ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bd894550-6602-11dc-beb9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 59, person 78, work 4, org 9
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
dsle valas v
3 masthead
V Praze, v pondělí ane II. března 1901.
Praha
4 masthead
Číslo 70.
5 article
Na ranní a odpol. list přod plácí se v Praze v sdalnle n š ele - äm lets . . . . 8 k s dvojí donáskou n náic . ob roštons Rne ni n 4rojí slsllk nvrt ná Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 11. března. Pracovní program poslanecké sněmovn pro tento týden je stanoven. C však bude dále, není ještě rozhodnuto. Po- mýšlí se jenom na projednání zákona. kterým zrušují se erární mýta a n novelu k poplatkovému nařízen Stranám bývalé pravice však záleží na tom. aby před velikonocemi se vyřídila ve druhém a třetím člení také osnova stran státní při- rážky k dani lihové. Levice však na píná všechny síly, by věc tu protáhla přes velkonoce. Z Vídně, 11. března. V kole pol- ském včera v důvěrné schůzi byly formu- lovány požadavky, které budou tlumočeny vládě. Jsou povahy ho spodářské a také jsou mezi nimi po- stuláty školské, v první řadě postát- nění polského soukromého gym- nasia v Těšíně, vůči kterému vlád zaujímá stanovisko zamítavé. Z Vídně, 11. března. »Sonn- uno Montagszeitung« sděluje: Cesta císa- řova do Prahy záviseti bude na dvou momentech: jednak zůstane-li parlament děl- ným, jinak bude-li stanoveno otevření mostu císaře Františka na jiný den, než na den sv. Jana Nepomuckého Z Vídně, 11. března. »Montagspresses ujišťuje, že němečtí důvěrníci byli zpraveni o veškerém vyjednávání a že také obsah jeho znali.
František svatý Nepomucký Montagspresses Praha Vídeň Těšín Sonnuno Montagszeitung
6 article Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L. Z Vídně, 10. března. (C.-B.) Soci álně-demokratičtí dělníci odebra se dnes, jako každého roku, na ústřední hřbitov, aby položili věnce na hroby pad- lých v březnových dnech roku 1848. Na hřbitově proneseno několik řečí. Mimo jine promluvili posl. Daszvňski německy, Jochy- mowicz rusky a Slowik polsky. Přícho t odchod provedeny v nejlepším pořádku. Z Mnichova, 10. března. (C--B) Časo- pisy oznamují, ze k oslavě 86. narezenin princevladaře bavorského místo císaře Vi- léma pruský korunní princ sem přijede. Z Mnichova, 10. března. (C. B.) Císa Vilém zaslal dnes princi- vladařovi Luit- poldovi telegram, v němž vyslovuje svůj hl, že se nemůže osobně zúčastniti slav- nosti jeho 80. narozenin, žel však jest duchem svým na blízku. Zároveň oznamuje císa princi, že jeho nejstarší syn ztlumočí mu pocity, jež on chová pro nejpřednějšího spolu- bojovníka císaře Viléma Velikého. Prin- vladař poděkoval rovněž telegraficky císaři za jeho přání a vyslovil politování, že za- tracení hodným činem byl zmařen úmysl císařův zúčastniti se 80. narozenin princových.
N L Joch Vilém Veliký Vídeň Mnichov
7 article
Z Berlína, 10. března. (C.-B.) Císař Vilém ztrávil včerejší den ponejvíce v lož- nici a přijal v poledne hr. Bülowa. Rána hojí se pravidelně. Celkový stav císařův je přízniv Z Cařihradu, 10. března. (C.-B.) Pr páteční audienci ruského velevyslance Zino věva u sultána děkoval tento Rusku za jeho chování se oproti agitacím makedon- ského komitétu a projevil zadostučinění nad usnesením velmocí, aby dosavadní stav v Ma- kedonii byl zachován. V audienci francouz- ského velevyslance nestala se o Makedoni žádná zmínka. Z Tlemenu, 10. března. (C.-B.) Ma rocké kmeny v sousedství francouzskéh území El-Ajša se v zbouřily. Vyslány tam vojenské posily. Z Madridu, 9. března. (C.-B.) Úřadní list uveřejní zejtra dekret, kterýmž se na celém území obnovuje stav zákonny
Vilém Bülow Zina Berlín Cařihrad Rusko Ma ElAjša Madrid
8 title
NAR
Nara
9 article
Z Washingtonu, 10. března. (C. -B.) Senát se na neurčitou dobu odročil. Z Pekina, 10. března. (C.-B.) Zdejší ruský vyslanec, jak z čínské strany se oznamuje, žádá nalehavě, aby smlouva ohledně Mandžurska byla podepsána a hrozí násil- nými opatřeními pro případ, že b smlouva do určité doby podepsána nebyl Protijeznitské demonstrace v Por- tugalsku. Z Madridu, 10. března. (C.-B.) Dle zpráv, docházejících z hranic portugalských, uspořádali vojenští posluchači polytechniky v Lissaboně hlučné pro- jevy proti jezuitům. Policejní agenti vnikli do budovy a zranili četné manifestanty šavlemi. Vojenští posluchači zaslali poslanecké sně- movně protest proti brutalitě policie. V Lissa- boně jest hluboké rozhořčení. Politické zprávy domácí. V Praze, 11. března. (K situa ci.) Známkou parlamentní situace jest všeobecná podezíravost. Levice se táže, co vláda slíbila Čechům, pravice pak, jaké záruky dány Němcům. Vídeňský zpravodaj krakovského »Czasu« cha- rakterisuje tento stav následující rozmluvou. Čech ptá se Němce: »Co vám slibila vláda, aby vás upokojila ?« Němec odpovídá : » Povím. až mně řekneš, co slibeno vám.« — »Nám«, odpovídá Čech, »vláda slíbila, že nesplní toho, co slíbila vám.« »Czas« je ochoten věřiti, ž veškeré vládní koncesse a ústupky, o nichž tolik mluveno a psáno minulý týden, záležejí vlastně v tom, co odpověděl Čech na Némcův dotaz.
Čecho Němec Čo Washington Pekina Madrid Praha Čechy Némcův
10 article
Skutečné ústupky vidí vlastně jen na straně české delegace. Mírní-li se nyní německá levice na říšské radě, má k tomu dobrou příčinu. neboť veškery její bezprostřední požadavky od zrušení jazykových nařízení až do neněmeckých dotazů ve sněmovně byly splněny. Česká dele gace vzdala se však obstrukce v době ve vzhled národním pro ni nejméně výhodné a proto prý jest povinnosti slušného tisku, hájiti ji proti útokům liberálních nepřátel parlamentu. My se své strany připouštíme, že česká delegace měla dobré příčiny, aby některé vládní předlohy vyloučila na tu dobu z obstrukce. Výsledky této její politiky ukážou, provedla-li obrat ve své taktice v pravý čas. Timto pří- měřím zabezpečen vídeňskému parlamentu po- měrný pokoj až do velkonoc. O další osudy říšské rady musí se dr. Körber teprve starati. »Neboť«, jak píše »Gtos Narodu«, »neužije-li dr. Körber a jeho političtí přátelé tohoto pří- měří, aby nahradili křivdy českému národu způsobené, nesmaže-li těžkou vinu a neučin za dost spravedlnosti, vojna vybuchne znova s zdvojenou silou, vojna nesmiřitelná na život na smrt.« Z Krakova, 9. března. (Jak vznikaj politické klepy?) Jeden z dopisovatel »Czasu« vypravuje následující historku: Minulý týden seděl hlouček novinářů různých táborů v pokoji pro parlamentní referenty a bavil s různými smyšlenkami. Jeden ze soudruhů počal žertem sestavovati seznam požadavků různých politických stran a mimo jiné vymyslil nový ministerský portefeuille veřejných prací, který by se měl prý svěřiti jednomu z českých po- slanců. Bylo to v neděli a již v pondělí bylo možno čísti tento žert v jednom z nejčtenějsíeh vídeňských listů ve formě zcela vážné politické zprávy. Podobně má se to asi i s jinými od- haleními, jimiž byl tak bohat minulý týden.
Körber doktor Krakov
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 10. března. Afféra Déroulěda s Buffetem. Cassagnac, kohout bonapartistský, převza úkol sekundanta orleunistického důvěrníka Buf feta v soubojové jeho afféře s Déroulédem. Ne- znamená to ovšem politické sblížení mezi orlea- nisty a bonapartisty, jest to jen výron společné jich zášti proti republikánům. Buffet odjede co nevidět do Švýcarska, kde se souboj s Dé- rouldem odbýti má. Druhý svědek Buffetav sobotu ustanoven nebyl. Clémenceauův »Bloc« viní gen. Pellieuxa, nyní mrtvého — dreyfusardi jsou mistry v tom, podezřívati mrtvé — žev době, kdy byl chystán státní převrat, podnikl bez dovolení cestu do Brusselu, střediskato piklů protirepublikánských. Poněvadž ale týž list doznává, že ministr vojenství o cestě té zvěděl a přece gen. Pellieuxa nepotrestal, neby asi účel cesty té tak světoborným. Týž list tvrdí, že v den pohřbu Faurova, kdy Déroulěde marně vyzýval gen. Rogeta; aby vtrhl do paláce Elysejského, podroben byl v ka- sárnách neuillských také gen. Roget výslechu a tu že učinil výpovědi velmi nepříznivé o jisté vůdčí osobnosti. Protokol ten byl ale roztrhán gen. Roget požádán, aby formuloval způsob sv výpovědi. Gen. Roget vyhověl. Původní protokol, ač roztrhán, nebyl ale nepochybně přece zničen neb zahozen, neboť Clemenceau jím právě jme- nované »vůdčí osobnosti« hrozl. Jest zřejmo že touto míněn jest pan Dupuv, proti němuž obracejí se v poslední době útoky levice fran- couzského parlamentu, viníce jej, že prý nadr- žoval shovívavostí svou odpůrcům republiky.
Buffet Clémenceauův Bloc Faurův Elysejský Clemenceau Dupuv Praha Švýcarsko Brusel
12 article
Italie a trojspolek. Po vstupu Prinettově do ministerstva těš se také francouzská veřejnost z toho, že Italie vymaní se z trojspolku. Přespřiliš připínají své naděje k tomu, že někteří italští státníci do- vedou obratně se tvářiti, jakoby rozpakovali s v trojspolku zůstati — ovšem Franeouzové, kteří tak rádi oddávají se illusím, zapomínají pohnütek, zapomínají, že iťalská vláda doufá tvárením se takým vynutiti při obnově smluv obchodních výhod celně polítických. Na dolo- ženou mínění svého tisk francouzský poukazuje také k chystané navštěvě italského loďstva v Toulonů, jakoby i za dob tužšího ještě lpění při trojspolku nebylo také již loďstvo italské vykonalo tento akt zdvořilosti, kterýž nad to jest tentokráte i povinnou oplátkou za návštévu francouzského loďstva v Cagliari. Ba někte Francouzi dokonce z toho, že pan Waldeck- Roussesu nenadržuje francouzským stávkárům v Marseillu, kteří hledí se zbýti soutěžící h s nimi italských soudruhů — hledí vyvo- diti, že francouzská vláda má naději v tužsl přilnutí Italie.
Přespřiliš Francouz Waldeck Rousses Toulon Cagliari Marseille Italia Italia
13 article
Také ti, kdo by přáli Francouzům z té duše. aby se splnily naděje jejich, musí se diviti, že francouzská veřejnost dodává sice veliké důle- žitosti vedlejším zjevům, že ale nic nechce vě- děti o prohlášení ministr-presidenta Zanardella, jenž ujistil trojspolek věrnosti Italie a nic také o tom, že nynější král italský jest oddán zeela Německu. Družka jeho, dcerka Černých Hor. stěží asi mohla v tak krátké době uplatniti na dvoře italském jiné názory, ač-li vůbec se o to snaží. Své doby, když frankofil Visconti Venosta ujal se téhož portefenillu zahraničných věcí, Francouzi proniknuti byli takořka jistotou, že on nastoupí jiné cesty, nieméně také on pokra- čoval jen v politice trojspolkové. Bývalať právě nejednou činnost ministerstva zapřením minulost poslanecké. Francouzi proto by jen získali, aspoň negativně, kdyby nevnášeli opět illusí do politiky svojí, které se jim už tenkrát zle vymstily. Ostatně jsou rozpravy ty jen akademické a bez aktualní ceny, neboť až do května 1903 může býti trojspolek napořád obnoven, mezi tím plat dosavadní smlouva trojspolková — a do té doby nebude zajisté již nejen pan Zanardelli, ale i pan Prinetti v úřadě. Jen pevná parlamentní proti- trojspolková většina, která by dovedla si vynutiti, aby také ona a ne koruna, udávala směr v po- litice zahraničné, dovedla by ovšem tyto poměry změniti.
Francouz Zanardell Visconti Zanardelli Prinetti Německo
14 article
Demonstrace proti Spojeným státům. Také na středomořském ostrově Portoricu. jenž byl ve válce se Španělskem získán pro Unii, jeví se silná nespokojenost s režimem ame- rickým. Z podnětu, že žačka jedna zbita byla americkým učitelem, shromáždily se v San Juanu veliké zástupy, jež demonstrovaly voláním »Pry s Američany. Po delší době byly zástupy roz- ptýleny. Kubská konstituanta radí se té chvíle odpovědi na usnesení amerického kongresu. Zru šení kubského vývozního cla na tabák a dout- níky získalo ostatně Unii mezi konservative přátel. Nepojede do Hnichova. V depeši, kterouž poděkoval císaři rakou- skému za jeho blahopřání k vyváznutí z po- sledního attentátu, Vilém II. projevuje polito- vání, že nebude mu možno následkem zranění utrpěného setkati se s císařem rakouským v Mni- chově při oslavě narozenin prince-vladaře Luit- polda. Brémské zastupitelstvo usneslo se vyslovit Vilému II. sdílnost. Socialisté se projevu toho nezúčastnili. Líbaji ruku. Dělnická deputace palermská, provázen 22 poslanci sicilskýmí a vedená dělníkem Di maggiem, žádala ministr-presidenta Zanardellia za zjednání práce pro strádající dělníky sicilské. Dimaggio při tom políbil ministr-presidentovi ruku. Tento jej za to objal. Jinak ale ve věci samé slíbil, že si s ministrem námořnictva zadání praci loděnicím sicilským promluvi. Některé listy italské vytýkají ministerstvu, že to nemíní vážně s předlohou o zrušení daně potravní, poněvadž i jen pro úbytek 12 millionů lir náhrady, kterouž by pak musil stát obeím poskytnouti, nenavrhuje dostatečné úhrady.
Američan Vilém II Zanardellius Portoric Španělsko San Juano Hnichov
15 article
Militarism v Anglii. Vzhledem ku známým projektům vlády anglické na reorganisaci vojska, jimiž má být vojsko o 126.000 mužův rozmnoženo, polní armáda pak na počet 260.000 mužův uvedena, píše londýnský radikální »Star«, doznávaje v souhlase s mnohými jinými listy, že pro- vedení projektův těch povede neodvratně k za- vedení branné povinnosťí — takto: » Jest veřejným tajemstvím, že naši generálové po tét změně touží a že se jí musíme skutečně naditi. To jest cena, kterouž platíme z svůj dobývavý imperialism. R- mě osudu jest v tom: olou pivš Bury o jich svobodu, olo upil jsmetímsebeosvobody své, neb o Anglie s nuceným odvodem k voj- sku nebude již svobodnou Anglil.« Také »Westminster Gazette« protestuje proti tomu, by zavedena byla povinná služba vojen- ská, dokud Anglii nehrozí nebezpečí největší. Velkovévoda hessenský nad stranami. Ve velkovévodství hessenském budí pozon- nost, že velkovévoda Arnošt Ludvik na parlamentním večírku dal si představiti vůdce hessenských socialních demokratů, říšskéhoa zemského poslance Ulricha, jenž jest smýšlení přímo republíkánského a že živě se s ním po delší dobu bavil. Toto jednání knížete, praví »Frankfurter Zeitung«, jest potěšitelným důka- zem pro nestranné a vůči všem stranám ne předpojaté smýšlení jeho; jest tím pozoruhod- nější, že nic podobného se až dosud v Ně- mecku nestalo.«
Ludvik Ulrich Anglie Westminster Gazette
16 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. Z Washingtonu, 10. března. (C. B. Z uveřejněných právě diplomatických depeší vy- svítá, že kromě noty, dodané velmocem dn
Čína Washington
17 article
V urobném prodeli- vopolehní .. . . . . h Ve slalksch na veskera rpnno česdo. sledn. : : . . : . . s 1nserat, platí se hotově zapřee Předplncení a dngerty přijímá admini- árace v Marianské ulici e. T nacházjí ne táž rt as koe tiskárna a oxpodice „ Národnich Liistá“, Rakopiey so novraeeji
Národnich Rakopiey
18 article
16. února 1901 vládou Spojených států, za- slána byla Čině ještě další nota, ve kteréž čínské vládě oznámeno bylo, že Spojené státy neschvalují tajné vyjednávání Číny ohledně po- stoupení čínského území. Nota dokládá, že nv- nější doba k postupování nějakých území ani k vyjednávání za tím účelem se nehodr. Skoro všochny velmoci, mezi nimi také Rusko, pro- jevily s touto notou svůj souhlas. Z Berlinn, 10. března. Hrabě W a - dersee oznamuje z Pekina z dnešního dne: Kolona Ledeburova dobyla dne 8. března úto kem brány ve velké zdi na západní straně průsmyku anculinského, 130 kilometrů na západoí straně od Paotinu, a ukořistila při tom mnoho děl. Z Pekina, 10. března. (C.-B.) Reuterova kancelář oznamuje: Vyslancové sestavují plán, dle něhož se má vemáhati odškodnění pro jednotlivce. Bude se žádati náhrada jenom za hmotné škody, ale nikoli také za ušlý zisk. Z Pekina, 9. března. (C.-B.) Francou- zové oznámili neúřadně maršálku Walderseeovi, že nevyšlou žádných dališích vý- prav do vnitř země, nebudou-li toho okolnosti nutně vyžadovat, a že odvolají své za Pekin posunuté přední stráže. Lichunčan pro- hlásil, ze musí býti dřive Číně navrácen chrám nebes a orby, než dvůr do hlavního města se bude moci navrátit.
Noto Kolon Ledeburův Reuterův spojený stát Čína Rusko Berlinn Pekina Peking
19 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. V Praze, dne 10. března. Krüger poslal Bolhovi depeši, v níž žádá za obšírnou zprávu o jeho vyjednávání s Kit- chenerem o podminkách příměří. Zpráva Bolhova očekává se s velikým napjetím, poněvadž Krü- ger až dosud neměl positivních zpráv o vyjed- návání. On sám trvá na tom, že bez ponechání neodvíslostí zemím burským nemá být mir uzavírán. Ostatně různé zprávy dodávají, že vyjednávání uvázlo, poněvadž Kilchener zdráhá se přiznati amnestii také lolanďanům kapským, kteří bur- ské hnutí podporovali.
Krüger Bolha Bolhův Praha Kita
20 article Cvičení a cvičiště IV. sletu vše- sokolského,
Cvičení a cvičiště IV. sletu vše- sokolského, Na manifestačním večeru sokolském, ko- naném v sobotu dne 9. t. m. ve velkém sále žofinském, probrána byla po vzletné úvodní řeči starosty Ceské obce sokolské br. dra. Pl od- lipného také záležitost cvičení a cvičišté IV. sletu všesokolského. O thematu prvním promluvil náměstek ná- čelníka České obce sokolské br. K len k a. Le- tošní sokolský slet mohli bychom nazvati — pravil — slavností 40leté práce sokolské. Ne- bot Sokolstvo žije právě 40, rok své činnosti. Dotknuv se blíže zakládání jednot sokol- ských, šíření myšlenky sokolské vůbec a hi- storie práce i překážek, s činností tou spoje- ných, podal řečník dějiny a statistiku sletů do- savadních. Slet první konal se r. 1882 na Stře- leckém ostrově. Tehdy Sokolstvo nemělo ještě důsledné a podrobné organisace celkové, přece však sletu toho zúčastnilo se 1500 bratří, 600 jich cvičilo. Výsledky byly pro myšlenku sokol- skou i organisaei Sokolstva blahodárné. Slet druhý projektován byl r. 1887, byl však zakázán. Konáno jen cvičení v Českém Brodě. Od tě doby organisace se prohloubila zmohutněla. Výsledek ukázal se na II. sletu r. 1891, v roce jubilejní výstavy. Sletu tohoto zúčastnílo se již 5000 bratrí; cvičilo 2300 členů ve 250 družstvech ; závodila 63 družstva. Výsledky byly skvěla. Třetí slet sokolský konal se r. 1895 z výstavy národopisné. Zúčastnilo se ho na 8000 Sokolů v průvodu, 4000 členů cvičilo prostná, 439 družstev na nářadí, 122 družstva závodila. V r. 1895 poprvé evičil dorost. Zdar sletu byl úplný, Sokolstvo získávalo přátele ve všem ob- čanstvu.
Stra Český Brod Sokol
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Lidumil a učitel národa. Výročí stoletých narozeni n Fran Jos. Smetany ). Metropole českého západu, královská Plzen, důstojným způsobem posvětila památku předníh svého buditele a vlastence, Františka Jo- sefa Smetany, jednoho z oněch českých Argonautů, kteří vypluli za zlatým rounem na- čeho jazyka a po mnohých strastech vítězoslavně přinesli je ze spárů draka — Germanisace . Je těžko nám rozvinouti úplný obraz ne- utěšené doby na sklonku předminulého a počátku minulého století; sta a sta okolností, jež dne připadají nám slabými pavučinami, řetězy pou- taly tehdy českého Promethea, ukovaného ke skále zapomnění bitvou bělohorskou — a Hera- kles nepřicházel. V nejhlubším úpadku, zdeptání a pokoření, kdy hlásali již naši nepřátelé, že vymazán jazyk český z řady jazykův evropských, jinak souzen bylo v knize osudů národů slovanských. Vyvstá- vali jako bohem sesláni mužové velikého duch a charakteru, mravenčí píle a nadšených snah, kleři pozdvihli z prachu potupy a zapomně skácenou sochu Čechie, aby vzácným uměním vdechli v ni nový život. Mezi ušlechtilé tyto muže, z nichž většina vyšla z chat českých vesniček, druží se tichý. zdatný pracovník na českém západu a jmeno- vitě v Plzni, Frant. Josef Smetana zrozen z otce Josefa a matky Valburgy 11. března 1801 v české vesničce Svinišťanec u České Skalice, chodil do vesnické školy O spisovatelské a paedagogické jeho činnost
Fran František Smetan Plzeň Český Skalica český Prométheus Čechie Svinišťanec Josef a matka Valburg
22 article
třebešovské k učiteli Rudolfovi, na jehož prý podnět ve třinácti letech dán na gymnasium královéhradecké, kde znamenitě prospíval, jsa povždy s vyznamenáním. Od r. 1819 až r. 1821 studoval filosofii v Praze, od r. 1821 až 1823 byl alumnem v kníž. arcibiskupském se- mináři, načež vstoupil do praemonstrátského kláštera tepelského, kdež při noviciátu 19. října obdržel jmeno Josef. Když r. 1826 vysvěcen byl na kněžství a ustanoveno opatem Karlem, aby věnoval se studiu přirodních věd, odebral se na universitu vídeňskou, by se dále vzdělá- val. Po několikaletém kaplanování v městečku Úterém u Teplé, jmenován byl r. 1831 po ze- snulém dru. Martinu Tschamlerovi professorem přírodních věd na lyceu plzeňském, kde sezná- mil se s vlastencem a buditelem prof. Vojtěchem Sedláčkem, k němuž přilnul s nemalou odda- Roku 1834 povýšen byl na doktora filo- sofie a když dvě léta potom vydechl Sedláček šlechetnou duši svoji, přejal Smetana kromě jeho úřadu i svatý, vlastenecký odkaz Sedláčkův šířiti a obhajovati jazyk český a to především mezi mládeží. Nepopřávaje si klidu v hodinách prázdna, bezplatně shromažďoval plzeňské stu- denty a vyučoval je češtině, půjčoval knihy, hmolně vypomáhal, radil, takže v brzké dob stal se miláčkem studentstva, jež v národním vědomí upevňoval, až zván byl i vůdcem stu- dentstva plzeňského. Však nejen mezi mládeží plzeňskou i mezi občany získal si Smetana záhy nomalé úcty a pověsti, jak občana-učence tak i vlastence. Jeho působením zřízena při plzeň- ském gymnasiu bibliothéka a na Lochotině ve- řejná čítárna, přístupná všem, kdož po českých knihách toužili; byla to bohatá studnice, z niž napájel se duševně český lid okolí plzeňského.
Rudolf Josef Karel Tschamler profesor Sedláček Sedláčkův Smetan Praha Úterý
23 article
ností. pro vzdělání stavu středního soukromou neděln školu průmyslovou, kde vyučovalo se všem předmětům v jazyce českém. Od roku 1835 stal se Smetana přispívají- cím členem Musea českého v Praze a od roku 1842 zvolen byl za spoluúda vlastenecké spo- lečnosti hospodářské; krom toho byl členem mnoha humánních spolků. V roce pak 1848 společně s vlasten i plzeňskými Denkem, Balšanem a nedávno ze- snulým Ignácem Schieblem založil »Slovanskou Lípus v Plzni, při jejíž schůzi měl tak vlaste- neckou a ohnivou řeč, že zvolen byl starostou jejím. Podotknuto budiž, že při »Lípě« zřízena knihovna česká, jež později jsouc přeměněna Schieblem v půjčovnu knih, vykonala své po- A snad ještě horlivěji byl by Smetana za- sáhal činně ve vlastenecký ruch, kdyby osudná nehoda nebyla jej připravila o jeden z nejbo- hatších pokladů — o zrak. Když v r. 1844 navracel se 12. prosince na večer za panující již tmy před 6. hodinou z obvyklé své denní procházky ze sadů lochotinských, sešel nevěda s cesty a spadl se zdi přes 3 metry vysoké, takže v bezvědomí ležeti zůstal; na štěstí byl záhy lidmi nalezen a dopraven do svého pří- bytku, kde podařilo se lékařům drům. Škodovi a Jahnlovi vzkřísiti jej a vůbec životu zacho- vati. Smetana poležel si za drahnou dobu. slání.
Denk Balšan Schiebl Smetan Škoda Jahnl Praha Plzeň
24 article
Jak se zdá, byl tento úraz ve spojení se zákalem zraku, jenž počal u Smetany se obje- vovati, takže odhodlal se k operaci oční, kter však bohužel se nezdařila a Smetana — oslepl. V trapném tomto stavu, kdy dočasně vzdáti s musil učitelského úřadu, pracoval nicméně za pomocí svých žáků na literárních a vědeckých dílech a zabásnil si i v slepotě své; básně z doby té pocházejicí jeou nejdojemnějsl. O sle- chetnosti jeho duše svědčí vzpomínka na ná- vštěvu jeho u lože umírajícího Josefa Kajelána Tyla. Ten přijel tenkráte z českého jihu přes Vodňany, Blatnou a Nepomuky do Plzně na smr nemocen, v poměrech stísněných. Slepý Sme- tana s přítelem Hugonem Karlíkem ulehčil mu všemožně poslední okamžiky života, slíbil se sta- rati o jeho rodinu, což také splnil; dle někte- rých Smetana zaopatřil umírajícího Tyla, jisto však, že s Karlíkem vystrojili mu důstojný po- hřeb. K pohřbu, jenž konal se 13. červenc r. 1856, sepsal Smetana parafrasi na Tylov »Kde domov můj ?« Zajímavá bude asi poznámka v klášterním archivu tepelském, že bez Jos. Smetany nebylo by umění nesmrtelného synovce jeho Bedřicha. Na žádost Josefa Františka Smetany přija Bedřicha Josef Jungmann na své gymnasium do Prahy. Záhy však uznal prof. Smetana za dobré vzíti Bedřicha, který nejevil mnoho chuti k studiím, k sobě do Plzně, ve vlastní kázeň, ale poznav jeho vlohy hudební, vymohl na jeho otci, aby se mladý Bedřich směl věnovati zúplna hudbě. Byl tedy prof. Smetana nepřímo původ- cem, že znamenitý talent mistra Smelany ne- zanikl Když pak nadešla absolutistická éra Bachova, tu byl Smetana spolu s mnohými jinými vla- stenci plzeňskými, jako Schieblem, Pecháčkem, hr. Stadionem a j. na listině proskribovaných.
Smetan Josef Kajelat Tyl Bedřich František Jungmann Bachův Schiebl Pecháček Vodňany Blatná Nepomuk Plzeň Praha Sme Hugon Karlík
25 article
Bylo to v roce 1856, když dán Smelana spolu s přítelem Hug. Karlíkem, následkem rozkazu okresního hejlmana Selnera, pod policejní do- hlídku! Tuto vykonávali četníci, kteří měli v rukách následující zajímavý popis Smetanův, který pro illustraci doby zde otiskujeme: »Smetana, prem. professor, bydlí v Plzni. Velmi radikální kněz, jenž se v létech 1848—49 veřojně skutkem i slovem vyzname- nával. Týž uvítal Fastra hlučným jásotemia může ve svém oboru, poněvadž mu jest svěřeno vyučování mládeže, na tuto velmi škodlivě pů- sobiti, tím spíše, ježto jest českému živlu zcela oddán a co nejdříve změny ve prospěch Čechů si přeje. Nachází se pod dohlídkou stráže v Plzni.« Takový byl tehdý stav věci; nieméně čin- nost vlastenců plzeňských ani proskripci touto nedala se zastrašiti. Roku 1857 podrobil se Smetana u slovutného professora dra. Hasnera v Praze operaci pravého oka, jež se zdařila, takže opětně mohl uvázati se v úřad svůj učitelský, po přestávce třinácti let. Než nebylo mu již dlouho popřáno života. Churavěl stále, objevila se později plicní choroba a když roku 1861 přidružil se k ní tyfus, podlehl šedesáti- letý Smetana této chorobě a vydechl šlechetnou svoji duši dne 16. února v kruhu svých přátel; ohromné účastenství občanstva plzeň- ského, jakož i lidu z okoli na pohřbu bylo svědectvím úcty a popularity, jaké se těšil.
Smelan Smetanův Smetan Fastr Hugo Plzeň Praha Selner
26 article
Záhy po jeho smrti vzniklá myšlenka, zbu- dovati v působišti jeho pomník, stala se skutkem dne 12. listopadu 1874, kdy odhalen v sadech poblíže nového českého divadla před gymnasiem praemonstrátským za slavnostních projevů a řečí. Na pomníku, jenž jest dílem sochaře Tomáše Saidana, vystihnut význam Smetanův slovy: »Lidumil a učitel národa«. — Dnešního dne, kdy tyto řádky píšeme, slouží se z podnětu obce král. města Plzně smuteční mše a ověnčen jeho pomník kvílim za přítomnosti zastupitelstva král. města Plzně a nepřehledného davu vděč- ného národa — jenž pochopil dobře významí šlechetného, skromného a nezištného svého pra- L. T. covníka.
Saidan Smetanův Plzeň král . město Plzeň
27 title
S vlastenci plzoňskými a přáteli svými zalidi