3
masthead
V Praze, v pondělí ane II. března 1901.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. list
přod plácí se
v Praze v sdalnle
n š ele -
äm lets . . . . 8 k
s dvojí donáskou
n náic . ob
roštons
Rne ni
n 4rojí slsllk
nvrt ná
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 11. března. Pracovní
program poslanecké sněmovn
pro tento týden je stanoven. C
však bude dále, není ještě rozhodnuto. Po-
mýšlí se jenom na projednání zákona.
kterým zrušují se erární mýta a n
novelu k poplatkovému nařízen
Stranám bývalé pravice však záleží na tom.
aby před velikonocemi se vyřídila ve druhém
a třetím člení také osnova stran státní při-
rážky k dani lihové. Levice však na
píná všechny síly, by věc tu protáhla přes
velkonoce.
Z Vídně, 11. března. V kole pol-
ském včera v důvěrné schůzi byly formu-
lovány požadavky, které budou
tlumočeny vládě. Jsou povahy ho
spodářské a také jsou mezi nimi po-
stuláty školské, v první řadě postát-
nění polského soukromého gym-
nasia v Těšíně, vůči kterému vlád
zaujímá stanovisko zamítavé.
Z Vídně, 11. března. »Sonn- uno
Montagszeitung« sděluje: Cesta císa-
řova do Prahy záviseti bude na dvou
momentech: jednak zůstane-li parlament děl-
ným, jinak bude-li stanoveno otevření mostu
císaře Františka na jiný den, než na
den sv. Jana Nepomuckého
Z Vídně, 11. března. »Montagspresses
ujišťuje, že němečtí důvěrníci byli zpraveni
o veškerém vyjednávání a že také obsah
jeho znali.
František
svatý
Nepomucký
Montagspresses
Praha
Vídeň
Těšín
Sonnuno Montagszeitung
6
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Z Vídně, 10. března. (C.-B.) Soci
álně-demokratičtí dělníci odebra
se dnes, jako každého roku, na ústřední
hřbitov, aby položili věnce na hroby pad-
lých v březnových dnech roku 1848. Na
hřbitově proneseno několik řečí. Mimo jine
promluvili posl. Daszvňski německy, Jochy-
mowicz rusky a Slowik polsky. Přícho
t odchod provedeny v nejlepším pořádku.
Z Mnichova, 10. března. (C--B) Časo-
pisy oznamují, ze k oslavě 86. narezenin
princevladaře bavorského místo císaře Vi-
léma pruský korunní princ sem přijede.
Z Mnichova, 10. března. (C. B.) Císa
Vilém zaslal dnes princi- vladařovi Luit-
poldovi telegram, v němž vyslovuje svůj
hl, že se nemůže osobně zúčastniti slav-
nosti jeho 80. narozenin, žel však jest duchem
svým na blízku. Zároveň oznamuje císa
princi, že jeho nejstarší syn ztlumočí mu
pocity, jež on chová pro nejpřednějšího spolu-
bojovníka císaře Viléma Velikého. Prin-
vladař poděkoval rovněž telegraficky císaři
za jeho přání a vyslovil politování, že za-
tracení hodným činem byl zmařen úmysl
císařův zúčastniti se 80. narozenin princových.
N L
Joch
Vilém
Veliký
Vídeň
Mnichov
7
article
Z Berlína, 10. března. (C.-B.) Císař
Vilém ztrávil včerejší den ponejvíce v lož-
nici a přijal v poledne hr. Bülowa. Rána
hojí se pravidelně. Celkový stav císařův je
přízniv
Z Cařihradu, 10. března. (C.-B.) Pr
páteční audienci ruského velevyslance Zino
věva u sultána děkoval tento Rusku za
jeho chování se oproti agitacím makedon-
ského komitétu a projevil zadostučinění nad
usnesením velmocí, aby dosavadní stav v Ma-
kedonii byl zachován. V audienci francouz-
ského velevyslance nestala se o Makedoni
žádná zmínka.
Z Tlemenu, 10. března. (C.-B.) Ma
rocké kmeny v sousedství francouzskéh
území El-Ajša se v zbouřily. Vyslány tam
vojenské posily.
Z Madridu, 9. března. (C.-B.) Úřadní
list uveřejní zejtra dekret, kterýmž se na
celém území obnovuje stav zákonny
Vilém
Bülow
Zina
Berlín
Cařihrad
Rusko
Ma
ElAjša
Madrid
9
article
Z Washingtonu, 10. března. (C. -B.)
Senát se na neurčitou dobu odročil.
Z Pekina, 10. března. (C.-B.) Zdejší
ruský vyslanec, jak z čínské strany
se oznamuje, žádá nalehavě, aby
smlouva ohledně Mandžurska
byla podepsána a hrozí násil-
nými opatřeními pro případ, že b
smlouva do určité doby podepsána nebyl
Protijeznitské demonstrace v Por-
tugalsku.
Z Madridu, 10. března. (C.-B.) Dle
zpráv, docházejících z hranic portugalských,
uspořádali vojenští posluchači
polytechniky v Lissaboně hlučné pro-
jevy proti jezuitům. Policejní agenti vnikli do
budovy a zranili četné manifestanty šavlemi.
Vojenští posluchači zaslali poslanecké sně-
movně protest proti brutalitě policie. V Lissa-
boně jest hluboké rozhořčení.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. března. (K situa ci.)
Známkou parlamentní situace jest všeobecná
podezíravost. Levice se táže, co vláda slíbila
Čechům, pravice pak, jaké záruky dány Němcům.
Vídeňský zpravodaj krakovského »Czasu« cha-
rakterisuje tento stav následující rozmluvou.
Čech ptá se Němce: »Co vám slibila vláda,
aby vás upokojila ?« Němec odpovídá : » Povím.
až mně řekneš, co slibeno vám.« — »Nám«,
odpovídá Čech, »vláda slíbila, že nesplní toho,
co slíbila vám.« »Czas« je ochoten věřiti, ž
veškeré vládní koncesse a ústupky, o nichž tolik
mluveno a psáno minulý týden, záležejí vlastně
v tom, co odpověděl Čech na Némcův dotaz.
Čecho
Němec
Čo
Washington
Pekina
Madrid
Praha
Čechy
Némcův
10
article
Skutečné ústupky vidí vlastně jen na straně
české delegace. Mírní-li se nyní německá levice
na říšské radě, má k tomu dobrou příčinu.
neboť veškery její bezprostřední požadavky od
zrušení jazykových nařízení až do neněmeckých
dotazů ve sněmovně byly splněny. Česká dele
gace vzdala se však obstrukce v době ve vzhled
národním pro ni nejméně výhodné a proto prý
jest povinnosti slušného tisku, hájiti ji proti
útokům liberálních nepřátel parlamentu.
My se své strany připouštíme, že česká
delegace měla dobré příčiny, aby některé vládní
předlohy vyloučila na tu dobu z obstrukce.
Výsledky této její politiky ukážou, provedla-li
obrat ve své taktice v pravý čas. Timto pří-
měřím zabezpečen vídeňskému parlamentu po-
měrný pokoj až do velkonoc. O další osudy
říšské rady musí se dr. Körber teprve starati.
»Neboť«, jak píše »Gtos Narodu«, »neužije-li
dr. Körber a jeho političtí přátelé tohoto pří-
měří, aby nahradili křivdy českému národu
způsobené, nesmaže-li těžkou vinu a neučin
za dost spravedlnosti, vojna vybuchne znova s
zdvojenou silou, vojna nesmiřitelná na život
na smrt.«
Z Krakova, 9. března. (Jak vznikaj
politické klepy?) Jeden z dopisovatel
»Czasu« vypravuje následující historku: Minulý
týden seděl hlouček novinářů různých táborů
v pokoji pro parlamentní referenty a bavil s
různými smyšlenkami. Jeden ze soudruhů počal
žertem sestavovati seznam požadavků různých
politických stran a mimo jiné vymyslil nový
ministerský portefeuille veřejných prací, který
by se měl prý svěřiti jednomu z českých po-
slanců. Bylo to v neděli a již v pondělí bylo
možno čísti tento žert v jednom z nejčtenějsíeh
vídeňských listů ve formě zcela vážné politické
zprávy. Podobně má se to asi i s jinými od-
haleními, jimiž byl tak bohat minulý týden.
Körber
doktor
Krakov
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 10. března.
Afféra Déroulěda s Buffetem.
Cassagnac, kohout bonapartistský, převza
úkol sekundanta orleunistického důvěrníka Buf
feta v soubojové jeho afféře s Déroulédem. Ne-
znamená to ovšem politické sblížení mezi orlea-
nisty a bonapartisty, jest to jen výron společné
jich zášti proti republikánům. Buffet odjede
co nevidět do Švýcarska, kde se souboj s Dé-
rouldem odbýti má. Druhý svědek Buffetav
sobotu ustanoven nebyl. Clémenceauův »Bloc«
viní gen. Pellieuxa, nyní mrtvého — dreyfusardi
jsou mistry v tom, podezřívati mrtvé — žev
době, kdy byl chystán státní převrat, podnikl
bez dovolení cestu do Brusselu, střediskato
piklů protirepublikánských. Poněvadž ale týž
list doznává, že ministr vojenství o cestě té
zvěděl a přece gen. Pellieuxa nepotrestal, neby
asi účel cesty té tak světoborným.
Týž list tvrdí, že v den pohřbu Faurova,
kdy Déroulěde marně vyzýval gen. Rogeta; aby
vtrhl do paláce Elysejského, podroben byl v ka-
sárnách neuillských také gen. Roget výslechu a
tu že učinil výpovědi velmi nepříznivé o jisté
vůdčí osobnosti. Protokol ten byl ale roztrhán
gen. Roget požádán, aby formuloval způsob sv
výpovědi.
Gen. Roget vyhověl. Původní protokol, ač
roztrhán, nebyl ale nepochybně přece zničen
neb zahozen, neboť Clemenceau jím právě jme-
nované »vůdčí osobnosti« hrozl. Jest zřejmo
že touto míněn jest pan Dupuv, proti němuž
obracejí se v poslední době útoky levice fran-
couzského parlamentu, viníce jej, že prý nadr-
žoval shovívavostí svou odpůrcům republiky.
Buffet
Clémenceauův
Bloc
Faurův
Elysejský
Clemenceau
Dupuv
Praha
Švýcarsko
Brusel
12
article
Italie a trojspolek.
Po vstupu Prinettově do ministerstva těš
se také francouzská veřejnost z toho, že Italie
vymaní se z trojspolku. Přespřiliš připínají své
naděje k tomu, že někteří italští státníci do-
vedou obratně se tvářiti, jakoby rozpakovali s
v trojspolku zůstati — ovšem Franeouzové,
kteří tak rádi oddávají se illusím, zapomínají
pohnütek, zapomínají, že iťalská vláda doufá
tvárením se takým vynutiti při obnově smluv
obchodních výhod celně polítických. Na dolo-
ženou mínění svého tisk francouzský poukazuje
také k chystané navštěvě italského loďstva
v Toulonů, jakoby i za dob tužšího ještě lpění
při trojspolku nebylo také již loďstvo italské
vykonalo tento akt zdvořilosti, kterýž nad to jest
tentokráte i povinnou oplátkou za návštévu
francouzského loďstva v Cagliari. Ba někte
Francouzi dokonce z toho, že pan Waldeck-
Roussesu nenadržuje francouzským stávkárům
v Marseillu, kteří hledí se zbýti soutěžící h
s nimi italských soudruhů — hledí vyvo-
diti, že francouzská vláda má naději v tužsl
přilnutí Italie.
Přespřiliš
Francouz
Waldeck
Rousses
Toulon
Cagliari
Marseille
Italia
Italia
13
article
Také ti, kdo by přáli Francouzům z té duše.
aby se splnily naděje jejich, musí se diviti, že
francouzská veřejnost dodává sice veliké důle-
žitosti vedlejším zjevům, že ale nic nechce vě-
děti o prohlášení ministr-presidenta Zanardella,
jenž ujistil trojspolek věrnosti Italie a nic také
o tom, že nynější král italský jest oddán zeela
Německu. Družka jeho, dcerka Černých Hor.
stěží asi mohla v tak krátké době uplatniti na
dvoře italském jiné názory, ač-li vůbec se o to
snaží. Své doby, když frankofil Visconti Venosta
ujal se téhož portefenillu zahraničných věcí,
Francouzi proniknuti byli takořka jistotou, že
on nastoupí jiné cesty, nieméně také on pokra-
čoval jen v politice trojspolkové. Bývalať právě
nejednou činnost ministerstva zapřením minulost
poslanecké. Francouzi proto by jen získali, aspoň
negativně, kdyby nevnášeli opět illusí do politiky
svojí, které se jim už tenkrát zle vymstily.
Ostatně jsou rozpravy ty jen akademické a bez
aktualní ceny, neboť až do května 1903 může
býti trojspolek napořád obnoven, mezi tím plat
dosavadní smlouva trojspolková — a do té doby
nebude zajisté již nejen pan Zanardelli, ale i pan
Prinetti v úřadě. Jen pevná parlamentní proti-
trojspolková většina, která by dovedla si vynutiti,
aby také ona a ne koruna, udávala směr v po-
litice zahraničné, dovedla by ovšem tyto poměry
změniti.
Francouz
Zanardell
Visconti
Zanardelli
Prinetti
Německo
14
article
Demonstrace proti Spojeným
státům.
Také na středomořském ostrově Portoricu.
jenž byl ve válce se Španělskem získán pro
Unii, jeví se silná nespokojenost s režimem ame-
rickým. Z podnětu, že žačka jedna zbita byla
americkým učitelem, shromáždily se v San Juanu
veliké zástupy, jež demonstrovaly voláním »Pry
s Američany. Po delší době byly zástupy roz-
ptýleny.
Kubská konstituanta radí se té chvíle
odpovědi na usnesení amerického kongresu. Zru
šení kubského vývozního cla na tabák a dout-
níky získalo ostatně Unii mezi konservative
přátel.
Nepojede do Hnichova.
V depeši, kterouž poděkoval císaři rakou-
skému za jeho blahopřání k vyváznutí z po-
sledního attentátu, Vilém II. projevuje polito-
vání, že nebude mu možno následkem zranění
utrpěného setkati se s císařem rakouským v Mni-
chově při oslavě narozenin prince-vladaře Luit-
polda.
Brémské zastupitelstvo usneslo se vyslovit
Vilému II. sdílnost. Socialisté se projevu toho
nezúčastnili.
Líbaji ruku.
Dělnická deputace palermská, provázen
22 poslanci sicilskýmí a vedená dělníkem Di
maggiem, žádala ministr-presidenta Zanardellia
za zjednání práce pro strádající dělníky sicilské.
Dimaggio při tom políbil ministr-presidentovi
ruku. Tento jej za to objal. Jinak ale ve věci
samé slíbil, že si s ministrem námořnictva
zadání praci loděnicím sicilským promluvi.
Některé listy italské vytýkají ministerstvu,
že to nemíní vážně s předlohou o zrušení daně
potravní, poněvadž i jen pro úbytek 12 millionů
lir náhrady, kterouž by pak musil stát obeím
poskytnouti, nenavrhuje dostatečné úhrady.
Američan
Vilém II
Zanardellius
Portoric
Španělsko
San Juano
Hnichov
15
article
Militarism v Anglii.
Vzhledem ku známým projektům vlády
anglické na reorganisaci vojska, jimiž má být
vojsko o 126.000 mužův rozmnoženo, polní
armáda pak na počet 260.000 mužův uvedena,
píše londýnský radikální »Star«, doznávaje
v souhlase s mnohými jinými listy, že pro-
vedení projektův těch povede neodvratně k za-
vedení branné povinnosťí — takto: » Jest
veřejným tajemstvím, že naši generálové po tét
změně touží a že se jí musíme skutečně naditi.
To jest cena, kterouž platíme z
svůj dobývavý imperialism. R-
mě osudu jest v tom: olou pivš
Bury o jich svobodu, olo upil
jsmetímsebeosvobody své, neb o
Anglie s nuceným odvodem k voj-
sku nebude již svobodnou Anglil.«
Také »Westminster Gazette« protestuje proti
tomu, by zavedena byla povinná služba vojen-
ská, dokud Anglii nehrozí nebezpečí největší.
Velkovévoda hessenský nad
stranami.
Ve velkovévodství hessenském budí pozon-
nost, že velkovévoda Arnošt Ludvik na
parlamentním večírku dal si představiti vůdce
hessenských socialních demokratů, říšskéhoa
zemského poslance Ulricha, jenž jest smýšlení
přímo republíkánského a že živě se s ním po
delší dobu bavil. Toto jednání knížete, praví
»Frankfurter Zeitung«, jest potěšitelným důka-
zem pro nestranné a vůči všem stranám ne
předpojaté smýšlení jeho; jest tím pozoruhod-
nější, že nic podobného se až dosud v Ně-
mecku nestalo.«
Ludvik
Ulrich
Anglie
Westminster Gazette
16
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
Z Washingtonu, 10. března. (C. B.
Z uveřejněných právě diplomatických depeší vy-
svítá, že kromě noty, dodané velmocem dn
Čína
Washington
17
article
V urobném prodeli-
vopolehní .. . . . . h
Ve slalksch na veskera
rpnno česdo.
sledn. : : . . : . . s
1nserat,
platí se hotově zapřee
Předplncení a dngerty přijímá admini-
árace v Marianské ulici e.
T nacházjí ne táž rt as koe
tiskárna a oxpodice „ Národnich Liistá“,
Rakopiey so novraeeji
Národnich
Rakopiey
18
article
16. února 1901 vládou Spojených států, za-
slána byla Čině ještě další nota, ve kteréž
čínské vládě oznámeno bylo, že Spojené státy
neschvalují tajné vyjednávání Číny ohledně po-
stoupení čínského území. Nota dokládá, že nv-
nější doba k postupování nějakých území ani
k vyjednávání za tím účelem se nehodr. Skoro
všochny velmoci, mezi nimi také Rusko, pro-
jevily s touto notou svůj souhlas.
Z Berlinn, 10. března. Hrabě W a -
dersee oznamuje z Pekina z dnešního dne:
Kolona Ledeburova dobyla dne 8. března úto kem
brány ve velké zdi na západní straně průsmyku
anculinského, 130 kilometrů na západoí straně
od Paotinu, a ukořistila při tom mnoho děl.
Z Pekina, 10. března. (C.-B.) Reuterova
kancelář oznamuje: Vyslancové sestavují plán,
dle něhož se má vemáhati odškodnění
pro jednotlivce. Bude se žádati náhrada
jenom za hmotné škody, ale nikoli také za
ušlý zisk.
Z Pekina, 9. března. (C.-B.) Francou-
zové oznámili neúřadně maršálku Walderseeovi,
že nevyšlou žádných dališích vý-
prav do vnitř země, nebudou-li toho
okolnosti nutně vyžadovat, a že odvolají své za
Pekin posunuté přední stráže. Lichunčan pro-
hlásil, ze musí býti dřive Číně navrácen chrám
nebes a orby, než dvůr do hlavního města se
bude moci navrátit.
Noto
Kolon Ledeburův
Reuterův
spojený stát
Čína
Rusko
Berlinn
Pekina
Peking
19
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, dne 10. března.
Krüger poslal Bolhovi depeši, v níž žádá
za obšírnou zprávu o jeho vyjednávání s Kit-
chenerem o podminkách příměří. Zpráva Bolhova
očekává se s velikým napjetím, poněvadž Krü-
ger až dosud neměl positivních zpráv o vyjed-
návání. On sám trvá na tom, že bez
ponechání neodvíslostí zemím
burským nemá být mir uzavírán.
Ostatně různé zprávy dodávají, že vyjednávání
uvázlo, poněvadž Kilchener zdráhá se přiznati
amnestii také lolanďanům kapským, kteří bur-
ské hnutí podporovali.
Krüger
Bolha
Bolhův
Praha
Kita
20
article
Cvičení a cvičiště IV. sletu vše-
sokolského,
Cvičení a cvičiště IV. sletu vše-
sokolského,
Na manifestačním večeru sokolském, ko-
naném v sobotu dne 9. t. m. ve velkém sále
žofinském, probrána byla po vzletné úvodní
řeči starosty Ceské obce sokolské br. dra. Pl od-
lipného také záležitost cvičení a cvičišté IV.
sletu všesokolského.
O thematu prvním promluvil náměstek ná-
čelníka České obce sokolské br. K len k a. Le-
tošní sokolský slet mohli bychom nazvati —
pravil — slavností 40leté práce sokolské. Ne-
bot Sokolstvo žije právě 40, rok své činnosti.
Dotknuv se blíže zakládání jednot sokol-
ských, šíření myšlenky sokolské vůbec a hi-
storie práce i překážek, s činností tou spoje-
ných, podal řečník dějiny a statistiku sletů do-
savadních. Slet první konal se r. 1882 na Stře-
leckém ostrově. Tehdy Sokolstvo nemělo ještě
důsledné a podrobné organisace celkové, přece
však sletu toho zúčastnilo se 1500 bratří, 600
jich cvičilo. Výsledky byly pro myšlenku sokol-
skou i organisaei Sokolstva blahodárné.
Slet druhý projektován byl r. 1887, byl
však zakázán. Konáno jen cvičení v Českém
Brodě.
Od tě doby organisace se prohloubila
zmohutněla. Výsledek ukázal se na II. sletu
r. 1891, v roce jubilejní výstavy. Sletu tohoto
zúčastnílo se již 5000 bratrí; cvičilo 2300
členů ve 250 družstvech ; závodila 63 družstva.
Výsledky byly skvěla.
Třetí slet sokolský konal se r. 1895 z
výstavy národopisné. Zúčastnilo se ho na 8000
Sokolů v průvodu, 4000 členů cvičilo prostná,
439 družstev na nářadí, 122 družstva závodila.
V r. 1895 poprvé evičil dorost. Zdar sletu byl
úplný, Sokolstvo získávalo přátele ve všem ob-
čanstvu.
Stra
Český Brod
Sokol
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Lidumil a učitel národa.
Výročí stoletých narozeni n Fran
Jos. Smetany ).
Metropole českého západu, královská Plzen,
důstojným způsobem posvětila památku předníh
svého buditele a vlastence, Františka Jo-
sefa Smetany, jednoho z oněch českých
Argonautů, kteří vypluli za zlatým rounem na-
čeho jazyka a po mnohých strastech vítězoslavně
přinesli je ze spárů draka — Germanisace .
Je těžko nám rozvinouti úplný obraz ne-
utěšené doby na sklonku předminulého a počátku
minulého století; sta a sta okolností, jež dne
připadají nám slabými pavučinami, řetězy pou-
taly tehdy českého Promethea, ukovaného ke
skále zapomnění bitvou bělohorskou — a Hera-
kles nepřicházel.
V nejhlubším úpadku, zdeptání a pokoření,
kdy hlásali již naši nepřátelé, že vymazán jazyk
český z řady jazykův evropských, jinak souzen
bylo v knize osudů národů slovanských. Vyvstá-
vali jako bohem sesláni mužové velikého duch
a charakteru, mravenčí píle a nadšených snah,
kleři pozdvihli z prachu potupy a zapomně
skácenou sochu Čechie, aby vzácným uměním
vdechli v ni nový život.
Mezi ušlechtilé tyto muže, z nichž většina
vyšla z chat českých vesniček, druží se tichý.
zdatný pracovník na českém západu a jmeno-
vitě v Plzni, Frant. Josef Smetana
zrozen z otce Josefa a matky Valburgy 11.
března 1801 v české vesničce Svinišťanec
u České Skalice, chodil do vesnické školy
O spisovatelské a paedagogické jeho činnost
Fran
František
Smetan
Plzeň
Český Skalica
český Prométheus
Čechie
Svinišťanec
Josef a matka Valburg
22
article
třebešovské k učiteli Rudolfovi, na jehož prý
podnět ve třinácti letech dán na gymnasium
královéhradecké, kde znamenitě prospíval, jsa
povždy s vyznamenáním. Od r. 1819 až r.
1821 studoval filosofii v Praze, od r. 1821 až
1823 byl alumnem v kníž. arcibiskupském se-
mináři, načež vstoupil do praemonstrátského
kláštera tepelského, kdež při noviciátu 19. října
obdržel jmeno Josef. Když r. 1826 vysvěcen
byl na kněžství a ustanoveno opatem Karlem,
aby věnoval se studiu přirodních věd, odebral
se na universitu vídeňskou, by se dále vzdělá-
val. Po několikaletém kaplanování v městečku
Úterém u Teplé, jmenován byl r. 1831 po ze-
snulém dru. Martinu Tschamlerovi professorem
přírodních věd na lyceu plzeňském, kde sezná-
mil se s vlastencem a buditelem prof. Vojtěchem
Sedláčkem, k němuž přilnul s nemalou odda-
Roku 1834 povýšen byl na doktora filo-
sofie a když dvě léta potom vydechl Sedláček
šlechetnou duši svoji, přejal Smetana kromě
jeho úřadu i svatý, vlastenecký odkaz Sedláčkův
šířiti a obhajovati jazyk český a to především
mezi mládeží. Nepopřávaje si klidu v hodinách
prázdna, bezplatně shromažďoval plzeňské stu-
denty a vyučoval je češtině, půjčoval knihy,
hmolně vypomáhal, radil, takže v brzké dob
stal se miláčkem studentstva, jež v národním
vědomí upevňoval, až zván byl i vůdcem stu-
dentstva plzeňského. Však nejen mezi mládeží
plzeňskou i mezi občany získal si Smetana záhy
nomalé úcty a pověsti, jak občana-učence tak
i vlastence. Jeho působením zřízena při plzeň-
ském gymnasiu bibliothéka a na Lochotině ve-
řejná čítárna, přístupná všem, kdož po českých
knihách toužili; byla to bohatá studnice, z niž
napájel se duševně český lid okolí plzeňského.
Rudolf
Josef
Karel
Tschamler
profesor
Sedláček
Sedláčkův
Smetan
Praha
Úterý
23
article
ností.
pro vzdělání stavu středního soukromou neděln
školu průmyslovou, kde vyučovalo se všem
předmětům v jazyce českém.
Od roku 1835 stal se Smetana přispívají-
cím členem Musea českého v Praze a od roku
1842 zvolen byl za spoluúda vlastenecké spo-
lečnosti hospodářské; krom toho byl členem
mnoha humánních spolků.
V roce pak 1848 společně s vlasten i
plzeňskými Denkem, Balšanem a nedávno ze-
snulým Ignácem Schieblem založil »Slovanskou
Lípus v Plzni, při jejíž schůzi měl tak vlaste-
neckou a ohnivou řeč, že zvolen byl starostou
jejím. Podotknuto budiž, že při »Lípě« zřízena
knihovna česká, jež později jsouc přeměněna
Schieblem v půjčovnu knih, vykonala své po-
A snad ještě horlivěji byl by Smetana za-
sáhal činně ve vlastenecký ruch, kdyby osudná
nehoda nebyla jej připravila o jeden z nejbo-
hatších pokladů — o zrak. Když v r. 1844
navracel se 12. prosince na večer za panující
již tmy před 6. hodinou z obvyklé své denní
procházky ze sadů lochotinských, sešel nevěda
s cesty a spadl se zdi přes 3 metry vysoké,
takže v bezvědomí ležeti zůstal; na štěstí byl
záhy lidmi nalezen a dopraven do svého pří-
bytku, kde podařilo se lékařům drům. Škodovi
a Jahnlovi vzkřísiti jej a vůbec životu zacho-
vati. Smetana poležel si za drahnou dobu.
slání.
Denk
Balšan
Schiebl
Smetan
Škoda
Jahnl
Praha
Plzeň
24
article
Jak se zdá, byl tento úraz ve spojení se
zákalem zraku, jenž počal u Smetany se obje-
vovati, takže odhodlal se k operaci oční, kter
však bohužel se nezdařila a Smetana — oslepl.
V trapném tomto stavu, kdy dočasně vzdáti s
musil učitelského úřadu, pracoval nicméně za
pomocí svých žáků na literárních a vědeckých
dílech a zabásnil si i v slepotě své; básně
z doby té pocházejicí jeou nejdojemnějsl. O sle-
chetnosti jeho duše svědčí vzpomínka na ná-
vštěvu jeho u lože umírajícího Josefa Kajelána
Tyla. Ten přijel tenkráte z českého jihu přes
Vodňany, Blatnou a Nepomuky do Plzně na smr
nemocen, v poměrech stísněných. Slepý Sme-
tana s přítelem Hugonem Karlíkem ulehčil mu
všemožně poslední okamžiky života, slíbil se sta-
rati o jeho rodinu, což také splnil; dle někte-
rých Smetana zaopatřil umírajícího Tyla, jisto
však, že s Karlíkem vystrojili mu důstojný po-
hřeb. K pohřbu, jenž konal se 13. červenc
r. 1856, sepsal Smetana parafrasi na Tylov
»Kde domov můj ?«
Zajímavá bude asi poznámka v klášterním
archivu tepelském, že bez Jos. Smetany nebylo
by umění nesmrtelného synovce jeho Bedřicha.
Na žádost Josefa Františka Smetany přija
Bedřicha Josef Jungmann na své gymnasium do
Prahy. Záhy však uznal prof. Smetana za dobré
vzíti Bedřicha, který nejevil mnoho chuti k
studiím, k sobě do Plzně, ve vlastní kázeň, ale
poznav jeho vlohy hudební, vymohl na jeho otci,
aby se mladý Bedřich směl věnovati zúplna
hudbě. Byl tedy prof. Smetana nepřímo původ-
cem, že znamenitý talent mistra Smelany ne-
zanikl
Když pak nadešla absolutistická éra Bachova,
tu byl Smetana spolu s mnohými jinými vla-
stenci plzeňskými, jako Schieblem, Pecháčkem,
hr. Stadionem a j. na listině proskribovaných.
Smetan
Josef
Kajelat
Tyl
Bedřich
František
Jungmann
Bachův
Schiebl
Pecháček
Vodňany
Blatná
Nepomuk
Plzeň
Praha
Sme
Hugon Karlík
25
article
Bylo to v roce 1856, když dán Smelana spolu
s přítelem Hug. Karlíkem, následkem rozkazu
okresního hejlmana Selnera, pod policejní do-
hlídku! Tuto vykonávali četníci, kteří měli
v rukách následující zajímavý popis Smetanův,
který pro illustraci doby zde otiskujeme:
»Smetana, prem. professor, bydlí v Plzni.
Velmi radikální kněz, jenž se v létech
1848—49 veřojně skutkem i slovem vyzname-
nával. Týž uvítal Fastra hlučným jásotemia
může ve svém oboru, poněvadž mu jest svěřeno
vyučování mládeže, na tuto velmi škodlivě pů-
sobiti, tím spíše, ježto jest českému živlu zcela
oddán a co nejdříve změny ve prospěch Čechů
si přeje. Nachází se pod dohlídkou stráže
v Plzni.«
Takový byl tehdý stav věci; nieméně čin-
nost vlastenců plzeňských ani proskripci touto
nedala se zastrašiti. Roku 1857 podrobil se
Smetana u slovutného professora dra. Hasnera
v Praze operaci pravého oka, jež se zdařila,
takže opětně mohl uvázati se v úřad svůj
učitelský, po přestávce třinácti let. Než nebylo
mu již dlouho popřáno života. Churavěl stále,
objevila se později plicní choroba a když roku
1861 přidružil se k ní tyfus, podlehl šedesáti-
letý Smetana této chorobě a vydechl šlechetnou
svoji duši dne 16. února v kruhu svých
přátel; ohromné účastenství občanstva plzeň-
ského, jakož i lidu z okoli na pohřbu bylo
svědectvím úcty a popularity, jaké se těšil.
Smelan
Smetanův
Smetan
Fastr
Hugo
Plzeň
Praha
Selner
26
article
Záhy po jeho smrti vzniklá myšlenka, zbu-
dovati v působišti jeho pomník, stala se skutkem
dne 12. listopadu 1874, kdy odhalen v sadech
poblíže nového českého divadla před gymnasiem
praemonstrátským za slavnostních projevů a řečí.
Na pomníku, jenž jest dílem sochaře Tomáše
Saidana, vystihnut význam Smetanův slovy:
»Lidumil a učitel národa«. — Dnešního dne,
kdy tyto řádky píšeme, slouží se z podnětu
obce král. města Plzně smuteční mše a ověnčen
jeho pomník kvílim za přítomnosti zastupitelstva
král. města Plzně a nepřehledného davu vděč-
ného národa — jenž pochopil dobře významí
šlechetného, skromného a nezištného svého pra-
L. T.
covníka.
Saidan
Smetanův
Plzeň
král . město Plzeň
27
title
S vlastenci plzoňskými a přáteli svými zalidi