ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bd404040-66c4-11dc-88cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 49, place 19, org 6, work 6
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 15. ze
2 masthead
dne 15. ledna 1901.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sníh v Italii. Z Říma se oznamuje: Ne obyčejné zimy, jež od 3. t. m. stihly celou Italii vzrostly kotem Tří králů způsobem vskutku hrozným. Ze všech velkých měst Italie od Neapole až do Benátek docházejí zprávy o četných případech smrti následkem zmrznutí. Dlužno uvážiti, že dosti značná část obyvatelstva v italských městech nemá přístřeší. Lidé tito přenocují u vrat chrámů anebo v koutech ulic, chráněných před větry atd. Jakkoli tito nešťast níci jsou otužilí, mráz — 6° C, jaký panoval v po sledních nocech v Neapoli a zvláště v Benátkách, nedovedou snést a hynou. Neapolitáné, kteří i v zimě jsou zvyklí mírnému podnebí, jsou celí bez sebe, jakož zřejmě dokazuje poplašný článek signory Mathildy Seraovy v časopise »Mattino«, kdež praví; »Což pak rozhněvané nebe vskutku se rozhodlo. zahubiti veškeren lid parthonopejský ? Potrvá-li zima ještě několik dnů, zahyneme všichni. Čož pak kdy Neapoli mrzlo? A proč pak by mělo také v Neapoli mrznout? Kam se utéci, kam zalézt, kde se zahřát? to neštěstí, ta bída! Co se má státi z nás ne- šťastníků?« Následkem silných mrazů zastavila práci většina přístavních dělníků; tím vznikly obavy, že několika dnech mohl by nastati nedostatek uhlí.
Seraův Mattin Řím Neapol Benátky
4 article
Prefekt napomenul dělníky, aby nadále konali svou povinnost; ti však prohlásili, že následkem panují- cích mrazů nejsou schopni ku práci. Vrcho! Vesuvu, pokrytý sněhem, poskytuje podivný, neobyčejný obraz. V Janově a na celé ligurské Rivieře panují takové mrazy, že také tam nynou lidé zmrznutím a v ně- kterých městech roury vodovodu zamrzly a popra- skaly. Na pobřeží Gardského jezera klesl teploměr v noci na — 50. Růže a karafiáty, jež tu od vánoc byly v květu, vesměs pomrzly a v citronových sadech dlužno po celou noc udržovati v žáru koše s uhlím. Na štěstí aspoň po celý den svítí slunce, takže čet- ným pacientům, kteří sem přibyli k léčení, jest po- byt pod širým nebem příjemný. V Benátkách klesá v noci temperatura na — 6.80. Mrtvá laguna mezi městem a pevninou zamrzla a spojení po lodechs pevninou jest přerušeno. Dvě osoby zmrzly. = Cikán Rigo. Oznamuje se z Kahyry, že známý cikán Rigo měl čestnou aféru s jakýms ně- meckým lékařem kahyrským, jenž se vyjádřil velmi nešetrně o bývalé princezně Chimayové. Rigo, do- věděv se o tom, poslal mu své svědky, žádaje sou- boj neb odvolání hanlivých slov. Lékař odepřel obojí.
Vrcha Vánoce Cikán Rigo Vesuv Janov Benátky
5 article
Rigo se odebral k němu do bytu a potkav ho právě na ulici, přistoupil k němu a veřejně jej spoličkoval. Policie zakročila a Rigo byl odsouzen k nepatrné pokutě. = Když se nahlas myslí. Londýnský jeden časopis přináší zajímavou vzpomínku na irského peera lorda Dudleye, jenž žil na počátku 19. století a měl podivný zvyk, mluviti sám s sebou a hlasitě pronášeti svoje myšlenky. Byv často zván na oběd králem Jiřím IV., protestoval proti mnohem prostším způsobům jeho nástupce, krále »marynáře« Viléma. A když jednou byl u krále na obědě, zašeptal dosti slyšitelně: »Jaká to změna! Na mou věru — studené paštiky a teplé šampaňské!« — Král Vilém nebyl tím překvapen, znalť tento zvyk Dudleyův, nebot kdysi ještě jakožto vévoda of Clarence, když byl na obědě u lorda Dudleye, zahájil milý lord povinnosti hostitele tím, že zamručel: »Je to přec nudné
Dudley Jiří Iva Vilém Dudleyův of Clarence
6 article
obcovat s těmito Výsostmi. Mám jí snad připít jak kterékoli jiné ženské?« Načež obrátiv se k princezně pokračoval jen o málo hlasitěji: »Smím si dovoli připít Vaší královské Výsosti?« Když hostina poně- kud pokročila, opakoval milý lord otázku, načež prin cezna vlídně odpověděla: »S největší radostí mylorde ale již jsme si jednou připili.« — A mylord zamru čel »Už ji má taky.« = Na lovu lva. Africký badatel dr. Peters, jenž právě mešká v jihovýchodní Africe, v území Fura, kdež, jak se domnívá, nalezl zlaté doly a ně- kťeré zříceniny zlatonosného Ofiru starého zákona, zmiňuje se v soukromém listu, zaslaném do Lon- dýna, o rozčilujícím dobrodružství, jehož před několika týdny zažil. Když dr. Peters jednoho jitra snídal před svým stanem, přišli k němu obyvatelé blízké obce se zprávou, že čtyři lvi způsobují v obci značné spousty a že usmrtili již jednoho muže a několik ovcí a vepřů. Když se odebral s mladým pohlavárem Kuntotem, náležitě ozbrojen, na místo, obořil se právě jeden ze lvů, skrytých ve vysoké trávě, na domorodce, spěchající vstříc dru. Petersovi, a vrhl se na jednoho mladíka, jehož hrozně zohavil. Dr. Peters u vzdálenosti dvaceti kroků střelil na šelmu, když s nešťastným černochem v tlamě chtěla zmizeti ve křoví, načež lev, jen lehce raněný, mocným skokem vrhl se k němu. Na štěstí zasáhla druhá rána lva do páteře, ale raněná šelma měla ještě dosti síly, sraziti mocným rozmachem tlapy mladého Kuntota a hrozně jej zraniti. Třetí výstřel lva na dobro usmrtil. Tři ostatní lvi zmizeli v houštinách a neod- vážili se již do okolí vsi.
doktor Peters Afrika Lon lov lev
7 article
= Roentgenovy paprsky a podloudni- ctví. Na hlavním poštovním úřadě v Buenos Ayres objeveno před nějakou dobou pomocí Roentgenových paprsků rozsáhlé podloudnictví se šperky všeno druhu. Podloudnictví zakládalo se v tom, že zlatníci a klenotníci dali si zasílati šperky značné cenyv rekomandovaných dopisech z Evropy, čímž ušetřili ohromné dovozné clo na šperky. Fiskus nalezal se dosud v nemalých rozpacích, poněvadž podle zákona nepřipouští se otvírání podezřelých cenných zásilek úřadně. Teprve těchto dnů učiněn na vrchním po- štovním ředitelství u přítomnosti ministra vnitra, ber- ního ředitele a četných vysokých hodnostů s Roent- genovými paprsky pokus, zkoumati obsah cenných zásilek, aniž by listovní tajemství bylo porušeno. Tento pokus dopadl přímo skvěle. Ze 66 rekomando- vaných dopisů s označenou hodnotou z Paříže, Bernu, Berlína atd. dokázaly Roentgenovy paprsky ve 13 zásilkách po tuctu malých damských hodinek, v 17 po půl tuctu hodinek pro pány, ve 14 kartičky s prsteny, ve 4 celou sbírku řetízků, naušnic, jehlic atd., vesměs bez celní deklarace. Když tímto způso- bem podloudná doprava šperků způsobem vyhovují- cím zákonu byla zjištěna, nařídil soudce, aby zadr- žené cenné zásilky úřadně byly otevřeny a pokud byl možný povrchní odhad, páčila se cena zabave- ných šperků na více než 20.000 dollarů ve zlatě. Povážíme-li, že zabavené zásilky došly do Buenos Ayres vesměs v době jediného týdne, možno si uči- niti přibližnou představu o výši spáchané celní de- fraudace, neboť jest zjištěno, že toto podloudnictví bylo prováděno již po dlouhou dobu. Adresáti dostá- vali svoje zásilky na vlastní nebezpečí, takže musí nésti celou skodu.
Buenos Ayres Evropa Paříž Bern Berlín
8 article
= Šprýmovný omyl. Princi Karlu švédskému a norskému a jeho choti princezně Ingeborg přihodila se těchto dnů podivná nehoda. Princ a jeho chof hodlali navštíviti koncert mladé švédské pěvkyně, slečny Swaerdstroemovy, pro niž jevili značné úča- stenství. Večer dostavili se do koncertní síně. Bylo jim sice poněkud nápadno, že je nikdo u vchodu nevítal a že nebyla pro ně vyhražena místa. Mimo to zpozorovali, že obecenstvo, jež plnilo sál, nebylo takové, jaké znali z dřívějších koncertů, avšak ne- uvažujíce o tom, usedli princ a princezna v jednéz předních řad a čekali, co bude dále. Při prvním čísle neobjevila se očekávaná pěvkyně, nýbrž velký, tlustý pán, jenž koncertoval na dechový nástroj. Princ a princezna z počátku se domnívali, že to jakýs ochotný spoluúčinkující při koncertu jejich chráněnky a odměnili jej na konci jeho produkce hojným potleskem. Ale pak objevili se čtyři jiní pánové, kteří rovněž koncertovali na různé dechové nástroje a po nich pán, jenž hrál na flétu. Princa princezna počali nyní tušit, že tu cosi není v pořádku a princ tázal se svého souseda, kdy vystoupí slečna Swaerdstroemova. Teď se dověděl, že mladá zpě- vačka tento večer vůbec nevystoupí, nýbrž že její koncert ustanoven jest na příští večer a že se svou manželkou nalezá se na koncertu stokholmských soci- álních demokratů. Princ a jeho manželka vyslechli ještě několik čísel programu a pak teprve odebrali se domů, načež příštího večera účastnili se koncertu mladé zpěvačky.
Karel švédský Ingeborg Swaerdstroemův
9 article
Zemřelí v Praze. Dne 9. ledna 1901. Wittmann Leo, syn c. k. poštovního oficiála, 7 měsíců, 286-III. Köhlerová Antonie, manž. hodináře, 271/2 roku, 276.I z Jarošů Barbora, vdova po c. k. dvor. radovi, 78 roků, 334.I. Prašilová Ver., dělnice, 22 r., 157-II. — V chu do- binci: Boučková Marie, býv. posluhovačka, 75 r. Kremerová Anna, bývalá posluhovačka, 79 roků. — V josefovské nemocnici: Dostálová Josefa, posluhovačka, 75 roků. — Ve všeobecné ne- mocnici: Mazanec Josef, kočí, 52 roky. Podlipská Josefa, mlékařka, 45 roků. Hamrle Karel, písař, 32r. Volfová Viktorie, vdova po drožkáři, 71 rok. Šmnídová Emilie, manželka holiče, 26 r. Fanta Jan, obuvník, 41 rok. — U milosrdných sester: Šimeček Josef, čeledín, 77 r. Hrubý Václav, obuvnický, 22 r.
Wittmann Köhlerová Jaroš Barbora Kremerová Anna Josef Hamrle Karel Volfová Fanta Jan Václav Praha Šmnídová Emilie 157II Boučková Marie Dostálová Josef Mazanec Josef Viktoria Šimeček Josef
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V úterý dne 15. ledna. Mimo předplacení. Pohostinsku vystoupí slečna Emmy Destinnova. OAARMN. Opera o 4 dějstvích od Jiří Bizeta. Slova dle novelly Meriméovy od Meilhaca a Halévyho. Přeložila Eliška Krásnohorská. Režisér Rob. Polák. Dirigent Karel Kovařovic. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.
Král Destinnův Bizet Meriméův Meilhaco Halévy Krásnohorská Rob Polák Kovařovic Praha národní divadlo
11 article Svandovo divadlo na Smichově.
Svandovo divadlo na Smichově. V úterý 15. ledna. Začátek o 7. hod. 21. hra v předplacení. Nový Robinson. Veselohra o 4 jednáních. Pro české divadlo vzdělal V. Táborský.
V Táborský Smichov Svandovo divadlo český divadlo
12 article
Ruské oddělení bylo pohrouženo v hluboký spánek na přední lavičce lodi, majíč viseti nohy přes okraj. Student vedl své vojsko velkým stromořadím mávaje, kordema křiče: Allah, Mašallah, terem, tetem Peta, Opický a dva jiní hoši spěchali k lodi. — Do zajetí, do zajetí, vzdej se ! křičeli. Lev se probudil, pozvedl hlavu a rychle vyškočil. — Boro, Vaso, pomozte, Turci! volal, vrhaje se na všechny strany jako zvíře, chycené v pasti. — Oni ti nepomohou, jsou sami zajati, pravil Zala- tarenko, vzdej se ! vylez l — Nevylezu ! Nevzdám se! křičel bratr rozhoupá- vaje, co mu sily stačily, loď nohama. — A ja té zatknu! zahvízdl Opický drže se pevně okraje lodi. Lev ho uhodil ze všPsíly přes ruku. Opický mimo- volně odskočil. — Jen pojdte, zatkněte mne! křičel bratr, celý hoře a zlobě se neustále víc a více. Opický se s kočičí dovedností uchopil okraje lodi a pomocí jednoho z druhů, který ho vysazovai, vyškrábal se na loď a chytil bratra za vlasy. Bylo by to každým způsobem skončilo pračkou, kdyby se při tom nebylo přihodílo cosi neočekávaného. Loď, rozhoupána Lvem a postrkována hochy, se pojednou pozvedla a v ten okamžik, když Opický do ní vskočil, sjela neočekávaně s břehu do vody. Vykřikli jsme všichni leknutím, ale loď neplula dále; držel ji železný řetěz, přivázaný ke kůlu, zaraženému do břehu. Opický rychle z ní vyskočil a octl se šťastně na písku; ale Lev, stojící na samém okraji lodi, ztratil rovnováhu a spadl do vody. Místo neby lo hluboké a on
Bora Vasa Turek Opický Lev Peto Zala Mašallah
13 article
Orel pozvedl pojednou křídla a padaje s výšky jako kámen zmizel v dáli za jezerem, Vasa umlkl. A oblaka se bržy spojovala, brzy rozdělovala a tála a ubíhala, jakoby spěchala, jakoby je hnala nějaká nevi- ditelná ruka kamsi daleko, k nějakému tajuplnému cíli . .. — Kam spěcháte? . .. začal jsem, obraceje se k druhovi — Rekni mně, Vaso, ptal jsem se ho — ty's ne- psal nikdy veršů! — Ne, nepsai, odpověděl s úsměvem, plným udi- vení — a ty? — Vaso, já se ti svěřím, ale pro boha, jen to ni- komu nepovídej. Já básním, ale nesmím to nikomu oká- záti. Tatinek se tomu směje. Praví, že by mne raději viděl pekařem, nežli obětníkem mus — on se tak vv- jadřuje. Vasa se na mne podíval upřeně. — Rekni mně, pravil — miluje tě tvůj otec velice — 1aj otec? Arciže! On se mně vždy vysmívá . .. má to již v povaze. Ale miluje nás všechny. — A tvoje matka? — Matinka? zvolal jsem : — zdali mne miluje Ale jak. Vaso! Několik okamžiků bylo ticho. — Kolikráte, mluvil jsem, vraceje se opět k mi- lému mně předmětu — kolikráte jsem chtěl opěvati oblaka, jak plují, a kam? proč? ... Ne, ale nesvedu ničeho, jest to mrzuté! Začal jsem: kam pospícháte ? . .. A dále to nejde, nemohu vymysliti jediného verše. — Nemůžeš-li sám, pravil Vasa — přelož verše z tragedie Marie Stuartky od Schillera. Mařie Stuartka byla Zapomonutá otáska.
Vasa Marie Stuartka Schiller Zapomonutý Vasa