1
article
se mělo, aby hlavní tužba jejich mohla býti
splněna.
A tu vnueuje se sama sebou otázka jazy-
ková jakožto příčina, pro kterou říšská rada na
čtyři leta neplodnou učiněna a ústava de facto
zastavena byla. Jak jsme ondy na tomto místě
vyložili, jsou v té příčině mezi rakouskými
Němci dva proudy: jeden přeje si, aby jazy-
ková otázka odstavena a budoucnosti vyhražena
byla, kdežto druhý proud takovýto odklad z
nemožný považuje a tedy za rychlé vyřízení
jazykové otázky se přimlouvá.
Neznámý jakýsi, ale prý co nejlépe infor-
movaný mluvčí tohoto druhého proudu má dnes
slovo v »Prager Tagblattu« a volá po »sjedno-
cení všech německých stran« za účelem defini-
tivního vyřízení jazykové otázky. Slyšme jeho
plán a vývody.
»Vláda prohlásila při rozpuštění říšské rady
ve vší formě, že jest toto opatření jenom o tá-
zkou, položenou voličstvu, totiž
otázkou, má-li býti v novém parla-
mentě dána přednost věcem ho-
spodářským před otázkami národ
nostními.
A voličstvo odpovědělo nepochybným, ele-
mentárně působivým způsobem, že stav
zájmy hospodářské do řady druhé
a věci národnostní na místo první. Jest tedy
úkolem německých stran, aby z toho vyvodily
důsledky. Z toho plyne sám sebou první úkol,
jejž nový parlament provésti má: především
odklizení národnostního sporu a definitivní vy-
řízení jazykové otázky formou, kteráž by na
německé straně znovu vzbudila upokojení a dů-
věru, bez níž všechny zákonodárné práce mají
cenu jenom pochybnou.
Němec
2
article
Položíme-li si pak otázku, v jaké formě
by se tento požadavek splniti mohl, dospějeme
k poznání, že jest sjednocení se všech neněme-
ckých stran rakouské poslanecké sněmovny na
nejmenší míře národních požadavků nejenom
věcí žádouci, nýbrž takřka nezbytnou podmínkou
k rozřešení jazykové otázky.«
Pisatel článku probírá nyní výsledek voleh
pro strany křesťansko-sociální čili antisemitskou,
křesťanskou stranu lidovou a radikální stranu
Schönererovu-Wolfovu. Co se týče strany kře-
sťansko-sociální, vzpomíná autor rozhodně ně-
meckých projevů předních řečníků strany anti-
semitské, zejmena prince Lichtensteina a uza-
vírá z toho, že je tím bývalé německé souru-
čenství zase obnoveno. Katolická strana lidová
doznala prý zásadné změny tím, že hlavní od-
půrci německého souručenství v ní, dr. Eben-
hoch a bar. Dipauli, ve volebním zápasu bez-
významným, ale němečtějším odpůrcům pod-
lehli a že vrch podržel směr ostřeji a rozhod-
něji národní, tak že je půda připravena, aby
také tato strana aspoň v otázce jazykové
s dřívějším souruččenstvím se dohodla.
Schönererův
Wolfův
Lichtenstein
doktor
Eben
3
article
Nejistým jeví se pisateli toliko, jak si po-
vedou němečtí radikálové. Leč i tu zazname-
nává s potěšením, že se v lůně této strany
uplatňuje úsilí o. společný postup s německou
stranou lidovou, kdežto se s jiné strany činí
horlivé pokusy, aby němečtí radikálové s kře-
sťanskými sociážy o společném programu se do-
hodli, z čehož soudí, že se němečtí radikálové
především sami, mezi sebou musí sjednotit
že pak, smýšleí-li s němectvím opravdu poctivě,
uznati musí neesmírnou výhodu, jež by z plného
sjednocení všem německým stranám vzešla
v ohledu nárosdním.
»Německé strany měly by pak asi zrovna
tolik hlasů v poslanecké sněmovně, jako strany
slovanské,« praví autor článku a uzavírá svoji
úvahu touto kalkulací: »Kdyby se docílilo sjed-
nocení na zátkladě programového hesla: nepro-
dlené vyřízerzí jazykové otázky, objevila by se
takováto sitxiace: většina proti Němcům je
zrovna tak nemožna, jako většina německá. D-
razně projevené přání Němců rakouských po
odklizení jazykového sporu takovým způsobem,
aby u Němů nastoupiti mohlo upokojení, do-
nutilo by vládu, aby v otázce té zaujala pevné
stanovisko. Každým způsobem byl by tím konec
učiněn stálů nejistotě a rakouská krise byla by
odklizena. Že by nesmělo být rozhodnuto proti
Němcům, soozumí se samo sebou.«
Vídeláský dopisovatel »Bohemie« pojednává
zase o otázkách, kdo bude zvolen za předsedu
nové posdanecké sněmovny a jak odpoví nová
sněmovna, na trůnní řeč? A tu dovídáme se
nejprv, že se jeví silný odpor proti tomu, aby
dr. rytíř Fuchs opět za předsedu zvolen byl.
Ani Polárti prý už nejsou pro něho. Na váhu
Němec
doktor
Fuchs
Bohemia
4
article
Dadá prýt nepřátelskx poměr dra. Fuchaa k
Dadá prýt nepřátelskx poměr dra. Fuchaa k
straně německých radikálů a také k sociálním
demokratům a obava, že by dr. Fuchs útokům
značně sesílené strany Schönererovy-Wolfovy a
sociálních demokratů sotva dovedl odolat. V ka-
tolické straně lidové jest prý ještě muž, který
by se za předsedu zcela dobře hodil, bývalý
předseda dr. Kathrein, avšak ten nepřijal
by kandidaturu, ježto považuje za neslušné, vy-
tlačiti s presidentského stolce svého politického
přítele. Proto vzdá prý se katolická strana li-
dová požadavku, aby z jejího středu předseda
vybrán byl, a ježto ani Poláci dosud předsed-
nický stolec svým mužem obsaditi nechtějí, došla
by řada na ústavověrné velkostat-
káře, avšak než by se někdo z těchto poli-
tiků ku přijetí presidentské hodnosti odhodlal,
musil prý by si zjednati svolení stran sdruže-
ných v německém souručenství. Kdyby pak za
presidenta zvolen byl Němec, musila by se
místa obou místopředsedů vyhraditi Polákům a
Čechům.
Ve příčině odpovědi na trůnní řeč,
jež vládní program slavnostně prohlásí, vzpo-
míná dopisovatel fakta, že byli roku 1892 po-
slanecké sněmovně předloženy dvě osnovy
adress, většiny a menšiny, a že se strany tehda
dohodly, aby se vyhnuly dlouhému, neplodnému
adressnímu rokování, podati císaři pro-
stou adressu holdovací. Roku 1897
nedošlo následkem výbuchu německé obstrukce
vůbec na žádnou adressu, a nyní pomýšli prý
se na to, ponavrhnouti stranám sněmovny, aby
učinily po příkladu z roku 1892 a dohodly se
většinou o podání adressy pouze holdo-
vací..
Není potřebí zajisté připomínati teprv, od-
kud tento popud asi vychází. Za trvajících
okolností jest zajisté přáním vlády, aby její pro-
gram — kdyby se sněmovna stala schopnou
aspoň nějakého rokování — nebyl podro-
ben kritickému rozboru stran. Tot
jasno každému samo sebou.
Fuchs
Schönererův
Wolfův
doktor
Kathrein
Polák
Němec
Čecho
slanecký sněmovna
strana sněmovna
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kdo bude presidentem? Již první
akt parlamentního jednání, jež nastává, činí
obtíže. Kdo stane se presidentem sněmovny a
jak budou rozdělena místa jeho náměstků ? Vět-
šiny té doby ve vídeňském parlamentě není,
aby ta činila nároky na místo předsednické,
sněmovna sestávati bude ze 26 různých stran,
z nichž ovšem účtovati bude jen se stranami
většími a sice na prvním místě s klubem pol-
ským, s klubem neodvislých lidových poslancův
českých svobodomyslných, s německou stranou
lidovou, s německými pokrokáři, s jihoslovan-
ským klubem, utvoří-li se opět nějaký. Kato-
lická strana lidová je tou měrou seslabena, že
vlastně by do kalkulace ani vřaděna býti ne-
měla, pak slušelo by se respektovati též ně-
mecké radikály a antisemity. Poláci na místo
prvního presidenta nereflektují, aby se jím stal
opět dr. Fuchs, tomu vzpířá se zlý osud, jenž
volbami letošními postihl jeho stranu, a potom
jeho nepopularita u Němcův liberálních. Čecha
předsedou nezvolí samo sebou a dosaditi na
hodnost tu někoho z klubů malých, brání je-
šitnost a hrdost klubů větších. A jak poděliti
strany a národnosti křesly presidentových ná-
městků? I to je tvrdý oříšek.
— Výsledek sčítání lidu v/Č. Budějo-
vicích. Dle předběžného sčítání bylo v Č.
Kato
Polák
Fuchs
Němcův
Čecho
6
article
Budějovicích napočtěno dne 31. prosince 1900
úhrnem 37.000 obyvatelů. Přibylo jich tedy
v minulém desetiletí 9000. S českým jazykem
obcovacím přihlásilo se jich 20.700, s něme-
ckým 16.300, česky obeujících Čechů tedy
o 4400 obyvatelů více, kdežto před deseti léty
bylo jich o 5000 více, než Němců. Dle tohoto
počtu byl přírostek Čechů mnohem menší než
Němců, což je očividná nemožnost. Právě z těchto
číslic je patrno, jak se v ohledu národnostním
počítalo tam, kde počítání měla v rukou ně-
mecká obec, zejmena obec, vedená fanatikem,
jakým je na příklad budějovický p. Taschek
Z číslic těchto patrno, jak se v německém kraji
a ve městech smíšených rubriky řeči obcovací
zneužívalo a jaký švindl se prováděl s touto
rubrikou. »Bohemia« patrně sama tímto pro
Němce »skvělým« výsledkem překvapena, snaží
se ho vysvětliti tím, že prý zaniklo v Budějo-
vicích několik na nezdravém podkladě založených
industrií českých, jež zaměstnávaly množství če-
ských dělníků a také prý se z Budějovic odstěhovalo
mnoho českých živnostníků, kteří byvše tam
přilákáni z důvodů národnostních, marně snažili
se tam založiti existenci. Marné namáhání! Na
štěstí mají Čechové svůj vlastní poctivý katastr
a dle toho zvíme, mnoho-li ve městě tomje
Čecho
Němec
Budějovice
Bohemia
7
article
Čechův a ne na základě švindlu, který provedli
tam pod záštitou rubriky nadepsané »řeč obco-
vací« Taschkovi náhončí. Tedy úbytek děl-
nictva to byl? A jak se dají při tom výsvětliti
veliké většiny české ve všech dělnických korpo-
racích budějovických, zejmena ale výsledek
voleb volitelů v páté kurii, kde bylo českým
kandidátům bojovati proti dvěma frontám a kde
voličstvo české rozděleno bylo na dva tábory:
v národně český a sociálně demokratický ? Ne,
ne, argumenty, jež uvádí, »Bohemia«, švindl
nezakryje a podvody, které se na straně ně-
mecké děly při sčítání, nevylže. Ostatně je to
zjev dost charakteristický, že ve městě, kde
česky obcujícího obyvatelstva je bezmála o pět
tisíc více než německého, nezasedá ani jediný
Čech v obecním zastupitelstvu.
Čechův
Taschk
Bohemia
8
article
— Promoce. Pan MUC. Augustin Mlčoch
z Kotojed na Moravě bude ve středu dne 23. ledna
1901 o 12. hodině polední na české universitě Karlo-
Ferdinandově ve velké aule na doktora veškerého
lékařství veřejně povýšen.
— Rodinné zprávy. Slečna Madla Pácal-
tova z Dolan u Jaroměře a pan Josef Kolisko,
dopravní úřadník priv. spol. státní dráhy v Boro-
hrádku, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 29.
t. m. v chrámě sv. Ludmily na Král. Vinohradech
Z Vídně, 18. ledna. (Ivančické
volby před správním soudem.) V po-
věstných volbách ivančických do zastupitelstva obec-
ního bylo před půl druhým rokem vlivem známého
dra. Dvořáka odepřeno aktivní právo volební i dru.
Stollovi, jenž byl již 15 měsíců v Ivančicích jako ad-
vokát usazen a za tu dobu daň zaplacenou měl, z toho
důvodu, že prý ještě od roku daň neplatí (platební
rozkaz byl dru. Štollovi doručen půl roku před vol-
bou, týž však zaplatil daň najednou za dobu 15 mě-
síců). Dr. Stoll reklamoval své práva, česká tl)
reklamační komise, jeho reklamaci zamítla
a když i rekurs k politickým úřadům neměl výsledku,
tu si stěžoval dr. Štoll u správního soudu. Dnes bylo
o věci jednáno a dru. Štolloví aktivní právo
volební přiznáno. Zároveň byly zrušeny ná-
lezy, proti nimž si stěžoval. Rozhodnutí ono je dů-
ležité a illustruje nejlépe přímo zrádné se cho-
vání vedoucích českých kruhů v Ivančicích, které
první sbor, jak dosud v paměti, Němcům dobrovolně
vydaly. Český volič za svým právem v českém městě
musil až před správní soud.
Augustin Mlčoch
Pácal
Kolisko
svatý . Ludmila
Král
Dvořák
Stoll
doktor
Němec
Kotojedy
Morava
Dolany
Jaroměř
Boro
Vídeň
Ivančice
český univerzita KarlaFerdinandov
9
article
— Státní dráhy a obecenstvo. Píše se
nám: Dne 17. ledna t. r. upozornili jste zcela
správně, aby obecenstvo za oběti, jež na dráhy při-
náší, bylo také bedlivo a nestrpělo nedostatků a ne-
přístojností, jež z husta na těchto tratích se vysky-
tují. Jednou z nejvíce frekventovaných a výnos-
ných dráh je zajisté c. k. státní dráha (bývalá zá-
padní dráha) směrem k Berounu a k Plznt. Na této
dráze, v samé blízkosti Prahy, abychom tak řekli
v »letní Praze«, nalezá se osobní zastávka »Černo-
šice« s dřevěným sloupem a tabulí s nápisem »Čer-
nošice« jako tramwayová zastávka na Příkopě, bez
nejmenší budovy, ba ani pořádného místa k stání
(mimo na trati), tak že obecenstvo je vydáno veškeré
nepohodě a slotě, v letě dešti, v zimě sněhu a mrazu.
Tato zastávka měla býti dávno již proměněna za
pořádnou stanici osobní a nákladní, neb dnes se
v krajině té nalezá řada vil a letních bytů, je upro-
střed dvou cukrovarů a několika průmyslových zá-
vodů, bydlí zde celé léto na sta Pražanů a přijíždí
velké množství výletníků. Nezasluhuje toto obecen-
stvo alespoň tolik ohledu jako na jiné nepatrné, málo
frekventované stanici? Kde jsou povolaní činitelé,
aby si této věci povšimly?
— Klub přátel dělnictva v Praze. Stanovy
tohoto nově zakladaného demokratického střediska
byly v těchto dnech s formálními změnami znovu
zadány ke schválení místodržitelskému. — Spolek
projektovaný, jenž těší se značné pozornosti zejmena
se strany demokratické intelligence, jest, ač tendence
nepolitické, sdružením čistě, národním, ne ní
však součástí organisace žádné
tou dobou strany politické. Zejmena
dlužno konstatovati, že není totožným se »spol-
kem přátel dělnictva« (součást organisace
národně-sociální) jehož stanovy byly před rokem
povoleny a jenž současně počíná jeviti známky
činnosti.
Černo
Pražan
Beroun
Praha
10
article
— Zimní výlet do Krkonoš. Po vypravení
prvé zprávy o výletu na den 27. t. m. do Krkonoš
určeného došly pořadatele dotazy, je-li letos možno
výpravu tak rozšířiti, aby z Petrovy Boudy sjelo se
na pruské úpatí Krkonoš, do Agnetendorfu, jak o tom
již loni předběžně bylo rokováno. Takto se tázajícím
sloužiž k vědomosti, že v letošní zimě výpravyz
Pruska v četném počtu do Krkonoš pořádané do-
posud valně jsou ztenčeny tím, že na straně pruské
dosaváde leží tak málo sněbu, že místy i jízda na
saních je nemožná. Naše strana pohoří v ohledu
tom -vykazuje značný rozdíl, ano úplné zasněžení
předhoří rozšířeno jest na př. až po kraj jičínský.
Právě tato okolnost projektované společné zimní vý-
pravě zaručuje zdar a dá se očekávati, že za úča-
stníky výletu přihlásí se mnozí, kdož dosud neměli
příležitosti také zimní krásy Krkonoš seznati. Při-
hlášky, se zálohou 15 K za osobu, jak již oznámeno
bylo, přijíma pan říd. učitel J. Buchar v Štěpa-
nicích u Jilemnice do 25. t. m.
— Ze strachu před trestem. Píše se nám
z pevnosti terezinské. Dragoun 7. pluku v Terezíně,
pocházející z Nuslí, Josef Potšer, dostav dovo-
lenou třídenní k návštěvě svých nemocných rodičů,
vrátil se o dva dny později. Rytmistr Ambrus dal si
jej předvésti a trestem mu pohrozil. Potšer opět na
dva dny zmízel a byl konečně z Litoměřic přiveden.
Ráno dne 13. ledna, maje jíti k rapportu, postřelil
se těžce a brzy potom v nemocnici zemřel. Před
svou smrtí udal protokolárně, že se střelil ze strachu
před trestem.
Petrův Bouda
Prusek
Potšer
Ambrus
Krkonoše
Buchara
Štěp
Jilemnice
Dragoun
Terezín
Nusle
Litoměřice