ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb41af90-8d70-11dc-955a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 141, place 90, work 7, org 14
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. června 1909 Císlo 156.
4 article
Předseda: lozuměl-li jsem dobře, řekl posl dr. Šusteršič, že Poláci bosenský lid prodali neb zradih. Takovou urážku nemohu připustiti. Volám posl. Šusteršiče k pořádku. Posl. dr. Šusteršič: Nekl jsem, že Biliň- ski prodal a zradil bosenský lid. Předseda: Také k vůli tomu volám vás k po řádkuí Posl. Glabiňski vyslovuje se v zájmu bosen- ského obyvatelstva proti tomu, aby zavedení ústavy bylo vázáno na jakékoli podminky a žádá naopak aby ústava byla co možná nejrychleji zavedena na demekratickém základě. Naším heslem jest: Bosna Bosňanům! (Hlučná pochvala u Poláků.) Posl. Tomášek: Ne, Bosna lichvářům! Posl. Glabiňski: Bosňané nejsou přece žád- ní lichváři Posl. Tomášek: Ne, ale země bude vydána na pospaa lichvářům.
doktor Šusteršič Polák Posl Nekl Biliň Tomášek Bosna Bosna Bosňan
5 article
Posl. Glabiňski: Souhlasíme úplně podstatným obsahem resoluce posl. Šu- steršiče, ale nesouhlasíme s hroťy, které jsou obsaženy v této resolucí. Byli jsme také ocholni akceptovati podstatnou část jeho resolu- ce ve formě zvláštního návrhu. Poněvadz jsme však slyšeli, že se na to neklade žádná váha, nepodám již tuto resoluci. Řečník polemisuje pak s posl. Krekem, jenž prý se za rozpravy dopusti neslýchaných urážek polského národa. (Jihoslovano volají: Živio Krek!) Řečník na konec prohlašuje: Chceme žíti v nej- lepším přátelství se slovanskými batry. (Čechové volají: A s Němci hlasova t?) Posl. G1 abiňski: Nepotřebujeme se však k vůli tomu znepřáteliti s ostatními národy. Doufá- me a jest také nutno, že nastane nějaké shlížení mez národy v Rakousku, kteří chovají navzájem vůči so- bě nepřátelské smýšlení. (Hlučná pochvala a po- tlesk.) Nemůžeme dávati špatný příklad a rozmno- žovati ještě nepřátelství, které již existuje. (Souhlas.) Provozujeme zde politiku volné ruky to neznamená ani ruky slovanské, ani ruky něme- cké, nýbrž ruky volné, politiku to, která jest dikto- vána národními zájmy a zájmy Rakouska a celého mocnářství. (Hlučná pochvala.) Naši před- kové zápasili za svobodu netoliko Poláků, nýbrž také ostatních národů bez rozdílu. Také my jsme ochotni následovati příkladů svých předků a zůsta- neme vždycky věrni svému národnímu praporu.
Posl Šu Krek Čecho Němec Polák G 1 Rakousko Krek
6 article
(Hlučná pochvala a potlesk u Poláků.) Posl. dr. Adler praví, že v první řadě jde o to aby parlament učinil všechno, co jest v jeho moci. by zamezil lichvářské vykořistován kmetů. Sociální demokraté jsou proti každé lou- peži, ať vychází se strany uherské, ať rakouské. (Po- chvala.) Prvním a nejůčinnějším opatřením na za- mezení této loupežné výpravy by bylo, kdyby vláda své jednání odpykala, protože opomenula jednomyslného usnesen sněmevny ve případě, kdy předseda minister- stva nejen mohl, ale musil říci „ne“. Parlament jest povinen své cti vyslovili vládě nedůvěru. Řekl-li pesl. Glabiňski: Bosna Bosňanům, řečník s tím soublasí. Avšak Bosna Bosňanům, kteří nejsou na rukou a nohou spoutáni ko- rupěním a korumpujícím vlivem chá- sky vykořisťovatelů. Řečník odmítá výtky, činěné sociálním demokratům pro jich hlasování a praví, že solidarita nikterak nemůže spočívati v tom, aby se obětovaly zájmy některého národa. Za so- ciátními demokraty stojí armáda voličů, z níž každý jednotlivec jejich postup úplně a zcela schvaluje. Řečník pochybuje, zdali to také dělají voličové německých poslanců. Němečtí poslanci pod- řídili se špatnému vedení polního maršálka Gesmanna. (Souhlas.) Řečník kriti- suje zevrubně události v poslední schůzi a odmítá rozhodně výtku, že sociální demokraté porušili ja- koukoliv úmluvu a konstatuje, že zapisovatel Ko- tlář měl právo tázati se, zdali poslane Bernt jest v poslanecké sněmovně pří- tomen, Bernt, který nebyl přítomen (Bcuřlivá pochvala u soc. dem.) Řečník na konec prohlašuje, že vládu nelz zachrániti, ať už dnešní hlasování dopadne jakkoliv. Sociální demokraté hlasují pro resoluce Šusteršičovy, hlasují pro právo náredů a pro právo parlamentu. (Hlučná pochvala a potlesk u soc. dem.) Posl. dr. Šusteršič pronáší závěrečné slovo.
Polák Posl doktor Adler Bosna Bernt Šusteršičův Šusteršič ko Bosna Bosňan
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Plzeňský akciový pivovar daroval včer nadaeí Roseggerově 2000 korun. Akciový pivo- var plzeňský spojil tak své němectví a své gormanisační úsili s reklamou, kterou si patrně slebuje od svého daru nadaci Roseggerově. Bylt akcinvý pivovar plzeňský mezi prvními, kdožsi stéžovali na boykot v Německu, vyvolaný proti všemu průmyslu v zemi české po lonských de- monstracích pražských. Tohoto boykotu využit- kovali říšskoněmečtí průmyslníci tak důkladně proti svým soukmenovcům z Čech, že třebenický »Volksrat« nestsčil rozesílati do Německa články. jimiž říšské Němce přehorlivě poučoval, že v Čechách mají Němei velký průmysl, a kte- rými také listinně dokazoval němectví akciového pivovaru plzeňského. Nyní je důkaz ten roz- množen o 2000 korun pro nadaci Roseggerovu z pokladny pivovaru toho. Ostatek — pokud o české kruhy jde — dán je sám sebou již od dávného dřívějška. — Projev uznání rektoru české techniky Ze schůze manifestační, dne 6. června v tá- borské sokolovně konané, byl zaslán J. M rektorovi techniky české Bertlovi tento te- legrafický pozdrav: »Občanstvo shromážděné na manifestační schůzi, v táborské sokolovně dne 6. června pořádané při jihočeské slavností pro české školství, dovoluje si Vaší Magnificenci vy- sloviti své nejvřelejší sympatie a díky za mužné obhájení důstojnosti a svobody vysokého učení a jeho projevů. Předsednictvo.« — Zemský výbor a samosprávní úřadníc obecní. Píše se nám z řad samosprávného úřad- nietva obecního: Již přes rok čekají samo- správní obecní úřadníci na prováděcí předpisy k vydanému zákonu, jimž se jim upravují bmotné a také poněkud právní poměry a vše- chny petice, prosby a nalehání zůstávají u zem- ského výboru bez vyřízení, jež by uspokojovalo.
Roseggerův Němec Německo Čechy
8 article
Samé odklady a stálé vytáčky, jakoby ten obecní samosprávný úřadník byl poslední z nejposled- nějších, Zemský výbor nevyvinuje v této tolik důležité věci pro sta rodin ubohých úřadníků obecních dostatečně potřebnou energii. Obecní zastupitelstva nechávají žádosti úřadníků obec- ních a městských vůbee ležeti a čekají na »spásonosné« prováděcí předpisy, jež mají udati směr, jakým se usnášející orgáno é v obcích ubírati mají při plalových úpravách úřadnictva svého. Zemský výbor měl by ihned věcise uchopiti a ji co nejrychleji a co nejlépe vyřiditi, aby ty dost trpké naděje samo- správného úřadnictva obecního aspoň částečně trochu po lidsku již jednou splněny býti mobly. — Z Národní rady české. Schůze presi diální komise koná se dnes v úlerý v 5 hod odpol. v zasedací síni Národní rady české (Vo dičkova ul. č. 20). — Csobní. Rada zemského soudu Heřman ryl Dietrich v Jihlavě byl jmenován presidentem kraj ského soudu tamtéž.
Heřman Dietrich Jihlava národní rada český
9 article
— Rodinné zprávy. Pan František Myslík. pošt, oficiál, s choti Marií, roz. Kuřinovou slavili sňatek 3. t. m. na Královských Vinohradech. — Vyznamenání. Čestné medaile za čtyřicetileté věrné služby obdrželi od místodržitelství pp. Antonín Tilšer, lesní v Horní Jelení; B Vynoký, klerik a učitel na soukromé škole řádu Piaristů v Praze, zámečník Mat, Bartl a Jos. Jetel a tovární dělník Josef Procházka u firmy F. Ringhoffer na Sml- chově, Marie Tomášková ve službě rodiny Po- lerovy v Bukovině, Josef Kodeš, zednický polír ve Žlebech, Jan Růžička, hospodářský dělník na velkostatku v Tursku, František Šnajdr, vařič v cu- krovaru ve St. Benalkách a Joseť Vondrášek hajný v Trokavci u Rokycan. — Úmrlí. V Praze zemřel dne 6. t. m. pan Ant. Schenk, soukromník v 76. r. věku svého. Pohřet bude dnes 8. l. m. o 5. hod. odp. z ústřední síně hřbitovů olšanských. — České umění v cizině. Český malíř Mích Angelo Zeyer uspořádal v Brusselu výstavu prací svých a doznává touto exposicí pěkného úspěchu Tomu na dožlad buďtež uvedeny hlasy dvou čelnýci časopisů belgických, jež máme po ruce. „Journa de Bruges“ praví: „Právě jsme navštívili výsta- vu p. Zeyera, nadaného umělce z Čech a jsme potě- šeni touto návštěvou. Výstava prací Zeyerových do- kazuje, že umělec dokonale ovládá různé způsoby malířské techniky, neboť s touž bravurou maluje v oleji, v aquarellu i la tempera. Tolikéž přesvěděil nás, že je v portrétu, v malbě dekorativní i v po- hledech umělcem svérázným a zralým. Také jeh lepty a studie prozrazují umělce velkých schopností.
Myslík Marie Kuřinův Tilšer Mat Bartl Jos Jetel Procházka F Ringhoffer Tomášková Kodeš Růžička Šnajdr Vondrášek Antonín Schenk Zeyer Zeyerův Praha Sml Bukovina Tursko St . Benalky Trokavec Rokycany Úmrlí Olšanský Brusel Čechy královský Vinohrady Český uměný Journa jít Bruges
10 article
V dílech p. Zeyerových je zřejma velká osobní ne- odvislost a jsme přesvědčeni, že výstava jeho děl získá si přízeň, kteréž plnou měrou zasluhuje.“ „L'Indépendance Belge“ ze dne 27. května pronáší se o Zeyerovi takto: „Jest to pozoru- hodný umělec, jehož díla jsou vystavena v „salle Boute“. Maluje v oleji i aquarellu, vystavil typy a různé pohledy z Brug, kdež se tento Pražan ne- dávno usadil. Jakási nehybnost v provedení a ja- kási tvrdost jeho palety prozrazuje jeho původ. Ne- může se tvrdit, že by byl koloristou, jelikož tóny jeho palety jeví nápadný chlad a střízlivost. Jeh umění jest impresionistické. Umělec vládne široce štětcem a nezabývá se nikterak detailem; ale na- vzdor tomu vniká do hloubky a jest pravým psycho- logem. Takým osvědčil se zejména v obdivuhodném aquarollu „Vieille flamande“. Sedí tu stařenka shrou- cená na židli a z její tváře čteme celý život, plný strádání a pokory. Mezi malebnými pohledy z Brugu líbí se nám zvláště dvě variace na hospitál sv. Jana. Nejzdařilejší a nejprocítěnější jest pohled pod sně- hem, jenž dělá mocný, vážný, melancholický dojem Což však u tohoto umělce zvláště překvapuje, jest překrásný obraz „Na břehu moře“, „ce tableau magnifique et délicat“, jehož skvostně rafinovan nuance svým půvabem diváka okouzlují.
Zeyerův L Belge Zeyer Pražan Vieille svatý . Jan HOSPITÁLU
11 article
— Manifestace úřadnictva v Brné. Velká ma- nifestační schůze veškerého českého úřadni- ctva státního, samosprávného a soukromého uspořá- dána bude v neděli, dne 13. června t. r. o 1/1210. hod. dopol., ve velké dvoraně Besedního domu v Brně. Svolává ji »Český svaz úřadnických spolků v Praze pro království a země na radě říšské zastoupené«, v němž dnešního dne organisováno jest půl sta úřadnických sdružení, se 35.0UU členy. Na schůzi té bude způsobem legálním, ale rozhodným a sebevě- domým, manifestováno pro mravné a hmotné povzne- sení stavu úřadnického v prvé řadě se stanoviska eti a prospěchu národa českého. Referovati budou kolegové: Vilém Hölzel, revident zemského výboru král. českého, jako jednatel svazu a Rudolí Pánek, c. k. poštovní oficiál, jako předseda spolku poštov- ních úřadníků v Praze Pozváni jsou poslanci říšští a zemští, ministři a veškeré oficiální kruhy české.
Hölzel Pánek Brná Brno Praha Český svaz úřadnický spolek zemský výbor král . český spolek poštov
12 article
— Z biněnského národního bojiště. V noci s ne- děle na pondělí byly strhány v parku lužáneckém informační tabulky »Výstavy obchodní reklamy«a dvě velké tabule vztyčené na železných rahnech před zemským pavilonem a u vchodu do parku. Pa chatel jest, jak při takovýchto událostech v něme- ckých městech obyčejně bývá, hiídačům i policii osobou úplně neznámou a nezvěstnou. Nejspíše »kdosi« ve vlasteneckém zápalu uznal české barvy za nepěkné a slovo: »českoslovanská« za nepří — Proti zvýšení daně z píva. (Z Příbrami.) N pátek odpoledne, dne 4. t. m., svolalo příbramské společenstve hostinských a výčepníků do restaurace p. Horáha schůzi, na níž jednalo se o vládních před- lohách daňových. Schůzi jménem společenstva za- hájil předseda restauratér p. B. Bělohlávek, jenž uvítal nejprve přítomné, načež po obvyklých forma- litách promluvil o boji hostinských proti předlohám ministra Biliňského, které tak vážně ohrožují nejen celý stav hostinský, nýbrž i průmysl pivovarskýa které, kdyby byly uskutečněny, znamenaly by nedo- zírnou pohromu sociální právě pro nejnižší vrstvy národa. Nastínil dále postup, jímž hostinstvo české s Ústřední jednotou „Hostimil“ v této otázce dosud se řídilo, narýsoval stanovisko různých stran vůči vládní osnově a navrhl ke konci následovní resoluci, jež jednomyslně přijata: „Hostinští příbramští, po- jednavše ve své protestní schůzi dne 4. června t.r. o vládních předlohách na zvýšení daně z pivaa plynoucích nově upravených údělů z této zemím.
Bělohlávek Biliňský Příbram Hostimil
13 article
usnašejí se na tomto projevu: Již po celou řadu let je pivo a zase jen pivo předmětem, k němuž míří a stále se vracejí všecky zdaňovací plány. Tim se sta- lo — poukazujeme také na centralistický a prot- český ráz předloh — že celá jedna veledůležitá vrst- va hospodářská a společenská nevychází z krutého vysilujícího boje existenčního, který vede sama, opu- štěna ostatními vrstvami, ba hanobena ještě, když se ji nepodaří odraziti útoky, mající za účel zdražit lidový a nepostrádatelný nápoj, jímž jest právě pivo Vrstvou lou jsou hostinští. S pivem troufají si fi- nanční politikové podnikati nejdobrodružnější zatě- žovací zkoušky, naprosto se neohlížejíce, že hra e o život statisíců živnostníků, existenčně odvislých na obchodě s pivem. Stanovisko veškerého bostin- stva k ohromujícímu projektu jest dáno samo sebou.
14 article
Protestujeme proti předlohám dále i z důvodů národo- hospodářských, poněvadž předlohy znamenají nové přímo nebezpečné zatížení průmyslu pivovarského živnosti hostinské a výčepní, přivodilo by vážné ná- sledky pro výrobu zemědělskou a průmysl strojni- cký a to vše mělo by v zápěti nedozírné stíny soci álně-politické a mravní a vrácená částka z výnosu této daně nikterak neozdravěla by finance zemské. nýbrž poškozena by byla nejchudší třída lidu děl. ného, které jest pivo tekutým chlebem. Protestujeme proti tomuto plánu s rozhorlenou nevolí jménem uti- skovaného stavu hostinského a ohlašujeme mu bez- ohledný a nesmiřitelný boj. Kdyby však vzdor na- šemu výkřiku vládní předlohy měly se státi záko- nem, prohlašujeme, že provedeme do všech důsledků resistenci hostinských a že hostince v tom případě zcela uzavřeme. Kromě toho však hned předem ka- tegoricky odmítáme zodpovědnost za důsledky, do- jde-li přece ke splnění plánu vládního. Dnes hostin- stvo z českého království, jež nejvíce bylo postiženo může pouze protestovati a demonstrovati. Ale v par- lamentě zasedají zástupcové onoho lidu, na jehoz nepostrádatelnou požívatinu vede se zdražovací útok.
15 article
Na těchto zástupcích jest, aby vykonali svou povin- nest! Hostinské naplňuje hlubokým zadostiučiněním, že budoucí osudy jejich, právě tak jako osudy kon- sumenstva, jsou v rukou parlamentních předbojov- níků. Těm bez rozdílu stran náleží dnes slovo, těm náleží čestný úkol ukázati, seč jsou, v zájmu lidu ale jim se také připočísti musí zodpovědnost za vše co by nastalo, kdyby se vládní projekt zdařil! Žá- dáme, ahy za nás mluvili i jednali. — Žádosti našich nevidomých. Nově založeného Zemského spolku pro výchovu a opatřo- vání slepých v král. českém docházejí jiz i četné žádosti o podpory a přijetí. Co bolu a bídy mluví z prostičkých slov těchto našich ubožáků. Avšak i upřímná touha po vzdělání z nich vyznívá. Chudá vdova z horské samoty krkonošské píše: „Jsem matkou osmiletého hošíka, který ve svém 5. roce následkem nějaké vyrážky oslepl. V 6. roce poslala jsem ho do školy, avšak byl mi poslán domů, že prý nevidí. Jsem celá ne- štastná, že musí tak vyrůstati jako strom v lese dlosssodar
17 article
neboť ačkoli je jinak velmi bysírý a učelivý, vím dobře, že z něho vyroste jen břemeno sobě i lidem na obtlž, když je ponechán tak sám sobě, neboťjá musím denně za výdělkem. Ráda bych jej tedy do- stala někam, kdo by byl patřičně vychován ve svém neštěstí, ale vím, že je ústavů pro takové ubožáky málo a nevím si tedy rady, co počít.“ Ano, mál je u nás takových ústavů! V naší zemi slepých dítek vyrůstá „jako stromyv lesc, sobě i lidem na obtíž.“ Avšak náš do- brý a obětavý lid postará se, aby i zde bylo lépe, zejména vydatným podporováním Zems kého spolku pro výchovu a opatřování sle- pých v Praze (Spálená ul. 51), který přijímá pří- spěvky a dary pro zřízení české školy slepe v Čechách. — Vojenská slavnost. Na dvoře albrechtských kasáren oslavil dnes dopoledne pěš. pluk č. 11 vý- roční den bitvy u Meleňano (8. června 1859), při kleré pluk jako zadní voj osmého armádního sborn chránil odchod z bojiště, bránil se proti pateroná- sobně přesile a ztrati při tom skoro polovinu muž stva. Pluk vytáhl dopoledne na nádvoří kasáren za velení plukovníka Lehmanna, který po mši učinil k vojákům projev, v němž poukázal na významný den pro dějiny pluku. Slavnosti zúčaslnili se četní vojenští hodnostáři. Podobné slavnosti byly dnes po- řádány v Písku a v Kalinovaku. Pohřešuje se. Dne 1. t. m. odešel z bytu svých rodičů 17letý Jaroslav Juppa, posluchač III ročníku česko-slovanské obchodní akademie v Praze a od té doby se pohřešuje. Měl tmavomodrý obleka modře pruhovanou košili. Kdo by o něm co věděl, nechť podá zprávu za odměnu zarmoucenému olci Frant Juppovi na Smíchově, Plzeňská tř. č. 45.
Lehmann Jupp Praha Čechy Písek Smíchov Meleňano
18 article
— Bouře a řádění hlesku. Z (Bučiny u Vys. Mýta.) V neděli dne 6. t. m. zuřila nad zdejší kra- jinou prudká bouře, jež trvala od poledne až do 4 hod. odp. Provázena byla tak prudkým lijákem, že v malé chvíli spousta vod mnoho škody na polich, lukách a zahradách způsobila, při čemž neustále se býskalo a hrom rachotil. V pravé poledne se musil v místnostech svítiti. V obci Cerekvici zabil blesk cihlářskéto dělníka J. Kusého a v obci Javorníku blesk zapálil hosp. stavení p. V. Valenty, které v malé chvíli se vším shořelo, navzdor rychlé po- moci domácího hasičského sboru. Také na jiných místech v okolí blesk za pálil. — Neštěstí na dráze. Josef Köller, 32lelý posu- novač na městské dráze v Novém Jičíně, dostal se při posunování vozů mezi nárazníky, jimiž mu byla celá levá strana hrudníku úplně proražena, vnitř- nosti mu vyhřezly a mnoho žeber mu bylo zlomeno. Ubožák dopraven byl do místní nemocnice, kdež umírá. Doma mu umírá manželka, která už 13 mě síců je nemocná a jíž ubožák musil ošetřovati. Ma několik dětí, nejmladší dva měsíce staré. — Pádem do potoka smrtelně se zranila. 1Úletá školačka Anna Ba toňova ve Vetovicích spadla do potoka a utrpěla smrtelná vnitřní zranění, zejmén zmáčknutí ledvin. Dopravena byla ve stavu naprosto beznadějném do nemocnice v Novém Jičíně. — Okradené dítky. Zlodějka dětských náušni řádí stále. Dnes bylo bezpečnostnímu oddělení ozná meno, že o náušnice byla okradena děvčatka Ann Ševčikova z č. 141 v Žižkově a Aloisie Hamplov z čís. 476 ve Vršovicích.
Bouře Vys J Kusý V Valent Köller Anna Ševčikův Hamplov Cerekvice Javorník Nový Jičín Ma Pád Žižkov Vršovice
19 article
— Drobné místní zprávy. Mrtvola dívky, včera z Vltavy u Pelc Tyrolky vylovené, byla v ústavě pro soudní pitvu soudním lékařem p. prof. drem Slavikem pitvána. Zjistilo se, že divka, asi 16 roko stará, mohla se za nedlouho státi matkou a talo okolnost snad ji dobnala k zoufalství. — Dnes ráno jelo Prahou do Ameriky 5 osob z Chotěbuře a 11 ze Zlína na Moravě. — Děiníci a zedníci, kteří před 3 týdny přestali pracovati na stavbě stoky v Ki ského třídě a Duškově ulici na Smíchově, dnes opět prác zahájili — za dřívějších podmínek. — Jose Doležal, 3letý synek dělníka z čís. 229—II., na Struze, náhle zemřel. Mrtvola odvezena do ústavu pro soudní pitvu. — K bytu pl. Topschové, vdovy po setníku na Král. Hradčanech, přijel včera večet neznámý cizinec, odebral se do bytu, kde se před stavil jako Géza Hedoczy, budoucí uherský ministr.
profesor Slavik Jose Doležal Král Hedocza Vltava Pelc Tyrolka Praha Amerika Zlín Morava Duškův ulice Smíchov Struga Hradčany
20 article
Dáma nepozbyla duchapřítomnosti a seznavši, že příchozí je šílený, poslala pro stráž, která budoucího ministra odvedla. Po lékařském obledání byl Ho- doczy dopraven do ústavu pro choromyslné. — Na silnici mezi Krčí a Michlí povstalo v noci na dnešek nedorozumění, při kterém vypáleno bylo několik ran z revolveru. Tvrdí totiž p. Bh. Varhout, stavite z Michle, že na cestě potkal 4 muže, kteří prý ho napadli a proto člyřikrat vystřelil z revolveru na postrach. Mužové, mezi nimiž byl svobodník pěš. pluku č. 102, tvrdili opět, že si slavitele ani ne- všimli, ale on bez příčiny počal stříleti. Vyšetřování bylo zavedeno. — Ze strachu před Bosnon. Z Čes. Budě jovic. (Pův. zpráva.) V neděli odpoledne vyskočil vojín 91. pěš. pl. Antonín Tesařík v sebev ražedném úmyslu z okna v I. poschodí Marivnských kasáren na ulici, kde zůstal těžce zraněn ležeti. Sebevraždu spáchati chtěl z obavy před Bosnou, protože měl býti v těchto dnech dopraven k tamnímu praporu jmenovaného pluku. Mimo jiná zranění zlomilsi nešťastník obě nohy. Byl dopraven do vojenské ne- mocnice.
Tesařík Marivnský Krč Michle Čes . Buda
21 article
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechv Praze. V týdnu od 30. května do 5. června bylo městskému fysikátu oznámeno 191 případů nakažli- vých nemocí a sice 1 případ tyfu střevního (na Ma- lé straně), 6 planých neštovic, 107 spalniček (na Starém městě 14, na hoř. Novém městě 23, na dolej- ším 12, na Malé straně 11. v Holešovicích 17,v Libni 24), spály 41 (v Holešovicích 14), kašle dusi- vého 3. záškrtu 9, tuberkulí plic 20, ztrnutí šíje (na Hradčanech), trachomu 2 případy. — Plavba mezi Terstem a Benátkami. „Rakou- ský Lloyd“ sděluje, že plavby, jež odpadnouti mu- sily následkem nutných oprav parníku „Wurm- brand“, částečně takto se nahražují: Ve čtvrtek 10 června o 7. hod. ranní odpluje z Benátek do Terstu parník „Thebe“. V pátek dne 11. června o 8. hod. ráno odpluje z Terstu do Benátek parník „Leopolis“ Zábavní plavbou v neděli dne 13. června bude za- hájena pravidelná denní doprava mezi Terstema Derátkami dle letního plavebního řádu. — Před- platní lístky pro plavbu z Terstu do Benátek vydávaji se ode dne 4. června za cenu 100 korun pro I. třídu s platností do konce září. Za místo pro spaní platí se zvláště. Výlet na Severní mys. Na přání některých účastníků z obecných škol pošinut byl odjezd z Prahy na 19. července; návrat do Berlfna 12 srpna. Půlnoční slunce je na Severním mysu do 1. srpna; i bude tedy ještě zastiženo. Náklad na cestu s celým opatřením činí 880 K. Přiblášky se zálohou 100 K přijímá do 15. června Jaroslav Karásek, c. k. učitel tělocvíku v Brně.
Lloyd Wurm K Přibláška Karásek Praha Ma Holešovice Libeň Hradčany Terst Benátky Leopolis Brno
22 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Záhadná smrt ara. Lewickéhio. Z Krako va. 8. června. Pověsti zde rozšířené, že paní Borowská přiznala se ke vraždě dra. Lewického, jsou úplně bezpodstatny. Dr. Lewicki pravil nedávno ke svým přátelům o pí. Borowské: „Ta žena jest mojí čer- nou hvězdou a přinese mi neštěstíl““ „Glos Naroda“ oznamuje, že podle prohlášení lékařů trpěla Borowská dvěma nemocemi: dementia hysterica a satyriasis. Dr. Lewicki zůstavil 100.000 kor. na hotovosti a v hypotečních půjčkách. Wer theimka v jeho kanceláři nemohla býti dosud ote- vřena, poněvadž se nenašly klíče k ní. Stále hlási se u policie novi svědkové, kteří prý slyšeli, že paní Borowská pronášela proti dru. Lewi- ckému hrozby. Styky jejich byly známy celému mě- stu, poněvadž Borowská často ztrávila u dra. Lewi- ckého celé dny. Dle lékařského dobrozdání lze skoro s určitoslí souditi na vraždu. Zatčená je ve vazbě střežena, aby snad nespáchala sebevraždu. Včera byla opět skoro celý den vyslýchána, při čemž si ča- sto odporovala a zdráhala se domnělou sebevraždu podrobně vvlíčiti.
Borowská Lewický doktor Glos Naroda Lewi
23 article
= Červený kříž proli paní Stösslové. Z Petro- hradu, 8. června, „N. Fr. Pr.“ Červený kříž ža- luje pí. Stösslovou, že zpronevěřila za války rusko- japonské 18.000 ruhlů. Čeká se, že bude zatčena. = Koupání je hříchem. Před nějakým časem pronesla profesorka Marie Mactzu v Bilbau ve vě- deckém spolku „El Sitio“ řeč, po které výbor spolku se usnesl nabídnouti věhlasné řečnici dar, kteráž věnovala cbnos na zařízení koupelny v městské dívčí škole v Bilbau. Výbor přijal tento šlechetný ná- vrh a žádal městskou radu o povolení tohoto zaří- zení. Dne 21. května t. r. konala se debata na rad- nici o této důležité otázce. Socialista Carretera, vzdav pochvalu slečně Maetzu a spolku „El Sitio“, podal návrh, aby městská rada dodávala zdarma vodu této koupelně Karlisté a bizcaitarrové (národní strana bašská) se okamžitě spojili proti tomuto hroznému rouhání se bohu. „To znamená změnit školu v kou- pelnu“, prohlásil rozhorleně karlista Acebal. Bizcni- tarra Torre pronesl zuřivou řeč proti socialistovi Car- reterovi, slečně Maetzu i spolku „El Sitio“ a proti perversnímu zvyku koupati se. Pravil, že koupání je přepych a jako ostatní přepychy, kazí lidskou spo- lečnost. Nejlepší však dosud scházelo. Městský radní a zástupce starosty Elguezebal, další nepřítel vody pronesl dlouhou řeč, ve které zvláště vyznačil, že koupel je neslučná s morálkou a ti, kteří si myjí více než obličej a ruce, urážejí boha a sebe prostituují Skončil svou řeč slavnostním prohlášením: „Já jsen se nikdy nekoupalr Mnozí z obecenstva na galeri dali se ovšem do chechtotu při těchto slovech fanati- ckého katolíka a většina městských radních prohlá- sila politování, že mají mezi sebou kolegu, který ani ve svátek se nekoupá. Teprve po této debatě byl příjat návrh Carreterův.
Stösslová Marie Mactz Carreter Maetz Elguezebal Francie Bilbao Petrahrad spolek „ El Sitio El Sitio
24 article
= Velký výbuch střeliva u Krakova. Z Kra- kova, 8. června. Zástupy lidu putují k nádraží u Podgórze, jež skytá pohled, jako by bylo bombardo váno dělostřelectvem. Skladiště jsou rozbita, střechy strženy. Počet zraněných nelze zjistiti, poněvadž mnozí lehce zranění se nalézají v domácím ošetřo- vání. Jest pravým divem, že nikdo nebyl zasažen pušečnými náboji, jichž lítalo tisíce vzduchem. Dle vypravování důstojníků činil výbuch dojem velk důlostřelecké bitvy. Stav asi 20—30 osob jest váž- ný, lékaři však doufají, že budou zachráněny, takže by katastrofě nepadl za obět žadný život. Hmotná škoda eráru odhaduje se na milion korun a škoda. způsobená na nádraží, budovách pivovarů a továren dosahuje asi stejné výše. V městě žádá se všeobecně. aby skladiště střeliva byla přeložena za obvod mněsta. = Skála se sřítila. Z Inšpruku, 8. června. Mezi Ampezzem a Bellunem sřítila se skála, zasy- pala silnici a pobořila ochranné zdi; čtyři osoby byly při tom zraněny lehce a jedna žena těžce. = Ukradené dekorace. Z Petrohradu se sděluje- Krátce před odhalením pomníku cara Alexandra při- želo několik lidí s vozem. odstranili některé cenné dekorace a odvezli je. Policie myslila, že jsou to zří- zenci lirmy, která dekoraci prováděla a teprve když si podnikatel chtěl prohlédnouti hotovou výzdobu. byla krádež objevena. Pachatelé nebyli dosud do- padeni.
Skála Krakov Ampezzo Belluno Petrohrad Inšpruk
25 article
= Ildiz kiosk kouzla zbavený. Z Cařihradu se se sděluje: Komise, jež přejala opatrování IIdiz- kiosku, určila nyní vstupné, za něž si každý může prohlédnouti pokoje i zaheadní zákoutí, v nichž ži Abdul Hamid. Vstopné do ildizského parku činí 1 korunu. Kdo chce viděti prostuté haremové zahrady o nichž se vypráví tolik romantických historak, za platí 2 K. Za 4 K lze prohlédnouti všechny místnosti. také soukromé pokoje bývalého sultána. Za projížďku po jezerech na veslových neb motorových clunec plati každá osoba 1 korunu. Ke zvýšení dojmu bylo ustanoveno, že úřadníci a zřízenci, zaměstnaní v lidiz-kiosku a v parku, mají nositi nádherné livreje ba Mladoturci zašli ve svém obchodním smyslu tak daleko, že budou v Didizu zřízeny i četné bufety kdež návstěvníci dostanou občerstvení. = Zemětřesení. Z Florencie, 8. června (K. k.) Zdejší observatoř oznamuje: Od 7.03 hodin ráno zaznamenávají sismografické přístroje země- třesení ve vzdálenosti 5423 kilometrů. Ze vzdáleno- sti a směru lze souditi, že se jedná o zemětřesení v Indii.
Hamid Cařihrad Florencie Indie
26 article
= Zastřelila manšela, že byl příliš krásný. Z Pa- říže, 7. června. 27istá choť inže ýra Boucbeza za- střelila včera svého o 10 let staršího manžela, pro- tože byl příliš krásný. Byl věrným manželema dobrým olcem, poněvadž však svým zjevem budie často pozornost dam, zmocnila se jeho choti konečně tak zuřivá žárlivost, že jej zastřelila, když se o lé- kal. Po činu odebrala se s ditětem k policejnímu ko- misaři a dala se zatknouti. »Byl příliš krásný, by by mi přece býval vzal,« pravila při tom s plačem. = Vzácný nález v Pompejích. Jak se sděluje z Říma, byla před několika dny v Pompejích odha lena skoro neporošená nádherná víla s celým bo hatým obsahem. Stěny jsou ozdobeny freskami, jel prý se vyrovnají nejlepším freskám již dříva v Pom pejích objeveným. Řecké a římské sochy i skvostný nábytek stojí posud v místnostech a v přízemí je připravena hostina asi pro 30 osob. Na stolech jsou nádherné stříbrné náduby, nemenší ceny než poklad z Bosco Reale, jenž se nalézá v Louvru.
Pompeje Řím Louvre Bosco Real
27 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Germanisace železniční před suodem. Státní dráha v Olomouci žalovala p. Františke Brázdu, stavitele v České Třebové, u okresního soudu v Ústí n. Orl. o zaplacení jízdního poplatku a pokuty z toho důvodu, že nechtěl vzíti na stanici v Šumperku německý listek jízdní. Výsledek sporu toho je velmi zajímavým. Státní dráha byla se svou žalobou odmítnuta a odsouzena k náhradě veškerých útrat, kdežto p. stavitel Brázda je pouze povinen za- platiti jednoduchý lístek 30 halérů za jízdní lístek, poněvadž jel úplně bez lístku. Při stáních (byly celkem 3) vyšlo však na jevo, že dráha má ve svých službách úřadni- ky a zřízence, úplně neznalé jazyka českého, ačkoli ředitelství státních drah v Olomouci písemně sdělilo p. staviteli, že dle nařízení všichni úřadníci a zřízenci jsou znali české řeči, čímž ho patrně chtě- lo uchlácholiti.
Františke Brázda Brázda Olomouc Český Třebová Ústí Orlický Šumperk
28 article
Dále bylo dokázáno, že není žádného minister- ského nařízení, že by se měly vydávati lístky jen německé v některé stanici, což se snažil úsilovně do- kázati právní zástupce stát. dráhy z Olomouce, ný- brž naopak jest ministerské nařízení. že na Moravě a ve Slezsku musí býti vždy všechny tiskopisy, nápisy atd. ně- mecko-české a že mají úřadníci vyplňo- vati blankety v té řeči, v níž strana jedná. V rozsudku bylo poukázáno na to, že i kdyby onoho ministerského nařízení nebylo, že stačí již platně zákony nynější, že se musí na český dotan česky se stranami jednati a rovněž takový lístek jim vydávati, by tomu rozuměly. Na proces tento posvítil důrazně právní zástupce p. Brázdy dr. Riegel z Ústí n. Orl., poukázav na to, jak státní dráha jedná s českým obecenstvem. které žádá, aby bylo s ním jednáno v řeči mu sroz- vmitelné a že zaměstnává dráha úřadníky a zřízence úplně češtiny neznalé. Jest nyní na českém obecenstvu, aby nikde n dráze německý listek nebralo a jezdilo bez lístku nevystaví-li mu průvodčí vlaku lístek česky vypl- něný, neboť — jak nahoře dokázáno — nemůže dráha ničeho dělati, když sama jedná nezákonně. ob s a aotá sn vesn sba vbro sias oe o
Brázda Riegel Olomouc Morava Slezsko Orlický
29 article Záhadná historka.
Záhadná historka. Ú okresního soudu na Smíchově konalo se zajl- mavé ličení. Pan Cz. žaloval německého školníno inspektora pražského pana Ant. Michalitschke o za- placení 600 K ze zápůjčky. Pan Michalitschke, který se dostavil k soudu osobně, projevil ochotu zaplatiti 500 K, avšak bez úroků a bez útrat a ne najednou a to proto prý, poněvadž se nejedná o zápůjčku, ale dobrovolné vrácení. Žalobce prý odevzdal peníze manželce pana inspektora, která mu je původně vrá- tila, načež je dal žalobce paní inspektorové opětně, čímž sám zavinil, že se později peníze ty smíaily s penězi pana inspektorn. Vzbled a k tomu pak, že se také neuskutečnil účel, za kterým ony peníze byly dány, vrátí prý dobrovolně 500 korun. Zástupce ža- lobcův trval však na úplném zaplacení a ježto žádná ze stran vznik dluhu také blíže neobjasnila, vynesl soudce dílčí rozsudek co do uznané částky 500 kor. ohledně ostatního ličení zatím odročil ku provedení důkazů.
Cz Antonín Michalitschke Smíchov
30 article
František Koukal, policista zuřivý. (U přestupkového soudu.) Takových kdyby bylo u pražského policejního ředitelství ještě 999, jakým jest Frant. Koukal, tu by jedné neděle při bumtu polovina pražského obyvatel- stva rozsekána byla buď na nudle nebo na cucky. Ten to umi, tenhle Koukal! Snad původem pekař, ale mohl být také řezníkem, ale teď je policajtem tak po- řádným, že škoda je ho nechat bez povšímnutí. Zvlášt památného činu dopustil se policista Frant. Koukal v neděli dne 30, listopadu, v době provokativního bumlu. Koukal byl vyslán na ochranu buršáků a když vysoukal, že v Senovažné ulici dostalo se několik buršáků do zástupu obecenstva, spěchal tam a velmi zuřivě začal rozhánět české obecenstvo. Vytáhl šavli a mával ní kolem sebe, opravdu jako smyslů zbavený. Toho měli poslat pro Bočka, ten by byl z něho řízky nasekal! Při tomto zuřivém mlácení šavlí stalo se, ž byl udeřen učitel pan Josef H. z Král. Vinohradůa sice tak důkladně, že mu rukáv zimniku profal.
Koukal František Boček Král Senovažný ulice
31 article
Učitel, který se demonstrativních projevů vůbec nezúčastnil, ovšem byl nemálo překvapen Uímto nadělením a důrazně se proti tomu ohradil. »Nic tu nedělám, náhodou se kolem ubírám a vy mne bez příčiny šavlí udeřite!« pravil učitel. Než jaké pře- kvapení zažil dále! Že prý policajta Koukala urazil a proto byl zatcen! U trestního soudu s panem učitelem nejprva zavodli vyšetřování pro zločin veřejného násilí dle § 81., později dle § 87. tr. zák., ale řízení ovšem zastaveno a pan učitel obžalován z přestupku uražení policisty! Že prý ho urazil zvoláním, že ho sekl bez příčiny! Jinak to měl říci: »Děkuji uctivě, vašnosti, ráčil jste mne důvodně veleváženou šavlí posekat!« A byli by ho stejně zatkli, žesi dělá z Koukalova organu šoufky. Líčení konalo se dnes dopoledne u přestupko- vého soudu a skončilo ovšem tak, jak ani jinak býti nemohlo: osvohozením pana učitele. Soudcem byl p. dr. Roubíček, veřejným žalobcem auskuitant p. Červinka.
Koukal Koukalův doktor Roubíček Červinka
32 article
Rourová aféra pražská ještě jednou před soudem. (Původní zpráva „Národních Listů“.) Je znamo, že veškerý tisk německý vylloukal paušálně z rourové pražské aféry kapitál proti všemu českému. Jak jsme před časem sdělili, uveřejněn byl dne 28. srpna m. r. v časopise »Ostrauer Zeitung- (obhájce Kestrankův dr. Bouček nazval časopis lento ve své obhajovací řeči »Winkelbätichen« — po- koutní plátek) čiánek nadepsaný: »Der Prager Röhren- skandal«, jenž se hemžil sprostými urážkami celého českého národa, české žurnalistiky, hlavně však správní rady společné vodárny pražské, již obviňoval nepokrytě z korupce. Správní rada vodárny a její členové pp. Čeněk Gregor. František Hubáček, Ferdinand Voiti, Ferdi- nand Schiller, Anlonin Novotný. Jan Seifert, JUDr. Josef Rožička, Jan Červený a JUDr. Jakub Scbarí podali proto žalobu na zodpovědného redaktora »Ostraner Zeitongu« Viléma z Nelízernů a sice nejprve pro přečin proti bezpečnosti cti k novo- jičínskému soudu porotnímu a když žalovaný re- daktor prohlásil, že inkrimovaného článku nečetl, k okresnímu soudu v Novém Jičíně pro přeslupek zanedbání povinné péče. Vilém z Neffzernů dopustil se však ještě jednoho opomenutí povinné péče. V č. 247. téhož časopisu ze dne 27. října m. r. uveřejněn byl článek, nadepsaný »Die tschechischen Umtriebe in Oderfurt«, v němž se tvrdí, že p. MUDr. Antonín Stuchlý, lékař v Přl- voze, štval demonstranty, aby táhli na Němce a je povraždili a že za jeho vedení táhla luza městem. Dr. Stuchlý nazýván jest v článku tom »krawallsüch- liges Gesindel« a pod.
Kestrankův doktor Bouček Gregor Hubáček Voit Ferdi Schiller Anlonin Novotná Seifert JUDr Rožiček Červená Scbarí Vilém MUDr Stuchlá Němec Nelízern Nový Jičín Neffzern Ostrauer Zeitung Ostraner Zeitong Röhre
33 article
Následkem toho podal také dr. Stuchlý na Vilém z Neffzernů žalobu. O obou těchto žalobách bylo již dne 19. ledna r. jednáno před okresním soudem v Novém Jičíně. Obhájce redaktorův dr. Brixl z Mor. Ostravy na- mítal, že správní rada vodárny a žalující členové její nejsou k žalobě legitimování; necití prý se také článkem uražení, což vychází prý nejlépe z toho na jevo, že dva členové správní rady (pp. Hu- báček a Novotný) obdrževše uvědomění o hlav- ním přelíčení, soudu písemně sdělili, že nevědí, oč běží, že redaktora Viléma z Nefí- zernů vůbec neznají a že žaloby nai nepodali. O tom, že prý se žalobeové článkem uraženými necítí, navrhl obhájce svědecký výslech všech ža- lobců. Zároveň vyžádal si obbájce pětinedělní lhůtu k provedení důkazu pravdy, že totiž žalující správní rada vodárny, resp. členové její skutečně zachovali se tak, jak se to v článku inkriminovaném tvrdí. Také v záležitosti dra. Stuchlého nabídl obhájce při prvním líčení, že provede důkaz pravdy, ačkoliv dr. Sluchlý tvrdí, že při demonstracích vůbec nebyl, zejména průvodu se nezúčastnil, nýbrž u své churavé choti doma dlel. Soudce dal potom skutečně okresním soudem pro přestupky v Praze vyslechnonti žalobce jako svědky a tito prohlásili, že se obsahem článku cítí uraženými. Pp. Hubáček a Novotný nevěděli prý jenom jméno redaktora a jen proto prý psali soudu do Nového Jičína, že nevědí, oč se jedná. Správní radové, jako svědci vyslýchaní, vyvrátili však také další námitku obžalovaného, že prý inkriminovaný člšnek vztahoval se jen na členy správní rady, kteří nebyli sezení ze dne 27. srpna m. r. přílomni; vždyt článek útočí právě proti usnesení správní rady za- dati dodávku rour francouzské firmě a vztahuje s tudíž na ony členy, kteří při sezení pro tuto dodávku hlasovali.
Stuchlá Vilém doktor Brixl Mor Hu Novotná Sluchlý Hubáček Nový Jičín Ostrava Nefí Praha
34 article
Ačkoliv pak rozsudkem pražského soudu porat- ního ze dne 8. února 1909 dostalo se správní radě vodárny i členům její zadostučinění, přece pokusil se obhájce Neffzernův provésti důkaz pravdy, totiž přesvědčiti soud o tom, že inkriminovaný článek od- povídal pravdě. K tomu cíli, navrhlobhájce, aby byly od zemského soudu trestního v Praze dožadány trestní spisy proti centrálnímu řediteli Vilému Kestrankovia redaktoru Gustavu Hornoví pro přečin urážky na cti. Spisy byly skutečně dožádány, došly ve výtahu, byly zaslány k okresnímu soudu do Mor. Ostravy, kdež obhájce spisy ty prostudoval a — návrhu žádného nepodal. Také ve věci dra. Stuchlého ob- hájce písemně důkazu pravdy neprovedl. Za toboto stavu věci došlo k novému přelíčení dne 7. t. m. Záležitost dra. Stuchlého byla mezi tím mimo- soudně vyrovnána v ten způsob, že obžalovaný urážky odvolal a zaplatil útraty. Za žalující správní radu vodárny dostavil se k líčení dr. Dostál, advokát v Novém Jičíně, za ob- žalovaného jeho obhájce dr. Brixl, koncipient dra. Richtra, advokáta v Mor. Ostravě. Následkem pí- semného souhlasu dra. Scharfa z Prahy učinil ob- hájce do protokolu toto prohlášení: 1. Žalovaný Vílém z Neffzernů prohlašuje, že v článku »Prager Röhrenskaudal«, uveřejněném v čís. 197 časopisu »Ostraner Zeitong« ze dne 28. srpn 1908 obsažená obvinéní správní zady společné vo- dop svleo
Neffzernův Kestrankovius Gustav hornový Stuchlý doktor Dostál Brixl Richter Mor Scharf Prager Röhrenskaudal Praha Morava Ostrava Nový Jičín Ostraner Long