ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bdb2b120-66c4-11dc-9c67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 41, org 6, place 18
1 article
se mělo, aby hlavní tužba jejich mohla býti splněna. A tu vnueuje se sama sebou otázka jazy- ková jakožto příčina, pro kterou říšská rada na čtyři leta neplodnou učiněna a ústava de facto zastavena byla. Jak jsme ondy na tomto místě vyložili, jsou v té příčině mezi rakouskými Němci dva proudy: jeden přeje si, aby jazy- ková otázka odstavena a budoucnosti vyhražena byla, kdežto druhý proud takovýto odklad z nemožný považuje a tedy za rychlé vyřízení jazykové otázky se přimlouvá. Neznámý jakýsi, ale prý co nejlépe infor- movaný mluvčí tohoto druhého proudu má dnes slovo v »Prager Tagblattu« a volá po »sjedno- cení všech německých stran« za účelem defini- tivního vyřízení jazykové otázky. Slyšme jeho plán a vývody. »Vláda prohlásila při rozpuštění říšské rady ve vší formě, že jest toto opatření jenom o tá- zkou, položenou voličstvu, totiž otázkou, má-li býti v novém parla- mentě dána přednost věcem ho- spodářským před otázkami národ nostními. A voličstvo odpovědělo nepochybným, ele- mentárně působivým způsobem, že stav zájmy hospodářské do řady druhé a věci národnostní na místo první. Jest tedy úkolem německých stran, aby z toho vyvodily důsledky. Z toho plyne sám sebou první úkol, jejž nový parlament provésti má: především odklizení národnostního sporu a definitivní vy- řízení jazykové otázky formou, kteráž by na německé straně znovu vzbudila upokojení a dů- věru, bez níž všechny zákonodárné práce mají cenu jenom pochybnou.
Němec
2 article
Položíme-li si pak otázku, v jaké formě by se tento požadavek splniti mohl, dospějeme k poznání, že jest sjednocení se všech neněme- ckých stran rakouské poslanecké sněmovny na nejmenší míře národních požadavků nejenom věcí žádouci, nýbrž takřka nezbytnou podmínkou k rozřešení jazykové otázky.« Pisatel článku probírá nyní výsledek voleh pro strany křesťansko-sociální čili antisemitskou, křesťanskou stranu lidovou a radikální stranu Schönererovu-Wolfovu. Co se týče strany kře- sťansko-sociální, vzpomíná autor rozhodně ně- meckých projevů předních řečníků strany anti- semitské, zejmena prince Lichtensteina a uza- vírá z toho, že je tím bývalé německé souru- čenství zase obnoveno. Katolická strana lidová doznala prý zásadné změny tím, že hlavní od- půrci německého souručenství v ní, dr. Eben- hoch a bar. Dipauli, ve volebním zápasu bez- významným, ale němečtějším odpůrcům pod- lehli a že vrch podržel směr ostřeji a rozhod- něji národní, tak že je půda připravena, aby také tato strana aspoň v otázce jazykové s dřívějším souruččenstvím se dohodla.
Schönererův Wolfův Lichtenstein doktor Eben
3 article
Nejistým jeví se pisateli toliko, jak si po- vedou němečtí radikálové. Leč i tu zazname- nává s potěšením, že se v lůně této strany uplatňuje úsilí o. společný postup s německou stranou lidovou, kdežto se s jiné strany činí horlivé pokusy, aby němečtí radikálové s kře- sťanskými sociážy o společném programu se do- hodli, z čehož soudí, že se němečtí radikálové především sami, mezi sebou musí sjednotit že pak, smýšleí-li s němectvím opravdu poctivě, uznati musí neesmírnou výhodu, jež by z plného sjednocení všem německým stranám vzešla v ohledu nárosdním. »Německé strany měly by pak asi zrovna tolik hlasů v poslanecké sněmovně, jako strany slovanské,« praví autor článku a uzavírá svoji úvahu touto kalkulací: »Kdyby se docílilo sjed- nocení na zátkladě programového hesla: nepro- dlené vyřízerzí jazykové otázky, objevila by se takováto sitxiace: většina proti Němcům je zrovna tak nemožna, jako většina německá. D- razně projevené přání Němců rakouských po odklizení jazykového sporu takovým způsobem, aby u Němů nastoupiti mohlo upokojení, do- nutilo by vládu, aby v otázce té zaujala pevné stanovisko. Každým způsobem byl by tím konec učiněn stálů nejistotě a rakouská krise byla by odklizena. Že by nesmělo být rozhodnuto proti Němcům, soozumí se samo sebou.« Vídeláský dopisovatel »Bohemie« pojednává zase o otázkách, kdo bude zvolen za předsedu nové posdanecké sněmovny a jak odpoví nová sněmovna, na trůnní řeč? A tu dovídáme se nejprv, že se jeví silný odpor proti tomu, aby dr. rytíř Fuchs opět za předsedu zvolen byl. Ani Polárti prý už nejsou pro něho. Na váhu
Němec doktor Fuchs Bohemia
4 article Dadá prýt nepřátelskx poměr dra. Fuchaa k
Dadá prýt nepřátelskx poměr dra. Fuchaa k straně německých radikálů a také k sociálním demokratům a obava, že by dr. Fuchs útokům značně sesílené strany Schönererovy-Wolfovy a sociálních demokratů sotva dovedl odolat. V ka- tolické straně lidové jest prý ještě muž, který by se za předsedu zcela dobře hodil, bývalý předseda dr. Kathrein, avšak ten nepřijal by kandidaturu, ježto považuje za neslušné, vy- tlačiti s presidentského stolce svého politického přítele. Proto vzdá prý se katolická strana li- dová požadavku, aby z jejího středu předseda vybrán byl, a ježto ani Poláci dosud předsed- nický stolec svým mužem obsaditi nechtějí, došla by řada na ústavověrné velkostat- káře, avšak než by se někdo z těchto poli- tiků ku přijetí presidentské hodnosti odhodlal, musil prý by si zjednati svolení stran sdruže- ných v německém souručenství. Kdyby pak za presidenta zvolen byl Němec, musila by se místa obou místopředsedů vyhraditi Polákům a Čechům. Ve příčině odpovědi na trůnní řeč, jež vládní program slavnostně prohlásí, vzpo- míná dopisovatel fakta, že byli roku 1892 po- slanecké sněmovně předloženy dvě osnovy adress, většiny a menšiny, a že se strany tehda dohodly, aby se vyhnuly dlouhému, neplodnému adressnímu rokování, podati císaři pro- stou adressu holdovací. Roku 1897 nedošlo následkem výbuchu německé obstrukce vůbec na žádnou adressu, a nyní pomýšli prý se na to, ponavrhnouti stranám sněmovny, aby učinily po příkladu z roku 1892 a dohodly se většinou o podání adressy pouze holdo- vací.. Není potřebí zajisté připomínati teprv, od- kud tento popud asi vychází. Za trvajících okolností jest zajisté přáním vlády, aby její pro- gram — kdyby se sněmovna stala schopnou aspoň nějakého rokování — nebyl podro- ben kritickému rozboru stran. Tot jasno každému samo sebou.
Fuchs Schönererův Wolfův doktor Kathrein Polák Němec Čecho slanecký sněmovna strana sněmovna
5 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kdo bude presidentem? Již první akt parlamentního jednání, jež nastává, činí obtíže. Kdo stane se presidentem sněmovny a jak budou rozdělena místa jeho náměstků ? Vět- šiny té doby ve vídeňském parlamentě není, aby ta činila nároky na místo předsednické, sněmovna sestávati bude ze 26 různých stran, z nichž ovšem účtovati bude jen se stranami většími a sice na prvním místě s klubem pol- ským, s klubem neodvislých lidových poslancův českých svobodomyslných, s německou stranou lidovou, s německými pokrokáři, s jihoslovan- ským klubem, utvoří-li se opět nějaký. Kato- lická strana lidová je tou měrou seslabena, že vlastně by do kalkulace ani vřaděna býti ne- měla, pak slušelo by se respektovati též ně- mecké radikály a antisemity. Poláci na místo prvního presidenta nereflektují, aby se jím stal opět dr. Fuchs, tomu vzpířá se zlý osud, jenž volbami letošními postihl jeho stranu, a potom jeho nepopularita u Němcův liberálních. Čecha předsedou nezvolí samo sebou a dosaditi na hodnost tu někoho z klubů malých, brání je- šitnost a hrdost klubů větších. A jak poděliti strany a národnosti křesly presidentových ná- městků? I to je tvrdý oříšek. — Výsledek sčítání lidu v/Č. Budějo- vicích. Dle předběžného sčítání bylo v Č.
Kato Polák Fuchs Němcův Čecho
6 article
Budějovicích napočtěno dne 31. prosince 1900 úhrnem 37.000 obyvatelů. Přibylo jich tedy v minulém desetiletí 9000. S českým jazykem obcovacím přihlásilo se jich 20.700, s něme- ckým 16.300, česky obeujících Čechů tedy o 4400 obyvatelů více, kdežto před deseti léty bylo jich o 5000 více, než Němců. Dle tohoto počtu byl přírostek Čechů mnohem menší než Němců, což je očividná nemožnost. Právě z těchto číslic je patrno, jak se v ohledu národnostním počítalo tam, kde počítání měla v rukou ně- mecká obec, zejmena obec, vedená fanatikem, jakým je na příklad budějovický p. Taschek Z číslic těchto patrno, jak se v německém kraji a ve městech smíšených rubriky řeči obcovací zneužívalo a jaký švindl se prováděl s touto rubrikou. »Bohemia« patrně sama tímto pro Němce »skvělým« výsledkem překvapena, snaží se ho vysvětliti tím, že prý zaniklo v Budějo- vicích několik na nezdravém podkladě založených industrií českých, jež zaměstnávaly množství če- ských dělníků a také prý se z Budějovic odstěhovalo mnoho českých živnostníků, kteří byvše tam přilákáni z důvodů národnostních, marně snažili se tam založiti existenci. Marné namáhání! Na štěstí mají Čechové svůj vlastní poctivý katastr a dle toho zvíme, mnoho-li ve městě tomje
Čecho Němec Budějovice Bohemia
7 article
Čechův a ne na základě švindlu, který provedli tam pod záštitou rubriky nadepsané »řeč obco- vací« Taschkovi náhončí. Tedy úbytek děl- nictva to byl? A jak se dají při tom výsvětliti veliké většiny české ve všech dělnických korpo- racích budějovických, zejmena ale výsledek voleb volitelů v páté kurii, kde bylo českým kandidátům bojovati proti dvěma frontám a kde voličstvo české rozděleno bylo na dva tábory: v národně český a sociálně demokratický ? Ne, ne, argumenty, jež uvádí, »Bohemia«, švindl nezakryje a podvody, které se na straně ně- mecké děly při sčítání, nevylže. Ostatně je to zjev dost charakteristický, že ve městě, kde česky obcujícího obyvatelstva je bezmála o pět tisíc více než německého, nezasedá ani jediný Čech v obecním zastupitelstvu.
Čechův Taschk Bohemia
8 article
— Promoce. Pan MUC. Augustin Mlčoch z Kotojed na Moravě bude ve středu dne 23. ledna 1901 o 12. hodině polední na české universitě Karlo- Ferdinandově ve velké aule na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Rodinné zprávy. Slečna Madla Pácal- tova z Dolan u Jaroměře a pan Josef Kolisko, dopravní úřadník priv. spol. státní dráhy v Boro- hrádku, slaviti budou sňatek svůj v úterý dne 29. t. m. v chrámě sv. Ludmily na Král. Vinohradech Z Vídně, 18. ledna. (Ivančické volby před správním soudem.) V po- věstných volbách ivančických do zastupitelstva obec- ního bylo před půl druhým rokem vlivem známého dra. Dvořáka odepřeno aktivní právo volební i dru. Stollovi, jenž byl již 15 měsíců v Ivančicích jako ad- vokát usazen a za tu dobu daň zaplacenou měl, z toho důvodu, že prý ještě od roku daň neplatí (platební rozkaz byl dru. Štollovi doručen půl roku před vol- bou, týž však zaplatil daň najednou za dobu 15 mě- síců). Dr. Stoll reklamoval své práva, česká tl) reklamační komise, jeho reklamaci zamítla a když i rekurs k politickým úřadům neměl výsledku, tu si stěžoval dr. Štoll u správního soudu. Dnes bylo o věci jednáno a dru. Štolloví aktivní právo volební přiznáno. Zároveň byly zrušeny ná- lezy, proti nimž si stěžoval. Rozhodnutí ono je dů- ležité a illustruje nejlépe přímo zrádné se cho- vání vedoucích českých kruhů v Ivančicích, které první sbor, jak dosud v paměti, Němcům dobrovolně vydaly. Český volič za svým právem v českém městě musil až před správní soud.
Augustin Mlčoch Pácal Kolisko svatý . Ludmila Král Dvořák Stoll doktor Němec Kotojedy Morava Dolany Jaroměř Boro Vídeň Ivančice český univerzita KarlaFerdinandov
9 article
— Státní dráhy a obecenstvo. Píše se nám: Dne 17. ledna t. r. upozornili jste zcela správně, aby obecenstvo za oběti, jež na dráhy při- náší, bylo také bedlivo a nestrpělo nedostatků a ne- přístojností, jež z husta na těchto tratích se vysky- tují. Jednou z nejvíce frekventovaných a výnos- ných dráh je zajisté c. k. státní dráha (bývalá zá- padní dráha) směrem k Berounu a k Plznt. Na této dráze, v samé blízkosti Prahy, abychom tak řekli v »letní Praze«, nalezá se osobní zastávka »Černo- šice« s dřevěným sloupem a tabulí s nápisem »Čer- nošice« jako tramwayová zastávka na Příkopě, bez nejmenší budovy, ba ani pořádného místa k stání (mimo na trati), tak že obecenstvo je vydáno veškeré nepohodě a slotě, v letě dešti, v zimě sněhu a mrazu. Tato zastávka měla býti dávno již proměněna za pořádnou stanici osobní a nákladní, neb dnes se v krajině té nalezá řada vil a letních bytů, je upro- střed dvou cukrovarů a několika průmyslových zá- vodů, bydlí zde celé léto na sta Pražanů a přijíždí velké množství výletníků. Nezasluhuje toto obecen- stvo alespoň tolik ohledu jako na jiné nepatrné, málo frekventované stanici? Kde jsou povolaní činitelé, aby si této věci povšimly? — Klub přátel dělnictva v Praze. Stanovy tohoto nově zakladaného demokratického střediska byly v těchto dnech s formálními změnami znovu zadány ke schválení místodržitelskému. — Spolek projektovaný, jenž těší se značné pozornosti zejmena se strany demokratické intelligence, jest, ač tendence nepolitické, sdružením čistě, národním, ne ní však součástí organisace žádné tou dobou strany politické. Zejmena dlužno konstatovati, že není totožným se »spol- kem přátel dělnictva« (součást organisace národně-sociální) jehož stanovy byly před rokem povoleny a jenž současně počíná jeviti známky činnosti.
Černo Pražan Beroun Praha
10 article
— Zimní výlet do Krkonoš. Po vypravení prvé zprávy o výletu na den 27. t. m. do Krkonoš určeného došly pořadatele dotazy, je-li letos možno výpravu tak rozšířiti, aby z Petrovy Boudy sjelo se na pruské úpatí Krkonoš, do Agnetendorfu, jak o tom již loni předběžně bylo rokováno. Takto se tázajícím sloužiž k vědomosti, že v letošní zimě výpravyz Pruska v četném počtu do Krkonoš pořádané do- posud valně jsou ztenčeny tím, že na straně pruské dosaváde leží tak málo sněbu, že místy i jízda na saních je nemožná. Naše strana pohoří v ohledu tom -vykazuje značný rozdíl, ano úplné zasněžení předhoří rozšířeno jest na př. až po kraj jičínský. Právě tato okolnost projektované společné zimní vý- pravě zaručuje zdar a dá se očekávati, že za úča- stníky výletu přihlásí se mnozí, kdož dosud neměli příležitosti také zimní krásy Krkonoš seznati. Při- hlášky, se zálohou 15 K za osobu, jak již oznámeno bylo, přijíma pan říd. učitel J. Buchar v Štěpa- nicích u Jilemnice do 25. t. m. — Ze strachu před trestem. Píše se nám z pevnosti terezinské. Dragoun 7. pluku v Terezíně, pocházející z Nuslí, Josef Potšer, dostav dovo- lenou třídenní k návštěvě svých nemocných rodičů, vrátil se o dva dny později. Rytmistr Ambrus dal si jej předvésti a trestem mu pohrozil. Potšer opět na dva dny zmízel a byl konečně z Litoměřic přiveden. Ráno dne 13. ledna, maje jíti k rapportu, postřelil se těžce a brzy potom v nemocnici zemřel. Před svou smrtí udal protokolárně, že se střelil ze strachu před trestem.
Petrův Bouda Prusek Potšer Ambrus Krkonoše Buchara Štěp Jilemnice Dragoun Terezín Nusle Litoměřice