglického zástupce v Teheraně slíbil šach, jak známo, již 20. t. m, že nařídi veliteli vládního vojska v Tavrizu Ainu ed Daulehovi, aby uzavře šestideniní příměří a aby d o v oli

Petr Ain Dauleba Agen Havas Persie Paříž Petrohrad Ain ed Dauleh

18 article

průvoz potravin do města. V telegra- mu ruského konsula se však sděluje, že pře slib šachův Ain ed Dauleh takového roz- kazu neobdržel. Ruský a anglický kon sul octli se následkem toho ve velmi oblížné situaci, protože zpravili již obyvalelstvo o slibu šachově. Pro cizí konsuly a státní občany vzrůstá opět nebezpeči, že budou hlado- vícím lidem napadeni. Ruskás vláda rozhodla se tudlž vyslati, jak dřive zamýšlela, dostatečně silný oddíl vojska do Tavrizu, a by za- ručena byla bezpečnost cizineů dovoz polravin a spojení s Dzulfou. Mistodeži teli na Kavkaze bylo nařizeno, aby vyslal zry chleným pochodem oddil vojska do Tavrizu. o Stávka na franconzských válečných lodích. Z Marsilie, 22. dubna. (K k.) Posádky poštovních lodí »Portugal« a »Sachalin«, jež měly odplouti do Alexandrie, po případědo Cařihradu, zahájily stávku a za me- zují, aby lodi odpluly. Žádají mez jiným, aby zaveden byl v týdni den klidu. Vojenská vzpoura a politický převrat v lurecku. ian

Ain Kavkaz Sachalin Alexandrie Cařihrad

19 article

Otázka sultánova sesazení. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) Jak trrd »Courrier d'Orient« prý na základě spolehlivýeh informací, utrpělo vellice zdraví sul tánovo posledními událl o stmi. Sultán trpí poruchami mozkovými, což lékaře velie znepokojuje. Zpráva tato jest, jak se zdá. úmyslně dána do veřejn ol s ti. Z Cařihradu, 22. dubna. (K. k.) RRozho- dujíci kruhové diplomatičtí nepovažují dle dosu došlých zpráv a na základě posuzování všeeh dotyčných poměrů a imponderabilií o tár z ku sesazení sultána nikterak ješt za rozřešenou a považují konání zítřej- šího selamliku za možné a soudí, že z ac ho- vání sultána není vyloučeno. Tomu nasvědčuji patrně různé přiznaky.

Cařihrad Courrier d ' Orient

20 article

Z Cařihradu, 22 dubna. (K. k.) »Courrien d'Orient« uveřejňuje otevřený list sultánori, ve kterém se mu vylýká jeho dosavadní absol- tistická špatná vláda a ztráty zemi a prohlašuje se, že celý národ v této kritické hodhině oče kává jeho vhodné rozhodnuti Z Vídně, 23. dubna. »N. Fr. Pr.« dávás oznamovati od cařihradského zpravodaje: Set civitního kabmetu suliánova Džewad bej od pověděl záporně na otázku, zdal sultán jest ochoten dáti ješté věts! zá ruky pro ústavu, to jest poděko- vati se? Džewad rozhodně to popřel a buš několikráte rukou o stůl pravil: »Saltán za osm měsíců mé služby nikdy nezamýšlal podplatit vojsko. Jsem přesvědčen, že sultán až do po slední chvile svého života zůstane věren ústavě Také to, co se vypravoje o náčelniku vy kleštěnců Nadiru Agovi, jsou pomluvy. Pr tomný komoři Riza bej potvrdil na korespon- dentovu otázku ohledně útěku dam z harému že skutečně nastal v harému poprask Korespondent nabyl dojmu, že sultán j es již připraven na sesazení a že s snaží toliko očistiti od podezření, že způsobi státní převrat z minulého týdne, jehož po- vodcem zdá se býti skulečně náčelník kleštěnců Tento náčelník kleštěnců s 21 redaktory tu reckých listů, vojáky a softy, dohromady s 543 osobami, jsou již na proskripční listi ne velkovezíra, která jest v ruce velitele Hussejna Hussiko.

Cařihrad Vídeň Francie Courrien d ' Orient

22 article

M. Z Kolina nad Rýnem, 23. dubna. (Zv telegr. »N. L.*) Jeden z tureckých dvořanů prohlásil cařihradskému dopisovateli »Kölnische Zejtungu«, že je sultán ochoten od- stoupiti, že však si vyhraž uje určení doby, kdy tak státi se má. — V tajné schůzi poslanců a senatorů ve Sv. Štěpánu stalo se usnesení, že sultán musí býti sesazen. Doba sesazení má býti určena, až podá právní dobré zdání šejkul-islamu. Objevení se válečných lodi u Sv. Štěpána roznítilo ještě více hněv na sultána. Z Berlina, 23. dubna. »Local-Anzeiger oznamuje za Soluna: Šejk-ul islam byl vy- zván připraviti fetvu, že panovník, který křivě přísshal a dal sprovoditi se světa věrné syny vlasti, má býti krajně potre s tán. Šejk-ul-islam souhlasil se změnou na trůně, ale odůvodnění odmitl. Následkem toho praví se, že bude sesazen a že bude n jeho místo dosazen biskup Mufbi z Mitrovic. Z Cařihradu, 23. dubna. (K. k.) Bezpeč- nostní služba v městě byla za noci sesilena. Noc minula klidně. Turecké listy dosu vyšlé neobsahují jediného slov o tom, že ve Sv. Štěpánu nároldn shromáždění rokovalo o se s a zel n sultána. Pozornost celého města jest obrá- cena ke Sv. Šlepánu a na dnešní selamlik. Velký vezír byl včera večer v Iidizu, též ně- kolik eísařských princů prý tam bylo. Obyra- telstvo v Peře a Galatě mluví zcela veřejné o nastávajícím sesazení a očekává je na dne. šek neho zejtřek. Obyvatelstvo turecké jes zdrželivější, nns z Cařihradu, 23. dubna. (K. k.) Proslýchá se, že ve včerejším národním shromáždění ve sv. Štěpánu hlasovalo 150 poslanců pro sesa- zení sultánovo. Z Paříže, 23. dubna. »New. York Heralde oznamuje, že kolují pověsti o duševní chorobě sultánově, ale že jsou toliko předzvěstí sultá- nova prohlášení nepříčetným, protože toto pro- hlášení musí předcházeti před jeho sesazením s trůnu.

N L Štěpán Štěpán roznítit Mufbi York Herald Kolina nad Rýn Berlín Local Mitrovice Cařihrad Pery Paříž New Kölnische Zejtung

23 article

Mladoturecké vojsko před branami.e Z Cařihrada, 22. dubna. (K. k.) Z okol Pery sděluje se posunování voj s ka směrem k ITdizu. Jak večerník »Servet-i- Funun« sděluje, byl vydavatel »Mizanu« Mura už zatčen. Z Pařiže, 22. dubna. »New York Heralde oznamuje: Vstup mladoturecké h vojska do Cařihradu čeká se te- prve počátkem přištího týdne, na- čež bude teprve vykonán soud nad vůdci vzpoury. Tichá resignacs. Z Cařibradu, 23. duboa. (K. k.) 1g1 hod. v noci. Město je klidno. Ve Stambulu je hro- bové ticho. Dokonce iredakce ture- ckých listů jsou zavřeny. Nová přísaha pro furecké vojsko. Z Catihradu, 22. dubna. (K. k.) Ve Slam- bulu se proslýchá, že posádka odplrá ohlášené složení přlsahy. Velitel soluského sboru Mahmud Šefket paša přibude prý sem, jak se proslýehá, se svým štábem dnes večer zvláštním vlakem. i Z Cařihradn, 23. dubna. Sultán p - zval všechny prince do paláce. Rešzd a Juzní lzedin pozvání nevyhověli. Kromě 6000 mužů palácového vojska ode přelo včera 5000 záložníků přísa hati na ústavu. M Z Cařihradu. 23. dubna. (»Köln Ztg Potvrzitje se, že vojsko eařihradské zdrahá, se

Servet Mahmud Šefket Köln Cařihrad Cařibrad Stambul New York Herald

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Prof. dr. Deyl o výchově a opa- trování slepých. (Z přednášky proslovené v zasedací sfni staroměstsk radnice při ustavující schůzi Zemského spolku pru výchovu a opatrování slepých v král. českém ) Jednajíce o úkolech nového Zemského spolku pro výchovu a opatrování slepých ví krá lovství českém, zodpovězme si otázku, zdal u nás jest nového spolku potřebí čili nic, nebo o účelnosti podporovacích zařízení pro nevidomé vůbec nebude sporu. »Slepci není pomoženo lílosti, že nevidi krásy hvězdné noci, úplňku měslčného nad kra- jinou, kveloucích stromů a třpytu rosy na letn louce, nýbrž výchovou, vedoucí k jeho osamo- statnění,« pracil Guilb. Zásadu tuto rozřešila opět Francie, která již v tolika jiných obo- rech ukázala lidstvu, kudy ku předu .. Roku 1759 připravily spisy Didleroto v »Lettre sur les Avegleus« půdu ku praktickému řešení svrchu řečené krásné sentence, a to tehdy, kdy osvícení mužové počali šířiti zvěst. že každý člověk jest člověkem, tedy sentenci, kterou před tím již hlásili Ko- menský — (»Člověk rodí se člověkem«) — Pestalozzi — (»Učte všechny všemu«). R. 1784 počal vzdělaný Francouz Valentin Haü vyučovati slepce jako již dříve abbé de P'Eppee vyučoval hluchoněmé. Zželeloť se mu zástupů slepců v ulicích pařížských a s litostí pozoroval úsměšky, jež obecenstvo si tropilo z ubohé ka- pely nevycvičených slepců, jimž ke všemu ještě na obličeje byly nasazeny komické přívěsky — mezi tím, co naopak v tutéž dobu šla slavná pověst o slepé umělkyni Marii Tere zi z Paradis, která virtuosní hrou na klavír uměleckým působivým přednesem zpěvním vzně- covala při vyhaslém zraku žár nadšení v po sluehačstvu.

profesor doktor Deyl Pestalozzi Francouz Valentin Haü P Eppee Marie Ter Francie ko Paradiso Lettre sur le Avegleus

25 article

Takový asi byl původ prvního ústavu vý- chovného pro slepce, jejž založil Haüy. Po něm zakládány byly jinde a asi r. 1808 povstal soukromý ústav pro chudé slepé děti a na oči choré na Hradčanech, mezi jehož zakladateli působil dr. Alois Klár, jenž roku 1832 založil první ústav v Praze, který označen jměnem jeho, budí v nás vždy vrouci vzpominku na šlechetného lidumila. K těmto ústavům přistou pilo nedávno Francisco- Josefinum n Smichově, zbudováno českou spořitelnou a nej- nověji útulna pro chudé slepé dívky na Kampě. již založil dp. farář Sey wralter. Jsou tedy v Čechách shrnuty, bohužel, jen na jednom místě a to v Praze čtyři ústavy pro nevidomé. Jest tu na snadě domněnka, že tlm jest o slepě u nás s dostatek postaráno. Tomu však není tak. Přihlédneme-li k nejnovějším úřadním údajům, jaké poskytují »Zprávy o po- měrech a zařízeních zdravolních v království českém,« jež vyšly za vedení zdrav. referenta dv. rady Pelce r. 1907, seznáme, že ve všech ústavech řečených umistěno je úhrnem asi 300 slepců a že mimo ústavy, tedy bez zvláštní péče je v Čechách — 2809 slepců ! Jinde jsou poměry utěšenější. V sousedním Saskuje na 42 mil. obyvatelů 2750 navidomých a 11 ústavů pro slepé. V Čechách je 6.3 mil. obyvatelů a jen 4 a to ještě málo rozměrné ústavy. Ovšem pak v Sasku jest 400 slepých řemesiniků, ale není tam ž ádných s le- pých žebrákůl

doktor Klár Pelc Hradčany Praha Francisko Kampa Čechy Sasko Josefinum můj Smichov ústav pro nevidomá ústav pro slepý

26 article

Již z téchto dat letmo použitých vyplývá nám naprostá nutnost nových ústavů jen pro slepce. Tuto nevyhnutelnost uznávají trvající ústavy samy, neboť v jejich výročních zprávách se vyskytuje pravidelně stesk, že prostředky mlstnosti jejich nestačl pro zaopatření většího počtu slepců. Přirozeně naskytuje se otázka, kolik z těchto tří tisíc slepeů, žijleích mimo ústavy, je jakž takž opatleno, na přiklad v rodinách? Uvažme přec, že slepý člověk ne- zbytně k sobě potřebuje ještě osobu druhou že slepý žebrák a šumař vláčí s sebou do že broty a tak ovšem obyčejně i do mravní zkázy také tyto druhé osoby, obyčejně — chudé děti A jaké jest tak zvané »ošetřování« slepých ve vlastních rodinách nebo u příbuzných? Patrno, že nejedná se při zakládání spolku jen o lidumilnost, ale o otázku soci al nl. V době, kdy postarali jsme se o zajištění při úrazu a v nemoci a připravujeme pojištění sta- robní, neměli bychom uznati nutnost, aby po- staráno bylo o slepé, kterým přece je hůře nez vidoucím, byť starým? A což jak smutný, da- leko smutnější je osud slepce v stáři! I bude zajisté na místě, aby při úpravě otázky starobní podpory pomýšlelo se zároveň na staré slepce. A i tato podobná péče o přislušné legi slativní opravy bude jedním z mnohých úkolů nového spolku, tak že snaha spolku bude směřovati k tomu, aby jednou bylo možno ústavům uleviti.

27 article

Avšak na prvním místě jest nutno postarati se o slepé děti. V Čechách jest 66% ško- lou povinných slepých dětí úplně bez přiměřené výchovy. V rodinách zámožnějších stává se sle- pě dítě malomocnou loutkou, téměř i strojovou, ze samého strachu a obav a přílišné lásky, jež chce skýtati náhrady za neštěstí a činí to tak, že zanedbává vývoj tělesný i duševni. Tím ne- dokonulejší je ovšem výchova v rodinách chu- dých, kde dítě jest břemenem, věci třebas milo- Aanou, ale zastrčenou, překážející. A přece bylo by lze nešťastný osud těchto ubohých dětí zle- pšiti a přiměřenou výchovou i při nich dosíci po- měrné samostatnosti tělesní i duševní. Nesamo- statnost, k níž obyčejně domáci výchova slepeů vede a úplnou odvislost od jiných pocítil i onen básník anglický, za něhož a jemuž vše a vše konala vidoucí sestra, jež se nevdala, jen aby bratra stále opatrovati mohla. Avšak, když ze- mřela, poznal prý pak větší neštěstí než když původně ztratil zrak. K tomu právem pozname- nává Javal, francouzský okulista, jenž sám v 68. roce oslepl, ale před tím již na osud svůj se osamostatňoval, tak že pak stav se slepcem, četl a psal, ovšem písmem slepých: »A nebyla by lépe učinila, kdyby ho byla vedla k samo statné činnosti a sama se vdala a jemu pak přibuzenstvo zanechala ?e (Dokonč.)

Čechy

28 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. nodo

29 article Sergěj Děgajev

Sergěj Děgajev Jméno v Evropě takřka neznámé, ale mez specialisty dvojí vrstvy, arci diametrálně od sebe vzdálené, mělo před lety skvělý a lesklý zvuk Sergěj Děgajev, vynikající činitel a leto- pisec ruského revolučního hnutí, jemuž se před lety odcizil a uchýlil se k vědě: dosáhl v n skvělé kariery profesora vysoké mathemaliky na různých universitách v Americe a Au stralii, posléze na Novém Zeelandě. Teprve po různých oklikách dospěla v minulýeh dnech do Ruska zpráva o jeho smrti. Dodalj novoyorský dopisovatel denníku »Golo s Mo skvy« P. Fields, jemuž sdělil profesor che mie na jedně z předních universit amerických. že dávný jeho přílel S. Děgajev v srpnu minu- lého roku již zemřel a krátce před smrtí předal mu vysoce zajímavé svoje zápisky s prosbou. aby je Fieldsovi odevzdal, selká li se s ním někdy v životě. Takovýmto romantickým způsobem rusk veřejnost zvědéla o smrti vynikajícího veřejného činitele a učence, který se starou vlasti přetrha všecky svazky, tak že neměl tam vůbec nikoho s kým by se přimo stýkal. Ale vysoce zajímavé zápisky jeho zřejmě svědčí o tom, že až do poslední chvile svého života pilně sledoval běh ruských záležitostí, četl snad všecky žurnály ruské a byl podrobně informován o všem, ce se týkalo ruského revolučního hnutí. V Evrop byl S Děgajev posledně r. 1902, kdy poslá byl jako australský delegát na mezinárodní kon gres matematický do Pariže.

Gola P Fields S Děgajev Fields Evropa Amerika Rusko Sergěj Děgajev

30 article

Svého času Děgajeva pojily pravidelné přa telské styky s předními duchy ruskými, s T ur geněvem i Tolstým, s proslulými revo- lucionáři Tichomirovem, paní Polon skou, Věrou Fignerovou. Ale také s Pobědonoscevem, před několika lely zesnulým ruským státníkem, bývalým všemo- houcím prokurátorem nejsvětějšího synodu, se stýkal, se Sudějkinem, Skandrako- vem, Katanským a j. O těchto všech o mnohých jiných lidech ruských obsahují jeho zápisky mnoho zajímavého, tak na př. o plánu ruských revolucionářů z leta r. 1883, kdy chtěli založiti zahraniční spolek na provedení celé řady atentálů proti Pobědonoscevu, Suděj- kinu, Katanskému a j. P. Fields, jemuž prozatím náleží celá odpovědnost za všecky údaje o pozůstalosti Děgajevově, která nacházl se v jeho rukou, slibuje vydati zápisky jeho po částech. Petrohradská Akademie nauk chystá úplné vydání spisů Petra Cholči- cké ho. V archivu gubernské správy v Archan- gelsku na severu evropské Rusi učiněn byl vzácný nález: příšlo se tu na celý svazek vlastnoručních dopisů (ve formě »ukazů«) Petra Velikého, v nichž tento veliký re- formátor rozvijí svoje myšlenky o úpravě obchod. smluv s Evropou. Některé z těchlo dopisů jsou bohužel valně poškozeny, ale několik desítek přece je krásně zachovaných. Opatřeny byly kopie jich a ke dni dvoustého výročí bitvy pol- tavské budou vydány ve zvláštním sborniku. Poslední čtyři sešity francouzské » Revue Bleue« přinášejí dopisy I. S. Turge- něva, adresované jeho němeským přátelům. Korrespondenci tuto shromažďoval a pořádal několik let známý znalec ruské literatury M. Galperin-Kaminskij. Nejzajímavějšía nejeennější z těchto dopisů jsou ony psané po- pulárnímu německému kritiku let šedesátých Ludw. Pitschovi, Julianu Sehmid- tovi, prof. Friedl ä nd ro vi.

Tolstá Tichomirov Polon Fignerová P Fields Petro Petro Veliký Turge M Galperin Kaminskij Ludw Sehmid profesor Friedl Pobědonoscev Sudějovice Archan Evropa evropský Rus Bleue