1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 30. června 1913.
Praha
4
article
Na ranní avečerní listy
předplácí sei
V Praze v administraci:
na měsie
na čtvrt leta . . . 6 K —
„ dvojí donáškon
a něsle. . . 2 K číh
na měsie e fliálkách.
2 K 8o
Poštorn.
a měslo
na črvrt ieta : . . . B K e0
s dvojí zásilkou
a měsle
ri : . . . k S
Praha
B K e 0
5
article
Spor
Spor
mezi balkánskými spojenc
6
article
Nová balkánská válka
zahájena.
Nová balkánská válka
zahájena.
Ze Solie, 30. června. (K. k.) Hlavní sta
byl dnes zpraven, že Srbové soustřeďují na
svých ku předu posunutých čárách nedaleko
železníční stanice Krivolaku blízko Velesu a
nedaleko stanice Udova velký počet vojska,
pozůstávajícího z dělostřelectva a pěchoty.
Srbské vojsko, stojící mezi Zletovem a štípem
zahájilo dnes vytrvalou palbu na přední bul-
harské stráže. Bylo pozorovati silný pohyb
pěších oddílů proti ku předu posunutým čárám.
Bulharské vojsko opětovalo palbu Srbů. O vý-
sledku srážky není ničeho známo.
K jinému bojí došlo dnes na severu o
Leftery, kde řecké vojsko posunutých posic
obdrževší značné posily, zahájilo zvlášť prud-
kou palbu na bulharské oddíly, které se chy-
staly právě vystřídati vojáky na strážíchv
Chemaltu a Tuzle-Čiftliku. Nastal rozbořčený
boj, o jehož výsledku není dosud níc známo.
Ze Sofíje, 30. června. (K. k.) Dle zpráv
došlých dnes v noci do hlavního stanu, byl
bulharské vojsko u Pravišty vče-
ra kolem 8. hod. večerní překva-
peno prudkou palbou z pušek smě-
rem od Tojly, načež mu posunuté oddíly
kvapily ku pomoci. Bulhaři seřadili se
v bitevní šiky a volajíce „Hurá
Vpředl“ vrhlisebodáky na útočíc
Řeky, kteří ustoupili ve velkém
nepořádku, při čemž zapálili obe
Lefteru. Bulhaři pronásledoval
je až ke vsi Čiítliku. Řecký útok byl
ještě prudčí na straně k Moštjanu-Chemaltosu
a měl patrně za účel přerušiti želez-
niční spojení Sěr-Drama. Bulhař
mají v této končině dosti vojska
Srba
Lefter
Bulhar
Řek
Solie
Krivolako
Veles
Udov
Tuzla
Čiftlika
Sofíje
Tojl
Moštjan
SěrDrama
7
article
Ku předu posunutý oddíl byl hned na počátku
útoku sesílen. Výsledek boje není dosud znám
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Z úřed-
ního srbského pramene se sděluje: Ze Sko-
plje došly dnes dva telegramy tohoto ob-
sahu: První telegram pravi: Bulhaři pře-
padlí dnes v nočí o 2 hod. 10 min. naše voj-
sko směrem ke Skoplji. O 3. hod. 40 min.
začala první střelba z děl, načež v prvníeh
ranních hodinách následoval útok na
Retku, Bukvu, Sletovo a Reogazí. Boj trvá
na všech bodech. Druhý telegram zní-
Bulhaří napadli dnes v nocí srbské vojsko
u Valandovy, na všechen způsob s úmy-
slem zmocniti se železniční trati. Oba úto-
ky s bulharské strany na srbské po-
sice jsou důkazem, že Bulharsko za-
hájilo nepřátelství bez vypovězení
války.
Srbský důstojnícký svaz pro válku.
Ze Solije, 30. června. Zdejší listy ozna-
mují z Bělehradu, že v bytě dosavadního mi-
nistra vojenství Bojanoviče konala se minu-
lého čtvrtka schůze důstojníckého svazu.
které zúčastnil se také následník trůnu, ná-
čelníci stran a bývalý ministr financí Paču
Bylo na ní usneseno vyříditi spor srbsko-bul-
harský zbraněmí.
Bulharsko nepovoli.
Ze Sofije, 30. června. Ministerský před-
seda dr. Danev prohlásil poslancům, že bez
podstatnými jsou všechny pověsti, jakoby
Bulharsko svoje stanovisko bylo již změnilo
anebo změniti musilo. Bulharsko naopak stů
co stůj setrvá na svém požadavku. Situace
jest nezměněně vážna a může sotva státi se
kritičtější.
Neshody v srbské vládní straně urovnány.
Z Bělchradu, 30. června. (K. k.) V parla-
mentních kruzích se proslýchá, že neshody.
vyskytnuvší se ve vládní straně, byly nyn
urovnány. Tím je umožněno kabinetu Paši-
čovu, aby zůstal.
Bulhar
Pač
Danev
Paša
Bělehrad
Sko
Bulharsko
Solija
Sofijá
Bělchrad
svaz pro válek
Bojanovič
8
article
Korunní prine srbský.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Korunn
princ Alexandr přijel sem v noci ze Skoplje
Poměr Rumunska k Bulharsku a Srbsku.
Z Londýna, 30. června. „Daily Mail“ do-
vídá se z Bukurešti, že bulharská vláda nikdy
nedomáhala se podpory z Rumunska, a nikdy
na Rumunsku nevyzvídala, co učiní, kdyby
došlo k válce srbsko-bulharské; naproti tomu
že však srbský vyslanec se domáhal opětně
přízně Rumunska, které však žádalo určitou
odpověď na tyto dva dotazy: 1. Bylo by Srb-
sko ochotno dovoliti vojenské komisi rumun-
ské, aby sama se přesvědčila o skutečném
stavu srbské armády? 2. Bylo by Srbsko ochot-
no sděliti Rumunsku obsah srbsko-řecké do-
hody? Srbsko odpovědělo na tyto dva dotazy
zamítavě. Proto není jasno, jak si bude Ru-
munsko počínati. Snad obsadí, kdyby došle
k válce, některé území bulharské, což by všal
nebylo ještě žádným znakem nepřátelství
vůči Bulharsku.
Srb
Bělehrad
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Londýn
Bukurešť
Daily Maila
9
article
Rumunsko řídí se jenom svými vlastními
zájmy.
M. Z Kolína n. R., 30. června. (Zvl. telgr
„Nár. L.“) Dopisovatel „Kölnische Ztgu.“ te
legrafuje z Bukurešti: Oproti výkladům
německých časopisů v Rakousku
o stanovisku Rumunska ke sporu balkánských
vítězů jsem s povolané vládní strany zmoc-
něn prohlásiti, že se Rumunsko řídí jenom
vlastní moudrou rozvahou a ohledem na svoje
vlastní zájmy, nepovolujíc při tom žádnému
přání ani nátlaku zvenčí. Hlavním důvodem
jeho zasáhnutí do celého dějství jest jeho dů-
vodná nespokojenost s dosavadní hranicí Do-
brudže. Rumunsku nemůže býti lhostejno.
když na rozvalinách evropského Turecka
vzniká několik o nadvládu spolu zápolících
států, anebo když se nad ostatní pozvedá jed-
notlivá moc, proniknutá tak válečnými chout-
kami, jako Bulharsko. Prohlašovati jednán
Rumunska za účinek ruských domluv a slibů
anebo jako následek nespokojenosti s politi-
kou rakousko-uherskou, jest zneuznáváním
fakta, že Rumunsko již dávno dosáhlo politi-
cké vyspělosti a zdravého porozumění svým
vlastním zájmům, aby se jenom těmito zájmy
vědomě, důsledně a pevně řídilo.
Dráha pro Srbsko k Jaderskému moří.
Z Paříže, 30. června. O dráže. která by
vedla z Bělehradu k moři Jaderskému a kter
by Srbsku zjednala volný přístup k Jader
skému moři, docíleno bylo podle zprávy
„Echa de Paris“ mezi Rakouskem
Uherskem dohody v ten rozum, že drá-
ha, která bude vystavěna kapitá-
lem francouzským, nedostane pro svou
ochranu žádné zvláštní policie, nýbrž hlidá-
ní trati uloženo bude albanským
úřadům. Dovoz válečného materiálu touto
drahou do Srbska bude volný nejen v době
míru, ale i v době válečné, při čemž každý
stát, válku vedoucí, může dovozu válečnéh
materiálu do Srbska zabrániti svými váleč-
nými loděmi ve vodách albanských.
Rumunsko
Kolín
Bukurešť
Rakousko
Turecko
Bulharsko
Srbsko
Paříž
Bělehrad
Kölnische Ztg
echo jít Paris
10
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
11
article
Němcí nevstoupí do „zemské správní komise
Němcí nevstoupí do „zemské správní komise
Z Vídně, 30. června. Ze zdejšího pramen
německého se nám sděluje: Němečtí poslane
z království Českého účastenství v zamýšlené
„zemské správní komisi“ odmítnou.
Nepřístojnosti při zemských volbách v Haliči
Z Vídně, 30. června. Zdejší „Politische
Nachrichten“, orgán polské strany lidové, uve-
řejňují tuto včerejškem datovanou zprávu
V Kolbuszowé dal se zvoliti za volitele okres-
ní hejtman, berní dozorce a školní dozorce
aby mohli terrorisovat všechny volitele ostat-
ní na nich závislé. Ke dnešní volbě bylo tam
povoláno vojsko. V Myslenicích dal okresní
hejtman Trzaskowski prohlásiti volby vyli-
telů, vykonané 20. t. m., bez veškerých dů-
vodů neplatnými a dal vykonati 27. t. m. vol-
by nové v ten způsob, že za hlasování byli
přítomni funkcionáři soudní, přednosta soudu
berní funkcionáři a představený berního úřa-
du. Na židovské voliče vykonán okresním
hejtmanem samým nátlak, aby volili odpůrce
volební reformy. V Jaroslavi úřadníci na stat-
ku kn. Czartoryského dopravili volitele dne
do města a ubytovali je tak, aby byli osamo-
ceni a při zítřejší volbě poslance volili, jak
kníže chce. V Živci okresní hejtman zakázal
učitelům na škole obecné hlasovati pro kan-
didáta polské lidové strany učitele Koczuru
uložil jim, aby odevzdali hlasy své pro kandi-
dáta, jenž je odpůrcem volební reformy. Před-
seda polské strany lidové posl. Stapiňski tři-
kráte již obrátil se na místodržitele dra. ryt
Czartoryský
Koczura
doktor
Vídeň
Halič
Politische Nachrichten
polský lidový strana
12
article
Korytowského, žádaje nápravu těchto a jiných
zlořádů co nejrozhodněji. V pátek 27. t. m
odebral se sám k místodržiteli s deputací pol-
ské strany lidové, která odevzdala mu přesné
vyjádření, že budou-li se opakovati zlořády
páchané za volby volitelů za dnešní volby
poslanců, polská strana lidová beze všeci
ohledů vystoupí z Kola polského. Na 1. čer-
venec svolána byla do Lvova schůze všeci
poslanců polské strany lidové, ve které se sta-
ne ve věci té rozhodnutí.
Korytowský
13
article
Branné předlohy německým říšským sněmem
přijaty.
Branné předlohy německým říšským sněmem
přijaty.
Z Berlína, 30. června. (K. k.) Říšský sněm
projednává za hustě obsazené zasedací síněa
obsazených tribun návrh, podaný všemi stra-
nami, vyjma konservativce, na změnu vojen-
ského zákona trestního v tom smyslu, aby
jsou-li polehčující okolnosti, byl vyměřen trest
vězení na místě trestu káznice. Když říšský
kancléř prohlásil, že uznává, že je žádouc
uznati při jednotlivých vojenských deliktech
okolnosti polehčující a že bude-li návrh, při-
jat, se o něj ve spolkové radě zasadí, (Vše-
obecná čilá pochvala), byl tento návrh po
krátkých prohlášeních vůdců stran téměř jed-
nomyslně přijat ve všech třech čteních. Potom
bylo hlasy svobodomyslných, středu, konser-
vativců a národních liberálů povoleno 6 jízd-
ních pluků vládou žádaných. (Živá pochvala.
Ministr vojenství a říšský kancléř se uklonil
a děkovali. Pak byly též branné předlohy ve
třetím čtení přijaty.
Dr. Vaszilievics.
Z Pešti. 30. června IJh. tel. kor. kane.] Námě-
stek starosty městá Peští dr. Jan V as zili e v i e
dnes v noci náhle zemřel. Dr. Vaszilievics ražl 6
let vělku.
Dom Miguel de Braganza.
Z Lázni Gastýnu, 30. června. (K. k.) Dom M
guel z Braganzy přijel sem na léčení.
doktor
Vaszilievics
Jan
Braganzo
Berlín
Pešť
Dom
Gastýn
Dom M guel
Braganza
Ijh
14
title
Politická hlídka.
15
article
České strany a mimoústavní opatření pro
zemi českou.
České strany a mimoústavní opatření pro
zemi českou.
Dle dosavadních informací byly nejen minister-
skou radou, nýbrž i panovníkem schváleny paten-
ty, jimiž se rozpouští sněm český, a v Čechách s
zavádí mimozákonný stav, při čemž se pro auto-
nomní správu země zavádí správní komise, a záro-
veň se schvaluje zvýšení zemských přirážek a zno-
vuzavedení zemské pivní dávky, na 4 koruny zvý-
šené.
Poněvadž projektovaná správní komise má
úřadě svém setrvati do té doby, až se ustaví nový
zemský výbor, poukázala včerejší „Národní Poli-
tika“ na možnost, že tím způsobem Němci dostá-
vají do rukou nebezpečnou zbraň, neboť budou mo-
ci prohlásiti, že k ustavení zemského výboru svol
teprve tehdy, až se jim splní různé jejich národně
politické tužby; tuto možnost tedy musejí češt
poslanci dobře uvážiti, než vyslovi svůj úsudek.
Se zřetelem na kritický stav věcí vyžádala
„Národní Politika“ o nich úsudek českého politilm
který se vlivně záčastnil dorozumívací akce. Po-
litik ten sdělil „Národní Politice“ v podstatě toto
Poměry, v nichž se nyní ocitl zemský výbor, jsou
důsledkem několikaleté vléklé krise sněmovní
Němec
Čechy
16
article
Když propukla německá obstrukce, měla se sně-
movní většina pokusiti o její zdolání, ale konserva-
aní-
tivní velkostatek se dopustil veliké chyby, že ten-
to podnět odmítl. Zásadu, že obstrukce se nesm
potírati, přijala pak i vláda, a proto sněm neby
svoláván, což politik, jenž „Národní Politice“ sdě-
lil své názory, považuje za jedno z největších pro-
vinění, které se stalo na úkor sněmu. Přes to všal
se čeští poslanci zúčastnili dorozumivací akce, kte-
zá však byla zmařena, poněvadž Němci žádali více
než Češi mohli jim povoliti. Po zmaru dorozumivae
akce stalo se další hospodaření zemského výbor
již jen otázkou času, míní neznámý politik, infor-
movavší „Národní Politiku“, a dodává, že dnesji
je věcí vedlejší, zda si zemský výbor prodlouží na
nějaký čas život novou výpůjčkou, na konec pak
prohlašuje: my s českého stanoviska stavíme se
rozhodně proti jakýmkoliv formám neústavního ab-
solutismu, jimiž má řešena býti otázka další správy
země; jedinou cestou k nápravě jsou nové volb
trvale lze poměry v Čechách upraviti jen zákonem
Němec
Čech
Čechy
17
article
Zdá se, že reporter „Národní Politiky“ s
vlastně nedověděl toho, co chtěl od neznámého
leč k novinářům velice uznalého čelného poslanee
českého zvěděti
Bližší vysvětlení o tom podal nám včera „Ven-
kov“, a to beze vší pochyby jménem české strany
agrární. Ve své úvodní stati shledal a prokázal, že
vláda je hlavní vinník rozvratu, v němž se země
česká nalézá; proto „Venkov“ protestuje proti všen
plánům, jimiž by vláda chtěla německou obstruke
odměňovati za její bezmezné řádění. Finanční kris
Čech — pokračuje „Venkov“ — je věcí celé mo-
narchie, která by těžce pocítila další rozvrat finan-
cí země české, jímž vinen je — viz stejnou myšlen-
ku v „Národní Politice“ — hr. Stürgkh, poněvad
k vůli Němcům nesvolával sněm český, který tu
diž nemohl si opatřiti své finanční hospodářství
Proto vůdčí orgán české strany agrární znovu hlá-
sá, že za kritický stav v Čechách je zodpovědn
vláda, a varuje ji před kroky, které by přivodily
rozvrat poměrů, bez toho bědných poměrů cel
monarchie.
Stürgkh
Němec
Čechy
18
article
Tato slova zajisté znamenají ohlášku, že ag
rární poslanci by na říšské radě vyvodili důsled-
ky z toho, co by vláda učinila v zemi nepříznivéh
pro věc českou.
Strana realistická prohlásila včera usnesen
svého výkonného výboru, důrazně odmitající zru-
šení zemské ústavy v jakékoli formě, a protestují
proti každé oktrojírce. Vládám Bienerthově
Stürgkhově vytýkají realisté, že trpěly sněmovn
obstrukci Němců, ve Vídni vládních; českým stra-
nám sněmovním vytýkají realisté, že jejich taktik
proti němocké obstrukci byla od začátku pochy-
bena, že neměly cílevědomého programu, a že opu-
stily jedině možný základ spravedlivého dohodo-
vání obou národů, t. j. demokratisaci volebníe
řádů do obcí a do sněmu, že finanční politiku
zemském výboru vedly neústavně a protiautono-
misticky, a že svou politiku na sněmě podlamo-
valy tím, že ve Vídni setrvávaly ve službách vlády
Posléze realisté konstatují, že v poměrech v pravdě
ústavních by musila odstoupiti vláda, svou ne-
schopnost prokázavší, že nová vláda by se musila
pokusiti o dělnost sněmu, který by v případě ne-
zdaru rozpustila.
Necití realisté, že svým odstavcem o poměrecl
v pravdě ústavních sami urazili hrot všem svým
výtkám o domněle nesprávném postupu českých
stran sněmovních, výtkám, které také mimo to jso
bezpodstatné?
Bienerthův
Stürgkhův
Němec
Vídeň
19
article
Prohlášení sociálně demokratické bylo známo
již v sobotu. Politickou úvahou objasnil je včera
v „Právu Lidu“ poslanec dr. Šmeral; poukázal tan
na politický význam kontinuity samosprávy a sa
mosprávného zákonodárství, a zájmy národními do-
vodil, že je nutno odpírati porušení řečené konti
nuity. Jménem sociálních demokratů prohlásil
posléze, že sice jsou pro národnostní autonomil
ale pokud jí není, že usilují a usilovati budou
udržení samosprávy zemské a o její další vybudo-
vání. S tím ohlásil boj proti zemskému komisa-
riátu v Čechách.
Stanovisko národně-sociální vyhlásil včer
posl. Klofáč na voličské schůzi své. Prohlásiv, že
vinníky rozvratu v Čechách jsou Němci a vláda.
pravil, že všichni Čechové se musejí postaviti proti
absolutismu; správno by bylo rozpustiti sněm a
novém sněmě boj s německou obstrukcí; pořádek
V drobném prodeji
ranni čielo o sene
za s
večerní
za d
Va áhalkach na venkov
ranní člalu
večerni
Inserát
plati se hotově napřen
Předplnceni a inserty přílim-
administrace v Marianske ul..b
Tam nacházejí se těž
rodakce, tiskárna a oxpedle--
„Národnich Llstů“
Rukopisy se navrace
doktor
Šmeral
Klofáč
Němec
Čecho
Čechy
Virginie
Marianske ulice
Národnich Llstus
20
article
finanční je dle úsudku posl. Klofáče možný bez ab-
solutismu, jen bude-li vláda pořádek chtit, ale
dávky a platy po zrušení ústavy zavedené budou
nezákonné, a nikdo tedy nebude povinen platiti
je. Posl. Klofáč soudí, že všichni čeští příšediee
— výslovně jmenoval peobošta dra. Buriana a posl.
Ždárského — se nevzdají, odstoupiti musí vláda.
nikoli zemský výbor. K vůli dalšímu českému po-
siupu žádal pak posl. Klofáč bezodkladnou spo-
lečnou poradu všech českých poslanců.
Klofáč
Posl
Burian
Ždárský
21
title
Sám ovšem odicl do Ameriky
Amerika
22
article
Výroční konference mateř-
ských škol pražských.
Výroční konference mateř-
ských škol pražských.
Za předsednictví paed. inspektora škol řed
ob. st. K. Boliny konala se v sobotu 28. t. m.
ve velké zasedací síni staroměstské radnice výroční
porada učitelek škol mateřských, opatroven a jesli
Z komitétu dum přítomny byly předsedkyně pí.
Bož. Augustinová, J. Exc. Libuše Brálová
Kamila Hrušová a Anna Fridrichová. Dále
přítomni byli pp. náměstek cís. fada J. Schröt-
ter. okr. škol. insp. pražský prof. Švadlen ka
a členové dozorčí rady ob. star. V. Březnov-
ský, ob. st. Dvořák, ob. st. V. Šmakal. řed.
Bulíř a P. Breila. Školní referát zastupoval
mag. rada dr. Pokorný.
Konferenci zahájil paed. insp. ob. st. K. Bo-
lina obsáhlou, velmi zajímavou a mnoho oprav-
ných podnětů obsahující výroční zprávou. V úvodě
akcentoval výlučně humanní a paedagogický vý-
znam českých mateřských škol. Jinak na př.
na Moravě, kde Němci četnými opatrovnami ob-
cházeti chtějí zákon Perkův nebo u Maďarů. Němců
v polském Slersku, kde jsou Polákům polské opa-
trovny vskutku „ochrankami“. U nás v péči o opa-
trovny nejvíce vyniká král. hlav, město Praha.
K Bolina
Bož
Augustinová
Brálová
Hrušová
Fridrichová
J Schröt
profesor
V Březnov
Dvořák
Bulíř
P Breil
doktor
Pokorná
Němec
Perkův
Maďar
Polák
Morava
Praha
23
article
Naše opatrovny předčí v nejednom vzhledě i po-
dobné ústavy vídeňské a vůbec německé. Vznikly
i rozvily se bez podkladu zákonodárného z lásky
k mládeži. Praha má nyní 21 opatroven, 10 jeslí
6 oddělení pro kojence, v kterýchžto blahodárných
ústavech chová nyní 5500 dítek útlého věku do
6 let. V ústavech těch působí 20 učitelek řídících.
65 uč. I. tř., 27 uč. II. tř., 21 učitelek zatímnýcha
48 poledních dozorkyň, kromě opatrovnic a žen,
jež obstarávaly úklid a posluhu. Náklad vyměřen
na 388.422 K. z čehož na samotné jesle připadlo
56.697 K. Řočník zdůrazňuje zásluhu obce pražské
o toto odvětví školské a srovnává zdejší poměry
s vídeňskými, kde obec doplácí jen, co neuhrad
šlechta a hohaté vrstvy dobrovolnou dávkou. Ve-
liké zásluhy získaly si naše dámy ve zvláštním ko-
mitétu tiše, nezištně, ale úspěšně pracující, aby
dělem nejchudším dostalo se podpory hmotné. Z
rok 1912 rozdal řečený komitét 2669 dětem 545.340
porcí polévek a kaší, 13.452 bochníků chleba
51.598 housek. Na školách pomocných tozdáno
33.864 porcí polévek a 710 bochníků chleba. Mämo
to podporoval komitét 178 chudých šestinedělek
jimž rozdal množství prádla a šatstva, 90.000 porc
polévek a přes 3000 bochníků chleba. Veškeré stra-
vování a ošacení dítek v r. 1912 stálo 53.799 K.
K Řočník
Praha
24
article
Pan inspektor tlumočí dámám z komitétu úctu i
vděčnost a vyslovuje obdiv nad jejich energickou
a namáhavou prací a touží po tom, aby dary a od-
kazy na prospěch našich maličkých veřejnost naše
posilovala krásné snahy řečených dam. V další
části své řeči vyznačil p. paed. inspektor jako pod-
statu všech oprav a základ úspěchu horoucí lásku
k dětem a na Pestalozzím ukázal pravý vzor. Dopo-
ručoval učitelkám snahy vzdělávací a podal četné
praktické pokyny úspěšné práce. Pojednal o veliké
paedagogické ceně kreslení, modelování a manuel-
ní práce, vyznačil důležitost dětského projadřo-
vání kreslením, ocenil veliký paed. význam obrazů
a zobrazování a doporučoval cvičení paměti. Zvlášt-
ní oddíl věnoval pěstování divadélek, tělocvičných
her a zpěvu. Vysloviv díky městské radě, komitétu
dam i učitelkám, jichž zdárnou práci ocenil a po-
chválil, skončil poutavou a potleskem odměněnou
svoji řeč přáním, aby ústavy zkvétaly
25
article
Potom přednesla sl. Gabriela Havlíčková
referát „O nepřízni ke školám mateřským a jakým
způsobem mu čeliti.“ Řečnice lituje, že mateř. škol-
ky nedocházejí dosud žádoucího porozumění. Pří-
činou je neznalost této instituce a předpojatost
Zdůrazňuje důležitost mateřských škol a ukazuje
jak toto školství pěstuje se v cizině. (Pochvalá.)
Dále promluvil náměstek cís. rada Jos. Schröt-
ter. Jako člen praesidia městské rady vyslovil
přání, aby v brzké budoucnosti došly školy ma-
teřské uznání jako nutné dobro a slíbil, že měst-
ská rada všemožně bude i na dále školy ty pod-
porovati. (Hlučná pochvala. Potlesk.)
„O písních pro školy mateřské“ referovala sl
Lud. Fučíková. Doporučuje, aby užíváno bylo
po přednosti národních písní, jichž namnoze užiti
lze i v nezměněném textu, jak na příkladech uká-
zala. Navrhuje sestavení výběru jemných písní umě-
lých, krátkých, konkretního obsabu. Potom před-
nášela sl. Ida Jarníková o methodě dra. Mon-
tesariho, řed. dětského domova v Římě
školní inspektor pražský prof. Fr. Švadlen-
ka srdečnými slovy vyslovil uznání učitelkám ško
Havlíčková
Lud
Fučíková
Jarníková
profesor
Řím
Francie
rada Jos
26
article
Hudba.
Hudba.
+ (L. J. F. Hérold: „Zampa“.) Opera
„Zampa“, která po čtvrtstoletí objevuje se opět na
scéně Národ. divadla, oživuje vzpomínku na plod-
ného operního skladatele francouzského, který
mladší generaci dnešní sotva jen dle jména je
známý. Souběžně s tím, jak „Zampa“ vždy řidčim
a vzácnějším hostem se stával na jevištích, upadalo
v zapomenutí i jméno jeho autora, o němž již dnes
skoro lze říci, že žije jen v hudebních dějepisech
a lexikonech. A přece byl jedním z těch, kdož
první třetině minulého století, v onom zlatém věku
francouzské opery, opravňovali ke krásným na-
dějím. Neměl velikosti ani osobitosti Cherubeního
a Méhule, kteří byli jeho učiteli, ani geniality Boiel-
diuna, který byl mu opravdově oddaným pří-
znívem, ani duchaplnosti a graciesnosti Aubera
který mu byl v prvních letech soupeřem. Ale byl
přes to opravdovým dramatickým talentem dosti
bohatého, třeba nikoli samostatného hudebního
fondu. P. otci byl Hérold německého původu, jak
neopomenvu Němci při žádném úspěchu „Zampy
připamatovat. Snad s tímto jeho původem souvise
i jeho sklon k romantismu, jejž chtěl mermomo
učinit dějovou sférou svých operních komposic. Po
střídavém štěst řady prvních pokusů přinesla mu
komická opera „Marie“ slušný úspěch u obecen-
stva, ale zvláště vřelé uznání odborníků.
Hérold
Zampa
Méhul
Auber
Němec
Marie
27
article
Ale to, zdá se, že Héroldovi nestačilo a že to
bylo jmenovitě sensační vítězství Auberovy „Němé
z Portici“, které nedslo mu spáti. Opera „Zampa“
která měla patrně býti trumfem, vyhozeným proti
„Němé“, byla rozhodným úspěchem pro skladatele
jehož jméno učinila i za hranicemi Francie slav-
ným, ale onoho jednomyslného uznání odborných
kruhů, kterým provázena byla „Marie“, se jí ne-
dostalo. Nezůstala ušetřena výtek myšlenkové ne-
samostatnosti a stylové nejednotnosti i prázdné
sříektnosti. Ale vnější úspěch rozhodný a velký tu
Hérold
Auberův
Němá
Zampa
Marie
Portici
Francie
28
article
byl a ten byl cílem Héroldovým. Nebyla to jen umě-
lecká ctižádost, byly to i osobní poměry skladatele.
které nutily jej jíti za úspěchem stůj co stůj a pra-
covati pro živobytí bez potřebného klidu a sou-
středění. V těchto poměrech skladatele, který až
do sklonku svého krátkého života zaujímal postup-
ně podřízené postavení accompagnisty, sbormistra
a repetitora pařížských operetť a v jeho neuvědo-
mění si sféry, odpovídající jeho talentu, jenž tíhnul
k lchčí, komické opeře, bylo kus opravdové tra-
giky, v dějinách umění nikterak vzácné. Stejné
jako sledoval Hérold zářivý svit „Němé z Portici“
podával se i vlivu Rossiního, který kouzelnou moe
svoji melodiky ovládal mysli i srdce nejširších kru
hů. Ale ani timto prostředkem nepodařilo se Hérol-
dovi v dalších operách proniknouti, až teprve v po-
slední své dokončené opeře „Pré aux dleros!
(mimo Francii známé pod titulem „Souboj“), v ní
vrátil se v meze svého talentu v „Marii“ se osvěd-
čivšího, vytvořil dílo, kterým došel uznání vše-
obecného.
Héroldův
Němá
Rossiní
Marie
Portici
komický opera
29
article
Text „Zampy“ vznikl zřejmě pod vlivem „Dona
Juana“. Nejen závěr děje a úloha mramorové so-
chy, upomínající příliš okatě na „komtúra“, o tom
svědčí. Také některé vedlejší postavy to dokazují
Alfons = Ottavio, Daniel = Leporello. Srovnáni
ovšem tato kopic, v níž promíseny jsou i motivy
z „Fra Diavola“, nikterak nesnese, jsouc produktem
čiročiré machy libretisty, jemuž jde o hromadění
effektních scén a kontrastů, nikoli však o psycho-
logickou pravdivost postav a logiku děje. Stejně
nesamostatnou jako text jest i hudba „Zampy“
Méhul, jemuž byl Herold zvláště v nejprvnějších
svých pokusech věren, a vedle něho Auber a Ros-
siní dělí se v partituře této opery o vliv. Ouvertura
i dnes ještě samostatně hraná, je spíše potpouri
z hlavních melodií opery, než vlastní ucelenou
předehrou. První arie Kamilina (z As-dur), něžná
svojí melodií, kvartett prvního dějství, dramaticky
zdařile propracovaný, effektní sbor korsárů. Zam-
pova anle z A-dur v druhém dějství, mející melo-
dický půvab ve valně části i rytmický švih v Alle-
gretu, pestré finale druhého dějství, serenáda sboru
v třetím dějství, působivá svým melancholickým
nádechem — to jsou nejzdařilejší čísla „Zampy
která ani dnes ještě zcela nepvadla a účinnosti ne-
pozbyla. Vše ostatní stojí hluboko pod nimi a za-
nechává dojem nudy a prázdnoty. Duefta: Kamily
a Alfonsa (z-As-dur) — u nás škrtnuté — a Ritty
a Daniela ( z G-dur] mají čistě rossiniovskou fak-
turu a melodiku, v jaké zpívala „labuť pesarská“
Zampa
Juan
Alfons
Ottavio
Daniel
Leporello
Diavol
Méhul
Herold
Auber
Kamilin
Kamil
Alfonso
Ritt
Zama
Adur
Alle
Gdur
Asadur
30
article
Jako všechny starší požadavky chce i „Zampa
od zpěváků znamenité výkony pěvecké a hodně
výraznosti a živosti v herecké akci. V obojím
směru žádá více, než dnešní scéna, pěstující všecky
genry operní a obracející svůj zřetel v první řadě
k opeře moderního stylu, může splnit. S toho hle-
diska třeba se dívati na provozování starších oper
francouzských i u nás, kde o nějakém specialiso-
vání se v operní reprodukci na určitý obor nemůže
prozatím býti ani řeči. Titulní part opery psánje
pro tenor, ale tenoristům činí obtíže častými svými
nízkými polohami, pro baryton zase na mnohých
místech jde příliš vysoko. Pan Burian hlasově na
partii, na několika místech nezbytně transponova-
nou, dokonale stačil. Na jeho zpěvu bylo radostno
pozorovati, jak pěvecká kultura dovede vždy
všude posloužit. Panu Burianovi pomohla vítězně
překonati i ta místa, zvláště místa ozdobného zpě-
vu, na nichž mnozí jiní i bohatěji hlasem nadaní by
ztroskotali. Pro krásný způsob zpěvního podání od-
pustili jsme mu rádi i ten nedostatek žáru vášnívěj-
šího temperamentu. Zpěvně spolehlivou interpret-
kou Kamily byla paní Bogucká, ač ovšem v kolo-
ratuře byla vzdálena daleko technické dokonalosti
a virtuositě. Paní Horvátová (Ritta), pp. Pollert
(Daniel) a Štork vinuli vytrvale a se zdarem. nit
humoru ponurým dějem „Zampy“. Pan kap. Brzo-
bohatý opětně ukázal svůj eminentně vyvinutý dra-
matický nerv a svoji pevnou ruku. Již ouvertura
měla neobyčejný švíh a strhující živostí vyvolala
spontanní, zasloužený potlesk celého domu. Cele
Burian
Kamil
Bogucká
Horvátová
Ritt
Pollert
Daniel
Štork
Zampa
31
article
představení bylo neseno rušným životem drama-
tickým a mělo vervu, o jaké se nám jindy při sta-
rých operách ani nesnívá. I sbory šly lehce, svížně
(na př. hned úvodní ženský sbor) a preciosně a
ztratily nadobro svoji těžkopádnost, s jakou v sta-
rých operách se obyčejně setkáváme. Účinnosti
hudby, jejíž melodická, lehce přístupná hudba po-
sluchačstvu zřejmě lahodila, vydatně přispěla ku
pomoci i scénická výprava vkusná a náladová. v
Nár. divadle zpíván nový překlad textu. Text, po-
řízený p. J. Vymetalem (vyšel ve sbírce libret Uměl
besedyj, je přiléhavý a má ušlechtile poetickou
dikci.
J Vymetal
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Zomětřesení v jižní Italii. Z Řím a, 29
června. K zemětřesení v jižní Italii se ještě ozna-
muje: Střed zemětřesení zdá se býti v Poseuze. Po-
kud se dosud mohlo zjistiti, nezahynul při země-
třesení nikdo, ale škoda, způsobená na polích i jin-
de, je ohromná. Kalabrie je zcela zpustošena. Te-
legrafní a telefonní spojení je přerušeno. V mno-
hých vesnicích vznikla mezi obyvatelstvem panika
Vesničané opustili své příbytky a ze strachu o ži-
vot se do nich nevracejí. Ve všech kostelích se
zvoní a konají se bohoslužby na odvrácení zla.
Všecka nádraží byla obležena obecenstvem, které.
pokud místo stačilo, přenocovalo v nákladních v -
zech. Ve všech větších městech italských utvořily
se pomocné komitéty. Sbírky měly hned prvního
dne skvělý výsledek. Král a královna zaslali kala-
brijskému guvernérovi telegram, v němž vyslovil
hlubokou lítost nad neštěstím, jež Kalabrii stihlo.
Král věnoval 50.000 lir na zmírnění bídy postiže-
ných zemětřesením. Množství pomocných výprav
bylo odesláno do krajín, kde zemětřesení řádilo.
= Osobní vlak se sřítil do řeky. Z Londýna
29. června. Z Kalkuty se telegrafuje: U železniční
stanice Ouda sřítil se osobní vlak do řeky Salki.
Mnoho cestujících bylo usmrceno a zraněno, ale
počet nemohl býti dosud zjištěn. Příčinou neštěstí
je špatný stav železničního mostu.
Řím
Londýn
Kalkuta
Ouda
33
article
— Politický vůdce pod vdovským závojem
„Daily Mail“ oznamuje se z Lisabonu: Dru. Mariu
Monteirovi, vůdci monarchistů, podařilo se v so-
botu uprchnouti ve smutečním ženském šatě a pod
hustým závojem do Španělska. Použil zvláštního
vlaku, který byl vypraven z Lisabonu k býčím zá-
pasům v Bajadozu. Na nádraží v Bajadozu spatřili
cestující k svému úžasu, že elegantní dáma ve
smutku a bohatém světlovlasém účesu, která vy-
stoupila z jednoho vozu, strhla si náhle s hlavy
klobouík se závojem i parukou a vřele se vítá s ně-
kolika muží, kteří na ni čekali. Teprve nyní po-
znali všichni, že dámou ve smutku je dr. Marlo
Monteiro. Policie španělská zatkla muže, cestu-
jícího v ženském obleku, když však nabyla pře-
svědčení, že jde o politického uprchlíka, pustila
opět dra. Monteira na svobodu
= Rakouský parník „Lovrjenac“ se ztroskotal
Z Říma, 29. června. (K. k.) Stefanova agencc
oznamuje z Ankony: Řakouský parník „Lovrje-
nac“ trati Terst—Dubrovník—Kotor ztroskotal se
15 mil. od Šibeniku. Všichni cestující byli zachrá-
něni. Pomocný parník „Cyklope“ odplul z Ankony
na pomoc.
— Nesmírná vedra v Americe. Z Londýna
30. června. Z Nového Yorku se sem oznamuje, že
nesmírná vedra ve střední a západní Americe tr-
vají dále. Nejvíce jsou postižena města Chicage,
San Francisko a Cleveland. Včera zahynulo úpa-
lem 34 osob. Několik set osob těžce onemocnělo
Monteiro
Marlo Monteiro
Stefanov
Lisabon
Španělsko
Řím
Terst
Dubrovník
Kotor
Šibenik
Amerika
Londýn
Nový York
Chicage
San Francisko
Cleveland
Monteiro na svoboda