3
masthead
Průmysl
Příloha „Národních Lístů“ k číslu 159. ze dne 11. června 1909.
národní Lístus
6
article
Maďarská agrární banka v činnosti
Zatím co se v rakouském parlamentě kře-
stansko-sociální poslanec pan Bielohlawek na
svou německou duší zaklinal, že maďarská
agrární banka v Sarajevé ani v život nevstoupí,
a tím měně že bude kdy vykupovat ubohé kmely
bosensko-hercegovské, zahájila tato v hlavním
městě Bosny-Hfercegoviny ve vší tichosti svou
činnost dne 17. května, je tedy již téměř celý
měsíc v plné práci. Vidět z toho, jak velice se
bojí p. baron Burian a jeho věrní od p. Lanezya
až po bar. Pitnera hrozeb rakouské vlády a par-
lamentu vůbec a křesťansko-sociálních zvlášt.
Což se má také o to starat? Banka je efsařem
povolena za výslovného svolení rakouské
vlády, dle svých stanov má bosensko-hercegov.
ské kmety a mnohoprocentní dividendu na nedo
hlednou dobu v kapse; není to položení, že se
může vysmát návrhu posl. Redlicha, že nebude
kotována na rakouských bursách? Akcie maďai-
ské agrární banky mají finanční hodnotu akci
severní dráhy cís. Ferdinanda před sestátněním.
Kdo slyšel kdy, že by se tyto akcie tržily na
burse, ač by tam byly vždy vítány? Ty byly
v pevných rukou a tak je též s akciemi těto
banky.
Že na nich lpí dosti morální špíny? Bylo
to u akcií jmenované již dráhy podobné, ale ta
špína z tučných dividend nepáchne, ani jí neni
vidět na nich! Morálky kapitalismus nemá.
Maďarská agrární banka v Sarajevě si nyní
ani z toho nic nedělá, že chorvatský předák
v Bosně, náměstek starosty sarajevského, dr.
Bielohlawek
Burian
Pitner
Redlich
Ferdinand
Bosna
Sarajevo
Boseň
agrární banka
Sarajevá
7
article
Mandié, vystoupil z její správní rady, a že dle
všeho proti bance bude zaveden bez všeliké agi-
tace tichý boykot, jehož se zúčastní jak Chor-
vaté a Srbové, tak i Mohamedání. Nebude-li mit
obchod s kmety, musí se zemská správa o takový
postarat, aneb dividendu hotovými ze zemské
pokladny platit. Ale v Bosně všemohoucí geniové
druhu Kállayova a Burianova nemají potíž
o „kšefly“, dokud je v zemském držení na 2 mi-
liony ha. lesní půdy, a na ní i pod ní podkladů
za bezčetné miliony; račte jen brát: tesek ! lst
gefällig!
A kdyby se i tyto poklady vyčerpaly, což
na tom? Pp. baron Bienerth, ryt. Biliňskí za po-
moci všech německých stran (vyjma německé
sociální domokraty) a Poláků postarali se, aby
maďarská agrární banka měla nevyčerpatelnou
studnici přijmů v kapsách rakouských poplat
níků, neb zisk banky je garantován i Rakou-
skem. Pan posl. Bielohlawek pak může býti jist.
že ShyllokLanczy bude stát za každou cenu na
svém úpisu.
Co se konečně stane s bar. Burianem? Pro
takovou maličkost, jako je zaprodání celého sta-
vu národa (kmetů) v dočasné otroctví, nehnuly
rakouské rozhodující kruhy ještě nikdy ani
brvou! Jsme proto dobrou radou: 1. aby pan
bar. Burian byl jmenován doživotním ministrem
spol. financi s právem dle libosti rozehnat
rajchsrát a delegaci rakouskou; 2. aby mu po
smrti byl postaven pomník v Sarajevě naproti
„budoucímu“ pomníku Kállayovu.
J. Dragutinovié.
Srba
Kállayův
Burianův
Bienerth
Polák
Bielohlawek
Burian
J Dragutinovié
Boseň
Sarajevo
Chor
8
article
Národohospodářský rozhled po
Srbsku.
Národohospodářský rozhled po
Srbsku.
Ž balkárských cest napsal Frant Přibit.
Ze svých cest po balkánských státech naby!
jsem přesvědčení, že kralevina srhská postupuje mí-
lovými kroky k dosažení své hospodářské a průmy-
slové samoststnosti. Neblahý dřívější státní režim je
odstraněn! Velně a svobodně postupuje vývoj jal
v obchodní tak i hospodářské zdatnosti království
srbského ku platnosti, k úžasu sousedních států.
Zaklínované království srbiské jest vedle Švýcar-
ska jediný samostatný stát v Evropě, který nemá
nejmocnější oporu obchodu a vývozu — moře.
Vzdor tomulo nedostalku hledí si Srbsko pomoci tím.
že se stará, aby co možná nejvíce zdokonalilo a roz-
šiřilo své komunikační prostředky, nejmocnější č-
pitele obchodu a průmyslu. Srbsko trpělo velikou
škodu tim, že po několik let rozbáraně politické po
měry pod nešťastným režimem veškerý průmyslový
a obchodní rozmach celé čtvristoletí dusily a zdr
žovaly.
František
Švýcar
Srbsko
Evropa
9
article
Toto zameškání a chyba chce se vším úsilím na
praviti tím, že během 2—3 let doplní se hlavní sít
srbských železnic místními drahami do nejvzdále-
nějších a nejrůznějších končin celého Srbska; v cel
kové délce 840 kilometrů. Stavha těchto místníel
drah se dokončuje. Na některých místních drahách
jež spojovati budou hlavní trati, se zvlášť pilně pra
cuje a v dozírné době budou odevzdány veřejné do
pravě. Potom teprve otevrou se obchodní styky s ce-
lou evropskou železniční síti.*)
Zároveň se upravují cesty, silnice a regulují ř
ky. Ze srbských řek má pro obchod a průmysl ve
liký význam řeka Drina, která tvoří západní hranic
Srbska. Na Drině se již dnes plavba menších par
níků provádí. Regulací této řeky, která se začíná pro-
váděti, bude umožněno velkým parnikům, aby ob-
chod a průmysl srbských krajů s celou zemí s úspě-
chem v budoucnosti sprostředkovaly. Hlavní, stře-
dem země protékající řeka Morava, na jejíž rezulaei
se také pilně pracuje, bude vzhledem na blizkost
toku velké řeky Vardaru, jednou z nejdůležitějších
vodních cest na Soluň a pojítkem s Egejským mo-
řem. Je také zamýšleno, nejen řeku Moravu, al
i Vardar průplavem spojiti s velotokem Dunajem
čímž by nejkratší a nejpřímější spojení Dunaje
Egejským mořem bylo doefleno. Toto spojení mělo b
pro celý poloostrov balkánský dalekosáhlý národo-
hospodářský význam.
Srbsko je většinou pahorkovitá země. Čítá 2
pohoří, které dosahují přes 1000 metrů výšky; ně-
které z nich jsou až přes 2000 m, na př. Midzor ma
2186 m. Vzhlodem k tomuto alpskému seskupen
horstva jsou v Srbsku krajiny přírodou tak krásné
že se vyrovnají úplně opěvovaným alpským kraji-
nám středoevrouským. Jedině co schází tomuto pří-
rodnímu koloritu srbských krajin je značnější poče
Srbsko
Drina
Morava
Vardar
Soluň
Dunaj
10
article
*) Viz můj článek „Královské srbské železniceí
v „Časopisu českých úradníků zelezničních““ číslo z0
ročník V. r. 1905.
větších jezer. Za to jest však zde množství lesních
velkých potoků a říček, které dodávají krajině nejen
půvabu, ale i v době dozírné velké naděje, že s
vodních sil jejich dá vhodně a levně k založení
vytvoření elektrického průmyslu užíti. Zemní útva
Serbie odpovídá také úplně různosti plodin, které
se v zemi daří. Podnebí je velice mírně. Střední te-
plota roční obnáší+ 11.4° C v létě a v zimě —
0.4° C. což je velmi prospěšné a výhodné pro vývin
zemědělských plodin.
Srbsko jest z dávných dob jíž známě, bohatstvím
přírod nin a nerostů. Velká hojnost lesů poskytuje
Srtsku nadbytek dříví. Jako se na planinách av
údolích království srbského daří nejlepším druhům
obilí, kukuřice, ovoce a j., tak roste na svazích po-
hoří západních a jižních hranicích Serbie výtečn
víno. V Srbsku daří se všem druhům tureckého t-
báku nejlěpe; srbské ovoce, zvláště sušené švestky
pre výborncu jakost mají svělové jméno. Také srb.
ský dobytek, jak hovězí tak vepřový, má v cele
střední Evropě dobré, zvučně jméno.
Jakmile bude doplněna železniční sít. regulace
řek a upravení cest na souší, kteréžto práce jsou za
počaty a což je otázkou jen krátké doby, pak take
v brzké době bude možno bohaté poklady příro dnin
a lesů využitkovati. Tím bude možno je také do
svělového obchodu vyvážeti v mnohem větším množ-
ství, než dosud se pro nedostatek komunkací dělo
Srbsko jako mladý stát bylo od obchodníh
světa, evropského kapitálu nezaslouženě zneuzná-
vůno, jakkoliv jsou zde veškeré podmínky; lid je
dobrý a pracovitý a tudíž pracovní síla je velie
laciná.
Srbsko
Evropa
královský srbský
11
article
Království srbskému scházely dosud předpo-
klady a podnikavost kapitálu evropského rázu. Tento
poměr se však počíná lepšiti a důvěra evropských
kapitalistů je posilněna zakládáním prospěšných
výnosných podniků. (Viz na př. velké doly na měd
v Majdanpeku, v Zajčaru, cukrovar v Bělehradě a j)
Srbsko je vzhledem ke klimatické sve poloze
zemnímu útvaru a bohatství přírodních pohladů z
všech balkánských států ku prospěšnému zalozen
podniků průmyslových nejzpůsobilejší. Nedůvěraci
zích kapitalistů a podnikatelů k založení a investo-
vání kapitálů v nových podnicích čím dále tím víe
mizí, zvláště od tě doby, kdy neblahá pro celý srb
ský národ dynastie byla odstraněna.
Důvěra cizích kapitalistů v hospodářssknul sílu
Srbska je čím dále oprávněnější. Srbsko dodává n
světově tržiště velice dobré plodiny a výrobky. Vs.
tečnou pšenici, oves, kukuřici, obrovské mne žstv
ovece čerstvého i suženého, švestkových por idel
drůbež, vejce, hedvábníky, srbský dobytek, jax no-
vězí, tak i vepřový, tak i ovoce; uhlí, dříví aul. ald.
to vše se vyváží v nejlepší jakosti na svělový trh
získává Srbsku důvěru obchodního světa v produk-
tivnesti. Nejpádnější důkaz hospodářské zdatnost
jest stálé stoupání vývozu. V roce 1895 na shnnášel
vývoz plodin a výrobků ani celých 44 milicnů franko
a v roce 1907 již 8C milionů franků. Vývoz se tudí
za 10 let zdvojnásobil, což je zřejmý důkaz hospo-
dářské činnosti a zdatnosti Srbska.
Srbský vývoz v roce 1907:
v cene
Mědi . . . . . . 1,391.853 tun
2.605.. 66 f
393 943
Uhlí . . . . . . 21.885,758
Rudy. . . . . . 3.049.489,
1,691.090
Brikety . . . . . B,131.400,
243 942,
Obilí . . . . . . 199,763.115 » 27,774 150 »
Ovoce čerstvé. . . 30.449.491 »
2.492.899
15,743 616,
Sušené švesiky . . 42,648.004 »
Povidla . . . . .
Zajčar
Bělehrad
Srbsko
12
article
4,257.932 ,
13,305 682 ,
Živé drůbeže . . .
166.700 kg 141 695
Zabité drůbeže . .
79.200 kg 72.180
Masa syrového ..
4,389 119 tun 3.803.336,
B65. 650
381 034
Sadla. . . . .
52,728 ,
43.943
Šonky . . . . .
34547 » 93.582
Salamů . . . .
Vajec . . . . .
2,274.791 » 2.729.854
Tuku . . . . ..
1,797.489
1,975.054
Různé zvěře . .
194 9
158 076
106 895 „ 768.440 ,
Hedbávných kokonů
Různé kůže . ..
1,155. 22 » 3,063.851
Mouky . . . . .
805.815
2,984.517 »
2,0 8
1,737 285
Lnu . . . . .
338.478
137.638 ,
Piva . . . . ..
231.257 „
Sera . . . . .
277 247.
Jelelového semene ,
175.938
1,527 877 »
150.491
323.914
Másla . . . . .
2.988 kusů
280. 867
Hovězího dobytka .
12.976
2,005.580
Šonka
Salam
Sera
kg
14
article
77.014 »
Vepřů . . . . .
2.214.509 ,
Dříví pativové a sta-
vební . .
Rozné jině plodiny
a výrobky . . .
2,429 499,
Zvláště bohato je Srbsko na lesy a nerosty. Čtvr-
tina Serbie je pokryta lesy. Z hvozdů srbsk ých je
1075 dubových, rovněž tolik jehličnatých a ostatni
jsou lesy bukové. Největší část lesů, asi 3/4, jsou
státním majetkem. V poslední době se proti dřívěj-
šímu státnímu režimu lesy racionálněji vyažiikuj
a stát srbský poskytuje podnikatelům různé výbody.
Veliké bohatství nerostů ve všech krajinách ce-
lého Srbska je známé, ale proto přece vzhledem
k nedostatečnému kapitálu a podnikavosti nsní
mnoho krajů úplně prozkoumáno. Zvláště ,stmu ze
známých nerostů nalezena mohutná ložiska uhlí, že-
lezné rudy, olova, mědi a antimonu. Řeky východ-
ního Srbska chovají velké množství zlalonosného
písku, z něhož se v poslední době větší množstv
zlata rýžuje. Dle úsudku různých odborníků jest od-
větví a naleziště výnosnější než v různých, zvuč-
ného jména požívajících zlatých nalezištích.
Srbsko
15
article
Zmínky zasluhuje, že je Srbsko, jako mnálokterá
země, bohato velkým počtem léčivých pramu nů, n-
nerálních a léčivých vod. Pouze nepodnikavest a re-
dosťatečný kapitál nedovedly tyto bohaté zdroje pří-
rody využitkovati. Kroně jiných lázní je Baně Vrani-
ska dosud neznámějším místem lázeňským, ktaré e
nemocných celého poloostrova balkánského býst
četně navště vováno,
Doposud jsou jak lesy, tak i bohatá ložiska ne
rostů Srbska nevyužitkovaně a nevykořistěně, jed-
nak, jak naznačeno, nedostatkem kapitálu a jednai
nedostatkem železnic a cest. Nových srbských ž
leznic se staví nyní v délce 840 km a tak v nej-
bližší době budou tylo bohaté dary přírody přístup-
ny podnikavým průmyslníkům.
Srhsko, které je dosud na počátku slibného vý-
vinu a postupu průmyslového, bylo uznáváno a ce
něno zvláště jako stát zemědělský. Klimatická poloha
a uvědomělost tamějšího rolnictva korunována je
výsledky vytečného chovu dobvtka a pěsťování vy-
Srbsko
Bana Vraň
km
16
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
tečného ovoce. V chovu dobytka docililo Srbsko
značných úspěchů a jest také země srbská jednaz
nejbohatších na hovězí a zvláště vepřový
obytek, který také tvoří nejpodstatnější část
srbského vývozu. Z ovoce jsou to zvláště s u šen
švestky a švestková povidla. Dokud bylo
Srbsko v pravidelném celním obchodním spojení
s Rakousko-Uherskem, byly výrobky jeho pro vy-
lečnou jakost na tržištích ve Vídni, Pešti a i v Praze
zastoupeny a hledány; zvláště po hovězím a vepřo-
věm dobytku bývala čilá poptávka. Od zrušení ob-
chodní smlouvy s Rakouskem však se stal opak
Nebylo to však ke škodě Srbska. Srbský dobytek je
hledán a s úspěchem dovážen do Egýpta, na Maltu.
do Italic, Švýcarska a Francie.“)
Úsudky prvních veterinářů v dotyčných zemích
o jakosti dováženého srbského masa, jakož i o vzor-
ném chovu dobytka jsou velice pochvalné a dělai
srbskému zemědělství čest.
Sroský dobytek se v poslední době velice výhod-
ně prodává nejen na středo- a jihoevropských trzích
ale též se ve velkém množství zpracuje v Srbsku
samém ve znamenité masité konservy; tyto zvláště
má zakoupeny francouzská vláda pro svou armádu.
Kremě velkých jatek v Bělehradě jest ještě od zdej-
ších i cizozemských kapitalistů postaveno několik
velkých jatek na venkově, které jsou též zařízeny
k tomu, aby se v nich čerstvé maso připravovalo
k exportu do ciziny. Mimo švestky a povidla vyvází
Srbsko i jiné ovoce čerstvé i naložené v obrovském
množství. Že všechny tyto produkty jsou výtečné
jakosti a že se na evropských trzích čile prodávají
vysvítá nejlépe z toho, že vývoz dobytka a vývoz
ovoce všeho druhu činí téměř 34 celého vývozu krá-
lovství srbského.
Srbsko
RakouskoUhersko
Vídeň
Pešť
Praha
Rakousko
Egýpt
Malta
Švýcarsko
Francie
Bělehrad
17
article
Bobužel, jak tomu u malých států bývá, tal
stávalo se i zde, že všechny srbské plodiny a pro-
dukty přicházely na světový trh pod cizím jménem
a nikoiiv s označením, že jsou to výrobky srbské .,
Tento způsob byl srbským producentům i cizím
konsumentům na škodu. Zboží se zdražilo, jelikož se
nenakupovalo u původního producenta, poněvadž ná-
kupní pramen nebyl znám a tím plynul hlavní zisk
za sprostředkování prodeje cizinci (komisionáři)
Dnes však čím dále tím více se zemědělské výrobky
jako srbské označují - činí se přímě, původní ná-
kupy u producenta v zemi samotné; tím zisk cizího
sprostředkovatele zmizel ku prospěchu Srba-proda-
vače a kupujícího konsumenta v cizině.
Srba
18
article
Srbsko, jak již podolknuto, má hojnost výbor-
ných vodních cest značné délky a též i cesty a sil-
nice jsou v dobrém stavu, poněvadž se strany země
všemožná péče se jim věnuje, což obchodnímu spo-
ečo
jení velice napomáhá.
Na Dunaji sáhá obchodní styk srbský až do
Řezna a odtud průplavem Ludvíkovým dovážejí se
srbské výrobky a plodiny do údolí Rýna. Tato, pro
obchodní spojení důlezitá vodní cesta spojuje Srbsko
se střední Evropou. Dolní veletok Dunaje spojuje
Srhsko se západní Evropou, poněvadž lodi dojíždějí
pravidelně až do rumunského přístavu Braily. Toto
obchodní spojení se západní Evropou úspěšně čell
dalekému přívozu z Ameriky. Mimo to má Srhsko
spojení také se západní Evropou a sice železnicl.
která vede do Soluna a odtud dále přes moře a ná-
sledkem toho je také kratší. Solun, první město ob-
chodní a přístavní po Cařihradě, vzdálen pouze
350 km od srhské pohraniční stanice Ristovce, je
ve stálém, přímém spojení se všemi důležitými pří-
stavy Středozemního moře i Atlantického oceánu
čímž je obchodní spojení Srbska velice usnadněno
Nesmí se zapomínati, že Srbsko leží také na nejdůle-
žitější železniční trati Paříž—Vídeň—Cařihrad. vý-
robkům a potravinám, které by cestou po vodě utr-
pěly, jest tote železniční spojení velice výhodné.
Ludvíková
Srbsko
Dunaj
Řezno
Rýn
Evropa
Amerika
Soluna
Cařihrad
Paříž
Vídeň
km
Ristovka
19
article
A právě jsou to nejdůležitější předměty srbského
vývozu: dobylek, ovoce, vejce a drůbež, které touto
cestou jsou vyváženy a tím způsobem předchází Srb-
sko země zámořské, které se srbským vývozem ne-
mchou konkurovati. Ještě jednu důležitou cestu má
Srbsko do západní Evropy a sice přes Rěku na
Adriatické moře. Tato obchodní cesta má hlavní vý-
znam pro spojemí s východní Italif a Švýcarskem
Nejmenší důležitosti poměrně je obchodní cesta ze
Srbska přes Varnu na Černé moře, která se koná
buď železnicí přes Sofiji, nebo lodí do Ruščuku:
hlavní význam jejl spočívá v různých výhodách.
které Bulharsko při dopravě srbským plodinám po
(Dokončení.)
1,527 877,
skytuje,
Z trhů paněžních. (10. června.) Mimořádná po
hotovost peněžní, jež nyní panuje na volném trhu.
dochází výrazu i ve značných zpětných přítocích do
Rakousko-uherské banky, jak je konsta-
tuje včera uveřejněný výkaz za prvý týden červnový.
Daněprostá zásoba bankovek stoupla totiž o 71.39
na 226.6 mil. K (loni tou dobou jen o 33.23 na 113.1
mil. K) a sice klesl oběh bankovek o 55.67 n
1900.8 mil. K (loni o 31.1 na 1788.5 mil. K), kdežto
kovový poklad znova stoupl o 15.7 mil. K na 1727
mil. K (loni o 2.1 na 1501.6 mil. K) následkem dal-
šího inportu zlata z Londýna, který teprve v běž-
ném týdnu následkem zpevnění směnečných kursů
přestal. Směnečný portefeuille banky poklesl o 39.34
na 383.28 mil. K (loni jen o 22.8 na 476.7 mil. K).
zatím co lombard stoupl o 2.03 mil. K na 59 mil. K.
Srb
Srbsko
Evropa
Švýcarsko
Černá moře
Ruščuk
Bulharsko
Londýn
20
article
— Dle současně vydaného výkazu Říšské banky
německé zlepšil se stav její za prvý týden červ-
nový o 94.2 mil. mk. tím, že daněprostá zásoba ban-
kovek stoupla ze 106.9 na 201.1 mil. mk. Loňské
zlepšení činilo jen asi 46 mil. mk. a výše nezdaněné
reservy 144.6 mil. mk. Naproti tomu zpětný přítok
na účet směnečný a lembardní zůstává sumou asi
65 mil. mk. za příslušnou číslicí loňskou (ca. 71 mil.
mk.). Při posuzování těchto variací nesluší ovšem
přehlížeti, že srovnávaná období nejsou plně kon-
formní, ježto letošní výkaz z konce května zavíral
již 29. května a z prvého týdne červnového teprve
7., kdežto loni již 6. června. Zlatý poklad Říšské
banky zvětšil se o 24.6 mil. na 822.7 mil. mk. Ban-
kovky jsou nyní kryty z 56.1% zlatem proti 52.2
tyden před tím.
Z pražské bursy na zboží. Spolek velkoobchod
níků se zbožím koloniálním oznámil pražské bur-
sovní komoře, že členové spolku pražskou bursu na
kávu a zboží koloniální, počínaje dnem 14. t. m.
každodenně (místo dosud jen v sobolu) navště
vovati budou.
Bana
21
article
Konec kartelu sdružených továrníků na bavlně
nou přízi ku plelení a háčkování. Jak se dovídláme.
nevedlo dosavadní jednání o obnovu kartelu továr
*) Viz mé články „Želězniční a lední doprava
v Srbsku a Makedonii“ v „Časopise českých úrad-
níků železničních“ č. 24. a 25., roč. VII., r 1907.
niků na bavlněnou přízí ku pletení a háčkování
k výsledku a byl podminkový kartel uvedených to-
várníků následkem toho zrušen. Důvodem k roz-
puštění tomuto bylo, že provádění kartelu tohoto
dálo se způsobem, který nevylučoval domněnky, že
kontrola nad dodržováním ujednaných podmínek ne-
provádí se stejnoměrně. Kartel zmařeu byl blavně
důrazným vystoupením firmy Zlatník á Tll apák
ve Dvoře Králové n. L., firmy, jak známo,
české, jejížto závody nedávno vyhořely a nýní nově
způsobem nejmodernějším se zařízujl.
Srbsko
Makedonie
Dvůr Králové
Zlatníky á Tll apák
22
article
Statistika zabraničního obchodu rakouske-nher-
ského, právě vydaná předlitavským ministerstvem ob-
chodu, jejíž úhrnné číslice jsme již včera uveřejnili.
obsahuje tyto výkazy: dovoz (který povšechně vzrosti)
zvětšil se při hedbávné přízí o 0.7 mil. K (celkem
obnáší 20.7 mil. K), při hedbávném zboží o 3.4
(18.9), při kůži o 3.3 (19), koženém zboží o 0-3
(32), papíru a papírovém zboží o 0.2 (8.9), při ho-
dinách a nástrojích o 18 (16.9): dovez vin příze na
15.3 mil. K vypočtený a vín. zboží na 14.3 mil. K oce-
něný, se téměř nezměnily. Pokles dovozu vykazují tyto
obory: bavíněná příze o 45 mil. K (celkový dovon
počitán za 9.6 mil. K), polotovary žel ezné o 6.
(5.5), železné zboží o 0.1 (11.6), stroje, přístroje,
elektrotechnické potřeby o 3.9 (33.6) a chemikalie
2.1 (16.5) mil. K. — Dovoz surovin textilního prů-
myslu stoupl při vlně o 19.9 mil. K (celkový dovoz
je počítán za 641 mil. K), juty o 4.4 (12..9), klesl
při bavině o 5.6 (104.2) mil. K. Dovoz uhlí a koksu
za 62.9 mil. K klesl o 34 mil. K, dovoz mědi z
14.4 mil. K klesl o 5.8 mil. K. — Dovoz zeměděl-
ských plodin celkem stoupi, a to při obilí (oceněn
za 15.7 mil. K) o 11.7 mil. K, při jatečném a taž-
ném dobytku (4.2) o 11 mil. K. Zmenšil se dovor
vajec (za 9.2 mil. K počítaný) o 3.1 mil. K a ko-
žešin a koží (17.7) o 1.6 mil. K. — Dovaz semen
za 32.8 mil. K počítaný zvětšil se o 12. 3 mil. K.
rýže (6.5 o 0.7 mil. K. Zmenšil se však dovoz osad-
ního zboží, 20.9 mil. K obnášeje, o 0.9 mil. K. Do-
voz tabako (za 14.7 mil. K) zmenšil se o 7.4 mil. K.
23
article
jižního ovoce (za 14.6) o 0.3 mil. K. — Následkem
stále nepříznivé konjunktury vývozní zmenšil se vý-
voz větštny průmyslových výrobků Vyveseno bylo;
bavlněné příze za 3.5 mil. K (o 0.9 mil. K méně),
vlněného zboží za 18.3 (— 0.5), hedbávné příze za
6.6 (— 1.2), hedbávného zboží za 6.8 (— 1.2), kon:
fekčního zboží za 29 9 (— 1.9), papíro a papírového
zboží za 11.7 (—— 0.7), dřevěného zboží atd. za 19.4
(— 4.7), skleněného zboží za 20.7 (— 1.3), staveho
ního a užitkového dříví evropského, poraženého nebo
řeznného za 48.6 (— 34), papírové výroby za 6.1
(— 1 1). polotovarů ze železa za 2.9 (— 0.2), želez-
ného zboží za 7.6 (— 3.a), kavového zboží (mimo
žele né) za 15.4 (— 1.1) mil. K. Vývoz bavlnéného
zboží udržel se cenou 15 mil. K na úrovní loňské.
Pokles jeví se též při vývozu cukru za 7.6 (— 2 7
mil. K a sladu za 15.9 (— 23) mil. K. Za to stoup
vývoz příze lněné a zboží Iněného, kenopného a ju-
tového, na 166 mil. K (+ 4.3) vypočtený, kůže z
5.5 (+ 1.1), koženého zboží za 14.4 (+- 0.2) a che-
mikaltí za 14.6 (+ 1.6) mil. K. Ve vývozu zeměděl
ských výrobků jeví se povšechně vzestup. Obnašel
vývoz jatečného a tažného dobytka 41.4 (+- 21.
mil. K. a to: hovězího 23.7 (+- 10.9), koní 21.
(+ 10.2), dále kožešin a koží 23.5 (+ 4.7), vlny 6.
(+ 2) mil. K. Zmenšil se vývoz obilí na 9.9 (— 5.9)
vajec na 35.8 (— 7.1), stavebního a užitkového dřívi
evropského, surového okrouhle na 21.8 (— 5.9) mil
K — Poktes vykazuje též vývoz uhli a koksu za
32 8 (— 6.4) a nápojů za 8 (— 1.4) mil. K. — O
chod s drahými kovy činil v lednu až do kone
dubna v dovozu 106.5 (++ 94.4), ve vývozu 41.
(+ 141) mil. K.
K Poktes
24
article
Zabraniční obchod a vzájemný obchod Předl
tavska a zemí uherských v r. 1907. Předlitavské mi
nisterstvo obchodu uveřejnilo pravě na základě čí-
selných výsledků statistiky, v obou stálech tíše ve-
dené o obchodě zahraničním i vzájemném, a na zá-
kladě uberské slatistiky o obchodě se zbožím početní
výkaz podílu, připadajícího na Předlitavsko a na
Uhersko v zahraničním obchodě smluvoího celníhe
území (společného) a celkového obchodu jednoho-
druhého státu s celní cizinou a obchodu vzájem
ného. Dle řečeného spisu ministerstva obchodu čini
veškerý dovoz do společného cel níh
území z celní ciziny (vyjímaje drahé kovy
a mince) v r. 1907 celkem 1584 milionu metr. cente
zboží v ceně 2587 2 mil. K, z čehož na Předlitavsko
připadá 131.2 mil. metr ctů. v ceně 2232 mil. k.
t. j. 86.3 procent a na Uhersko 27.2 mil. metr. ctu
v ceně 355.2 mil. K, t. j. 13.7 procenta. — V ý v o
společného (smlovního) celního ú zem
do celní ciziny (vyjma drahé kovy a mine
činil 200.6 mil. metr. ctů. v ceně 2658.1 mil. K
z čehož na Předhtavsko připadá 184.6 mil. metr
centů v ceně 2282.5 mil. K, čili 85.9 procent a na
Předlitavsko
Uhersko
25
article
Uhersko 16 mil. metr. centů v ceně 375.6 mil.
t. j. 14.1 procent. — Celkový dovoz Před-
litavska z celní ciziny a z Uher (vyjma
drahé kovy a mince) činil 183 mil, metr. centů
v ceně 3436 mil. K, a z něho připadá na celní ci-
zinu 131.2 mil. metr. centů v ceně 2232 mil. K čl
65 procent, a na Ubry 51.8 mil. metr. centů v ceně
1204 mil. K čili 35 procent. — Celkový vývoz
Předlitavska do celní ciziny a do
Uher (vyjma drahé kovy a mince) obnášel 218 mil.
metr. centů v ceně 3545.5 mil. K, z čehož na celní
cizinu připadá 184.6 mil. metr. centů v ceně 2282.5
mil K čili 64.4 procent a na Uhersko 33.4 mil. metr.
cenrů v ceně 1263 mil. K, čili 35.6 procent. — Ce-
kový dovoz Uherska z celní ci ziny
z Předlitavska (vyjma drahé kovy a mince
činil 60.6 mil. metr. centů v ceně 1618 2 mil. K,
z něho případá na celní cizinu 27.2 mil. metr. cent
v ceně 355.2 mil. K, t. j. 22 procenta, a na Před
litavsko 83 4 mil. metr. centů v ceně 1263 mil. K.
t. j. 78 procent. — Celkový vývoz Uher d
celní ciziny a do Předlita vska činil
67.8 mil. metr. centů v ceně 1579.6 mil. K, z nichž
připadá 16 mil. metr. centů v cené 375 6 mil. K. čili
23.8 procent na celní cizinu, a 51.8 mil. metr. centů
v ceně 1204 mil. K. čili 76.2 procenta připadá n
Předlitavsko. — Obchodní bilance sml uv-
ního (společného) celního územl obo
států říše rakousko-uherské (vyjma
drahé kovy a mince) vykazuje aklivum 70.9 mil.
Uher
Uhry
Předlitavsko
Uhersko
26
article
K (proti 186.7 mil. K v roce 1906); z něho připadá
na vývozní přebytek Předlitavska do celní ciziny
50.5 mil. K a na vývozní přebytek Uherska 20.4 mil.
korun. Celková bilance Předlita va ka
(v obchodě s celní cizinou a s Uhramí dohromady,
vyjímaje drahé kovy a mince) vykazuje aklivum
109.5 mil. K proti 228 5 mil. K v roce 1906. Naproti
tomu celková bilance Uherska (vyjímaje
drahé kovy a mince) vykazuje za rok 1907 pasivum
38.6 mil. K proti 41.8 mil. K v roce 1906.
Předlitavsko
Uhersko
27
article
Nová společnost s r. o. Fírma S. Mestitz
syn v Roudnici n. Labem, továrna na
železné a kovové zboží, přeměnila se ve společnost
s ručením obmezeným, s plně splaceným kapitálem
1 milionu korun. Dosavadní majitelé firmy pánové
Jindřich a Emil Mestitz jmenováni byli jednateli
podniku. Značnou přístavbou továrny a pořízením
nejmodernějších obrábčeích strojů zvýšena bude
velikou měrou výkonnost tohoto závodu ve všech
odděleních.
Obilní úroda ve Spojených státech severoame-
rických. Právě vydaná měsíční zpráva zeměděl-
ského úřadu ve Washingtoně odhaduje k
1. červnu t. r. průměrný stav ozimé pšenice na
80.7% ideální plně sklizně proti 83.56 ze dne
1. května t. r. Dle toho bylo by během května t. r
dle úřadního odhadu nastalo zhoršení o 2.876, kdez-
to týdenní zprávy „Chroniclu“ trvale mluvily o zlep
S Mestitz
Jindřich
Mestitz
Roudnice
spojený stát
Washington
28
article
šení stavu ozímé pšeníce, Úřadní zpráva jest při tom
o něco lepší, nežli nedávno uverejněná měsíční
zpráva statistika Snowa, který, jak známo odhadl
stav ozimé pšenice na 80.3% proti 82.3% ze dne
1. května t. r. U srovnání s předchozími 5 lety je
letošní červnová známka sice lepší, než ve velmi
špatných letech 1907 nebo 1904, zůstává však za
ostatními 3 lety nikoli nepodstatně pozadu. V po-
drobnostech obdržíme o stavu ozimé pšenice
tento číselný obraz:
Plocha Sklizeň
osevná v 1000
v 1000 buštů
skrů
82.2 83.5 80 7 — 27.870
91.3 89.0 860 80.6 30.349
437.908
89.9 82.9 774 783 28.132 409. 442
89.1 910 83.0 85.6 29.699
492.888
1905 91.6 92.5 85.5 82.
28.864
428. 462
Snow
29
article
1./4. 1./5. 1./6 1./7
1909
1908
1907
1906
30
article
1904 765 76.5 777 787 26.565 332.935
Pro jarní pšenici udává zemědělský úřad známku
92.56 ideální plné sklizně, proti 95.0% loni a 88.79
v r. 1907. Dle toho je sice letošní stav o 2.5 horší
než loni, avšak o 6.3% lepší než r. 1907, který arci
skytl výsledek prašpatný. U jarní pšenice ovšem ne-
hraje známka červnová tak důležitou úlohu jako
u pšenice ozimé, ježto hlavní doba vývojová pšenici
jarní nastane teprve později a dle toho téměř vše
závisí ještě na povětrnostních poměrech přištích
měsíců. Dlouhé přezimování pšenice ozimé přišlo
jarní vhod, zvláště když i vysoké ceny pšeniční byly
značrou vzpruhou k rozšíření osevné plochy pše-
ničné. Dle předběžného odhadu zeměd. úřadu páčí
se plocha, osetá jarní pšenicí, na 18,391.000 akrů,
proti toliko 17,710.000 akrům předběžně zjištěným
a 17.208.000 akrům sklizňové plochy loňské. To
značí tedy proti loňsku zvýšení osevu o 1,183.000
akrů čili 6.95. Odhad Snowův, několik dnů před
tím uveřejněný, souhlasí co do plochy osevné cel-
kem se zprávou úřadní; Snow dospěl totiž k číslici
18,247.000 akrů. Avšak v příčině posouzení stavu
oseni je odhad Snowův, udávající 93.47%, o 0.9 %
příznivější, než odhad vládní. U srovnání s před-
chozím pětiletím skýtá stav jarní pšenice tento čí-
selný obraz:
Snowův
Snow
31
article
Plocha
Sklizeň
osevná
v 1000
1./6. 1./7. 1./8. 1./9. v 1000
bušla
akrů
92.5 —
— 18.3-1
1908 . . 95.0 894 80.7 776 17.208 226.694
1907 . . 887 872 79.4 77.1 17.079 224. 645
1906 . . 93.4 91.4 86.9 83.4 17.705 242.373
1905 . . 93.7 91.0 89.2 87.3 17.871 264.617
1904 . . 93.4 93.7 87.5 66.2 17.140 219.464
Stavu ovsa dána úřadní známka 88.7% proti 92.9
a 81.6 z počátku června dvou let předchozích.
Ovsem osetá plocha udává se nyní na 32,422.000
akrů proti 31,644.000 akrům osevné plochy v červ-
nu loňském; de facto však činila loňská plocha
sklizňová 32,344.000 akrů. Snow odhadl letošní
červnový stav ovsa na 86.5
Snow
33
article
Ze slezských trhů dobytčích. Počátkem tohoto
měsíce počaly stoupati ceny dobytka na trzích slez-
ských a proto některé slezské listy radí chovatelům,
aby neprodávali dobytek, pokud nemusí. Za 100 kg
živé váhy beze srážky (vážení 6 hodin před krme-
ním) dle jakosti placeno: Býci 64—76 K, voli la
76—86, voli IIa 68—76, jalovice a mladší krávy 60
až 70, krávy starší a slabší dobytek hovězí 50 —58.
telata pod 50 kg 74—84, nad 50 kg 84—94, vepři
116 -128 K.
Z českého odboru rady zěmědělské. Ve schůzi
IV. komitétu, konané dne 5. t. m., projednány tyto
záležitosti: Učebná osnova a statut hospodyňské
školy pokračovací a usneseno k návrhu člena vý-
boru p. J. Babánka pořádati aspoň třínedělní kursy
hospodyňské, jež by pořádaly učitelky hospodyň-
ských škol letních. Nedoporučeno zřízení zimní ho-
spodářské školy v Kozlanech a Příbrami, doporučeno
zřízení zimní hospodářské školy v Žamberce. Schvá-
len návrh na rozdělení zemské dotace pro hospodář-
ské kursy pokračovací a usneseno, aby 1 hod. vy-
učovací remunerována byla 80 h při maximálním
počtu 150 hod. vyučovacích za celý kurs. Dále
schváleno rozdělení subvencí na učebné pomůcky
a usneseno, aby budoucně výkazy škol pokračova-
cích petvrzovány byly okresními delegály. Žádost
kuratoria zimní hospodářské školy v Roudnici za
subvenci na učebné pomůcky doporučena c. k. míni-
sterstvu orby. Usneseno podpořiti pořádání kursu
drůbežnického v Strakonicích a zvěrolékařskéh
ve Skuči. Žádost Spolku českých zvěrolékařů za při-
puštění zvěrolékařů samosprávných ku přednáškám
zvěrolékařským, českým odborem rady zemědělské
honorovaným, usneseno předložiti s opětným při-
mluvným dobrozdáním ministerstvu orby. Schválen
návrh na rozdělení subvencí pro hospodářské knihov-
ny; celkem uděleno subvencí na hospodářské knihy
J Babánek
Kozlany
Příbram
Žamberk
Roudnice
Strakonice
kg
Iia 68
34
article
1200 K. Usneseno doporučiti c. k. ministerstvu orby.
aby zakoupilo od Zemského včelařského spolku 200
exemplářů „Včelařské čítanky“. Kromě toho usne-
seno doporučiti spis tento delegátům a hospodářským
spolkům. K podnětu člena výboru F. Máše a k ná-
vrhu rady p. dra. K. Viškovského usneseno pojed-
nati v příšti schůzi komitétní o reorganisaci správy
hospodářských škol. — Ve schůzi I. komitětu, ko-
nané dne 7. t. m., dle referátu předsedy p. Ad. Pro-
kůpka schválen rozpočet výlob správních, jakoži
rozpočet zemských a státních subvencí pro r. 1910.
Současně usneseno k návrhu člena výboru p. A.
K Viškovský
správa hospodářský škola
35
article
Švehly vřaditi nově do rozpočtu 2 konceptní síly
a místo adjunkta pro obor „Pěstování rostlin“. Na
přehlídku skotu a králíků v Husinci usneseno uděliti
podporu 50 K. Družstvu dobytkářskému v Nahořa-
nech zvýšena podpora na zakoupení býků ze Švýcar
ze 300 K na 400 K na jeden kus. Dále jednáno
o jmenování zástupců do komise pro záležitosti
vinařské, zemské komise pro úpravu řek, komitětu
pro chov ryb a do komitétu pro chov koní. Seme-
nářskému družstvu v Pardubicích navržena státní
a zemská subvence po 2000 K pro r. 1910. Pokusní-
ku se lněným semenem J. Bártovi v Jiříkově udě-
lena podpora 120 K k úhradě výloh, spojených s po-
kusem. Do licentní komise v okresu dolnokralovi-
ckém usneseno navrhnouti dle návrhu člena výb.
p. J. Kotlanta za předsedu p. A. Prokopa, okr. dele-
gáta v Borovnici a za místopředsedu p. Fr. Turka.
člena okr. výboru v Brzoticích. Včelařskému spolku
v Plzni udělena k návrhu místopředsedy odboru p
Fr. Dostála podpora 100 K. jedna stříbrná a 3 bron-
zové medaile a 3 diplomy pro včelařskou výstavu
v Plzni. Žádost Spolku českých zahradníků v Praze
za příspěvek na pořádání zahradnické výstavy r.
1910 usneseno doporučiti ministerstvu orby. Usne-
seno doporučiti zemskému výboru, aby vzal v úva-
hu udělení podpory zahradnickému závodu Josefa,
Františka a Čeňka Bašty v Poděbradech na vypra-
vení živnosti. Konečně usneseno doporučiti pro Zem-
ský včelařský spolek roční státní subvenci 3000K
a zemskou 2000 K
Švehla
J Bárt
J Kotlant
A Prokop
Turek
Dostál
Josef
František
Bašta
Nahořa
Pardubice
Jiříkov
Borovnice
Brzotice
Francie
Plzeň
Praha
Poděbrady
včelařský spolek v Plzeň
spolek český zahradník
36
article
Úspěch jižní dráhy před správním soudem.
Správa jižní dráhy odpočetla si ve třech minulých
letech ve svých daňových přiznáních daně výděl-
kové odpisy za opotřebování vagonů, lokomotiv i ji-
ného dopravního materiálu. Při daňovém přiznání
1904 odpočetla odpis 1.350.000 K, pro rok 1905
odpis 1.550.000 K a pro rok 1906 odpis přes 2 mil.
korun. Berní správa vídeňská a zemské finanční
ředitelství dolnorskouské neuznaly odpočítání těchto
odpisů z výdělkové daně jižní dráhy, prohlásivše je
za nepřípustné a předepsaly jižní dráze výdělkovou
daň i z oněch neuznaných odpisů. Společnost jižní
dráhy odvolala se z tohoto rozhodnutí zemského fi-
nančního ředitelství dolnorakouského ke správníniu
soudu a správní soud 9. t. m. zrušil rozhodnutí fi-
nančního ředitelství dolnorakouského a stanoviske
jižní dréhy uznal oprávněným, prohlásiv všeo bee
ně, že kterýkoli podnik jest oprávněn, vzíti při při
znání berním zřetel na znehodnocení inventáre
jižní dráha