3
masthead
20 května 1901
5
article
pro svoji nezávislost atd. Pakli se proti nim
takovýmto způsobem počíná, jsou advokáti nu
ceni s napjetím všech sil pracovati k uhájen
svých oxistencí. Vzhledem k těmto okolnostem
výbor komory dne 2. května resignoval. Teď se
nejedná o to, aby se vyjednávalo s vládou o ta-
rifu. Ministr spravedlnosti k interpellaci před
sedy volného sdružení ve sněmovně sice odvětil
že se s tarifem nostotožňuje a že se komor advo
kátních otáže. To pohnulo výbor vídeňské advo
kátní komory k tomu, že vzal odpověď na vě
domí a resignaci vzal zpět. Některé komory
však nepozbyly odpovědí ministrovou nedůvěru
a jest to zejmena komora v Praze a ve Št.
Hradci. (Souhlas.) Tyto komory stálým delegátům
advokátních komor daly díreklivu, aby prohlá-
sili, že odpověď ministrova nedává náležité
zadostiučinění. Zástupcové některých komor však
prosadili resoluci, která akci zavedenou značně
seslabuje. V resoluci praví se, že odpovědí mini-
strovou byla odstraněná překážka, která se sta-
věla v cestu vyjednávání s ministrem spravedl-
nosti. Stáli delegáti shleďávají však, že tím ni-
kterak nejsou odstraněny důvody hlubokého
spravedlivého rozčilení stavu advokátního, poně
vadž tajné výnosy dosud nebyly odvolány
V nejbližších dnech bude se konati porada stá-
lých delegátů se zástupcem ministerstva spravedl-
nosti. Jedná se o odstranění nejkřiklavějšího
zla, k čemuž solidarita komor je velenutná
Výbor komory setrvává na tom, aby resignace
jeho byla přijata. (Hlučný souhlas.)
Praha
Hradec
6
article
Po té podával zprávu německý advoká
p. dr. Stein, který poukázal na počínání o
borného chéfa dra. Kleina, jenž jest mocnějším
než sám (ministr. Tento vysoký hodnosta za-
vedl soudní inspektoráty a odvislost advokátů
od soudeň. Řečník poukázal dále na bíďné ma-
teriální postavení advokátů, které nastalo ze-
jmena zavedením nového civilního řádu. Vše
co se dalo advokátům urvali, vzalo se, ale za-
stupování chudých se jim ponechalo. (Souhlas.)
Zástupce sdružení německých advokátů, dr
ryt. Görner z Děčina, odůvodňoval resoluci.
při jejíž čtení shromáždění dávalo často na
jevo nespokojenost a rozhořčení proti odbornému
chěfu dru. Kleinovi.
V resoluci praví se, že valná hromad
bere s uznáním na vědomí resignaci výboru ze
dne 2. května. Vzala dále s povděkem na vě-
domí prohlášení ministra v odpovědi na inter-
pellaci, že chce zavěsti vyjednávání se zástupe
komor. Vzhledem k tomu však, že po léta pro-
vádí se nepřátelství proti stavu advokátnímu,
má záruku, že soustavnému podrývání stavu
bude učiněna přílrž, pouze v tom, když bude
odvolán tajný výnos o tarifu, jakož i všechny
ostatní výnosy proti advokálům čelící. Doku
vyjednávání stálého komitétu delegátů nebude
mit uspokojivý výsledek, dotud valná hromada
nemůže vykonati nové volby výboru komory.
Valná hromada vyslovuje ptání, abyl i ostatn
komory v říši k tomuto postupu se připojily.
Ku konci resoluce byly vysloveny díky volnému
sdružení advokátů ve sněmovně za hájení zäjme
stavu advokátního.
doktor
Stein
Klein
Görner
Děčin
sdružený německý advokát
výbor komora
7
article
Pan dr. Langkramer vyslovil přání, aby
veškeré komory jednaly solidárně. Spolek če
ských advokátů po obšírné debatě usnesl se na
resoluci, která jest totožná s resolucí práve
přednešenou a jest důležito, aby přijata byla
jednohlasně. Řečník uvádí, že nynl správa
justiční vydává výnosy, které jsou ve zřejmém
odporu s ustanoveními zákona. Vídeňská, ko
mora, která dosud byla v čele obranné akce
tentokráte nás zklamala. U nás však jsou jine
poměry než ve Vídni a naše komora nemus
napodobiti pochybení jiných. (Souhlas.)
Pan dr. Novotný uvedí, že advokáti ne
činně k tomu přihliželi, jak stav systematický
upadal, až teprve nyní se vzchopili, Jest nejvyšs
čas prohlásiti: až potud a ne dále ! Řečník čin
výtky advokátům, kteří jsou zároveň poslanci
že se po léla stavu svého nezastali, někteří do
konce ani nečili důležité předlohy. Aulorit
stavu upadá. Soudům byl dán opravdový při-
kaz, aby v jistých připadech intervenci advokáta
nepřipustily. Justiční správa ví, že si advokát
dá vše líbít a pokračuje na jeho zníčení
Ve výborech advokátních komor zasedají starší
pánové, kteří zažilí lepší časy, ale neznají, jaké
téžké boje musí mladý advokáť podniknouti
Resoluce boji se uvěsti jmeno odborného chef
Kleina, vydavatele tajných výnosů, kterými vhán
advokáty v řady proletariátu.
Rozpravy zůčastnili se dále pp. dr. Alt
Hrdlička, dr. Lingg, dr. Seidl (
Jindř. Hradce), dr. Meissner (Ném. Brod),
dr. Bendiener, dr. Morstadt (z Kutně
Hory) a dr. Musil (z Rakovníka). Resoluce
byla přijata s vynecháním slova »s povděkem-
čímž schůze skončena.
doktor
Langkramer
Novotná
Klein
Alt Hrdlička
Lingg
Seidl
Jindřichův
Meissner
Ný
Bendiener
Morstadt
Musil
Vídeň
Hradec
Brod
Rakovník
advokátní komora
8
article
Nedělní klid.
Nedělní klid.
Všechny pražské i předměstské spolky ob
chodních příručích a soukromých úřadníků, hlá-
sících se k programu národnímu, vyslaly včera
své zástupce na schůzi, manifestující za ne-
dělní kliď v obchodech a kancelářích, jež
svolána byla na 11 h. dop. do sálu »u Štajgrů«.
Zastoupeny na ní byly hojným počtem člene
Českoslovanská obchodnická beseda, Zemská
jednota soukromých úřadníků, Hromada pomoe-
nická Pražského gremia, Hromada pomocnick
při Novém gremiu v Praze, hromady pomoe
nické pří obchodních gremifch na Král Vino
hradech, v Karlině, v Žižkově a na Smíchově
Spolek bankovních úřadníků v Praže a Spolel
českoslovanských knihkupeckých účetních.
Za výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné dostavil se posl. dr. Ladislav Dvořák
později přišel také národ. soc. posl. K lofáč
Schůzi zahájil p. Panýrek sdélenfm
že se má na ní podati přehled o tom, co všem
spolky a pomocnickými hromadami podniknuto
za účelem dosažení nedělního klidu. Současně
koná se schůze německá se stejným programem
a podobné schůze jsou i po venkově a svolány
budou i na příští neděli.
K návrhu p. Šulce zvolen předsedou
schůze p. Šimůnek, místopředsedou pan
Landa a zapisovatelem p. Kolch.
Předseda p. Šimůnek praví, že schůze
nemá býti debatní. Důležitost a potřeba neděl
ního klidu uznána již celou veřejností, jež po
někud humanně smýšlí se zaměstnanými. Že
dosud nebyl zaveden zákonem, zavinila též těžko
pádnost videňského parlementu. Z příčiny t
Karlin
doktor
Dvořák
Panýrek
Šulc
Šimůnek
Landa
Kol
Praha
Žižkov
Smíchov
národní strana svoboda
9
article
se také všechny spolky shodly, by aspoň dobro-
volnými lúmluvami doeflilo se v otázce úlevy
v přesvědčení, že touto etapovou cestou donut
příslušné kruhy, by nedělní klid zavedly záko
nem. Dnešní schůzi svolaly všechny spolky
pomocnické i soukromých úřadníků, které pro
hlašují nedělní klid za svůj generální poža-
davek.
Pan Panýrek promluvil o pracích, jež
byly v otázce nedělního klidu dosud vy-
konány. Poukázal k dlouhé době domáhání s
nedělního klidu, jehož jest třeba k zotavení po
týdenní práci všemu obchodnímu pomocnictvu
i soukromým úřadníkům a že nezbylo, nežl
uchopiti se v příčině jeho svépomoci. Jelikož
není zákona, závisí nedělní klid jen na dobre
vůli jednotlivců. Doeflí-li se dobrovolné zaví-
rání obchodních a kuncelářských místností, do
nutí se povolané kruhy, by zavedly jej záko-
nem. Dosud podařilo se zavésti její v obcho-
dech se stuhami a hedbávím a v některých
obchodech železářských, s technickými potre
bami, ve velkoobchodech se zbožím koloniálním
peřím a lihem, a v některých závodech kon
fekčních; některé druhy obchodů zavířají svě
závody o své újmě, jako papírníci a nakla
datelé.
Panýrek
10
article
Výsledky mohly býti lepší, avšak narazile
se na některé majitele závodů, eskteři neděln
klid odepřeli. Jsou to obchodníci, kteří neděl
ního prodeje nejméně potřebují, na př. firmy
Waldek a Wagner, Wohanka, V. J. Rott, MI.z
Kodiček (Hlasy: »Sociální demokrat!«).
Místy opřeli se nedělnímu klidu i úřadníci
tak na příklad na Smichově prohlásil jeden
z nich, že nedělního klidu, poskytnutého dobro-
volně, nechce, že vyčká až bude úzákoněn
Byl to předák sociální demokracie na Smíchově
Strasser. (Různé hlasy.)
Někteří chéfové namítali: »odběratelé by
řekli, že dríve všem jejich požadavkům jsme
vyhověli, ale nyní, když jsme zbohatli, že v ne-
děli obehod zavíráme,« jiní vymlouvali se n
mnohem větší daně.
Obchodní pomocnictvo se usneslo, podat
žádost za zavedení nedělního klidu ministerstvu
vnitra, pracovní jeho radě, ministerstvům spra
vedlnosti a obchodu.
ani
Waldek
Wagner
Wohanka
V J Rott
Strasser
Smíchov
Kodiček
11
article
Ministerstvo obchodu se žádá, by zrušile
nedělní donášky dopisů do obchodů, krumě do-
pisů expresních. Nyní vyšle se deputace ke místo-
držitelství, by zavedlo celodenní nedělní klid.
Řečník zabývá se sobotní schůzí sociální
demokratů, kteří zaujali odmítavé slanovisko
proti akci, prováděné za účelem dobrovolného
neděiního klidu, tvrdíce, že jest to doprošován
a k tomu, že se nesnižl. Soeiální demokraté
pozvali si v sobotu do schůze dra. Elibogena
který odpíral všem poslancům strany svobodo
myslné, i všech ostatních stran českých a ně-
meckých, dobrou vůli k provedení požadavku
nedělního klidu a jedině posl. Karbusovi aspon
ponechal, že snad dobrou vůlí má, ale že ji
v klubu poslanců svobodomyslných naprost
uplatniti nemůže. Třeba se diviti, kam dal
účastníci schůze rozum, když se slovy těmit
projevovali souhlas.
Pomocnictvo jest hrdo na svou stavovskou
čest, kterou dovede si však samo hájiti a ne
potřebuje k tomu dra. Ellbogna. (Výborně
Potřebují-li toho sociální demokratě, české ob-
chodnictvo toho nepotřebuje (Výborně ! Potlesk.
a musilo by považovatí za zadávání své cti
kdyby v příčině nedělního klidu hrozilo násilím
k čemuž nikdy nedojde. (Pochvala a pollesk).
Karbus
strana svoboda
12
article
České pomocnictvo dovede hájiti svou čes
samo, jak to dosud dovedlo. (Výborně ! Po-
tlesk)
Pan Hašourek, zástupce soukroméh
úřadnictva poukazuje na zmatek, jenž jeví se
u úřadů v příčině nedělního klidu, čehož uvád
četné doklady. Namítáli se proti němu, že by
živnosti poklesly a že by utrpěla národní zá
možnost, třeba jen poukázati na Anglii a
Ameriku. V Anglii zaveden jest již od 17
stolelí.
a Požadavek nedělního klidu ozývá se nejen
z řad pomoenictva a soukromého úřadnictva.
nýbrž jeho oprávněnost vyslovena i zástupe
vlád na mezinárodním kongresu v Paříži r. 1889
a v příčině jeho svolán k popudu německého
eísaře kongres do Berlína, jehož zúčastnili se
i zásjupei Rakouska.
Řečník zevrubně uvádí, co o nedělním klidu
stanoví se v rakouském zákonodárství a jak ne
stejně se to v jednotlivých zemích praktikuje
kdežto dolnorakouské místodržitelství zavedlo o
15. června v letních mésících úplný nedělní klid
vylučuje se z něho v Čechách 50% soukroméh
úřadnictva, což jest důkazem, že u pražského
místodržitelství nemůže se soukromé úřadnictv
těšiti nejvyšší možné blahovůli.
Jaká konfuse v provádění zákona o neděl
ním klidu zavládla, nasvědčuje nejlépe okolnost
že na př. zákon zapovídá v závodech v neděl
práce techiníků, ale administrativní úřadnictv
může v nich seděti do 12. hod. polední.
Hašourek
Anglie
Amerika
Paříž
Berlín
Rakousko
Čechy
13
article
Změny, které navrhují se v nové osnově
zákonu o nedělním klidu, nestučí.
V daláím stěžuje si řečnik na prováděn
dohledu na dodržování nedělního klidu orgány
dozorčími, které nevšímají si, že v kanceláříc
zavřených závodů pracuje se v neděli do 12
hod. polední (Hlasy: A od 6. hod. ráno 1) a že
v připadech, v nichž byly na to upozorněny
přicházř policejní strážník a hlásí chefu závodu
Spolek neb beseda ta vás udala, že se u vás
pracuje děle nežli dovoleno. Chef závodu pátrá
pak, kdo z jeho úřadnietva jest členem tohoto
spolku.
V Libni na podobné oznámení přišel do
závodu strážník, ale na poukaz, že nezachovává
se nedělní klid, dostal od chefa závodu odpo-
věď: »Dejte mi pokoj, v Praze to není, a já
to také nebudu dělati.« Hojtmanství v Karlíně
poslalo pak záležitost tuto jednotě soukromých
úřadníků zpět, by se o ní vyjádřila a této ne-
zbylo nežli poslati ji místodržitelství se žádostí.
by poučilo podřizené orgány, jak mají se v
věci této zachovati.
Vládní předlohou navrhovaný nedělní klic
nedostačuje a musí se žádati i tam, kde ho
dosud není a dnli se tak musí nejen u parla-
mentních sdružení nepatrných, jakým na př
jest sociálně-demokratické, nýbrž i u těch, která
rozhodují. (Výborně !) Proto jest nepochopitelno
když sociální demokraté v otázce nedělníh
klidu na sdružení tato útočí. (Souhlas.)
Libeň
Praha
Karlín
14
article
Stanovisko soeiální demokracie vůbec nen
správné, ani upřímné. (Souhlas.) Sociální demo
kraté vytýkají, že v provolání žádá se dobro
volný nedělní klid a že začíná slovy: »Vaše
Blahorodí« a v dubnu r. 1900 sociálně-demo
kratický spolek obchodního pomocnictva pode
psal stejné provolání. Nesnášelivost, kterou pro-
jevují vůči poslancům jiného tábora, zaráži
(Souhlas a potlesk.) Řečník končí appellem p
společné akci. (Výborně ! Potlesk.)
Pan Panýrek navrh
resolujci:
»Účastníci veřejné schůze, konané dne 19.
května 1901 su Štajgrů« vyslovuje nejhlubs
politování nad tím, že navzdor všestrann
uznávané potřebě zavedení celodenního celo-
ročního úplného klidu nedělního, tento nen
ještě proveden a že lím obchodní pomoeni
ctvo a soukromé úřadnictvo vyloučeno z po
žitku, který všemu dělnictvu jest zaručen.
Panýrek
15
article
Shromáždění žádá vládu a zákonodárné
sbory, aby konečně vyhověly jednomyslnému
přání všech obeliodních pomoeníků a sou
kromých úřadniků.
Resoluce schválena jednohlasně. a o i l e
Pan posl. dr. Lad. Dvolřá k, ujav se
slova, praví, že dlouho již nebyl přítomen schůzi
která by působila tak milým způsobem. Ob
řečníci mluvili věcně a průběh schůze byl dů
stojný, což jest nejspolehlivějším, aby sprave
dlivé věci, o kterou se jedná, zajistil se zdán
(Výborně!)
Z jednání lze viděti, že v čele akce jsou
mužové nikoliv fráse, nýbrž práce, kteří střízli
vým zrakem divají se na poměry a mají odvahu
aby řekli své přesvědčení a požadavky pomoe
nd
nietva energieky hájili.
Řečník přeje si, by chefové rozhodlis
o nedělním klidu dříve, nežli' budou k tomu
donuceni zákonem, a lituje, že požavadek po
mocnictva nenalezl všestranného souhlasu, ze
jmena u firem, klerým by zavedení nedělníh
klidu naprosto neuškodilo.
Povinností chefů jest, by v pomocnictv
neviděli jenom stroje, slly, které platí a kter
mohou využitkovati, nýbrž, by jednali s ním
v přátelském styku dle toho, jaký má hospo-
dářský význam a sílu. Chefové musí hleděti
by si získali zájmu zaměstmaných, aby viděl
v nich chefa závodu, na jehož prospěchu maj
zájem.
doktor
Lada
16
article
Nedojde-li k dobrovolné dohodě, nezbude
nežli domáhati se nedélníhe klidu zákonem, ale
nebude prospěšno spokojiti se s rámcovým zá
konem říšským; spiše se doporučuje, aby ne
dělní klid upravil se pomocí zákonodárstv
zemského. Nesmí se tu zapomenouti na okolnost
že, kdyby zemským vládám záleželo na tom
fedrovati sočiální pokrok a požadavky pomoe
nictva, má vláda dosti prostředků, aby velm
vážným a velmi důrazným způsobem podpo
rovala jeho požadavky u zaměstnavatel
(Souhlas.) Vláda má živnostenské instruktory
kteří mlchají se i do politiky a pronášejí o n
sré náhledy a kteří měli by tudíž dosti času
zjednávati požadavkům pomoenietva ochoty u
zaměstnavatelů.
Řečník prohlašuje jmenem výkonného vý
boru národní strany svobodomyslné, že bude
nejen v tomto sboru, ale i v klubu poslaneů
zemských a říšských tlumočiti všechny tužby
které vyslecht. (Výborně! Potlesk.)
Splnění požadavku nedělního klidu a spo
lečnému postupu volá » Na zdar le (Výborně.
stoq pánolodnocih
Potlesk.)
Posl. K Fofáč nevěří ve zdárný výsledel
smírně cesly a souhlasí, aby erganisace obra
cela se na všechny strany parlamentu, poněvadi
hlásy zástupeů národního dělniétva a sociálnie
demokratů i s hlasý mladočeských poslaneů
tvoři přece jen menšinu. Proto třeba obráti
se i na Němce i klerikály. Kdyby někdo řekl
že otázka nedělního klidu vyřízena bude v ně
kolika týdnech, mluvil by nepravdu.
Sociální demokrat p. Tuče k vítá společ
nou práci. (Výborněl! Potle sk.)
Předseda p. Šimůnek prohlušuje,ž
pomocnictvo vždy a všude nalehá, aby živno-
stenské zákonodárství předáno bylo zemským
sněmům a sděluje, že došly pozdravné telegra-
my od odborů v Prostějově, Kutné Hoře
Ústí n. Orl.
Schůze skončena o 41. hod. odpol.
Posl
Němec
Výborněl
Šimůnek
Prostějov
Kutná hoře
17
article
Moravský sjezd pro vodni dráhy
Moravský sjezd pro vodni dráhy
(Od zvl. zpřavodaje »Nár! Listů«.)
Rád konstatuji zdar a plný úspěch vod
ního sjezdu přerovského, který se stal vážnou
manifestací českého lidu moravského v této
dalekosáhlé otázce. Úspěch nepopíratelný. Nejen
pro veliké účastenství — dostavilo se na 1500
osob — ale také pro způsob, jakým se neslo
celé jednání jeho. Po německém sjezdu brněn-
ském, který byl pouhým ohlasem německého
velkoprůmyslu na Moravě, který se ani nesnaži
tento svůj ráz v nejmenším zakrýti a jehož
jednání mělo více méně politické pozadí, vy-
stupuje jen tím Více věcnost a ná zlor o v
s pravedlnost sjezdu přerovského. Upro-
střed zemědělského kraje, který svými produkty
soutěží s Uhry a jehož boj stane se výstavbou
nových vodních dráh jen tím úpornějším, musí
imponovati střízlivost úvahy a spravedlivé
o ceňování potřeb osťatních tříd
výrobních. Ovšem: žádá se důrazně o
tpravu řeky Moravy a ostatních toků, alev
celém shromáždění neozval se ani je-
diný hlas proti obmýšleným prů-
plavům a vývody p. posl. Choce, který se
snažil býti ještě agrárnějším než sami země-
dělci, setkaly se s rozhodným odporem.
Rolnictvo hájí své potřcby, ale che
poďporovatř i snahy průmyslu
obehodu, podporovati je nezištně vzhledem
k pokroku celěho národa. To byl dojem,
který si odnesl každý z přerovského sjezdu.
Sjezd konán v elegantním a prostranném
divadelním sále přerovské záložny. Hlediště
gálerie byly přeplněny; hlava na hlavě a při
tom napjatá pozornost k celému jednání. Ke
sjezdu dostavili se vedle zástupců všech vůkol
ních měst a obef zemský hejtman moravský hr.
Felix Veťřer z Lilře, místodržitel hr
Žerotín, posl. dr. J. Žaček, V. K ulp
Jan Rozkošný, Jos. Svozil, dr. V. Pe-
tek, dr. Ot. bar. Prazák, J. Sýkol ra,
Jos, Pavlřda, P. Stojan, J. V. ° P
dorný. J. Výkolukal, J. Vycko d l
Choc
Veťřer
doktor
Rozkošná
Jos
Svozil
Otakar
Prazák
J Sýkol
Pavlřda
J Výkolukal
Morava
Upro
Uhry
Lilra
Žerotín
Jos
Vycko d
18
article
kr. J. Podbrdský, B. Kancnýř,J
Kelbl, Reichstätter, dr. Šílený, k
Richter, K. Bubela, Přikryl, M ar
tínek, Stanel a Choc, rektor česk
brněnské techniky Zahradník, zástupce mi
nisterstva orby dv. r. Popp, zástupce minist
obchodu komisař dr. Latka atd.
Za napjaté pozornosti zahájil po druhé ho
dině odpolední jednání sjezdové předseda če
ského odboru rady zemědělské posl. J. R oz
košný. Vyložil stručně důvody a příčiny, pro
se dostalo jednání o vodních drahách v popřed
situace. Předloha investiční, kterou se dostával
jižním zemím tak nesčetných výhod, nutila po-
slance severních zemí, aby naléhali na konečné
provádění přání a tužeb národů, jež zastupují
Ve stavbě vodních dráh a úpravě řek zřeli tito
zástupci nejvhodnější ekvivalent. Po dosti dlou
liém naléhání a donucování přistoupila vláda k
návrhům těmto. Průplav dunajsko -oderský stojí
tu na místě prvém, ježtou jest nejzralejší. Na to
nastiňuje řečník stručně projektované dráhy dle
vládní předlohy. Dle této by ovšem přání lidu
moravského, který trpí více než každý jiný ne
upravenými řekami, nebylo úplně splněno. Na-
léhůno tedy poslanci českými, aby současně se
stavbou průplavů bylo přikročeno i k regula-
elm řek.odekl
Po dlouhém vyjednávání svolila vláda, že
2 250 mill. kor. vládníosnovou o vodních drá
hách žádaných má býti 75 mill. kor. vyhraženo
regulacim a zároveň že má býti zvýšen státn
přispěvek do melioračního fondu, Jednak proto,
uby dána byla lidu přesná a spolehlivá infor
mace o celé věci, jednak, aby jeho. přání byl
seznáno, svolán tento sjezd.
B Kancnýř
Kelbl
Reichstätter
Richter
K Bubela
Přikryl
Stanel
Choc
Popp
doktor
Latka
M ar
19
article
Na to vítá za pollesku poslance, zemského
hejtmana, místodržitole, zástupce ministeria
ostatní representanty měsí, obcí, korporací ald
a prohlašuje sjezdl za zahájený.
K návrhu posl. dra. Perka zvolení : čest-
ným předsedou hr. Jar. Thun, řídí
elim předsedou posl. J. Roz košn
mistopřed siedou starosta města Přeror
p. Fr. Tropper, zapli sovatejli pp. dr-
Rliedl a Ad. K řl íž.
Na to přikročeno k pořadu sjezdovému.
Vrchní zemský stavební rada pan A nt
Hanamann promluvil o významu vod-
ních cest se zřetelem na průpla
dunajsko-oderský a odbočky jeko
Vyložil ve své velice instruktivné a odborne
cenné přednášce význam a historii vodních drá
v zemích evropských, jich nezměrný dosah ná
rodobospodářský a kulfurní.
Thun
Ada
20
article
Doplňuje přednášku svoji velice pečlivými
plány a diagramy, vyložil kanalisační způsoby.
jich zařízení technické a způsob plavby. Ra-
kousko vlastně kanálů nemá. Za Marie Terezie
vystavěn prvý a poslední. Za to v sousedníek
Uhrách již od doby jich osamostatnění neutu
chaly myšlenky kanalisační, které poslední dobou
vyrostly na veliký projekt povážského kanálu —
spojení Rěky se Štětínem vední dráhou. Jest
i na nás, abychom se chopíli díla a nedali se
zase předstihnouti Uhry. Co se speciálně pro-
jektovaných kanálů rakouských týče, mysleny
jsou s nosností lodí o 600 t. a má u nich po-
užito býti k zvedání nakloněných rovin. Ry-
chlost dopravní bude činiti as 3 km.
za 1 hod., tedy na vzdálenost 150 km., vči-
taje to i zastávku u plavidel a nakloněných
rovin, 541 hod. Vezmeme-li za základ denní
jízdu 515 hodin, bude trvati jízda z Bohumína
do Vídně 6g dne. Trvání coloroční jízdý na
dunajsko-oderském kanálu odhaduje řečník na
240 dnů. Bude tedy lze dopraviti při 15ho-
dinné denní plavbě a průměrné denní jízdě 3
lodí 3,600.000 tun, při 24hodinné denní plavb
5,700.000 t. Z toho patrno, že průplav postač
úplně potřebám dopravním. Rozměr průplav
bude tak upraven, aby mohly dvě lodi o nos
nosti 600 t. pohodlně vedle sehe plouti. Na t
vykládá řečník podrobně směr ostatních vodníc
dráb.
Marie Terezia
Rěky
Uhry
Štětín
Bohumín
Vídeň
km
21
article
Dopravní sazby bude nutno tak upraviti.
aby se investovaný kapitál zúročil a umořoval, ale
i. za těchto předpokladů odhaduje řečník sazebn
poplatky nových průplavů pro první třídu dopravní
(obilí, mouku atd.) na 1.16 kr., druhou (uhlí, dříví
odpadky atd.) na 0.86 kr. a třetí (písek, kámen
cihly, hnojíva atd.) na 0.66 kr. tedy polovinu doprav-
ních sazeb severní dráhy. Průplavům možno předpo-
vídati skvělou budoucnost. Průmysl i obchod jich
potřebují a každý zajisté jest přesvědčen, že po jieh
výstavbě průmyslový a obchodní ruch jen stoupne
Na to probírá řočník obšírně a důkladně stav meli-
oračníchaprací na Moravě a zdůrazňuje potřebu
jieh rychlého dokončení. Za všeobocného potlesku
eu
končí.
Dalšímu řečníku p. řed. Janu Ada m e ov
z Přerova připadl úkol vyložiti, jak by byle
lze využiti vodních dráh na prospěch
moravského lidu. Zhostil se ho velice čestně
Moravský lid nemůže se stavěti proti dunajsko oder
skému kanálu. Již proto ne, že by Morava byl
v značné nevýhodě oproti Čechám, protože by tyto
měly ve svých splavných řekách levné dopravní
cesty, kdežto by Morava byla odkázána na železnice.
Jan Ada
Morava
Přerov
Čechy
kr
22
article
Posuzujeme-li význam vodních dráh, nutn
si uvědomiti tři hlavní zásady. Vodní dráhy hodí
se předně pro dopravu t. z v. hrom ad
ného zboží, na Moravě tedy speciálně cukr,
ječmen a ovoce, které jsou předmětem země
dělského vývozu moravského. V tom směru ne
bude asi nikoho, kdo by důležitost vodních dráh
popíral.
I rolnictvo musí hledati levné cesty do
pravní. Jest pravda, že se ozvaly ojediněl
hlasy proti projektovaným průplavům.
Řečník vykládá zjev tento napodobovae
horečkou naší, s jakou, nehledíce k různým po-
měrům a důvodům přijímáme německá hesla.
Průplavy jsou ovšem branou. do země — ale
podobnou branou jest každá železnice, ba každá
silnice, a co na jedné straně zdánlivě škodí,
může býti vyváženo četnými prospěchy po stránee
druhé. Tu nutno počitati, zda prospěch převa-
žuje či škoda. Sesílení moravského vývozu cu-
kerního, ječmenného a ovocného má nepopíra-
telně větší váhu, než jaká by mohla vzniknouti
škoda z dovozu uherského obíll.
Moravský rolník má spíše zájem n
pachtování své vývozní schopnost
nežli na zvýšení cen chlebovin. Za druhé nutno
uvážiti, že doprava po vodě jest o 3
až 50 proc. levnější než po želez
niei. To má značný význam pro průmysl
obchiod a tedy i pro průmysl zeměděřský (sla
a cukr). Rozdíl ceny cukru v místech morav-
ských a Ústí n. Lab. činí as 80 kr., t. j.
onen obnos, který nutno platiti za dopravu cukru
z Moravy do Ústí. Vystaví-li se vodní dráhy.
Morava
Ústí
23
article
zlevní se doprava tato, cena cukru v místech
moravských důsledně stoupne — zajisté i ku
prospěchu našeho rolnictva. Ještě více padá věe
tato na váhu u ječmene. V severoamerických
státech vyvstává moravskému ječmenu nebez-
pečný soupeř. Chceme-li si zachovati německé
trhy — a právě na nich dovoz amerického ječ-
mene neobyčejně stoupl — pak nám v tom
pomáhati může jen laciná doprava vodní. o
významu ječmene pro zemědělskou produkei
netřeba se zmiňovati. Třetím závažným momen-
tem jest konečně ten, že vozba na prů
plavech vyhražena soukromé pod-
nikavostiocntasu
nV tomio směru otevírá se nám tedy pol
neobsáhlé činnosti a působnosti. Bude tedy nutuo
aby moravský lid v čas uvažoval, aby dostal
do svýcho rukou dopravu na nových drá-
hácho Ale nejen dopravu: i se stavbou bo-
děnic musí s počiti ; zakládati do pravn
společnosti, překladiště budovati,
organisovati se v s polečenstva skl a-
dištní, zmocniti se expedice — zkrátk
státi se pánem na nových vodních drahách.
24
article
K tomu ovšem třeba v prvé řadě důkladného
ddborného v zdělání. Morava má řadu
dobrých odborných škol — využijme jich. V zá-
věru své řeči ukazuje na úkoly »Moravského
říčního a průplavního spolku«, který si vzal za
úkol ve čtyřech směrech nové hospodářské hnutí
podporovati i ve směru technickém, statistickém,
agitačním a finašením. Vývody řečníkovy pro-
vázeny častým souhlasem a odměněny dlouho
trvajícím potleskem.
s Zemský inženýr p. J. Horák vyložil n
to velice účinným a případným způsobem hi-
storii pokusů o regulaci řeky Morav
a doložil přesvěděujícími dů vody
nutnost reguhace moravských ř ek
Regulace řek má pro zemědělstvo význam v prvé
řadě. Stav moravských řek jest trapným doku-
mentem nevšímavosti vlád. Ročně zatapí 120.000
ha debré půdy. Ale nejen z povodní plyne se-
slabování zemědělské výroby i — a to zvláště
— z trvalého zhoršování půdy, které jest jich
důsledkem. Na to líčí řečník drastickým způso-
bem, jak neústupností Uher ničeny projekty na
úpravu Moravy, jak dobrá vůlo zomského vý-
boru a sněmu troskotala o uherskou umíněnost,
celou tu skutečně trapnou historii navrhova-
ných a soustavně zavrhovaných regulačních plánů
Moravy.
J Horák
Morava
Uhry
ha
25
article
Otázka jest dnes akutnější než kdy jindy.
Kdyby šlo o splavnění Moravy, dala bys
snadno řešiti. Nový průplav má však jíti podé
Moravy a nebude-li její regulace provedena nyní,
kdy vláda dává penize, nedojde na ni po v-
stavbě průplavů vůbec. Řečník vyslovuje s
proti prospektu na svádění vod mezi pobřež
ními hrázemi a navrhuje pro nunc alespoň od-
stranění stavidel mezi Kroměříží a Rohatci.
Vylíčiv postup meliorací moravských a nedosta-
tečnost finančníchšprostředků, k účelu tomu vě-
novaných, končí za hlučného potlesku.
Na to navržena p. drem. Šilený m po
stručném úvodu tato resoluce
Sjezd českého lidu na Moravě v Přerově
dne 19. května 1901 konaný, vyslechnuv od-
borně znalce o národohospodářském významu
projektovaných vodních cest, o nutných regu-
lacích moravských řek, jakož i otázkách melio-
račních, tlumočí svoje přání těmito požadavky:
1. Úprava řek moravských a zvláště
Moravy jest tak palčívou a nalehavou, že sjezd
pokládá za svou povinnost e. k. vládu co nej-
důtklivěji žádati, aby potřebná ujednání, poku
se řeky Moravy týká, s vládou uherskou v nej-
kratší době provedla a s ůpravo
řekmoravských a předně s úpravuu
řeky Moravy předevsím započa la.
2. Sjezd žádá neméně důrazně, aby c.k
vláda na meliorační práce na Moravě
co nejvýdatnější a nejůčinnější podpory povohl
a tím provádění praci melioračních umožnila
urychlila.
3. Předlohy o stavbě vodních dráh a ze-
jmena dunajsko-oderského kanálu vítají ce.
žádáme, aby byly také zemským sněmů
ku poradě a schválení předlo-
ži eny.
4. Buďtež učiněna opatření, aby v ýrob ky
tuzemské byly pomocí cel a po-
platků průplavových chráně n
před dovozem výrobků cizozemských. (Potlesk).
Morava
Kroměříž
Rohatec
Přerov
26
article
Posl. Reichstätter navrhuje k reso-
luci dodatek, aby při zadávání průplavných
praci byl brán zřetel na domácí živ
nostnietvo a dělnictvo a aby pracovní
poměr tohoto předem zákonně byl upraven.
(Souhlas a potlesk).
P. Šilinger navrhuje tento dodatek:
Poplatky na vodních cestách buďtež přiměřeny
nákladu zařizovacímu a provozovacímu tak, aby
se roční splátky a výlohy hradily příjmy z vod-
ních cest.
Následkem řeči p. Starošttík a, který
patrně sledoval méně pozorně čtent resoluce
který s velikým pathosem žádal, aby se na r-
gulaci řeky Moravy a ostatních toků moravských
položil v resoluci v prvé řadě zvláštní důraz,
rozpředla se dosti dlouhá a vlastně bezpřed-
mětná debata.
Pana posl. Choce svedly akeenty p. St-
roštíka k agrárnickým náběhům, které nekončily
zrovna šťástně. Poméry moravské jsou jiné nežli
Čech. V Čechách se průmysl a zemědělství vy-
rovnává. Na Moravě má převahu zemědělství. A
tu se řečník obává, že při průplavové stavbě
zase nedojde na regulaci řeky Moravy. Řekne
se, že nebylo na ni peněz. K myšlénce průplav
sáhla rákouská vláda proto, že ji k tomu do-
hnal maďarský tisk a maďarská vláda. A zájmy
Uher jestě nejsou souběžny se zájmy našeho ze-
mědělstva.
Slárosta města Kroměřiže dr. Pištěcký
žádá, aby mlěsita, ležicí v poblíží ka-
nálu, byla s ním spojena, ježto jen tak
se jim dostane plně jeho výhod. O Kroměří
jde zde v prvé řadě. Navrhuje dodatek k reso-
luci, aby toto spojení dotčených měst s průpla-
vem bylo vládou umožněno.
Posl. dr. Šilený zdůrazňuje, že i české po-
selstvo i navržená resoluce jsou v prvé řad
pro úpravu řek. Ale my nesmíme si tajiti, ž
naše zemědělstvo jest nuceno chápati
Posl
P Šilinger
Choc
Stanislav
Uher
doktor
Pištěcký
Šilený
Morava
Čechy