Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek II. června. 1909.

Praha

3

Číslo 159.

4 article

Na ranni a večerní listy předpláci se V Praze v administracii na měsic. . . . . . na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškout na měsle. na čtvrt leta . . . . 7 K s2h ve filiálkách: na měslo. . . . . . 2 K 80h Poštoui a měsic. na čtvrt ieta ! . . . K h s dvoji zásilkou K 80k na měslc- na čtvrt lota . . . . 11 k e

Praha

5 title

NILI

6 article

ecermi aní.

7 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za sh večerní . . . . za 4 h Ve ňliálkách na venkově ranni dislo . . . . . . . l večurní. . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově napředl. Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházaji se táž ředakce, tiskárna a sxpedlce Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.

8 article

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Jednací program poslanecké sněmovny. Z Vídně, 11. června. Poslanec ká sněmovna zasedatí bude dnes, zejtra i v pondělí — takové jest roz- hodnutí konference předsedů klubovních. Po- drobný referát o ní sdělujeme na místě jiném. Odbudou se napřed pilně návrhy po- slance dra- Konstantina Levii- ckého, kterými se vyzývá váda, aby učinila, čeho třeba, by se zabránilo por u šován jazykové rovnoprávnosti soudy haličskými na škodu jazyka ru stnského. Potom dojde na pilný návrh dra Adolfa Stránského v aféře Stürgkh —Bertl. Jsou kromě toho přichystány j eště dva pilné návrhy: Breiterův ve příčině vyplncení 60 mil. K jako náhrady Tu recku bez předcházejícího souhlasu parla mentu a delegací a Kalinův ve příčině ústavy pro Bosnu a Hercegovinu. Tento pilný návrh byl změněn a zní nynl stručně takto: »Vláda se vyzývá, aby neprodlen předložila poslanecké sněmovně osnovu projektované ústavy bo- sensko-hercegovské, aby sněmovna mohla se přesvědčiti, že zajišťují se zájmy, které jsou společny těmto zemím a monarchii, že staly se ony kautely, které musí býti žádány se zřetelem na závazky obou států a monarchie, dané § 3. zákona ze dne 22. února r. 1888 že zaručuje se po každé stránee svobodný vývoj a skutečně ústavn svoboda obyvatelstva bosensko- bereegovského.« Změny slaly se proti původnímu znění ná vrhu toho, aby přijetí pilnosti a merita s umožnjlo také stranám vládním. Kdy s pilný návrh tento bude projedná- vati, není ještě stanoveno, možno že teprve až po rozpočt u.

Konstantinos Stránský Stürgkh Bertl Kalinův Vídeň Bosna a Hercegovina poslanecký sněmovna ká sněmovna

9 article

Baron Bienerth hrozí poslancům — odročením sněmovny, ale zbytečně. Z Vídně, 11. června. Po sněmovně trou sily se pověsti, že bar. Bienerth op vyhrožuje. Pravil prý, že, nebudou-li vše- chny pilně návrhy vyřízeny dnes nebo zejtra, nebo budou-li podány ještě jiné nové, bude říšská rada císařským rozhodnutím odročen a rozpočet pak aktivován na druhou polovinu t. r. § 14. Nevíme, zdali jsou všechny tyto po věsti opodstatněny. Jsou však na všechen způ sob předčasné, neboť sněmovna má času dosti aby do lhůty vládou stanovené, t. j. 25. t. m. zkráceným řízením řádný rozpočet na r. 1909 vyřídila. Okázalý projev německým poslancům Hockovi a Oinerovi. Z Vídně, 11. června. O 12. hodině polední dostavila se do velkého sloupoví parlamentního paláce šedesátičlenná deputa ce spolků Německé svobodomysln strany v IX. okrese vídeňském, Svobodomy- slně-sociálního spolku ve II. okrese vídeňském a Německého demokratického spolku pro Vídeň Mluvči těchto tří jednot vyslovili díky po- slancům svob. p. Hockovi a dru Ofnerovi za mužné a důsledné je- jich si počínání v záležitost uherské banky agrární pro Bosnua Hercegovinu. Mezi poslanci jmenovanými a de- putací vyměněny řeči, které způsobily v této dvoraně obromný rozruch. Demise ministra dra. Žáčka. Z Vídně, 11. června. Ministr dr. Žáček měl včera po průvodu Božího Tela, kterého se

Baron Bienerth Hocek Oiner Ofner Žáček Vídeň Svobodom sociální spolek v II spolek pro Vídeň Bosnua Hercegovina boží Tela

10 article

zúčastnili všichni členové kabinetu, celo- hodinnou rozmluvu s minister- ským předsedou bar. Biener them, jemuž vyložil postavení své, jak způšobeno bylo jeho votem proti návrhu dra. Šu- steršiče. Ministr trval na své žádosti za propu- štěnou a vyslovil ochotů panovníkovi vyložiti situaci, v jaké se naléza poselstv české na říšské radě. Ministerský před- seda bar. Bienerth zejira odpoledne podá panovníkovi žádost dra. Žáč ka Na způsobu, jakým rozhodne moenář o ní, zá- viseti bude, zdali dr. Žáček ještě zúčastní se mi- nisterské rady, která svolána na zejtra 5. hodinu odpolední. Dnes se ministr dr. Žáček v parla- mentní budově sice objevil, ale na ministerskou lavici neusedl, poněvadž se nachází ve statu demissionis. Ze Slovanské jednoty. Z Vídně, 11. června. O polednách sešla se za předsednictví posl. Udržala „Slovanská jednota“ ke schůzi. Vyslovila souhlas s pilným návrhem posl. dra. Strán- ského. Jednalo se pak o taktickém postupu stran ve „Slovanské jednotě“ sloučených oproti rozpočtu. Rokování nebylo skončeno a bude v něm pokračováno v úterý. Z konference klubovních předsedů poslanecké sněmovny.

Biener Šu Bienerth doktor Žáček Udržal Vídeň poslanecký sněmovna

11 article

Z Vídně, 11. června. (K. k.) V dnešní kon ferenci předsedů bylo usneseno konati dnes, v sobotu, v pondělí a v úterý dlouhé schůze, aby podané pilné návrhy byly projednány a skončeno prvé čtení finančních předloh, takže by ve středu mohla býti zahá- jena debata o rozpočtu. O zkráce- ném řizení při těto debatě byly učiněny růz- né návrhy. Návrh posl. dra, Luegra na pro- vedení jediné debaty potkal se s odporem Jiho- slovanů a sociálních demokratů. Předseda dr. Pattai činí návrh provestiocelém roz- počtu generální i speciální de- batu, při čemž by mu bylo zůstaveno, aby po skončené speciální debatě dal o každé kapitole zvlášť a v případě, že by některá položka byla vyňata, také o této položce zvlášť hlasovati. Posl. Udržal prohlásíl, že jeho strana ne- zaujala dosud stanovisko k této otázce. Soci- ální demokratě práli si speciál n debatu o každé kapitole. Naproti tomu bylo vytčeno, že by při takovémto postupu roz- počel nemohl býti vyřízen v čase, k terý by posledně ustanoven předsedo ministerstva do 25. t. m. Předseda dr. Pattai poukázal k tomu. že jest možno, že budou podány nové piln návrhy a tím jednání o rozpočtu bude pře- rušeno. Zůstavil předsedům stran, ocholných ku práci, na vůli, zdali chtějí rozpočet podat jako pilný návrh. Naproti tomu bylo namitnuto, že sněmovna má svoji vůli dokázati tím, že rozpočet vyřídí řádnou cestou jako předmět jednacího pořadu. Z Vídně, 11. června. V dnešní konferenet zástupců stran projednání rozpočtu konané zá- stupcové „Slovanské jednoty“ ne- učinili projevu žádného stran sve taktiky. Pouze dr. Korošec protestoval proti jedné debatě o celém rozpočtu a posl. Udržal se ku protestu tomu připojil.

doktor Pattai Posl Udržal Korošec Vídeň

12 article Němečli důstojníci do Pešti

Němečli důstojníci do Pešti Z Vídně, 11. června. (K k.) »Korespon- dence Wilhelmova« oznamuje: V příštím týdnu přijedou za cesty prince Jindřicha do Vídně a Pešti četní němečti důstojníci budou svými rakousko uherskými soudruhy po- hostinně uvíláni. Značný počet důstojníků do- stane rozkaz, aby německé soudruhy v obou posádkách provázeli za jejich pobytu a ukázali jim památnosti, aby jim pokud možno nejvice

Wilhelmův Jindřich Pešť Vídeň Korespon

13 article

zpřijemnili pobyt. 15. června má býti na po- čest německých důstojníků uspo- řádána hostina u sborového ve- litele, generála pěchoty Versbacha z Hada- naru. Také pomýšlí se na návštévu dvorní opery. Uherská krise. Z Vídně, 11. června. Zpráva, že hrabě KhuenHédervárý sem byl povolán k audienci, se ukázala bezpodstatnou. Byl zde pouze aby zúčastnil se průvodu Božího těla. (?) Veče o 6. hodině vrátil se zase do Pešti. Z Pešti, 11. června. »A Nap« oznamuje, že císař žádá od strany neodvislosti, aby ne- jen provedlavolebníreformu, nýbrž také zvýšení ročního kontingent nováčkůj Z Pešti, 11. června. (K. k.) „Pester Llovd píše: Jeho Veličenstvo přenechal rozhodnutí konle- renci strany neodvislých, která se má konati v nej- bližší době. Ti, kdož stále ještě nevzdali se naděje že se do té doby pódaří Justhově skupině nalézti ně- jaký způsob pro další úřadování kabinetu Wekerlova bez nového pověřování, po- chybují současně, zdali konference strany dá souhla k takovému rozřešení. „Az Ujszak“ píše: Provedení Košu- tova plánu jest vyloučeno. Košut nen na místě, kde situace vyžaduje prozí- sre ravého muže. „Budapest“ konstatuje, že ve straně neod- vislých jest úplná shoda-co do zásad. V nazírání n velké otázky, týkající se přímo kritické situace, nen rozporu. Také o taktice bude docíleno shody.

Versbach KhuenHédervárý Pester Justhův Ujszak Koša Košut Vídeň Pešť Budapest

14 article

„Pester Journal“ praví: Nedá se popřít hluboký dojem králova po selství, který byl vyvolán rozhodností jeho stanoviska. „Budapesti Hirlap“ považuje za nepopl ratelré, že nastává revoluce ve straně neodvislých. List projevuje pak mínění, že z rozhodného hlasování ve straně neodvislých vysloví se převážná většina pro stánovisko Košutovo Apponyiovo. „Pesti Naplo“ konslatuje, že se strana ne- odvislých oetla v kriši, v níž nevede jí už ndl žádný vůdce. Také „Alkothmany“ prohlašuje, že krise strany neodvislých silně vystupuje v popředí. Národ zajisté zapamatuje si dobře muže, jichz le- slem je zabezpečiti si předev ším mo c. Z Pešti, 11. června. (Uh. tel. kor. kane.) O 1e hod. dopol. scšel se výkonný výbor stra ny neodvislých za předsednictví ministra obchodu Košuta. Do schůze dostavily se tytéž osoby, jako včera, Výtržnost při dostizích. Z Terstu, 11. června. (K. k.) Včerejšího posled- ního dne koňských dostihů v Montebellu u Terstu došlo za dostihů o cenu Monte Carla k bouřli- vým demonstracím, poněvadž favorit „Epise kuser“, jak se proslýchá, pro zranění na noze do- běhl poslední. Velká část obecenstva, hlučíc a pí skajíc, zaplavila závodní dráhu a žádala za spílání pořadatelům, aby totalisateur jim vrátil peníze. Jízd- ní policie zakročila a vyklidila dráhu. Ježto hlo- mozivé prolesty neustávaly, nemohl býti proveden další pořad

Pest Napnout Košut Pešť Terst Montebell Monte Carlo Budapest Hirlap Košutův Apponyiův

15 article

Velevyslanec hr. Berchtold z Petrohradu do Londýna. Z Berlina, 11. června. »Vossische Zlg. ohlašuje, že rakouský velevyslane v Petrohradě hr. Berchtold co ne- vidět odstoupl. Měl za konfliktu rakousko- srbského sám četné nepřijemnosti s ruským dvorem a lzvolským. Hr. Berchtold byl sice za jedno v bosenské záležitosti se svým chefem bar. Aehrentbalem, ale vytýká se mu, že neprovedl vše, co mu bylo nař- zeno. Pobyt jeho v Petrohradě na- dále stal se prostě nemožným. Hr. Berchtold neodebéře se na odpočinek, nýbrž převezme rakouské velevyslanectvo v Lo- 1r Kniže Eulenburg povolán do Berlína. Z Berlína, 11. června. Povolání knížete Eulenburga do Berlína z Gastýna vysvětluje se v ten rozum, že státní zastupitelstvo nabylo o kompetentních lékařů pevné přesvědčení, že kn.

Berchtold Petrohrad Londýn Berlín Hradec Lo Gastýn Vossische Zlgie

16 article

Eulenburg může býti klidně vyslý- chán bez újmy pro svoje zdraví. Jest úmy- slem pokračovati v záři v trestním řízení proti němu a je skoncovat co nejdříve. Kn. Eulen- burg nebyl nikterak překvapen rozkazem telegra- fickým, aby Gastýn opustil a do Berlina odjel. Z Berlina, 11. června. (K. k.) Dnes ráno přibyl sem kníže Eulenburg- Spiknutí na zničení telegrafů ve Francii. Z Paříze, 11. června. (K. k.) Jak se proslýchá, byla přlčinou včeřejslch domovních prohlídek tato událost: Nedávno byly u Dole (depart. jurský) zatčeny dvě osoby právě v tom okamžiku, když chtěly u telegrafní tyče po1o2iti pumu. U jedné z nich byl nalezen do- pis, v němž se praví, že se musi něco veli- kého učiníti pro kamarády od poštv. K tomuto dopisu byl přiložen obězník, v němz byly udány prostředky, jimiž lze s úspěchem z ni- čiti telegrafni trati. Mezi osobami, u nichž byly včera vykonány domovní prohlídky, nalézají se také četní royalisté. Revolucionáři tvrdí, že vláda chce royalisty jenom proto zaplésti do této záložitosti, aby vzbudila zdání, že při- šla na stopu protirepublikánskému spik- nutí, Revolucionáři, u nichž včera byly vyko- nány domovní prohlídky, shromáždili se večer u své- ho právního zástupce a usnesli se odepříti ka- ždou odpověď, kdyby měli býti předvoláni před vyšetřujícího soudce jako obvinění nebo jako svěd- sri

Gastýn Berlín Francie

17 article

Krétská otázka, Z.Frankfnrlu n. M., 11. června. »Frankf Zigu « telegrafuje se z Caříhradu, že si tuace na Krété jest velmi vážnou Všude konají se rozsáhlé přípra vy. V krétském vojsku jest horečná činnost. Chování se Turecka bylo krětským obyvatelům výstražným signálem. Několik dní zá so- buje se již Kréta válečným mate riále m. Z Cařihradu, 11. června. Maršál ek Mahmud Šefket paša problašuje v roz- mluvách s poslanci a žurnalisty, že by k válce proti Řecku potřeboval jenom asi 100 00 mužů a ti že by se bez obtíží vzíli mohli o 2. a 3. armádního sboru. Turecké dělostřelectvo je prý daleko četnější a lepší, než artilerie řecká. Za měsle nejdéle bylo prý by turecké vojsko v Athénách a to tim spíše, ježto má Turecko následkem úpravy hranie po poslední válce řecko turecké v údolí řeky Peneja strategickou převahu. Ke hranicím ve- doucí silnice horlivě se upravují. Ve tvrzích. jež kryji vehod do zátoky solun- ské, zejměna ve tvrzi na mysu Černém Bu- runu umistují se těžká děla. Také po břežní tvrze v Dardanellách a n Bosporu se vyzbrojují.

Frankf Ziga Mahmud Šefket Turecko Kréta Cařihrad Řecko Atény Dardanelly a můj Bospor

20 article

Události marocké. Z Madridu, 10. června. (K. k.) Dle zprávy »Impareialu« z Tangeru vládne tam přesvědčení, že návrat španělského vyslanee Merry a del Val do Tangeru je ne- možným. Již list sultána Muleje Hafida králi Alfonsovi, z něhož je patrna jakási animosita mezi zástupcem sultánovým El Gebbasem Merrym del Val, bude asi stálou překážkou pro

Impareiala Alfons Madrid Tanger del Val El Gebbas Merry del Val

21 article

jeho návrat. El Gebbas dostal mimo to vlastno- ruční list sultánův, kterým mu sultán vyslovuje uznání za jeho jednání a taktnost. Tureské poselstvo v Petrohradě. Z Petěrhofu, 10. června. (P. t. a.) Ca Mikuláš přijal dnes turecké zvláštní poselstvo ve slavnostním slyšení a pozval je pak k earské tabuli. Tevfik paša dostal od něho řád Alex- andra Něvského, Dnes večer poselstvo odjede. Vojenská dopravní loď turecká se polopila. Z Calihradu, 11. června. (K. k.) Jest nepravdi- vou zpráva jistého berlinského listu, že loď pro do- pravu vojska, na níž nacházelo se 400 vojínů, potopila se u Džedahu násled- kem zločinného atentátu. Jde o tento pří- pad: Parník „Mušteri“ se 450 vojáky narazil o svatodušních sváteích na korálovu výspu 50 mil od Džendahu a po 6 dnech se po- topil. Všichni vojáci a námořníci byli však zachráněni dělovým člunem „Ka- stamuni“, Utonul toliko jeden člunař.

Mikuláš přijmout Tevfik paša Něvský Petrohrad Petěrhof Džendah Ka El Gebbas Alex

22 article

Lichá zpráva.

23 article

Ze Soluna, 11. června. (K. k.) Pověsti o po- kusu tajnéhe odvedení Abdula Hamida byly označeny ze směrodatného pramene za neodů- vodněně. Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 155.) Ve Vídní, 11. června. (Zvláštní lelef. zpr. »Nár. Listů«.) (Prudká srážka ministra práv dra. Hochenburgra s poslancem Va- silkem.) Sněmovna jest praskrovně navštívena. Řeči poslanců dra. Levického a dra. Dněstr- janského v přičině porušování jazy- kové rovnoprávnosti v Haliči na škodu Rusů jsou sledovány jenom malým hloučkem poslanců. Ministr práv dr. Hochen- bnrger počíná mluviti proti pilným návrhům Levického. Najednou slyšeti prudkou vádu mezi nim a posl. Vasilkem, ke které sběhlo se do zasedací síně hojně poslanců. Ruští poslanei vyrušuji dra. Ho- ehenburgra, který tvrdí, že se ruským stranám dodávají obsílky v jejich jazyce. Dr. Trylovský rozhořčeně hází pol- skou obsilku na pult Hochenbur- grův. Posl. Vasilko s pozdviženýma rukamnaa obličejem do ruda zbarveným křičí: »To je vláda, kterou jsme v pátek svý mi hlasy zachránili! Počkejte, mi vám ukážeme!« — Když pak dr. Hochen- burger domluvil, uhodil posl. Vasil ko pěstí na ministerskou lavici a zvola!: »Excellence, toho jsme se od vás nenadáli! Uvidite, kdo je Vasilkol Vy jste mne zkompromitovali před celým Rakouskem! Vy poznáte, kdo jest Vasilko!« — Předseda dr. Pallai: » Napo- minám pana posl. Vasilka k pokoji !« Posl. Vasilko na dra. Pattaje: »V a- silko nenl žádný kluk! Ten se nedá balamutit!« Obrácen pak k poslan- cům českým a sociálně demokratickým kři čí posl. Vasilko rozhořčeně: »Nej- lépe by bylo (ukazuje prstem na ministra práv) tomu chlapovi vytnouti pár facek.« Posl. Schachinger navrhl konec debaty. Tento návrh byl zamitnut 103 hlasy proti 95. Vládní strany byly tedy o 8 hlasů

Hamid doktor Rus Hochen Vasilko Trylovský Posl Pallai Vídeň Virginie Dněstr Halič Rakousko Napa Soluna poslanecký sněmovna

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Za Františkem Jiřím Košťálem. (Posmrtná vzpomlnka.) Smutná zpráva rozlétla se po českýeh vlastech dne 8. května t. r. z malé horské dě- dinky Skuhrova nad Bělou, tam na úpatí hon Orlických. Tam se světem se rozloučil známy a velice oblíbený povídkář a lidový spisovale P. Frant. Jiří Košťál, ve věku necelých 52 let Kdo jej znal a zprávu četl, zajisté si posteskl: »Škoda ho«. Bylť zesnulý znám pro svoji ušlechtiloua milou povahu daleko široko v celém králové- hradeckém kraji a miláčkem lidu své osady ctěn a vážen, jako dobrý kněz a obětavý český vlastenee. Frant. Jiří Košťál narodil se dne 26. října r. 1857 v městečku Solnici. Gymnasium vystu- doval v Rychnově n. Kn., studie bohoslovecká v Litoměřicích a pak v Hradci Králové. Pak stal se kooperatorem ve Skuhrově, kdež o roku 1888 působil jako farář až do konee svého živola. Již jako student projevoval své vlastenecké smýšlení a pokračoval v něm i jako bohoslovee. V Litoměřicích byl v hloučku uvědomělých Čechů-bohosloveů, kteří měli tenkráte i svůj, byt jen psaný — český časopis. A oslavovali tehda vítězství Rusů u Karsu a Plevna, ačkoli kolem germánský svět (i bohoslovci němečtí) stranil Turkům. A s Umže vřelým, vlasteneckým citem přišel Košťál i do Hradee Králové. Ačkoliv se odddával piné studiím, psal již vedle toho různá pojednání a články do »Mor. Orlice«, »Šuma- vana« a zejména do Šimáčkových »Českých Novin«. Některé z nich vzbudily pozornost na nadšeného, mladistvého literáta. Obširnější stati vydával pak později Kosťál pod pseudonynem

Košťál František Rychnův Čecho Rus Plevno Turek Umzat vřelý Mor Šum Šimáčkův Skuhrov nad Bělá Orlický Kněžná Litoměřice Hradec Králové Skuhrov Kars Hradee Králové Orlice hradecký kraj

25 article

K. L. Solnický v »Hradeckém Polabanu « »Slovanu«. Přišed do Skuhrova, místa téměř na bra- niční čáře národnostní, staral se účinlivě, aby tu byl po ruce dobrý český časopis. Horlivě se přičinil o založení »Čtenářské bosedy«, jedné z prvních na venkově rychnovském. Ačkoliv působil z počátku jako kooperaton při nemocném faráři, známém Petru Henčovi. v rozlehlé farní osadě, maje na starosti všecky povinné práce, přece zůstával i na dále lite- rárně činným. Jeho práce přinášelo, mimo již jmenované, ještě asi 30 časopisů a byl o ne mnohdy dožadován. Jako povídkář uveřejnil množství praei v různých kalendářích pro český lid a podpi- soval je jmény K. L. Solnieký, Hájský, Ha- jecký, Jaromir Horský, Bělenský, J. K. Česko horský, Fr. K. Řecký aj. Feutlletonův a různých novinářských článků napsal Košťál na sta. Z jeho spisů o sobě vyšly: »Věrný če- ledin«, »Z našich hor«, »Z dějin rodného kraje«, »Páni a horáci«, »Hluchoněmý«, »Za vpádů Bedřichových«, »Z ovzduší doby«, »Ča- sové obrázky«, »Z úsměvu hor i podhoří«, »Tri obrázky z našich hor«, »Cesty Boží«, »Pantáta Trousíl«, »Božihodové kázání«, »Od jesbičel září láska«, »Nepotřebovali kázání o křesťanské poetivosti«, »Dvojí pokání rytíře Jana Kornelia Connea«, jakož i dramatický obraz »Na zdar Matice« ze současného života (vyšlo již ve II. vydání) a mnoho jiných. Směr literárních jeho prací je vždy jasný a průzračný, povídky jeho jsou prodehnuty ja- drným, horským vzduchem a pěkně se čiou. — »Vypravuje prostě, jadrně a mile« lak posoud způsob jeho vypravování náš nezapomenutelný Svatopluk Čech. Některé jeho povídky jsou již rozebrány. Za dramatickou práci »Na zdar Matice« dostalo se mu uznání s mnohých stran. Však také ko- luje po divadlech našich českých menšin již ve

K L Polaban Henč Solnieký Česko Feutlletonův Košťál Páňa Bedřichová Čo Tri Jan Kornélius Conne Skuhrov Francie Božihodová kázání Matica

26 article

druhém vydání. — Pro vlastenecké působenína Rychnovsku a v jeho okoli byl Košťal jmeno ván dopisujícím členem Musejního spolku »Pelel« v Ryehnově n. Kn. Když roku 1881 převzal do své správy knihovnu pro lid, netušil, že timto činem za- píše se nezapomenutelně do srdeí bodrého, horského lidu. Těch 100 knižek, kdež už je — Z malé knihovničky založil Košťál velkou farní knihovnu pro lid, stále a stále doplňovanou spisy novějšími, dobrými to českými spisy.A knihovna ta ve Skuhrově a v okoli, v místech, na samě hraniční čáře rozložených, dobře zdárně působí. — Ještě dnes vidím v duchu ty zásíupy členárů, jak putovaly neděli co ne- děli k farní budově, kde nás milý povidkář půjčoval s ochotou a úsměvem na rtech různé dobré knihy a spisy beze všeho zisku a zářil radosti, vida místnost žadateli hodně přeplněnou. Možno směle říci, že Koštál z tuho svého Skuhrova v šIr i v dál rozšířil na tisíce dobrých českých knih, ušlechtilé české četby.

Košťal Rychnovsko Skuhrov muzejní spolek Pelet

27 article

Košťál byl povahy skromné, muž tiché práce. Nikde nedral se v popředí, aniž vyhle- dával jakých přednosti a netoužil po slávě a uznání! Dlouho do noci zářívalo světlo z jeho světničky, kdež sobě své skuhrovské sny, jak říkal, spřádal a cítil se při tom šťusten ! Když v říjnu r. 1907 slavil své 50 naro- zeniny, došla ho spousta blahopřejných přípisů a i různé časopisy přinesiy blahopřejné projevy. Tu eítil se Koštál ještě zdráv a svěží, leč v při- kvapivší zímě nastuzením přívodil si dlouhou bolestnou nemoc, která jej na dlouhý čas na lůžko upoutala. Na radu lékařskou odebral se pak Košťál v létě loňského roku na léčení do Luhačovic, což mu velice prospělo. Z Luhačovie navrátil se poněkud zdráv a také byla naděje, že úplně se pozdraví. — Liboval si, že bude opět psáti, a téšil se na opětné léčení v Luha- čovicích. Leč netěšil se na dlouho! Na začátkule

Koštál Luhačovice Luha

28 article

tošního roku trapná nemoc se vrátila a Koštá byl opět upoután na lože, z kterého již nepo- vstal. — Noúprosná smrt skosila tento nadějný mladý strom, do kterého jsme ješté tolik krás- ných nadějí kladli a skromný muž vydechl po trapné, dlouhotrvající nemoci dne 8. května t.r. naposledy. Chystal se vydati své spisy nové i staršt pod novým nákladem jako »Sebrané spisy«, leč nedošlo již, bohužel, k tomu a zbyly po něm pouhé, nelištěné rukopisy. Snad najde se ješl někde nakladatel, který je českému lidu za- chová? Košťál postavil si svými spisy za živa po- mník v duších svého českého lidu, o němž tak rád psával, leč tento milý lid zajistě se vyna- snaží a přispěje dle sil též na pomník trvalý, v jeho mu tak milém místé, horském Skuhrově, od něhož se nikdy ani za živa odloučiti nechtél a ještě před smrtí si přál, aby byl pochován ve své milé vísce na návrší u kostela, aby viděl na ty modravé hory, z kterýchž byl nejkrás nější své povídky vykouzlil. Budiž čest jeho památce l Jindřich Nováček.

Koštý Nováček Skuhrov

29 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Novořečtina. V Athénách založena byla z inieiativy řeckého ministra osvěty zvláštní komise k vy dání »Historické encyklopaedie ja zyka řeckého«. Cilem vědecké encyklo- paedie, která má sebrati všechen bohatý male- riál jazyka řeckého od dob antických, od zla- tého rozkvětu kultury řecké, až do nynějších fází novořečliny, jest dokázati, že jazyk řecký v průběhu dlouhé řady věků nevymřel, že by stále živý. A že i všecky změny, jimž byl vy staven, byly jenom resullátem přirozeného roz voje, jakému podléhá každý živý jazyk, Filologové novuřečií chtěji dilem tím doká- zati, že je nesprávno mluviti o staré klasické řečtině, jíž řečnil ohnivě Demosthenes a již re- citoval svoje hrdinské zpěvy Homér, jejímiž ne- pravidelnými aoristy mučí se dosud gymnasiální mládež všech národů, jako o jazyku mrtvém, neexistujícím. Chtějí dokázati živou jeho souvi- slost, nikdy ničím nepřerušenou, s nynějším ja- zykem novořeckým. Přípravy k velikému dílu vědeckému vyžádají si arci řadu let, a vydání prvního svazku projektuje se na počátek r. 1921 k 25. březnu, na kteréžto datum připadne 100. výročí řeckého povstání proti jhu tureckému, jež znamená politické znovuzrození Řecka. V polovici lelošního června zahájen bude v Petrohradě druhý všeruský sje z pracovníků vpaedagogické psycho- logii. Na programu sjezdu jako jedna z hlav- ních otázek jest rozvoj umění v ž i vo tě dltěte.

Démosthénes Atény Řecko Petrohrad

30 article

Petrohradská Akademie umělecká bude v r. 1914 slaviti 200. výroči svého zalo- žení. Již nyní činí se připravy k oslavě tohoto jubilea. Mimo jiné bude vydán velký podrobný katalog (illustrovaný) všech uměleckých děl, jež jsou majetkem Akademie a jichž počet převy- šuje již 4000. Budou tu obsaženy i stručné biografie všech umělců, i seznam všech origi- nálův i známých kopií jejich děl, roztroušených po svělě. Finský senát rozděloval dosud ročně 5000 marek na literární ceny za nejlepší dila, během roku tiskem vyšlá. Poněvadž však litera- tura finská kvalitativně i kvantitativně rok za rokem se utěšeně rozvijí, usnesla se letos ko- mise, o rozdělení cen rozhodující, že podá se- nátu návrh, aby suma tato byla zdvojná- sobena; komise odůvodnila krok svůj tím, že považuje za nedůstojné samotnéh ůčelu a významu cen, aby přilišným drobením na jednotlivce připadly částky přílil nepatrne