Periodikum ALTO Viewer

1

snvvrr

2

Ročnik XXXXIX.

3

l jleom tno lsl

4

ovjo 1e2o lubez an sj nlsdlstv ho vdozle vasten vlvdtažeos mteia a dootro aa sbe

5

V Praze, ve středu 9. června. 1909.

Praha

6

ně ib aplengado ndolme a

7

Číslo 157.

8 article

Ha ranni avečerní liety předplání se V Praze v administraci sn jrvialn an čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškou sl h Ba měsle. . . . . aa štvrt leta . . . . 7 K 62k ve filialkách: na měsíc. . . . . . 2 K 30h Poštou: .SK na měsle pe vtvrt ieta ! . . . 9 k nnn . dvoji zásilko Ba dtvrt ista : . . 1 k 9o

Praha SK

9 article

sla a onlunné ojelm

10 title

Pcern

11 article

olan adzme T

12 article

leňav natčraa

13 article

dání dol V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . z večerni . zn 4 h Ve filiálkách na venkové ranni čislo . . . . . vočorni . . . . . . . . 6 h lnaeráty platí se hotově napřed. Předplacení a innerty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se též rodakcs, tiskárna a sxpedine „Národních Listů Eukopisy se nerracejl.

15 article

oboste lvilrn

16 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ještě o včerejším vládním »vílězství«. Z Vídně, 9. června. Kampaň v zále- žitosti madarské agrární ba nky bosensko-hercegovské, vedená v po- slahecké sněmovně od 11. března t. r., kterého dne přijat byl pilný návrh posl. dra. Šusteršiče a soudr. jednomyslně celou sněmovnou, byla včera skoncována toliko zatímně Bude v ní ještě pokračováno, dostane-li se na přetřes zákon ve příčině annexe Bosny a Hercegoviny. Ze tříměsíční kampaně vyšla vláda bar Bienertha velmi po šramocena. Nejen že krok za krokem ustupo- vala před vítěznou oposicí a že touto byla do nucena při každé fási boje, vedeného na prospěch kmetů bosenských, u bar. Buriana vymáhati ně jaký drobný ústupek, když byla napřed jedno myslně svolila ke kompromisu pro tuto banku, včera při posledním hlasování o věci té vlád skulečné většiny neměla. Neboť větši na, kteréž doclleno bylo jenom hlasy 5 mi- nistrů-poslanců a hlasem předsedy dra. Patlaie, který se neostýchal sestoupiti s výše tribuny své do zápasu stran, není žádnou majo- ritou. Fakticky nalezala se vláda včera ve sněmovně v menšině. Ne- býti hlasů pěti minístrů, byla by bývala rovnost blasů 237 hlasů proti 237 hlasům. Jaký to zisk, jaký to úspěch a jaké to vítězství, když na vlas polovina sněmovny odsoudl neblahé po- činání si vlády v této záležitosti, která stejně dolýká se nových, jak starých zemi monarchie.

Bienerth Burian Patlaie Vídeň Bosna a Hercegovina

17 article

Zvláště počerněn vyšel ministr finaneí dr. Biliúski ze zápalsů těch a bosenská banka agrární nebude žádným slavným listem v knize jeho politické činnosti, která, jak jsme přesvědčení, v době nejbližs bude skončena. Takové pohrémy, jakou utrpě dr. Biiňski při bance bosensko-hercegovské, při bance, která nazvána byla opělně bankou vyděračnou a lichvářskou, nikdo dlouho nepřežije — tím méně zodpovědný mi nistr. Jsme přesvědčeni, že padnou sou časněnebo za sebou jakbar. Burinn. tak bar. Bienerth a tak i dr. B liňski.

Biliúski Biiňski Bienerth

18 article

»Arbeiterztg« ve stati, nadepsané: »Většina ministerská« — praví: »Co se ukázalo při hla- sování několikráte, bylo včera stvrzeno, že vláda Bienerthova nemá žádne většiny. Včera jí to bylo pověděno černé na bilém, že polovina poslanců nechee miti s vládou žádné jednání. Po tomlo hlasování možno se diviti jenom trou falosti, se klerou se mluví o vládních stra nách jako stranách většinyl Pravdou jest, že vláda bar. Bienertha nemá větši ny žádné neměla a že také žádné mít nebude. Nesmí se odvážiti ničeho a její vý- kony musí býti obmezeny na nejprimiti- vnější nezbytnosti státní. Podle všech pravidel ústavních měl by bar. Bienerth. jsa přehlasován, táhnouti k čertu. Nik dy ještě rakouská poslanecká sně movna nebyla tak plnou jako včera- Nikdy vláda, která se chce dovolávat většiny, nedožila se výsledku hlaso vání tak žalostného jako včera Ministersívo Bienerthovo dostalo včera ránu smr telnou. »Neue Freie Presse« dospívá k tomuto zá- věru: Včerejším hlasováním nebylo seslabeno všeoberné přesvědčení, že při koncesi pro banku bosensko hercegovskou páchány byly četné bludy Důležitou událostí jest však cho vání se Poláků a jejich odhodlání, ke kte- rému se vzehopili v poslední chvíli a skoro již na bojišti. Kolo polské rozhodlo bo a jeho hlasování bylo zároveň odlukou o Slovanské jednoty Většina byla pra

Bienerthův Bienerth Polák Neue Frei Presse

19 article

skrovná a jenom hlasy ministrů dosáhlo se nej- nezbytnějšího minima. Malé rozdily cifer budí dojem, že kritické poměry ve sně- movně nejsou ještě skoncován vyřízením sporu pro banku bosenskou. Vče- rejškem upevnila se jistota, že nýnější většina nedá se snadno a rychle odstrčiti, jakkoliv se v Rakousku mínění rychle mění,«a v Jak si vláda zakoupila hlasy. Z Vídně, 9. června. Do parlamentu dostala se tato zpráva: Již jest povědomo, jak získa- la vláda včera hlasy poslanců vlaš- ských. Ministr justice dr. Hochenburger dal potlačiti proces proti všem vlaš- ským studentům na vídeňské uni- versitě pro bouře, střelbu a násilnosti, které jimi byly zosnovány. Vyňat jest toliko jeden stu- dont, který jest obžalován pro čin, který spáchal mimo universitu. — Ve sněmovně se vypravo- valo dále, že poslanci Starkovi za to, že včera hlasoval proti návrhu Šusteršičově, byl slibeno prominutí dvouměsíčn vazby, ke které byl odsouzen. Miini st spravedlnosti dr. Hochenburgen tedy kupuje hlasy pro vládu otví- ráním žalárů.

doktor Hochenburger Starek Miin Hochenburgen Rakousko Vídeň

20 article

Aféra polského klubu s jednotou slovanskou. Z Vídně, 9. června. Dodalečně se nám sděluje k aféře polského kola se slovanskou jednotou: Předevčírem o půl 11. hodině rozešli se dr Šusteršič a dr. Glabinski, dohodnu vše se zásadně o společné resolujci všech slovanských stran. Dr. G- binski vyzval dra. Šusteršiče, aby naň počka v kavárně »U říšské rady«, že se pora d ještě s několika svými přáteli- Fakticky odejel dr. G abiúski v povoze, který mu zapůjčil posl. Czaykowski, buď k bar Bienerthovi neb ryt. Biliňskému nebo oběma. Nechal dra Šosterčiče čekati do 115 hodiny v kavárně. Přišed, žádal od něho, aby okle- stil a obřezal svoji resoluci tak, že by z ní byl zůstal neforsmný pahýl. K takové hanebnosti se dr. Šusteršič propůjčiti nechitél na svém díle a dal dru. Glabinskému odpověd, o které myslíme, že mu dlouho ještě bude znl v ušich.

Šusteršič doktor Glabinski Bienerth Biliňský Šosterčič Vídeň

21 article

Ústava pro Bosnu a Hercegovinu. Z Vídně, 9. června. O 1410. hodině dopo- lední sešla se parlamentní komise Slovanské jed- noty za předsednictví dra. Ivčeviče. Učiněna čelná opatření povahy taktické, ve kterých bude pokračováno v pátek. Usneseno, podati ve sně- movně pilný návrh po sl. Kaliny, kterým se vyzývá vláda, aby předložila parla- mentu osnovu ústavy bosensko hercegovské dříve ještě, než bude panovní kovi předložena k sankci, tak, aby zase neopa- kovalo se, co se přihodilo při koncesi pro agrárn banku bosensko-hercegovskou. Vláda a hlasování německých sociálních demokratů Z Vídně, 9. června. Dnešní »Frmdblt.« list každé vlády, ve své úvaze o včerejších událostech uveřejňuje také tulo větu: »V ně- meckých kruzích nemile pozorováno, že němečt soclální demokraté ve všech akcích byli násle- dovníky pana Kramáře a Šusteršiče.« — Tážeme se: »Od kdy jest povinnosti vládního orgánu starati se o poměr německých stran k něme- ckým sociálním demokratům ?«

Kalina Kramář Šusteršič Bosna a Hercegovina Vídeň Frmdblt

22 article

Planá kombinace.

23 article

Z Vídně, 9. června. „N. W. Abendblatt“ oznamuje, že portefeuille českého mi nistra domáhají se nyní čeští kleri- kálové, ukazujíce k tomu, že dosud všechny české strany byly zastoupeny už v korunní radě jenom nikoli čeští klerikálové. Kandidátem pro tuto hodnost jest označován dr. Hruban, z mladočeské strany pak dv. r. dr. Čelakov- ský. — Tato zpráva je čircčirý výmysl, pokud se týče prof. dra. Čelakovského, protože

N W doktor Hruban Čelakov Čelakovský Vídeň

24 article

žádný poslanec svobodomyslný by nevstoupil do kabinetu Bienerthova. Pokud se týče dra. Hru bana, myslíme, že nemineme se s pravdou, pra víme-li, že by ani on nepřijal portefeuillu po dru. Žáčkovi uprázdněného, jako by nemohl vů bec vstoupiti po dru. Žáčkovi ve vládu nynějš jiný Čech, kdyby dr. Záček byl donucen odejít z nynější vlády, čehož arci nebude. Zastaveně řízení proti vlašským studentům. Z Vídně, 9. června. »Neues Wr. Abend blatt« oznamuje: Pro demonstrace, z pů sobené 28. listopadu minulého ro- ku na vldeňské universitě, při kt rých stříleno bylo z revolverů na německé stu- denty, bylo pět vlašských student zatčeno a dodáno zemskému trest- nimu soudu pro těžké ublížení na těle. Nyní bylo vyšetřování proti nim z staveno a celý akt postoupen okresni- mu soudu pro § 411. tr. zák. a pro pře- stupek proti zbrojnímu patentu. Toliko proti studentovi Mauricioví Mandlovi bude se konat u zemského soudu vyšetřování dále pro veřejné násilí. Formální demise ministra dra. Žáčka. Z Vídně, 9. června. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: V polských kruzích poslaneckých tvrd se, že koruna, kdyby dr. Žáček požádal za de- misi, tuto prostě nepřijme. Z Vídně, 9. června. O 12. hodině polední sešla se za předsednictví posl. Udržala parla mentní komise Svazu poslan ů českých za pří- tomnosti dra. Žáčka v záležitosti jeho demise Slovinské nárožní tabulky v Lublani před správ- nim soudem.

Bienerthův Žáček doktor Mandl Udržal Čechy Vídeň Francie Lublaň Neue Wr svaz Klan ů

25 article

Z Vidně, 9. června. Před správním soudem konalo se dnes velmi zajmavé líčen o žalobě, kterou podali prostřednictvím advo- káta dra. Egera v Lublani tamější Ném ci proti rozhodnutí zemského vý boru krajinského, kterým se schvaluje usnesení obecního zastupitelstva lublaňského jímž se zavádějí výhradně slovinské nárožní tabulky v hlavním městě krajin- ském. Zemským výbor krajínský zastupoval jeho člen bývalý říšský poslanec dr. Tavčar Němce lublaňské vídeňský advokát dr. Gilli. Dr. Tavčar ukazoval k tomu, že Němci tam kde mají většinu, nestrpí žádných tabulek jino- jazyčných, zejména nikoli v zemích alpských. Vznesl na senát apostrofu, ve které pravil; „Nechcete-li nás znásilniti a nechcete-lí rozho- dovati politicky, musíte úznati, že obecní za- stupitelstvo ve své samosprávě může zavésti ná- rožní tabulky jednojazyčné podle vlastního svěho uznání. Ostatně Němci nejsou tak snášeliví ná rodně a jazykově, jak se tváří ve své stížnosti. „Německá krajinská záložna“ v Lublani jest ústav asi takový, jako pražská t. zv. „Česká spořitelna“, a žije z peněz slovinských vklada telů. Již přes 80 let prosime, aby dala ná- pisy také slovinsky, ale marně. Po 2hodinné poradě vynesl předseda senátu svob. p. Schwarzenau nález: stižnost Němců lublaňských se zamítá jako úplně bozdůvodná. — Nyní bude míti konečně Lubla nárožní tabulky výhradně slovin- ské.

Eger doktor Tavčar gilli Němec Lublaň obecní zastupitelstvo Český spořitelna

26 article

Z úřadního věstniku. Z Vídně, 9. června. (K. k.) » Wien. Zig.« oznamuje: Cisař jmenoval rozhodnutím ze. dne 26. května t. r. vrchního finančního radu dra. Jana Rohlenu dvorním radou finančním prokuratorem v Pra ze. Ministerstvo vnitra schválilo v dohodě s ministerstvem obchodu změnu stanov akciové společnosti »Česká společnost pro prů mysl cukerní«, usnesenou na valné hro madě akcionářů této společnosti v Praze dne 18 listopadu 1908. Sohůze ruského cara s císařem německým. Z Pebrohradu, 8. června. (K. k.) Některé ruské a zahraniční listy přes německé sdělení

Rohlen Vídeň Wien Praha Český společnost Pebrohrad

27 article

tvrdí dále, že ke schůzce císařů dojde na pod- nět německého císaře. Proti tomu je petrohrad- ský zástupce Wolfovy kanceláře zmocněn ruským ministerstvem zahraničních záležitostí potvrditi, že car Mikuláš dal iniciativu k této schůzce a že císař Vilém odebéře se n finské pobřeží ku pozvání ruského caru. pi Hrozicí konflikt v ruské dumě. Z Petrohradu, 8. června. (K. k.) Ve ve- černí schůzi schválila říšská duma v prvém čtení se změnami navrženými oktabristy zákon o přestoupení z jednoho náboženství do druhého dle referátu komise pro náboženské otázky. Z Petrohradu, 8. června. (K. k.) Oprot nedávnému prohlášení ministerského předsedy Stolypina vyslovila se dnes duma pro přípustnost volného přesto u pen z církve křesťanské na některé ná- boženství mimokřesťanské. Krajn pravice opustila za protestů zasedací slň. Zdá se, že toto usnesení bude míti v zá- pětí vážný konflikt. Turecké poselstvo v Petrohradě. Z Petrohradu, 8. června. (K. k.) P. t. a. oznamuje: Turecké zvláštní poselstvo navštivilo dnes ministerského předsedu Stolypina, ministra zahraničních záležitosti Izvolského a nově jme- novaného ruského velvyslance v Cařihradě Ča- rykova,

Wolfův Mikuláš Vilém Stolypin Izvolský Petrohrad Cařihrad

28 article

Krétská otázka.

29 article

Z Cařihradu, 9. června. S různých stran oznamuje se, že otázka krétská váž nosti nabývá a se přicstřuje. Zpráva, že čtyři ochranné velmoci, jež na ostrově Kandii čili Krétě dosud posádky mají, k návrhu ruské vlády se usnesly, že těchto posádek z ostrova neodvolají, se nepotyrzuje. Zůstává tedy př smluvním ustanovení, že tyto posádky příštím měsícem odvolány budou. Avšak, kdyby se ob- jevilo vážné nebezpečí, že po odchodu posádek na Krětě propuknou nepokoje, posádky prý na ostrově zůstanou. Leč tato disposice neuspoko- juje tureckou vládu, neboť nepokoje aneb roz- hodná nějaká akce Kréťanů za připoje- ním k Recků může nastati a nastane asi te- prve, až posádky ochranných mocí budou pryč Vzhledem k tomato očekávanému vývoji věcí prohlašují vládní kruhy zdejší, že Tureck žádného připojení Kréty k Řecku nedopustí a že je odhodláno pro případ ta- kovéto řecko-krétské akce vypověděti Ře- e ku válku. A skutečně pozoruje se, že činí vláda a vojenská správa „pro všechny even- tuality“ branná čili válečná opatření. Zejména bylo nařízeno, aby všechny k Řecku vedoucí vojenské cesty byly rychle upraveny a tolikéž jsou již připraveny mobilisační rozkazy. Ale na- vzdor všemu tomu soudí zdejší politické kruhy. že pro krétskou otázku válka nepropukne. Zprávy z Cařihradu.

Kréťan Cařihrad Kréta Řecko

30 article

Z Cařihradu, 9. června. (K. k.) Dle „Ta ninu“ byl ministr staveb Noradunghian, člen po selstva k notifikaci nastolení, pověřen vyjedná- vati s kabinety o zvýšení cla na 15 %%. Z Cařihradu, 9. června. (K. k.) „Tanin“ se dovídá, že bude reformní organisace pro Makedonii odstrančna a že vel moci daly k tomu svolení. List vidí v tom zna- mení dobré vůle velmocí k Turecku. Z Cařihradu, 9. června. (K. k.) Iradem bylc potvrzeno 15 rozsudků smrti, kter byly vojenským soudem v Adaně vyneseny nad 9 Mohamedány a 6 Armény. Byl vydán rozkaz. aby při vykonávání rozsudku uči něna byla náležitá opatření, aby nedošlo k nepokojům. Následkem ar měnských stížností a zpráv časopisů zaslal Porta valimu adanskému telegram toho obsahu, aby zločinci bez rozdílu nábožen ského vyznání byli přísně potre- stáni.

Armén Cařihrad Makedonie Turecko Adana

31 article

Z Cařihradu, 9. června. (K. k.) Včera ko- nala se mimořádná ministerská rada, které se zúčastnili velký vezír, ministři vnitra, zahraničních záležitostí, vojenství a námořnictví, jakož i generalisimus Mahmud Šefket paša. Ministerská rada prý se zabý- vala otázkou krétskou. Turecké poselstvo v Římě. Z Říma, 9. června. (K. k.) Ministr zahra- ničních záležitosti Tittoni přijal dnes dopo- ledne turecké poselstvo, které přišlo notifikovati nastoupení sultána na trůn. Zejtra bude posel- stvo přijato králem ve slavnostním slyšení.

Mahmud Šefket Tittoni Cařihrad Řím

32 article Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny.

Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny. Z Vídně, 9. června. (K. k.) V dnešní schůzi roz- počtového výboru bylo pokračováno v projednávání rozpočtu minisťerstva kultu a vyučo- vání. Posl. sv. p. Battaglia mluví o požadavcích Hla- liče v oboru obchodního Mkolství. Posl. Němec posuzuje reakcionářské tendence. které v poslední době se uplatňují ve školstvía které projevily se v pensionování bezkonfesijních učitelů. Byli také sociálně-demokratičtí učitelé pře- loženi z trestu na pouhou denuncinci továrníků nebo protivných politických stran, jako se to stalo odbor- němu učiteli Hojnkešovi ve Výprtech, učitelům Ku- bištovi a Cingrovi, kteří byli denuncováni ná- rodními socialisty a přeloženi na špat- nější místa, protože při obecních volbách volili se sociálními demokraty. Vláda musí také učiniti opotření, aby byli chráněni čeští dělníci v tak zvaném uzavřeném jazykovém úze- mí, kteří jsou pronásledováni tová r- niky a majiteli domů pouze proto, ze své dítky posílají do českých škol. Také musí se pečovati o to, aby německé obce do- nuceny byly ke stavbě nutných škol pro dítky dělníků. Řečník žádá zvýšení státní sub- vence pro zřízení čtvrté třídy při měšťa n- ských školách na 300.000 K, dále společ- nou výchovu obou pohlaví ve školách. která se velice osvědčuje v cizině, revisi nadač- ních listin, studentských nadací a usta- novení zemských komisí pro rozdílení a správu na- dací, jakož i kodifikaci nadačního práva Na konec žádá řečník zřízení laryngologick kliniky na čleské universitě v Pra ze. Komenského škole ve Vídni, která více nez 20letým trváním a obrovským počtem žactva úplně prokázala existenění oprávnéní, musí se koneč- ně přiznati právo veřejposti. Posl. Seitz podporuje požadavek vysoko- školských asistentů po zvýšení platů. Také položka remunerací pro docenty měla by se zvýšiti.

Battaglia Hla Posl Němec Cingr Seitz Vídeň poslanecký sněmovna Komenský škola

33 article

Posl. dr. Celakovský ohražuje se proti návrhu zpravodhjovu, aby resoluce byly vládě po- stoupeny k posouzení. Připomíná dřívější zvyklost, dle níž resoluce byly považo- vány za schválené, nečinil-li nibdo proti nim námitky. Pronesl-li zpravodaj neb člen výboru námilku, hlasovalo se o příslušné re- soluci. Navrhuje, aby tento postup také tentokráte byl zschováván. Někteří členové výboru vyslovují se proti tomu Schůze byla pak na krátko přerušena. Po opětném zahájení prohlašuje posl. dr. Čela- kovský, že odvolává svůj návrh s ohražením. že se nestane žádná prejudic pro budoucnost, a že se odvolává na slib ministra vyučová ní. že dle možnosti bude resolucím vyho- věno- Rozpočet ministerstva vyučování se pal schvaluje Tituly „Nejvyšší dvůr“, „Kabinetní kancelár a „Říšský so ud“ schvalují se bez debaty. Frojednává se pak titul „Říšská rad a Posl. Choc žádá za protokolování če- ských řečí a interpelací stenografy, kteří ovládají český jazyk, dále, aby v kovesponden- ci říšské rady byli zaměstnáni dva re- daktoři, znající český jazyk. Řečník si stěžuje, že se pro knihovnu říšské rady české a slo- vanské knihy vůbec skoro nekupují. Ani díla Pala- ckého nejsou v knihovně. Také tam není české vy- dání zákona, ač mnoho poslanců dovede čísti zákony jenom v tomto jazyce. Konečně žádá řečník před- sedu, aby neprodleně zasadil se o definiti v ní zaměstnání sluhů a zlepšení služebních a mzdových poměrů sněmovního služebnictva. Posl. Maštálka se táže, kdy budou postaveny v parlamentní dvoraně sochy Riegra a Javorského, což bylo loni usneseno. Pojednává o poměru novinářů ke sněmovně, žádá, aby tento poměr brzy byl upraven k zamezení srá-

Posl doktor Celakovský Pala Maštálek Riegr Javorskij

34 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. se tnnr Začátkem července konati se bode v Že- nevě ve Švýcařích kongres egyplske mládeže, jehož přípravnému komitétu stoj v čele soukromý docent university ženevské Mohamed Tannd. Cílem hnutí mlado egyptského, povahy zpola politické, zpola čiste kuliurní, jest nezávislost Egypta a buď samo- správa úplná nebo aspoň konstiluční ráz vlády Na kongresu připravena je celá řada referátů. které chtějí na oči Evropy postaviti dokonalý obraz proti kulturní činnosti anglické vlády v Egyplě. Čestnými předsedy kongresu budou jmenováni někteří vynikající literáti a politikové evropští, mezi nimi i Pierre Loti, který svým posledním románem cestopisným z Egypta přímo se vyslovil pro snahy Mladoegypťanů. 27. června t. r. zahájen bude v Moskvě první všeruský sjezd sbormistrů organisátorů chorového (sborového) z pě- v u. Sjezd má hlavním účelem úradu o po- vznesení zpěvu a organisaci spolků pěveckých ve všech větších městech evropského Ruska. Sujet biblické Salome nepřestává lákati divadelníky. Minulý měsic objevilo se v Londýně nové hodební drama s timto titulem, na scéně divadla »Corone«. Autorem textu jest Eleonor Norton, hudbu sklá. dali Rob. Gilton a Grénville Bantoque. Tak zvané Meklenburské kvarte to, komorní kvarteto vévody meklenbursko-střeli- okého, které v posledních letech vedle proslu- lého českého kvarteta těšilo se největším úspě chům v celé Evropě, zvláště v Německu, na Rusi, v Anglii, ohroženo bylo vystounením prvního houslisty svého B. Kamenského. Zbylí tř umělci (N. Kranz, O P. Batkě vič, Alex.

Tannd Loti Salome Norton Rob B Kamenský N Kranz Alex Egypt Evropa Egypl Moskva Rusko Londýn Německo Rus Anglie kongres Grénville Bantoque

35 article

Borneman) však získali na místo Kamen- ského Jaroslava Kociána a mají již nyní na přiští zimní saisonu celou řadu pozvání do Londýna, Hamburku, Berlina, Petrohradu jinam. Ve Lvově uplatňují se klerikální vli čím dále povážlivěji, berouce si na mušku ze- jmena tamní scénu Městského divadla Minulý měsíc hlučnými skandály znemožnila klerikální klika další reprisy Shawova dramatu »Živnost pan! Warrenové«, nyní zas podobnou bouři zvedly proti Andrejevovu »Ži- votu člověka«, který zde byl vypraven v polském překladě s velikým úspěchem a do- cílil několika vyprodaných domů. Klerikálové rozpoutali ve svém tisku zuřivou agitaci prou roubačskému (!) kusu a interpelací v městské radé i veřejnými plakáty snaží se dociliti, aby Andrejovovo drama sňato bylo s repertoiru. O zbožáovaného vlašského tenoristu Ca- rusa a jeho nemocné brdlo chvěl se v posled- ních týdnech celý svět. K uspokojení všech, kdo si zoufali nad možnou ztrátou hlasu sluvného způváka, prohlásil jeho impresario, že nemoe Carusova je téměř úplně vyléčena a že na podzim zahájí smluvenou koncertní tourné v Anglii, v Londýně. Carská opera petrohradská, Mariinskij těatr, má dnes největší, nejlépe sestavený a nejdráže placený balet za všech velkých scůn evropských. Avšak finanční správa ústavu již delší dobu uvažuje o nutných úsporách a tak nejspíše již v příští saisoně dojde k podstatnému zmenšení baletního ense mblu, jehož předních několik sil dostalo velmi lákavé na

Borneman Kocián Shawův Warren Andrejevův Andrejovův Carusův Londýn Hamburk Berlín Petrohrad Lvov Ca Anglie

37 article

bídky do ciziny.

38 article

Ruský hudební skladatel Gartevel sebral po sibířských věznicích a vyhnaneckých stanicích originální sbírku nápěvů — písní vy hnancův politickýcb a trestanců, pracující h v dolech. Tyto »pěsni katoržan« prove- deny byly na několika koncerlech a v soukro- mých kroužeích hudebních s takovým úspěchem, že sběratel jejich spojil se s dirigentem, který sestavil pěvecký sbor k jejich provozování, a nastou- pili s touto originální žní koncem května kon- certní tournée po ruské provincii, Adminislraee ruské prozatím nečiní podniku žádných potíží V letošním podzimu začne vycházet v Petrohradě nový umělecký měsíčník, vě- novaný moderním směrům v literatuře i vý- tvarnietví. Měslčník bude miti název »A pollone a bude vycházeti v rozměrech »Zlatého Rouna«- V čele redakce stojí S. Makovski j, M. Vo lošin, I. Anněnskij a Volynskij. Za účelem speciálního pěstování historie ethnografie židů v Polsku a v Rusku založen ve Varšavě sborník »Jevrejskaj a S te rina« (Dávnověkost židovská), který bude vy cházeti čtyřikrát do roka. Vydavatelem jest I storicko-národopisná společnost židovská, re daktorem sborníka P. M. Dubno.

Roun S Makovský I Anněnskij Volynskij Petrohrad Polsko Rusko Varšava Jevrejskaj Dubno

39 title

Různé zprávy.

40 article Ruská výzkumná výprava do Hongolska.

Ruská výzkumná výprava do Hongolska. O výzkumné výpravě ruského podplukovník Kozlova do Mongolska podávají zajímavé zprávy dva dopisy účastníka výpravy poddůstojníka Ivanova. První dopis líčí zvláště prozkoumání Kukunoru. velkého jezera na úpati stejnojmenného pohoří, kde hlavní oddíl výpravy od 16. srpra do 10. září 190g tábořil, Jezero jest stále vzedmuto a jen zřídka na- stane na krátkou dobu bezvětří. Zelenavě modrá, sil- ně slaná voda jest oživena hojnými rybami, pestře zbarvenými, ale málo chutnými a velmi ostnatými. Rozsahlé stepi na břehu skýtají znamenité pastviny pro četná hovězí stáda Tangutů, kteří po celý rok kolem jezera kočují.

Kozlův Ivanov Mongolsko

41 article

Ku prozkoumání jezera byl zhotoven člun plachtoviny s podložkou z rákosí. Délka činila solva tři, 9ířka asi jeden metr, váha za sucha 44 kg. „Když jsme spustili člun na vodu“, vypravuje Ivanov. zdálo se, jako by se Kukunor rozlítil nad naší smě lostí, bylo hrozně, pracovali na vodě; nastala straš- ná pouře, takže se šedé vlny zvedaly jako hory s hlmotem se řítily na břeh. Přítomní čínští vojáni ze Sininu i okolní Tangutové pohlíželi na naše pří pravy se zděšením, říkajíce o našem, dle jejich ná zoru šíleném úmyslu: „čvonusudu pohejbu“, t.j. v hadrovém čunu chtějí plouti. Člun však se osvěd žil zcela dobře, takže se s ním mohly podnikati ka- ždého dne delší plavby. S přenosnými a rozložitel- nými čluny podnikl za lěchto prací jeden oddil také plavbu na ostrov Koissu, na nějž ještě žádný Evro- pat nevkročil. S úzkostí čekali ostatní na znamení. které badatelé měli dáti po šťastné skončené plavbř raketou; přes to, že čluny jejich byly chatrné, do spěli šťastně k cíli a po čtyřech dnech oznámiln ostatním druhá raketa, že byla nastoupena zpáteční plavba. Hrozná bouře překvapila je při tom, ale přeee podařilo se jim, ač úplně vysíleným a promoklým, dostati se opět na břeh. Činští vojáci byli u vytržen nad tímto hrdinstvím a myslili, že je v tom nějak kouzlo.

Ivanov Tangut Kukunor Koiss kg

42 article

Na neznámém ostrově nalezli badatelé podiv nou idyllu. Večer spatřili pasoucího se koně a malé stádo ovci, načež přenocovali v jeskyni, nerozdělavše cheň. „Časně ráno“, tak vyprávěli, „spatřili jsmo kouř, vycházející z jeskyně a odebrali jsme se tam Zastihli jsme osamělého mnicha lamu při modlitbe Když uzřel lidi, ulekl se hrozně a zajíkavě prosil milost. Snažili jsme se všemožně upokojiti poděše- ného poustevníka a konečně nás pozval do své pou stevny, kdež nás pohostil kyselým mlékem. Polon nás zavedl ke svým soudruhům, jiným dvěma mni- chům, kteří se neméně polekali, Mnichové pravili že kromě nich není žádných obyvatelů na ostrově jenž nemá skoro žádného spojení se břehem. Spojen nenrne jest možno jen v zimě, když jezero zamrzne, alo i pak jest spojeno s nebezpečím. Poustevníci použí- vají této doby, aby se zásobili živolními potřebami. Dle údajů mnichů není spojení s břehem každé zimy možno, poněvadž lod někdy nebývá dosti silný a naopak při silném mrazu se tvoři velké trhliny. Žijí každý pro sebe ve svých jeskyních. Majetek je- jich je skrovný, každý má koně a asi 50 ovcí a koz, jejichž mlékem se živí. Společně s těmito domácími zvířaty žije osm divokých lišek, nebojí se člověka, pohyl ují se volně a žijí s mnichy v nejlepším přátel- ství. Plactvo jest na Koissu zastoupeno četnými druhy. Rovněž jezero kolem ostrova jest oživen hojnými a velkými rybami. Ostrov je úplně bz stromů a má objem pěti verst; vody na něm není. takže poustevníci mají k pití jen špinavou deš ťovou vodu a mléko. Půda je skalnatá, ale porostlá šťav- natými travinami a zelinami. Jsou tam dva chrámy a opuštěná obydlí dokazují, že ostrov byl druhdy četněji obydlen.

43 article

Od Kukunoru vydala se výprava dále do Si- ninu, kdež ji čínští úřadníci slavnostně přijali a zvlá- ště se zajímali o podivný člun, s nímž se účast- níci odvážili na velké jezero, načež šla cesta do klá- štera Labranu, odkudž jest datován druhý dopis z 5. února 1909. Na cestě byla výprava několikráte přepadena Tanguty, kteří byli vždy odraženi s vel- kými ztrátami. Při tom vrchní tangutský kníže v Luze, stařec 70letý, jenž v rozedraném ovčím kožiše, celý ověšen zbraněmi a s obličejem i krkem zbrá- zděným jizvami vypadal spíše jako náčelník lupičů, než jako kníže, jevil vůči nim z počátku přátelství. ale pak se stával stále nestydatějším svými poža- davky darů a věděl napřed o přepadeních, aniž jim zabránil. Proslulý klášter Labran, v němž se účastníci vý- pravy po namáhavé cestě poněkud zotavili, ležív úzké kotlině, kolkolém obklopené horami. Činí svý- mi četnými chrámy s pozlacenými střechami a ko- pulemi velkolený dojem. Obyvatelé jsou většinou lamové, jen několik Číňanů tam žije, kteří provozují obchod, za to bývá přítomno velké množství budhi- stických peutníků. Z Labranu nastoupila výprava zpáteční cestu do Mla-Šanu.

Tangut Labran Číňan Šan Kukunor Luga mla