ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 bda5f4f0-7b12-11dc-ad9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 20 celkem · entity: place 9, person 53, org 5, work 5
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 352 ze dne 22. prosince 1905.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Zhoubný hlomoz velkeměsta. (Americký obrázek.) Spánek byl vražděn za dnů Shakespearových = dnes lynčován jest v každém ameřickém městě spo jeným úsilím nesmírného davu lidí, kteří tak dlouho budou pokračovati v mučení a ubíjení jeho, dokud jim v tom zákonem nebude zabráněno. Učenei praví, že pod ubíjením spánku vyrazumí vají pozvolné vraždění a zahajují kampaň velice po debnou ené, jež má účel mařiti komáry anebo sou chotiny. Jest navrhováno a büde k tomu také pracováno aby v nejblíže příští budoucnosti každé čelnější město naléžalo se v naprostém tichu během hodin, spánku určených. Policisté budou obcházeti bez hluku s na pnutými sluchy, připraveni k ümlčení sebe slabšíh zvuku a k zatčení rušících lidí. Zákon dle mínéní oněch měl by pohlížeti na člověka, který chrli hluk do otevřeného okna v domě v témže světle jako na onoho, který hází tam kameny. Tři generace městského života osvědčují se být ošudnými rodině. Tento fakt, nemilý, üvážíme li stálý městský vzrůst a množení se obyvatelstva, je velm dobře znám všem sociologům a jimi také uznáván Söciologové míní, že moderní město jest zhoubným lidskému životu a nebýti zásobeno stále rostoucím proudem zdravého přírástku z venkova, bylo by za několik generací bezživou hromadou budov.
3 article
Mladý, statný a snaživý hoch z venkova přichází do města v plné síle a maje proti sobě všecko, pro- dířá v neustálém zápase cestu k místu, o něž noha jeho pevně a bezpečně mohla by se opříti a zmír u vysokém věku, zanechávaje za sebou četnou r- dinu. Dítky požívají výhody úspěchu svého otce a je- jich výchova dle zdání ješt lépe zaručena, aby jim přinesia zdraví, než výchovs otcova. Avšak přes to jejich ústrojí a schopnosti jsou daleko za oněmi ro- dičů jejich a smrt kosí je dřive navzdor penězům dovedným specialistům. Rychlá degenerace ukazuje se nejnápadněji ve třetím a posledním pokolení. Dítky tohoto pokolen jsou nečetné a slabé düchem i télem. Hýřivost a ne moci příváději je k řyci lému a bezdětnému konci pakliže se totiž nevrátí k jediné spáse — k venkovu Mnohé rodiny bývají ubity v jediné generaci, jiné zdají se trvat do nekonečna. Co hlavně ničí městského člověka? Špatné zdra votní poměry označují se za jednu z hlavních přl čin. Avšak městská voda a stoky jsou nyní v lepším stavu a bezpečnějšími než ony ve venkovškých ob cích. Měšťáci spíše uženou si horečku na svých let- ních prázdninách, než během zimy. Ventilace jest právě tak dobrá, ne-li lepší než na fařmách. Méstská potrava jest v hodnetě své dokonalejší, různější a lépe upravená, než ona na veniově. Nervosní útrapy a činnost metropole nemají více unavujícího následku na mozek, než nudné starosti a jednotvárnost farmy, které jedině venkovana přivodí do blázince. Jiné ještě staré teorie přiváděny byly na světlo a probírány, až konečně nic nezbylo, s čím by mohl býti počí- táno, leda jedna věc, která prvně zaráží a přestrašuje venkovana — hepřetržitý lomoz, hlučný živst velko města.
4 article
Každý z nás ví, jak nedobrý a škodlivý pro všeobecné zdraví je spánek v osvětlené jizbě. Oko jest chráěno neprůhledným štítem, přes to však klapka pociťuje účinek paprsků světelných na vnějš kůži a ony, jež tímto žpůsobem pronikhou klapkou, dostačí, aby oloupily spícího člověka o polovinu ceny jeho odpočinku. Ucho nemá podobné ochrany, jakou jest klapka oku. Nejslabší zvuk, způsobený v oka mžiku, kdy se člověk probouzí, nalezá cestu do spí- cího mozku a vyvolává zde větší nebo menší are, dle kvality a kvántity hluku. Spící zvířata závisí z6ela na svém sluchu, aby je probudil před blížícím nebezpečím. Člověk požívá také této vlastnosti, aby znepokojován byl hlukem. Avšak faktem jest, že se snaží a zkouší zápasiti ve svém spánku. Každý zkoušeti může zlé následky tohoto zápasu s hlomozem, vejde-li do jizby a něko- likráte zašramotí, spí li ve světnici člověk, v pevný spánek ponořený. Otevření dveří přeruší odpočineí spícího. Pohne sebou a snad si i vzdychne. Pokra- čujemeili ve šramocení, obrátí se člověk, spící na loži, zasténá, zamumlá cosi a pakliže šramot ne ústane, zkroutí se jako v bolesti. Můžeme tento způ- sob mučení po krátkých přestávkách prodloužiti na delší dobu. Konečně však oběť mučená vzchopí se nervosní a řozžlobená, aby podívala se na příčinu znepokojování. Během celé doby tělo nejen že nemá odpočinku, ale jest ještě poškozováno. Každý spáč každé noci v každém větším městě ve Spojených státech jest olupován o dobro svého spánku v témže nebo menším stupni. Zapas proti městskému hlomozu jest již starý. jak dokázáno politickými plakaty, naleženými na zdech města Pompeje; hlavní položkou programu kandidátova, na nich vytknutého, bylo potlačení po- uličního hlomozu. A to dělo se již před 1900 roky.
spojený stát Pompeje
5 article
= Božská Sará v cifkové boudě. Sara Bernhard- tová dostala se do ůzkých. V nejblíže příštieh dnech jarních hodla podniknouti cestu do Texašu, avšak panové z divadelního trüstu, ovládajícího celé T- xasko, jsou s impressariem Sářiným na kordy. Ná- sledkem toho měly by jí veškeré divádelní podniky v Texasu zůstali zavřeny. Ale impressařio madame Bernhardtové jest rozhodně chytrý chlapik. Nabídl totiž firmě Barnum a Bailey své spojení. Ředitelstve eirku nabídku přijalo, prohlásivši, že Sáru přijme jí vyhradí jeden ze svých obrovských cirkövých stanů, aby v něm provozovala své uméní. Sára sice ne- byla prý nabídkou unesena, ale jednáli se umělci, aby ža každou cenu vyňikl, není k pedivu, že se smířila se svým osudem. = Spolek prů výchovu nadlidí. V Päříži založen byl spolek žvlaštňíno drühu: pro výchůvu nadlidí. Dle zprávy časopisu »Journal des Debatš« sestöupi a se v městě nad Selnou společnost »Elite«, kteráž si vzala za cii umělým pěslěním zlepšíti lidské poko- lení. Jakým způsobem to provádí a kteřých pro- středků k tomu užívá, o tom zmínil se základatel spolku pan A. Piehon poněkud obšírněji ve svém pojednání, prozradiv, že spolek obstarává náležitým sbližváním svých členů pe párěch nové přirůstky nadlidí. Aby se kdo stal členem spolku, müsí se podrobiti dřive problídce, je-li úplně tělesně zdrava je-li tomu ták, přikáží jej neprodleně někteřé místní župě. Každá župa scházívá se vždy v heděli v po- ony párky vyvolených. hodlné místnosti, kde jsou kteří se dle úsudku znalců nejlépe k sobě hodía kteří se pak v místnosti oné nennčeně spolu sezna- můjí. Měsiení přispévěk platí se ovšem napřed.
Sarý Bernhard Sářin Bernhardtová Barna Bailey Sára Piehon Sara Texas Elite spolek pan A
7 article Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze. Dne 15. přosine 1905. Kafková Amalie, soukromnice, 70 roků. 694—I. Stříberský Josef, šou- kromník, 76 roků, 1033—I. Vášátková Veronika, inan- želka metaře, 73 roky, 110—I. Krenauer Martin, dí- lovedoucí, 75 roků, 715—I. Scherak Jindřich, sluha c. k. univ. knihovny v. v., 62 roky, 1482—II. Schles- singer Jakob, soukromník, 83 roky, 1246—II. Sleh- nová Josefa, vdova po faktořu, 28 roků, 110—VIlI. — U Milosrdných sesteř! Büreš Bedřich, syn jircháře, 16 roků. Sirotek Antonín, dělník, 38 roků. — V josefovské nemoenici: Tesař Jaroslav, dělník, 65 roků. — Ve všeobecné ne- mocnici: Bratršovský Lüdvik, chefředaktor, 48 roků. Funfálek František, koči, 26 roků. Jeřábek Do- minik, zlatotepec, 49 roků. Jeřabek Ladislav, syn zlatotepce, 12 roků. Komárkova Alžběta, dělnice, 58 roků. Körber Antonín, sluha, 60 roků. Procházka František, dělník, 41 rok. Šimša Jan, dělník, 74 roky. Šlaisova Marie, služka, 20 roků. Vaňkova RRosalie, soukromnice, 73 roky.
Kafková I Krenauer Martin Jakob Josef Bedřich Antonín František Jeřábek Ladislav Körber Šimša Jan Šlaisův Marie Vaňkův Praha Tesař Jaroslav Bratršovský Lüdvik Komárkův Alžběta RRosalie
18 article
Reditelka Marý Kučerová-Gröszova. V pátek 22. prosinee. Začátek o 1/28. hod. Poprvé. Blázinec na cestách. Poprvé. Fraška o 3 jednáních. Napsal C Laufs. Přeložil Kůhní. Režisér Frant. Zvíkovský. 27709 Po divadle spojeňí električkou drahou všemi směr
Fraško C Laufs Kůhní František Marý Kučerová
19 article
— Dostala sama ještě jedno psaní, plakala asi mnoho ve svém pokoji, měla víčka oteklá . . . ale tatínkovi ani slovem neodmluvila, když jí činil výčitky a co se rožnemohl, je štálé u něho ve dne i v hoci... Ale pojd již nahoru, tatínek se té nemůže dočkati, drahý Petříčku, a každou chvilku septá, brzy-li přijdes. Právě se nad schody objevila postava staré slüžky, která Petrovi úsilně kynula, aby pospíšil. Petr ale stoupal po sehodech pomalu, pohnutí jakoby ho byl6 oehrömnilo, nebyl sehopen řyehlejšího pohiybu. Na prahu pokoje sevřelo se mu srdce ještě více, kdýž setkal se s úžkostlivym Böhledém nemocného, upře- ným ke dveřím. Jakmile se v nich objevilä vyšoká po- stava vojínova, hluboký vzdech úlevy vyvinul se mu ze rtů. — Könečně jši tu! Tento vzdech přozrazeval tolik úžkošti a trapného oče- kávání, že se Petr žachvél; sklonil se k bleděmu olcovu obličeji, jehož rýšy byly ještě strhaňé nedávnými zá- chvaty. — Nemohl jsem přijít Gřívě, otče . . . Obával jsem se, že vůbec nedostanů dvolenou, máme před inspékei. Konečně povolili mi 36 hodin. — Jenóm! vzdychl tiše stařec Petr nýni teprvé se obrátil k matce, která seděla nohou nemocného, všečka v sebe shirouesha. — Döbrý den, matko! řekl trochu zastřeným hla- sem a jako učinil prve otei, tak nyní i paní Flöřentovou polibil na tvář, ktérou mu mlěky nastavila. Po tomto chladném přivitání nástalo třápné ticho. Mlynář pronesl pojedhou, v návalu bolestného hněvu:
Petříček Petro Petr žachvél Jenóm den Flöřentová
20 article
Alice byla zvyklá jedovatosti své tety, trpěla často touto její nespravedlnosti, vždy litovala a bránila nepřítomné na- padené, ale dnes nedostala ani slova ze sevřeného hrdla a přece by si byla přála zastati se Petra vroucně, s celým přesvědčením Teta otrávila ji všechnu řadost, s kterou se vrátila z přosté slavnosti a Aliče odešla do své komnaty řoztřg- čená, skořo se slžami v očích .. Slečna Jaffrova dobře to postřehlá a byla spokojena, ona nenáviděla na smřt tuto kräsnou net, jakö nenáviděla kdýsi jeji matků, svou nevlastní sestru a jako nenáviděla do posledního dechu svou krášhou macechu, Alicinu ba- bičku . .. ujala se 6siřelé k vůli lidém a pak i k váli tomu snad, aby se jí mohla lépe mstíti ... A to činila soustavné a vytrvale. Malé děvčátko odloučila skoro úplné od společhošti dětské, hleděla d6 dívčí duše našíti všečky nepravosti: závist, nedůvěru, pomlouvačnost a neňiäviděla Alici tím víče, čim se tato utěšeněji rozvíjela na duchui na télé a ani veliká, vdéčná oddánóst nětéře neumirnila její zášť; před lidmi stavěla se, jakoby neť svou velice milovala, jakoby běz ní ani žiti nemohla a t6 jen přoto, abý si Aliči snäd nevzali k sobě příbüžní jejífi6 otesa ona pomstychtivé její zášti neušla. Aliee čítila dobře, jaké eity slečna Jaffrova kn chövá, ač netušila celý jejieh rozsah a dňeš zabslélá ji nepřízeň její pěštoünky hlöuběji než jindy ... poeřtila trpčeji než dosud svou 6siřelöst a ubohst svého posta- vení, vázäného vděčnösti přo celý život k pěstounce ne- laskávé, zlé... V kráše noci a krajině 6zářené, dýštéi vůni jara, zabolelo ji v ňadřech a ona p8loživšl hlavů do dläní, hořcs zaplakala . .. -v Bllžm aniěns.
Alica Petro Alič Jaffrův Alicin Alik