1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 31. října 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní listy
předpláci sn.
v Praze v administracii
na měsle
na čtvrt leta
6k —
a dvojí donáškou
na měsie.
2 K 54
na čtvrt leta . . . . 7 K dlzh
nz měsie e HHialkách
2 K oo
na mást. Poštou.
na čtvrieta . . . k o
a dvojí zásilkou
na měsln
aa evrtiota : . . k soh
Praha
HHialky 2
5
article
ecerní
dání.
V drobném prodeji
ranní číslo o sob
za s
večerí
za d
Ve nilialkách na rankov
ranní čislo
vačernl
lnserášv
plati se hotove napřed
Předplacení a inserty příjlaa
sdmnístrace v Mtarinnské al.r a
Tam nacházejí se tá
rodakce, tiskárna a axpediae
„Národnieb Llstě“
Eukopisv se nevrnani
Národnieb
Eukopisv
6
article
V Praze, 31. října.
V dnešní chvili zachovati si neochvějnou
víru ve slovanskou myšlenku jest velmi ne-
snadno. Rozladění a zklamání, způsobené sráž-
kou nad Bregalnicí a její následky, šíří se na-
kažlivě po slovanských krajích, podporované
jsouce jednak naší slovanskou sentimentálni
plačtivostí, jednak chytráckou taktikou ne-
přátel slovanské vzájemnosti, kterých je dosti
i ve slovanském tisku, nejen v tisku něme-
ckém, který v tomto otravování zřídel vědom
slovanské solidárnosti zaslouží si ovšem prve
místo.
Nemluvíme ani o tisku ruském; tam příliš
rychle vyvodili důsledky z některých gest bal-
kánských států a na sloupcích progressivního
i zpátečnického tisku vidíme teď jeremiády
nad naivností ruských lidí, kteří ještě neztra-
tili sympatií ke Slovanům. Ruský tisk zpáteč-
nický čeká s příliš velkou důvěrou pomoe
svým absolutistickým snahám z Berlína a pro-
to ve svém germanofilství využívá každé při-
ležitosti, aby slovanskou myšlenku zostudil
Kníže Meščerskij se svými články v „N
Fr. Presse“ a v „Graždanině“ je toho odstra-
šujícím příkladem. Ruský progressivní tisk
nikdy příliš nelnul k velkým národním a ple-
menným úkolům ruského národa, protože by
hypnotisován bojem za osvobození individua.
potlačeného ruskou byrokracií.
Meščerskij
Praha
Bregalnica
Berlín
N Francie
7
article
Jest třeba si všímati takových zjevů, pro-
tože s nimi se musí počítati, ale není třeba
jimi se říditi. Naše slovanské cítění nesmí se
lekati ani nesvárů ve slovanské rodině a ne-
smí hned z každého jednotlivého případu dělat
všeobecné úsudky. Trochu trpělivosti musíme
míti při zakořenělé slovanské nesvornosti
Staré a nové spory nedají se jedním rázem
odstraniti se světa.
I v našich českých listech objevují se ob-
čas podobné nářky na slovanskou nevděčnost.
mluví se o zklamání milými bratry balkánský-
mi, o tom, jak na nás zanevřeli Bulhaři, jal
se rozbíjí jihoslovanská vzájemnost atd. atd
Tyto dni psaly v tom smyslu „Selské Listy
a jich článek byl ochotně reprodukován ví
deňským tiskem, který o nás nic dobrého ne-
uveřejní. Takové případy mají být upozorně-
ním v novinářské práci, že se má opatrně
mluvit o našich veřejných bolestech, že třeba
sice říci pravdu a nezakrývat si stavu věci
ale neodůvodněně sebe obviňovat a oslabo-
vat že je chybou. Naříkavý článek „Selských
Listů“ je toho rázu.
Je sice přavda, že bulharští umělci roze-
šli se s ostatními jihoslovanskými umělci, že
i bulharští novináři a junáci hrozí podobnou
secessí, že vedle rusko-polského sporu roze-
žírá slovanské tělo nyní spor bulharsko-
srbský. Možná dokonce, že Bulhaři při potře-
bě technických sil obrátí se ne k Čechům, že
ani v Srbsku se slovanskou vzájemností to
není vše v pořádku, a jednaly konečně „Sel-
ské Listy“ správně, když varovaly před vy-
stěhovalectvím našeho lidu na Balkán, kde
také nikomu nelítají pečení holubi do úst a
kde na stromech nerostou klobásy, ale z toho
nelze ještě vyvozovat, že mráz, který přišel
na květy slovanské vzájemnosti, zhubí všech-
no ovoce.
Bulhar
Čecho
Srbsko
Selo
Balkán
8
article
Nesmíme se ve slovanské vzájemnosti
stavěti jen na utilitární stanovisko. Ano, ne-
chceme, aby nám slovanská myšlenka škodila.
čekáme naopak od ní posilnění, ale nesmíme
se též příliš rozčilovati, když někde nepřijmou
našeho člověka do služeb. Rozčilujeme se ji-
stě právem, když nám vrhnou do tváře uráž-
ku „slovanští židé“, dokažme tedy, že nejsme
jen obchodnicky vypočítaví, že dovedeme vy-
trvat i tam, kde z toho hmotný zisk nekyne.
A slovanská myšlenka musí být u nás řešena
také, ba především se stanoviska sesílení kul-
turní neodvislosti, proto nějaké hmot-
né úhony nesmějí nás hned zarážet.
Slovanská vzájemnost zraje pomalu, ale
přece jen zraje. I na Balkáně. Nesplnily se
ovšem sny Illyrců z prvé polovice minulého
století o kulturním a politickém sjednocení
všech Jihoslovanů, Slovinců, Chorvatů, Srb
a Bulharů. Ale za to postupuje sbližování jed-
notlivých kmenů. Mizí starý antagonismu
mezi Srby a Chorvaty, myšlenka jednoty ná-
roda se dvěma jmény nabývá stále více stou-
penců, sbližují se Chorvaté a Slovinci, jejich
Matice vydávají vzájemně díla srbských, chor-
vatských a slovinských autorů, mezi bělehrad-
ským a záhřebským divadlem jest těsná smlou-
va, sjednocují se jihoslovanští umělci, spisova-
telé, profesoři, právníci, lékaři, učitelé, při-
pravuje se Jihoslovanská encyklopedie, právě
nyní se zakládá v Bělehradě ústřední organi-
sace jihoslovanských umělců, Akademic umě-
ní jihoslovanského, jejíž snaha — jistě až pří-
liš výbojně — směřuje k nadvládě jihoslovan-
ské kultury na Balkáně. Lze tu mluvit tal
„rozčarovaně“?
Jihoslovan
Chorvat
Srb
Bulhar
Srba
Balkán
Bělehrad
9
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Řecko-turecké jednání o mír.
M. Z Kolína nad R., 31. října. (Zvl. telegr
„N. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela tuto infor-
maci z Berlína: Dobře zpravené diploma-
tické kruhy zdejší ujišťují oproti zvěstem
zcela prý už brzkém podepsání řecko-turecké
smlouvy o míru, že se Turecko nikte-
raknezřeklo požadavku, aby otáz-
ka ostrovů v jeho prospěch byla
upravena a že tedy shoda s Řeckem nikte-
rak ještě není hotova. Turecko vytas
se naopak ještě s různými novými
požadavky, na které Řecko nebu-
desto přistoupiti. Proto chovají se vel-
moci dosud ještě velmi zdrželivě a s jakoui
nedůvěrou k průběhu řecko-tureckého vyjed-
návání.
Z Cařihradu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Pr-
tah, způsobený ve vyjednávání o mír v Athe-
nách, vzbudil ve zdejších obchod-
ních kruzích zděšení, které je ještě
stupňováno okolností, že také turecko-bulhar-
ská obchodní smlouva a uzavření finanční do-
hody s Francií a Ruskem jsou následkem toho
ohroženy.
Diplomatické styky mezí Srbskem
a Bulharskem.
Ze Sofije, 30. října. [K. k)) Jak se na kompe-
tentním místě proslýchá, podnikla vláda ruská
Sofiji a v Bělehradě kroky k obnovení diplo-
matických styků mezi Srbskem a Bul-
harskem. Srbsko vyslovilo ihned k tomu ochotu
Odpověd Bulharska se asi zpozdí, protože je úmysl
učiniti obnovení styků diplomatických závislým na
jistých zárukách, že s živlem bulharským bude
Makedonii dobře nakládáno
Bulharské vojsko v Dedeagačí.
Ze Solije, 30. října. (K. k.) Vojsko bulharske
přibylo včera do Dedesgače. Bylo přijato poboč-
níkem tureckého velitele, sborem konsulárním
obyvatelstvem. V celém území, bulharským vol-
skem opět obsazeném, je úplný pokoj a pořádek.
Kolín nad R
Berlín
Turecko
Řecko
Cařihrad
Francie
Ath
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Sofijá
Bělehrad
Makedonie
Solija
Kölnische Ztg
10
article
Amnestie v Thrakii.
Ze Solije, 30. října. (K. k.) Poněvadž jes
znovuobsazení Thrakie skončeno, vydala vláda
všeobecnou amnestii pro všechny, kdož se záčast-
nili nepřátelství, anebo se provinili před uzavřenín
míru politickými delikty.
Nesnáze ohraničovací komise v Albansku
Z Říma, 31. října. Dle došlých sem zpráv
setkává se jihoalbanská ohraničovací komise
velkými překážkami, ba i s ozbro je-
ným odporem se strany tak zv. svatých řeckých
legií. Činnost komise je tudíž velice stížena.
Z Říma, 31. října. (K. k.) Vzhledem na odpo-
rující si zprávy zahraničních listů o otázce hranic
albansko-řeckých poukazuje „Tribuna“ na to, že
londýnská konference velevyslanců dne 8. srpna
a v následujících schůzích se usnesla, aby čásí po-
břeží při úžině u ostrova Korfu od severního zá-
řezu k Thelii, ostrov Sassen, Korica a několik ji-
ných výslovně uvedených osad bylo definitivně
přiřknuto Albanii, a že proto příslušné usnesení
Evropy jest delinitivní a neodvolatelné. Nejen, že
by trojspolek nikdy nedal souhlas ke změně usne-
sení, také mocnosti trojdohody projevily loyálně
rozhodně stejný názor, což jest přirozeno, protože
všecka usnesení v Londýně učiněná jsou nama-
havě mezí protivnými názory a zájmy velmoci u-
skufečněným vyrovnánsm a nemůža býti některé
z těchto usnesení uváděno v pochybnost, ne-
mělo-li by se riskovati, že bude zničena všechna
práce, vykonaná v zájmu evropského míru. List
vytýká naprosto nepopíratelný albanský ráz zmí-
něného území a pokračuje: Ve příčině druhých
území, mezi nimi Argyrokastra, konference vele-
vyslanců se jednomyslně usnesla, že mezinárodní
komise má udati, které body mají býti přikázány
Korf
Korica
Solija
Řím
Albánie
Evropa
Londýn
11
article
Albansku a které Řecku, při čemž se má opírati
o úvahy rázu ethnografického a geografického.
nevyhovujíc projevům politickým. Konference vel-
vyslanců usnesla se, že práce komise mají začít!
dne 1. září a býti ukončeny 30. záři, a že řecké
vojsko má dne 31. prosince území albanské vy-
kliditi. Řecko, nebo aspoň hnutí, orga-
nisované se strany řecké, které ne-
jedná bez souhlasu vlády, činí vše
možné, aby překáželo práci meziná-
rodní komise, doufajíc, že bude moci
albanské území na neurčitou dobu
obsaditi a přivoditi zmar jednomy-
slných usnesení konference velevy-
slanecké. Jest jasno, že obě nejvíce intereso-
vané mocnosti, Italie a Rakousko-Uher-
sko, nemohou jíti do této léčky, a také
ostatní velmoci se nepropůjčí k této hře. Je proto
logické a přirozené, že skutečnost, že Ře-
kové brání komisi, aby přišla do stv-
ku s obyvatelstvem, považuje se za důkaz
že toto obyvatelstvo jest albanské. Stejně logické
a přirozené jest, že když Řecko nedovolí mezi-
národní komisi, aby skončila své práce ve lhůtě.
v Londýně stanovené, není to žádným dů-
vodem, aby vyklizení Albanska ře-
ckým vojskem bylo odloženo přes 31.
prosinec. Poslouží se mírové potřeb
všech mocností, když se jim sdělí sta-
novisko obou adriatických velmocí.
neboť komise bude míti dosti času, aby skončil
své práce před 31. prosincem, upustí-li Řecko o
své obstrukce.
Černohorské vojsko zůstalo na alban-
ských hranicích.
Z Cetyně, 31. října. (N. Wr. Tagbl.“) Násle
kem stále trvajících nepokojů na albanském po-
hraničním území nebylo černohorské vojsko z
služby propuštěno a táboří podél albanských
hranie.
N Wr
Řecko
Rakousko
Uhry
Londýn
Cetyně
12
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Vláda vyjednává s Poláky a Ukrajinci.
Z Vídně, 31. října. Hr. Stürgkh věnuje dne-
šek ku přímému vyjednávání s Poláky a Rusí-
ny. Dopoledne přijal předsednictvo Kola pol-
ského a na 4. hod. odpolední povolal k sobě
předsedu ukrajinského klubu dra. Konstantina
Levického, jenž večer odjede do Lvova.
Zejtra přijat bude dopoledne císařem v audi-
enci haličský místodržitel ryt. Koryto w-
ski. Situace mezi Poláky a Rusiny
jestpořáde ještě nevyjasněna, my-
slí se však, že žádná strana nepožene věci do
krajnosti.
Halíčský místodržitel k císaří.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Polnische Ko
respondenz“ se dovídá, že místodržitel ryt. Kory-
towski dostaví se v sobotu ke slyšení u J. Vel.
císaře, aby Mu podal zprávu o vyjednávání o vo-
lební reformu.
Volby do rakouské delegace.
Z Vídně, 31. října. Volby 40 delegátů a 20
náhradníků, které vysílá poslanecká sněmov-
na do delegací, vykonají se ve večerní schůzi
úterní 11. listopadu. Stran postupu českých
delegátů v delegacích nestalo se dosud žádné
dohody, žádné stran politické taktiky, žádné
stran formálnosti.
Polák
Ukrajinec
Stürgkh
Konstantinos
Rusin
Kory
Vídeň
Hradec
Rus
Lvov
audi
13
article
Předsednictví rakouské delegace.
Z Vídně, 31. října. Bylo námi již oznáme-
no, že jest vyhlédnut za předsedu rakouské
delegace předseda klubu polského dr. Leo.
Dle turnu připadá předseda tohoto sboru letos
sněmovně poslanecké a podle dohody, uza-
vřené po prvních volbách na základě všeobec-
ného práva hlasovacího, připadá tentokráte
Slovanům. Předsedou může býti člen strany,
která schvaluje nejen hlasováním, ale také
řečmi zahraniční politiku, vojenskou politiku
a celý společný rozpočet. Možno považovati
za věc jistou, že čeští delegáti budou nuceni
postaviti se proti politice, kterou provozoval
zahraniční úřad za prošlých válek balkán-
ských. Proto způsobilo podiv, že jedna česká
strana (agrární) dnes uveřejňuje zprávu, dle
které aspiruje na předsednictvo v delegacích,
jež by se nesnášelo se stanoviskem českých
delegátů.
doktor
Lea
Vídeň
14
article
O hrabětí Stürgkhovi.
O hrabětí Stürgkhovi.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Neues Wiener Tag-
blatt“ věnuje předsedovi minisferstva hr. Stürgkho-
vi k ukončení druhého roku jeho činnosti jako
předsedy ministerstva úvodní článek, ve kteréms
m. j. praví
„Úcta, které si hrabě Stürgkh získal, nesporná
sutorita jeho charakteru, jeho loyalita, jeho blaho-
volná horlivost pro všecky otázky, které jsou v zá-
jmu obyvatelstva, (kvějí v přesvědčení: Hr. Stürgk
vi, co chce, ví. co musí, aby svůj trnitý úřad pře
soudem dějin důstojně spravoval. že musí vy-
konati až mnoho drobně práce, jak to žádají mnoh
z naších malicherných poměrů, tíží jej asi tím více.
že za své celé politické činnosti dokázal, že chce.
aby velké politické a hospodářské cíle byly na par-
lamentní půdě uskutečněny. Nejkrásnější a nejpo-
ctivější poklona, kterou smí hraběti Stürgkhov
vyslovití přítel ústavy, je: JJeho nejvřelejším přá-
ním bylo a jest, s lidovou sněmovnou sloužiticí
saři, říši a obyvatelstr.
Stávka na akademii výtvarných umění
ve Vídni.
Z Vídně, 30. října. (K. k.) Na dnešní schůz
delegátů studujících speciálních škol akademie vý-
tvarných umění bylo véneseno jednomyslně, o d-
mítnoutř profesuva Leopolda Baue ra
a trvati na obsazení učitelské stoli-
ce Wagnerovy prof. Plečníkem z Pra-
hy a vzhledem k ohrožení autonomie vysokých
škol zahájiti zítra stávku na akademii. Současně
byli žáci akademií v Praze a v Krakově vyzváni.
aby se připojili ke stávce.
Stürgkh
Wiener
Stürgkhov
Baue
Wagnerův
Plečník
Vídeň
Hradec
Praha
Krakov
lidový sněmovna
15
article
Z rakouské diplomacie.
Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval člene
panské sněmovny rady říšské Otokara hr. Czer-
nina mimořádným vyslancem a splno-
mocněným ministrem u královskéh
rumunského dyora a propůjčil mu s promi-
nutím poplatků hodnost tajného rady.
Inaugurace rektora vysoké školy zvěro-
lékařské ve Vídní.
Z Vídně, 31. řijna. Dnes konala se ve vysoké
škole zvěrolékařské slavnostní inaugurace dra
Panzera, zvoleného na rok 1913-14 rektorem
Spor o staroslovanskou liturgii v Dalmacii.
Ze Splitu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Zdejší kato
lické duchovenstvo sešlo se na schůzi, na které
pojednalo o obranných prostředcích proti odstra-
nění staroslovanské bohoslužby. Bylo usneseno
přerušiti všecky styky s biskupem
splitským, odstraniti z kostelů všechny latinské
missály a zastaviti předepsané modlitby za papeže
které se v kostele při každé bohoslužbě konají.
Otokar
Panzer
Vídeň
Dalmacie
Split
Francie
Wiener Zeitung
panská sněmovna
vysoký škola zvěrolékařský
16
article
Patriarcha Bogdanovič.
Z Peští, 31. října. (K. k. uh.) Mrtvola patriarchy
Bogdanoviče byla sem včera večer o 9. hod. do-
pravena a o 11. hod. byla odvezena do Karloveů.
Místo university — koloniální ústav
v Hamburku.
Z Hamburku, 31. října. (Arbt.-Ztg.“) Zdejší senát
se usnesl, aby v Hamburku byla zřízena universita.
ale sbor měšťanů, jak nazývá se sněm hamburský.
zamítl předlohu ve sněmovně 80 proti 73 hlasům
usnesl se zříditi osadní ústav. Proti předloze hlaso-
vali také sociální demokraté, protože žádají, aby
na universítu, kdyby byla zřízena, připuštěni byli
za posluchače také učitelé obecných škol a aby od-
stranilo se stíhání universitních učitelů pro jic
politické smýšlení.
Výsledek sněmovních voleb v Badensku.
Z Karlsruhe, 30. října. (K. k.) Volby do baden
ského zemského sněmu jsou ukončeny. Majerita
velkého bloku levice, která v posledním sněm
měla ještě 15 hlasů, klesla nyní na 1 hlas.
Sněmovní volby v Italii.
Z Říma, 30. října. (K. k.) Nyní jest znám po-
slední výsledek volby. Ve volebním okrese Galli-
polli byl zvolen socialista.
Bogdanovič
Galli
Pešť
Hamburk
Badensko
Karlsruhe
Řím
17
article
Anglické dementi.
Z Londýna, 31. října. (Zeit.) Soukromný králů
tajemník označuje zprávu, že angličtí královští man-
želé navštiví o velikonocích carskou rodinu a že za
ní dojde k zasnoubení prince Walesského s velko-
vévodkyní Taťanou, jako holý výmysl.
Otázka prachu ve Francii rozřešena.
Z Paříže, 31. října. (K. k.) Jak sděluje „Ex-
celslor“ bylo všecko francouzské válečné loďstvo
opatřeno úplně novými zásobami prachu. Zdá se.
že otázka prachu, která působila francouzskému
námořnictvu následkem opětných katastrof zvláště
výbuchu na „Jeně“ a „Liberté“ veliké starosti, jest
nyní rozřešena,
Srbská půjčka a Francie.
Z Paříže, 30. října. (K. k.) Ve příčině zprávy
„Figara“ o srbské půjčce prohlašuje „Líberté“, že
rozhodnutí vlády francouzské jest nezměnitelno, jak
vůči Srbsku, tak i vůči ostatním státům balkán-
ským. „Intranssigent“ soudí, že podivná hrozb
Srbska německou soutěží nezastraší vládu francouz-
skou. Nechť jest potřeba Srbska sebe naléhavější
ministr Pichon bude přece především chrániti práví
francouzských věřitelů v Turecku.
Z říšské dumy ruské.
Walesský
Taťaný
Figar
Pichon
Londýn
Francie
Paříž
Jena
Srbsko
Turecko
Zeit
18
article
Z Petrohradu, 30. října. (P. t. a.] Ministr ná-
mořnictva podal v hosudarstvenné dumě osnovu
zákona, ve které se žádá za 77,752.549 rublů až do
r. 1919 na stavbu válečných lodí, jakož
i na vybudování továren resortu námořního. Mi-
nistr spravedlnosti podal v hosudarstvenné dumě
osnovu zákona o trestnosti neposkytnutí pomoci
lodím a lidem. octnuvším se na moři v nebezpečí
Spojené státy severoamerické obsadí
Mexiko.
Z Londýna, 31. října. („N. W. J.“) „Daily
Mail“ oznamuje, že v londýnských diplomati-
ckých kruzích jsou přesvědčeni, že Spoje-
né státy svůj záměr, dosaditi v Me-
xiku spořádanou vládu, provedou
tím způsobem, že obsadína nějaký
čas mexické území. Spojené státy chtě-
jí tím způsobiti nátlak, aby docílena byla vol-
ba nestranného presidenta a doufají, že jim
v tom Evropa nebude nijak překážeti. Ná-
rodní gardy v Novém Yorku a ji-
nýchměstech obdržely již rozkaz,
by byly připraveny na cestu do
Mexika a čtyřem válečným lodím naří-
zeno, aby se v největší rychlosti
zásobily střelivem a potravin a mi
našestměsíců.
Petrohrad
spojený stát
Mexiko
Londýn
Evropa
Nový York
Daily Maila
19
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Odbory agrárního klubu.
Klub říšských poslanců české strany
agrární měl, jak jsme dnes ráno telefonicky
sdělili, včera ve Vídni schůzi, ve které schvá-
lil postup svého předsedy posl. Staňka, načež
zřídil pět svých komisí pro průpravu svých
prací parlamentárních: personální, národo-
hospodářskou, zemědělskou, školskou a živ-
nostenskou. Z těchto odborů ustavila se již
komise personální, jejímž předsedou zvolen
posl. Rychtera. Že se tato komise — je to od-
bor pro otázky úřadnické — ustavila, bude
sděleno ostatním českým klubům na říšské
radě, aby se dospělo k jednotnému postupu
při řešení jednotlivých úřadnických otázek.
Referenti německo-nacionálního svazu o sporu
česko-německém.
Bylo již sděleno, že členové německo-nacionál-
ního svazu chtějí býti zevrubně poučení o obsahu
a dosahu česko-německého sporu a zejména o ně-
meckých požadavcích v oboru česko-německé do-
rozumívací akce. Proto němečtí poslanci z Čech
utvořili komitét, jehož úkolem jest, písemně i ústně
ostatním členům německo-nacionálního svazu vy-
ložiti požadavky Němců v Čechách a jich význam
Komitét ten tvoří posl. Pacher, dr. Roller, dr. sl
Lodgmann, dr. Urban, dr. Schreiner, Hartla
Knirsch. Dle „Bohemie“ má posl. Pacher referát
o povšechných otázkách Němců v Čechách, dr.
Roller o jazykové otázce, dr. 5l. Lodgman o kraj-
ském zřízení a zemském volebním řádu, dr. Schrei-
ner o národnostním rozhraničení a posl. Hartl
Knirsch o menšinovém školství. Pro každý z těchte
oborů ustaví se odbor. do něhož každá země, v ně-
mecko-nacionálním svazu zastoupená svými poslan-
ci, vyšle své zvláštní zástupce. Tyto odbory budou
míti schůze v listopadu, takže o německou ob-
strukci proti nové dorozumívací akci je dobře
postaráno.
Boj o německou školu v Praze—Libní.
Staněk
Rychter
Němec
Pacher
doktor
Roller
Lodgmann
Urban
Schreiner
Hartl
Knirsch
Lodgman
Schrei
Vídeň
Čechy
Praha
Libeň
Bohemia
20
article
Komíse pro zřízení veřejné německé školy
Libni, jejímž úkolem jest zjistiti, které školní děti
patří do žádané německé školy libeňské, zahájila
19. června t. r. své práce a včera měla čtvrtou
schůzi. Dle referátů německých listů pražských
jednala komise ta od 9 hod. do půl 11. hod. dopol
o protokolárním zjištění, že předseda komise sta-
novil, že ředitelé německých škol pražských, n
komisi pozvaní, mohou býti dočasně sproštění své
účasti v této komisi, a že ostatní členové komise
k tomu svolili. Dále bylo protokolárně zjištěno, že
zástupce německých rodičů dr. Krieg se nemohl
na tuto komisí dostaviti, a že zvláštní plaou moe
ustanovil tu za svého zástupce dra. Ecksteina, ad-
vokáta v Praze, jakož i že dalším zástupcem ně-
meckých rodičů je komisař Schulvereinu Karel
Pochlatko.
Zástupci obce pražské vyslovili se proti připu
štění dra. Eeksteina ke komisi
Zástupce obce pražské, školní rada dr. Me-
telka, provedl pak rozpravu o způsobu, jakým m
býli protokolováno, co se zjistí.
doktor
Krieg
Eckstein
Pochlatko
Libeň
Praha
21
article
Tím vším se dr. Eekstein rozčilil tak, že pro-
hlásil, že zastupování rodíčů při této komisí jes
opatřeno jich přípisem ze dne 9. ledna r. 1912
který byl zemskou školní radou vyřízen dne 2. úno-
ra r. 1912, dr. Eckstein však že se jednání komise téte
nezúčastní, poněvadž se nechce zúčastniti tako-
vého úřadního řízení, jaké se v tomto případě pro
vádí. Toto prohlášení si dr. Eckstein dal do proto
kolu a odešel.
Potom předseda komise prohlásil, že dra. Eek-
steina ke komisi připouští. Pak se jednalo o proto-
kolování tohoto projevu a o odpovědí na jednotlive
dotazy z minulé schůze komise i o jich protokol -
vání, což se mimo jiné týkalo též prohlášení, jez
byl učinil ob. starší dr. Scharf jako zástupce okr
školní rady. Zatím čas pokročil tak, že bylo půl 2
hod. odpol., pročež jednání komise bylo odročen
na dnešel.
Eekstein
Eckstein
doktor
Scharf
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dr. Bouček teprve hledá „zloděje na
radnici.“ Na nedělní schůzi národně-sociálního
publika pravil prof. dr. Masaryk: „Mluvím-li
o systému, neříkám že všichni pánové na rad-
nici jsou zloději. Ne, zlodějů je asi de-
set, a ti terorisují veškeré občanstvo i nás.
A dr. Bouček opakoval: „Ano, na radnici jsou
zloději, aspoň deset je jich tam...“ Tímto
určitým tvrzením, že zlodějů na radnici
je „a si deset“ nebo „aspoň deset“ roz-
uměli účastníci schůze a celá veřejnost tak,
že pp. prof. dr. Masaryk a dr. Bouček
znají oněch „asi deset“ nebo „aspoň deset“
obecních starších, kteří kradou a jsou proto
zloději. Proto jsme v „Nár. Listech“ vyzvali
prof. Masaryka, aby jmenoval těch „así
deset zlodějů“, předně proto, poněvadž jek
tomu povinen veřejné morálce, a za druhé
proto, aby bylo umožněno a zkráceno pátrání
po těch nehodných lidech, kteří nezasluhují
zasedat na pražské radnici, jestliže jejich ruce
nejsou čisté. K velikému překvapení celé ve-
řejnosti prof. Masaryk nejmenoval
oněch „asi deset zlodějů“, a rovněž dr. Bou-
ček tak neučinil. A pánové toho neučiní, pro-
tože — nemohou! Pánové neznají vůbee
těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ a te-
prve je hledají. V dnešním „Čase“ se o tom
dovídáme: čtemeť tam doslovně-
„Dr. Bouček, chtěje bezpečně a vše-
stranně připraviti materiál pro důkaz
pravdy, který jménem prof. Masarykai
svým bude prováděti, učinil toto podání n
finanční zemské ředitelství a berní inspek-
torát v Karlíně:
doktor
Bouček
profesor
Masaryk
Bo
Karlín
23
article
Dle zpráv, zaslaných presidiem městské
rady časopisům — která v jednom kuse
arci byla vědomě nepravdivá — podána
bude na prof. Masaryka a na mě žaloba
pro urážku na cti, která nám uloží povin-
nost, abychom provedli důkaz pravdy o
tom, že se v Praze krade, a že na pražské
radnici je více obecních starších, kteří nás
poplatníky okrádají tím, že berou úplatky
a následkem toho přičiňují se o to, aby
obec pražská kupovala pozemky, stroje
atd. za nesmyslné přímo ceny. Jedním z dů-
kazů bude úplatek 345.000 K. vyhražený
p. drem. Vejvarem pro něho sama a po-
mocné síly, jimiž nemohou býti nežli čle-
nové sboru obecních starších. Z té pří-
činy žádám zdvořile, aby mi
oznámeno bylo, přiznal-li p. dr.
Masaryk
Vejvar
Praha
24
article
Vejvar obnos 345.000 K k dani
z příjmů, což by byl musil uči-
niti, kdyby si býval obnos ten
ponechal sám, po případě, aby
zavedeno bylo řízení o tom, ko-
mu byl úplatek tento dále vy-
placen, a byl-li dotčenými oso-
bami přiznán k dani z příjmů.“
Co praví tato žádost dra. Boučka na
zemské finanční ředitelství a berní inspekto-
rát v Karlíně? Nic jiného, než že ani dr.
Bouček ani prof. Masaryk nevědí, zdali
si dr. Vejvar ponechal obnos 345.000 K sám,
či dal-li a komu úplatek, a zemské
finanční ředitelství a berní in-
spektorát v Karlíně jim tomají po-
vědět! V tomto osvětlení jeví se obviňování
prof. Masaryka a dra. Boučka „asi“ nebo
„aspoň deseti“ obecních starších pražských
ze zlodějství v podstatě přímo příšerné.
Podání dra. Boučka k finančním úřadům do-
kumentuje úžas vzbuzující lehkomy sl-
nost, s jakou prof. Masaryk a dr. Bouček
předstoupili před nedělní veřejnou schůzi lidu
a na ní vyřkli svoje obvinění formou tak
konkretní, že mohla vzbudit odůvodněné pře-
svědčení, že realističtí řečníci znají těch „asi“
nebo „aspoň deset zlodějů“ na pražské rad-
nici! To se stalo v neděli dne 26. října; v pá-
tek dne 31. října — ovšem už až po vol-
bách — dovídáme se z „Času“, že prof. M a-
saryk i dr. Bouček neznají ani je-
diného zloděje, jako je neznali
neděli jejich ubozí posluchači.
A c. k. státní úřady mají dru. Boučkovi teprve
ty zloděje — najít. To bude těžké dokazo-
vání . .
Bouček
profesor
Masaryk
doktor
Vejvar
Karlín
25
article
— Předčasné úmrtí nadějného českého učence.
Z Tišnova došel dne 30. října brněnských če-
ských redakcí telegram, oznamující, že tam zemřel
dr. J. V. Procházka, docent české techniky
Brně a kustod zemského musea, náhlým srdečním
záchvatem. „Mor. Orlice“ oceňuje vědeckou čin-
nost zesnulého obšírným článkem, z něhož vyjí-
máme: „V Procházkovi ztrácí česká věda borce
zylášť nadšeného. Byl Procházka pracovník tichý.
ale nadšený a neúnavný. Z jeho života budiž tu
uvedeno, že se narodil roku 1862 v Tišnově. Stu-
doval na reálce v Brně, pak i na technice brněn-
ské, z níž však brzy přešel do Prahy, kde byl
nadšeným studentem geologie. Tak nadšeným, že
se rozhodl věnovati se této vědě cele. Složil do-
plňovací zkoušku gymnasiální, aby mohl se státi
řádným posluchačem university, studoval tu geo-
logli a palaeontologii u prof. Nováka a Krejčího,a
dosáhl tu později také hodnosti doktora. Byl čin-
ným v říšském geologickém ústavě, později v při-
rodovědeckém oddělení musea král. českého. Od-
tud přešel na pražskou techniku, kdež se stal asi-
stentem prof. Slavika pro geologii a mineralogii.
Touha vedla ho však blíže jeho rodišti. Podařilo
se brzy, byl jmenován kustodem zemského musea
a brzy také docentem na české technice v Brně.
Jeho badatelská práce je obrovská. V moravském
Krasu konal veliká studia geologická, největší po-
zornost však věnoval Českomoravské vysočině, na
jejíž prvních výběžcích leží jeho rodiště. V Tišnově
samém konal geologická studia na Květnici a na
Dřínové. Výsledky svých studií ukládal ve vědecká
dfla a pojednání, jichž vyšla oelá řada.““ Pohřeb
doktor
J V Procházka
Mor
Procházka
profesor
Novák
Slavik
Tišnov
Orlice
Brno
Praha
Květnice
český technik Brno
muzeum král
Kraso