ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bc072da0-660c-11dc-ac33-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: place 45, person 77, org 5, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISrY
3 masthead
20 května 1901
4 masthead
Číslo 138
5 article
pro svoji nezávislost atd. Pakli se proti nim takovýmto způsobem počíná, jsou advokáti nu ceni s napjetím všech sil pracovati k uhájen svých oxistencí. Vzhledem k těmto okolnostem výbor komory dne 2. května resignoval. Teď se nejedná o to, aby se vyjednávalo s vládou o ta- rifu. Ministr spravedlnosti k interpellaci před sedy volného sdružení ve sněmovně sice odvětil že se s tarifem nostotožňuje a že se komor advo kátních otáže. To pohnulo výbor vídeňské advo kátní komory k tomu, že vzal odpověď na vě domí a resignaci vzal zpět. Některé komory však nepozbyly odpovědí ministrovou nedůvěru a jest to zejmena komora v Praze a ve Št. Hradci. (Souhlas.) Tyto komory stálým delegátům advokátních komor daly díreklivu, aby prohlá- sili, že odpověď ministrova nedává náležité zadostiučinění. Zástupcové některých komor však prosadili resoluci, která akci zavedenou značně seslabuje. V resoluci praví se, že odpovědí mini- strovou byla odstraněná překážka, která se sta- věla v cestu vyjednávání s ministrem spravedl- nosti. Stáli delegáti shleďávají však, že tím ni- kterak nejsou odstraněny důvody hlubokého spravedlivého rozčilení stavu advokátního, poně vadž tajné výnosy dosud nebyly odvolány V nejbližších dnech bude se konati porada stá- lých delegátů se zástupcem ministerstva spravedl- nosti. Jedná se o odstranění nejkřiklavějšího zla, k čemuž solidarita komor je velenutná Výbor komory setrvává na tom, aby resignace jeho byla přijata. (Hlučný souhlas.)
Praha Hradec
6 article
Po té podával zprávu německý advoká p. dr. Stein, který poukázal na počínání o borného chéfa dra. Kleina, jenž jest mocnějším než sám (ministr. Tento vysoký hodnosta za- vedl soudní inspektoráty a odvislost advokátů od soudeň. Řečník poukázal dále na bíďné ma- teriální postavení advokátů, které nastalo ze- jmena zavedením nového civilního řádu. Vše co se dalo advokátům urvali, vzalo se, ale za- stupování chudých se jim ponechalo. (Souhlas.) Zástupce sdružení německých advokátů, dr ryt. Görner z Děčina, odůvodňoval resoluci. při jejíž čtení shromáždění dávalo často na jevo nespokojenost a rozhořčení proti odbornému chěfu dru. Kleinovi. V resoluci praví se, že valná hromad bere s uznáním na vědomí resignaci výboru ze dne 2. května. Vzala dále s povděkem na vě- domí prohlášení ministra v odpovědi na inter- pellaci, že chce zavěsti vyjednávání se zástupe komor. Vzhledem k tomu však, že po léta pro- vádí se nepřátelství proti stavu advokátnímu, má záruku, že soustavnému podrývání stavu bude učiněna přílrž, pouze v tom, když bude odvolán tajný výnos o tarifu, jakož i všechny ostatní výnosy proti advokálům čelící. Doku vyjednávání stálého komitétu delegátů nebude mit uspokojivý výsledek, dotud valná hromada nemůže vykonati nové volby výboru komory. Valná hromada vyslovuje ptání, abyl i ostatn komory v říši k tomuto postupu se připojily. Ku konci resoluce byly vysloveny díky volnému sdružení advokátů ve sněmovně za hájení zäjme stavu advokátního.
doktor Stein Klein Görner Děčin sdružený německý advokát výbor komora
7 article
Pan dr. Langkramer vyslovil přání, aby veškeré komory jednaly solidárně. Spolek če ských advokátů po obšírné debatě usnesl se na resoluci, která jest totožná s resolucí práve přednešenou a jest důležito, aby přijata byla jednohlasně. Řečník uvádí, že nynl správa justiční vydává výnosy, které jsou ve zřejmém odporu s ustanoveními zákona. Vídeňská, ko mora, která dosud byla v čele obranné akce tentokráte nás zklamala. U nás však jsou jine poměry než ve Vídni a naše komora nemus napodobiti pochybení jiných. (Souhlas.) Pan dr. Novotný uvedí, že advokáti ne činně k tomu přihliželi, jak stav systematický upadal, až teprve nyní se vzchopili, Jest nejvyšs čas prohlásiti: až potud a ne dále ! Řečník čin výtky advokátům, kteří jsou zároveň poslanci že se po léla stavu svého nezastali, někteří do konce ani nečili důležité předlohy. Aulorit stavu upadá. Soudům byl dán opravdový při- kaz, aby v jistých připadech intervenci advokáta nepřipustily. Justiční správa ví, že si advokát dá vše líbít a pokračuje na jeho zníčení Ve výborech advokátních komor zasedají starší pánové, kteří zažilí lepší časy, ale neznají, jaké téžké boje musí mladý advokáť podniknouti Resoluce boji se uvěsti jmeno odborného chef Kleina, vydavatele tajných výnosů, kterými vhán advokáty v řady proletariátu. Rozpravy zůčastnili se dále pp. dr. Alt Hrdlička, dr. Lingg, dr. Seidl ( Jindř. Hradce), dr. Meissner (Ném. Brod), dr. Bendiener, dr. Morstadt (z Kutně Hory) a dr. Musil (z Rakovníka). Resoluce byla přijata s vynecháním slova »s povděkem- čímž schůze skončena.
doktor Langkramer Novotná Klein Alt Hrdlička Lingg Seidl Jindřichův Meissner Ný Bendiener Morstadt Musil Vídeň Hradec Brod Rakovník advokátní komora
8 article Nedělní klid.
Nedělní klid. Všechny pražské i předměstské spolky ob chodních příručích a soukromých úřadníků, hlá- sících se k programu národnímu, vyslaly včera své zástupce na schůzi, manifestující za ne- dělní kliď v obchodech a kancelářích, jež svolána byla na 11 h. dop. do sálu »u Štajgrů«. Zastoupeny na ní byly hojným počtem člene Českoslovanská obchodnická beseda, Zemská jednota soukromých úřadníků, Hromada pomoe- nická Pražského gremia, Hromada pomocnick při Novém gremiu v Praze, hromady pomoe nické pří obchodních gremifch na Král Vino hradech, v Karlině, v Žižkově a na Smíchově Spolek bankovních úřadníků v Praže a Spolel českoslovanských knihkupeckých účetních. Za výkonný výbor národní strany svobodo- myslné dostavil se posl. dr. Ladislav Dvořák později přišel také národ. soc. posl. K lofáč Schůzi zahájil p. Panýrek sdélenfm že se má na ní podati přehled o tom, co všem spolky a pomocnickými hromadami podniknuto za účelem dosažení nedělního klidu. Současně koná se schůze německá se stejným programem a podobné schůze jsou i po venkově a svolány budou i na příští neděli. K návrhu p. Šulce zvolen předsedou schůze p. Šimůnek, místopředsedou pan Landa a zapisovatelem p. Kolch. Předseda p. Šimůnek praví, že schůze nemá býti debatní. Důležitost a potřeba neděl ního klidu uznána již celou veřejností, jež po někud humanně smýšlí se zaměstnanými. Že dosud nebyl zaveden zákonem, zavinila též těžko pádnost videňského parlementu. Z příčiny t
Karlin doktor Dvořák Panýrek Šulc Šimůnek Landa Kol Praha Žižkov Smíchov národní strana svoboda
9 article
se také všechny spolky shodly, by aspoň dobro- volnými lúmluvami doeflilo se v otázce úlevy v přesvědčení, že touto etapovou cestou donut příslušné kruhy, by nedělní klid zavedly záko nem. Dnešní schůzi svolaly všechny spolky pomocnické i soukromých úřadníků, které pro hlašují nedělní klid za svůj generální poža- davek. Pan Panýrek promluvil o pracích, jež byly v otázce nedělního klidu dosud vy- konány. Poukázal k dlouhé době domáhání s nedělního klidu, jehož jest třeba k zotavení po týdenní práci všemu obchodnímu pomocnictvu i soukromým úřadníkům a že nezbylo, nežl uchopiti se v příčině jeho svépomoci. Jelikož není zákona, závisí nedělní klid jen na dobre vůli jednotlivců. Doeflí-li se dobrovolné zaví- rání obchodních a kuncelářských místností, do nutí se povolané kruhy, by zavedly jej záko- nem. Dosud podařilo se zavésti její v obcho- dech se stuhami a hedbávím a v některých obchodech železářských, s technickými potre bami, ve velkoobchodech se zbožím koloniálním peřím a lihem, a v některých závodech kon fekčních; některé druhy obchodů zavířají svě závody o své újmě, jako papírníci a nakla datelé.
Panýrek
10 article
Výsledky mohly býti lepší, avšak narazile se na některé majitele závodů, eskteři neděln klid odepřeli. Jsou to obchodníci, kteří neděl ního prodeje nejméně potřebují, na př. firmy Waldek a Wagner, Wohanka, V. J. Rott, MI.z Kodiček (Hlasy: »Sociální demokrat!«). Místy opřeli se nedělnímu klidu i úřadníci tak na příklad na Smichově prohlásil jeden z nich, že nedělního klidu, poskytnutého dobro- volně, nechce, že vyčká až bude úzákoněn Byl to předák sociální demokracie na Smíchově Strasser. (Různé hlasy.) Někteří chéfové namítali: »odběratelé by řekli, že dríve všem jejich požadavkům jsme vyhověli, ale nyní, když jsme zbohatli, že v ne- děli obehod zavíráme,« jiní vymlouvali se n mnohem větší daně. Obchodní pomocnictvo se usneslo, podat žádost za zavedení nedělního klidu ministerstvu vnitra, pracovní jeho radě, ministerstvům spra vedlnosti a obchodu. ani
Waldek Wagner Wohanka V J Rott Strasser Smíchov Kodiček
11 article
Ministerstvo obchodu se žádá, by zrušile nedělní donášky dopisů do obchodů, krumě do- pisů expresních. Nyní vyšle se deputace ke místo- držitelství, by zavedlo celodenní nedělní klid. Řečník zabývá se sobotní schůzí sociální demokratů, kteří zaujali odmítavé slanovisko proti akci, prováděné za účelem dobrovolného neděiního klidu, tvrdíce, že jest to doprošován a k tomu, že se nesnižl. Soeiální demokraté pozvali si v sobotu do schůze dra. Elibogena který odpíral všem poslancům strany svobodo myslné, i všech ostatních stran českých a ně- meckých, dobrou vůli k provedení požadavku nedělního klidu a jedině posl. Karbusovi aspon ponechal, že snad dobrou vůlí má, ale že ji v klubu poslanců svobodomyslných naprost uplatniti nemůže. Třeba se diviti, kam dal účastníci schůze rozum, když se slovy těmit projevovali souhlas. Pomocnictvo jest hrdo na svou stavovskou čest, kterou dovede si však samo hájiti a ne potřebuje k tomu dra. Ellbogna. (Výborně Potřebují-li toho sociální demokratě, české ob- chodnictvo toho nepotřebuje (Výborně ! Potlesk. a musilo by považovatí za zadávání své cti kdyby v příčině nedělního klidu hrozilo násilím k čemuž nikdy nedojde. (Pochvala a pollesk).
Karbus strana svoboda
12 article
České pomocnictvo dovede hájiti svou čes samo, jak to dosud dovedlo. (Výborně ! Po- tlesk) Pan Hašourek, zástupce soukroméh úřadnictva poukazuje na zmatek, jenž jeví se u úřadů v příčině nedělního klidu, čehož uvád četné doklady. Namítáli se proti němu, že by živnosti poklesly a že by utrpěla národní zá možnost, třeba jen poukázati na Anglii a Ameriku. V Anglii zaveden jest již od 17 stolelí. a Požadavek nedělního klidu ozývá se nejen z řad pomoenictva a soukromého úřadnictva. nýbrž jeho oprávněnost vyslovena i zástupe vlád na mezinárodním kongresu v Paříži r. 1889 a v příčině jeho svolán k popudu německého eísaře kongres do Berlína, jehož zúčastnili se i zásjupei Rakouska. Řečník zevrubně uvádí, co o nedělním klidu stanoví se v rakouském zákonodárství a jak ne stejně se to v jednotlivých zemích praktikuje kdežto dolnorakouské místodržitelství zavedlo o 15. června v letních mésících úplný nedělní klid vylučuje se z něho v Čechách 50% soukroméh úřadnictva, což jest důkazem, že u pražského místodržitelství nemůže se soukromé úřadnictv těšiti nejvyšší možné blahovůli. Jaká konfuse v provádění zákona o neděl ním klidu zavládla, nasvědčuje nejlépe okolnost že na př. zákon zapovídá v závodech v neděl práce techiníků, ale administrativní úřadnictv může v nich seděti do 12. hod. polední.
Hašourek Anglie Amerika Paříž Berlín Rakousko Čechy
13 article
Změny, které navrhují se v nové osnově zákonu o nedělním klidu, nestučí. V daláím stěžuje si řečnik na prováděn dohledu na dodržování nedělního klidu orgány dozorčími, které nevšímají si, že v kanceláříc zavřených závodů pracuje se v neděli do 12 hod. polední (Hlasy: A od 6. hod. ráno 1) a že v připadech, v nichž byly na to upozorněny přicházř policejní strážník a hlásí chefu závodu Spolek neb beseda ta vás udala, že se u vás pracuje děle nežli dovoleno. Chef závodu pátrá pak, kdo z jeho úřadnietva jest členem tohoto spolku. V Libni na podobné oznámení přišel do závodu strážník, ale na poukaz, že nezachovává se nedělní klid, dostal od chefa závodu odpo- věď: »Dejte mi pokoj, v Praze to není, a já to také nebudu dělati.« Hojtmanství v Karlíně poslalo pak záležitost tuto jednotě soukromých úřadníků zpět, by se o ní vyjádřila a této ne- zbylo nežli poslati ji místodržitelství se žádostí. by poučilo podřizené orgány, jak mají se v věci této zachovati. Vládní předlohou navrhovaný nedělní klic nedostačuje a musí se žádati i tam, kde ho dosud není a dnli se tak musí nejen u parla- mentních sdružení nepatrných, jakým na př jest sociálně-demokratické, nýbrž i u těch, která rozhodují. (Výborně !) Proto jest nepochopitelno když sociální demokraté v otázce nedělníh klidu na sdružení tato útočí. (Souhlas.)
Libeň Praha Karlín
14 article
Stanovisko soeiální demokracie vůbec nen správné, ani upřímné. (Souhlas.) Sociální demo kraté vytýkají, že v provolání žádá se dobro volný nedělní klid a že začíná slovy: »Vaše Blahorodí« a v dubnu r. 1900 sociálně-demo kratický spolek obchodního pomocnictva pode psal stejné provolání. Nesnášelivost, kterou pro- jevují vůči poslancům jiného tábora, zaráži (Souhlas a potlesk.) Řečník končí appellem p společné akci. (Výborně ! Potlesk.) Pan Panýrek navrh resolujci: »Účastníci veřejné schůze, konané dne 19. května 1901 su Štajgrů« vyslovuje nejhlubs politování nad tím, že navzdor všestrann uznávané potřebě zavedení celodenního celo- ročního úplného klidu nedělního, tento nen ještě proveden a že lím obchodní pomoeni ctvo a soukromé úřadnictvo vyloučeno z po žitku, který všemu dělnictvu jest zaručen.
Panýrek
15 article
Shromáždění žádá vládu a zákonodárné sbory, aby konečně vyhověly jednomyslnému přání všech obeliodních pomoeníků a sou kromých úřadniků. Resoluce schválena jednohlasně. a o i l e Pan posl. dr. Lad. Dvolřá k, ujav se slova, praví, že dlouho již nebyl přítomen schůzi která by působila tak milým způsobem. Ob řečníci mluvili věcně a průběh schůze byl dů stojný, což jest nejspolehlivějším, aby sprave dlivé věci, o kterou se jedná, zajistil se zdán (Výborně!) Z jednání lze viděti, že v čele akce jsou mužové nikoliv fráse, nýbrž práce, kteří střízli vým zrakem divají se na poměry a mají odvahu aby řekli své přesvědčení a požadavky pomoe nd nietva energieky hájili. Řečník přeje si, by chefové rozhodlis o nedělním klidu dříve, nežli' budou k tomu donuceni zákonem, a lituje, že požavadek po mocnictva nenalezl všestranného souhlasu, ze jmena u firem, klerým by zavedení nedělníh klidu naprosto neuškodilo. Povinností chefů jest, by v pomocnictv neviděli jenom stroje, slly, které platí a kter mohou využitkovati, nýbrž, by jednali s ním v přátelském styku dle toho, jaký má hospo- dářský význam a sílu. Chefové musí hleděti by si získali zájmu zaměstmaných, aby viděl v nich chefa závodu, na jehož prospěchu maj zájem.
doktor Lada
16 article
Nedojde-li k dobrovolné dohodě, nezbude nežli domáhati se nedélníhe klidu zákonem, ale nebude prospěšno spokojiti se s rámcovým zá konem říšským; spiše se doporučuje, aby ne dělní klid upravil se pomocí zákonodárstv zemského. Nesmí se tu zapomenouti na okolnost že, kdyby zemským vládám záleželo na tom fedrovati sočiální pokrok a požadavky pomoe nictva, má vláda dosti prostředků, aby velm vážným a velmi důrazným způsobem podpo rovala jeho požadavky u zaměstnavatel (Souhlas.) Vláda má živnostenské instruktory kteří mlchají se i do politiky a pronášejí o n sré náhledy a kteří měli by tudíž dosti času zjednávati požadavkům pomoenietva ochoty u zaměstnavatelů. Řečník prohlašuje jmenem výkonného vý boru národní strany svobodomyslné, že bude nejen v tomto sboru, ale i v klubu poslaneů zemských a říšských tlumočiti všechny tužby které vyslecht. (Výborně! Potlesk.) Splnění požadavku nedělního klidu a spo lečnému postupu volá » Na zdar le (Výborně. stoq pánolodnocih Potlesk.) Posl. K Fofáč nevěří ve zdárný výsledel smírně cesly a souhlasí, aby erganisace obra cela se na všechny strany parlamentu, poněvadi hlásy zástupeů národního dělniétva a sociálnie demokratů i s hlasý mladočeských poslaneů tvoři přece jen menšinu. Proto třeba obráti se i na Němce i klerikály. Kdyby někdo řekl že otázka nedělního klidu vyřízena bude v ně kolika týdnech, mluvil by nepravdu. Sociální demokrat p. Tuče k vítá společ nou práci. (Výborněl! Potle sk.) Předseda p. Šimůnek prohlušuje,ž pomocnictvo vždy a všude nalehá, aby živno- stenské zákonodárství předáno bylo zemským sněmům a sděluje, že došly pozdravné telegra- my od odborů v Prostějově, Kutné Hoře Ústí n. Orl. Schůze skončena o 41. hod. odpol.
Posl Němec Výborněl Šimůnek Prostějov Kutná hoře
17 article Moravský sjezd pro vodni dráhy
Moravský sjezd pro vodni dráhy (Od zvl. zpřavodaje »Nár! Listů«.) Rád konstatuji zdar a plný úspěch vod ního sjezdu přerovského, který se stal vážnou manifestací českého lidu moravského v této dalekosáhlé otázce. Úspěch nepopíratelný. Nejen pro veliké účastenství — dostavilo se na 1500 osob — ale také pro způsob, jakým se neslo celé jednání jeho. Po německém sjezdu brněn- ském, který byl pouhým ohlasem německého velkoprůmyslu na Moravě, který se ani nesnaži tento svůj ráz v nejmenším zakrýti a jehož jednání mělo více méně politické pozadí, vy- stupuje jen tím Více věcnost a ná zlor o v s pravedlnost sjezdu přerovského. Upro- střed zemědělského kraje, který svými produkty soutěží s Uhry a jehož boj stane se výstavbou nových vodních dráh jen tím úpornějším, musí imponovati střízlivost úvahy a spravedlivé o ceňování potřeb osťatních tříd výrobních. Ovšem: žádá se důrazně o tpravu řeky Moravy a ostatních toků, alev celém shromáždění neozval se ani je- diný hlas proti obmýšleným prů- plavům a vývody p. posl. Choce, který se snažil býti ještě agrárnějším než sami země- dělci, setkaly se s rozhodným odporem. Rolnictvo hájí své potřcby, ale che poďporovatř i snahy průmyslu obehodu, podporovati je nezištně vzhledem k pokroku celěho národa. To byl dojem, který si odnesl každý z přerovského sjezdu. Sjezd konán v elegantním a prostranném divadelním sále přerovské záložny. Hlediště gálerie byly přeplněny; hlava na hlavě a při tom napjatá pozornost k celému jednání. Ke sjezdu dostavili se vedle zástupců všech vůkol ních měst a obef zemský hejtman moravský hr. Felix Veťřer z Lilře, místodržitel hr Žerotín, posl. dr. J. Žaček, V. K ulp Jan Rozkošný, Jos. Svozil, dr. V. Pe- tek, dr. Ot. bar. Prazák, J. Sýkol ra, Jos, Pavlřda, P. Stojan, J. V. ° P dorný. J. Výkolukal, J. Vycko d l
Choc Veťřer doktor Rozkošná Jos Svozil Otakar Prazák J Sýkol Pavlřda J Výkolukal Morava Upro Uhry Lilra Žerotín Jos Vycko d
18 article
kr. J. Podbrdský, B. Kancnýř,J Kelbl, Reichstätter, dr. Šílený, k Richter, K. Bubela, Přikryl, M ar tínek, Stanel a Choc, rektor česk brněnské techniky Zahradník, zástupce mi nisterstva orby dv. r. Popp, zástupce minist obchodu komisař dr. Latka atd. Za napjaté pozornosti zahájil po druhé ho dině odpolední jednání sjezdové předseda če ského odboru rady zemědělské posl. J. R oz košný. Vyložil stručně důvody a příčiny, pro se dostalo jednání o vodních drahách v popřed situace. Předloha investiční, kterou se dostával jižním zemím tak nesčetných výhod, nutila po- slance severních zemí, aby naléhali na konečné provádění přání a tužeb národů, jež zastupují Ve stavbě vodních dráh a úpravě řek zřeli tito zástupci nejvhodnější ekvivalent. Po dosti dlou liém naléhání a donucování přistoupila vláda k návrhům těmto. Průplav dunajsko -oderský stojí tu na místě prvém, ježtou jest nejzralejší. Na to nastiňuje řečník stručně projektované dráhy dle vládní předlohy. Dle této by ovšem přání lidu moravského, který trpí více než každý jiný ne upravenými řekami, nebylo úplně splněno. Na- léhůno tedy poslanci českými, aby současně se stavbou průplavů bylo přikročeno i k regula- elm řek.odekl Po dlouhém vyjednávání svolila vláda, že 2 250 mill. kor. vládníosnovou o vodních drá hách žádaných má býti 75 mill. kor. vyhraženo regulacim a zároveň že má býti zvýšen státn přispěvek do melioračního fondu, Jednak proto, uby dána byla lidu přesná a spolehlivá infor mace o celé věci, jednak, aby jeho. přání byl seznáno, svolán tento sjezd.
B Kancnýř Kelbl Reichstätter Richter K Bubela Přikryl Stanel Choc Popp doktor Latka M ar
19 article
Na to vítá za pollesku poslance, zemského hejtmana, místodržitole, zástupce ministeria ostatní representanty měsí, obcí, korporací ald a prohlašuje sjezdl za zahájený. K návrhu posl. dra. Perka zvolení : čest- ným předsedou hr. Jar. Thun, řídí elim předsedou posl. J. Roz košn mistopřed siedou starosta města Přeror p. Fr. Tropper, zapli sovatejli pp. dr- Rliedl a Ad. K řl íž. Na to přikročeno k pořadu sjezdovému. Vrchní zemský stavební rada pan A nt Hanamann promluvil o významu vod- ních cest se zřetelem na průpla dunajsko-oderský a odbočky jeko Vyložil ve své velice instruktivné a odborne cenné přednášce význam a historii vodních drá v zemích evropských, jich nezměrný dosah ná rodobospodářský a kulfurní.
Thun Ada
20 article
Doplňuje přednášku svoji velice pečlivými plány a diagramy, vyložil kanalisační způsoby. jich zařízení technické a způsob plavby. Ra- kousko vlastně kanálů nemá. Za Marie Terezie vystavěn prvý a poslední. Za to v sousedníek Uhrách již od doby jich osamostatnění neutu chaly myšlenky kanalisační, které poslední dobou vyrostly na veliký projekt povážského kanálu — spojení Rěky se Štětínem vední dráhou. Jest i na nás, abychom se chopíli díla a nedali se zase předstihnouti Uhry. Co se speciálně pro- jektovaných kanálů rakouských týče, mysleny jsou s nosností lodí o 600 t. a má u nich po- užito býti k zvedání nakloněných rovin. Ry- chlost dopravní bude činiti as 3 km. za 1 hod., tedy na vzdálenost 150 km., vči- taje to i zastávku u plavidel a nakloněných rovin, 541 hod. Vezmeme-li za základ denní jízdu 515 hodin, bude trvati jízda z Bohumína do Vídně 6g dne. Trvání coloroční jízdý na dunajsko-oderském kanálu odhaduje řečník na 240 dnů. Bude tedy lze dopraviti při 15ho- dinné denní plavbě a průměrné denní jízdě 3 lodí 3,600.000 tun, při 24hodinné denní plavb 5,700.000 t. Z toho patrno, že průplav postač úplně potřebám dopravním. Rozměr průplav bude tak upraven, aby mohly dvě lodi o nos nosti 600 t. pohodlně vedle sehe plouti. Na t vykládá řečník podrobně směr ostatních vodníc dráb.
Marie Terezia Rěky Uhry Štětín Bohumín Vídeň km
21 article
Dopravní sazby bude nutno tak upraviti. aby se investovaný kapitál zúročil a umořoval, ale i. za těchto předpokladů odhaduje řečník sazebn poplatky nových průplavů pro první třídu dopravní (obilí, mouku atd.) na 1.16 kr., druhou (uhlí, dříví odpadky atd.) na 0.86 kr. a třetí (písek, kámen cihly, hnojíva atd.) na 0.66 kr. tedy polovinu doprav- ních sazeb severní dráhy. Průplavům možno předpo- vídati skvělou budoucnost. Průmysl i obchod jich potřebují a každý zajisté jest přesvědčen, že po jieh výstavbě průmyslový a obchodní ruch jen stoupne Na to probírá řočník obšírně a důkladně stav meli- oračníchaprací na Moravě a zdůrazňuje potřebu jieh rychlého dokončení. Za všeobocného potlesku eu končí. Dalšímu řečníku p. řed. Janu Ada m e ov z Přerova připadl úkol vyložiti, jak by byle lze využiti vodních dráh na prospěch moravského lidu. Zhostil se ho velice čestně Moravský lid nemůže se stavěti proti dunajsko oder skému kanálu. Již proto ne, že by Morava byl v značné nevýhodě oproti Čechám, protože by tyto měly ve svých splavných řekách levné dopravní cesty, kdežto by Morava byla odkázána na železnice.
Jan Ada Morava Přerov Čechy kr
22 article
Posuzujeme-li význam vodních dráh, nutn si uvědomiti tři hlavní zásady. Vodní dráhy hodí se předně pro dopravu t. z v. hrom ad ného zboží, na Moravě tedy speciálně cukr, ječmen a ovoce, které jsou předmětem země dělského vývozu moravského. V tom směru ne bude asi nikoho, kdo by důležitost vodních dráh popíral. I rolnictvo musí hledati levné cesty do pravní. Jest pravda, že se ozvaly ojediněl hlasy proti projektovaným průplavům. Řečník vykládá zjev tento napodobovae horečkou naší, s jakou, nehledíce k různým po- měrům a důvodům přijímáme německá hesla. Průplavy jsou ovšem branou. do země — ale podobnou branou jest každá železnice, ba každá silnice, a co na jedné straně zdánlivě škodí, může býti vyváženo četnými prospěchy po stránee druhé. Tu nutno počitati, zda prospěch převa- žuje či škoda. Sesílení moravského vývozu cu- kerního, ječmenného a ovocného má nepopíra- telně větší váhu, než jaká by mohla vzniknouti škoda z dovozu uherského obíll. Moravský rolník má spíše zájem n pachtování své vývozní schopnost nežli na zvýšení cen chlebovin. Za druhé nutno uvážiti, že doprava po vodě jest o 3 až 50 proc. levnější než po želez niei. To má značný význam pro průmysl obchiod a tedy i pro průmysl zeměděřský (sla a cukr). Rozdíl ceny cukru v místech morav- ských a Ústí n. Lab. činí as 80 kr., t. j. onen obnos, který nutno platiti za dopravu cukru z Moravy do Ústí. Vystaví-li se vodní dráhy.
Morava Ústí
23 article
zlevní se doprava tato, cena cukru v místech moravských důsledně stoupne — zajisté i ku prospěchu našeho rolnictva. Ještě více padá věe tato na váhu u ječmene. V severoamerických státech vyvstává moravskému ječmenu nebez- pečný soupeř. Chceme-li si zachovati německé trhy — a právě na nich dovoz amerického ječ- mene neobyčejně stoupl — pak nám v tom pomáhati může jen laciná doprava vodní. o významu ječmene pro zemědělskou produkei netřeba se zmiňovati. Třetím závažným momen- tem jest konečně ten, že vozba na prů plavech vyhražena soukromé pod- nikavostiocntasu nV tomio směru otevírá se nám tedy pol neobsáhlé činnosti a působnosti. Bude tedy nutuo aby moravský lid v čas uvažoval, aby dostal do svýcho rukou dopravu na nových drá- hácho Ale nejen dopravu: i se stavbou bo- děnic musí s počiti ; zakládati do pravn společnosti, překladiště budovati, organisovati se v s polečenstva skl a- dištní, zmocniti se expedice — zkrátk státi se pánem na nových vodních drahách.
24 article
K tomu ovšem třeba v prvé řadě důkladného ddborného v zdělání. Morava má řadu dobrých odborných škol — využijme jich. V zá- věru své řeči ukazuje na úkoly »Moravského říčního a průplavního spolku«, který si vzal za úkol ve čtyřech směrech nové hospodářské hnutí podporovati i ve směru technickém, statistickém, agitačním a finašením. Vývody řečníkovy pro- vázeny častým souhlasem a odměněny dlouho trvajícím potleskem. s Zemský inženýr p. J. Horák vyložil n to velice účinným a případným způsobem hi- storii pokusů o regulaci řeky Morav a doložil přesvěděujícími dů vody nutnost reguhace moravských ř ek Regulace řek má pro zemědělstvo význam v prvé řadě. Stav moravských řek jest trapným doku- mentem nevšímavosti vlád. Ročně zatapí 120.000 ha debré půdy. Ale nejen z povodní plyne se- slabování zemědělské výroby i — a to zvláště — z trvalého zhoršování půdy, které jest jich důsledkem. Na to líčí řečník drastickým způso- bem, jak neústupností Uher ničeny projekty na úpravu Moravy, jak dobrá vůlo zomského vý- boru a sněmu troskotala o uherskou umíněnost, celou tu skutečně trapnou historii navrhova- ných a soustavně zavrhovaných regulačních plánů Moravy.
J Horák Morava Uhry ha
25 article
Otázka jest dnes akutnější než kdy jindy. Kdyby šlo o splavnění Moravy, dala bys snadno řešiti. Nový průplav má však jíti podé Moravy a nebude-li její regulace provedena nyní, kdy vláda dává penize, nedojde na ni po v- stavbě průplavů vůbec. Řečník vyslovuje s proti prospektu na svádění vod mezi pobřež ními hrázemi a navrhuje pro nunc alespoň od- stranění stavidel mezi Kroměříží a Rohatci. Vylíčiv postup meliorací moravských a nedosta- tečnost finančníchšprostředků, k účelu tomu vě- novaných, končí za hlučného potlesku. Na to navržena p. drem. Šilený m po stručném úvodu tato resoluce Sjezd českého lidu na Moravě v Přerově dne 19. května 1901 konaný, vyslechnuv od- borně znalce o národohospodářském významu projektovaných vodních cest, o nutných regu- lacích moravských řek, jakož i otázkách melio- račních, tlumočí svoje přání těmito požadavky: 1. Úprava řek moravských a zvláště Moravy jest tak palčívou a nalehavou, že sjezd pokládá za svou povinnost e. k. vládu co nej- důtklivěji žádati, aby potřebná ujednání, poku se řeky Moravy týká, s vládou uherskou v nej- kratší době provedla a s ůpravo řekmoravských a předně s úpravuu řeky Moravy předevsím započa la. 2. Sjezd žádá neméně důrazně, aby c.k vláda na meliorační práce na Moravě co nejvýdatnější a nejůčinnější podpory povohl a tím provádění praci melioračních umožnila urychlila. 3. Předlohy o stavbě vodních dráh a ze- jmena dunajsko-oderského kanálu vítají ce. žádáme, aby byly také zemským sněmů ku poradě a schválení předlo- ži eny. 4. Buďtež učiněna opatření, aby v ýrob ky tuzemské byly pomocí cel a po- platků průplavových chráně n před dovozem výrobků cizozemských. (Potlesk).
Morava Kroměříž Rohatec Přerov
26 article
Posl. Reichstätter navrhuje k reso- luci dodatek, aby při zadávání průplavných praci byl brán zřetel na domácí živ nostnietvo a dělnictvo a aby pracovní poměr tohoto předem zákonně byl upraven. (Souhlas a potlesk). P. Šilinger navrhuje tento dodatek: Poplatky na vodních cestách buďtež přiměřeny nákladu zařizovacímu a provozovacímu tak, aby se roční splátky a výlohy hradily příjmy z vod- ních cest. Následkem řeči p. Starošttík a, který patrně sledoval méně pozorně čtent resoluce který s velikým pathosem žádal, aby se na r- gulaci řeky Moravy a ostatních toků moravských položil v resoluci v prvé řadě zvláštní důraz, rozpředla se dosti dlouhá a vlastně bezpřed- mětná debata. Pana posl. Choce svedly akeenty p. St- roštíka k agrárnickým náběhům, které nekončily zrovna šťástně. Poméry moravské jsou jiné nežli Čech. V Čechách se průmysl a zemědělství vy- rovnává. Na Moravě má převahu zemědělství. A tu se řečník obává, že při průplavové stavbě zase nedojde na regulaci řeky Moravy. Řekne se, že nebylo na ni peněz. K myšlénce průplav sáhla rákouská vláda proto, že ji k tomu do- hnal maďarský tisk a maďarská vláda. A zájmy Uher jestě nejsou souběžny se zájmy našeho ze- mědělstva. Slárosta města Kroměřiže dr. Pištěcký žádá, aby mlěsita, ležicí v poblíží ka- nálu, byla s ním spojena, ježto jen tak se jim dostane plně jeho výhod. O Kroměří jde zde v prvé řadě. Navrhuje dodatek k reso- luci, aby toto spojení dotčených měst s průpla- vem bylo vládou umožněno. Posl. dr. Šilený zdůrazňuje, že i české po- selstvo i navržená resoluce jsou v prvé řad pro úpravu řek. Ale my nesmíme si tajiti, ž naše zemědělstvo jest nuceno chápati
Posl P Šilinger Choc Stanislav Uher doktor Pištěcký Šilený Morava Čechy