ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bba55360-8d70-11dc-ad25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: org 8, person 40, place 77, work 9
1 masthead
ebsÁ
2 masthead
Zemědělstvi
3 masthead
Průmysl Příloha „Národních Lístů“ k číslu 159. ze dne 11. června 1909.
národní Lístus
4 masthead
Obohod
5 masthead
Finančnictví
6 article
Maďarská agrární banka v činnosti Zatím co se v rakouském parlamentě kře- stansko-sociální poslanec pan Bielohlawek na svou německou duší zaklinal, že maďarská agrární banka v Sarajevé ani v život nevstoupí, a tím měně že bude kdy vykupovat ubohé kmely bosensko-hercegovské, zahájila tato v hlavním městě Bosny-Hfercegoviny ve vší tichosti svou činnost dne 17. května, je tedy již téměř celý měsíc v plné práci. Vidět z toho, jak velice se bojí p. baron Burian a jeho věrní od p. Lanezya až po bar. Pitnera hrozeb rakouské vlády a par- lamentu vůbec a křesťansko-sociálních zvlášt. Což se má také o to starat? Banka je efsařem povolena za výslovného svolení rakouské vlády, dle svých stanov má bosensko-hercegov. ské kmety a mnohoprocentní dividendu na nedo hlednou dobu v kapse; není to položení, že se může vysmát návrhu posl. Redlicha, že nebude kotována na rakouských bursách? Akcie maďai- ské agrární banky mají finanční hodnotu akci severní dráhy cís. Ferdinanda před sestátněním. Kdo slyšel kdy, že by se tyto akcie tržily na burse, ač by tam byly vždy vítány? Ty byly v pevných rukou a tak je též s akciemi těto banky. Že na nich lpí dosti morální špíny? Bylo to u akcií jmenované již dráhy podobné, ale ta špína z tučných dividend nepáchne, ani jí neni vidět na nich! Morálky kapitalismus nemá. Maďarská agrární banka v Sarajevě si nyní ani z toho nic nedělá, že chorvatský předák v Bosně, náměstek starosty sarajevského, dr.
Bielohlawek Burian Pitner Redlich Ferdinand Bosna Sarajevo Boseň agrární banka Sarajevá
7 article
Mandié, vystoupil z její správní rady, a že dle všeho proti bance bude zaveden bez všeliké agi- tace tichý boykot, jehož se zúčastní jak Chor- vaté a Srbové, tak i Mohamedání. Nebude-li mit obchod s kmety, musí se zemská správa o takový postarat, aneb dividendu hotovými ze zemské pokladny platit. Ale v Bosně všemohoucí geniové druhu Kállayova a Burianova nemají potíž o „kšefly“, dokud je v zemském držení na 2 mi- liony ha. lesní půdy, a na ní i pod ní podkladů za bezčetné miliony; račte jen brát: tesek ! lst gefällig! A kdyby se i tyto poklady vyčerpaly, což na tom? Pp. baron Bienerth, ryt. Biliňskí za po- moci všech německých stran (vyjma německé sociální domokraty) a Poláků postarali se, aby maďarská agrární banka měla nevyčerpatelnou studnici přijmů v kapsách rakouských poplat níků, neb zisk banky je garantován i Rakou- skem. Pan posl. Bielohlawek pak může býti jist. že ShyllokLanczy bude stát za každou cenu na svém úpisu. Co se konečně stane s bar. Burianem? Pro takovou maličkost, jako je zaprodání celého sta- vu národa (kmetů) v dočasné otroctví, nehnuly rakouské rozhodující kruhy ještě nikdy ani brvou! Jsme proto dobrou radou: 1. aby pan bar. Burian byl jmenován doživotním ministrem spol. financi s právem dle libosti rozehnat rajchsrát a delegaci rakouskou; 2. aby mu po smrti byl postaven pomník v Sarajevě naproti „budoucímu“ pomníku Kállayovu. J. Dragutinovié.
Srba Kállayův Burianův Bienerth Polák Bielohlawek Burian J Dragutinovié Boseň Sarajevo Chor
8 article Národohospodářský rozhled po Srbsku.
Národohospodářský rozhled po Srbsku. Ž balkárských cest napsal Frant Přibit. Ze svých cest po balkánských státech naby! jsem přesvědčení, že kralevina srhská postupuje mí- lovými kroky k dosažení své hospodářské a průmy- slové samoststnosti. Neblahý dřívější státní režim je odstraněn! Velně a svobodně postupuje vývoj jal v obchodní tak i hospodářské zdatnosti království srbského ku platnosti, k úžasu sousedních států. Zaklínované království srbiské jest vedle Švýcar- ska jediný samostatný stát v Evropě, který nemá nejmocnější oporu obchodu a vývozu — moře. Vzdor tomulo nedostalku hledí si Srbsko pomoci tím. že se stará, aby co možná nejvíce zdokonalilo a roz- šiřilo své komunikační prostředky, nejmocnější č- pitele obchodu a průmyslu. Srbsko trpělo velikou škodu tim, že po několik let rozbáraně politické po měry pod nešťastným režimem veškerý průmyslový a obchodní rozmach celé čtvristoletí dusily a zdr žovaly.
František Švýcar Srbsko Evropa
9 article
Toto zameškání a chyba chce se vším úsilím na praviti tím, že během 2—3 let doplní se hlavní sít srbských železnic místními drahami do nejvzdále- nějších a nejrůznějších končin celého Srbska; v cel kové délce 840 kilometrů. Stavha těchto místníel drah se dokončuje. Na některých místních drahách jež spojovati budou hlavní trati, se zvlášť pilně pra cuje a v dozírné době budou odevzdány veřejné do pravě. Potom teprve otevrou se obchodní styky s ce- lou evropskou železniční síti.*) Zároveň se upravují cesty, silnice a regulují ř ky. Ze srbských řek má pro obchod a průmysl ve liký význam řeka Drina, která tvoří západní hranic Srbska. Na Drině se již dnes plavba menších par níků provádí. Regulací této řeky, která se začíná pro- váděti, bude umožněno velkým parnikům, aby ob- chod a průmysl srbských krajů s celou zemí s úspě- chem v budoucnosti sprostředkovaly. Hlavní, stře- dem země protékající řeka Morava, na jejíž rezulaei se také pilně pracuje, bude vzhledem na blizkost toku velké řeky Vardaru, jednou z nejdůležitějších vodních cest na Soluň a pojítkem s Egejským mo- řem. Je také zamýšleno, nejen řeku Moravu, al i Vardar průplavem spojiti s velotokem Dunajem čímž by nejkratší a nejpřímější spojení Dunaje Egejským mořem bylo doefleno. Toto spojení mělo b pro celý poloostrov balkánský dalekosáhlý národo- hospodářský význam. Srbsko je většinou pahorkovitá země. Čítá 2 pohoří, které dosahují přes 1000 metrů výšky; ně- které z nich jsou až přes 2000 m, na př. Midzor ma 2186 m. Vzhlodem k tomuto alpskému seskupen horstva jsou v Srbsku krajiny přírodou tak krásné že se vyrovnají úplně opěvovaným alpským kraji- nám středoevrouským. Jedině co schází tomuto pří- rodnímu koloritu srbských krajin je značnější poče
Srbsko Drina Morava Vardar Soluň Dunaj
10 article
*) Viz můj článek „Královské srbské železniceí v „Časopisu českých úradníků zelezničních““ číslo z0 ročník V. r. 1905. větších jezer. Za to jest však zde množství lesních velkých potoků a říček, které dodávají krajině nejen půvabu, ale i v době dozírné velké naděje, že s vodních sil jejich dá vhodně a levně k založení vytvoření elektrického průmyslu užíti. Zemní útva Serbie odpovídá také úplně různosti plodin, které se v zemi daří. Podnebí je velice mírně. Střední te- plota roční obnáší+ 11.4° C v létě a v zimě — 0.4° C. což je velmi prospěšné a výhodné pro vývin zemědělských plodin. Srbsko jest z dávných dob jíž známě, bohatstvím přírod nin a nerostů. Velká hojnost lesů poskytuje Srtsku nadbytek dříví. Jako se na planinách av údolích království srbského daří nejlepším druhům obilí, kukuřice, ovoce a j., tak roste na svazích po- hoří západních a jižních hranicích Serbie výtečn víno. V Srbsku daří se všem druhům tureckého t- báku nejlěpe; srbské ovoce, zvláště sušené švestky pre výborncu jakost mají svělové jméno. Také srb. ský dobytek, jak hovězí tak vepřový, má v cele střední Evropě dobré, zvučně jméno. Jakmile bude doplněna železniční sít. regulace řek a upravení cest na souší, kteréžto práce jsou za počaty a což je otázkou jen krátké doby, pak take v brzké době bude možno bohaté poklady příro dnin a lesů využitkovati. Tím bude možno je také do svělového obchodu vyvážeti v mnohem větším množ- ství, než dosud se pro nedostatek komunkací dělo Srbsko jako mladý stát bylo od obchodníh světa, evropského kapitálu nezaslouženě zneuzná- vůno, jakkoliv jsou zde veškeré podmínky; lid je dobrý a pracovitý a tudíž pracovní síla je velie laciná.
Srbsko Evropa královský srbský
11 article
Království srbskému scházely dosud předpo- klady a podnikavost kapitálu evropského rázu. Tento poměr se však počíná lepšiti a důvěra evropských kapitalistů je posilněna zakládáním prospěšných výnosných podniků. (Viz na př. velké doly na měd v Majdanpeku, v Zajčaru, cukrovar v Bělehradě a j) Srbsko je vzhledem ke klimatické sve poloze zemnímu útvaru a bohatství přírodních pohladů z všech balkánských států ku prospěšnému zalozen podniků průmyslových nejzpůsobilejší. Nedůvěraci zích kapitalistů a podnikatelů k založení a investo- vání kapitálů v nových podnicích čím dále tím víe mizí, zvláště od tě doby, kdy neblahá pro celý srb ský národ dynastie byla odstraněna. Důvěra cizích kapitalistů v hospodářssknul sílu Srbska je čím dále oprávněnější. Srbsko dodává n světově tržiště velice dobré plodiny a výrobky. Vs. tečnou pšenici, oves, kukuřici, obrovské mne žstv ovece čerstvého i suženého, švestkových por idel drůbež, vejce, hedvábníky, srbský dobytek, jax no- vězí, tak i vepřový, tak i ovoce; uhlí, dříví aul. ald. to vše se vyváží v nejlepší jakosti na svělový trh získává Srbsku důvěru obchodního světa v produk- tivnesti. Nejpádnější důkaz hospodářské zdatnost jest stálé stoupání vývozu. V roce 1895 na shnnášel vývoz plodin a výrobků ani celých 44 milicnů franko a v roce 1907 již 8C milionů franků. Vývoz se tudí za 10 let zdvojnásobil, což je zřejmý důkaz hospo- dářské činnosti a zdatnosti Srbska. Srbský vývoz v roce 1907: v cene Mědi . . . . . . 1,391.853 tun 2.605.. 66 f 393 943 Uhlí . . . . . . 21.885,758 Rudy. . . . . . 3.049.489, 1,691.090 Brikety . . . . . B,131.400, 243 942, Obilí . . . . . . 199,763.115 » 27,774 150 » Ovoce čerstvé. . . 30.449.491 » 2.492.899 15,743 616, Sušené švesiky . . 42,648.004 » Povidla . . . . .
Zajčar Bělehrad Srbsko
12 article
4,257.932 , 13,305 682 , Živé drůbeže . . . 166.700 kg 141 695 Zabité drůbeže . . 79.200 kg 72.180 Masa syrového .. 4,389 119 tun 3.803.336, B65. 650 381 034 Sadla. . . . . 52,728 , 43.943 Šonky . . . . . 34547 » 93.582 Salamů . . . . Vajec . . . . . 2,274.791 » 2.729.854 Tuku . . . . .. 1,797.489 1,975.054 Různé zvěře . . 194 9 158 076 106 895 „ 768.440 , Hedbávných kokonů Různé kůže . .. 1,155. 22 » 3,063.851 Mouky . . . . . 805.815 2,984.517 » 2,0 8 1,737 285 Lnu . . . . . 338.478 137.638 , Piva . . . . .. 231.257 „ Sera . . . . . 277 247. Jelelového semene , 175.938 1,527 877 » 150.491 323.914 Másla . . . . . 2.988 kusů 280. 867 Hovězího dobytka . 12.976 2,005.580
Šonka Salam Sera kg
14 article
77.014 » Vepřů . . . . . 2.214.509 , Dříví pativové a sta- vební . . Rozné jině plodiny a výrobky . . . 2,429 499, Zvláště bohato je Srbsko na lesy a nerosty. Čtvr- tina Serbie je pokryta lesy. Z hvozdů srbsk ých je 1075 dubových, rovněž tolik jehličnatých a ostatni jsou lesy bukové. Největší část lesů, asi 3/4, jsou státním majetkem. V poslední době se proti dřívěj- šímu státnímu režimu lesy racionálněji vyažiikuj a stát srbský poskytuje podnikatelům různé výbody. Veliké bohatství nerostů ve všech krajinách ce- lého Srbska je známé, ale proto přece vzhledem k nedostatečnému kapitálu a podnikavosti nsní mnoho krajů úplně prozkoumáno. Zvláště ,stmu ze známých nerostů nalezena mohutná ložiska uhlí, že- lezné rudy, olova, mědi a antimonu. Řeky východ- ního Srbska chovají velké množství zlalonosného písku, z něhož se v poslední době větší množstv zlata rýžuje. Dle úsudku různých odborníků jest od- větví a naleziště výnosnější než v různých, zvuč- ného jména požívajících zlatých nalezištích.
Srbsko
15 article
Zmínky zasluhuje, že je Srbsko, jako mnálokterá země, bohato velkým počtem léčivých pramu nů, n- nerálních a léčivých vod. Pouze nepodnikavest a re- dosťatečný kapitál nedovedly tyto bohaté zdroje pří- rody využitkovati. Kroně jiných lázní je Baně Vrani- ska dosud neznámějším místem lázeňským, ktaré e nemocných celého poloostrova balkánského býst četně navště vováno, Doposud jsou jak lesy, tak i bohatá ložiska ne rostů Srbska nevyužitkovaně a nevykořistěně, jed- nak, jak naznačeno, nedostatkem kapitálu a jednai nedostatkem železnic a cest. Nových srbských ž leznic se staví nyní v délce 840 km a tak v nej- bližší době budou tylo bohaté dary přírody přístup- ny podnikavým průmyslníkům. Srhsko, které je dosud na počátku slibného vý- vinu a postupu průmyslového, bylo uznáváno a ce něno zvláště jako stát zemědělský. Klimatická poloha a uvědomělost tamějšího rolnictva korunována je výsledky vytečného chovu dobvtka a pěsťování vy-
Srbsko Bana Vraň km
16 article Národní hospodář.
Národní hospodář. tečného ovoce. V chovu dobytka docililo Srbsko značných úspěchů a jest také země srbská jednaz nejbohatších na hovězí a zvláště vepřový obytek, který také tvoří nejpodstatnější část srbského vývozu. Z ovoce jsou to zvláště s u šen švestky a švestková povidla. Dokud bylo Srbsko v pravidelném celním obchodním spojení s Rakousko-Uherskem, byly výrobky jeho pro vy- lečnou jakost na tržištích ve Vídni, Pešti a i v Praze zastoupeny a hledány; zvláště po hovězím a vepřo- věm dobytku bývala čilá poptávka. Od zrušení ob- chodní smlouvy s Rakouskem však se stal opak Nebylo to však ke škodě Srbska. Srbský dobytek je hledán a s úspěchem dovážen do Egýpta, na Maltu. do Italic, Švýcarska a Francie.“) Úsudky prvních veterinářů v dotyčných zemích o jakosti dováženého srbského masa, jakož i o vzor- ném chovu dobytka jsou velice pochvalné a dělai srbskému zemědělství čest. Sroský dobytek se v poslední době velice výhod- ně prodává nejen na středo- a jihoevropských trzích ale též se ve velkém množství zpracuje v Srbsku samém ve znamenité masité konservy; tyto zvláště má zakoupeny francouzská vláda pro svou armádu. Kremě velkých jatek v Bělehradě jest ještě od zdej- ších i cizozemských kapitalistů postaveno několik velkých jatek na venkově, které jsou též zařízeny k tomu, aby se v nich čerstvé maso připravovalo k exportu do ciziny. Mimo švestky a povidla vyvází Srbsko i jiné ovoce čerstvé i naložené v obrovském množství. Že všechny tyto produkty jsou výtečné jakosti a že se na evropských trzích čile prodávají vysvítá nejlépe z toho, že vývoz dobytka a vývoz ovoce všeho druhu činí téměř 34 celého vývozu krá- lovství srbského.
Srbsko RakouskoUhersko Vídeň Pešť Praha Rakousko Egýpt Malta Švýcarsko Francie Bělehrad
17 article
Bobužel, jak tomu u malých států bývá, tal stávalo se i zde, že všechny srbské plodiny a pro- dukty přicházely na světový trh pod cizím jménem a nikoiiv s označením, že jsou to výrobky srbské ., Tento způsob byl srbským producentům i cizím konsumentům na škodu. Zboží se zdražilo, jelikož se nenakupovalo u původního producenta, poněvadž ná- kupní pramen nebyl znám a tím plynul hlavní zisk za sprostředkování prodeje cizinci (komisionáři) Dnes však čím dále tím více se zemědělské výrobky jako srbské označují - činí se přímě, původní ná- kupy u producenta v zemi samotné; tím zisk cizího sprostředkovatele zmizel ku prospěchu Srba-proda- vače a kupujícího konsumenta v cizině.
Srba
18 article
Srbsko, jak již podolknuto, má hojnost výbor- ných vodních cest značné délky a též i cesty a sil- nice jsou v dobrém stavu, poněvadž se strany země všemožná péče se jim věnuje, což obchodnímu spo- ečo jení velice napomáhá. Na Dunaji sáhá obchodní styk srbský až do Řezna a odtud průplavem Ludvíkovým dovážejí se srbské výrobky a plodiny do údolí Rýna. Tato, pro obchodní spojení důlezitá vodní cesta spojuje Srbsko se střední Evropou. Dolní veletok Dunaje spojuje Srhsko se západní Evropou, poněvadž lodi dojíždějí pravidelně až do rumunského přístavu Braily. Toto obchodní spojení se západní Evropou úspěšně čell dalekému přívozu z Ameriky. Mimo to má Srhsko spojení také se západní Evropou a sice železnicl. která vede do Soluna a odtud dále přes moře a ná- sledkem toho je také kratší. Solun, první město ob- chodní a přístavní po Cařihradě, vzdálen pouze 350 km od srhské pohraniční stanice Ristovce, je ve stálém, přímém spojení se všemi důležitými pří- stavy Středozemního moře i Atlantického oceánu čímž je obchodní spojení Srbska velice usnadněno Nesmí se zapomínati, že Srbsko leží také na nejdůle- žitější železniční trati Paříž—Vídeň—Cařihrad. vý- robkům a potravinám, které by cestou po vodě utr- pěly, jest tote železniční spojení velice výhodné.
Ludvíková Srbsko Dunaj Řezno Rýn Evropa Amerika Soluna Cařihrad Paříž Vídeň km Ristovka
19 article
A právě jsou to nejdůležitější předměty srbského vývozu: dobylek, ovoce, vejce a drůbež, které touto cestou jsou vyváženy a tím způsobem předchází Srb- sko země zámořské, které se srbským vývozem ne- mchou konkurovati. Ještě jednu důležitou cestu má Srbsko do západní Evropy a sice přes Rěku na Adriatické moře. Tato obchodní cesta má hlavní vý- znam pro spojemí s východní Italif a Švýcarskem Nejmenší důležitosti poměrně je obchodní cesta ze Srbska přes Varnu na Černé moře, která se koná buď železnicí přes Sofiji, nebo lodí do Ruščuku: hlavní význam jejl spočívá v různých výhodách. které Bulharsko při dopravě srbským plodinám po (Dokončení.) 1,527 877, skytuje, Z trhů paněžních. (10. června.) Mimořádná po hotovost peněžní, jež nyní panuje na volném trhu. dochází výrazu i ve značných zpětných přítocích do Rakousko-uherské banky, jak je konsta- tuje včera uveřejněný výkaz za prvý týden červnový. Daněprostá zásoba bankovek stoupla totiž o 71.39 na 226.6 mil. K (loni tou dobou jen o 33.23 na 113.1 mil. K) a sice klesl oběh bankovek o 55.67 n 1900.8 mil. K (loni o 31.1 na 1788.5 mil. K), kdežto kovový poklad znova stoupl o 15.7 mil. K na 1727 mil. K (loni o 2.1 na 1501.6 mil. K) následkem dal- šího inportu zlata z Londýna, který teprve v běž- ném týdnu následkem zpevnění směnečných kursů přestal. Směnečný portefeuille banky poklesl o 39.34 na 383.28 mil. K (loni jen o 22.8 na 476.7 mil. K). zatím co lombard stoupl o 2.03 mil. K na 59 mil. K.
Srb Srbsko Evropa Švýcarsko Černá moře Ruščuk Bulharsko Londýn
20 article
— Dle současně vydaného výkazu Říšské banky německé zlepšil se stav její za prvý týden červ- nový o 94.2 mil. mk. tím, že daněprostá zásoba ban- kovek stoupla ze 106.9 na 201.1 mil. mk. Loňské zlepšení činilo jen asi 46 mil. mk. a výše nezdaněné reservy 144.6 mil. mk. Naproti tomu zpětný přítok na účet směnečný a lembardní zůstává sumou asi 65 mil. mk. za příslušnou číslicí loňskou (ca. 71 mil. mk.). Při posuzování těchto variací nesluší ovšem přehlížeti, že srovnávaná období nejsou plně kon- formní, ježto letošní výkaz z konce května zavíral již 29. května a z prvého týdne červnového teprve 7., kdežto loni již 6. června. Zlatý poklad Říšské banky zvětšil se o 24.6 mil. na 822.7 mil. mk. Ban- kovky jsou nyní kryty z 56.1% zlatem proti 52.2 tyden před tím. Z pražské bursy na zboží. Spolek velkoobchod níků se zbožím koloniálním oznámil pražské bur- sovní komoře, že členové spolku pražskou bursu na kávu a zboží koloniální, počínaje dnem 14. t. m. každodenně (místo dosud jen v sobolu) navště vovati budou.
Bana
21 article
Konec kartelu sdružených továrníků na bavlně nou přízi ku plelení a háčkování. Jak se dovídláme. nevedlo dosavadní jednání o obnovu kartelu továr *) Viz mé články „Želězniční a lední doprava v Srbsku a Makedonii“ v „Časopise českých úrad- níků železničních“ č. 24. a 25., roč. VII., r 1907. niků na bavlněnou přízí ku pletení a háčkování k výsledku a byl podminkový kartel uvedených to- várníků následkem toho zrušen. Důvodem k roz- puštění tomuto bylo, že provádění kartelu tohoto dálo se způsobem, který nevylučoval domněnky, že kontrola nad dodržováním ujednaných podmínek ne- provádí se stejnoměrně. Kartel zmařeu byl blavně důrazným vystoupením firmy Zlatník á Tll apák ve Dvoře Králové n. L., firmy, jak známo, české, jejížto závody nedávno vyhořely a nýní nově způsobem nejmodernějším se zařízujl.
Srbsko Makedonie Dvůr Králové Zlatníky á Tll apák
22 article
Statistika zabraničního obchodu rakouske-nher- ského, právě vydaná předlitavským ministerstvem ob- chodu, jejíž úhrnné číslice jsme již včera uveřejnili. obsahuje tyto výkazy: dovoz (který povšechně vzrosti) zvětšil se při hedbávné přízí o 0.7 mil. K (celkem obnáší 20.7 mil. K), při hedbávném zboží o 3.4 (18.9), při kůži o 3.3 (19), koženém zboží o 0-3 (32), papíru a papírovém zboží o 0.2 (8.9), při ho- dinách a nástrojích o 18 (16.9): dovez vin příze na 15.3 mil. K vypočtený a vín. zboží na 14.3 mil. K oce- něný, se téměř nezměnily. Pokles dovozu vykazují tyto obory: bavíněná příze o 45 mil. K (celkový dovon počitán za 9.6 mil. K), polotovary žel ezné o 6. (5.5), železné zboží o 0.1 (11.6), stroje, přístroje, elektrotechnické potřeby o 3.9 (33.6) a chemikalie 2.1 (16.5) mil. K. — Dovoz surovin textilního prů- myslu stoupl při vlně o 19.9 mil. K (celkový dovoz je počítán za 641 mil. K), juty o 4.4 (12..9), klesl při bavině o 5.6 (104.2) mil. K. Dovoz uhlí a koksu za 62.9 mil. K klesl o 34 mil. K, dovoz mědi z 14.4 mil. K klesl o 5.8 mil. K. — Dovoz zeměděl- ských plodin celkem stoupi, a to při obilí (oceněn za 15.7 mil. K) o 11.7 mil. K, při jatečném a taž- ném dobytku (4.2) o 11 mil. K. Zmenšil se dovor vajec (za 9.2 mil. K počítaný) o 3.1 mil. K a ko- žešin a koží (17.7) o 1.6 mil. K. — Dovaz semen za 32.8 mil. K počítaný zvětšil se o 12. 3 mil. K. rýže (6.5 o 0.7 mil. K. Zmenšil se však dovoz osad- ního zboží, 20.9 mil. K obnášeje, o 0.9 mil. K. Do- voz tabako (za 14.7 mil. K) zmenšil se o 7.4 mil. K.
23 article
jižního ovoce (za 14.6) o 0.3 mil. K. — Následkem stále nepříznivé konjunktury vývozní zmenšil se vý- voz větštny průmyslových výrobků Vyveseno bylo; bavlněné příze za 3.5 mil. K (o 0.9 mil. K méně), vlněného zboží za 18.3 (— 0.5), hedbávné příze za 6.6 (— 1.2), hedbávného zboží za 6.8 (— 1.2), kon: fekčního zboží za 29 9 (— 1.9), papíro a papírového zboží za 11.7 (—— 0.7), dřevěného zboží atd. za 19.4 (— 4.7), skleněného zboží za 20.7 (— 1.3), staveho ního a užitkového dříví evropského, poraženého nebo řeznného za 48.6 (— 34), papírové výroby za 6.1 (— 1 1). polotovarů ze železa za 2.9 (— 0.2), želez- ného zboží za 7.6 (— 3.a), kavového zboží (mimo žele né) za 15.4 (— 1.1) mil. K. Vývoz bavlnéného zboží udržel se cenou 15 mil. K na úrovní loňské. Pokles jeví se též při vývozu cukru za 7.6 (— 2 7 mil. K a sladu za 15.9 (— 23) mil. K. Za to stoup vývoz příze lněné a zboží Iněného, kenopného a ju- tového, na 166 mil. K (+ 4.3) vypočtený, kůže z 5.5 (+ 1.1), koženého zboží za 14.4 (+- 0.2) a che- mikaltí za 14.6 (+ 1.6) mil. K. Ve vývozu zeměděl ských výrobků jeví se povšechně vzestup. Obnašel vývoz jatečného a tažného dobytka 41.4 (+- 21. mil. K. a to: hovězího 23.7 (+- 10.9), koní 21. (+ 10.2), dále kožešin a koží 23.5 (+ 4.7), vlny 6. (+ 2) mil. K. Zmenšil se vývoz obilí na 9.9 (— 5.9) vajec na 35.8 (— 7.1), stavebního a užitkového dřívi evropského, surového okrouhle na 21.8 (— 5.9) mil K — Poktes vykazuje též vývoz uhli a koksu za 32 8 (— 6.4) a nápojů za 8 (— 1.4) mil. K. — O chod s drahými kovy činil v lednu až do kone dubna v dovozu 106.5 (++ 94.4), ve vývozu 41. (+ 141) mil. K.
K Poktes
24 article
Zabraniční obchod a vzájemný obchod Předl tavska a zemí uherských v r. 1907. Předlitavské mi nisterstvo obchodu uveřejnilo pravě na základě čí- selných výsledků statistiky, v obou stálech tíše ve- dené o obchodě zahraničním i vzájemném, a na zá- kladě uberské slatistiky o obchodě se zbožím početní výkaz podílu, připadajícího na Předlitavsko a na Uhersko v zahraničním obchodě smluvoího celníhe území (společného) a celkového obchodu jednoho- druhého státu s celní cizinou a obchodu vzájem ného. Dle řečeného spisu ministerstva obchodu čini veškerý dovoz do společného cel níh území z celní ciziny (vyjímaje drahé kovy a mince) v r. 1907 celkem 1584 milionu metr. cente zboží v ceně 2587 2 mil. K, z čehož na Předlitavsko připadá 131.2 mil. metr ctů. v ceně 2232 mil. k. t. j. 86.3 procent a na Uhersko 27.2 mil. metr. ctu v ceně 355.2 mil. K, t. j. 13.7 procenta. — V ý v o společného (smlovního) celního ú zem do celní ciziny (vyjma drahé kovy a mine činil 200.6 mil. metr. ctů. v ceně 2658.1 mil. K z čehož na Předhtavsko připadá 184.6 mil. metr centů v ceně 2282.5 mil. K, čili 85.9 procent a na
Předlitavsko Uhersko
25 article
Uhersko 16 mil. metr. centů v ceně 375.6 mil. t. j. 14.1 procent. — Celkový dovoz Před- litavska z celní ciziny a z Uher (vyjma drahé kovy a mince) činil 183 mil, metr. centů v ceně 3436 mil. K, a z něho připadá na celní ci- zinu 131.2 mil. metr. centů v ceně 2232 mil. K čl 65 procent, a na Ubry 51.8 mil. metr. centů v ceně 1204 mil. K čili 35 procent. — Celkový vývoz Předlitavska do celní ciziny a do Uher (vyjma drahé kovy a mince) obnášel 218 mil. metr. centů v ceně 3545.5 mil. K, z čehož na celní cizinu připadá 184.6 mil. metr. centů v ceně 2282.5 mil K čili 64.4 procent a na Uhersko 33.4 mil. metr. cenrů v ceně 1263 mil. K, čili 35.6 procent. — Ce- kový dovoz Uherska z celní ci ziny z Předlitavska (vyjma drahé kovy a mince činil 60.6 mil. metr. centů v ceně 1618 2 mil. K, z něho případá na celní cizinu 27.2 mil. metr. cent v ceně 355.2 mil. K, t. j. 22 procenta, a na Před litavsko 83 4 mil. metr. centů v ceně 1263 mil. K. t. j. 78 procent. — Celkový vývoz Uher d celní ciziny a do Předlita vska činil 67.8 mil. metr. centů v ceně 1579.6 mil. K, z nichž připadá 16 mil. metr. centů v cené 375 6 mil. K. čili 23.8 procent na celní cizinu, a 51.8 mil. metr. centů v ceně 1204 mil. K. čili 76.2 procenta připadá n Předlitavsko. — Obchodní bilance sml uv- ního (společného) celního územl obo států říše rakousko-uherské (vyjma drahé kovy a mince) vykazuje aklivum 70.9 mil.
Uher Uhry Předlitavsko Uhersko
26 article
K (proti 186.7 mil. K v roce 1906); z něho připadá na vývozní přebytek Předlitavska do celní ciziny 50.5 mil. K a na vývozní přebytek Uherska 20.4 mil. korun. Celková bilance Předlita va ka (v obchodě s celní cizinou a s Uhramí dohromady, vyjímaje drahé kovy a mince) vykazuje aklivum 109.5 mil. K proti 228 5 mil. K v roce 1906. Naproti tomu celková bilance Uherska (vyjímaje drahé kovy a mince) vykazuje za rok 1907 pasivum 38.6 mil. K proti 41.8 mil. K v roce 1906.
Předlitavsko Uhersko
27 article
Nová společnost s r. o. Fírma S. Mestitz syn v Roudnici n. Labem, továrna na železné a kovové zboží, přeměnila se ve společnost s ručením obmezeným, s plně splaceným kapitálem 1 milionu korun. Dosavadní majitelé firmy pánové Jindřich a Emil Mestitz jmenováni byli jednateli podniku. Značnou přístavbou továrny a pořízením nejmodernějších obrábčeích strojů zvýšena bude velikou měrou výkonnost tohoto závodu ve všech odděleních. Obilní úroda ve Spojených státech severoame- rických. Právě vydaná měsíční zpráva zeměděl- ského úřadu ve Washingtoně odhaduje k 1. červnu t. r. průměrný stav ozimé pšenice na 80.7% ideální plně sklizně proti 83.56 ze dne 1. května t. r. Dle toho bylo by během května t. r dle úřadního odhadu nastalo zhoršení o 2.876, kdez- to týdenní zprávy „Chroniclu“ trvale mluvily o zlep
S Mestitz Jindřich Mestitz Roudnice spojený stát Washington
28 article
šení stavu ozímé pšeníce, Úřadní zpráva jest při tom o něco lepší, nežli nedávno uverejněná měsíční zpráva statistika Snowa, který, jak známo odhadl stav ozimé pšenice na 80.3% proti 82.3% ze dne 1. května t. r. U srovnání s předchozími 5 lety je letošní červnová známka sice lepší, než ve velmi špatných letech 1907 nebo 1904, zůstává však za ostatními 3 lety nikoli nepodstatně pozadu. V po- drobnostech obdržíme o stavu ozimé pšenice tento číselný obraz: Plocha Sklizeň osevná v 1000 v 1000 buštů skrů 82.2 83.5 80 7 — 27.870 91.3 89.0 860 80.6 30.349 437.908 89.9 82.9 774 783 28.132 409. 442 89.1 910 83.0 85.6 29.699 492.888 1905 91.6 92.5 85.5 82. 28.864 428. 462
Snow
29 article
1./4. 1./5. 1./6 1./7 1909 1908 1907 1906
30 article
1904 765 76.5 777 787 26.565 332.935 Pro jarní pšenici udává zemědělský úřad známku 92.56 ideální plné sklizně, proti 95.0% loni a 88.79 v r. 1907. Dle toho je sice letošní stav o 2.5 horší než loni, avšak o 6.3% lepší než r. 1907, který arci skytl výsledek prašpatný. U jarní pšenice ovšem ne- hraje známka červnová tak důležitou úlohu jako u pšenice ozimé, ježto hlavní doba vývojová pšenici jarní nastane teprve později a dle toho téměř vše závisí ještě na povětrnostních poměrech přištích měsíců. Dlouhé přezimování pšenice ozimé přišlo jarní vhod, zvláště když i vysoké ceny pšeniční byly značrou vzpruhou k rozšíření osevné plochy pše- ničné. Dle předběžného odhadu zeměd. úřadu páčí se plocha, osetá jarní pšenicí, na 18,391.000 akrů, proti toliko 17,710.000 akrům předběžně zjištěným a 17.208.000 akrům sklizňové plochy loňské. To značí tedy proti loňsku zvýšení osevu o 1,183.000 akrů čili 6.95. Odhad Snowův, několik dnů před tím uveřejněný, souhlasí co do plochy osevné cel- kem se zprávou úřadní; Snow dospěl totiž k číslici 18,247.000 akrů. Avšak v příčině posouzení stavu oseni je odhad Snowův, udávající 93.47%, o 0.9 % příznivější, než odhad vládní. U srovnání s před- chozím pětiletím skýtá stav jarní pšenice tento čí- selný obraz:
Snowův Snow
31 article
Plocha Sklizeň osevná v 1000 1./6. 1./7. 1./8. 1./9. v 1000 bušla akrů 92.5 — — 18.3-1 1908 . . 95.0 894 80.7 776 17.208 226.694 1907 . . 887 872 79.4 77.1 17.079 224. 645 1906 . . 93.4 91.4 86.9 83.4 17.705 242.373 1905 . . 93.7 91.0 89.2 87.3 17.871 264.617 1904 . . 93.4 93.7 87.5 66.2 17.140 219.464 Stavu ovsa dána úřadní známka 88.7% proti 92.9 a 81.6 z počátku června dvou let předchozích. Ovsem osetá plocha udává se nyní na 32,422.000 akrů proti 31,644.000 akrům osevné plochy v červ- nu loňském; de facto však činila loňská plocha sklizňová 32,344.000 akrů. Snow odhadl letošní červnový stav ovsa na 86.5
Snow
33 article
Ze slezských trhů dobytčích. Počátkem tohoto měsíce počaly stoupati ceny dobytka na trzích slez- ských a proto některé slezské listy radí chovatelům, aby neprodávali dobytek, pokud nemusí. Za 100 kg živé váhy beze srážky (vážení 6 hodin před krme- ním) dle jakosti placeno: Býci 64—76 K, voli la 76—86, voli IIa 68—76, jalovice a mladší krávy 60 až 70, krávy starší a slabší dobytek hovězí 50 —58. telata pod 50 kg 74—84, nad 50 kg 84—94, vepři 116 -128 K. Z českého odboru rady zěmědělské. Ve schůzi IV. komitétu, konané dne 5. t. m., projednány tyto záležitosti: Učebná osnova a statut hospodyňské školy pokračovací a usneseno k návrhu člena vý- boru p. J. Babánka pořádati aspoň třínedělní kursy hospodyňské, jež by pořádaly učitelky hospodyň- ských škol letních. Nedoporučeno zřízení zimní ho- spodářské školy v Kozlanech a Příbrami, doporučeno zřízení zimní hospodářské školy v Žamberce. Schvá- len návrh na rozdělení zemské dotace pro hospodář- ské kursy pokračovací a usneseno, aby 1 hod. vy- učovací remunerována byla 80 h při maximálním počtu 150 hod. vyučovacích za celý kurs. Dále schváleno rozdělení subvencí na učebné pomůcky a usneseno, aby budoucně výkazy škol pokračova- cích petvrzovány byly okresními delegály. Žádost kuratoria zimní hospodářské školy v Roudnici za subvenci na učebné pomůcky doporučena c. k. míni- sterstvu orby. Usneseno podpořiti pořádání kursu drůbežnického v Strakonicích a zvěrolékařskéh ve Skuči. Žádost Spolku českých zvěrolékařů za při- puštění zvěrolékařů samosprávných ku přednáškám zvěrolékařským, českým odborem rady zemědělské honorovaným, usneseno předložiti s opětným při- mluvným dobrozdáním ministerstvu orby. Schválen návrh na rozdělení subvencí pro hospodářské knihov- ny; celkem uděleno subvencí na hospodářské knihy
J Babánek Kozlany Příbram Žamberk Roudnice Strakonice kg Iia 68
34 article
1200 K. Usneseno doporučiti c. k. ministerstvu orby. aby zakoupilo od Zemského včelařského spolku 200 exemplářů „Včelařské čítanky“. Kromě toho usne- seno doporučiti spis tento delegátům a hospodářským spolkům. K podnětu člena výboru F. Máše a k ná- vrhu rady p. dra. K. Viškovského usneseno pojed- nati v příšti schůzi komitétní o reorganisaci správy hospodářských škol. — Ve schůzi I. komitětu, ko- nané dne 7. t. m., dle referátu předsedy p. Ad. Pro- kůpka schválen rozpočet výlob správních, jakoži rozpočet zemských a státních subvencí pro r. 1910. Současně usneseno k návrhu člena výboru p. A.
K Viškovský správa hospodářský škola
35 article
Švehly vřaditi nově do rozpočtu 2 konceptní síly a místo adjunkta pro obor „Pěstování rostlin“. Na přehlídku skotu a králíků v Husinci usneseno uděliti podporu 50 K. Družstvu dobytkářskému v Nahořa- nech zvýšena podpora na zakoupení býků ze Švýcar ze 300 K na 400 K na jeden kus. Dále jednáno o jmenování zástupců do komise pro záležitosti vinařské, zemské komise pro úpravu řek, komitětu pro chov ryb a do komitétu pro chov koní. Seme- nářskému družstvu v Pardubicích navržena státní a zemská subvence po 2000 K pro r. 1910. Pokusní- ku se lněným semenem J. Bártovi v Jiříkově udě- lena podpora 120 K k úhradě výloh, spojených s po- kusem. Do licentní komise v okresu dolnokralovi- ckém usneseno navrhnouti dle návrhu člena výb. p. J. Kotlanta za předsedu p. A. Prokopa, okr. dele- gáta v Borovnici a za místopředsedu p. Fr. Turka. člena okr. výboru v Brzoticích. Včelařskému spolku v Plzni udělena k návrhu místopředsedy odboru p Fr. Dostála podpora 100 K. jedna stříbrná a 3 bron- zové medaile a 3 diplomy pro včelařskou výstavu v Plzni. Žádost Spolku českých zahradníků v Praze za příspěvek na pořádání zahradnické výstavy r. 1910 usneseno doporučiti ministerstvu orby. Usne- seno doporučiti zemskému výboru, aby vzal v úva- hu udělení podpory zahradnickému závodu Josefa, Františka a Čeňka Bašty v Poděbradech na vypra- vení živnosti. Konečně usneseno doporučiti pro Zem- ský včelařský spolek roční státní subvenci 3000K a zemskou 2000 K
Švehla J Bárt J Kotlant A Prokop Turek Dostál Josef František Bašta Nahořa Pardubice Jiříkov Borovnice Brzotice Francie Plzeň Praha Poděbrady včelařský spolek v Plzeň spolek český zahradník
36 article
Úspěch jižní dráhy před správním soudem. Správa jižní dráhy odpočetla si ve třech minulých letech ve svých daňových přiznáních daně výděl- kové odpisy za opotřebování vagonů, lokomotiv i ji- ného dopravního materiálu. Při daňovém přiznání 1904 odpočetla odpis 1.350.000 K, pro rok 1905 odpis 1.550.000 K a pro rok 1906 odpis přes 2 mil. korun. Berní správa vídeňská a zemské finanční ředitelství dolnorskouské neuznaly odpočítání těchto odpisů z výdělkové daně jižní dráhy, prohlásivše je za nepřípustné a předepsaly jižní dráze výdělkovou daň i z oněch neuznaných odpisů. Společnost jižní dráhy odvolala se z tohoto rozhodnutí zemského fi- nančního ředitelství dolnorakouského ke správníniu soudu a správní soud 9. t. m. zrušil rozhodnutí fi- nančního ředitelství dolnorakouského a stanoviske jižní dréhy uznal oprávněným, prohlásiv všeo bee ně, že kterýkoli podnik jest oprávněn, vzíti při při znání berním zřetel na znehodnocení inventáre
jižní dráha