3
masthead
V Praze, v pondělí dne 9. září 1901.
Praha
5
article
Na rauní n odpol. listy
přilotami (Nankný Obzor“ ve
středu a „Lisorámi Hlidka
v pátsk) pisdp lšet se
Prazu v sdministrai
K —k
na měsie
s k —b
na čtvzt lota . . . . .
s dvojí čenáčkv
K 90
na něsje
7K5o
ns čivt leta
ve silalkácb
9Ksou
za měslo . . . . .
Peštent
na měsle
na čivrt lela
s dvnjí zdešlkou
na měsk
ns čtrrí lei-
známý Hlidek
Nankný obzor
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“,
Telefonické zprávy „Nár. Listů“,
Z Vídně, 9. září. Pondělní orgán ně
meckého velkostatku »Montagspressee
uveřejňuje velkou stať o volbách ve
velkostatcích v království če-
ském, která patrně není původu redakčního,
nýbrž jest projevem německéh
velkostatku sama. Praví se tam, že
nejen vláda, nýbrž také rozhodujíc
kruhy přejí si dohodnutí mezi konserva
tivci a mezi ústavověrnými velkostatkáři
Otázka, zdali kompromis bude zjednán, není
totožnou s otázkou, zdali německý velkosta-
tek bude zastoupen na novém sněmu če-
ském, neboť podle stavu věcí jest možno
prý, že také, kdyby velkostatek konserva-
livní zamítl kompromiss, projde
smíšená listina. Se stanoviska konser
vativců bude tedy třeba rozhodnouti se.
zdali se má nabídnouti Němcům určitý počet
mandátů, či zdali se má zůstaviti volebnímu
zápasu, mají-li Němci těchto mandátů do-
býti. Německý velkostatek ještě nezaujal po-
stavení žádného. Bude to závíseti na dvou
otázkách:
Jakou cenu má zastoupení na nověn
sněmu českém pro německou šlechtu a jaky
má tato zájem na tom, aby takové zastoupení
zajistilo se dorozuměním se šlechtou konserva-
tivní? Posice německé šlechty na novém
sněmu nebude valně příjemnou, zejmena ni-
koliv oproti Němcům radikálním. Rádi by
viděli němečtí velkostatkáři, kdyby jim byl
umožněn vstup do sněmu království českého
po dobrém. Německý velkostatek přijal by
kompromis, kdyby byl přijatelný, kdyby mu
dal počet mandátů, který vyhovuje jeho síle.
Němec
Vídeň
7
article
Vykládá se potom dále, že musí býti zvolena
tak zv. zásada voleb proporcionál-
ních (poměrného zastoupení) a že volby na
nový sněm český státi se musí ve smyslu
protokolu z r. 1897 a ve smyslu konferencí
vyrovnacích z roku loňského na základě
dohodnutí obou skupin. Právě proto, že návrh
Buquoyův podán byl bez dohodnuti.
byli němečtí velkostatkáři proti němu.
Úvaha zakončena jest těmito slovy: »Ně-
mecký velkostatek kompromisu nevyhledával
Ten bylůkolem dra. Körbra a tento
mu dostal. Vyhoví-li nabídka konservativců
oprávněným požadavkům ústaváků, podrob
se tito rádi úkolům, při kterých ani stát an
prý konservatismus nemůže postrádati jejich
součinnosti.«
Buquoyův
8
article
Všeněmecký — všepruský sjezd
v Aši.
Z Aše, 8. září. Dnešní všepruský sněm
byl velmi hojně obeslán. Počet účastníků
páčí se na 10.000 osob. Mezi nimi byl
několik set z německé říše. Veškere
ulice vyzdobeny byly výhradně velko
německými prapory černo rudě-žlu-
tými. Ve dvoraně byly prapory všeněmecké
bavorské, saské a pruské. Z poslanců na
říšské radě dostavili se jen 4: Schönerer
Wolí, Stein a Eisenkolb.
O 13. hod. zahájen byl sjezd Schč-
nererem, který sdělil napřed přípis
posl. Bareuthra, že jest proti ro
dělení království českého.
Pak posl. Schönerer reaguje na známý
otevřený přípis poslance Kaisra pravil
»Abych charakterisoval německou stranu l-
dovou, konstatuji, že v září minulého roku
vyšel projev této strany, ve kterém žádá
ochranu němectví rakouského zvláště stano-
vením německébo jazyka jako řeči státní.
Nyní však německá strana lidová trvá na
stanovisku rozdělení Čech. Každému laikovi
musí byti patrno, že nadvláda něme
ckého jazyka jako řeči státn
jest vyloučena rozdělením král
českého úplně, kteréžto rozdělení spo
čívati může jen na úplné rovnopráv
nosti obou kmenů.
Buď německá strana lidová trvá ješte
na stanovisku roku loňského, že totiž nad-
práví jazyka německého jako řeči
slátní musí býti zajištěno, aneb trvá
na stanovisku dvojdílnosti, které zastává posl.
Stein
Eisenkolb
Kaiser
Aš
Veškere
Čechy
Schönerer Wolit
9
article
Prade, povolující českou vnitřn
řeč ůřadní. Nelze žádati přece, aby ně
mecká strana lidová byla o sudých dnech
pro státní němčinu, o lichých dnech pro
dvojdílnost Čech.
Táži se odtud veřejně německé strany
lidové: »Trváš na stanovisku dvojdíl-
nosti jako Prade, či na stanovisku stá tn
němčiny?« Na tuto otázku chci míti od
pověď do osmi dnů! Nebude li mi dána, pak
věru jsem v právu, pravím-li, že to jest po-
litické kejklířství, je-li německá strana lidová
před volbami do říšské rady pro státní něm-
činu, před volbami do zemského sněmu pak
pro dvojdílnost.
Mluví-li posl. Kaiser ve svém posledním
veřejném listu na mne o mé neomylnosti,
odpovídám mu, že každý Všeněmec s úpl-
nou neomylností řekne: Bez statní
němčiny nemůže býti v Rakousku žádného
rozřešení Němcům příznivého. (Hlučná po-
chvala.) To nechať vezme německá strana
lidová na vědomí.
Posl. Schönerer ujal se pak ještě jednou
slova. Vznesl na veškeré Němce rakouské,
kteří se nalézají mimo tábor všeněmecký
tuto výzvu: »Vstupte s námi do všeněme
ckého souručenství k vymožení státní něm-
činy v Rakousku. Zpívají-li Prade, Kaiser
Silvester: »Naše vlast musí býti menší k«,
pak zpíváme my: »Vlast Němce musí byti
větší!« (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)
Mluví-li se dále o politování hodné prý válce
mezi bratry německými, tedy ukazuji k to
kei
ke
Kaiser
Němec
Posl
Prade
Silvester
Čechy
Rakousko
10
article
mu, že po bratrské válce r. 1866 skvělym
způsobem povstala říše německá. Doufám
že po této válce bratrů, zvítězí-li Všeněmci
vzejde německé Rakousko.«
Přijata pak resoluce, kterou schva
luje se všeněmecký program. V příčině roz-
dělení království českého trvá se na stano
visku, že zákonné stanovení německého ja
zyka jako jazyka státního musí předcházet
veškerému vyjednávání s národními odpůrci.
Útoky posl. Kaisra a Prada se odmítají, pro
testuje se proti vzmáhajícímu se klerikálnímu
ruchu a konečně vyslovuje se sjezd pro ruch.
zahajený pod heslem »Pryč od Řima!«
O tomto hnutí pojednal poslanec dr
Eisenkolb, který byl několikrát vládním
zástupcem přerušen za hlučného odporu ce-
lého shromáždění. Na konec pravil řečník
ke shromážděným, aby se odvrátili od kato
lické církve. (Bouřlivý souhlas.)
Posl. Stein v dlouhé řeči útočil na
německé liberály, na židy, německou stranu
lidovou a na sociální demokraty.
Sjezd usnesl se na resoluci, kterou
se vláda vyzýva, by podala předlohu o po
jišťování ve stáří. Usneseno konečně vydati
v nejbližších dnech za příčinou sněmovních
voleb všeněmecké provolání.
Telegrafické zprávy „N. L.
Katolický sjezd a protestní schůze
v Olomouci.
Kaiser
Eisenkolb
Posl
Stein
Rakousko
Řima
Olomouc
11
article
Z Olomouce, 8. září. Včera večer
konala se přátelská schůze účastníků katoli
ckého sjezdu v místnostech kněžského semi
náře. Dnes o půl 9. hod. dopol. sešli se
účastníci katolického sjezdu na Biskupském
náměstí. Četné katolické spolky, korporace
a ostatní účastníci seřadili se v průvod, který
se ubíral Residenční třídou k dómu. Zde
měl redemptorista P. Freund z Lince ká-
zání, načež sloužil arcibiskup dr. Kohn
pontifikální mši. Po skončení bohoslužeb ode
brali se účastníci do kněžského semináře
Ani cestou do chrámu, ani z chrámu neby
klid a pořádek porušen. Počet účastníků od
haduje se na tři tisíce. Poněvadž shromaž
diště na tolik účastníků nestačilo, byl při
puštěn pouze počet úřady stanovený. Ústatn
shromáždili se v sousedním chrámě sv. Mi
chala.
V dopoledním slavnostním shromážděn
přečetl zvolený předseda hr. Binder- Stol
berg došlé děkovací telegramy císaře, arci
vévody Františka Ferdinanda a papeže: Hr
Jaroslav Thun tlumočil jako předseda če
ského katolického sjezdu kroměříšského po
zdrav tohoto sjezdu.
Po řečech brněnského biskupa dra
Bauera a prof. dra. Fuxa z Opavy byly
schváleny včerejší resoluce o sociálních
katolických spolcích.
Odpoledne ve 3 hodiny konaly se sou
časně dvě slavnostní schůze v kněžském
semináři a ve chrámě sv. Michala.
P Freund
doktor
Kohn
Binder
František Ferdinand
Thun
Bauer
profesor
Fuxa
Michalus
Olomouc
biskupský náměstí
Hradec
Opava
12
article
Po třech slavnostních řečech o poža
davku svobody a neodvislosti římské stolice
nedostatku autority v naší době a příčino
toho a o povinnostech katolíků v životě ve
řejném i soukromém, byly schváleny reso
luce, navržené jednotlivými odbory.
Po doslovu knížete arcibiskupa dra
Kohna a po udělení papežského požehnání
byly zazpívány hymny rakouská a papežská.
načež byl sjezd katolíků poděkováním před
sedy arcibiskupovi dru. Kohnovi skončen.
Touž dobou ve 3 hod. odpol. konala se
protestní schůze, svolaná Německým spolkem
v Olomouci do tělocvičny. Schůze té zúčast
nilo se asi 5000 osob obeho pohlaví, větši
nou z německých měst severní Moravy
Slezska. Starosta Brandhuber pozdravi
shromážděně jmenem města Olomouce, načez
promluvilo několik řečníků, mezi jinými posl
dr. Chiari, dr. Menger, Lind n e
Zimmer a Albrecht o thematu: »Bo
Němců proti ultramontanismu«. Po přijet
příslušných resolucí byla schůze skončena.
Účastníci obou schůzí opustili po jich
skončení místnosti v úplněm klidu. Veřejny
klid nebyl nikde porušen.
Kohn
Brandhuber
Chiari
doktor
Menger
Albrecht
Bo Němec
Olomouc
severní Morava Slezsko
Linda můj e Zimmer
13
article
Bývalý finanční ministr německý
Miquelj.
Z Frankfurtu, 8. září. Bývalý mi
nistr Miguel zemřel dnes, zachvácen byv
mrtvicí, ve věku 72 let. Včera odpoledne
vyšel sobě ještě na procházku, večer strávi
četbou a o půlnoci odebral se na lůžko, kde
ráno dcera shledala již jen jeho mrtvolu.
Miguel
Frankfurt
14
article
Miquela stihla smrť krátce po odstoupení jeho
z úřadu. Narodil se r. 1829 v Hannovru. Za dlouho-
leté činnosti své doznaly politické názory jeho čet
ných a podstatných změn, takže Miquel z marxisty
stal se nejhorlivějším přívržencem pruského konser-
vativismu. Byl mužem duševně nadmíru nadaným
zejmena v oboru svém osvědčil neobyčejný bystro-
zrak, spojený s odbornými schopnostmi. Vynikl takě
neméně jako dobrý řečník. Jako göttinský advokat
zvolen byl do druhé sněmovny hanoverské a napa-
dal správu finanční nejen ve svých parlamentních
řečech, nýbrž také četnými spisy. Byl spoluzaklada-
telem německého národního výboru a působil též ve
výboru šedesátníků. Ve 36. roce svého věku stalse
starostou města Osnabrücku, jež hodlal opět navšti-
viti ještě těchto dnů. V pruské sněmovně poslanecké
a v říšské radě obrátil se sebe záhy pozornost a zú-
častnil se též mimo jiné horlivě porad o reformáci
správních, o německém soudním řádu a o zákonech
justičních. Dvakráte zastával úřad vrchního purk-
mistra osnabrückého, jmenován čestným doktorem
právnické fakulty a zvolen r. 1888 jako pohlavár
národně-liberální strany místopředsedou panské sně-
movny. V červnu 1890 převzal pruské ministerstvo
financi. Jeho hlavním dllem bylo zavedení přímých
daní v Prusku a známý bursovní zákon.
Horlivost jeho ve vymýšlení nových a nových
berní stala se až příslovečnou. Také na říšské f-
nance vykonával podstatný vliv, jemuž připisovalo
se také, že předloha o průplavech padla do koše
4. května t. r. vzdal se svého úřadu, prý nikoli do
Hannovre
Osnabrück
Prusko
právnický fakulta
15
article
brovolně. Císař jmenoval jej při tě příležitosti doži
votním členem panské sněmovny.
K rusko-německým stykům
Z Petrohradu, 8. září. (C-B.) »No-
vosti« dovozují na úvodním místě, že za
panování císaře Viléma II. dobré sousedské
styky mezi Ruskem a Německem stále se
utužovaly. Okolnost, že obě moci náležejí
různým politickým kombinacím, na vzájem-
ném jich poměru k sobě nie nemění. Oba
velké spolky zabezpečily Evropě politickou
rovnováhu, nevyznačujíce nikterak protivy,
jež mezi oběma skupinami velmoci trvají.
Projednávajíce pak o obchodních stycích
mezi Ruskem a Německem, vyznačují »No-
vosti« sympathickým způsobem, kterak císař
Vilém o povznešení německého obchodua
průmyslu vždy usiluje a praví: Obchodni
zájmy Německa a Ruska neodporují si, ony
se doplňují. Jsme přesvědčeni, že místo
smlouvy z r. 1894 konečně přece jen zase
nová smlouva bude uzavřena, smlouva pro
obě velmoci neméně výhodná a doufáme, že
schůze ve Gdansku k dalšímu utužení přá-
telského poměru mezi Ruskem a Německem
valně přispěje.
Vilém II
Vilém
Petrohrad
Rusko
Německo
Evropa
panská sněmovna
16
article
Ruský car a anglický král v Dánsku
Ruský car a anglický král v Dánsku
Z Helsingöru, 8. září. (C.-B.) An
glický král Edvard připlul sem o po
lednách na palubě yachty »Osborne« a by
slavnostní střelbou uvítán. Záhy na to při
bylo carské a královské panstvo z Kodaně
a po srdečném vzájemném pozdravení se
odjeli vznešení hosté společně do Fredens
borgu.
Z Fredensborgu, 7. září. (C.
Ruský ministr zahraničních záležitostí hrabě
Lamsdorf měl dnes odpoledne slyšen
u císaře Mikuláše a na to u dánského krále
Kristiana.
Z Fredensborgu, 8. září. (C. B.
Anglický král, ruský následník trůnu a vé
voda Petr Oldenburský, provázeni celou krá
lovskou rodinou, přibyli sem o 1 hod. od
polední a byli na nádraží od náčelníkův
úřadů uvítáni. Po vykonaných pozdravech
odjelo panstvo do zámku. V prvním voze
jeli král dánský, král anglický s královnou.
a císařovnavdova ruská, ve druhém voze
císařští manželé ruští a korunní princ dánský
Konec válčení s Činou.
Z Pekina, 7. září. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: V budově španělského
vyslanectva byla smlouva o míru
podepsána. Vyslancové a jejich sekretáři
přijeli tam o 11. hodině. Lichunčan a prino
Čin přibyli v nosítkách, obklopeni oddílem
jízdy. Když byli podpisatelé shromážděni,
pronesl španělský vyslanec Cologan, ja-
kožto doyen diplomatického sboru, krátkou
řeč, ve kteréž projevil naději, že podepsáním
protokolu nastane nová doba styků mezi
Čínou a mocnostmi. Princ Čin odpovědél.
že jest šťasten, že hrůzy posledního roku
ukončeny jsou, a projevil naději, že se nedo-
žije už žádného porušení přátelských styků
mezi Čínou a mocnostmi, ježto Čína všem
převzatým závazkům dostojí. Lichunčan
zdál se býti velmi sláb. — Francouzové vy
klidili úplně Paotin. Angličané a Američané
byli zmocněni, aby, než baráky budou zří
zeny, dále ve chrámech přebývali. Ruský vy
slanec co nejdříve odjede.
Edvard
Osborn
Fredens
Lamsdorf
Mikuláš
Kristian
Petr oldenburský
Francouz
Angličan
Američan
Dánsko
Kodaň
Fredensborg
Čína
Reuterův
Helsingör
17
article
Z Brna, 8. září. (C.-B.) Někdejší ra
kousko-uherský ministr resident bar. Türk-
heim-Geiszlern zemřel dnes v Kralově
Poli ve věku 84 let.
Z Kralovce, 8. září. (C. B. Dne
konala se tu oslava 200letého trván
pruského království. Ve slavnost
ním průvodu, v němž také královské od-
znaky nešeny byly, zúčastnili se císař Vilém,
císařovna a říšský kancléř hr. Bülow.
Z Gmundenu, 8. září. (C.-B.) Arci
vévoda Bedřich sem přibyl
Ze Szilagyi Somlyo, 8. září. (C
Ve schůzi výkonného výboru osmačtyřicát
níků a strany neodvislosti byl přečten lis
posl. Ugrona, v němž tento sděluje, že
už na mandát nereflektuje, poněvadž s poli-
tického zápasiště ustoupí.
Z Pešti, 8. září. (C.-B.) Císař přija
dnes dopoledne předsedu ministerstva Kolo
mana Szella a finančního ministra dra.
Lukacse v soukromém slyšení.
Z Petrohradu, 8. září. (C.-B.) Minist
císařského domu bar. Fredericks odjel
odtud, aby se připojil k družině císaře
Mikuláše na jeho cestě do Německa a Francie
Ze Sofie, 8. září. (C.-B.) Ministerský
předseda Karavelov přečetl v národním
shromáždění knížecí úkaz, kterýmž se za-
sedání uzavírá.
Z Johannesburgu, 7. září. (C.-B.
V pensburských dolech začne se opět pra-
covat. Společnosti použijou s Kitchenerovým
svolením ku práci v dolech domorodců
z okresu pietersburského.
Z Kapského města, 8. září. (C.-B
Vrchní komisař pro jižní Afriku, lord Mil
ner, přibyl do Bloemfonteinu.
Kralův
Vilém
Bülow
Bedřich
Szell
Fredericks
Mikuláš
Karavelov
Kitchenerův
Brno
Gmunden
Pešť
Petrohrad
Německo
Francie
Sofie
Johannesburg
jižní Afrika
Bloemfontein
Szilagyi Somlyo
Kralovec
18
title
Útok na presidenta Mac Kinleye
Mac
19
article
Nové podrobnosti o útoku.
Nové podrobnosti o útoku.
Sobotní některé zprávy, jako by druhá
kule z rány Mac Kinleyovy ještě v sobotu byla
bývala vytažena, se nepotvrdily. Stav Kinleyův
přes veřejné popírání pokládán byl za tal
vážný, že v noci z pátku na sobotu dlelo
po celou noc u lože Mae Kinleyova pět
lékařův a že povoláni k němu nejslavnější chi
urgové z celé země.
K útoku samému sdělují »Central News«
několik zajímavých podrobností«: Útočník pro
tlačil se do první řady lidu a president chtě
mu podati ruku. Muž ale ruku odmíll, zved
svou a střelil. Dva detektivové a dav lidu vrhl
se na útočníka, jeden z détektivů zmocnil se
revolveru jeho. Teď teprve přikvačili se všech
stran policisté a oni to hlavně byli, kteří se jali
o překot útočníka, jehož činu nedovedli přede-
jíti, tlouci. Mac Kinley, opíraje se o předsedu
výstavy Milborna a tajemníka svého Castelyona.
doveden byl ke stolici. Bled jako stěna skles
zde nazpět, a po chvíli děl přerývaným hlasem
tajemníku svěmu: »Castelyone, postarejte se,
aby moje žena nie nezvěděla«. Té chvíle trpě
Mac Kinley zřejmě veliké bolesti. Vida však
útočníka zmítati se pod ranami lidí, do něho
bušících, dodal: »Ať mu nikdo neublíží. « Ambu
laněním vozem byl pak president odvezen z vý-
staviště, louče se, děl: »Mrzí mne, že jsem by
příčinou takové nepříjemnosti pro výstavu«.
50.000 vozů sledovalo ambulanční vůz. Vojsko
musilo prý zakročiti, aby zamezilo lynchován
útočníka.
Mac Kinleyův
Mac Kinley
Central News
20
article
Rána.
Rána.
Proslulý jeden chirurg vyslovil se v so
botu o povaze rány Mac Kinleyovy: Nebez-
pečí rány jest hlavně v proražení stěn žalud-
kových. Ze 79 osob do žaludku zraněných
zemřelo ve válce americké průměrně 60. V jiho-
africké válce, kdež se obyčejně neoperovalo,
pozorováno však četné zahojení ran, vzniklýeh
prostřelením žaludku. Ovšem ve válce jest pro
říznutí břicha tak nebezpečné, že jen v nej-
krajnějším případé se ho používá. V době míru
operuje se ale při každé střele do břicha, když
raněný v čas do moderní operační síně jest při-
nešen. Hlavní nebezpeči rány žaludkové jest ve
vniknutí obsahu žaludku do dutiny břišní a
ve vznikajícím z toho zánětu pobřišnice, kterýž
obyčejně končí smrtí. Mimo to také krvácení př
prostřelení žaludku může se státi nebezpečným.
Tak zvaná primární laparotomie, to jest řez
břicha, provedený v prvních sedmi až desíti
hodinách po zranění, mívá proto spíše úspěch,
poněvadž se zánět pobřišnice nemohl ještě roz-
vinouti. Mac Kinley byl skutečně o 4. hodině
odpolední zraněn a již o 6. hodině večer ope
rován. Obavu musí ale buditi okolnost, že pro-
jektil nebyl nalezen. Uvázl-li ve svalech zad
může se rána tam bez dalších zlých účinků za-
hojiti. Hůře bylo by, kdyby zasažena byla
páteř, aneb kdyby kule uvázla na dně slepého
jí způsobeného kanálku, poněvadž by tu jako
cizí těleso mohla snad i při silném klesání pů-
sobiti vždy hnisání a — kdyby uvázla poblíž
neb bezprostředně u pobřišnice, — také doda-
tečnou perforaci.
Rán
Mac
Mac Kinleyův
Nebez
21
article
Ještě slovo o operaci. Že řez břicha asep-
ticky chráněn, dnes není jež báječným výkonem,
jest všeobecně známo. a
Operace u Mae Kinleye provedla se tak
že se břicho v medialní čáře otevřelo, pak zkou-
malo, kam otvor rány, zejíeí na kůži břicha.
vede; tak dospělo se k žaludku, jehož přední
a zadní stěna byly proraženy. Otvory střelne
v žaludku byly nejjemnějšími stehy hedvábí
uzavřeny a pak přikročeno k další inspiraci du
tiny břišní. Ale další cesta kule, když byla opu-
stila žaludek, nemohla býti nalezena. Poněvadž
neshledán žádný orgán dutiny břišní zraněným,
byla dulína břišní opět uzavřena. Kdyby ne-
nastala žádná ze svrchu uvedených komplikaci.
mohl by se presídent ve 3 až 4 týdnech opě
uzdraviti. Nejbližsí hodiny musí zjednati jasno,
zdaž zánětu pobřišnice bylo skutečně operací za-
mezeno«. Tak vyjádřil se, jak řečeno, chirurg
dotčený a vývody jeho také po tom, co se o
té doby sběhlo, jistě nepozbyly zajímavosti.
Mae Kinley
22
article
Rytíř „zlatého orla“.
Útočník nejeví žádné stopy litosti nad či-
nem svým, také příznaků choromyslnosti n
něm nepozorováno žádných. Prohlásil, že zvláště
při anarcbistických přednáškách Em. Goodmanové
a při četbě její spisův uzrál v něm úmysl k činu
nynější vládní forma ve Spojených státech není
na místě, i minil prý proto, že nejlepší prostře-
dek ji změnit, jest usmrtiti presidenta. Dlužno
dodati, že míněná Goodmanova byla již r. 1893
v New Yorku odsouzena pro pobuřující řeči n
schůzích k delšímu vězení. Loni po zabití krále
Humberta objevila se na čas v Londýně, ale
vrátila se pak zase do Ameriky. Útočník vypsal
na třech arších pohnutky a přípravy svého činu
a písemný výklad ten za přítomnosti státního
zástupee Penneye i podepsal. V úterý rozhodl
prý se nadobro vykonati čin svůj, aby ho pak
v pálek provedl. Náleží prý anarchistické sku-
pině »Rytiřův zlatého orla« a odznak
jeho nalezen prý též po zatčení na prsou jeho.
Goodman
Goodmanův
Rytiřův
spojený stát
New York
Londýn
Amerika
Humberto
23
article
Sloužíť členům skupiny té za znamení za-
čáteční pismena názvu skupiny »K. o. g. e.«
(»Knighth of the golden eagle«). Spoluvinnik
prý ale nemá. Do Buffala přišel prý před osm-
dny z Clevelandu, kde bydlil u jistého Jan
Nováka. V kufřiku měl sebou několik kus
oděvu a sehránku na revolver. Útočník má tmavo-
hnědý vlas, modré oči a černý knír.
Ve příčině pokusů vraždy a vraždy jes
americký zákonnik velmi určitý. Podlehne-li obět
vrahova ráně, vrah odsuzuje se k smrti, zů-
stane-li oběť na živu, jest maxi
málnítrest pro útočníka deset le
žaláře. Při tom americký zákon nečiní ovšem
žádného rozdilu, je-li oběť prostým ob-
čanem neb presidentem republiky.
Jistý vídeňský list přináší rozmluvu s Ame-
ričanem nejmenovaným, té doby ve Vídn
dlíclm, o tom, jak prý se boháči tomuto
ne anarchistovi anarchistický útočník na Mac
Kinleye již před delší dobou svěřil s úmyslem
svým, Mac Kinleye zavražditi. Sdělení to obsa
haje ale tolik nejapností a rozporů, že vidno
jest na první pohled, že jest smyšlenkou.
V arokném prodejír
ranní číslo o sobě . . . ze 8h
odpoledni
. . . . alh
ve hlialkách na venkova
ranní črslu.
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserá t
platí ae hetevě sapřel.
Přeěplatení a Inserty plijimá admínl-
strace v Mnrlanské ulicl č. s.
Tam nacházají se též rodabn
Uiskárna a ezpsdica . Národnich Listá“.
Bakopíry se Bovrneeji
Novák
Buffalo
Cleveland
Národnich Listat
Knighth of the golden
Mac Kinley
24
article
Anarchisté.
Jedním z hlavních středisk anarchistů v
Spojených státech amerických jest, jak známo,
Patterson, vynikající to město průmyslové,
útočiště to i cizích anarchištů z různých státův
— a zvláště i ze Švýcarska po smrti Humberta .
— vypovězených. Také známý anarchista Jaffei,
vypovězený spolkovou radou švýcarskou, pro-
hlásil v těchto dnech, že odebere se do severní
Ameriky. Vláda Unie davši dlouho pozorovati
anarchisty v Pattersonu, prohlásila, že anarhisté
tamní, ač veřejně hlásají své názory, až posud
nikdy nevystoupilí z mezí ústavou přípustných.
Ze severní Ameriky zasilány do Evropy hro-
madně i spisy anarchistické, zvláště Mostovy,
v nejrůznějších jazyefch. Spojené státy nezúčast-
nily se ani mezinárodní konference protianarchi-
stické, v Římě konané, ani policejních opatření
tam usnesených. Nepokládali anarchism sám
o sobě, nepřikročilo-li se k násilnému činu, za
trestný čin, a dopřávali hlášení jeho theori
stejné svobody slova a tisku jako všem
jiným vyznáním politickým i náboženským.
Patterson
Jaffei
spojený stát
Švýcarsko
severní Amerika
Evropa
Mostov
Řím
Humberto
25
article
Dlužno ale připomenouti, že při celé řadě
anarchistických attentátů, v Evropě prove-
dených, neměli anarchisté američti co činiti.
a že na př. zrovna úločníci na Carnota, Cano-
vasa del Castillo a císařovnu Alžbětu vyspěli
v Itahii, kdy v této vládl nejtužší policejní
režim Crispův. Vidno tedy, že policejní reakce
není prostředkem, jímž lze vymýtiti unarchism.
Dlüžno předěvším odstraniti také příčiny, jež ho
způsobily
Z Kodaně se sděluje, že atfentáť na Mae
Kinleye učinil ve Fredensborgu veliký dojem
a způsobil nemalé vzrušení. Ve dvorních krůzích
uvažuje prý se dokonce, neměly-li by se ce-
stovní plány carovy změniti.
Švýcarský spolkový st. zástupce vyzval
různé kantonální úřady, zvláště ale v kantonu
tessinském, aby za carovy návštěvy ve Francii
anarchisty zvláště bedlivě střežily.
Carnot
Alžběta
Crispův
Evropa
Cano
Castilla
Kodaň
Francie
26
article
Hlasy listů.
Hlasy listů.
»Times« píší: »Altentát způsobí v každém
vzdělaném státě rozhořčení a sdilnost, nikde ale
více nežli na britských ostrovech, kdež přes
okamžitá nedorozumění a žárlivůstky čas mnohé
ty svazky přibuzenství, jež nás pojí s ame-
rickými bratranci, spíše upevnil než oslabil.
Je-li pravda, že útočník jest anarchistou,
potom americký lid pochopí, že jsou nepřátelé
společnosti, kteři za nejširšího vývoje demokracie
jsou stejně činni a nesmiřitelní, jako za pře
žilého despotismu starého světa.«
»Köln. Ztg.«, jenž rovněž attentát od-
suzuje, hledí ho využiti rovněž jako list anglický
aby za německý lid vemluvil se v lásku ame-
rického lidu, jehož presidentu přičítá všechny
možně skvělé vlastnosti, mlče zcela o jeh
zvláště vyspělém egoismu, zapominaje i všeho,
co byl podnikl na hospodářské poškození
Evropy.
Vilém II. opět telegrafoval a sice těžce ne-
mocné pan! Mac Kinleyové, kteréž Mac Kinley
dlouho sám ze šetrnosti zprávu o zranění svém
nepodával. Poslední tato z tisícerých už depeší
Viléma II. zní: »Rozhořčeni nad útokem proti
Vašemu manželi, projevujeme Vám, císařovna
a já, hluboké, procitěně sympatie své i naději,
že bůh Mac Kinleyovi zdraví navrátí!«
Köln
Vilém II
Mac Kinleyová
Mac
Kinley
Evropa
Times
27
article
Ústavní otázka.
Ústava americká praví: »Pro připad, že je
president ze svého úřadu odstraněn, neb že ze-
mře, že se vzdá aneb že stane se nezpůsobilým,
vykonávati práva a povinnosti svého úřadu, má
tento přejíti na místopresidenta.« Přirozeně hned
v pálek uvažovala veřejnost americká o tom,
znamená-li nejen duševní choroba, nýbrž i télesné
těžké zranění zmíněnou nezpůsobilost, následkem
jejíž místopředseda by se úřadu ujati musil.
Jest přirozeno, anať ústava v té věci nic dále
nepraví, že v případech takých vznikly by spory
o tom, kdo že má stanoviti tuto skutečnou ne-
způsobilost, z dalšího presidentství vylučující.
Eugen Schlief už ve své knize »Ústava severo-
americké Unie« přimlouval se za to, aby vzhle-
dem k strannictví většiny kongresu rozhodoval
o tom ať na podnět číkoliv, nejvyšší spolkový
soud. Jelikož dle souhlasných výkladův ústavy
funkce presidentské v takém případě přecházejí
na místopředsedu trvale, to jest na zbytek doby
(čtyřletí), na niž se president volí, bylo by ovšem
záhodno, aby o otázce takové rozhodoval orgán
co nejméně strannický, za jakýž ovšem tuto nej
vyšší spolkový soud lze pokládati.
Schlief
28
article
Telegramy-
Z Buffala, 8. září. (C.-B.) V poledne
vydaná zpráva o zdravotním stavu Mae Kinleve
konstatuje z lepšení. Tepna 128, teplota 101.
Z Nov. Yorku, 8. září. (C.-B.) Dle zprávy
»New York Times« z Buffala zmocnili lékaři
místopředsedu Roosevelta, aby prohlásil
senátorům Proctorovi, Lodgeovil a jiným
vůdcům strany, jakož i přátelům presidenta M a
Kinleye, ze se president uzdraví.
Z Chicaga, 7. září. (C.-B.) Šest mužů
tři ženy byly zatčeny pro podezření spoluviny
na atlentátu na presidenta Kinleye. Odpo-
ledne byli zatčení ješté tři anarchisté a četne
anarchistické spisy byly zabaveny.
Z Chicaga, 8. září. (C.-B.) Zdejší »Daily
Newse uveřejňuje výpovědi, které učinil
Czolgos z na policii v Buffalu. C zo lg o sz
prohlásil, že spáchal skutek svůj následkem
četby anarchistických spisů a že jest překvapen
chováním se lidu po attentátu. Když byl
Czolgosz své výpovědí podepsal, prohlásil,
že činu svého naprosto nelituje,
poněvadž prý vykonal pro velkou věc, co mohl.
Není prý v nižádném spojení se skupinou pa-
tersonskou anebo s anarchisty, kteři vyslali
Brescia do Italie a nemá prý také spolu-
vinníků.
Mae Kinleve
Roosevelt
Proctor
Kinley
York
Buffalo
Chicago
Brescia
Buffalo
Daily News
Italia