ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 be978540-8f11-11dd-bd04-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 75, person 100, work 4, org 13
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 30. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 177.
4 article
Na ranní avečerní listy předplácí sei V Praze v administraci: na měsie na čtvrt leta . . . 6 K — „ dvojí donáškon a něsle. . . 2 K číh na měsie e fliálkách. 2 K 8o Poštorn. a měslo na črvrt ieta : . . . B K e0 s dvojí zásilkou a měsle ri : . . . k S
Praha B K e 0
5 article Spor
Spor mezi balkánskými spojenc
6 article Nová balkánská válka zahájena.
Nová balkánská válka zahájena. Ze Solie, 30. června. (K. k.) Hlavní sta byl dnes zpraven, že Srbové soustřeďují na svých ku předu posunutých čárách nedaleko železníční stanice Krivolaku blízko Velesu a nedaleko stanice Udova velký počet vojska, pozůstávajícího z dělostřelectva a pěchoty. Srbské vojsko, stojící mezi Zletovem a štípem zahájilo dnes vytrvalou palbu na přední bul- harské stráže. Bylo pozorovati silný pohyb pěších oddílů proti ku předu posunutým čárám. Bulharské vojsko opětovalo palbu Srbů. O vý- sledku srážky není ničeho známo. K jinému bojí došlo dnes na severu o Leftery, kde řecké vojsko posunutých posic obdrževší značné posily, zahájilo zvlášť prud- kou palbu na bulharské oddíly, které se chy- staly právě vystřídati vojáky na strážíchv Chemaltu a Tuzle-Čiftliku. Nastal rozbořčený boj, o jehož výsledku není dosud níc známo. Ze Sofíje, 30. června. (K. k.) Dle zpráv došlých dnes v noci do hlavního stanu, byl bulharské vojsko u Pravišty vče- ra kolem 8. hod. večerní překva- peno prudkou palbou z pušek smě- rem od Tojly, načež mu posunuté oddíly kvapily ku pomoci. Bulhaři seřadili se v bitevní šiky a volajíce „Hurá Vpředl“ vrhlisebodáky na útočíc Řeky, kteří ustoupili ve velkém nepořádku, při čemž zapálili obe Lefteru. Bulhaři pronásledoval je až ke vsi Čiítliku. Řecký útok byl ještě prudčí na straně k Moštjanu-Chemaltosu a měl patrně za účel přerušiti želez- niční spojení Sěr-Drama. Bulhař mají v této končině dosti vojska
Srba Lefter Bulhar Řek Solie Krivolako Veles Udov Tuzla Čiftlika Sofíje Tojl Moštjan SěrDrama
7 article
Ku předu posunutý oddíl byl hned na počátku útoku sesílen. Výsledek boje není dosud znám Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Z úřed- ního srbského pramene se sděluje: Ze Sko- plje došly dnes dva telegramy tohoto ob- sahu: První telegram pravi: Bulhaři pře- padlí dnes v nočí o 2 hod. 10 min. naše voj- sko směrem ke Skoplji. O 3. hod. 40 min. začala první střelba z děl, načež v prvníeh ranních hodinách následoval útok na Retku, Bukvu, Sletovo a Reogazí. Boj trvá na všech bodech. Druhý telegram zní- Bulhaří napadli dnes v nocí srbské vojsko u Valandovy, na všechen způsob s úmy- slem zmocniti se železniční trati. Oba úto- ky s bulharské strany na srbské po- sice jsou důkazem, že Bulharsko za- hájilo nepřátelství bez vypovězení války. Srbský důstojnícký svaz pro válku. Ze Solije, 30. června. Zdejší listy ozna- mují z Bělehradu, že v bytě dosavadního mi- nistra vojenství Bojanoviče konala se minu- lého čtvrtka schůze důstojníckého svazu. které zúčastnil se také následník trůnu, ná- čelníci stran a bývalý ministr financí Paču Bylo na ní usneseno vyříditi spor srbsko-bul- harský zbraněmí. Bulharsko nepovoli. Ze Sofije, 30. června. Ministerský před- seda dr. Danev prohlásil poslancům, že bez podstatnými jsou všechny pověsti, jakoby Bulharsko svoje stanovisko bylo již změnilo anebo změniti musilo. Bulharsko naopak stů co stůj setrvá na svém požadavku. Situace jest nezměněně vážna a může sotva státi se kritičtější. Neshody v srbské vládní straně urovnány. Z Bělchradu, 30. června. (K. k.) V parla- mentních kruzích se proslýchá, že neshody. vyskytnuvší se ve vládní straně, byly nyn urovnány. Tím je umožněno kabinetu Paši- čovu, aby zůstal.
Bulhar Pač Danev Paša Bělehrad Sko Bulharsko Solija Sofijá Bělchrad svaz pro válek Bojanovič
8 article
Korunní prine srbský. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Korunn princ Alexandr přijel sem v noci ze Skoplje Poměr Rumunska k Bulharsku a Srbsku. Z Londýna, 30. června. „Daily Mail“ do- vídá se z Bukurešti, že bulharská vláda nikdy nedomáhala se podpory z Rumunska, a nikdy na Rumunsku nevyzvídala, co učiní, kdyby došlo k válce srbsko-bulharské; naproti tomu že však srbský vyslanec se domáhal opětně přízně Rumunska, které však žádalo určitou odpověď na tyto dva dotazy: 1. Bylo by Srb- sko ochotno dovoliti vojenské komisi rumun- ské, aby sama se přesvědčila o skutečném stavu srbské armády? 2. Bylo by Srbsko ochot- no sděliti Rumunsku obsah srbsko-řecké do- hody? Srbsko odpovědělo na tyto dva dotazy zamítavě. Proto není jasno, jak si bude Ru- munsko počínati. Snad obsadí, kdyby došle k válce, některé území bulharské, což by všal nebylo ještě žádným znakem nepřátelství vůči Bulharsku.
Srb Bělehrad Rumunsko Bulharsko Srbsko Londýn Bukurešť Daily Maila
9 article
Rumunsko řídí se jenom svými vlastními zájmy. M. Z Kolína n. R., 30. června. (Zvl. telgr „Nár. L.“) Dopisovatel „Kölnische Ztgu.“ te legrafuje z Bukurešti: Oproti výkladům německých časopisů v Rakousku o stanovisku Rumunska ke sporu balkánských vítězů jsem s povolané vládní strany zmoc- něn prohlásiti, že se Rumunsko řídí jenom vlastní moudrou rozvahou a ohledem na svoje vlastní zájmy, nepovolujíc při tom žádnému přání ani nátlaku zvenčí. Hlavním důvodem jeho zasáhnutí do celého dějství jest jeho dů- vodná nespokojenost s dosavadní hranicí Do- brudže. Rumunsku nemůže býti lhostejno. když na rozvalinách evropského Turecka vzniká několik o nadvládu spolu zápolících států, anebo když se nad ostatní pozvedá jed- notlivá moc, proniknutá tak válečnými chout- kami, jako Bulharsko. Prohlašovati jednán Rumunska za účinek ruských domluv a slibů anebo jako následek nespokojenosti s politi- kou rakousko-uherskou, jest zneuznáváním fakta, že Rumunsko již dávno dosáhlo politi- cké vyspělosti a zdravého porozumění svým vlastním zájmům, aby se jenom těmito zájmy vědomě, důsledně a pevně řídilo. Dráha pro Srbsko k Jaderskému moří. Z Paříže, 30. června. O dráže. která by vedla z Bělehradu k moři Jaderskému a kter by Srbsku zjednala volný přístup k Jader skému moři, docíleno bylo podle zprávy „Echa de Paris“ mezi Rakouskem Uherskem dohody v ten rozum, že drá- ha, která bude vystavěna kapitá- lem francouzským, nedostane pro svou ochranu žádné zvláštní policie, nýbrž hlidá- ní trati uloženo bude albanským úřadům. Dovoz válečného materiálu touto drahou do Srbska bude volný nejen v době míru, ale i v době válečné, při čemž každý stát, válku vedoucí, může dovozu válečnéh materiálu do Srbska zabrániti svými váleč- nými loděmi ve vodách albanských.
Rumunsko Kolín Bukurešť Rakousko Turecko Bulharsko Srbsko Paříž Bělehrad Kölnische Ztg echo jít Paris
10 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
11 article Němcí nevstoupí do „zemské správní komise
Němcí nevstoupí do „zemské správní komise Z Vídně, 30. června. Ze zdejšího pramen německého se nám sděluje: Němečtí poslane z království Českého účastenství v zamýšlené „zemské správní komisi“ odmítnou. Nepřístojnosti při zemských volbách v Haliči Z Vídně, 30. června. Zdejší „Politische Nachrichten“, orgán polské strany lidové, uve- řejňují tuto včerejškem datovanou zprávu V Kolbuszowé dal se zvoliti za volitele okres- ní hejtman, berní dozorce a školní dozorce aby mohli terrorisovat všechny volitele ostat- ní na nich závislé. Ke dnešní volbě bylo tam povoláno vojsko. V Myslenicích dal okresní hejtman Trzaskowski prohlásiti volby vyli- telů, vykonané 20. t. m., bez veškerých dů- vodů neplatnými a dal vykonati 27. t. m. vol- by nové v ten způsob, že za hlasování byli přítomni funkcionáři soudní, přednosta soudu berní funkcionáři a představený berního úřa- du. Na židovské voliče vykonán okresním hejtmanem samým nátlak, aby volili odpůrce volební reformy. V Jaroslavi úřadníci na stat- ku kn. Czartoryského dopravili volitele dne do města a ubytovali je tak, aby byli osamo- ceni a při zítřejší volbě poslance volili, jak kníže chce. V Živci okresní hejtman zakázal učitelům na škole obecné hlasovati pro kan- didáta polské lidové strany učitele Koczuru uložil jim, aby odevzdali hlasy své pro kandi- dáta, jenž je odpůrcem volební reformy. Před- seda polské strany lidové posl. Stapiňski tři- kráte již obrátil se na místodržitele dra. ryt
Czartoryský Koczura doktor Vídeň Halič Politische Nachrichten polský lidový strana
12 article
Korytowského, žádaje nápravu těchto a jiných zlořádů co nejrozhodněji. V pátek 27. t. m odebral se sám k místodržiteli s deputací pol- ské strany lidové, která odevzdala mu přesné vyjádření, že budou-li se opakovati zlořády páchané za volby volitelů za dnešní volby poslanců, polská strana lidová beze všeci ohledů vystoupí z Kola polského. Na 1. čer- venec svolána byla do Lvova schůze všeci poslanců polské strany lidové, ve které se sta- ne ve věci té rozhodnutí.
Korytowský
13 article Branné předlohy německým říšským sněmem přijaty.
Branné předlohy německým říšským sněmem přijaty. Z Berlína, 30. června. (K. k.) Říšský sněm projednává za hustě obsazené zasedací síněa obsazených tribun návrh, podaný všemi stra- nami, vyjma konservativce, na změnu vojen- ského zákona trestního v tom smyslu, aby jsou-li polehčující okolnosti, byl vyměřen trest vězení na místě trestu káznice. Když říšský kancléř prohlásil, že uznává, že je žádouc uznati při jednotlivých vojenských deliktech okolnosti polehčující a že bude-li návrh, při- jat, se o něj ve spolkové radě zasadí, (Vše- obecná čilá pochvala), byl tento návrh po krátkých prohlášeních vůdců stran téměř jed- nomyslně přijat ve všech třech čteních. Potom bylo hlasy svobodomyslných, středu, konser- vativců a národních liberálů povoleno 6 jízd- ních pluků vládou žádaných. (Živá pochvala. Ministr vojenství a říšský kancléř se uklonil a děkovali. Pak byly též branné předlohy ve třetím čtení přijaty. Dr. Vaszilievics. Z Pešti. 30. června IJh. tel. kor. kane.] Námě- stek starosty městá Peští dr. Jan V as zili e v i e dnes v noci náhle zemřel. Dr. Vaszilievics ražl 6 let vělku. Dom Miguel de Braganza. Z Lázni Gastýnu, 30. června. (K. k.) Dom M guel z Braganzy přijel sem na léčení.
doktor Vaszilievics Jan Braganzo Berlín Pešť Dom Gastýn Dom M guel Braganza Ijh
14 title
Politická hlídka.
15 article České strany a mimoústavní opatření pro zemi českou.
České strany a mimoústavní opatření pro zemi českou. Dle dosavadních informací byly nejen minister- skou radou, nýbrž i panovníkem schváleny paten- ty, jimiž se rozpouští sněm český, a v Čechách s zavádí mimozákonný stav, při čemž se pro auto- nomní správu země zavádí správní komise, a záro- veň se schvaluje zvýšení zemských přirážek a zno- vuzavedení zemské pivní dávky, na 4 koruny zvý- šené. Poněvadž projektovaná správní komise má úřadě svém setrvati do té doby, až se ustaví nový zemský výbor, poukázala včerejší „Národní Poli- tika“ na možnost, že tím způsobem Němci dostá- vají do rukou nebezpečnou zbraň, neboť budou mo- ci prohlásiti, že k ustavení zemského výboru svol teprve tehdy, až se jim splní různé jejich národně politické tužby; tuto možnost tedy musejí češt poslanci dobře uvážiti, než vyslovi svůj úsudek. Se zřetelem na kritický stav věcí vyžádala „Národní Politika“ o nich úsudek českého politilm který se vlivně záčastnil dorozumívací akce. Po- litik ten sdělil „Národní Politice“ v podstatě toto Poměry, v nichž se nyní ocitl zemský výbor, jsou důsledkem několikaleté vléklé krise sněmovní
Němec Čechy
16 article
Když propukla německá obstrukce, měla se sně- movní většina pokusiti o její zdolání, ale konserva- aní- tivní velkostatek se dopustil veliké chyby, že ten- to podnět odmítl. Zásadu, že obstrukce se nesm potírati, přijala pak i vláda, a proto sněm neby svoláván, což politik, jenž „Národní Politice“ sdě- lil své názory, považuje za jedno z největších pro- vinění, které se stalo na úkor sněmu. Přes to všal se čeští poslanci zúčastnili dorozumivací akce, kte- zá však byla zmařena, poněvadž Němci žádali více než Češi mohli jim povoliti. Po zmaru dorozumivae akce stalo se další hospodaření zemského výbor již jen otázkou času, míní neznámý politik, infor- movavší „Národní Politiku“, a dodává, že dnesji je věcí vedlejší, zda si zemský výbor prodlouží na nějaký čas život novou výpůjčkou, na konec pak prohlašuje: my s českého stanoviska stavíme se rozhodně proti jakýmkoliv formám neústavního ab- solutismu, jimiž má řešena býti otázka další správy země; jedinou cestou k nápravě jsou nové volb trvale lze poměry v Čechách upraviti jen zákonem
Němec Čech Čechy
17 article
Zdá se, že reporter „Národní Politiky“ s vlastně nedověděl toho, co chtěl od neznámého leč k novinářům velice uznalého čelného poslanee českého zvěděti Bližší vysvětlení o tom podal nám včera „Ven- kov“, a to beze vší pochyby jménem české strany agrární. Ve své úvodní stati shledal a prokázal, že vláda je hlavní vinník rozvratu, v němž se země česká nalézá; proto „Venkov“ protestuje proti všen plánům, jimiž by vláda chtěla německou obstruke odměňovati za její bezmezné řádění. Finanční kris Čech — pokračuje „Venkov“ — je věcí celé mo- narchie, která by těžce pocítila další rozvrat finan- cí země české, jímž vinen je — viz stejnou myšlen- ku v „Národní Politice“ — hr. Stürgkh, poněvad k vůli Němcům nesvolával sněm český, který tu diž nemohl si opatřiti své finanční hospodářství Proto vůdčí orgán české strany agrární znovu hlá- sá, že za kritický stav v Čechách je zodpovědn vláda, a varuje ji před kroky, které by přivodily rozvrat poměrů, bez toho bědných poměrů cel monarchie.
Stürgkh Němec Čechy
18 article
Tato slova zajisté znamenají ohlášku, že ag rární poslanci by na říšské radě vyvodili důsled- ky z toho, co by vláda učinila v zemi nepříznivéh pro věc českou. Strana realistická prohlásila včera usnesen svého výkonného výboru, důrazně odmitající zru- šení zemské ústavy v jakékoli formě, a protestují proti každé oktrojírce. Vládám Bienerthově Stürgkhově vytýkají realisté, že trpěly sněmovn obstrukci Němců, ve Vídni vládních; českým stra- nám sněmovním vytýkají realisté, že jejich taktik proti němocké obstrukci byla od začátku pochy- bena, že neměly cílevědomého programu, a že opu- stily jedině možný základ spravedlivého dohodo- vání obou národů, t. j. demokratisaci volebníe řádů do obcí a do sněmu, že finanční politiku zemském výboru vedly neústavně a protiautono- misticky, a že svou politiku na sněmě podlamo- valy tím, že ve Vídni setrvávaly ve službách vlády Posléze realisté konstatují, že v poměrech v pravdě ústavních by musila odstoupiti vláda, svou ne- schopnost prokázavší, že nová vláda by se musila pokusiti o dělnost sněmu, který by v případě ne- zdaru rozpustila. Necití realisté, že svým odstavcem o poměrecl v pravdě ústavních sami urazili hrot všem svým výtkám o domněle nesprávném postupu českých stran sněmovních, výtkám, které také mimo to jso bezpodstatné?
Bienerthův Stürgkhův Němec Vídeň
19 article
Prohlášení sociálně demokratické bylo známo již v sobotu. Politickou úvahou objasnil je včera v „Právu Lidu“ poslanec dr. Šmeral; poukázal tan na politický význam kontinuity samosprávy a sa mosprávného zákonodárství, a zájmy národními do- vodil, že je nutno odpírati porušení řečené konti nuity. Jménem sociálních demokratů prohlásil posléze, že sice jsou pro národnostní autonomil ale pokud jí není, že usilují a usilovati budou udržení samosprávy zemské a o její další vybudo- vání. S tím ohlásil boj proti zemskému komisa- riátu v Čechách. Stanovisko národně-sociální vyhlásil včer posl. Klofáč na voličské schůzi své. Prohlásiv, že vinníky rozvratu v Čechách jsou Němci a vláda. pravil, že všichni Čechové se musejí postaviti proti absolutismu; správno by bylo rozpustiti sněm a novém sněmě boj s německou obstrukcí; pořádek V drobném prodeji ranni čielo o sene za s večerní za d Va áhalkach na venkov ranní člalu večerni Inserát plati se hotově napřen Předplnceni a inserty přílim- administrace v Marianske ul..b Tam nacházejí se těž rodakce, tiskárna a oxpedle-- „Národnich Llstů“ Rukopisy se navrace
doktor Šmeral Klofáč Němec Čecho Čechy Virginie Marianske ulice Národnich Llstus
20 article
finanční je dle úsudku posl. Klofáče možný bez ab- solutismu, jen bude-li vláda pořádek chtit, ale dávky a platy po zrušení ústavy zavedené budou nezákonné, a nikdo tedy nebude povinen platiti je. Posl. Klofáč soudí, že všichni čeští příšediee — výslovně jmenoval peobošta dra. Buriana a posl. Ždárského — se nevzdají, odstoupiti musí vláda. nikoli zemský výbor. K vůli dalšímu českému po- siupu žádal pak posl. Klofáč bezodkladnou spo- lečnou poradu všech českých poslanců.
Klofáč Posl Burian Ždárský
21 title
Sám ovšem odicl do Ameriky
Amerika
22 article Výroční konference mateř- ských škol pražských.
Výroční konference mateř- ských škol pražských. Za předsednictví paed. inspektora škol řed ob. st. K. Boliny konala se v sobotu 28. t. m. ve velké zasedací síni staroměstské radnice výroční porada učitelek škol mateřských, opatroven a jesli Z komitétu dum přítomny byly předsedkyně pí. Bož. Augustinová, J. Exc. Libuše Brálová Kamila Hrušová a Anna Fridrichová. Dále přítomni byli pp. náměstek cís. fada J. Schröt- ter. okr. škol. insp. pražský prof. Švadlen ka a členové dozorčí rady ob. star. V. Březnov- ský, ob. st. Dvořák, ob. st. V. Šmakal. řed. Bulíř a P. Breila. Školní referát zastupoval mag. rada dr. Pokorný. Konferenci zahájil paed. insp. ob. st. K. Bo- lina obsáhlou, velmi zajímavou a mnoho oprav- ných podnětů obsahující výroční zprávou. V úvodě akcentoval výlučně humanní a paedagogický vý- znam českých mateřských škol. Jinak na př. na Moravě, kde Němci četnými opatrovnami ob- cházeti chtějí zákon Perkův nebo u Maďarů. Němců v polském Slersku, kde jsou Polákům polské opa- trovny vskutku „ochrankami“. U nás v péči o opa- trovny nejvíce vyniká král. hlav, město Praha.
K Bolina Bož Augustinová Brálová Hrušová Fridrichová J Schröt profesor V Březnov Dvořák Bulíř P Breil doktor Pokorná Němec Perkův Maďar Polák Morava Praha
23 article
Naše opatrovny předčí v nejednom vzhledě i po- dobné ústavy vídeňské a vůbec německé. Vznikly i rozvily se bez podkladu zákonodárného z lásky k mládeži. Praha má nyní 21 opatroven, 10 jeslí 6 oddělení pro kojence, v kterýchžto blahodárných ústavech chová nyní 5500 dítek útlého věku do 6 let. V ústavech těch působí 20 učitelek řídících. 65 uč. I. tř., 27 uč. II. tř., 21 učitelek zatímnýcha 48 poledních dozorkyň, kromě opatrovnic a žen, jež obstarávaly úklid a posluhu. Náklad vyměřen na 388.422 K. z čehož na samotné jesle připadlo 56.697 K. Řočník zdůrazňuje zásluhu obce pražské o toto odvětví školské a srovnává zdejší poměry s vídeňskými, kde obec doplácí jen, co neuhrad šlechta a hohaté vrstvy dobrovolnou dávkou. Ve- liké zásluhy získaly si naše dámy ve zvláštním ko- mitétu tiše, nezištně, ale úspěšně pracující, aby dělem nejchudším dostalo se podpory hmotné. Z rok 1912 rozdal řečený komitét 2669 dětem 545.340 porcí polévek a kaší, 13.452 bochníků chleba 51.598 housek. Na školách pomocných tozdáno 33.864 porcí polévek a 710 bochníků chleba. Mämo to podporoval komitét 178 chudých šestinedělek jimž rozdal množství prádla a šatstva, 90.000 porc polévek a přes 3000 bochníků chleba. Veškeré stra- vování a ošacení dítek v r. 1912 stálo 53.799 K.
K Řočník Praha
24 article
Pan inspektor tlumočí dámám z komitétu úctu i vděčnost a vyslovuje obdiv nad jejich energickou a namáhavou prací a touží po tom, aby dary a od- kazy na prospěch našich maličkých veřejnost naše posilovala krásné snahy řečených dam. V další části své řeči vyznačil p. paed. inspektor jako pod- statu všech oprav a základ úspěchu horoucí lásku k dětem a na Pestalozzím ukázal pravý vzor. Dopo- ručoval učitelkám snahy vzdělávací a podal četné praktické pokyny úspěšné práce. Pojednal o veliké paedagogické ceně kreslení, modelování a manuel- ní práce, vyznačil důležitost dětského projadřo- vání kreslením, ocenil veliký paed. význam obrazů a zobrazování a doporučoval cvičení paměti. Zvlášt- ní oddíl věnoval pěstování divadélek, tělocvičných her a zpěvu. Vysloviv díky městské radě, komitétu dam i učitelkám, jichž zdárnou práci ocenil a po- chválil, skončil poutavou a potleskem odměněnou svoji řeč přáním, aby ústavy zkvétaly
25 article
Potom přednesla sl. Gabriela Havlíčková referát „O nepřízni ke školám mateřským a jakým způsobem mu čeliti.“ Řečnice lituje, že mateř. škol- ky nedocházejí dosud žádoucího porozumění. Pří- činou je neznalost této instituce a předpojatost Zdůrazňuje důležitost mateřských škol a ukazuje jak toto školství pěstuje se v cizině. (Pochvalá.) Dále promluvil náměstek cís. rada Jos. Schröt- ter. Jako člen praesidia městské rady vyslovil přání, aby v brzké budoucnosti došly školy ma- teřské uznání jako nutné dobro a slíbil, že měst- ská rada všemožně bude i na dále školy ty pod- porovati. (Hlučná pochvala. Potlesk.) „O písních pro školy mateřské“ referovala sl Lud. Fučíková. Doporučuje, aby užíváno bylo po přednosti národních písní, jichž namnoze užiti lze i v nezměněném textu, jak na příkladech uká- zala. Navrhuje sestavení výběru jemných písní umě- lých, krátkých, konkretního obsabu. Potom před- nášela sl. Ida Jarníková o methodě dra. Mon- tesariho, řed. dětského domova v Římě školní inspektor pražský prof. Fr. Švadlen- ka srdečnými slovy vyslovil uznání učitelkám ško
Havlíčková Lud Fučíková Jarníková profesor Řím Francie rada Jos
26 article Hudba.
Hudba. + (L. J. F. Hérold: „Zampa“.) Opera „Zampa“, která po čtvrtstoletí objevuje se opět na scéně Národ. divadla, oživuje vzpomínku na plod- ného operního skladatele francouzského, který mladší generaci dnešní sotva jen dle jména je známý. Souběžně s tím, jak „Zampa“ vždy řidčim a vzácnějším hostem se stával na jevištích, upadalo v zapomenutí i jméno jeho autora, o němž již dnes skoro lze říci, že žije jen v hudebních dějepisech a lexikonech. A přece byl jedním z těch, kdož první třetině minulého století, v onom zlatém věku francouzské opery, opravňovali ke krásným na- dějím. Neměl velikosti ani osobitosti Cherubeního a Méhule, kteří byli jeho učiteli, ani geniality Boiel- diuna, který byl mu opravdově oddaným pří- znívem, ani duchaplnosti a graciesnosti Aubera který mu byl v prvních letech soupeřem. Ale byl přes to opravdovým dramatickým talentem dosti bohatého, třeba nikoli samostatného hudebního fondu. P. otci byl Hérold německého původu, jak neopomenvu Němci při žádném úspěchu „Zampy připamatovat. Snad s tímto jeho původem souvise i jeho sklon k romantismu, jejž chtěl mermomo učinit dějovou sférou svých operních komposic. Po střídavém štěst řady prvních pokusů přinesla mu komická opera „Marie“ slušný úspěch u obecen- stva, ale zvláště vřelé uznání odborníků.
Hérold Zampa Méhul Auber Němec Marie
27 article
Ale to, zdá se, že Héroldovi nestačilo a že to bylo jmenovitě sensační vítězství Auberovy „Němé z Portici“, které nedslo mu spáti. Opera „Zampa“ která měla patrně býti trumfem, vyhozeným proti „Němé“, byla rozhodným úspěchem pro skladatele jehož jméno učinila i za hranicemi Francie slav- ným, ale onoho jednomyslného uznání odborných kruhů, kterým provázena byla „Marie“, se jí ne- dostalo. Nezůstala ušetřena výtek myšlenkové ne- samostatnosti a stylové nejednotnosti i prázdné sříektnosti. Ale vnější úspěch rozhodný a velký tu
Hérold Auberův Němá Zampa Marie Portici Francie
28 article
byl a ten byl cílem Héroldovým. Nebyla to jen umě- lecká ctižádost, byly to i osobní poměry skladatele. které nutily jej jíti za úspěchem stůj co stůj a pra- covati pro živobytí bez potřebného klidu a sou- středění. V těchto poměrech skladatele, který až do sklonku svého krátkého života zaujímal postup- ně podřízené postavení accompagnisty, sbormistra a repetitora pařížských operetť a v jeho neuvědo- mění si sféry, odpovídající jeho talentu, jenž tíhnul k lchčí, komické opeře, bylo kus opravdové tra- giky, v dějinách umění nikterak vzácné. Stejné jako sledoval Hérold zářivý svit „Němé z Portici“ podával se i vlivu Rossiního, který kouzelnou moe svoji melodiky ovládal mysli i srdce nejširších kru hů. Ale ani timto prostředkem nepodařilo se Hérol- dovi v dalších operách proniknouti, až teprve v po- slední své dokončené opeře „Pré aux dleros! (mimo Francii známé pod titulem „Souboj“), v ní vrátil se v meze svého talentu v „Marii“ se osvěd- čivšího, vytvořil dílo, kterým došel uznání vše- obecného.
Héroldův Němá Rossiní Marie Portici komický opera
29 article
Text „Zampy“ vznikl zřejmě pod vlivem „Dona Juana“. Nejen závěr děje a úloha mramorové so- chy, upomínající příliš okatě na „komtúra“, o tom svědčí. Také některé vedlejší postavy to dokazují Alfons = Ottavio, Daniel = Leporello. Srovnáni ovšem tato kopic, v níž promíseny jsou i motivy z „Fra Diavola“, nikterak nesnese, jsouc produktem čiročiré machy libretisty, jemuž jde o hromadění effektních scén a kontrastů, nikoli však o psycho- logickou pravdivost postav a logiku děje. Stejně nesamostatnou jako text jest i hudba „Zampy“ Méhul, jemuž byl Herold zvláště v nejprvnějších svých pokusech věren, a vedle něho Auber a Ros- siní dělí se v partituře této opery o vliv. Ouvertura i dnes ještě samostatně hraná, je spíše potpouri z hlavních melodií opery, než vlastní ucelenou předehrou. První arie Kamilina (z As-dur), něžná svojí melodií, kvartett prvního dějství, dramaticky zdařile propracovaný, effektní sbor korsárů. Zam- pova anle z A-dur v druhém dějství, mející melo- dický půvab ve valně části i rytmický švih v Alle- gretu, pestré finale druhého dějství, serenáda sboru v třetím dějství, působivá svým melancholickým nádechem — to jsou nejzdařilejší čísla „Zampy která ani dnes ještě zcela nepvadla a účinnosti ne- pozbyla. Vše ostatní stojí hluboko pod nimi a za- nechává dojem nudy a prázdnoty. Duefta: Kamily a Alfonsa (z-As-dur) — u nás škrtnuté — a Ritty a Daniela ( z G-dur] mají čistě rossiniovskou fak- turu a melodiku, v jaké zpívala „labuť pesarská“
Zampa Juan Alfons Ottavio Daniel Leporello Diavol Méhul Herold Auber Kamilin Kamil Alfonso Ritt Zama Adur Alle Gdur Asadur
30 article
Jako všechny starší požadavky chce i „Zampa od zpěváků znamenité výkony pěvecké a hodně výraznosti a živosti v herecké akci. V obojím směru žádá více, než dnešní scéna, pěstující všecky genry operní a obracející svůj zřetel v první řadě k opeře moderního stylu, může splnit. S toho hle- diska třeba se dívati na provozování starších oper francouzských i u nás, kde o nějakém specialiso- vání se v operní reprodukci na určitý obor nemůže prozatím býti ani řeči. Titulní part opery psánje pro tenor, ale tenoristům činí obtíže častými svými nízkými polohami, pro baryton zase na mnohých místech jde příliš vysoko. Pan Burian hlasově na partii, na několika místech nezbytně transponova- nou, dokonale stačil. Na jeho zpěvu bylo radostno pozorovati, jak pěvecká kultura dovede vždy všude posloužit. Panu Burianovi pomohla vítězně překonati i ta místa, zvláště místa ozdobného zpě- vu, na nichž mnozí jiní i bohatěji hlasem nadaní by ztroskotali. Pro krásný způsob zpěvního podání od- pustili jsme mu rádi i ten nedostatek žáru vášnívěj- šího temperamentu. Zpěvně spolehlivou interpret- kou Kamily byla paní Bogucká, ač ovšem v kolo- ratuře byla vzdálena daleko technické dokonalosti a virtuositě. Paní Horvátová (Ritta), pp. Pollert (Daniel) a Štork vinuli vytrvale a se zdarem. nit humoru ponurým dějem „Zampy“. Pan kap. Brzo- bohatý opětně ukázal svůj eminentně vyvinutý dra- matický nerv a svoji pevnou ruku. Již ouvertura měla neobyčejný švíh a strhující živostí vyvolala spontanní, zasloužený potlesk celého domu. Cele
Burian Kamil Bogucká Horvátová Ritt Pollert Daniel Štork Zampa
31 article
představení bylo neseno rušným životem drama- tickým a mělo vervu, o jaké se nám jindy při sta- rých operách ani nesnívá. I sbory šly lehce, svížně (na př. hned úvodní ženský sbor) a preciosně a ztratily nadobro svoji těžkopádnost, s jakou v sta- rých operách se obyčejně setkáváme. Účinnosti hudby, jejíž melodická, lehce přístupná hudba po- sluchačstvu zřejmě lahodila, vydatně přispěla ku pomoci i scénická výprava vkusná a náladová. v Nár. divadle zpíván nový překlad textu. Text, po- řízený p. J. Vymetalem (vyšel ve sbírce libret Uměl besedyj, je přiléhavý a má ušlechtile poetickou dikci.
J Vymetal
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Zomětřesení v jižní Italii. Z Řím a, 29 června. K zemětřesení v jižní Italii se ještě ozna- muje: Střed zemětřesení zdá se býti v Poseuze. Po- kud se dosud mohlo zjistiti, nezahynul při země- třesení nikdo, ale škoda, způsobená na polích i jin- de, je ohromná. Kalabrie je zcela zpustošena. Te- legrafní a telefonní spojení je přerušeno. V mno- hých vesnicích vznikla mezi obyvatelstvem panika Vesničané opustili své příbytky a ze strachu o ži- vot se do nich nevracejí. Ve všech kostelích se zvoní a konají se bohoslužby na odvrácení zla. Všecka nádraží byla obležena obecenstvem, které. pokud místo stačilo, přenocovalo v nákladních v - zech. Ve všech větších městech italských utvořily se pomocné komitéty. Sbírky měly hned prvního dne skvělý výsledek. Král a královna zaslali kala- brijskému guvernérovi telegram, v němž vyslovil hlubokou lítost nad neštěstím, jež Kalabrii stihlo. Král věnoval 50.000 lir na zmírnění bídy postiže- ných zemětřesením. Množství pomocných výprav bylo odesláno do krajín, kde zemětřesení řádilo. = Osobní vlak se sřítil do řeky. Z Londýna 29. června. Z Kalkuty se telegrafuje: U železniční stanice Ouda sřítil se osobní vlak do řeky Salki. Mnoho cestujících bylo usmrceno a zraněno, ale počet nemohl býti dosud zjištěn. Příčinou neštěstí je špatný stav železničního mostu.
Řím Londýn Kalkuta Ouda
33 article
— Politický vůdce pod vdovským závojem „Daily Mail“ oznamuje se z Lisabonu: Dru. Mariu Monteirovi, vůdci monarchistů, podařilo se v so- botu uprchnouti ve smutečním ženském šatě a pod hustým závojem do Španělska. Použil zvláštního vlaku, který byl vypraven z Lisabonu k býčím zá- pasům v Bajadozu. Na nádraží v Bajadozu spatřili cestující k svému úžasu, že elegantní dáma ve smutku a bohatém světlovlasém účesu, která vy- stoupila z jednoho vozu, strhla si náhle s hlavy klobouík se závojem i parukou a vřele se vítá s ně- kolika muží, kteří na ni čekali. Teprve nyní po- znali všichni, že dámou ve smutku je dr. Marlo Monteiro. Policie španělská zatkla muže, cestu- jícího v ženském obleku, když však nabyla pře- svědčení, že jde o politického uprchlíka, pustila opět dra. Monteira na svobodu = Rakouský parník „Lovrjenac“ se ztroskotal Z Říma, 29. června. (K. k.) Stefanova agencc oznamuje z Ankony: Řakouský parník „Lovrje- nac“ trati Terst—Dubrovník—Kotor ztroskotal se 15 mil. od Šibeniku. Všichni cestující byli zachrá- něni. Pomocný parník „Cyklope“ odplul z Ankony na pomoc. — Nesmírná vedra v Americe. Z Londýna 30. června. Z Nového Yorku se sem oznamuje, že nesmírná vedra ve střední a západní Americe tr- vají dále. Nejvíce jsou postižena města Chicage, San Francisko a Cleveland. Včera zahynulo úpa- lem 34 osob. Několik set osob těžce onemocnělo
Monteiro Marlo Monteiro Stefanov Lisabon Španělsko Řím Terst Dubrovník Kotor Šibenik Amerika Londýn Nový York Chicage San Francisko Cleveland Monteiro na svoboda