Ročník XXXXIX.

V Praze, v úterý 25. května 1909.

Číslo 143.

Na ranní avečerní listy předplácí se: V Praze v administraci: aa měslc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsíe- na čtvrt leta : . . . 7 K e2h ve Mliálkácht an měslo. . . . . . 9 K 80 h Pošton: a vrieta: . . . 3 k oos s dvojí zásilkou na čtvrt leta . . . 1i k eo na měsle

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Němci na stráži Bienerihova kabineln. Z Vídně, 25. května. Přímo skvostnou ukázků smýšlení v německém táboře uveřejňuje dnešní, dru. Biliňskému blízká »Zeit«. Jest to reprodukce stati, která byla vydána v »Leitm. Ztgu«. Praví se tam: »Protože ministr financí sám příznal, že jeho návrhy jsou změnitelny, musí býti přece Němcům možno smlřiti se s tímto mini's trem financl, který nikdy nebyl nepřitelem Němců a který vešel do přízně s Němci svojí ženitbou (choť dra. Biliňského jest dcerou teplického lé- kaře) a německý ministr obchodu (dr. Welskirehner) přece ještě dovede z působiti, aby v kabinetě Bie- nerthově došel projevu dojem posledních dní císařských (míněna jest návštéva císaře Viléma a jeho syna v Vídni) vydatněji, nemá li k tomu do- statek sil německý ministr (dr. Schreiner). Ny- nější posice jest aspoň podkladem lepš budoucnosti. Musíme se míti velmi na pozoru, abychom tuto posici ne se- slabili, nýbrž abychom ji moudrou roz- vahou posilnili a vykořistili vítěz- stvi věrnosti německého císa ře pro Němce v zemích sudetských. Pouhou změnou ministrů by nebylo vykonáno nic, musí se uvážiti naopak, co by přišlo po- tom. A tu nelze kolkolem viděti nie, než ne- přátelství k Němeům, ať si jest to konservalivec nebo se zove jakkoliv. Proto němečtí poslanei pozor !«

Dr. Sylvester straší neněmecké poslance. Z Vídně, 25. květne. Listy reprodukuj stať, kterou uveřejňuje dr. Sylvester, před- seda výkonného výboru německých stran, takte kandidát pro ministerstvo železniční (jenž by po případě vzal také resort jiný, jako justici, veřejné práce, ba přijal by také resort vyučo- vací) v solnohradském »Volksblattu«. Dr. Syivester mysli, že nynější kabinet ne- zůstane dlouho v úřadě, ale napo- vídá, že pádem kabinetu by se zmařiti mohla zdárná parismentní práce. Dr. Sylvester vidí pro parlament dobu velmi neutě- senou a bojí se, že bude překocena parla- mentní tribuna a činí nepřímo apel na strany neněmeké, aby propustily rozpočet a tak umožnily záchranu parla- mentarismu pro podzim.

Poslauec Kotlář a Poláci. Z Vídně, 25. května. (K. k.) Korespondence říšské rady uveřejňuje tento dodatek ke zprávě o včerejší schůzi rozpočto- vého výbor u: Ve včerejší schůzi rozpočtového výboru ujal se před hlasováním o kapitole „ministerstvo orby“ opětně slova poslanec Václav Kotlář, aby odpověděl na vývody poslance ryt. Kozlowského. Konstatoval, že ani z daloka nepomýšlel uraziti polský národ nebo dokonce znoužiti nešťastného osudu poznaňských Poláků ku politickým úče- lům, ponévadž celý český národ a tudíž i on chovají nejvřelejší sympatie pro polský národ a podali toho ne- sčotné důkazy. Český národ stál Polákům vždy věrně po boku, zejména také při rokován o situaci poznaňských Poláků. Tím větší bolest nusí nás naplniti, že Poláci v poslodní dob vždycky byli v nepřátelském táboře a že hlaso- vali proti zástupcům českého národa i ve chví- lich, kdy toho nevyžadovala ani jejich přízen ke kabinetu Bienerthovu. Tlumočil jenom city svých voličů a, jak se domnívá, také city značné části polského národa. Přečetl dříve svou řeč zástupei polského klubu, kte- rý je vautonomistické menšině.

Úspěch, jakého chtěl docíliti, také se dosta- vil. Zástupeové polského národa dali mu prohlášení, že jsou dosud, jako dříve, autonomisty, že sympa- tií mezi českýma polským náro- demnechtějí porušiti, a že proti poda- ným finančním předlohám od počátku vystupo- vali se vší ráznestí. Považují-li se Poláci přes toto prohlášení uraženými, prosí za odpuštění, ježto celý český národ a také řečník vysoce si váží národa polského. Polská strana lidová proti finančnímu plánu dra. Bilíňského. Z Vídně, 25. května. »Gazeta Powszechna« prohlašuje, že sice polská strana li dová jest pro parlamentní vyřízení rozpočtu a finančního plánu, jenž by obsahoval zároven nápravu zemských financí, že však nikter ak není pro finanční plán dra. Bi liňského. Polšti zástupcové a protipolský plán ruských konservativců. Z Petrohradu, 25. května. »Frmdblltu. telegrafují: Návrh ruských konservativců, aby polští členové říšské rady byli vyloučeni ze sboru toho a počet Poláků v dumě byl obme- zen, způsobil ohromné roze ch v ěn ve všech guberniích polský ch. Š e st polských šlechticů, kteří jsou členy říšské rady, následkem toho vzdalo se mandátů svých tolikéž učiniti hodlají polští dele g át v dumě.

Demenstrační studentská stávka. Ze Lvova, 25. května. (K. k.) Na základě včerej šího usnesení studentstva začala dnes na zdejší uni- versitě třídenní domonstrační stávka. Šestičlenná depulace universitních posluchačů od jede do Vídně, aby podala petici po úpravě university. rozmnožení stolic, klinických ústavů, seminářů atd. jakož i po vystavění nové universitní budovy. Plán na vyřízení uherské krise. Z Vídně, 25. května. Dr. Alexandr Wekerl jest zase ve Vídni. Jeho pobytu tento- kráte se přisuzuje veliká důleži- tost. Podle »N. Wr. Tgblttu.« přijel z roz- kazu ministerské rady maďarské, která se včera usnesla učiniti náležité kroky, aby krise maďar- ská byla rozřešena. Podle listu toho přin e sl dr. Wekerle plán, který zosnoval dr. Wekerlo, Andrássy, Košuta Apponyi solidárně k tomu účelu a před- loží tento plán koruně ke schválení. Program Wekerlův obsahuje tyto požadavky: 1. Privi- legiumbanky budiž prodlouže no do r 1917, aneb pouze na dva roky. 2. Budiž zavedeno placeni hotovým zlate m. 3.

Budiž zřízena r. 1917 mezicelní linie, při které by se výnos cel kontin- gentoval na 60 mil K. 4. Budiž provedena rozluka daní spotřebních čili konsumních. 5. Buďtež provedeny vojenské reformy. Košut chce se vzdáti politické činnosti. Z Pešti, 25. května. „Mittagsztg.“ ozna- muje: V politických kruzích se proslýchá, že František Košut chce odstoupiti ze života politického a že úmysl svůj ohlásí až z Wiesbadenu, kam se odebere na lé- Konflikt poslance dra. Masaryka se záhřebským soudcem drem. Košutičem. Ze Záhřeba, 25. května. »Pokret« sděluje o konfliktu poslance dra. Ma sa ryka s vyšetřujícím soudcem v srbském procesu, radou zemského soudu drem. Košutičem, tuto zprávu: »Po řeči, kterou měl prof. Masaryk v poslanecké sněmovně, dr. Košutič vyzval Masaryka písemně, aby do 48 hodin pověděl, zdal čení. ece

minil jej — Košutiče — když tvrdil, že ve Velkém Varadině padělal proto- koly. »Pokret« tvrdí, že podobné obvinění na dra. Košutiče bylo již jednou vzneseno a mělo za následek trestní proces proti. Košutičovi, avšak tento jako žalobce vzal žalobu konečně zpět. Tato publikace »Pokretu« způsobila zde velikou sensaci. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 25. května. (K. k.) »Wien. Ztg.e oznamuje: »Ministr kultu a vyučování jmenoval při universitní knihovně v Praze skriptora s ti- tulem s charskterem kustoda dra. Hugona G la- sera kustodem a praktikanta soukromého docenta dra. Isidora Pollaka amanuen- sem. — Ministr obchodu jmenoval vrchního stavebního komisaře Arnošta Nechváta la v Brně slavebním radou. Slovanšti hosté v Petrohradě. Z Petrohradu, 24. května. (K. k.) Říšský poslanee dr. Kramář vykonal dnes návštěvu u ministerského předsedy Stolypina, u ministra financí Kokovceva, u ministra obehodu, u před- sedy říšské rady Akimova, u předsedy dumy Chomjakova, u rakousko-uherského velvyslance hr. Berchtolda a u gradonačalníka. Večer byla na počest slovanských hostí uspo- řádána v politickém klubu hostina, které zúčastnili se členové klubu a zástupci slo. vanské společnosti. Byly proneseny četné pří- pitky. Pak konala se slavnostní schůze Slovanského dobročinného spol- k u. Hosté byli četným obecenstvem nadšeně po- zdraveni.

Předseda dobročinného spolku senátor Ma- ryškin zahájil schůzi uvítacím proslovem. Akademikové Sobolevský a profesor Ku lokovský přednášeli pak o dějinách slovan- ského hnutí. Dudykěvič pronesl stručnou s největším souhlasem vyslechinutou řeč o vý- znamu silného a mocného Ruska pro spřízněné slovanské národy. Arehangelský sbor přednesl pak národní písně všech slovanských národů. Členové ruzkého parlamentu do Anglie. Z Londýna, 25. kvělna. Členové ruského parlamentu pojedou do Anglie a sice 15 členů dumy a 15 členů říšské rady. Vydají se na cestu 19. června. K zamýšlené zníěně volebního řádu do ruské říšské rady. Z Petrohradu, 25. května. (K. k.) Ježto bude pozměněno volební právo v de- víti západních guberniích a ježto vy- pršely mandáty nynějších členů říš sko rady, podal ministerský předseda v říšské du- mě osnovu zákona, jímž se prodlužují mandáty členů říšské rady z velko- statkářské kurie uvedených gu- bernil. Arcibiskup dr. Kopp. Z Vratislavi, 24. května (večer). (K. k.) Stav kardinála arcibiskupa dra. šl. Kop pa jest trvale znepokojivý následkem neustálé srdečné slabosti. Při velké houževnatosti nemocného není však naprosto vyloučena naděje na příznivý obrat

Křest hollandské korunní princezny. Z Haagu, 24. května. (K. k.) Křest prin- cezny Juliany jest určen na sobotu dne 5. června a bude vykonán v chrámu Vilémově. 11. června chce královská rodina odjeti na zámek Loo- Směšné poplašné pověsti v Anglii. Z Londýna, 24. května. (K. k.) V doln sněmovně tázal se Londsdale, je-l vláda rozhodnuta v běžném finančním roce vzít do stavby 8 bitevních lodí prvníh řádu? Ministerský předseda Asguith odpo- věděl: Nemám, co bych dodal ke svému dřivěj- šímu prohlášení. Na další dotaz po téže záleži- dání tosti prohlásil Asqnith, že všechny novinářské zprávy v této věci spočívají na domněnkách. — Před několika dny podal sir John Barlov (liberál) k ministru vojenství Hatdanovi dotaz o zprávě venkovských listů, že jest v An- glii 66.000 vycvičených německých vojínů a že ve sklepě nedaleko ná- draží Charing-Cross jsou uložen mauserovky a 71 milionů nábojo knim. V písemné odpovědi nazval ministr vo- jenství tuto zprávu neobyčejně pošeti- lou. Barlow podal v dnešní schůzi týž dotaz, který Haldane takto zodpověděl: Dobře uvedí sir Johu Barlow ve sněmovně tento příklad po- plašných zpráv, jimž nemyslící lidé příliš často věří. Každému, kdo má jen slabé tušení o po- žadaveích mobilisace, jest tato smýšlen- ka směšnou. (Pochvala a veselost.) Takoré zprávy mohou jen poškoditi v cizině pověst na- šeho zdravého rozumu. Barlow získal si tudíž zásluhu tím, že smyšlénky tyto náležitě se- směšníl.

Zástupcové Berlína v Anplii. Z Londýna, 24. května. (K. k) Zástupcové mě- sta Berlína, kteří od včerejška cestují po Anglii, byi odpoledne přijati králem v buckingham- skémpaláci. Hostům byly za vedení králova uká- zány obrazárny a státní místnosti. Král vzpomně v německém proslovu své návštěvy v Berlíně a srdečného uvítání, jehož se mu tam dostalo a vy- slovil velké potěšení, že může berlinské deputaci spla- titi srdečnest této návštěvy. Podplácení úladníků ve Francii. Z Paříže, 25. května. KK. k.) Vyšetřov ací námořní výbor objevil v listinách, daných mu k disposici, trostní oznámení, které učinil námoř. kon- trolor na velký průmyslový podnik pro podplá- cení úřadníků. Aby se zjistilo, zda bylo tomuie frestnímu oznámení vyhověno, odebrala se dopulace výboru k ministru sprawedlnosti, který slíbil, že d výboru doručiti všechny potřebné spisy. Výtržnosti v Alenponu. Z Paříže, 25. května. (K. k.) V Alengonu došlo včera k výtržnosti přisoupisu jmění klá- štera svaté Kláry. Soudní likvidátor přišel průvodu četníků a vojáků, k toří uzav řeli ulice. Před klášterem, jehcž vlata mu- sil vypáčiti zámečník, provolávali členové Action liberalo likvidátorovi hanbu. Zámečník byl ohrožován manífestanty a musíl býti chráněn četníky Plavba Lloydových parníků. Z Terstu, 24. května. (K. k.) Parnik Lloydu »Semiramis« vyplul 22. t. m. z Alexandrie do Terstu. Parník Lloydu »Moravia« minul 23. t. m. Gbraliar cestou do Terstu. Bulharsko a Turecko. Z Cařihradu, 24. května. (K. k) Bulhar- ský ministr obchodu Ljapčev dnes odjel. Pře odjezdem odevzdal Portě notu v záležitosti Vý- chodních dráh. Rozsudky smrti v Adaně. Z Cařihradu, 24. května. (K. k.) V roz- mluvě s redaktorem »Teninu« sdělil ministr vnítra Ferid paša, že vojenský so u v Adaně vynesl již devět rozsudků smrti.

Zemské volby ve Štyrsku. Ze Styrského Hradce, 24. května. (K. k.) Dnes konaly se volby do zemského sněmu za města městyse. Dosud jsou známy tyto výsledky 1. volební okres Štyrský Hradec (I. městský okres): zvolen byl dr. Pavel Hofmann šl. Wellenho a Antonín Krebs, oba něm. svobodomysl. 2. volební okres (ostatní štyrsko-hradecke městské okresy): zvoleni byli dr. Vilémšl Kaan, dr. Julius Kralier. Antonín Otter, Františel Pichler, vesměs něm. svobodomysl. 3. volební okres (Maribor město): zvolen byli německo - svobodomyslní kandidáti Jindřich Wastian a František Neger.

V drobném prodejit ranní číslo o sobě večerní . . . . za s k Ve filiálkách na venkove ranni čislo . . . . . . . vočerní . . . . . . . . 5 h lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., Tam nacházejí se též pdakce, tiskárna a oxpedice „Národních Listů- Rukopisy se nevracují.

4. volební okres (Eggenberg- Walten- dorf): zvolen byl dr. Franz, německo-svobodomysl. 5. volební okres (Frohnleiten): zvolen byl Jan šl. Feyrer, něm.-svobodomystný. 6. volební okres (Hartberg): zvolen byl Jan Gerlitz, něm.-svobodo myslný. 7. volební okres (Weis- Gleisdorf): zvolen byl Josef Mosdorfer, něm. svobodomyslný. 8. volební okres (Feldbach-Fürsteníel d): zvolen byl Karel Pferschy, něm. svobodomyslný. 9. volební okres (Radgona- Mursk): zvolen byl Jan Reiter, něm. svobodomyslný 10. volební okres (Levbni!z): zvolen byl Leopold Fessler, něm. svobodomyslný. 11. volební okres (Foitsberg-Deutsch- landsberg): zvolen byl Arnošt Rathauský, něm.- svoboďomyslný 12. volební okres (Bruck-Mürzzusehl a g) zvoleni byli něm.-svobodomyslní kandidáti Antonia Werba a Josef Wolfbauer. 13. volební okres (Lubno-Mautern): zvo- leni byli něm. svobodomyslní kandidáti Emil Sedlaczek a Emil Seidler. 14. volební okres (Judenburg-Knit!el- feld): jest nutnou užší volba mezi něm. svobodo- myslným a něm.-radikálním kandidátem. 15. volební okres (Lletzen-Rottenman : zvolen byl německo-svobodomyslný kandidát Gustav

Grösswang. 16. volební okres (Murava-Unzmark l): jest nutnou užší volba mezi německo svobodomyslným kandidálem drem. Lvem Linkem a křesťanským so- ciálem Františkem Vasoldem. 17. volební okres (Celje-Breg): zvoleni byli Mořic Stallner, něm.-svobodomyslný, a Hanuš Wo- schmagg, něm.-svobodomyslný. 18. volební okres (Slovenji Grade c): zvolen byl Antonín Langer, něm.-svobodomyslný. 19. volební okres (Ptuj-Ormož): zvolen byl Josef Ornigg, něm.-svobodomyslný. 20. volební okres (Mozirje): zvolen byl dr. Kukovec, lib. Slovinec. Ze Štyrského Hradce, 24. května. (K. k.) Štyrsko- hradecká obchodní a živnostenská komora vykonala dnes volbu do štyrského zemského sněmu. Zvoleni byli: Augustýn Einspinner, Otto Erber a Jindřich Welisch, vesměs německo-svobodomyslní.

Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny. Z Vídně, 25. května. (K. k.) V dnešní schůzi rozpočtového výboru, konané za předsedni- ctví svob. pána Chiaria v přítomnosti ministra vnitra svob. pána Haerdtla byl projednáván roz- počet ministerstva vnitra. Zpravodaj svob. pán Morsey podával zprávu. Posl. dr. Olešnický pojednává o nutnosti re- organisace správních úřadů, jakož i re- formy správního řízení, prohlašuje, že jest nezbytně nutno stanoviti ručení státu za protizá- konné úřadování správních úřadníků, a domáhá se reformy policejního práva trestního a policejního řízení trestního. Prohla- šuje, že s politického stanoviska nemohou Ru- sové míti k vládě důvěry. Posl. Ceglinský mluví o neudržitelných pomě- rech v haličské obecní správě. Posl. ryt. Vukovič žádá ministra, aby podal vý- boru zprávu o plánech stran nového vystěho- valeckého zákona. Když bylo promluvilo ještě několik řečníků, by- lo rokování přerušeno až do 3 hod. odpoledne.

Na sklonku školního roku. Ve Vídni, v květnu 1909. Utěšený hospodářský rozmach národa če- ského vyžaduje bezpodmínečné, aby se okořistil vším, co macešská správa těchto královstvía zemí pořídila ze státních peněz za účelem zřej- mým, aby posilila němectví. Jsou to převážně instituce úřadní a poloúřadní ve Vídni, jakých si, bohužel, náš národ poříditi nemůže a kterých se česká mládež z důvodů asi na snadě ležících straní, které však přece mají pro nás nesmírnou důležitost, jíž se každý jiný důvod protislovný podřiditi musí. Nyní, ke konci školního roku je na čase, poukázati opětně na některé stální ústavy německé ve Vídni, kterých i náš dorost používati musí, chceme-li se přivěsti budoucně k plné platnosti i v cizině v oboru politickém a hospodářském. Poukazujeme tu předem na c. a k. kon-

Z kulturní ciziny. Matematická výstava. V Novém Yorku otevřena byla před nedávnem zajímavá výstava, v níž sebrány jsou historické památky, vztahující se k rozvoji věd matematických. Mezi pamálkami těmi čestné místo zaujímají proslulé babylonské cylindry, po- četní tabulky, illustrující rozvoj číselných sy- stémů, magické kvadráty egyptských žreců, troj- úhelníky vyobrazené na kamenech a na činském hedvábí, hrací kostky od dob starého Egypla až téměř na naše dni. Rozvoj mechanického sčítání a všech jeho pomůcek znázorněn jest pěkně egyptskými břidlicovými destičkami, řím- skými sčitacími mincemi, středověkými hůlkami s vyřezávanými do dřeva vroubky, atd. až do nejmodernějších počitacích strojů složité kon- strukce a obdivuhodného mechanismu, který automaticky koná všemožné arithmetické funkce. Také oddily trigonometrie a astronomie jsou bohaty a pestry. Jsou tu nejrůznější nástroje ze starověku i středověku, původu východního i evropského, kompasy, globusy, astrografya astrolaby, sluneční hodiny, kalendáře, váhy všech soustav, atd. Psaná historie matematiky — od- dělení rukopisné — vykazuje kolem 300 per- ských, arabských a indických manuskriptů, přes 600 činských a japonských. Nejvzácnější z těchto rukopisných pokladů jsou práce nejslavnějších z matematikův indických Braskara a ně- které z perských, jedinečně vzáenou cenu má také úplná encyklopodie činská věd matema- tických. Historie rozvoje matematiky v Evropě před- stavena je tu názorně — i pro laika aspoř z části názorně — přehlednými tabulkami prof.

Smittsa, jenž do r. 1601 napočital v Evropě 400 vážných děl matematických, v nichž je obsažen všechen rozvoj vědy a postup. Od to- hoto data až po naši dobu týž autor vybírá je- nom díla nejdůležitější, která přinesla věci nové a původní. I v tomto oddělení je řada děl slav- ných a rukopisů, které svým objevením zname- naly světový převrat. Na prvním místě stojí tu rukopis Newtonův. Výstava uspořádána byla ve vzdělavacím museu učitelské College z iniciativy jmenova- ného professora Smitts a. V Paříži pořízena byla kuriósní slatistika literární plodnosti v různých státech evropských, za jejíž měřítko — sotva oprávněně — vzat byl číselný poměr spisovatelů toho kterého státu ke všemu jeho obyvatelstvu. Na tomto základě se ukázalo, že »nejplodnější« ze státův evropských co do počtu (hustoty) spisovatelstva jest republika švýcarská, neboť tam jeden spisovatel připadá na 448 obyvatel. Na druhém místě stoji Hollandsko, kde na 1600 obyvatel vypadá 1 spisovatel, pak násle- dují postupně: Dánsko (jeden na 1618 lidl), Německo (1 : 2085), Belgie (1 : 2700).

Norvéžsko (1: 3146), Francie (1: 3180), Velká Britannie (1 : 4642), Italie (1: 5320) a potom Rakousko-Uhersko (1 : 20.454) — Ve Spojených státech severoamerických při- padá 1 spisovatel již na 10.171 obyvatel. Rodakce kijevského denníku »Kijev- skaja Mysl« vydala zajímavé »Memoar Olgy Vasiljevny Gogol-Golovnie, člena rodiny slavného spisovatele. Memoiry osvě- tlují některé nové stránky rodinného živola ro dičů Gogolových a vysvětlují leceos z výchovy i náboženského založení velikého ducha, klerý. jak známo, zabloudil posléze v mlhách nábo- ženského vytržení a přemrštěného pietismu Autorka memoirů byla sestrou Nikolaje Vasilje- viče, kterou měl nejraději a její poznámky, málomluvné, prosté, až chudé, dobře vystihují charakteristické rysy rodiny Gogolů, jimž jakési mystické založení bylo vlastní a vrozené. Knižee zápisků připojeno je několik dopisů Gogolových k jeho sourozeneům, které se v tisku objevuj vůbec poprvé a trochu vlastních jeho kreseb. jež projevují pěkný kresliřský talent, který i kdyby býval pěstěn, mohl svého autora proslavit zrovna tak, jako talent literární.

Různé zprávy.

V tureckých lázních. Vzhledem k velkému významu, jaký mají lázně v tureckém životě, víme o nich vlastné dosti málo. Je známo, že islam předpisuje kromě obvyklého denního umývání také očišťování ce- lého těla v určitých dobách, ale kde a jakse Turek koupá, je namnoze tajemstvím. Cizinec žije v Cařihradě třeba několik neděl. viděl tančící a vyjící derviše, prohlédl všechny památnosti města a byl třeba i při selamliku, ale tureckých lázní nezná, ačkoli jsou již zevné nápadny svými na rozdil od mešit plochými ko- pulemi a velkým svým počtem, asi sto pro muže i ženy. Baedeker totiž uvádí, že lázně jsou v ho- telích a do tureckých lázní že je lépe nechoditi bez zkušeného průvodee, a cizinec se tím řídl. Návštěva tureckých lázní je zajímava proto, že tento typ vyskytuje se v celém Orientě a ještě živě připomíná římské thermy. Turci skutečně nalezli v Cařihradě římské lázně a rozšiřili je jako turecké po celém Orientě. U nás nazývaj se takové horké vzdušné lázně, v nichž účinkuje společně horký a studený vzduch, horká a stu- dená voda, irsko-římskými lázněmi dle anglickéh politika Urquartha, jenž roku 1856 dal podnět k založení prvních takových lázní v Irsku. Urquarth však poznal tyto lázně právě v Caři- hradě. Vchod v jedné z úzkých, špinavých uliček v Galatě nedaleko přístavu není právě vábný, jakmile však vkročíme dovnitř, jsme (usmířeni. Prostornost i úprava ukazují, že Turek věnuje tomuto místu vedle mešit největší pozornost, větší rozhodně než na příklad soudním síním.

Velká vstupní místnost se sloupy má kolem dvě galerie nad sebou, světlo padá shora kopulí. Podlaha je dláždéna mramorovými deskamia zahřívána vespod rourami. Chodí se po ní v dřevěných trepkách. Na galeriích stojí volně nebo za skleněnou stěnou dívany a jsou rozlo- ženy koberce k odpočinku. Nejsou sice tak nádherné jako na příklad v chrámu Svaté Mou- drosti, kde je v kobercích na podlaze uloženo celé jmění, ale přece velmi slušné. Do horní galerie ústí lepší pokoje pro oblékání a svlé- U lazebníka obdrží návštěvník koupací plášť, dřevěné trepky, břitvu a pod., načež se svlékne a vejde nejprve do podělně, prostředně vysoké první místnosti pro pocení, římského te- pidaria, kdež panuje příjemná temperatura 30 stupňů. Stojí zde nízké, pohodlné židle, jež právě nejsou obsazeny a v pozadí nalezají se vlažné a studené sprchy. Návštěvník se rychle akklimatisuje a vejde do třetí velké místnosti, vlastní horké vzdušné lázně, římského sudatoria. Následkem hrozného vedra není nejprve pranie vidéti. Člověk se obává, že se zalkne a položí se s očima účinkem vedra zaslzenýma na podlahu na podložený plášť. Sudatorium jest opět vysoká síň s mramorovou dlažbou. Pot řine se již z těla, jako by se měla vypotiti duše. Tur- kům zdá se to býti příjemné. Někteří sedí, jiní kání.

leží, jeden má kolem hlavy ovinutý ručníkči je to snad turban? Je viděti jen muže pro- středního a vyššího věku. Nejvíce nápadným jest kávově hnědé tělo černocha, jenž opět při- pomíná Orient. V Cařihradě je vidět často vzne- šené černochy, eunuchy haremu, kteří při vy- jížďkách sultánových haremových dam jedou na koni před ekypáží, i palácové důstojníky, z nichž jeden dokonce účinkuje mezi vyjícími derviši ve Skutari a j. Po řádném vypocení přichází lazebník masseur, podloží podušku, vezme kus látky a rázem je celé tělo obaleno jemnou bílou pěnou mydlin, v níž člověk už nic nevidí ani neslyší. Na to počne umělá masáž celého těla s třením spánků a hnětením šíje. Když skončí také tato procedura, potácí se návštěvník polo omámen do jedné z vedlejších malých místností, kde jsou do stěn zasazeny vodní nádržky. Zde jest polit studenou vodou, opět namydlen a pak »zkrášlen«. Turek dává si oholiti celé tělo, na- čež přijde pedikura, při čemž se i mozoly na nohou setrou pemzou, tření těla, mazání olejem, parfumování a konečně úprava vlasů i vousů. V oblekárně nebo před ní položí se ná- vštěvník na divan a oddá se zaslouženému od- počinku. Kdo chce nahraditi úbytek vlhkosti, pije sklenici šerbetu z granátových jablek, citronové šťávy a cukru. Několik Turků kouří tu také své nargilé a hrají domino docela jako v kavárně. Veřejné ženské lázně jsou zařízeny zcela podobně, ale kdežto vznešené Turkyně nikdy do veřejných lázní nechodí, nenl v lepších mužských lázních naopak vůbec viděti příslušníky nížších tříd. Každý poněkud lépe situovaný Turek koupá se však nejméně jednou za týden.