3
masthead
8. června 1909 Císlo 156.
4
article
Předseda: lozuměl-li jsem dobře, řekl posl
dr. Šusteršič, že Poláci bosenský lid prodali neb
zradih. Takovou urážku nemohu připustiti. Volám
posl. Šusteršiče k pořádku.
Posl. dr. Šusteršič: Nekl jsem, že Biliň-
ski prodal a zradil bosenský lid.
Předseda: Také k vůli tomu volám vás k po
řádkuí
Posl. Glabiňski vyslovuje se v zájmu bosen-
ského obyvatelstva proti tomu, aby zavedení ústavy
bylo vázáno na jakékoli podminky a žádá naopak
aby ústava byla co možná nejrychleji zavedena na
demekratickém základě. Naším heslem jest: Bosna
Bosňanům! (Hlučná pochvala u Poláků.)
Posl. Tomášek: Ne, Bosna lichvářům!
Posl. Glabiňski: Bosňané nejsou přece žád-
ní lichváři
Posl. Tomášek: Ne, ale země bude vydána
na pospaa lichvářům.
doktor
Šusteršič
Polák
Posl
Nekl
Biliň
Tomášek
Bosna
Bosna Bosňan
5
article
Posl. Glabiňski: Souhlasíme úplně
podstatným obsahem resoluce posl. Šu-
steršiče, ale nesouhlasíme s hroťy, které
jsou obsaženy v této resolucí. Byli jsme také ocholni
akceptovati podstatnou část jeho resolu-
ce ve formě zvláštního návrhu. Poněvadz
jsme však slyšeli, že se na to neklade žádná váha,
nepodám již tuto resoluci. Řečník polemisuje pak
s posl. Krekem, jenž prý se za rozpravy dopusti
neslýchaných urážek polského národa. (Jihoslovano
volají: Živio Krek!)
Řečník na konec prohlašuje: Chceme žíti v nej-
lepším přátelství se slovanskými batry. (Čechové
volají: A s Němci hlasova t?)
Posl. G1 abiňski: Nepotřebujeme se však
k vůli tomu znepřáteliti s ostatními národy. Doufá-
me a jest také nutno, že nastane nějaké shlížení mez
národy v Rakousku, kteří chovají navzájem vůči so-
bě nepřátelské smýšlení. (Hlučná pochvala a po-
tlesk.) Nemůžeme dávati špatný příklad a rozmno-
žovati ještě nepřátelství, které již existuje. (Souhlas.)
Provozujeme zde politiku volné ruky
to neznamená ani ruky slovanské, ani ruky něme-
cké, nýbrž ruky volné, politiku to, která jest dikto-
vána národními zájmy a zájmy Rakouska
a celého mocnářství. (Hlučná pochvala.) Naši před-
kové zápasili za svobodu netoliko Poláků, nýbrž
také ostatních národů bez rozdílu. Také my jsme
ochotni následovati příkladů svých předků a zůsta-
neme vždycky věrni svému národnímu praporu.
Posl
Šu
Krek
Čecho
Němec
Polák
G 1
Rakousko
Krek
6
article
(Hlučná pochvala a potlesk u Poláků.)
Posl. dr. Adler praví, že v první řadě jde o to
aby parlament učinil všechno, co jest v jeho moci.
by zamezil lichvářské vykořistován
kmetů. Sociální demokraté jsou proti každé lou-
peži, ať vychází se strany uherské, ať rakouské. (Po-
chvala.) Prvním a nejůčinnějším opatřením na za-
mezení této loupežné výpravy by bylo, kdyby
vláda své jednání odpykala, protože
opomenula jednomyslného usnesen
sněmevny ve případě, kdy předseda minister-
stva nejen mohl, ale musil říci „ne“. Parlament
jest povinen své cti vyslovili vládě nedůvěru. Řekl-li
pesl. Glabiňski: Bosna Bosňanům, řečník s tím
soublasí. Avšak Bosna Bosňanům, kteří
nejsou na rukou a nohou spoutáni ko-
rupěním a korumpujícím vlivem chá-
sky vykořisťovatelů. Řečník odmítá výtky,
činěné sociálním demokratům pro jich hlasování a
praví, že solidarita nikterak nemůže spočívati v tom,
aby se obětovaly zájmy některého národa. Za so-
ciátními demokraty stojí armáda voličů, z níž každý
jednotlivec jejich postup úplně a zcela schvaluje.
Řečník pochybuje, zdali to také dělají voličové
německých poslanců. Němečtí poslanci pod-
řídili se špatnému vedení polního
maršálka Gesmanna. (Souhlas.) Řečník kriti-
suje zevrubně události v poslední schůzi a odmítá
rozhodně výtku, že sociální demokraté porušili ja-
koukoliv úmluvu a konstatuje, že zapisovatel Ko-
tlář měl právo tázati se, zdali poslane
Bernt jest v poslanecké sněmovně pří-
tomen, Bernt, který nebyl přítomen
(Bcuřlivá pochvala u soc. dem.)
Řečník na konec prohlašuje, že vládu nelz
zachrániti, ať už dnešní hlasování dopadne
jakkoliv. Sociální demokraté hlasují pro
resoluce Šusteršičovy, hlasují pro právo
náredů a pro právo parlamentu. (Hlučná pochvala
a potlesk u soc. dem.)
Posl. dr. Šusteršič pronáší závěrečné slovo.
Polák
Posl
doktor
Adler
Bosna
Bernt
Šusteršičův
Šusteršič
ko
Bosna Bosňan
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Plzeňský akciový pivovar daroval včer
nadaeí Roseggerově 2000 korun. Akciový pivo-
var plzeňský spojil tak své němectví a své
gormanisační úsili s reklamou, kterou si patrně
slebuje od svého daru nadaci Roseggerově. Bylt
akcinvý pivovar plzeňský mezi prvními, kdožsi
stéžovali na boykot v Německu, vyvolaný proti
všemu průmyslu v zemi české po lonských de-
monstracích pražských. Tohoto boykotu využit-
kovali říšskoněmečtí průmyslníci tak důkladně
proti svým soukmenovcům z Čech, že třebenický
»Volksrat« nestsčil rozesílati do Německa články.
jimiž říšské Němce přehorlivě poučoval, že
v Čechách mají Němei velký průmysl, a kte-
rými také listinně dokazoval němectví akciového
pivovaru plzeňského. Nyní je důkaz ten roz-
množen o 2000 korun pro nadaci Roseggerovu
z pokladny pivovaru toho. Ostatek — pokud
o české kruhy jde — dán je sám sebou již od
dávného dřívějška.
— Projev uznání rektoru české techniky
Ze schůze manifestační, dne 6. června v tá-
borské sokolovně konané, byl zaslán J. M
rektorovi techniky české Bertlovi tento te-
legrafický pozdrav: »Občanstvo shromážděné na
manifestační schůzi, v táborské sokolovně dne
6. června pořádané při jihočeské slavností pro
české školství, dovoluje si Vaší Magnificenci vy-
sloviti své nejvřelejší sympatie a díky za mužné
obhájení důstojnosti a svobody vysokého učení
a jeho projevů. Předsednictvo.«
— Zemský výbor a samosprávní úřadníc
obecní. Píše se nám z řad samosprávného úřad-
nietva obecního: Již přes rok čekají samo-
správní obecní úřadníci na prováděcí předpisy
k vydanému zákonu, jimž se jim upravují
bmotné a také poněkud právní poměry a vše-
chny petice, prosby a nalehání zůstávají u zem-
ského výboru bez vyřízení, jež by uspokojovalo.
Roseggerův
Němec
Německo
Čechy
8
article
Samé odklady a stálé vytáčky, jakoby ten obecní
samosprávný úřadník byl poslední z nejposled-
nějších, Zemský výbor nevyvinuje v této tolik
důležité věci pro sta rodin ubohých úřadníků
obecních dostatečně potřebnou energii. Obecní
zastupitelstva nechávají žádosti úřadníků obec-
ních a městských vůbee ležeti a čekají na
»spásonosné« prováděcí předpisy, jež mají udati
směr, jakým se usnášející orgáno é v obcích
ubírati mají při plalových úpravách úřadnictva
svého. Zemský výbor měl by ihned věcise
uchopiti a ji co nejrychleji a co nejlépe
vyřiditi, aby ty dost trpké naděje samo-
správného úřadnictva obecního aspoň částečně
trochu po lidsku již jednou splněny býti mobly.
— Z Národní rady české. Schůze presi
diální komise koná se dnes v úlerý v 5 hod
odpol. v zasedací síni Národní rady české (Vo
dičkova ul. č. 20).
— Csobní. Rada zemského soudu Heřman ryl
Dietrich v Jihlavě byl jmenován presidentem kraj
ského soudu tamtéž.
Heřman
Dietrich
Jihlava
národní rada český
9
article
— Rodinné zprávy. Pan František Myslík.
pošt, oficiál, s choti Marií, roz. Kuřinovou slavili
sňatek 3. t. m. na Královských Vinohradech.
— Vyznamenání. Čestné medaile za čtyřicetileté
věrné služby obdrželi od místodržitelství pp. Antonín
Tilšer, lesní v Horní Jelení; B Vynoký, klerik
a učitel na soukromé škole řádu Piaristů v Praze,
zámečník Mat, Bartl a Jos. Jetel a tovární dělník
Josef Procházka u firmy F. Ringhoffer na Sml-
chově, Marie Tomášková ve službě rodiny Po-
lerovy v Bukovině, Josef Kodeš, zednický polír ve
Žlebech, Jan Růžička, hospodářský dělník na
velkostatku v Tursku, František Šnajdr, vařič v cu-
krovaru ve St. Benalkách a Joseť Vondrášek
hajný v Trokavci u Rokycan.
— Úmrlí. V Praze zemřel dne 6. t. m. pan Ant.
Schenk, soukromník v 76. r. věku svého. Pohřet
bude dnes 8. l. m. o 5. hod. odp. z ústřední síně
hřbitovů olšanských.
— České umění v cizině. Český malíř Mích
Angelo Zeyer uspořádal v Brusselu výstavu prací
svých a doznává touto exposicí pěkného úspěchu
Tomu na dožlad buďtež uvedeny hlasy dvou čelnýci
časopisů belgických, jež máme po ruce. „Journa
de Bruges“ praví: „Právě jsme navštívili výsta-
vu p. Zeyera, nadaného umělce z Čech a jsme potě-
šeni touto návštěvou. Výstava prací Zeyerových do-
kazuje, že umělec dokonale ovládá různé způsoby
malířské techniky, neboť s touž bravurou maluje
v oleji, v aquarellu i la tempera. Tolikéž přesvěděil
nás, že je v portrétu, v malbě dekorativní i v po-
hledech umělcem svérázným a zralým. Také jeh
lepty a studie prozrazují umělce velkých schopností.
Myslík
Marie
Kuřinův
Tilšer
Mat
Bartl
Jos
Jetel
Procházka
F Ringhoffer
Tomášková
Kodeš
Růžička
Šnajdr
Vondrášek
Antonín
Schenk
Zeyer
Zeyerův
Praha
Sml
Bukovina
Tursko
St . Benalky
Trokavec
Rokycany
Úmrlí
Olšanský
Brusel
Čechy
královský Vinohrady
Český uměný
Journa jít Bruges
10
article
V dílech p. Zeyerových je zřejma velká osobní ne-
odvislost a jsme přesvědčeni, že výstava jeho děl
získá si přízeň, kteréž plnou měrou zasluhuje.“
„L'Indépendance Belge“ ze dne 27. května
pronáší se o Zeyerovi takto: „Jest to pozoru-
hodný umělec, jehož díla jsou vystavena v „salle
Boute“. Maluje v oleji i aquarellu, vystavil typy
a různé pohledy z Brug, kdež se tento Pražan ne-
dávno usadil. Jakási nehybnost v provedení a ja-
kási tvrdost jeho palety prozrazuje jeho původ. Ne-
může se tvrdit, že by byl koloristou, jelikož tóny
jeho palety jeví nápadný chlad a střízlivost. Jeh
umění jest impresionistické. Umělec vládne široce
štětcem a nezabývá se nikterak detailem; ale na-
vzdor tomu vniká do hloubky a jest pravým psycho-
logem. Takým osvědčil se zejména v obdivuhodném
aquarollu „Vieille flamande“. Sedí tu stařenka shrou-
cená na židli a z její tváře čteme celý život, plný
strádání a pokory. Mezi malebnými pohledy z Brugu
líbí se nám zvláště dvě variace na hospitál sv. Jana.
Nejzdařilejší a nejprocítěnější jest pohled pod sně-
hem, jenž dělá mocný, vážný, melancholický dojem
Což však u tohoto umělce zvláště překvapuje, jest
překrásný obraz „Na břehu moře“, „ce tableau
magnifique et délicat“, jehož skvostně rafinovan
nuance svým půvabem diváka okouzlují.
Zeyerův
L Belge
Zeyer
Pražan
Vieille
svatý . Jan
HOSPITÁLU
11
article
— Manifestace úřadnictva v Brné. Velká ma-
nifestační schůze veškerého českého úřadni-
ctva státního, samosprávného a soukromého uspořá-
dána bude v neděli, dne 13. června t. r. o 1/1210. hod.
dopol., ve velké dvoraně Besedního domu v Brně.
Svolává ji »Český svaz úřadnických spolků v Praze
pro království a země na radě říšské zastoupené«,
v němž dnešního dne organisováno jest půl sta
úřadnických sdružení, se 35.0UU členy. Na schůzi té
bude způsobem legálním, ale rozhodným a sebevě-
domým, manifestováno pro mravné a hmotné povzne-
sení stavu úřadnického v prvé řadě se stanoviska
eti a prospěchu národa českého. Referovati budou
kolegové: Vilém Hölzel, revident zemského výboru
král. českého, jako jednatel svazu a Rudolí Pánek,
c. k. poštovní oficiál, jako předseda spolku poštov-
ních úřadníků v Praze Pozváni jsou poslanci říšští
a zemští, ministři a veškeré oficiální kruhy české.
Hölzel
Pánek
Brná
Brno
Praha
Český svaz úřadnický spolek
zemský výbor král . český
spolek poštov
12
article
— Z biněnského národního bojiště. V noci s ne-
děle na pondělí byly strhány v parku lužáneckém
informační tabulky »Výstavy obchodní reklamy«a
dvě velké tabule vztyčené na železných rahnech
před zemským pavilonem a u vchodu do parku. Pa
chatel jest, jak při takovýchto událostech v něme-
ckých městech obyčejně bývá, hiídačům i policii
osobou úplně neznámou a nezvěstnou. Nejspíše
»kdosi« ve vlasteneckém zápalu uznal české barvy
za nepěkné a slovo: »českoslovanská« za nepří
— Proti zvýšení daně z píva. (Z Příbrami.) N
pátek odpoledne, dne 4. t. m., svolalo příbramské
společenstve hostinských a výčepníků do restaurace
p. Horáha schůzi, na níž jednalo se o vládních před-
lohách daňových. Schůzi jménem společenstva za-
hájil předseda restauratér p. B. Bělohlávek, jenž
uvítal nejprve přítomné, načež po obvyklých forma-
litách promluvil o boji hostinských proti předlohám
ministra Biliňského, které tak vážně ohrožují nejen
celý stav hostinský, nýbrž i průmysl pivovarskýa
které, kdyby byly uskutečněny, znamenaly by nedo-
zírnou pohromu sociální právě pro nejnižší vrstvy
národa. Nastínil dále postup, jímž hostinstvo české
s Ústřední jednotou „Hostimil“ v této otázce dosud
se řídilo, narýsoval stanovisko různých stran vůči
vládní osnově a navrhl ke konci následovní resoluci,
jež jednomyslně přijata: „Hostinští příbramští, po-
jednavše ve své protestní schůzi dne 4. června t.r.
o vládních předlohách na zvýšení daně z pivaa
plynoucích nově upravených údělů z této zemím.
Bělohlávek
Biliňský
Příbram
Hostimil
13
article
usnašejí se na tomto projevu: Již po celou řadu let je
pivo a zase jen pivo předmětem, k němuž míří a
stále se vracejí všecky zdaňovací plány. Tim se sta-
lo — poukazujeme také na centralistický a prot-
český ráz předloh — že celá jedna veledůležitá vrst-
va hospodářská a společenská nevychází z krutého
vysilujícího boje existenčního, který vede sama, opu-
štěna ostatními vrstvami, ba hanobena ještě, když
se ji nepodaří odraziti útoky, mající za účel zdražit
lidový a nepostrádatelný nápoj, jímž jest právě pivo
Vrstvou lou jsou hostinští. S pivem troufají si fi-
nanční politikové podnikati nejdobrodružnější zatě-
žovací zkoušky, naprosto se neohlížejíce, že hra e
o život statisíců živnostníků, existenčně odvislých
na obchodě s pivem. Stanovisko veškerého bostin-
stva k ohromujícímu projektu jest dáno samo sebou.
14
article
Protestujeme proti předlohám dále i z důvodů národo-
hospodářských, poněvadž předlohy znamenají nové
přímo nebezpečné zatížení průmyslu pivovarského
živnosti hostinské a výčepní, přivodilo by vážné ná-
sledky pro výrobu zemědělskou a průmysl strojni-
cký a to vše mělo by v zápěti nedozírné stíny soci
álně-politické a mravní a vrácená částka z výnosu
této daně nikterak neozdravěla by finance zemské.
nýbrž poškozena by byla nejchudší třída lidu děl.
ného, které jest pivo tekutým chlebem. Protestujeme
proti tomuto plánu s rozhorlenou nevolí jménem uti-
skovaného stavu hostinského a ohlašujeme mu bez-
ohledný a nesmiřitelný boj. Kdyby však vzdor na-
šemu výkřiku vládní předlohy měly se státi záko-
nem, prohlašujeme, že provedeme do všech důsledků
resistenci hostinských a že hostince v tom případě
zcela uzavřeme. Kromě toho však hned předem ka-
tegoricky odmítáme zodpovědnost za důsledky, do-
jde-li přece ke splnění plánu vládního. Dnes hostin-
stvo z českého království, jež nejvíce bylo postiženo
může pouze protestovati a demonstrovati. Ale v par-
lamentě zasedají zástupcové onoho lidu, na jehoz
nepostrádatelnou požívatinu vede se zdražovací útok.
15
article
Na těchto zástupcích jest, aby vykonali svou povin-
nest! Hostinské naplňuje hlubokým zadostiučiněním,
že budoucí osudy jejich, právě tak jako osudy kon-
sumenstva, jsou v rukou parlamentních předbojov-
níků. Těm bez rozdílu stran náleží dnes slovo, těm
náleží čestný úkol ukázati, seč jsou, v zájmu lidu
ale jim se také připočísti musí zodpovědnost za vše
co by nastalo, kdyby se vládní projekt zdařil! Žá-
dáme, ahy za nás mluvili i jednali.
— Žádosti našich nevidomých. Nově založeného
Zemského spolku pro výchovu a opatřo-
vání slepých v král. českém docházejí jiz
i četné žádosti o podpory a přijetí. Co bolu a bídy
mluví z prostičkých slov těchto našich ubožáků.
Avšak i upřímná touha po vzdělání z
nich vyznívá. Chudá vdova z horské samoty
krkonošské píše: „Jsem matkou osmiletého hošíka,
který ve svém 5. roce následkem nějaké vyrážky
oslepl. V 6. roce poslala jsem ho do školy, avšak
byl mi poslán domů, že prý nevidí. Jsem celá ne-
štastná, že musí tak vyrůstati jako strom v lese
dlosssodar
17
article
neboť ačkoli je jinak velmi bysírý a učelivý, vím
dobře, že z něho vyroste jen břemeno sobě i lidem
na obtlž, když je ponechán tak sám sobě, neboťjá
musím denně za výdělkem. Ráda bych jej tedy do-
stala někam, kdo by byl patřičně vychován ve svém
neštěstí, ale vím, že je ústavů pro takové ubožáky
málo a nevím si tedy rady, co počít.“ Ano, mál
je u nás takových ústavů! V naší zemi
slepých dítek vyrůstá „jako stromyv
lesc, sobě i lidem na obtíž.“ Avšak náš do-
brý a obětavý lid postará se, aby i zde bylo lépe,
zejména vydatným podporováním Zems kého
spolku pro výchovu a opatřování sle-
pých v Praze (Spálená ul. 51), který přijímá pří-
spěvky a dary pro zřízení české školy slepe
v Čechách.
— Vojenská slavnost. Na dvoře albrechtských
kasáren oslavil dnes dopoledne pěš. pluk č. 11 vý-
roční den bitvy u Meleňano (8. června 1859), při
kleré pluk jako zadní voj osmého armádního sborn
chránil odchod z bojiště, bránil se proti pateroná-
sobně přesile a ztrati při tom skoro polovinu muž
stva. Pluk vytáhl dopoledne na nádvoří kasáren za
velení plukovníka Lehmanna, který po mši učinil
k vojákům projev, v němž poukázal na významný
den pro dějiny pluku. Slavnosti zúčaslnili se četní
vojenští hodnostáři. Podobné slavnosti byly dnes po-
řádány v Písku a v Kalinovaku.
Pohřešuje se. Dne 1. t. m. odešel z bytu
svých rodičů 17letý Jaroslav Juppa, posluchač III
ročníku česko-slovanské obchodní akademie v Praze
a od té doby se pohřešuje. Měl tmavomodrý obleka
modře pruhovanou košili. Kdo by o něm co věděl,
nechť podá zprávu za odměnu zarmoucenému olci
Frant Juppovi na Smíchově, Plzeňská tř. č. 45.
Lehmann
Jupp
Praha
Čechy
Písek
Smíchov
Meleňano
18
article
— Bouře a řádění hlesku. Z (Bučiny u Vys.
Mýta.) V neděli dne 6. t. m. zuřila nad zdejší kra-
jinou prudká bouře, jež trvala od poledne až do 4
hod. odp. Provázena byla tak prudkým lijákem, že
v malé chvíli spousta vod mnoho škody na polich,
lukách a zahradách způsobila, při čemž neustále se
býskalo a hrom rachotil. V pravé poledne se musil
v místnostech svítiti. V obci Cerekvici zabil blesk
cihlářskéto dělníka J. Kusého a v obci Javorníku
blesk zapálil hosp. stavení p. V. Valenty, které
v malé chvíli se vším shořelo, navzdor rychlé po-
moci domácího hasičského sboru. Také na jiných
místech v okolí blesk za pálil.
— Neštěstí na dráze. Josef Köller, 32lelý posu-
novač na městské dráze v Novém Jičíně, dostal se
při posunování vozů mezi nárazníky, jimiž mu byla
celá levá strana hrudníku úplně proražena, vnitř-
nosti mu vyhřezly a mnoho žeber mu bylo zlomeno.
Ubožák dopraven byl do místní nemocnice, kdež
umírá. Doma mu umírá manželka, která už 13 mě
síců je nemocná a jíž ubožák musil ošetřovati. Ma
několik dětí, nejmladší dva měsíce staré.
— Pádem do potoka smrtelně se zranila. 1Úletá
školačka Anna Ba toňova ve Vetovicích spadla do
potoka a utrpěla smrtelná vnitřní zranění, zejmén
zmáčknutí ledvin. Dopravena byla ve stavu naprosto
beznadějném do nemocnice v Novém Jičíně.
— Okradené dítky. Zlodějka dětských náušni
řádí stále. Dnes bylo bezpečnostnímu oddělení ozná
meno, že o náušnice byla okradena děvčatka Ann
Ševčikova z č. 141 v Žižkově a Aloisie Hamplov
z čís. 476 ve Vršovicích.
Bouře
Vys
J Kusý
V Valent
Köller
Anna
Ševčikův
Hamplov
Cerekvice
Javorník
Nový Jičín
Ma
Pád
Žižkov
Vršovice
19
article
— Drobné místní zprávy. Mrtvola dívky, včera
z Vltavy u Pelc Tyrolky vylovené, byla v ústavě
pro soudní pitvu soudním lékařem p. prof. drem
Slavikem pitvána. Zjistilo se, že divka, asi 16 roko
stará, mohla se za nedlouho státi matkou a talo
okolnost snad ji dobnala k zoufalství. — Dnes ráno
jelo Prahou do Ameriky 5 osob z Chotěbuře a 11
ze Zlína na Moravě. — Děiníci a zedníci, kteří před
3 týdny přestali pracovati na stavbě stoky v Ki
ského třídě a Duškově ulici na Smíchově, dnes opět
prác zahájili — za dřívějších podmínek. — Jose
Doležal, 3letý synek dělníka z čís. 229—II., na
Struze, náhle zemřel. Mrtvola odvezena do ústavu
pro soudní pitvu. — K bytu pl. Topschové, vdovy
po setníku na Král. Hradčanech, přijel včera večet
neznámý cizinec, odebral se do bytu, kde se před
stavil jako Géza Hedoczy, budoucí uherský ministr.
profesor
Slavik
Jose Doležal
Král
Hedocza
Vltava
Pelc Tyrolka
Praha
Amerika
Zlín
Morava
Duškův ulice
Smíchov
Struga
Hradčany
20
article
Dáma nepozbyla duchapřítomnosti a seznavši, že
příchozí je šílený, poslala pro stráž, která budoucího
ministra odvedla. Po lékařském obledání byl Ho-
doczy dopraven do ústavu pro choromyslné. — Na
silnici mezi Krčí a Michlí povstalo v noci na dnešek
nedorozumění, při kterém vypáleno bylo několik ran
z revolveru. Tvrdí totiž p. Bh. Varhout, stavite
z Michle, že na cestě potkal 4 muže, kteří prý ho
napadli a proto člyřikrat vystřelil z revolveru na
postrach. Mužové, mezi nimiž byl svobodník pěš.
pluku č. 102, tvrdili opět, že si slavitele ani ne-
všimli, ale on bez příčiny počal stříleti. Vyšetřování
bylo zavedeno.
— Ze strachu před Bosnon. Z Čes. Budě
jovic. (Pův. zpráva.) V neděli odpoledne vyskočil
vojín 91. pěš. pl. Antonín Tesařík v sebev ražedném
úmyslu z okna v I. poschodí Marivnských kasáren
na ulici, kde zůstal těžce zraněn ležeti. Sebevraždu
spáchati chtěl z obavy před Bosnou, protože měl
býti v těchto dnech dopraven k tamnímu praporu
jmenovaného pluku. Mimo jiná zranění zlomilsi
nešťastník obě nohy. Byl dopraven do vojenské ne-
mocnice.
Tesařík
Marivnský
Krč
Michle
Čes . Buda
21
article
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemocechv
Praze. V týdnu od 30. května do 5. června bylo
městskému fysikátu oznámeno 191 případů nakažli-
vých nemocí a sice 1 případ tyfu střevního (na Ma-
lé straně), 6 planých neštovic, 107 spalniček (na
Starém městě 14, na hoř. Novém městě 23, na dolej-
ším 12, na Malé straně 11. v Holešovicích 17,v
Libni 24), spály 41 (v Holešovicích 14), kašle dusi-
vého 3. záškrtu 9, tuberkulí plic 20, ztrnutí šíje
(na Hradčanech), trachomu 2 případy.
— Plavba mezi Terstem a Benátkami. „Rakou-
ský Lloyd“ sděluje, že plavby, jež odpadnouti mu-
sily následkem nutných oprav parníku „Wurm-
brand“, částečně takto se nahražují: Ve čtvrtek 10
června o 7. hod. ranní odpluje z Benátek do Terstu
parník „Thebe“. V pátek dne 11. června o 8. hod.
ráno odpluje z Terstu do Benátek parník „Leopolis“
Zábavní plavbou v neděli dne 13. června bude za-
hájena pravidelná denní doprava mezi Terstema
Derátkami dle letního plavebního řádu. — Před-
platní lístky pro plavbu z Terstu do Benátek
vydávaji se ode dne 4. června za cenu 100 korun
pro I. třídu s platností do konce září. Za místo pro
spaní platí se zvláště.
Výlet na Severní mys. Na přání některých
účastníků z obecných škol pošinut byl odjezd
z Prahy na 19. července; návrat do Berlfna 12
srpna. Půlnoční slunce je na Severním mysu do
1. srpna; i bude tedy ještě zastiženo. Náklad na
cestu s celým opatřením činí 880 K. Přiblášky se
zálohou 100 K přijímá do 15. června Jaroslav
Karásek, c. k. učitel tělocvíku v Brně.
Lloyd
Wurm
K Přibláška
Karásek
Praha
Ma
Holešovice
Libeň
Hradčany
Terst
Benátky
Leopolis
Brno
22
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Záhadná smrt ara. Lewickéhio. Z Krako va.
8. června. Pověsti zde rozšířené, že paní Borowská
přiznala se ke vraždě dra. Lewického, jsou úplně
bezpodstatny. Dr. Lewicki pravil nedávno ke svým
přátelům o pí. Borowské: „Ta žena jest mojí čer-
nou hvězdou a přinese mi neštěstíl““
„Glos Naroda“ oznamuje, že podle prohlášení
lékařů trpěla Borowská dvěma nemocemi: dementia
hysterica a satyriasis. Dr. Lewicki zůstavil 100.000
kor. na hotovosti a v hypotečních půjčkách. Wer
theimka v jeho kanceláři nemohla býti dosud ote-
vřena, poněvadž se nenašly klíče k ní.
Stále hlási se u policie novi svědkové, kteří prý
slyšeli, že paní Borowská pronášela proti dru. Lewi-
ckému hrozby. Styky jejich byly známy celému mě-
stu, poněvadž Borowská často ztrávila u dra. Lewi-
ckého celé dny. Dle lékařského dobrozdání lze skoro
s určitoslí souditi na vraždu. Zatčená je ve vazbě
střežena, aby snad nespáchala sebevraždu. Včera
byla opět skoro celý den vyslýchána, při čemž si ča-
sto odporovala a zdráhala se domnělou sebevraždu
podrobně vvlíčiti.
Borowská
Lewický
doktor
Glos Naroda
Lewi
23
article
= Červený kříž proli paní Stösslové. Z Petro-
hradu, 8. června, „N. Fr. Pr.“ Červený kříž ža-
luje pí. Stösslovou, že zpronevěřila za války rusko-
japonské 18.000 ruhlů. Čeká se, že bude zatčena.
= Koupání je hříchem. Před nějakým časem
pronesla profesorka Marie Mactzu v Bilbau ve vě-
deckém spolku „El Sitio“ řeč, po které výbor spolku
se usnesl nabídnouti věhlasné řečnici dar, kteráž
věnovala cbnos na zařízení koupelny v městské
dívčí škole v Bilbau. Výbor přijal tento šlechetný ná-
vrh a žádal městskou radu o povolení tohoto zaří-
zení. Dne 21. května t. r. konala se debata na rad-
nici o této důležité otázce. Socialista Carretera, vzdav
pochvalu slečně Maetzu a spolku „El Sitio“, podal
návrh, aby městská rada dodávala zdarma vodu této
koupelně Karlisté a bizcaitarrové (národní strana
bašská) se okamžitě spojili proti tomuto hroznému
rouhání se bohu. „To znamená změnit školu v kou-
pelnu“, prohlásil rozhorleně karlista Acebal. Bizcni-
tarra Torre pronesl zuřivou řeč proti socialistovi Car-
reterovi, slečně Maetzu i spolku „El Sitio“ a proti
perversnímu zvyku koupati se. Pravil, že koupání
je přepych a jako ostatní přepychy, kazí lidskou spo-
lečnost. Nejlepší však dosud scházelo. Městský radní
a zástupce starosty Elguezebal, další nepřítel vody
pronesl dlouhou řeč, ve které zvláště vyznačil, že
koupel je neslučná s morálkou a ti, kteří si myjí více
než obličej a ruce, urážejí boha a sebe prostituují
Skončil svou řeč slavnostním prohlášením: „Já jsen
se nikdy nekoupalr Mnozí z obecenstva na galeri
dali se ovšem do chechtotu při těchto slovech fanati-
ckého katolíka a většina městských radních prohlá-
sila politování, že mají mezi sebou kolegu, který
ani ve svátek se nekoupá. Teprve po této debatě byl
příjat návrh Carreterův.
Stösslová
Marie Mactz
Carreter
Maetz
Elguezebal
Francie
Bilbao
Petrahrad
spolek „ El Sitio
El Sitio
24
article
= Velký výbuch střeliva u Krakova. Z Kra-
kova, 8. června. Zástupy lidu putují k nádraží u
Podgórze, jež skytá pohled, jako by bylo bombardo
váno dělostřelectvem. Skladiště jsou rozbita, střechy
strženy. Počet zraněných nelze zjistiti, poněvadž
mnozí lehce zranění se nalézají v domácím ošetřo-
vání. Jest pravým divem, že nikdo nebyl zasažen
pušečnými náboji, jichž lítalo tisíce vzduchem. Dle
vypravování důstojníků činil výbuch dojem velk
důlostřelecké bitvy. Stav asi 20—30 osob jest váž-
ný, lékaři však doufají, že budou zachráněny, takže
by katastrofě nepadl za obět žadný život. Hmotná
škoda eráru odhaduje se na milion korun a škoda.
způsobená na nádraží, budovách pivovarů a továren
dosahuje asi stejné výše. V městě žádá se všeobecně.
aby skladiště střeliva byla přeložena za obvod
mněsta.
= Skála se sřítila. Z Inšpruku, 8. června.
Mezi Ampezzem a Bellunem sřítila se skála, zasy-
pala silnici a pobořila ochranné zdi; čtyři osoby
byly při tom zraněny lehce a jedna žena těžce.
= Ukradené dekorace. Z Petrohradu se sděluje-
Krátce před odhalením pomníku cara Alexandra při-
želo několik lidí s vozem. odstranili některé cenné
dekorace a odvezli je. Policie myslila, že jsou to zří-
zenci lirmy, která dekoraci prováděla a teprve když
si podnikatel chtěl prohlédnouti hotovou výzdobu.
byla krádež objevena. Pachatelé nebyli dosud do-
padeni.
Skála
Krakov
Ampezzo
Belluno
Petrohrad
Inšpruk
25
article
= Ildiz kiosk kouzla zbavený. Z Cařihradu se
se sděluje: Komise, jež přejala opatrování IIdiz-
kiosku, určila nyní vstupné, za něž si každý může
prohlédnouti pokoje i zaheadní zákoutí, v nichž ži
Abdul Hamid. Vstopné do ildizského parku činí
1 korunu. Kdo chce viděti prostuté haremové zahrady
o nichž se vypráví tolik romantických historak, za
platí 2 K. Za 4 K lze prohlédnouti všechny místnosti.
také soukromé pokoje bývalého sultána. Za projížďku
po jezerech na veslových neb motorových clunec
plati každá osoba 1 korunu. Ke zvýšení dojmu bylo
ustanoveno, že úřadníci a zřízenci, zaměstnaní
v lidiz-kiosku a v parku, mají nositi nádherné livreje
ba Mladoturci zašli ve svém obchodním smyslu tak
daleko, že budou v Didizu zřízeny i četné bufety
kdež návstěvníci dostanou občerstvení.
= Zemětřesení. Z Florencie, 8. června
(K. k.) Zdejší observatoř oznamuje: Od 7.03 hodin
ráno zaznamenávají sismografické přístroje země-
třesení ve vzdálenosti 5423 kilometrů. Ze vzdáleno-
sti a směru lze souditi, že se jedná o zemětřesení
v Indii.
Hamid
Cařihrad
Florencie
Indie
26
article
= Zastřelila manšela, že byl příliš krásný. Z Pa-
říže, 7. června. 27istá choť inže ýra Boucbeza za-
střelila včera svého o 10 let staršího manžela, pro-
tože byl příliš krásný. Byl věrným manželema
dobrým olcem, poněvadž však svým zjevem budie
často pozornost dam, zmocnila se jeho choti konečně
tak zuřivá žárlivost, že jej zastřelila, když se o lé-
kal. Po činu odebrala se s ditětem k policejnímu ko-
misaři a dala se zatknouti. »Byl příliš krásný, by
by mi přece býval vzal,« pravila při tom s plačem.
= Vzácný nález v Pompejích. Jak se sděluje
z Říma, byla před několika dny v Pompejích odha
lena skoro neporošená nádherná víla s celým bo
hatým obsahem. Stěny jsou ozdobeny freskami, jel
prý se vyrovnají nejlepším freskám již dříva v Pom
pejích objeveným. Řecké a římské sochy i skvostný
nábytek stojí posud v místnostech a v přízemí je
připravena hostina asi pro 30 osob. Na stolech jsou
nádherné stříbrné náduby, nemenší ceny než poklad
z Bosco Reale, jenž se nalézá v Louvru.
Pompeje
Řím
Louvre
Bosco Real
27
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Germanisace železniční před
suodem.
Státní dráha v Olomouci žalovala p. Františke
Brázdu, stavitele v České Třebové, u okresního
soudu v Ústí n. Orl. o zaplacení jízdního poplatku
a pokuty z toho důvodu, že nechtěl vzíti na stanici
v Šumperku německý listek jízdní.
Výsledek sporu toho je velmi zajímavým.
Státní dráha byla se svou žalobou
odmítnuta a odsouzena k náhradě veškerých útrat,
kdežto p. stavitel Brázda je pouze povinen za-
platiti jednoduchý lístek 30 halérů za
jízdní lístek, poněvadž jel úplně bez lístku.
Při stáních (byly celkem 3) vyšlo však na jevo,
že dráha má ve svých službách úřadni-
ky a zřízence, úplně neznalé jazyka českého,
ačkoli ředitelství státních drah v Olomouci písemně
sdělilo p. staviteli, že dle nařízení všichni úřadníci
a zřízenci jsou znali české řeči, čímž ho patrně chtě-
lo uchlácholiti.
Františke Brázda
Brázda
Olomouc
Český Třebová
Ústí
Orlický
Šumperk
28
article
Dále bylo dokázáno, že není žádného minister-
ského nařízení, že by se měly vydávati lístky jen
německé v některé stanici, což se snažil úsilovně do-
kázati právní zástupce stát. dráhy z Olomouce, ný-
brž naopak jest ministerské nařízení.
že na Moravě a ve Slezsku musí býti
vždy všechny tiskopisy, nápisy atd. ně-
mecko-české a že mají úřadníci vyplňo-
vati blankety v té řeči, v níž strana
jedná.
V rozsudku bylo poukázáno na to, že i kdyby
onoho ministerského nařízení nebylo, že stačí již
platně zákony nynější, že se musí na český dotan
česky se stranami jednati a rovněž takový lístek jim
vydávati, by tomu rozuměly.
Na proces tento posvítil důrazně právní zástupce
p. Brázdy dr. Riegel z Ústí n. Orl., poukázav na
to, jak státní dráha jedná s českým obecenstvem.
které žádá, aby bylo s ním jednáno v řeči mu sroz-
vmitelné a že zaměstnává dráha úřadníky a zřízence
úplně češtiny neznalé.
Jest nyní na českém obecenstvu, aby nikde n
dráze německý listek nebralo a jezdilo bez lístku
nevystaví-li mu průvodčí vlaku lístek česky vypl-
něný, neboť — jak nahoře dokázáno — nemůže
dráha ničeho dělati, když sama jedná nezákonně.
ob s a aotá sn vesn
sba
vbro
sias oe o
Brázda
Riegel
Olomouc
Morava
Slezsko
Orlický
29
article
Záhadná historka.
Záhadná historka.
Ú okresního soudu na Smíchově konalo se zajl-
mavé ličení. Pan Cz. žaloval německého školníno
inspektora pražského pana Ant. Michalitschke o za-
placení 600 K ze zápůjčky. Pan Michalitschke, který
se dostavil k soudu osobně, projevil ochotu zaplatiti
500 K, avšak bez úroků a bez útrat a ne najednou
a to proto prý, poněvadž se nejedná o zápůjčku, ale
dobrovolné vrácení. Žalobce prý odevzdal peníze
manželce pana inspektora, která mu je původně vrá-
tila, načež je dal žalobce paní inspektorové opětně,
čímž sám zavinil, že se později peníze ty smíaily
s penězi pana inspektorn. Vzbled a k tomu pak, že
se také neuskutečnil účel, za kterým ony peníze byly
dány, vrátí prý dobrovolně 500 korun. Zástupce ža-
lobcův trval však na úplném zaplacení a ježto žádná
ze stran vznik dluhu také blíže neobjasnila, vynesl
soudce dílčí rozsudek co do uznané částky 500 kor.
ohledně ostatního ličení zatím odročil ku provedení
důkazů.
Cz
Antonín
Michalitschke
Smíchov
30
article
František Koukal, policista zuřivý.
(U přestupkového soudu.)
Takových kdyby bylo u pražského policejního
ředitelství ještě 999, jakým jest Frant. Koukal, tu by
jedné neděle při bumtu polovina pražského obyvatel-
stva rozsekána byla buď na nudle nebo na cucky. Ten
to umi, tenhle Koukal! Snad původem pekař, ale
mohl být také řezníkem, ale teď je policajtem tak po-
řádným, že škoda je ho nechat bez povšímnutí. Zvlášt
památného činu dopustil se policista Frant. Koukal
v neděli dne 30, listopadu, v době provokativního
bumlu. Koukal byl vyslán na ochranu buršáků a když
vysoukal, že v Senovažné ulici dostalo se několik
buršáků do zástupu obecenstva, spěchal tam a velmi
zuřivě začal rozhánět české obecenstvo. Vytáhl šavli
a mával ní kolem sebe, opravdu jako smyslů zbavený.
Toho měli poslat pro Bočka, ten by byl z něho řízky
nasekal!
Při tomto zuřivém mlácení šavlí stalo se, ž
byl udeřen učitel pan Josef H. z Král. Vinohradůa
sice tak důkladně, že mu rukáv zimniku profal.
Koukal
František
Boček
Král
Senovažný ulice
31
article
Učitel, který se demonstrativních projevů vůbec
nezúčastnil, ovšem byl nemálo překvapen Uímto
nadělením a důrazně se proti tomu ohradil. »Nic tu
nedělám, náhodou se kolem ubírám a vy mne bez
příčiny šavlí udeřite!« pravil učitel. Než jaké pře-
kvapení zažil dále! Že prý policajta Koukala urazil
a proto byl zatcen!
U trestního soudu s panem učitelem nejprva
zavodli vyšetřování pro zločin veřejného násilí dle
§ 81., později dle § 87. tr. zák., ale řízení ovšem
zastaveno a pan učitel obžalován z přestupku
uražení policisty! Že prý ho urazil zvoláním, že ho
sekl bez příčiny! Jinak to měl říci: »Děkuji
uctivě, vašnosti, ráčil jste mne důvodně veleváženou
šavlí posekat!« A byli by ho stejně zatkli, žesi
dělá z Koukalova organu šoufky.
Líčení konalo se dnes dopoledne u přestupko-
vého soudu a skončilo ovšem tak, jak ani jinak
býti nemohlo: osvohozením pana učitele. Soudcem
byl p. dr. Roubíček, veřejným žalobcem auskuitant
p. Červinka.
Koukal
Koukalův
doktor
Roubíček
Červinka
32
article
Rourová aféra pražská ještě jednou
před soudem.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
Je znamo, že veškerý tisk německý vylloukal
paušálně z rourové pražské aféry kapitál proti všemu
českému. Jak jsme před časem sdělili, uveřejněn byl
dne 28. srpna m. r. v časopise »Ostrauer Zeitung-
(obhájce Kestrankův dr. Bouček nazval časopis lento
ve své obhajovací řeči »Winkelbätichen« — po-
koutní plátek) čiánek nadepsaný: »Der Prager Röhren-
skandal«, jenž se hemžil sprostými urážkami celého
českého národa, české žurnalistiky, hlavně však
správní rady společné vodárny pražské, již obviňoval
nepokrytě z korupce.
Správní rada vodárny a její členové pp. Čeněk
Gregor. František Hubáček, Ferdinand Voiti, Ferdi-
nand Schiller, Anlonin Novotný. Jan Seifert, JUDr.
Josef Rožička, Jan Červený a JUDr. Jakub Scbarí
podali proto žalobu na zodpovědného redaktora
»Ostraner Zeitongu« Viléma z Nelízernů a
sice nejprve pro přečin proti bezpečnosti cti k novo-
jičínskému soudu porotnímu a když žalovaný re-
daktor prohlásil, že inkrimovaného článku nečetl,
k okresnímu soudu v Novém Jičíně pro přeslupek
zanedbání povinné péče.
Vilém z Neffzernů dopustil se však ještě jednoho
opomenutí povinné péče. V č. 247. téhož časopisu ze
dne 27. října m. r. uveřejněn byl článek, nadepsaný
»Die tschechischen Umtriebe in Oderfurt«, v němž
se tvrdí, že p. MUDr. Antonín Stuchlý, lékař v Přl-
voze, štval demonstranty, aby táhli na Němce a je
povraždili a že za jeho vedení táhla luza městem.
Dr. Stuchlý nazýván jest v článku tom »krawallsüch-
liges Gesindel« a pod.
Kestrankův
doktor
Bouček
Gregor
Hubáček
Voit
Ferdi
Schiller
Anlonin Novotná
Seifert
JUDr
Rožiček
Červená
Scbarí
Vilém
MUDr
Stuchlá
Němec
Nelízern
Nový Jičín
Neffzern
Ostrauer Zeitung
Ostraner Zeitong
Röhre
33
article
Následkem toho podal také dr. Stuchlý na Vilém
z Neffzernů žalobu.
O obou těchto žalobách bylo již dne 19. ledna
r. jednáno před okresním soudem v Novém
Jičíně.
Obhájce redaktorův dr. Brixl z Mor. Ostravy na-
mítal, že správní rada vodárny a žalující členové
její nejsou k žalobě legitimování; necití prý se také
článkem uražení, což vychází prý nejlépe z toho na
jevo, že dva členové správní rady (pp. Hu-
báček a Novotný) obdrževše uvědomění o hlav-
ním přelíčení, soudu písemně sdělili, že nevědí,
oč běží, že redaktora Viléma z Nefí-
zernů vůbec neznají a že žaloby nai
nepodali.
O tom, že prý se žalobeové článkem uraženými
necítí, navrhl obhájce svědecký výslech všech ža-
lobců. Zároveň vyžádal si obbájce pětinedělní lhůtu
k provedení důkazu pravdy, že totiž žalující správní
rada vodárny, resp. členové její skutečně zachovali
se tak, jak se to v článku inkriminovaném tvrdí.
Také v záležitosti dra. Stuchlého nabídl obhájce
při prvním líčení, že provede důkaz pravdy, ačkoliv
dr. Sluchlý tvrdí, že při demonstracích vůbec nebyl,
zejména průvodu se nezúčastnil, nýbrž u své churavé
choti doma dlel.
Soudce dal potom skutečně okresním soudem
pro přestupky v Praze vyslechnonti žalobce jako
svědky a tito prohlásili, že se obsahem článku cítí
uraženými. Pp. Hubáček a Novotný nevěděli prý
jenom jméno redaktora a jen proto prý psali soudu
do Nového Jičína, že nevědí, oč se jedná. Správní
radové, jako svědci vyslýchaní, vyvrátili však také
další námitku obžalovaného, že prý inkriminovaný
člšnek vztahoval se jen na členy správní rady, kteří
nebyli sezení ze dne 27. srpna m. r. přílomni; vždyt
článek útočí právě proti usnesení správní rady za-
dati dodávku rour francouzské firmě a vztahuje s
tudíž na ony členy, kteří při sezení pro tuto dodávku
hlasovali.
Stuchlá
Vilém
doktor
Brixl
Mor
Hu
Novotná
Sluchlý
Hubáček
Nový Jičín
Ostrava
Nefí
Praha
34
article
Ačkoliv pak rozsudkem pražského soudu porat-
ního ze dne 8. února 1909 dostalo se správní radě
vodárny i členům její zadostučinění, přece pokusil
se obhájce Neffzernův provésti důkaz pravdy, totiž
přesvědčiti soud o tom, že inkriminovaný článek od-
povídal pravdě. K tomu cíli, navrhlobhájce, aby byly
od zemského soudu trestního v Praze dožadány trestní
spisy proti centrálnímu řediteli Vilému Kestrankovia
redaktoru Gustavu Hornoví pro přečin urážky na cti.
Spisy byly skutečně dožádány, došly ve výtahu,
byly zaslány k okresnímu soudu do Mor. Ostravy,
kdež obhájce spisy ty prostudoval a — návrhu
žádného nepodal. Také ve věci dra. Stuchlého ob-
hájce písemně důkazu pravdy neprovedl.
Za toboto stavu věci došlo k novému přelíčení
dne 7. t. m.
Záležitost dra. Stuchlého byla mezi tím mimo-
soudně vyrovnána v ten způsob, že obžalovaný
urážky odvolal a zaplatil útraty.
Za žalující správní radu vodárny dostavil se
k líčení dr. Dostál, advokát v Novém Jičíně, za ob-
žalovaného jeho obhájce dr. Brixl, koncipient dra.
Richtra, advokáta v Mor. Ostravě. Následkem pí-
semného souhlasu dra. Scharfa z Prahy učinil ob-
hájce do protokolu toto
prohlášení:
1. Žalovaný Vílém z Neffzernů prohlašuje, že v
článku »Prager Röhrenskaudal«, uveřejněném v čís.
197 časopisu »Ostraner Zeitong« ze dne 28. srpn
1908 obsažená obvinéní správní zady společné vo-
dop
svleo
Neffzernův
Kestrankovius
Gustav hornový
Stuchlý
doktor
Dostál
Brixl
Richter
Mor
Scharf
Prager Röhrenskaudal
Praha
Morava
Ostrava
Nový Jičín
Ostraner Long