ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bf5c45c0-8f1a-11dd-a422-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 79, work 3, person 75, org 10
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 31. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 299
4 article
Ha ranni a večerní listy předpláci sn. v Praze v administracii na měsle na čtvrt leta 6k — a dvojí donáškou na měsie. 2 K 54 na čtvrt leta . . . . 7 K dlzh nz měsie e HHialkách 2 K oo na mást. Poštou. na čtvrieta . . . k o a dvojí zásilkou na měsln aa evrtiota : . . k soh
Praha HHialky 2
5 article
ecerní dání. V drobném prodeji ranní číslo o sob za s večerí za d Ve nilialkách na rankov ranní čislo vačernl lnserášv plati se hotove napřed Předplacení a inserty příjlaa sdmnístrace v Mtarinnské al.r a Tam nacházejí se tá rodakce, tiskárna a axpediae „Národnieb Llstě“ Eukopisv se nevrnani
Národnieb Eukopisv
6 article
V Praze, 31. října. V dnešní chvili zachovati si neochvějnou víru ve slovanskou myšlenku jest velmi ne- snadno. Rozladění a zklamání, způsobené sráž- kou nad Bregalnicí a její následky, šíří se na- kažlivě po slovanských krajích, podporované jsouce jednak naší slovanskou sentimentálni plačtivostí, jednak chytráckou taktikou ne- přátel slovanské vzájemnosti, kterých je dosti i ve slovanském tisku, nejen v tisku něme- ckém, který v tomto otravování zřídel vědom slovanské solidárnosti zaslouží si ovšem prve místo. Nemluvíme ani o tisku ruském; tam příliš rychle vyvodili důsledky z některých gest bal- kánských států a na sloupcích progressivního i zpátečnického tisku vidíme teď jeremiády nad naivností ruských lidí, kteří ještě neztra- tili sympatií ke Slovanům. Ruský tisk zpáteč- nický čeká s příliš velkou důvěrou pomoe svým absolutistickým snahám z Berlína a pro- to ve svém germanofilství využívá každé při- ležitosti, aby slovanskou myšlenku zostudil Kníže Meščerskij se svými články v „N Fr. Presse“ a v „Graždanině“ je toho odstra- šujícím příkladem. Ruský progressivní tisk nikdy příliš nelnul k velkým národním a ple- menným úkolům ruského národa, protože by hypnotisován bojem za osvobození individua. potlačeného ruskou byrokracií.
Meščerskij Praha Bregalnica Berlín N Francie
7 article
Jest třeba si všímati takových zjevů, pro- tože s nimi se musí počítati, ale není třeba jimi se říditi. Naše slovanské cítění nesmí se lekati ani nesvárů ve slovanské rodině a ne- smí hned z každého jednotlivého případu dělat všeobecné úsudky. Trochu trpělivosti musíme míti při zakořenělé slovanské nesvornosti Staré a nové spory nedají se jedním rázem odstraniti se světa. I v našich českých listech objevují se ob- čas podobné nářky na slovanskou nevděčnost. mluví se o zklamání milými bratry balkánský- mi, o tom, jak na nás zanevřeli Bulhaři, jal se rozbíjí jihoslovanská vzájemnost atd. atd Tyto dni psaly v tom smyslu „Selské Listy a jich článek byl ochotně reprodukován ví deňským tiskem, který o nás nic dobrého ne- uveřejní. Takové případy mají být upozorně- ním v novinářské práci, že se má opatrně mluvit o našich veřejných bolestech, že třeba sice říci pravdu a nezakrývat si stavu věci ale neodůvodněně sebe obviňovat a oslabo- vat že je chybou. Naříkavý článek „Selských Listů“ je toho rázu. Je sice přavda, že bulharští umělci roze- šli se s ostatními jihoslovanskými umělci, že i bulharští novináři a junáci hrozí podobnou secessí, že vedle rusko-polského sporu roze- žírá slovanské tělo nyní spor bulharsko- srbský. Možná dokonce, že Bulhaři při potře- bě technických sil obrátí se ne k Čechům, že ani v Srbsku se slovanskou vzájemností to není vše v pořádku, a jednaly konečně „Sel- ské Listy“ správně, když varovaly před vy- stěhovalectvím našeho lidu na Balkán, kde také nikomu nelítají pečení holubi do úst a kde na stromech nerostou klobásy, ale z toho nelze ještě vyvozovat, že mráz, který přišel na květy slovanské vzájemnosti, zhubí všech- no ovoce.
Bulhar Čecho Srbsko Selo Balkán
8 article
Nesmíme se ve slovanské vzájemnosti stavěti jen na utilitární stanovisko. Ano, ne- chceme, aby nám slovanská myšlenka škodila. čekáme naopak od ní posilnění, ale nesmíme se též příliš rozčilovati, když někde nepřijmou našeho člověka do služeb. Rozčilujeme se ji- stě právem, když nám vrhnou do tváře uráž- ku „slovanští židé“, dokažme tedy, že nejsme jen obchodnicky vypočítaví, že dovedeme vy- trvat i tam, kde z toho hmotný zisk nekyne. A slovanská myšlenka musí být u nás řešena také, ba především se stanoviska sesílení kul- turní neodvislosti, proto nějaké hmot- né úhony nesmějí nás hned zarážet. Slovanská vzájemnost zraje pomalu, ale přece jen zraje. I na Balkáně. Nesplnily se ovšem sny Illyrců z prvé polovice minulého století o kulturním a politickém sjednocení všech Jihoslovanů, Slovinců, Chorvatů, Srb a Bulharů. Ale za to postupuje sbližování jed- notlivých kmenů. Mizí starý antagonismu mezi Srby a Chorvaty, myšlenka jednoty ná- roda se dvěma jmény nabývá stále více stou- penců, sbližují se Chorvaté a Slovinci, jejich Matice vydávají vzájemně díla srbských, chor- vatských a slovinských autorů, mezi bělehrad- ským a záhřebským divadlem jest těsná smlou- va, sjednocují se jihoslovanští umělci, spisova- telé, profesoři, právníci, lékaři, učitelé, při- pravuje se Jihoslovanská encyklopedie, právě nyní se zakládá v Bělehradě ústřední organi- sace jihoslovanských umělců, Akademic umě- ní jihoslovanského, jejíž snaha — jistě až pří- liš výbojně — směřuje k nadvládě jihoslovan- ské kultury na Balkáně. Lze tu mluvit tal „rozčarovaně“?
Jihoslovan Chorvat Srb Bulhar Srba Balkán Bělehrad
9 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Řecko-turecké jednání o mír. M. Z Kolína nad R., 31. října. (Zvl. telegr „N. L.“) „Kölnische Ztg.“ obdržela tuto infor- maci z Berlína: Dobře zpravené diploma- tické kruhy zdejší ujišťují oproti zvěstem zcela prý už brzkém podepsání řecko-turecké smlouvy o míru, že se Turecko nikte- raknezřeklo požadavku, aby otáz- ka ostrovů v jeho prospěch byla upravena a že tedy shoda s Řeckem nikte- rak ještě není hotova. Turecko vytas se naopak ještě s různými novými požadavky, na které Řecko nebu- desto přistoupiti. Proto chovají se vel- moci dosud ještě velmi zdrželivě a s jakoui nedůvěrou k průběhu řecko-tureckého vyjed- návání. Z Cařihradu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Pr- tah, způsobený ve vyjednávání o mír v Athe- nách, vzbudil ve zdejších obchod- ních kruzích zděšení, které je ještě stupňováno okolností, že také turecko-bulhar- ská obchodní smlouva a uzavření finanční do- hody s Francií a Ruskem jsou následkem toho ohroženy. Diplomatické styky mezí Srbskem a Bulharskem. Ze Sofije, 30. října. [K. k)) Jak se na kompe- tentním místě proslýchá, podnikla vláda ruská Sofiji a v Bělehradě kroky k obnovení diplo- matických styků mezi Srbskem a Bul- harskem. Srbsko vyslovilo ihned k tomu ochotu Odpověd Bulharska se asi zpozdí, protože je úmysl učiniti obnovení styků diplomatických závislým na jistých zárukách, že s živlem bulharským bude Makedonii dobře nakládáno Bulharské vojsko v Dedeagačí. Ze Solije, 30. října. (K. k.) Vojsko bulharske přibylo včera do Dedesgače. Bylo přijato poboč- níkem tureckého velitele, sborem konsulárním obyvatelstvem. V celém území, bulharským vol- skem opět obsazeném, je úplný pokoj a pořádek.
Kolín nad R Berlín Turecko Řecko Cařihrad Francie Ath Rusko Srbsko Bulharsko Sofijá Bělehrad Makedonie Solija Kölnische Ztg
10 article
Amnestie v Thrakii. Ze Solije, 30. října. (K. k.) Poněvadž jes znovuobsazení Thrakie skončeno, vydala vláda všeobecnou amnestii pro všechny, kdož se záčast- nili nepřátelství, anebo se provinili před uzavřenín míru politickými delikty. Nesnáze ohraničovací komise v Albansku Z Říma, 31. října. Dle došlých sem zpráv setkává se jihoalbanská ohraničovací komise velkými překážkami, ba i s ozbro je- ným odporem se strany tak zv. svatých řeckých legií. Činnost komise je tudíž velice stížena. Z Říma, 31. října. (K. k.) Vzhledem na odpo- rující si zprávy zahraničních listů o otázce hranic albansko-řeckých poukazuje „Tribuna“ na to, že londýnská konference velevyslanců dne 8. srpna a v následujících schůzích se usnesla, aby čásí po- břeží při úžině u ostrova Korfu od severního zá- řezu k Thelii, ostrov Sassen, Korica a několik ji- ných výslovně uvedených osad bylo definitivně přiřknuto Albanii, a že proto příslušné usnesení Evropy jest delinitivní a neodvolatelné. Nejen, že by trojspolek nikdy nedal souhlas ke změně usne- sení, také mocnosti trojdohody projevily loyálně rozhodně stejný názor, což jest přirozeno, protože všecka usnesení v Londýně učiněná jsou nama- havě mezí protivnými názory a zájmy velmoci u- skufečněným vyrovnánsm a nemůža býti některé z těchto usnesení uváděno v pochybnost, ne- mělo-li by se riskovati, že bude zničena všechna práce, vykonaná v zájmu evropského míru. List vytýká naprosto nepopíratelný albanský ráz zmí- něného území a pokračuje: Ve příčině druhých území, mezi nimi Argyrokastra, konference vele- vyslanců se jednomyslně usnesla, že mezinárodní komise má udati, které body mají býti přikázány
Korf Korica Solija Řím Albánie Evropa Londýn
11 article
Albansku a které Řecku, při čemž se má opírati o úvahy rázu ethnografického a geografického. nevyhovujíc projevům politickým. Konference vel- vyslanců usnesla se, že práce komise mají začít! dne 1. září a býti ukončeny 30. záři, a že řecké vojsko má dne 31. prosince území albanské vy- kliditi. Řecko, nebo aspoň hnutí, orga- nisované se strany řecké, které ne- jedná bez souhlasu vlády, činí vše možné, aby překáželo práci meziná- rodní komise, doufajíc, že bude moci albanské území na neurčitou dobu obsaditi a přivoditi zmar jednomy- slných usnesení konference velevy- slanecké. Jest jasno, že obě nejvíce intereso- vané mocnosti, Italie a Rakousko-Uher- sko, nemohou jíti do této léčky, a také ostatní velmoci se nepropůjčí k této hře. Je proto logické a přirozené, že skutečnost, že Ře- kové brání komisi, aby přišla do stv- ku s obyvatelstvem, považuje se za důkaz že toto obyvatelstvo jest albanské. Stejně logické a přirozené jest, že když Řecko nedovolí mezi- národní komisi, aby skončila své práce ve lhůtě. v Londýně stanovené, není to žádným dů- vodem, aby vyklizení Albanska ře- ckým vojskem bylo odloženo přes 31. prosinec. Poslouží se mírové potřeb všech mocností, když se jim sdělí sta- novisko obou adriatických velmocí. neboť komise bude míti dosti času, aby skončil své práce před 31. prosincem, upustí-li Řecko o své obstrukce. Černohorské vojsko zůstalo na alban- ských hranicích. Z Cetyně, 31. října. (N. Wr. Tagbl.“) Násle kem stále trvajících nepokojů na albanském po- hraničním území nebylo černohorské vojsko z služby propuštěno a táboří podél albanských hranie.
N Wr Řecko Rakousko Uhry Londýn Cetyně
12 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Vláda vyjednává s Poláky a Ukrajinci. Z Vídně, 31. října. Hr. Stürgkh věnuje dne- šek ku přímému vyjednávání s Poláky a Rusí- ny. Dopoledne přijal předsednictvo Kola pol- ského a na 4. hod. odpolední povolal k sobě předsedu ukrajinského klubu dra. Konstantina Levického, jenž večer odjede do Lvova. Zejtra přijat bude dopoledne císařem v audi- enci haličský místodržitel ryt. Koryto w- ski. Situace mezi Poláky a Rusiny jestpořáde ještě nevyjasněna, my- slí se však, že žádná strana nepožene věci do krajnosti. Halíčský místodržitel k císaří. Z Vídně, 30. října. (K. k.) „Polnische Ko respondenz“ se dovídá, že místodržitel ryt. Kory- towski dostaví se v sobotu ke slyšení u J. Vel. císaře, aby Mu podal zprávu o vyjednávání o vo- lební reformu. Volby do rakouské delegace. Z Vídně, 31. října. Volby 40 delegátů a 20 náhradníků, které vysílá poslanecká sněmov- na do delegací, vykonají se ve večerní schůzi úterní 11. listopadu. Stran postupu českých delegátů v delegacích nestalo se dosud žádné dohody, žádné stran politické taktiky, žádné stran formálnosti.
Polák Ukrajinec Stürgkh Konstantinos Rusin Kory Vídeň Hradec Rus Lvov audi
13 article
Předsednictví rakouské delegace. Z Vídně, 31. října. Bylo námi již oznáme- no, že jest vyhlédnut za předsedu rakouské delegace předseda klubu polského dr. Leo. Dle turnu připadá předseda tohoto sboru letos sněmovně poslanecké a podle dohody, uza- vřené po prvních volbách na základě všeobec- ného práva hlasovacího, připadá tentokráte Slovanům. Předsedou může býti člen strany, která schvaluje nejen hlasováním, ale také řečmi zahraniční politiku, vojenskou politiku a celý společný rozpočet. Možno považovati za věc jistou, že čeští delegáti budou nuceni postaviti se proti politice, kterou provozoval zahraniční úřad za prošlých válek balkán- ských. Proto způsobilo podiv, že jedna česká strana (agrární) dnes uveřejňuje zprávu, dle které aspiruje na předsednictvo v delegacích, jež by se nesnášelo se stanoviskem českých delegátů.
doktor Lea Vídeň
14 article O hrabětí Stürgkhovi.
O hrabětí Stürgkhovi. Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Neues Wiener Tag- blatt“ věnuje předsedovi minisferstva hr. Stürgkho- vi k ukončení druhého roku jeho činnosti jako předsedy ministerstva úvodní článek, ve kteréms m. j. praví „Úcta, které si hrabě Stürgkh získal, nesporná sutorita jeho charakteru, jeho loyalita, jeho blaho- volná horlivost pro všecky otázky, které jsou v zá- jmu obyvatelstva, (kvějí v přesvědčení: Hr. Stürgk vi, co chce, ví. co musí, aby svůj trnitý úřad pře soudem dějin důstojně spravoval. že musí vy- konati až mnoho drobně práce, jak to žádají mnoh z naších malicherných poměrů, tíží jej asi tím více. že za své celé politické činnosti dokázal, že chce. aby velké politické a hospodářské cíle byly na par- lamentní půdě uskutečněny. Nejkrásnější a nejpo- ctivější poklona, kterou smí hraběti Stürgkhov vyslovití přítel ústavy, je: JJeho nejvřelejším přá- ním bylo a jest, s lidovou sněmovnou sloužiticí saři, říši a obyvatelstr. Stávka na akademii výtvarných umění ve Vídni. Z Vídně, 30. října. (K. k.) Na dnešní schůz delegátů studujících speciálních škol akademie vý- tvarných umění bylo véneseno jednomyslně, o d- mítnoutř profesuva Leopolda Baue ra a trvati na obsazení učitelské stoli- ce Wagnerovy prof. Plečníkem z Pra- hy a vzhledem k ohrožení autonomie vysokých škol zahájiti zítra stávku na akademii. Současně byli žáci akademií v Praze a v Krakově vyzváni. aby se připojili ke stávce.
Stürgkh Wiener Stürgkhov Baue Wagnerův Plečník Vídeň Hradec Praha Krakov lidový sněmovna
15 article
Z rakouské diplomacie. Z Vídně, 31. října. (K. k.) „Wiener Zeitung“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval člene panské sněmovny rady říšské Otokara hr. Czer- nina mimořádným vyslancem a splno- mocněným ministrem u královskéh rumunského dyora a propůjčil mu s promi- nutím poplatků hodnost tajného rady. Inaugurace rektora vysoké školy zvěro- lékařské ve Vídní. Z Vídně, 31. řijna. Dnes konala se ve vysoké škole zvěrolékařské slavnostní inaugurace dra Panzera, zvoleného na rok 1913-14 rektorem Spor o staroslovanskou liturgii v Dalmacii. Ze Splitu, 31. října. („N. Fr. Pr.“) Zdejší kato lické duchovenstvo sešlo se na schůzi, na které pojednalo o obranných prostředcích proti odstra- nění staroslovanské bohoslužby. Bylo usneseno přerušiti všecky styky s biskupem splitským, odstraniti z kostelů všechny latinské missály a zastaviti předepsané modlitby za papeže které se v kostele při každé bohoslužbě konají.
Otokar Panzer Vídeň Dalmacie Split Francie Wiener Zeitung panská sněmovna vysoký škola zvěrolékařský
16 article
Patriarcha Bogdanovič. Z Peští, 31. října. (K. k. uh.) Mrtvola patriarchy Bogdanoviče byla sem včera večer o 9. hod. do- pravena a o 11. hod. byla odvezena do Karloveů. Místo university — koloniální ústav v Hamburku. Z Hamburku, 31. října. (Arbt.-Ztg.“) Zdejší senát se usnesl, aby v Hamburku byla zřízena universita. ale sbor měšťanů, jak nazývá se sněm hamburský. zamítl předlohu ve sněmovně 80 proti 73 hlasům usnesl se zříditi osadní ústav. Proti předloze hlaso- vali také sociální demokraté, protože žádají, aby na universítu, kdyby byla zřízena, připuštěni byli za posluchače také učitelé obecných škol a aby od- stranilo se stíhání universitních učitelů pro jic politické smýšlení. Výsledek sněmovních voleb v Badensku. Z Karlsruhe, 30. října. (K. k.) Volby do baden ského zemského sněmu jsou ukončeny. Majerita velkého bloku levice, která v posledním sněm měla ještě 15 hlasů, klesla nyní na 1 hlas. Sněmovní volby v Italii. Z Říma, 30. října. (K. k.) Nyní jest znám po- slední výsledek volby. Ve volebním okrese Galli- polli byl zvolen socialista.
Bogdanovič Galli Pešť Hamburk Badensko Karlsruhe Řím
17 article
Anglické dementi. Z Londýna, 31. října. (Zeit.) Soukromný králů tajemník označuje zprávu, že angličtí královští man- želé navštiví o velikonocích carskou rodinu a že za ní dojde k zasnoubení prince Walesského s velko- vévodkyní Taťanou, jako holý výmysl. Otázka prachu ve Francii rozřešena. Z Paříže, 31. října. (K. k.) Jak sděluje „Ex- celslor“ bylo všecko francouzské válečné loďstvo opatřeno úplně novými zásobami prachu. Zdá se. že otázka prachu, která působila francouzskému námořnictvu následkem opětných katastrof zvláště výbuchu na „Jeně“ a „Liberté“ veliké starosti, jest nyní rozřešena, Srbská půjčka a Francie. Z Paříže, 30. října. (K. k.) Ve příčině zprávy „Figara“ o srbské půjčce prohlašuje „Líberté“, že rozhodnutí vlády francouzské jest nezměnitelno, jak vůči Srbsku, tak i vůči ostatním státům balkán- ským. „Intranssigent“ soudí, že podivná hrozb Srbska německou soutěží nezastraší vládu francouz- skou. Nechť jest potřeba Srbska sebe naléhavější ministr Pichon bude přece především chrániti práví francouzských věřitelů v Turecku. Z říšské dumy ruské.
Walesský Taťaný Figar Pichon Londýn Francie Paříž Jena Srbsko Turecko Zeit
18 article
Z Petrohradu, 30. října. (P. t. a.] Ministr ná- mořnictva podal v hosudarstvenné dumě osnovu zákona, ve které se žádá za 77,752.549 rublů až do r. 1919 na stavbu válečných lodí, jakož i na vybudování továren resortu námořního. Mi- nistr spravedlnosti podal v hosudarstvenné dumě osnovu zákona o trestnosti neposkytnutí pomoci lodím a lidem. octnuvším se na moři v nebezpečí Spojené státy severoamerické obsadí Mexiko. Z Londýna, 31. října. („N. W. J.“) „Daily Mail“ oznamuje, že v londýnských diplomati- ckých kruzích jsou přesvědčeni, že Spoje- né státy svůj záměr, dosaditi v Me- xiku spořádanou vládu, provedou tím způsobem, že obsadína nějaký čas mexické území. Spojené státy chtě- jí tím způsobiti nátlak, aby docílena byla vol- ba nestranného presidenta a doufají, že jim v tom Evropa nebude nijak překážeti. Ná- rodní gardy v Novém Yorku a ji- nýchměstech obdržely již rozkaz, by byly připraveny na cestu do Mexika a čtyřem válečným lodím naří- zeno, aby se v největší rychlosti zásobily střelivem a potravin a mi našestměsíců.
Petrohrad spojený stát Mexiko Londýn Evropa Nový York Daily Maila
19 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Odbory agrárního klubu. Klub říšských poslanců české strany agrární měl, jak jsme dnes ráno telefonicky sdělili, včera ve Vídni schůzi, ve které schvá- lil postup svého předsedy posl. Staňka, načež zřídil pět svých komisí pro průpravu svých prací parlamentárních: personální, národo- hospodářskou, zemědělskou, školskou a živ- nostenskou. Z těchto odborů ustavila se již komise personální, jejímž předsedou zvolen posl. Rychtera. Že se tato komise — je to od- bor pro otázky úřadnické — ustavila, bude sděleno ostatním českým klubům na říšské radě, aby se dospělo k jednotnému postupu při řešení jednotlivých úřadnických otázek. Referenti německo-nacionálního svazu o sporu česko-německém. Bylo již sděleno, že členové německo-nacionál- ního svazu chtějí býti zevrubně poučení o obsahu a dosahu česko-německého sporu a zejména o ně- meckých požadavcích v oboru česko-německé do- rozumívací akce. Proto němečtí poslanci z Čech utvořili komitét, jehož úkolem jest, písemně i ústně ostatním členům německo-nacionálního svazu vy- ložiti požadavky Němců v Čechách a jich význam Komitét ten tvoří posl. Pacher, dr. Roller, dr. sl Lodgmann, dr. Urban, dr. Schreiner, Hartla Knirsch. Dle „Bohemie“ má posl. Pacher referát o povšechných otázkách Němců v Čechách, dr. Roller o jazykové otázce, dr. 5l. Lodgman o kraj- ském zřízení a zemském volebním řádu, dr. Schrei- ner o národnostním rozhraničení a posl. Hartl Knirsch o menšinovém školství. Pro každý z těchte oborů ustaví se odbor. do něhož každá země, v ně- mecko-nacionálním svazu zastoupená svými poslan- ci, vyšle své zvláštní zástupce. Tyto odbory budou míti schůze v listopadu, takže o německou ob- strukci proti nové dorozumívací akci je dobře postaráno. Boj o německou školu v Praze—Libní.
Staněk Rychter Němec Pacher doktor Roller Lodgmann Urban Schreiner Hartl Knirsch Lodgman Schrei Vídeň Čechy Praha Libeň Bohemia
20 article
Komíse pro zřízení veřejné německé školy Libni, jejímž úkolem jest zjistiti, které školní děti patří do žádané německé školy libeňské, zahájila 19. června t. r. své práce a včera měla čtvrtou schůzi. Dle referátů německých listů pražských jednala komise ta od 9 hod. do půl 11. hod. dopol o protokolárním zjištění, že předseda komise sta- novil, že ředitelé německých škol pražských, n komisi pozvaní, mohou býti dočasně sproštění své účasti v této komisi, a že ostatní členové komise k tomu svolili. Dále bylo protokolárně zjištěno, že zástupce německých rodičů dr. Krieg se nemohl na tuto komisí dostaviti, a že zvláštní plaou moe ustanovil tu za svého zástupce dra. Ecksteina, ad- vokáta v Praze, jakož i že dalším zástupcem ně- meckých rodičů je komisař Schulvereinu Karel Pochlatko. Zástupci obce pražské vyslovili se proti připu štění dra. Eeksteina ke komisi Zástupce obce pražské, školní rada dr. Me- telka, provedl pak rozpravu o způsobu, jakým m býli protokolováno, co se zjistí.
doktor Krieg Eckstein Pochlatko Libeň Praha
21 article
Tím vším se dr. Eekstein rozčilil tak, že pro- hlásil, že zastupování rodíčů při této komisí jes opatřeno jich přípisem ze dne 9. ledna r. 1912 který byl zemskou školní radou vyřízen dne 2. úno- ra r. 1912, dr. Eckstein však že se jednání komise téte nezúčastní, poněvadž se nechce zúčastniti tako- vého úřadního řízení, jaké se v tomto případě pro vádí. Toto prohlášení si dr. Eckstein dal do proto kolu a odešel. Potom předseda komise prohlásil, že dra. Eek- steina ke komisi připouští. Pak se jednalo o proto- kolování tohoto projevu a o odpovědí na jednotlive dotazy z minulé schůze komise i o jich protokol - vání, což se mimo jiné týkalo též prohlášení, jez byl učinil ob. starší dr. Scharf jako zástupce okr školní rady. Zatím čas pokročil tak, že bylo půl 2 hod. odpol., pročež jednání komise bylo odročen na dnešel.
Eekstein Eckstein doktor Scharf
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dr. Bouček teprve hledá „zloděje na radnici.“ Na nedělní schůzi národně-sociálního publika pravil prof. dr. Masaryk: „Mluvím-li o systému, neříkám že všichni pánové na rad- nici jsou zloději. Ne, zlodějů je asi de- set, a ti terorisují veškeré občanstvo i nás. A dr. Bouček opakoval: „Ano, na radnici jsou zloději, aspoň deset je jich tam...“ Tímto určitým tvrzením, že zlodějů na radnici je „a si deset“ nebo „aspoň deset“ roz- uměli účastníci schůze a celá veřejnost tak, že pp. prof. dr. Masaryk a dr. Bouček znají oněch „asi deset“ nebo „aspoň deset“ obecních starších, kteří kradou a jsou proto zloději. Proto jsme v „Nár. Listech“ vyzvali prof. Masaryka, aby jmenoval těch „así deset zlodějů“, předně proto, poněvadž jek tomu povinen veřejné morálce, a za druhé proto, aby bylo umožněno a zkráceno pátrání po těch nehodných lidech, kteří nezasluhují zasedat na pražské radnici, jestliže jejich ruce nejsou čisté. K velikému překvapení celé ve- řejnosti prof. Masaryk nejmenoval oněch „asi deset zlodějů“, a rovněž dr. Bou- ček tak neučinil. A pánové toho neučiní, pro- tože — nemohou! Pánové neznají vůbee těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ a te- prve je hledají. V dnešním „Čase“ se o tom dovídáme: čtemeť tam doslovně- „Dr. Bouček, chtěje bezpečně a vše- stranně připraviti materiál pro důkaz pravdy, který jménem prof. Masarykai svým bude prováděti, učinil toto podání n finanční zemské ředitelství a berní inspek- torát v Karlíně:
doktor Bouček profesor Masaryk Bo Karlín
23 article
Dle zpráv, zaslaných presidiem městské rady časopisům — která v jednom kuse arci byla vědomě nepravdivá — podána bude na prof. Masaryka a na mě žaloba pro urážku na cti, která nám uloží povin- nost, abychom provedli důkaz pravdy o tom, že se v Praze krade, a že na pražské radnici je více obecních starších, kteří nás poplatníky okrádají tím, že berou úplatky a následkem toho přičiňují se o to, aby obec pražská kupovala pozemky, stroje atd. za nesmyslné přímo ceny. Jedním z dů- kazů bude úplatek 345.000 K. vyhražený p. drem. Vejvarem pro něho sama a po- mocné síly, jimiž nemohou býti nežli čle- nové sboru obecních starších. Z té pří- činy žádám zdvořile, aby mi oznámeno bylo, přiznal-li p. dr.
Masaryk Vejvar Praha
24 article
Vejvar obnos 345.000 K k dani z příjmů, což by byl musil uči- niti, kdyby si býval obnos ten ponechal sám, po případě, aby zavedeno bylo řízení o tom, ko- mu byl úplatek tento dále vy- placen, a byl-li dotčenými oso- bami přiznán k dani z příjmů.“ Co praví tato žádost dra. Boučka na zemské finanční ředitelství a berní inspekto- rát v Karlíně? Nic jiného, než že ani dr. Bouček ani prof. Masaryk nevědí, zdali si dr. Vejvar ponechal obnos 345.000 K sám, či dal-li a komu úplatek, a zemské finanční ředitelství a berní in- spektorát v Karlíně jim tomají po- vědět! V tomto osvětlení jeví se obviňování prof. Masaryka a dra. Boučka „asi“ nebo „aspoň deseti“ obecních starších pražských ze zlodějství v podstatě přímo příšerné. Podání dra. Boučka k finančním úřadům do- kumentuje úžas vzbuzující lehkomy sl- nost, s jakou prof. Masaryk a dr. Bouček předstoupili před nedělní veřejnou schůzi lidu a na ní vyřkli svoje obvinění formou tak konkretní, že mohla vzbudit odůvodněné pře- svědčení, že realističtí řečníci znají těch „asi“ nebo „aspoň deset zlodějů“ na pražské rad- nici! To se stalo v neděli dne 26. října; v pá- tek dne 31. října — ovšem už až po vol- bách — dovídáme se z „Času“, že prof. M a- saryk i dr. Bouček neznají ani je- diného zloděje, jako je neznali neděli jejich ubozí posluchači. A c. k. státní úřady mají dru. Boučkovi teprve ty zloděje — najít. To bude těžké dokazo- vání . .
Bouček profesor Masaryk doktor Vejvar Karlín
25 article
— Předčasné úmrtí nadějného českého učence. Z Tišnova došel dne 30. října brněnských če- ských redakcí telegram, oznamující, že tam zemřel dr. J. V. Procházka, docent české techniky Brně a kustod zemského musea, náhlým srdečním záchvatem. „Mor. Orlice“ oceňuje vědeckou čin- nost zesnulého obšírným článkem, z něhož vyjí- máme: „V Procházkovi ztrácí česká věda borce zylášť nadšeného. Byl Procházka pracovník tichý. ale nadšený a neúnavný. Z jeho života budiž tu uvedeno, že se narodil roku 1862 v Tišnově. Stu- doval na reálce v Brně, pak i na technice brněn- ské, z níž však brzy přešel do Prahy, kde byl nadšeným studentem geologie. Tak nadšeným, že se rozhodl věnovati se této vědě cele. Složil do- plňovací zkoušku gymnasiální, aby mohl se státi řádným posluchačem university, studoval tu geo- logli a palaeontologii u prof. Nováka a Krejčího,a dosáhl tu později také hodnosti doktora. Byl čin- ným v říšském geologickém ústavě, později v při- rodovědeckém oddělení musea král. českého. Od- tud přešel na pražskou techniku, kdež se stal asi- stentem prof. Slavika pro geologii a mineralogii. Touha vedla ho však blíže jeho rodišti. Podařilo se brzy, byl jmenován kustodem zemského musea a brzy také docentem na české technice v Brně. Jeho badatelská práce je obrovská. V moravském Krasu konal veliká studia geologická, největší po- zornost však věnoval Českomoravské vysočině, na jejíž prvních výběžcích leží jeho rodiště. V Tišnově samém konal geologická studia na Květnici a na Dřínové. Výsledky svých studií ukládal ve vědecká dfla a pojednání, jichž vyšla oelá řada.““ Pohřeb
doktor J V Procházka Mor Procházka profesor Novák Slavik Tišnov Orlice Brno Praha Květnice český technik Brno muzeum král Kraso