Ročník XXXXV

V Praze, ve čtvrtek dne 26. října 1905.

Číslo 295.

Na ranní a odpol. Iisty přodplácí ne v Praze v administraci na vaěisle na čtvrt leta . . . . 6 K —l s dvojí donáškou na měsle na čtviti leta ve aliakách: a K soh na měsíe . . . Poštou: za měsie n ii. . . . . 9 k oni s drojí zěsilkon na měsle ::: kei sa čtrrt lota

Čeští agrárníci po boku Němců proti vše- obecnému rovnému právu hlasovacímu Co je Rakousko Rakouskem, nikdy v něm ještě lid slovanský nepovstal tak uvědo- měle, tak svorně a rázně proti strašnému bez- práví vnucených mu německo-feudálních voleb- ních řádů, olupujíeích celé národy o spravedlivé zastoupení jich ve sněmech domácích, jako zastupitelstvu říšském; nikdy ještě nebylov této říši podobného všeobocného elementárního hnuti po rovnosti v nejdůležitějšim právu veřejném, po rovnosti to voleb- niho práva do sborů zákonodárných jako V Čechách i na Moravě, město za městem pozvodá svého hlasu, od Prahy až po Lvov, o Plzně až po Lublaň dějí se přečetné a veliké manifestace utlačeného lidu slovanského pro všeobocně, rovné právo hlasovací, za něž ne- dávno poslanci naši v poslanecké sněmovně parlamentu videňského tak zdatně zápolili, že ponejprv uchvátili pro ně většinu. A žád- ného znalce poměrův rakouských tento vše- obecný výbuch netrpělivosti utlačovaného lidu slovanského nepřekvapuje. Trpěli a čekali jsme věru dosti dlouho 1Všeho do času — a hnětený lid náš instinktivně eítí, že čas jeho nadešel. Výčitku hříšné nedbalosti o práv své by věru Slované zasloužili, kdyby za ně srdnatě nepovstali, ani v době nyně jš velké cis. i translajtanské krise kdy kolísající Vídeň v tísni své oproti košutov- cům již neví si jiné pomoci a rady, než na- bídnout národům uhorským vše- obecné, rovné hlasovací právo.

Zapřisáhlí nepřátelé Slovanstva dobře po- stihujíce živelní silu toho hnuti, trnou hrůzou a tarasí se na sněmu českém i moravském proti ní posledními zásekami a sruby zoufalého od- poru. Vědí, že ničeho by nepořídili, kdyby při jali poctivý boj v otevřeném poli práva a pravdy a proto hradí se svými starými výsadami a nad právími, kterých nabyli od vídeňského a b so lutismu oktrojírkami Sehmerlin- govými, proto tulí se k těm privilegovaným feudálům a velkostatkářům, spřahujíce něme- ckou svou věc s jejich feudální věcí a doufajíce jako vždy, v záštitu kruhů roz- hodujících, že tito nepovolí nám, čeho právě povolují národům uherským: Slo vákům, Maďarům, Rumunům, Srbům a Sasí kům sedmihradským... Však ještě jedna na- děje síli a utěšuje vůči tomu „nebezpečí slovan- skému“ německé hegemony: náděje to v odvěkou, osvěděenou nesvornost a z po- zdilost nás Slovanův samých: Pol- ská šlechta v Haliči, čeští ográr- níci v Čechách ruší a hatí ten všeobecný pochod Slovanův rakouských svým odporem proti všeobecnému, rovnému hlasovacímu prá- vu! Jaká to radostná spása pro německé otro- kářel A vskutku jim předevčírem na sněmu če ském pohlavár českých agrárníků Prášek neomeškal připravit vytouženou ra dost velikou velmi ... Vyvstal proti návrhu dra. Po lipného, který nechtěl nic jiného, než c dne 15. května 1868 chtělo 10.000 če- ských rolníkův, shromážděných na histo- ricky památném táboře řipském: sněm če- ský, složený co nejspravedlivěji na základě všeobecného, rovného hla- sovacího práva všech zachova- lých, svéprávných synův vlast české.

Úvodem řeči své sice poslanec Prášek je- zovitsky lstivě vzdával česť spravedlivé my- šlence všeobeeného, rovného hlasovacího práva jako „veliké národní myšlence“, zakořeněné samé povaze lidské; doznával, že za tuto my- šlenku český národ vždy hořel a v přední řadě zápasil, a že jest povinností všech spravedli- vých a vzdělaných lidí pracovati ku přiblížení její vítězství úsilovným politickým vzděláváním nejširších vrstev lidu. Avšak — dosud tvrdil vůdce agrárníkův — není prý náš obec- nýčeský lid ještě tak pokročilýa vzdělaný, aby se mu mohl svěřiti rovně platný hlasovací lístek. A proto prý čeští a grár- níci „jako lidé praktičtí, hledí na poměry tak, jak jsou“ a shledávajíce, že „nedospěly u nás věci na základě vývoje ještě tak daleko“, aby se mohlo lidu našemu obecnému bez obavy dopřát již dnes všeobecné, rovné právo hlasovací — odkazují tuto myšlenku do bu- doucnosti, a pro přítomnost jsou to- liko pro všeobecné, ale nikoliv pro r ov- né, nýbrž jen pro — poměrné právo hlasovací tříd nemajetných, jak se mu za- dost činí v Gautschově vládní předloze, přídav- kem IV. všeobecné kurie se 36 mandáty. Pan

Prášek hrdě se přiznává, že při soustruhování této Gautsehovy reformy osobně se účast- nil, pročež ji také hodlá před svými voliči sla- tečně hájit, jako nejlepší na ten čas surrogát místo všeobecného, rovného práva hlasovacíh — jež ke koner své řeči opět sliboval ráz n potirat jakožto požadavek sociální demokra- cie, jehož uskutečnění by prý hrozilo vážnou újmou straně agrární, která i nadále zu- stane přátelsky náchylnou velko- statkářům, zachovajíc s nimi přátel stv třebas i na zříceninách nynějších vo- lebních řádů.“ — Tak mluvil v podstatě vůdce česk agrární strany k nesmírné radosti Něm- cův a převahou německých velkostatkářův dne 24. října 1905 na sněmu českém!! Přiznáváme se, že nás už dávn nic tak trapně nedojalo, jako tato mluva vzdělaného rolnika českéno. Tak daleko tody u nás došl s tou částí rolnictva, která jde za praporem pp. Práška a Kubra, že o ctla se v jed n om

dnes. šiku s úhlavními německými na- šími škůdci a nepřáteli, že po boku těch Pradův a Eppingrův, Bachman nův a chabrusákův, veřejně broji proti snaze všeho proeitlého národa českého a slovanského, proti rov- nému hla sovaeímu právu všeho lidu našeho!l Před padesáti pěti lety ná Karel Havlíček, který věru výborně znal povahu a kulturní stav lidu našeho, uznával tento náš lid za úplně zralý a způ- sobilý pro všeobecné, rovné hla so vací právo — ale po padesáti pěti lotech přijde takový pan Prášek a souverenně po- pírá, že by „vývoj věcí u nás byl dospěl již tak daleko“ — aby čeští sedláci „jako prak- tičtí lidé“ měli být pro všeobecné, rovné hlase. vací právo — i odbývá těch 800.000 práva se domahajícího lidu našeho nabídkou sice vše- obecného, ale nerovného, nýbrž to- liko poměrného hlasovacího práva — dě- lením občanův na několik tříd, po- dle výše přímých daní, jaké platí neb neplatí, pročež jest úplně spokojen s tou vládní předlohou Gautsehovou, c níž spolupracoval a dle které 560 velkostatkářům platícím všeho všudy 6 millionů K daní, zů- stane jejich posavadních 70 mandátův, kdežlo 2,773.478 rolníkům českým, platícím

20,543.149K, nedostane se než 53 poslancův, 1,114.361 českých měštěnínů, plati- cích 28,384.045 přímých daní, toliko 55 po- slancův, 800.000 lidu dělného pak, platíclh nejtěžší z přímých daní, daň to činževni a kro- mě toho přemíru daní nepřímých, neudili se neč 36 mandátů. A to vše za tím šlochet- ným německým účelem, aby národ če- ský nedomohl se na sněmu vla- sti své ani pouhé nadpolovičn většiny, ačkoliv žije v Čechách většinou dvoutřetinnou. Nedosáhneme my Čechové dle Gautschovy té volební reformy ani v nej- přiznivějším případě na sněmu če- ském více než 140 hlasův mezi 305, kdežlo bychom při v šeobecném rovném hla sovacím právu měli spravedlivě 192, Němci 113 poslancův.

Aby tak byl nám před dvaceti léty někdo řekl, že najdou se češti rolníci, v nichž bude tak málo českého, demokratickéh citu, že bez zardění vysloví se před tvář Němeův proti všeobecnému, rovnému hlasovacímu právu jako proti nemožné pošetilosti, pro niž vcelém sněmu nenl živé, duše, ženajdouse čeští malorolníci, kteří okázale osvědčí svou lásku k velkostatká- řům jako svou nedůvěru k vlastnímu chudlému lidu českému, jenž žije a strádá vedle nieh jako přislušník téhož trpícího národa českého .. Podle daní přímých chce český rolník Prášek zároveň s vládou, Němci a feudály vy- měřovat volební právo svých českých ob- čanů, podle výše přímých daní chce je na dále třídit »poměrně« ve skupiny zájmo v jako ten Němec Schmerling. To je odpověď dnešních českých agrární- kův našemu Karlu Havlíčkovi, jenž krví srdce svého před padesáti pěti léty psal rolnictvu českému ve svém »Slovanu«- »Naše přesvědčení jest, že každý roz di v právech občanů, každě roz- děleníjich na jisté třídy s vět- šími a menšími právy jest pro celek škodlivý; my jsme přesvědčení, že úplná a poctivá rovnoprávnost, totiž, kdežto každý samostatný obča stejná práva má při všech vol bách a při všech ostatních záležilostech ve- řejných, jest nejspravedlivější a při tom také nejlepší a pro celek nejužitečně jš způsob zřízení zemského.. . Není na druhé straně nic tak špalného, ni tak demoralisujiciho, jako dělit oběany zrovna na několik tříd, na učiněné kasty, jako to nyní máme«. Toto přesvědčení chová také dnes ohromná většina národa českého proti Němcům, proti vládě, proti šlechtě a jejieh spojencům — českým agrárníkům

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. října. (Za všeobecne volební právo.) „Glos Nar.“ chváli pon- dělní dělnickou demonstraci ve Lvově, jež se výhodně lišila od jiných socialistických demon- strací tím, že v ní bylo méně židů a vyzněla klidně, což jí dodávalo vážnosti. Jakkoli „Glos Nar.“ ve všeobecném volebním právu nevidí lék pro všechny společenské a politické cho- reby, spatřuje v něm přec element spravedlnosti a rovnováhy, jenž má býti základem rozvoje každé společnosti. Jest to ostatně právo bu- doucnosti, proti němuž možno snad se vzpírati, jemuž však nelze uniknouti. Proto také rczumní politikové, pohližející do budouena, počitají již s bližší neb vzdálenější eventualitou všeobecného nlasování. Pokud se týče Haliče, „Gl. Nar.“ nemá obavy, že by zavedení vše- obecného volebního práva vydalo zemský sněm v ruce socialistů. Kromě několika větších měst židé nemají vlivu na lid a bez židů socialisté v Haliči jsou bezvýznamni. Všeobecným hlaso- váním složení sněmu haličského změnile by se hlavně tím, že by bylo z něho odstraněno ně- kolik lenivých a méně intelligentních jedno- tlivců. Proto „Gl. N.“ soudí, že by sněm pře návrhy na reformu volebního řádu neměl pře- cházeti k jednacímu pořadu, nýbrž že jest po- vinen, vzíti ji ve své ruce a tím zlomiti ostř socialistické agitace. Nutno budoucnost připra- vovati a již předem dobře rozvážiti plán sou- stavného rozšiřování volebního práva, jak toho vymáhá duch času a vzrůst osvěty. V Praze, 25. října. (Uherská kri se.) Baron Fejér v áry ohlásil pešťskému měst

skému zastupitelstvu, že jeho kabinet byl pa novníkem obnoven a sdělil, že nová vláda se pokusí, aby si opatřila potřebný parlamentn podklad. Spolehá při tom též na podporu muni- cipia a prohlašuje, že každé nezákonné jednán bude kárati a nezákonná usnesení annullovati Spolehá prý na podporu pešťského municipia hlavně pokud jde o vybírání dobrovolně place- ných daní, odvod dobrovolně se hlásících re krutů a vydávání certifikátů. Jeden ze členů nového kabinetu pochilub se redaktoru „N. P. Journalu“, že k vládní po- krokové straně hlásí se již mnoho členů jak z Pešti, tak z venkova. Jsou prý to příslušní i nejvznešenějších společenských krubů a take slušný počel aktivných politiků bude prý se n- cházeti mezi členy pokrokové strany. Vláda má prý důkazy, že na venkově se jeví touha po ob novení spořádaných poměrů; jmenování no vých županů dokazuje dále, že vyníkající mu- žové vstupují do služeb myšlenky, společno nové vládě i zemi. Program, jehož pomocí vlá- da bude hledět odstraniti krisi, přesvědčí prý každého, že nový kabmnot bude prováděti po litiku poctivou a vláda si nepřeje nie jiného, než aby byla objektivně posuzována Události dokážou, že kabinet chce zemi pro kázati dobrou službu.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. řijna.

Podmořská leď německá. Z Kielu se sděluje, že zkoušky s Ereque- villovou lodí podmořskou měly výsledky tak ne- uspokojívé, že loděnice Kruppova musíla zavá- zati se vyplatiti 50 000 M. pozůstalým strojní ků svých, pro případ, že by se tito již živ spod hladiny mořské nevrátili, Lippská posloupnost. Spor pro lippskou posloupnost vyřízen bude dnes před smírčím soudem, dosazeným říšským soudem v Lipsku. Smírči soud skláda se ze 14 členů řišského soudu za předsednietví jeho pre- sidenta svob. p. Seckendorfa. Každá z obou stran zastoupena bude právním zástupcem. Nezvyklý krok Vatikánu Kurie hodlá podle římské zprávy »Berl Tagblattu«, což dosud nestalo se nikdy, vyduo »bílou knihu« o vyjednávání s Franci. Norský trůn. Storthing měl dnes od 12—2 hodin odpo ledne tajnou schůzi, na jejiž jednacím pořadu byl návrh 10 členů jeho na hlasování lidu státní formě. Poněvadž vláda oznámila,že sama v příčině té podá návrb. bylo hlasování odloženo na pá- tek. Zdá se, že z německé strany a gituje se silně nyní třeba v zákuli s proti kandidatuře dánského prinee K arla. Až dotud činilo si Německo naději, že by pro případ války německo-anglo-francouz- ské spřátelené s ním Švédsko zdrželo Dánsko od účasti ve válce protiněmecké i jest si za jisté vědomo, že dánský prine na trůnu nor- ském tuto »přátolskou« činnost Švědska ve pro- spěch Německa dovedl by zmařiti a zdrželi Odtud jeho obava před každým vznikem dán ského vlivu i mimo dánské hranice.

K redakční krisi »Vorwärlaus. V telegramech již jsme oznámili přijmutí výpovědi 6 redaktorů »Vorwärtsu«, hlavního orgánu německé strany socialistické. Na sliž- nosti své doby na socialistickém sjezdu v Jeně pronesené slíbil vůdce strany Bebel »lužší cen- tralisaci« listu. V důsledku toho měli býti po- drobeni političti redaktoři Gradnauer a Eisner jenž zvláště články proti Mehringovi nelibost sjezdu způsobil, cenzuře samého předsednictva strany vedle dosavadní censury tiskové komise. Na to oba odpověděli výpovědi a k nim při pojili se i redaktoři Büttner, Kaliski, Schröden a Welzher. Nový tento rozkol způsobí i mezi stoupenci strany, jež bez tak v poslední dobé vedla v Berlině k odšlěpeni silné frakce, jist hodně zlé krve.

K afféře Podbielského. Na sdělení »Berl. Tagblattu« o účasti pru- ského ministra Podbielského a ředitele Stübla v podnicích firmy Tippelskirehovy, kteréž jsme již včera v ranním listě zaznamenali, otiskuje firma ta v tůzných listéch — a také v »Berl. Tagbl.« — toto prohlášení: »Bývalý společník firmy, nynější ministr Podbielski, není nyní za svoji osobu na firmě zúčastněn a firma nemá též žádných obchodních styků k řediteli osadního úřadu dru. Stüblovi.« »Berl. Tagbl.« chová se po podání obžaloby (v odpoledníku oznámené) státním tajemníkem Richthofenem proti němu velmi nemužně. Praví vůči této ob- žalobě, jménem ředitele Slübla podané, nyní najednou, že chtěl dáti vládě otištěním pověst příležitost k vyvrácení jieh, ale na konec od- volává se zase na to, že dementi tomuto nevěř »National-Zeitung«. Německo-židovskát mužnost ve pravdě i ve lži!

Loubet v Madridě. Včera v 7 hodin večer pořádal president Loubet ve francouzském vyslanectví v Madridě hostinu na počest Alfonsa XIII. Přítomni byl bavorský prine Ferdinand, jenž dlí právě v Ma- dridě na námluvách, ministrpresident Montero Rios s ministry a jiní hodnostové. Loubet pro nesl přípitek, v němž pravil zvlášté: Dnešní prohiídka vojenská ukázala, že V. V. může být právem hrdo na vojsko své. Španělský náro může se v mírumilovnosti své spolehnouti n imposantní moc svoji. Na připitek Loubetův od- pověděl Alfons XIII.: Máte pravdu, pravíle-li, ž mezi národy, jimž nejvyšším cílem jest lidský pokrok, mír spočívá dnes na ozbrojené moci jakožto na nejpevnějším základu svém. Čím mocnější bude armáda každého národa, tím be- zpečnější bude mír světový. Děkuju Vám jmenem vojska za úsudek Váš, kterýž jest pro mne tím cennější, kdyžtě v nepomijitelné paměti mám výtečný výcvik, kterýž armáda francouzská přede mnou v táboru chalonském a při přehlídcev Vincennes projevila Včerejší den zakončen byl slavnostním předslavením v španělském divadle, jež bylo skvěle vyzdobeno. O půlnoci vrátili se král president za opětných nadšených ovaci obyvatel stvem do paláce. Dnes ráno odjeli král a Loubet v průvodu ministrpresidenta Rouviera na hon do Ria Fria-

Sněmovní komise. Rozpočtová komise konala schůzi včera o 11. hod dopolední a pojednala o způsobu, jak rozpočet zem- ský na r. 1904. 1905 a 1906 projednán býti má. Generální zpravodaj dr. Folt, pojednávaje o télo olázce, navrhuje, aby o rozpočtech zemských z r. 1903 1904 i 1905, dosud nevyřízených, jichž finanění eflck však je již proveden, udělena byla zem. výboru in- demnita. Pokud se týče rozpočtu na r. 1906 dáv v úvahu, zda — pokud nebude dosaženo dohodnut o úhradě schodku — nedoporučovalo by se užíti krát- kého zbytku sněmovního zasedání k návrhu pouz rozpočtového provisořia, avšak ku projednání cel řady jiných naléhavých předloh Posl. J. Kaltan souhlasí s návrhy gen. zpravodaje a doporučuje, aby nevyřízené rozpočty z r. 1903, 190 a 1905 schváleny byly sice en bloc, aby však důležit zprávy a dodatečné návrhy zem. výboru k rozpočlu na r. 1905 součaeného došly projednání. Týž vy- slovuje politování, že i vůči rozpočtu na r. 1906 zem nalézá se v situaci, že neví, jakým způsobem přikročiti má ke hražení echodku, a že vláda jeví ochotu jer ke zvýšení dávky pivní, proti které zvedá se odpo v celé zemi. Referent zem. financí, přísedicí zem. výboru dr Epplnger, podal potom obšírné a věcné exposé o tom jak by se dalo opatřiti hražení schodků zemských rozpočtů, v stručném výtahu takto

Schodek zemský z r. 1905 obnášel po úplně za- vedené úpravě platů učitelských okrouhle 13.2 mill korun, letošní pak činí 13.8 mill. K. Nutno nočitat s faktem, že polřebu nelze obmeziti. Onať sestává především z nákladu na školství, který z celkové po- třeby okrouhle 66.6 mill. K zabirá 40 mill. K a jen potřebným vzrůstem počtu škol každoročně o 800.0 až 1 mill. korun stoupá. V další značně položce v staveb místn dráhy), třeba že země na poli místníc drah a veř. silnic příliš mnoho převzala břemen, nelz ničeho více měniti, rovněž jako nelze měniti vydejov položky, opírujíci se o zákonné předpisy, dále vydej slcužíci účelům humanitním, osvětným a p. Malým restrkkcemi v jednotlivých položkách — jat bylo patrno z činnosti zemské úsporné komise — zemské finance se nesanují. Tíeha tudiž ohlédnou se po rozmnožení zemských přijmů. Na zvýšení údlěl z výnosu státních daní z příjmu a kořalky, jež je n urěltou periodu vázáno, nelze dnes pomýšleli. Pokud se týče zemských přirážek, bylo by ke hražení letoš- ního schodku nutno, zvýšili je o 201/22%, tedy z 559 na 751/22%, což by se dalo s těží odůvodniti. Zvýšení přirážek k dani požemkové znamenalo by vzhledem ke každoročním, zejmena letošním akcím nouzovým jednou rukou dávati a druhou bráti, daň domovní blíz se téměř poloviční konfiskaci majetku a pro daň z vý- dělku dojista jest dnešní stav průmyslu a obchodu nejnepříznivějším momentem k novému jeho zatížen zvýšením přirážek, které by tudíž všady narazilo na nejprudší odpor.

Olázka zvýšení ostatních zdrojů zemských příjm neb opaíření nových jest od 20 let předmětem jednán mezi vládou a zem. výborem, který v tomto směru v úvahu dával prostředky následující 1. z předmětů přepychových, zavedení zem. dávk ze služebnictva, ekypáží, velocipedů, koní, psů, z líst ků nonebních a honebních pachtů 2. zavodení, resp. zvětšení dávek zemských z piv vína, kořalky, masa, cukru a tabáku, 3. z předmětů vůbec nezdaněných navržena zem ská dávka ze sirek, uhlí a minerálních vod, dále na vrženo 4. zatížení osvětlení, papíru a textilních vý robkůa 5. zemská dávká ze služného a rozšíření 1. zv nemocničního přispěvku, jenž se vybírá z pozůstalost v Praze a jejím obvodu projednávaných i na pozůsta- losti v celé zemi projednávané.

Ze všech těchto předmětů měly by naději n schválení vlády: dávka z velocipedů, hon. lístků, hon nájmů, zavedení zem. přirážky z vína a masa v ma ximální výši 30?% státní daně a zemské dávky ze služ ného s vyloučením státního úřadnictva a rozšířen příspěvku nemocničního z pozůstalostí v celé zem projednávaných. Ostatní druhy zemských dávek narazily u vlády na odpor z důvodů fiskálních i národohospodářských zejnena: výnos přepychových dávek, nehledě k obt- žím režie, kontroly i vybírání i stížení dotyčných prů- myslových odvětví pokládá se za nepatrný. Dávka minerálních vod 3 hal až 4 hal, z lahve vynesla b pli předvídaném obratu 30 mill. láhví ročně pouze jen 900.000 až 1.2 mill. K, k tomu i toto datum odbylu není ještě prokázáno a státní odpor proti této dávce vyvírá i z důvodů zdravotně politických. Zavedení dávky z uhlí připuštěno by bylo nejvýše na uhlí v do- mácnosti k topení a vaření spotřebované, naprost nikoliv ale k účelům průmyslu, jemuž by kardináln životní podmínka byla odňata Z dávek, ke kterým by vláda svolila, nejsou víc praktické: daň z velocipedů, jež přestaly býti před- mětem přepychovým a staly se pomůckou živnosten- skou. Též zavedení dávky z honebních lístků v též výši, jak se nyní v okresích a v Praze i Liberci vy bírá, narazilo by na příkrý odpor těchto činitelů mělo by za následek i zmenšení poptávky po hon lístcích; také daň z honebních pachtů dala by se vy- bírati jen dle arey a jevila by se jakožto jednostrann zvýšení přirážek k reální dani. Konečně z dávek kon- sumních dávka z masa, v dnešní době stoupající dr- hoty jeho, nedala by se ospravedlniti.

Zbylo by tedy z dávek proveditelných mim dávku z vína především rozšíření dávky nemocniční z pozůstalosti na celou zemi s mximálním effcktem 1 mill. K a zavedení zemské dávky ze služného, je by vyneslo as 1.3 mill. K ročně, po vyloučení vša státního úřadnictva as 1 mill. K Dávka tato směla by se vybírati maximálně do 60% státní daně z příjmů, počínaje příjmem 1200 ročně a stihla by jednotlivce obnosy 6—14 K ročně Ovšem dlužno uvážiti, že autonomní korporace ne budou chtíti vůči svému úřadnictvu býti méně přízni vými než stát, lakže nastati mohou další exempce zemského, okresního a obecního úřadnictva, pak uči telstva atd., takže i výnos této dávky může se státi problematickým. Ze zemského schodku 13.8 mill. K připadá obno ckrouhle 7 mili. K na investice; zemský výbor by na- nejvýše a v nejkrajnější potřebě ke hražení této částky mohl přistoupiti k formě zápůjčky, nemůže ale sou- hlas dáti k tomu, aby schodek běžných vydání hraže byl v téže tormě; dlužno proto bedlivě uvážiti důvody pro i proti zvýšení pivní dávky a ostýchavě sice vůči panujícímu proudění, ale přece jen s odvahou př- stoupiti k řešení těto otázky. Vláda, která r. 1903 ne chtěla svoliti k vyšší dávce než 1 K 70 h. v posledních V drobném prodejis ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2h Ve úlialkách na venkovi ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí se hotevě napřed Předplacení a inserty přijímná » dmini- strnce v Marianské nlici č. 3. Tam nncházejí se též rrdske Ulshárna a ezpedíce „Národnich Liistů“. Rukeginy so nevraceji

dnech změnila stanovisko a nečiní námitek proti zvý- šení této dávky ano i do takové výše, aby dosáhlo účelu svého, t. j. sanovati úplně finance zemské, t. j. i do výše 4 K. Cílem této dávky i úmyslem země nikdy nebylo uvaliti její lihu na bedra pivovarů a hostin- ských: v tomto směru dosavadní dávka cíle nedo- sáhla. Ale zvýšení jeji mělo by nutně za následek sku- tečné přesunutí jeji na širší vrstvy konsumentů, které dosud k účelům zemským málo přispivaly Přis. zem. výb. dr. Eppinger rozebírá důvody pio i proti této dávce, poukazuje na možnost, že ji zabéře stát sám pro sebe, jestli ji země chuti nebude a pro- hlašuje, že zem. výbor nečiní k sanování zem. (inancí žádných konkretních návrhů, předkládaje dle známého vzoru rozpočtové komisi pouze bilý list, ponechávaje jejn úradám, aby vhodným způsobem byl vyplněn. Zahájena debala, při které ke slovu přišli posl. dr. Schreiner, prof. dv. r. Bachma n. hr. Zed- witz, dr. Reininger a Prášek Hr. Zadwitz navrhuje, aby zřízena byla ankeia ze zástupců všech sněmovních stran a zem. výboru, jež by se uradila o prosiředcích ke hražení schodku a přimlouvá se za kombinaci zvýšení dávky z piva na 2 K, se zavedením daně ze služného a zvýšením zem. přrážek na 60 7 Posl. Frášek souhlasí s návrhy gen. zpravodaje o způsobu vyřízení rozpočtu, prohlašuje se proti ka- ždému zvýšení zem. přirážek, proti němuž by strana jeho vystoupila třeba i obstrukcí; pokládá za nejlepš prostředek k sanování em. financi redukcí všech do- tací a platů z fondů zemských od p. nejv. maršá lka počínaje až dolů, diét poslanců, platů učitelsivai všech subvencí o 30%, s tim, že by strana jeho i tam, kde se jedná o zájmy rolnictva, s touto redukcí, kdyby byla všeobecnou, byla srozuměna. V debatě bude pokračováno ve čivrtek o 10. hod dopolední

Výsledek doplňovacích voleb do sboru obeeních starších král. hlav. města Prahy. Od několika let nejevil se takový zájem ve voličstvu při doplňovacích volbách jako tentokrále. Zájem ten jevil se jednak ve vydání několika opposičních kandidátníeh listin, jednak laké v účastenství voličů, kteří ve větším počtu přibyli k volebnímu osudí. Letos měly být vy- konány volby na 31 míst ve sboru obecních starších. Devatenáct z těchto uprázdněných mandátů náleželo straně svobodomyslné, dvanáct straně staročeské. K volbám byl uzavřen tento- krát pouze částečný kompromis a sice na No- vém městě, na Malé straně, na Vyšehradě a na Hradčanech. Na Starém městě svobodo- myslný Občanský klub kompromis neuzavřel pustil se do volebního zápasu se staročeskou Jednotou občanů pražských.

Obě strany napjaly veškeré své úsilí. Skon- čilo sice částečným vítězstvím Staročechů, ale ti udrželi svoji državu stěží jen s nepatrným počtem hilasů nad nadpoloviční většinu. Z počátku klonilo se vítězství na stranu svobodomyslných, což ve volební kanceláři staročeské působilo tak zdrcujícím dojmem, že jeden člen omdlel a musil být odvezen domů. Rozšířila se zpráva, že staročeský jeden obecní starší byl raněn mrivici, ale zpráva ta nebyla pravdiva. — Ve třetím sboru staroměstském vyslali Staro- češi do boje dva své populární kandidáty, ale ani jediný z nich nebyl zvolen, ba neobdrže ani tolik hlasů, aby se dostal do užší volby. Jeden svobodomyslný kandidát přijde do užší volby s kandidátem strany státoprávní. Neměně tuhý boj volební povstal v Hole- šovicích-Bubnech, kde proti dosavadnímu obecnímu staršímu p. Jos. Rašinovi, řediteli školy, kandidovanému svobodomyslným občan- ským klubem, v posledních dvou dnech vy- stoupil samostatný kandidát p. Novotný, klerý se dostane do užší volby s p. řed. Rašínem. Na Malé straně proti kompromisní kandidátní listině vystoupil se svými kandidály Klub přátel Malé strany a Hradčan, který však získal velmi malý počel hlasů. Jednomyslně byli zvoleni navržení kandidáti v Josefově, na Hradčanec a na král. Vyšehradě. Na Novém městě byl volební zápa nejintensivnější a sice zejmena ve sboru třellm. Opposiční kandidátní listiny v prvém a druhém sboru docílily jen velmi malý počet hlasů a byli zde vesměs zvoleni s převážnou většinou hlasů kandidáti kompromisní (až na jednoho) samí Staročeši.

Proti kompromisníkandidátn listiněvetřetímsbodu snejvětším úsilím bojovala strana »neodvis- lých voličů«, která způsobila, ž dosavadní obecní starší p. Ferd. Mellan, kandidát klubu voličů no- voměstských, neobdržel potřebnou nadpoloviční většinu hlasů a musi podstoupit nový volební zápa v užší volbě s p. Frant. Hašourkem. Výsledek číselný včerejších doplňovacích voleb jest tento: Bylo zvoleno 15 svobodomysl- ných členů, 13 Staročechů a tři svobodomyslní dostanou se do užší volby. Podrobný výsledek voleb jest tento: I. Staré mě sto V této části města měly být provedeny doplňovací volby ve všech třech sborech a sic v prvém a druhém sboru po jednom (násled- kem vypršení mahdálů pp. dra. Jana Vičkaa inž. Rich. Jahna — o jeden mandát následkem úmrtí p. dra. Nováka sbor tento přišel —), v třetím sboru uprázdněna dvě místa následkem vypršení mandátů pp. Václava Lady a Karla Šindeláře. Volební zápas na Starém městě byl velmi živý; neboť následkem neuzavření kompromisu utkali se v zápasu svobodomyslní kandidát Staroměstského občanského klubu se Staročechy; ve sboru třetím také vyskytla se kandidatur strany státoprávní. V prvém sboru volebním dostavilo s z 554 oprávněných voličů k volebnímu osudí 286 (při minulé volbě z 515 volilo 165), takže nadpoloviční většina obnáší 144. Zvolen byl dosavadní ebecní starší JUDr. Jan Vlček, advo- kát (Staročech) a sice 147 hlasy, tedy pouze