Periodikum ALTO Viewer

1

Šrrana 2.

2

ÁRODNÍ LISTY

3

22 dubna 1909. C slo 111.

4 article

vy mohamedánského vyznání bla- hopřál telegraficky cheť zemské vlády generál pěchoty Varešanin šl. z Vareše a crvilní adla- tus svob. pán Benko předsedovi moslimského výkonného výboru Alimu Firdusi Begovi v Livnu. Ali Firdus Beg telegraficky odpověděl a vyslovil radostné díky a přesvědčení, že oba tito vysoet funkcionáři budou kulturní pokrok mohamedánů v Bosně a Hercegovině vždycky blahovolně pod- porovati a zvelebovati. Vojsko marockého sultána poraženo. Utlnčený šerií. Z Kolina n. R., 21. dubna. (K. k.) Te- legram »Kölnisehe Ztgu.« z Tangeru sděluje o porážce vojska sultánova: Boj strhl se 12 hodin cesty od Fezu. Tři sdru- žená vojska sultánova byla témě úplně potřena. Zbytek vrátil se bez vá- lečného materiálu a bez děl do Fezu. Vůdeem spojených kmenů berberských jest syn velikého berberského kaida Hammera ze Seydanu, jenž byl hlavní oporou Hafidovou pro jeho vyhlášení sultánem. Pro stanovisko Hafidovo vystoupil syn proti němu. Netřebu chovati obavy o Fez. Nežli došla zpráva o porážee, d a Hafid vysázeti šerifovi Kntta- nimu tisíc ran holi, protože prý mu bylo potvrzeno, že Kittani chystal spiknutí. Ki- tani trest tento asi dlouho nepřežije.

Vareš Benka Beg Firdus Kölniseh Hammer Seydan Hafidův Kittani ki Livno Boseň a Hercegovina Kolina můj Tanger Netřeba Kntta

5 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 20. dubna 1909. (Od zvláštníhio zpravodaje »Národních Listůe. ) Úloba obhájeů není záviděníhodnou. Vyža duje všestranných obětí. Z těch nejmenší jsou peněžité pokuty, které jim senát štědře udíl. Pomalu dosáhnou výše pěkného majetku. Morál- ní posilou obhájeům je projev všech vynikají cích advokátů z Dalmacie, jímž je vysloven souhlas i obdiv nad neochvějno pevností jíž obhajcové střež osud nevinně uvězněných obět Rauchovy mstivostli. Projev vyslovuje i politování nad násilnostmi famosního soudu najmě prokura Aecurta. „Pokret“ i „Srpobran přinosly tento projev se všemi podpisy (a jsou mezi nimi i jména zvučná, jako ona starostů měst Zadru i Splitu, a co je nejvýš zajímavo. i jména italských advokátů) a propadly konfi- skacil Na lavici obžalovaných dnes se oeinul sym- patický kněz Danilo Podunavac z Pakracu Člověk velice zajímavý. Cítí s malým lidem o jehož povznešení pečuje. Je energický, ducha- plny a statečný. O pádné slovo není u něho nouze. Těší se u lidu velké oblibě. Blízcí přá- telé žertovně jej nazývají „srbským Gaponem“ I to nezůstalo tajným slidičům. Uvádí to obža leha na str. 79 slovy: „srbský Gapon“ inten sivně šířil „Srbstvo“ mezi „řeckd východnín živlem“, často po vesnicích obcházel a družil se sedláky, jež organisoval“. Hned na pečátku schůze dr. Medakovič na- vrhnul, aby všichni obžalovaní z okresu pakra- ckého byli vyslýcháni současně, aby se předešlo duchamornému opakování sterectypních otázek. Accurti s návrhem nesouhlasil. Soud proto nevy bověl žádosti dra. Medakoviče.

Rauchův Srpobran Podunavac doktor Medakovič Záhřeb Dalmacie Zadr Split Pakrac národní Listů

6 article

Kněz Podunavac rád přiznává, že je čle nem srbské samostatné strany, protože o n zmužile bojuje proti tyranu i jeho o- mooníkům. Sklízí za ta slova důtku předsedy. Že by obžalovaný byl šířil „Srbstvo“, je naiv- ností: v Pakrácu už od r. 1751 je srbská škola. Knězem národní srbské církve, Podunavac má mravní povinnost stýkati se s lidem, poučovati ho, utěšovati ho v jeho zármutcích a pečovati o jeho povznešení. Děl: „Kdybych tak býval ne- činil, národ mohl by na mne vznésti obža- lobu, která by mne zasáhla bolest- něji nad onu státního návladního. Předseda uvádí, že obžalovaný byl znám pod jménem „srbský Gapon“. „Nazvali mne tak žertem někteří přátelé, ale ne sedláci. Vysvětlím podrobnosti, až přijdou svědci. Ostatně: mno hý Chorvat stouhou se vyslovil po zjevení se nějakého Gapona u nás. protože naše otčina, Chorvatsko, je spjata otrockými řetězy,“ povýšeným hlasem děl kněz Podunavac. „Disciplinárně vás potre- stám, budete-li takto mluviti,“ pohrozil mu před- seda. „Honosím se tím, že i Chorvaté přiznal moji zjevnou borbu ve prospěch národa. Zápa sím za práva lidu se zákonem v ruce Jdou se mnou i katoličtí kněží pd chorvatským i srbským praporem,“ důstojně prohlásil obžalovaný Ilymnu králo Petra kněz Podunavne nezná

Podunavac Chorvat Petro Podunavne Chorvatsko národní srbský církev

7 article

Není pravdou, že portrét srbského krále byl za věšen po hostineích. Piseň, která se zpívala, je hymna Svetozara Miletiče, který r. 1870 za svo- bodu otčiny úpěl v žaláři. „Dobře zná n vlastní příčinu velezrádného (l procesu, vím, jakou je jeho tenden ce — však pravdu povím,“ děl obžalo- van,. „Komediji hrajete,“ dí předseda. „Ko me- dijí je celá obžaloba,“ odráží útok Po- dunavac. „Vím já, jak se pracuje. Všichmni svěd ci ze všech okresů stejně vypovídají; jim cen- trálou je „Hrv. Právo“. To dávalo signá- ly. Jakmile to novou klevetu na Srby naneslo hned na scéně se zjevili svědci i vyšetřující soudce. Ostatně při prohlidkách ničeho jete ne- nášli,“ důrazně dél mladý kněz. „Nic se ne- našlo, protože vy dříve, než vyšetřující soudce přišel, vše jste ukryli,“ ozval se svou neomale- nou jízlivostí náměstek prokurora Stažír (autoe obžaloby, rodilý Slovinec) a ukazoval prázdnou láhev, vyzdobenou srbským znakom. „Škoda že je prázdná,“ zvolal kterýsi obžalovaný. narážející na „slabost“ dvojice alkoholiků zá- hřebského soudu. „Proč se smějete, co je na té prázdné láhvi směšného?“ naběhl p. Tarabochi na smích obe- censtva. „Srbská trobojka (trikolora) je emblemen i Černé Hory,“ dí obžalovaný, „aa co se týče krá- lovství srbského ...“ V tom obžalovaný Vasič kýchá a obžalovaní volají „Na zdraví““. Smíeh v celé dvoraně. Zvyšuje se, když vyvedený Vasič i na chodbě kýchá. „Je-li kříž se čtyřmi C hlavní známkou srbského znaku, potom logicky i sv. Jíří ruského znaku je známkou velkoruské pro- pagandy,“ vykládá kněz Podunavac. Ví dobře obžalovaný, odkud věje vítr na rozbití shody Srbů a Chor- vatů. Všichni svědci jsou Fran- kovci. Směšny jsou všechny ty „zjevy“ o nichž mluví obžaloba. „Vy ste vel ký

Piseň Miletič Srba Vasič Podunavac Fran Černá Hora ko I

8 article

zjev,“ do řeči obžalovaného vpadá předseda. (Smích.) „Divím se, že vyšetřující soudce dr Košutič 10 dní vedl v Pakracu vyšetřování. Bylo bezůspěšno. Proto Košutič řekl: „Čekám na f- kina (fakin = šejdíř, lump) dra. Matijeviče.“ „Urážíte svědky,“ durdí se předseda. „Nel Cituji pouze slova dra. Košu- tiče,“ dí obžalovaný. „Před kým to řekl dr. Košutič?“ plá se předseda a Accurti pohněvaně křičí: „Neřekne-li obžalovaný, pře kým, prosím, aby byl disciplinárn potrestán.“ A ozvěna, na předsednickém křesle hned na obžalovaného se sápo: „Ne- řeknete-li, před kým to dr. Košutič řekl, budete potrestán.“ Obhájcové protestuji proti této sveřeposti a dr. Medakovič volá: „To je násilí.“ Obžalovaný prohlašuje, že jméno osoby neoznámí. Na to předseda kvapně odvádí senát ku po- radě, která uvaluje na kněze Poďunavace 24 hod. trest tmavého vězeni o hla d u. Dr. Medakovič ohlašuje zmateční stížnost proto, že předseda výhrůžkou disc- plinárního trestu chtěl přinutit o bža lovaného, aby prozradil jméno do tyčné osoby. Sálem zaburácela bouře. Bylo slyšet hlasy: „To jenásilí!“ „Chtěl jste obžalovaného k výpovědi donutit. „Dopustil jste se rásilii A ten násilnik, který stále porušuje zákon odvádí senát k nové poradě. Bouře v soudní sín neutuchá. Senát se vrací a předseda oznamuje že dr. Medakovič se tresce pokutou 200 korun.

Košutič Matijevič Koša doktor Medakovič

9 article

Násilí, korunované novým násilím. Zákon i prav- da stále jscu pošlapávány ! Již šest neděl hýří ta- to nezřízená a šílená zpupnost v soudní síni Zá- hřeba. Celý vzdělaný svět pohlíží na tuto skvrnu Evropy. Kdo konečně učiní přítrž tomuto řá- déní? Pozvelna utichá bouře. Tu kněz Podunava povýšeným hlasem dí: „Nyní oznámím jménodotyčné osoby: Je lo soudce Vaič, před klerým lo řekl dr. Košutiň.“ (Velké po- hnutí.) Po přestávce předseda oznamuje, že disci- plinární trest, uvalený na obžalovaného, zůstan „in suspenso“, dokud se záležitost nevyšetří. Předseda předhazuje obžalovanému, že naslou- chal srbským zpěvům cikánské kapsly v Pakravu „O všem, ale ve vedlejší síni zpěv naslouchali i státní návladní Ae- curti i vyšetřujíci soudce Košu- tič“, di obžalovaný. Tarabochi vytýká obžalovanému, že popula risoval osobu krále Petra. „Povíim vám ny- ní velkou pravdu, kdo nejvice po- pularisoval krále Petra. Byl to vy. šetřující soudcc, dr. Košutič. Ten všudese o krále Petra otíral; nazýva ho králem s krvavou rukou.“ „To snad dr. Košutič netvrdil?“ di pema- teně předseda. „Říkal to. Tvrdím to, treba byst na mne uvalili nové disciplinárne tresty Hanha je to. Kdyžužne z politi- ckých a diplomatických ohledů, aspoň z kurtoasie se tak nemělo mluvit o vladaři druhé državy“, po- výšeným hlasem děl kněz Podunavac.

Podunava Vaič doktor Košutiň Koša Petro Košutič Podunavac Evropa

10 article

Předseda vytýká, že Srhové nenáviděli Chor vaty. „Ne, ne! Naopak. Vždyť, pro boha, r. 1900 bratři Chorvaté jásali, jak poslancové samostatné srbské strany na sněmu v Pošti zápasili po boku Chorvatá“, trefně podotýká obžalovaný. Směšným je tvrzeni, jakoby sedláci v Pa- krácu byli říkali, že viděli obcházet po kraji krá- le Petra, oblečeného v šat bulharského sedláka. „Mně se tak král Petr nepředsta- vil“, za hlučného smíchu obecenstva děl kněz Podunavac. Směšným je i tvrzení, že do Pan krácu se hrnuly srbské dináry. Naivním je, vi- děti v cestě kteréhos profesora bohosloví do Be- lehradu velezrádu. „Do Bělehradu každý může jíti. Já, i vy, pane předsedo. Můžeme si udélnti výlet i do Paříže, máme-li času i peněz“, zase za smíchu obecenstva dí obžalovaný. Nastiče kněz Podunavac nezná a lituje. že na světě může žfti taková bídná stvůra. Na konee dí obžalovaný: „Vím, že obžalo- vancu je vlastně srbská samostat- nástranai shoda koalice a nelituji proto, že jsem na lavici obžalo va ných. Jsem té víry, že moje otěi na, Chorvatsko, uzná mou snahu po prohloubení shody rodných brati — onamne bude rehabilitovat.l

Srhová Chor Chorvat Petro Petr Podunavac Be Bělehrad Paříž Chorvatsko

11 article

Volba poslance do říšské rady za 4. voleb. okres (Nové město pražské a Vyšehrad). Neobvykle čilý ruch volební byl dnes dopoledne zahájen v hořejší části Nového města a Vyšehradu Takových zjevů obyvatelé těchto končin při volbách poslanců ještě neviděli. Škola „Na hrádku“, kde se nalézají mislnosti volební, obklopena jest v průčelt množstvím policistů, kteři nikoho, kromě voličů, k školní budově nepropustí. Agitace rozproudila se v minulých dnech a de- sáhla včer v noci svého vrcholu. Ulicemi čtvrtého volebního okresu procházely zástupy přisnluš níků jednotlivých stran a činily propagandu svým kand- dátům. Sociální demokraté uspořádali průvod s ru- dými lampiony, na nichž byla povědomá soe.-demo- kratická hesla, nejvice pak vyzvání „Volte Joba?“ dále „Nevolle svíčkové baby!“, „Pryč s agrární pol- tikou!“ atd. Sotva se vzdálil průvod sociálních de- mokratů, objevil se průvod národních socialistů, kteři bez lampionů provolávali „Volte Zdráhala!“ Všechny strany, jichž kandidáti jsou voličstvu doporučováni, vydaly nezvyklé dosud množství agi- tačních letáků. Každý volič nalezl je všudje: u prahu dveří, ve schránce na dveřích, nebo je dostal poštou či zvláštním poslem, zkrátka v minulých dnech zvon- ky příbytku voličů stále zvučely. Kdesi na hoř. Novém městě srazili se stoupene různých politických stran a svedli tam potyčku, která upoutala pozornest čelných obyvatelů Jedna ze zúčastněných organisací vyslala do ulic řadu nosičů standart se jménem kandidála. Přivrženci druhé strany na nosiče zvláštním způsobem vyzráli. Pohostili je tak důkladně, že několik nosičů písme- nek jména kandidáta na obchůzce klesdo a ostad písmena, takto opuštěná, musila promenádu skončit.

Job jítmokrat Zdráhal Vyšehrad

12 article

Nejčilejší ruch volební ovšem byl zahájen dnes ráno. Šest volebních místnosti ve škole „Na hrádku bylo už před 8. bod. ranní přeplněno. A než se ve- lební komise ustavily, panoval tak značný nával, že vstup do školy dalším voličům musil se zamezit. Teprve po odevzdání hlasovacích listků těchto prv- ních voličů nastal klidnější postup volby. Škola je vroubena z venčí dvěma řadami policistů, dba jících na zachování pořádku. Do školy nemá vstup nikdo bez hlasovacího listku. Na koridorech obsla rávají službu obecní policisté. Kdo odvolil, neprodleně musi školní budovu opustit. Tímto mimořádným bezpeš- nostním opatřením zachován před školou klid Vehikle rezmanitého druhu dovážely voliče k vo- lebním místnostem: drožky, fiakry, automobily a mo- torová kola s pobočními vozíky. Agitace v celém čtvrtém volebním okresu nabyla netušenébo rozsahu Vždy! pět stran pracuje ve prospěch svých kandi- Jsout voličům doporučování tito kandidáti: Národní stranou svobodomyslnou školní rada dr. Jindřich Metelka. Politickým klubem státoprávních pokrokářů: Ka- rel St. S okol. Stranou národně sociální: Frant. Zdrá hal prolesor z Pelhřimnova, Stranou sociálně-demokratickou: Jan Job. úřad- ník okresní nemocenské pokladny Výkonným výborem strany katolického lidu: dr Jos. Drozda, primář z Vidně. Mandál poslanecký, který má být dnešní volbou obsazen, náležel národní straně svobodomyslné, jejiž stoupenec dr. Karel Černohorský byl zvolen říšským poslancem v květnu r. 1907. Tehdá obdrželi hlasů svabodomyslný dr. K. Černohorský 1888, sociální demokrat Jan Jelinek 1375, národní sccialista Josef Bubník 941,

doktor Metelka František Jan Job Drozda Černohorský K Černohorský Jelinek Bubník Pelhřimnov St . S okol strana katolický lid doktor Jos

14 article

německý liberál Alex. Richter 201, klerikál Josef Hovádek 166 a německý radiká! R. Pacher 55 hlasů Výsledek volby prozaáím nedá se označit a každo strana troufá si tvrdit, že její kandidát dostane se do užší volby, neboť že by volba dnes byla rozhod- nuta, nikdo neočekává. Účastenství voličů jest velmi značné. V tomte velebním okresu jest 6578 oprávněných voličů a do 11 hod. dopolední bylo v šesli volebních mistnostech odevzdáno 1366 hlasů. Němci vydali příkaz této volby se nezúčastnil.

Richter Josef R Pacher Němec Alex

15 article Hlavní nával voličů panoval od 12 do 2 hod.

Hlavní nával voličů panoval od 12 do 2 hod. odpoledne. Činnost agitačních volebních kanceláří od rána stále se stupňovala a ulicemi hoř: Nového měsla Vyšehradu proudili agilátoři s rozmanitými způsoby doporučování kandidátů, počínaje nábytkovými vozy a konče chodci, obalenými volebním provoláním. Do třelí hodlny odpolední odevzdáno bylo cel- kem 3916 hlasů. V ulicích v okolí škoiy „Na hrádku“ nahromaděno je ohromné množství obecenstva, ktero již od 1. hodiny odpolední očekává s napjetím zají mavý výsledek volby.

16 article

lnž. dr. Jan Kaftan. Z první výzvy příslušníků národní strany svobodomyslné dnes navždy odešel vynikajíeí člen a druh: smrtí byl jí vyrván zemský i říšský poslanec inž. dr. Jan Kaftan. V české vlasti věude znám a oblíben, mě skvělé jména v technických a politických kruzíeh Rakouska i za hranicemi. Získal si ho, dobylsi ho vlastní praei, vlastním přičiněním, svým duchem, vzděláním a svojí vzáeně milou po- vahou, v niž silná energie životní nikdy nezů- stavila nižadné tvrdosti. Dlouho trvalo, než Kaftan pronikl v život veřejném. Narozen v Praze 11. září r. 1841 jako syn mistra krejčovského, vystudoval v rodném městě reálku i polytechniku, tehdy ústav zemský, jejž r. 1863 absolvoval. Jako úřadník české západní dráhy začal své povolání životní. Jsa mužem teprve 26letým, přešel inž Kaftan k oboru stavby drah a již r. 1869 řidil stavbu dráhy z Chrudimi do Hlinska. Roku 1871 začul a r. 1877 skončil jako řídicí inžený stavby drah pražsko-ducheovské, rakovnieko-pro- tivínské a několika menších trati na Moravě Těmito pracemi prokázal znamenitě svoji zdat nost technickou Doceloval ji studijními cestam středvevropskými, jež ročně téměř podnikal zkoumuje na misté vynikající díla vědy technické Tak připraven a vyzbrojen otevřel konečně v Praze vlastní kancelář technickou. Pak vstou- pil plnou silou životní do ruchu veřejného jako lechnik i jako politik V oboru technickém souvisí s vynikajíeí plodnou a všeobecně uznanou činnosti jeho re- gulace a kanalisace toků českých, jakož i pro- jekty řičníeh průplavů v zamích českých, zří- zení přístavu holešovického a velká část sitě místních drah v království českém, neméná též obrovský projekt postátnění soukromých drah zeměmi českými probihajících, pro který inž.

doktor Kaftan Ing Rakousko Praha Chrudim Hlinsko Morava

17 article

Kaftan stále usilovně pracoval a jehož usku- tečnění se dočkal na samém sklonku svého živata. V roce 1890 vypracoval se stavebním radou Hobrechtem projekt soustavné kanalisace města Prahy a předměstských obeí. V životě Kařtanově všecka hlavní jeho día technická jdou nerozlučně ruku v ruce s jeho působností politiekou. Občanstvem byl k ní po- volán jako muž nedaleký abrahamovin.: v době. kdy ve smýslení většiny lidu českého vyvrcho- lil se vnitřní převrat a kdy volby prokázaly, že v národě českém nabyla vrchu národní strana svobodomyslná, k níž inž. Kaftan se hlásil o jejího založení. Tehdy, při proslulých volbách r. 1889 zvolen byl inž. Kaftan poslancem sněmu krá- lovství českého za pražskou volební skupinu Hradčan, Vyšehradu a Holešovic, a při proslu lejších ještě volbách říšských r. 1891 zvolen byl poslancem rady říšské. Poslancem zůsta do své smrti, napořád maje důvěru svých vo- ličů, jež při volbách zemských lonského roku se nejvýznačněji osvědčila, způsobem ovšem ve- řejnosti téměř neznámým.

Kaftan Praha Hradčany Vyšehrad Holešovice rada

18 article

Inženýr Kaftan dovedl výtečně spojiti po- slání technika s činností poslance: všechny svoje odborné vědomosti, veškerý svůj technický věhlas soustředil na poli politickém ke zveleb země, jejího zemědělství, průmyslu a její do- pravy působností správní a zákonodárnou. Zdárn výsledky tohoto dila Kaflanova nelze ani pře- hlédnoutí. S touto činností Kaftanovou přímo souvisí jeho trvalé úsili o lepší úpravu dolování ubli v království českém: jako snad nikdo jiný, vzpíral se Kaftan po všecka leta loupeživé těžbě uhli v pánvích českých, leč — bezvýsledně. Po dru. Juliu Grégrovi převzal a stále udržoval inž. Kaftan myšlenku, by zdaněn byl vývoz českého uhli. Ani v této otázce, stejně pro- spěšné hospodářským statkům země jako sanae zemských financí, nedostala se politika ni o je- diný krok v před — na škodu země. V nejužším oboru vlastní politiky byl inž. Kaftan — vyjma snad dobu nejnovější — za svěcen do všech podrobností akčních, trvale se účastně jich řešení jako člen bývalého výkon- ného a nyní akčního a širšího výkonného vý- boru národní strany svobodomyslné a jako člen parlamentní komise poslaneckých klubů. Mnohokráte byl členem předlitavské del- gace; v poslanecké sněmovně i na sněmě če- ském byl trvale členem komise rozpočtovéa důležitých výborů i komisi jiných, mimo to té

Kaftan Kaftanův Grégr

19 article

členem komise pro kontrolu státního dluhu, tedy místa vysoké důležitosti politické. Po všecku dobu veřejné své působnosti byí inž. Kafian z přesvědčení průkopníkem myšlén- ky všeobecného, rovného práva hlasovacího stál v řadě těch, kdož právě v nejrozhodnějším okamžiku naléhali na podání volební opravy na říšské radě, později však, na všeobecnosti a rov- vnosti práva volebního neochvějně trvaje, všemi možnými prostředky se bránil proti odklonu vládní předlohy té od skutečné rovnosti, proti- česky sestrojenému. Leč marně — jako všichni ostatní. Práci Kaftanově dostalo se zsslouženého uznání; 11 měst českých zvolilo jej čestným občanem a česká technika pražská udělila mu hodnost čestného doktora věd techniekých. Tolo uznání těšilo inž Kaflana velice. Poslední rok svého života prožil inž Kat tan v náladě dost a dosti prostoupené resignaci. Jako těžkou ránu pocllil úmrtí syna Janu. Nyní odešel i on, sražen prudkou, nezastavitel- nou chorobou nadledvinek. Skvělou památku silného, vynikajícího muže zůstavuje vší obe české. O nemoci poslance inženýra dra. Kaftana se dovidáme: Poslanec Kaftan churavěl již od Vánoc minulého roku. Lékař pan MUDr. Jaro- slav Studnička, jenž chorého ošetřoval, roz- poznalichorobu jeho jako tuberkulosu nadledvinek (bronzed skin). Později byl k poslanci Kaftanovi povolán též prof. dr. Syllaba. Oba lékaři pak prohlásili, že nemoc je tak vážná, že není na- děje na uzdravení nemocného. Choroba horšila se vůčihledě; v posledních dnech trpěl poslanen Kaftan velkými bolestmi, duševně však byl čilý Konečně — jako umírajíeí dr. Herold — také poslanec Kafian, zápase se smrti, mluvil o vě- cech politických. Od včerejšího rána byl v agon a dnes o 9. hiod. ranní dotrpěl.

Kaftanův Jan Kaftan MUDr Studnička profesor doktor Syllaba Herold Kafian Tolo Vánoce

20 article

Pohřeb zemského poslance inženýra dra Kaftana koná se v sobatu 24 dubna o 3. hod odpolední z kostela sv. Jiljt (u Dominikánů).

Kaftan Jiljt

21 article Denní zprávy.

Denní zprávy. = Osobní od soudů. Kancejářskému nadolieiálu Ferd. Waldmannovi u okres. soudu na Král. Vi- nohradech bylo vysloveno při jeho odchodu do trvalé výslužby uznání ministerstva práv za jeho činnost služební. Jmenování byli: kancel. oficiálem kancelista Jos. Kulhánek v Bechyni, kancelistou tit. stráž- mistr V. Bartůněk pro Blatnou; úřadními sluhy účetní poddůstojník Ant. Witit pro Hory Kaš perské. a ohněstrůjce Ludvík Šimek pro Roketnici. Přelo- ženi byli: kancel. oficiál Jan Rebíček z Litoměřie do Plzně, notář Jes. Göschka z LZartmanic do Chatšin. Do trvalé výslužby vstoupil na vlastní á- dost kancel. oficiál Jan Schneider ve Falknově.

Waldmann Král Kulhánek V Bartůněk Antonín Šimek Roketnice Rebíček Jes Schneider Jos Bechyně Litoměřie Plzeň Falknov

22 article

— Úmrti. Ve Vžlni zemřel dne 20. dubna t. r. pan František Ander, býv. správce tiskárny. ve stáří 72 let svého věku. Tělosná sehránka jeho byla dnes ve čtvrtek, 22. dubna, o 3. hod. odpolední v domě smutku v III. okresu, Weisszärberlände 60. vykropena a na ústředním hibitově pochována.- — Školní ze nská zada. Ve schůzi českého od boru 20. l. m. ustanoveni byli na školác měšťanských řediteli: Josef Pokorný v Krá- lové Městci (Poděbrady), Karel Štěrba ve Dvoře Krá- lové; odbornými učiteli a učitelkamit Karel Svatoš v Josefově (Král. Drůr), Ludmila Kar láková v Červeném Kostelci (Náchod). E nerencie Mašková ve Vršovicích (Vinohrady), Vincencie Ko- pecká v Hronově (Náchoď); na školách obee- ných řídíelmi učiteli: František Lilman Holčicích (Kutná Hora). Josef Sýkora v Mešně (Ro- kycany), Vendelín Prouza v Lipí (Náchod), Franiiáek Richtr v Středoklukách (Smnichov), Emil Bayer v Be- necku (Jilemnice), Emanuel Souhrada ve Slatině (Ná- chod). Matyáš Černík v Litětinách (Pardubice), Anto- nín Frank v Braníku (Vinohrady), Josef Frantál Radlicích (Smfehov), František Basinský v Kosově Hoře (Sedičany), Jan Kubíček v Koštěnicích (Pardu- bice); učitelem I. tř. a správcem školy- Josef Vyskočil v Stromkovicích (Jilemnice); uči le- lem náboženatví: P. Emanuel Taftl v Praze, v Holešovicích; učiteli a učitelkami I. tř.

Ander Pokorná Štěrba Svatoš Král Ludmila Kara Mašková Sýkora Prouza Franiiáek Richtr Bayer Souhrada Černík Frantál Smfehov Basinský Kubíček Josef P Taftl Poděbrady Dvůr Josefov Kostelec Náchod Vršovice Hronov Kutná Hora Lipí Středokluky Benecko Jilemnice Litětiny Pardubice Anta Braník Kosov hoře Stromkovice Praha Holešovice lová Městec František Lilman holčice Vincencie ko Mešeň Sedičany Koštěnice

23 article

Josef Gottvald v lekovicích (Milovsko), Václav Myška ve Skochovicích (Poděbrady), Jaroslav Svobodav Drahonově Újezdě (Milevsko). Antonín Kroc v Loho vicích (Rokveany), František Martinec v Hořičkách. Antonín Koštal v Dobrošově (Náchod), Alois Stára ad pers. v Praze, v Holešovicích, »na Maninácheo Antonín Dvořák v Radošovicích (Benešov), Antonln Jaroš v Zákolanech, Karel Šimáček ve Slapech (Smí- chov). František Kašpar v Újezdě, Terezie Lebrová- Doležalová v Třabosicích (Pardubice), Jaromír Pacák v Krhanicích (Vinohrady), Růžena Čenská, Marie Váchalová, Josef Ježek a Jan Jarý v Radlicích (Smí- chov), Jan Trčka v Krašťovicích (Strakonice), Jan Bek ve Skuhrově, Rudolf Svoboda v Černikovi- cích (Rychnov), Josef Gerhart ve Skalce. (Nové Město), Anna Doležalová v Uhřiněvsi (Žižkov) učiteli a učitelkami II. tř. Václav Kocman a Ladislav Fischer ve Vosově (Hořovice), Václav Ho- dinář v Kovářově, František Zitek v Sepekově (Mli- levsko), Antonín Žedník v Libici, František Římal v Úmyslovicích (Poděbrady) František Krauz ve Vranovicích, Aona Sedláčková v Rokycanech, Jan Křen v Litohlavech (Rokycany), Václav Kubelík v Kolíně, Antonín Suchánek ve Velkém Poříčí. Fran tišek Klugar v Horním Radechově, František Martinec ve Zbečníku (Náchod), Josef Němeček v Konárovi- cích (Kolin), Alois Kallenbach ve Lhotě Haškovcově (Milevsko), Stanislav Vrabec ve Slatin), Marie Klo- sová v Červeném Kostelci (Náchod), Bohnmil Rath v Sušici, Ladislav Satran v Horní Vsi (Kamenica).

Gottvald Myška Svobodav Kroc Martinec Koštal Stára Dvořák Šimáček Kašpar Lebrová Doležalová Třabosice Pacák Čenská Váchalová Ježek Jarý Trčka Bek Gerhart Kocman Fischer Vosův Václav ho Zitek Žedník Římal Krauz Aon Sedláčková Křen Kubelík Suchánek Fran Klugar Němeček Kolin Kallenbach Haškovcův Stanislav Rath Satran Skochovice Poděbrady Drahonov Újezd Milevsko Ldo Hořičky Dobrošov Náchod Praha Holešovice Radošovice Benešov Zákolany Slapy Újezd Pardubice Krhanice Krašťovice Strakonice Skuhrov Černikcícha Rychnov Nová město Uhřiněves Žižkov Hořovice Kovářov Sepekov Mt Libice Úmyslovice Vranovice Rokycany Litohlavy Kolín Velký Poříčí Horní Radechov Zbečník Konár Lhota Červený Kostelec Sušice Horní ves Kamenica Antonln Jaroš Rudolf Svoboda Marie Kt

24 article

Josef Muška v Křečovicích, Konrád Ossendorf v Di- višově, František Žaloudek v Třebešicích (Benešov) Joszí kopačka ve Stankově (Třeboň), Jan Kluzák v Míčově (Cáslav). Jaroslav Hendrych v Malolicích (Kolín), Richard Pittermann v Branné (Jilemnice), Antonin Palivec v Netvořicích (Benešov), František Vaníček v Dymokurech (Poděbrady). Bohuslav Rosen- berg v Novosedlech (Třeboň), Bedřich Doucek v Dol ních Ředicích. Stanislav Bezubka v Bélé, Karel Bi- čiště v Albrechtcích (Pardubice), Marie Kurková na Vinohradech, Kateřína Dlubalova v Kardašově Řečici (Třeboň), Ladislav Kůra v Dlouhé Třebové, Václav Jandík v Parníku, Augustin Weiss v Kerharticích, Ludvík Janeček v Čermné, Karel Kaše v Čermné, Jaroslav Kejzlar v Bystrci (Lanškroun), Stanislav Reiniš, Marie Veselská, Marie Brušová v Radlicích (Smíchov), Josef Prochazka v Potštýně (Rychnov) Na odpočinek byli dáni: Jan Wilt, řídici učite v Litni (Hořovice), František Hrdina, řídíci učitel v Bratronicích (Rakavaík), Bohumil Flala, řídici uči- tel v Studeném (Zambark), Ludmila Kustová, učitelka I. tř. v Plaňanech (Kolin).

Muška Ossendorf Žaloudek Stankův Kluzák Hendry Pittermann Palivec Vaníček Rosen Doucek Bezubek Karel Bi Kurková Dlubalův Ladislav kůra Jandík Augustin Weiss Janeček Kaše Kejzlar Reiniš Veselská Brušová Prochazka Wilt Hrdina Flal Kustová Křečovice di Třebešice Benešov Třeboň Míčov Malolice Kolín Jilemnice Netvořice Dymokury Poděbrady Novosedly Dolo Ředice Bél Albrechtce Pardubice Kardašův Řečice Dlouhý Třebová Kerhartice Čermná Bystrc Lanškroun Smíchov Potštýn Rychnov Liteň Hořovice Bratronice Rakavaík Plaňany

25 article

— Dverní dodavalelitvl. Pánové Hanuš Kro a Prokop Fořt, majitelé firmy Filip Bumillen nejstarší a největší továrny na bičišťata a hole v Pra ze, obdrželi dekrelem c. a k. hofmistrovského úřadu z 31. března 1909 titul c. a k. dvorních dodavatelů. — Zpráva o domnělém úmrti paní Purianové nyní vysvětluje. Pěvec Karel Burian stýkal se v No vém Yorku velmi často s mladou damou z Drážďan, ta onemocněla po požilí ústřic a za několik dně v nemocnici zemřela. Poněvadž Burian byl skoro vždycky vídán ve společnosti této důmy, pokládali ji všeobecně za jeho chot. — Proč dva lékaři mají naslonpit ihned. Z kru- bů lékařakých se nám plše: Okresní nemo- censká pokladna v Českých Budějovicícb vypisuje právě konkurs na dvě města lékařská s podotknutím. že oba lékaři mohou nastoupiti službu ihnerd. Aby česká vetejnosť byla poučena o tom, jak jest možno že pokladna nemůže nalézti mezi česko-buďejovický- mi lékaři nikoho a že hledá ho jinde, nutno uvésu

Hanuš kra Prokop Fořt Bumillen Purianová Burian Drážďany okresní nemocenská

26 article

toto na vysvětlenou: Pokladna ta nechce, ba ani nemůže platit svým doavadním lékařům, kterým dluhuje přes 15.000 K. Z čeho chce tedy platiti nové své lékaře, když žaloba na zaplacaní tohoto řékař. ského dluhu právě jest podávána? Správa pokladny chtěla své dosavadní dlouholeté lékvře vyhodita volnou volbu lékařů zrušit. Majíc po volbách na tři léta pokoj myslí, že členstvodá si všecko bez- trestně líbiti. Dosavadní lékaři, aby se zajistili proli dalšímu poškozování svých zájmů a tím i zájmu čienstva, dali 10. března l. r. jednoměsí'ní hromad- nou výpověď, žádajíce v nové smlouvě s pokladnou trvalé zajištění proti přehmatů pokladny; neži tato na smlouvu nepřisloupila a dovolávajíc se marně po- moci na c. k. hejlmanství a lékařské komory, chce konkursem své české lékaře potrestat za to, že nachtí skákat podle její noty. Že tim strana národně sociál- ní nepřispívá k rozvoji české národní věci v městě, dosud ohroženém, samo sebou se rozumí.

lékařský komora

27 article

— Ve »Hlávkových studentských kolejích« (Praha, II., Jenštejnská ul. č. 1) stal se tyto dny zakladate- lem jednoho chovaneckého místa pan Karel Krehn, emerit. starosta města Velvar, věnováním 10.1300 K. Šlechelný dobrodinec určil toto místo, které již 1. října 1909 se obsadí, svým rodákům velvar- ským bez výhrady odboru studijního na českých vysokých školach pražských a kdyby těchto nebylo v drubé tadě příslušníkům otkresu ve lv ar ského. Správa kolejí vzdává velkodušnému zakla- dateli nejsrdečnější diky za tak velikou podporu i za uznání, s jakým se o účelu a zařízení ú stavu, který s velikým zájmem si prolilédí, vyslovil a přejes jen, aby zvláště v zámožném kraji velvarském tento vlastenecký i lidumilný čin pana Karla Krohna, pa- třičného povšimnutí nalezl a byl příkladnou pohnut- kou jiným. »Hlávkovy koleje« hostí v ústavu svém 215 studujících vysokoškolských vesmůs velice sna- živých a při tom nemajetných a odchovávají tak ná- rodu našemu dorost nejlepší naděje budící, jak blíže jest patrno z výroční zprávy nyní pravé zdarma rozesílané.

Hlávkův Krehn Krohn Praha Jenštejnská ulice Velvary II

28 article

„Čoský ráj v květu“ kdo shlédnouti chce tomu naskytne se vhodná a levná přilužitost použi- tím zvláštního vlaku do Turnova, jejž vypraví v neděli dne 23. května žižkovská od- bočka Zemské jednoty zřízenců druh. Krásný výlei též na Valdštýn, Hrubou Skálu, Skalní měsslo, de Sedmihorek a na Trosky. Jízdné tam a zpět 3 K. 20 h. Prodejny lístků a bližší podrobnosli oznámeny budeu později. — Vejáci vraceji se z Bosny. Do Prahy přibyli včera čeiní vojaci, kteří před několika týdny byli povoláni do Bosny. Sludent se oběsil. Ve středu dne 21. t. m. do- poledne nalezen byl oktaván německého gymnasia v Č. Budějovicích, 19letý Josel Fri sich ze Sušii ce, na chodhě svého bylu v Hradehní ulici čís 17. obě- šený. Na pokřik přispěchal nejprve kavárník p. V.

jít Sedmihorky Turnov Valdštýn Bosna Praha Č . Budějovice Hradehní ulice Čoský ráj

29 article

Volbrecht a zoufalce uřízl. však bylo již pozdě — ne- šťastný student byl již mrtvolou. Zh velivéno sběhu obe- censtva byla mrtvola po tékař. ohledání odnesena du umričí komory. O příčinách sebavraždy koluj věeliké pověsli, mezi nimiž pravdě nejpadobnější zdá se, že na Josefa Frische, činěn byl příbuz enstvem veliký nátlak, aby se stal knězem. — Pádem se sehodů smrtelně zraněna. Terezie Hanzelková, 77letá manželka hajného v Libhošti, spadla v těchto dnech se schodů na půdu vedoucích a nemajících zábradlí a zranila se tak, že v nemoc- nici v N. Jičíně, kamž byla dopravena, zemřela. — Zlodějské hislorky. V noci na dnešek pokou- šeli se neznami pachatelé vyloupit výkladní skříň obuvníka p. Boh. Lišky na Král. Vinohradech.. Na- hodou přiblížila se policejní hlídka, před níž zloději utekli. — Zamečnickému mistru p Václ. Weinzetlovi byly včera na Václavském náměstí odcizeny z kapsv střibrné hodinky. Pouliční loupuž provedl 4oletý revertent František Straka a zloděj Jiří Burian mu pomabal. Oba zloději uteklí do kořalny na Václav- ském náměstí, kde byli vypátráni a zatčeni. Straka postavil se na odpur, byl všsk přemožen a do vazby dopraven. — Do bytu zlatníka p. Lad. Hraběte vč. 1057 v Žižkově vloupali se zloději a odnesli mu různého zboží za 300 korun. — Pi. Libaši Kučerové z Komenského ulice č. 8 na Král. Vinohradech byla včera v Havličkově třídě z kapsy vytažena tobolk se 7 kor. — Z bytu pl. Marie Kyselové v Žižkově č. 1160 odcizeny hodinky, řetízek a medaitonek s P. Marií. — Z půdy domu č. 1180 v Žižkově bylo odcizeno za 100 korun prádla pl. Alžbětě Pobudové.

Frisch Hanzelková Král Václ Straka Burian Václav Hrabě Libaši Kučera Kysela Marie Pobuda Libhošť Jičín Václavský náměstí ský náměstí Žižkov Komenský ulice Vinohrady Havličkov

30 article

— R Brůžové v Žižkově odcizeny hodinky s ře- tízkem a 10 koran na holovosti. — Frant. Poncovi majiteli kinematografu, odcizeny z bytu na král. Vinohradech č. 203 náramek, kukátko, hodinky atd. — L. Schneidrové v Žižkové č. 469 z bytu odcizen zlatý praten, zlatý řetízek, náurdelník a 140 korun na hotovosti. — A. Häuselové, herečce na Král. Vinohradech, odcizeno různé prádlo. — Drobné míslní zprávy. V Rabínské ulici na- padl klempíř Frant. Stepánek obuvníka Karla Zuzku a troubelem dal mu několik ran tak prudkých, že mu dva zuby vyrazil a čelo mu rozbil. Zraněný byl dopraven do židovské nemo nice. Případ měl v zá- pětí velké shromátdění zvědavců. — Na Fioře na Král. Vinohradech probořita se dnes ráno kola po- vozu do otvoru stoky a uvízlý povoz zatarasil cestu motorovým vozům elektrické dráhy. Doprava byla na delší dobu přerušena. — Na cestě z pokračo vací školy servalo se ve Spálené ulici několik učňů. Při tem byl 18letý Jan Rakušan, knihařský učeň z čís. 886 I, nožem hodnut do levé lopatky a zraněn tak vážně, že musel být dopraven do všuobecné nemoc- — Z Plas. (Přednáška.) Místní odbor Národí jednoty pošumavské v Plasech uspořádá v neděli dne 24. t. m. v knížecím hostinci v Plasech o 102. h. dop. veřejnou schůzi lidu, na níž promluví pan Jos. Sobesta, městský tajemník z Kralovic o thematě: »Národnostní boje v Čechách a život českých men šin.« Hojná účasť žádoucí.

Brůža František Ponec L Schneidr Žižek A Häuselová Král Stepánek obuvník Zuzka Jan Rakušan Jos Žižkov Plasy Kralovice Čechy Národit

31 article

— Z Českých Budějovic. (Nová budova pro českou obchodn! Nkolu) založenou tamní obchodní a průmyslovou komorou, odevzdána bude koncem května svému účelu. Jest to nádberná, mohutná budova o dvou patrech, vystavěná v mo- derním slohu, v níž bude obchodní škola co nejúčel- něji umístěna a která jest krásnou ozdobou města. (Státní průmyslová škola v. Č. Budějo vicích) měla býti otevřena již létošního raku, Avšak »přízní« vlády oddáleno otevření školy až do roku příštího. Ceté měsíce leží u ministerstva náčrty stavební a ministerstvo je »zkoumás. Když se jedna o německou školu, je takové prozkoumání pro- vedeno v několika dnech. Nasledkem těchto průtahů nebylo také dosud možno vypsati soutéž na stavbu budovy pro tuto školu, a bude ke stavbě přikročeno snad kěhem leta aneb na podzim. Ve schůzi ob- chodní a průmyslové komory česko-budějovické dne 19. t. m. sdělil president p. Pr. Palzák, že správa průmyslového školství odmitla přistoupiti na pro- visorní umlstění ústavu (bylo úmyslem po pře- sídlení obchodní školy do nové budovy použiti uprázdněných mí tností k zatímnímu umístění státní školy průmyslové), a tak nezbývá než spokojili se s faktem, že k otevření ústavu dojde až v září r. 1910. Dle našich soukromých informací statá se o toto stálé oddalování konečného zřízení a olevčení státní průmyslové školy česko hudějovické, o niž už tak dlouhou dobu se s české strany pracuje, německý ministr krajan dr. S chrei ner. nice.

Český Budějovice státní průmyslový škola

32 article

— V kavárě »Edison« na Příkopě nehyl jed- nomu hostu svrchn k odcizen, jak včera relerováno bylo, nýbrž nahodile vyměnění = Zhoubný vichr v Clevelandě. Z Cleve landu, 21. dubna. Ockánem byly zde způsobeny veliké spousty. Četné domy a jeden kostel byty zbo- řeny. Několik lidí zahynulo. = Dragoun zabil dagonnat Z Vidně, 22. dub na. Dragoun zdejšího 15 pluku Josel Leilnet usmrtil včera vojáka téhož pluku Franliška Roltera rana n nožem do srdce. Leitner spáchal čin, protože soudrui se mu vysmíval pro superarbitrování.

Edison Leitner Cleveland Cleve

33 article Divadlo.

Divadlo. + Konkurs na pávodní veselohru, vypsaný v čer venci mi r. dramalickou matico v Praze, jest uken- čen. Z 28 došlých prací ani jedna nevy hovovala přesně podminkám a proto jera udělila jen cenu dru- hou v obnosu 50 K, za relativně nejlepší a nejvice

Praha