ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb229c30-661b-11dc-87d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 61, org 14, work 8, person 77
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
eěub oe
3 masthead
V Praze, v pondělí dne 9. září 1901.
Praha
4 masthead
Číslo 249.
5 article
Na rauní n odpol. listy přilotami (Nankný Obzor“ ve středu a „Lisorámi Hlidka v pátsk) pisdp lšet se Prazu v sdministrai K —k na měsie s k —b na čtvzt lota . . . . . s dvojí čenáčkv K 90 na něsje 7K5o ns čivt leta ve silalkácb 9Ksou za měslo . . . . . Peštent na měsle na čivrt lela s dvnjí zdešlkou na měsk ns čtrrí lei-
známý Hlidek Nankný obzor
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“,
Telefonické zprávy „Nár. Listů“, Z Vídně, 9. září. Pondělní orgán ně meckého velkostatku »Montagspressee uveřejňuje velkou stať o volbách ve velkostatcích v království če- ském, která patrně není původu redakčního, nýbrž jest projevem německéh velkostatku sama. Praví se tam, že nejen vláda, nýbrž také rozhodujíc kruhy přejí si dohodnutí mezi konserva tivci a mezi ústavověrnými velkostatkáři Otázka, zdali kompromis bude zjednán, není totožnou s otázkou, zdali německý velkosta- tek bude zastoupen na novém sněmu če- ském, neboť podle stavu věcí jest možno prý, že také, kdyby velkostatek konserva- livní zamítl kompromiss, projde smíšená listina. Se stanoviska konser vativců bude tedy třeba rozhodnouti se. zdali se má nabídnouti Němcům určitý počet mandátů, či zdali se má zůstaviti volebnímu zápasu, mají-li Němci těchto mandátů do- býti. Německý velkostatek ještě nezaujal po- stavení žádného. Bude to závíseti na dvou otázkách: Jakou cenu má zastoupení na nověn sněmu českém pro německou šlechtu a jaky má tato zájem na tom, aby takové zastoupení zajistilo se dorozuměním se šlechtou konserva- tivní? Posice německé šlechty na novém sněmu nebude valně příjemnou, zejmena ni- koliv oproti Němcům radikálním. Rádi by viděli němečtí velkostatkáři, kdyby jim byl umožněn vstup do sněmu království českého po dobrém. Německý velkostatek přijal by kompromis, kdyby byl přijatelný, kdyby mu dal počet mandátů, který vyhovuje jeho síle.
Němec Vídeň
7 article
Vykládá se potom dále, že musí býti zvolena tak zv. zásada voleb proporcionál- ních (poměrného zastoupení) a že volby na nový sněm český státi se musí ve smyslu protokolu z r. 1897 a ve smyslu konferencí vyrovnacích z roku loňského na základě dohodnutí obou skupin. Právě proto, že návrh Buquoyův podán byl bez dohodnuti. byli němečtí velkostatkáři proti němu. Úvaha zakončena jest těmito slovy: »Ně- mecký velkostatek kompromisu nevyhledával Ten bylůkolem dra. Körbra a tento mu dostal. Vyhoví-li nabídka konservativců oprávněným požadavkům ústaváků, podrob se tito rádi úkolům, při kterých ani stát an prý konservatismus nemůže postrádati jejich součinnosti.«
Buquoyův
8 article
Všeněmecký — všepruský sjezd v Aši. Z Aše, 8. září. Dnešní všepruský sněm byl velmi hojně obeslán. Počet účastníků páčí se na 10.000 osob. Mezi nimi byl několik set z německé říše. Veškere ulice vyzdobeny byly výhradně velko německými prapory černo rudě-žlu- tými. Ve dvoraně byly prapory všeněmecké bavorské, saské a pruské. Z poslanců na říšské radě dostavili se jen 4: Schönerer Wolí, Stein a Eisenkolb. O 13. hod. zahájen byl sjezd Schč- nererem, který sdělil napřed přípis posl. Bareuthra, že jest proti ro dělení království českého. Pak posl. Schönerer reaguje na známý otevřený přípis poslance Kaisra pravil »Abych charakterisoval německou stranu l- dovou, konstatuji, že v září minulého roku vyšel projev této strany, ve kterém žádá ochranu němectví rakouského zvláště stano- vením německébo jazyka jako řeči státní. Nyní však německá strana lidová trvá na stanovisku rozdělení Čech. Každému laikovi musí byti patrno, že nadvláda něme ckého jazyka jako řeči státn jest vyloučena rozdělením král českého úplně, kteréžto rozdělení spo čívati může jen na úplné rovnopráv nosti obou kmenů. Buď německá strana lidová trvá ješte na stanovisku roku loňského, že totiž nad- práví jazyka německého jako řeči slátní musí býti zajištěno, aneb trvá na stanovisku dvojdílnosti, které zastává posl.
Stein Eisenkolb Kaiser Aš Veškere Čechy Schönerer Wolit
9 article
Prade, povolující českou vnitřn řeč ůřadní. Nelze žádati přece, aby ně mecká strana lidová byla o sudých dnech pro státní němčinu, o lichých dnech pro dvojdílnost Čech. Táži se odtud veřejně německé strany lidové: »Trváš na stanovisku dvojdíl- nosti jako Prade, či na stanovisku stá tn němčiny?« Na tuto otázku chci míti od pověď do osmi dnů! Nebude li mi dána, pak věru jsem v právu, pravím-li, že to jest po- litické kejklířství, je-li německá strana lidová před volbami do říšské rady pro státní něm- činu, před volbami do zemského sněmu pak pro dvojdílnost. Mluví-li posl. Kaiser ve svém posledním veřejném listu na mne o mé neomylnosti, odpovídám mu, že každý Všeněmec s úpl- nou neomylností řekne: Bez statní němčiny nemůže býti v Rakousku žádného rozřešení Němcům příznivého. (Hlučná po- chvala.) To nechať vezme německá strana lidová na vědomí. Posl. Schönerer ujal se pak ještě jednou slova. Vznesl na veškeré Němce rakouské, kteří se nalézají mimo tábor všeněmecký tuto výzvu: »Vstupte s námi do všeněme ckého souručenství k vymožení státní něm- činy v Rakousku. Zpívají-li Prade, Kaiser Silvester: »Naše vlast musí býti menší k«, pak zpíváme my: »Vlast Němce musí byti větší!« (Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Mluví-li se dále o politování hodné prý válce mezi bratry německými, tedy ukazuji k to kei ke
Kaiser Němec Posl Prade Silvester Čechy Rakousko
10 article
mu, že po bratrské válce r. 1866 skvělym způsobem povstala říše německá. Doufám že po této válce bratrů, zvítězí-li Všeněmci vzejde německé Rakousko.« Přijata pak resoluce, kterou schva luje se všeněmecký program. V příčině roz- dělení království českého trvá se na stano visku, že zákonné stanovení německého ja zyka jako jazyka státního musí předcházet veškerému vyjednávání s národními odpůrci. Útoky posl. Kaisra a Prada se odmítají, pro testuje se proti vzmáhajícímu se klerikálnímu ruchu a konečně vyslovuje se sjezd pro ruch. zahajený pod heslem »Pryč od Řima!« O tomto hnutí pojednal poslanec dr Eisenkolb, který byl několikrát vládním zástupcem přerušen za hlučného odporu ce- lého shromáždění. Na konec pravil řečník ke shromážděným, aby se odvrátili od kato lické církve. (Bouřlivý souhlas.) Posl. Stein v dlouhé řeči útočil na německé liberály, na židy, německou stranu lidovou a na sociální demokraty. Sjezd usnesl se na resoluci, kterou se vláda vyzýva, by podala předlohu o po jišťování ve stáří. Usneseno konečně vydati v nejbližších dnech za příčinou sněmovních voleb všeněmecké provolání. Telegrafické zprávy „N. L. Katolický sjezd a protestní schůze v Olomouci.
Kaiser Eisenkolb Posl Stein Rakousko Řima Olomouc
11 article
Z Olomouce, 8. září. Včera večer konala se přátelská schůze účastníků katoli ckého sjezdu v místnostech kněžského semi náře. Dnes o půl 9. hod. dopol. sešli se účastníci katolického sjezdu na Biskupském náměstí. Četné katolické spolky, korporace a ostatní účastníci seřadili se v průvod, který se ubíral Residenční třídou k dómu. Zde měl redemptorista P. Freund z Lince ká- zání, načež sloužil arcibiskup dr. Kohn pontifikální mši. Po skončení bohoslužeb ode brali se účastníci do kněžského semináře Ani cestou do chrámu, ani z chrámu neby klid a pořádek porušen. Počet účastníků od haduje se na tři tisíce. Poněvadž shromaž diště na tolik účastníků nestačilo, byl při puštěn pouze počet úřady stanovený. Ústatn shromáždili se v sousedním chrámě sv. Mi chala. V dopoledním slavnostním shromážděn přečetl zvolený předseda hr. Binder- Stol berg došlé děkovací telegramy císaře, arci vévody Františka Ferdinanda a papeže: Hr Jaroslav Thun tlumočil jako předseda če ského katolického sjezdu kroměříšského po zdrav tohoto sjezdu. Po řečech brněnského biskupa dra Bauera a prof. dra. Fuxa z Opavy byly schváleny včerejší resoluce o sociálních katolických spolcích. Odpoledne ve 3 hodiny konaly se sou časně dvě slavnostní schůze v kněžském semináři a ve chrámě sv. Michala.
P Freund doktor Kohn Binder František Ferdinand Thun Bauer profesor Fuxa Michalus Olomouc biskupský náměstí Hradec Opava
12 article
Po třech slavnostních řečech o poža davku svobody a neodvislosti římské stolice nedostatku autority v naší době a příčino toho a o povinnostech katolíků v životě ve řejném i soukromém, byly schváleny reso luce, navržené jednotlivými odbory. Po doslovu knížete arcibiskupa dra Kohna a po udělení papežského požehnání byly zazpívány hymny rakouská a papežská. načež byl sjezd katolíků poděkováním před sedy arcibiskupovi dru. Kohnovi skončen. Touž dobou ve 3 hod. odpol. konala se protestní schůze, svolaná Německým spolkem v Olomouci do tělocvičny. Schůze té zúčast nilo se asi 5000 osob obeho pohlaví, větši nou z německých měst severní Moravy Slezska. Starosta Brandhuber pozdravi shromážděně jmenem města Olomouce, načez promluvilo několik řečníků, mezi jinými posl dr. Chiari, dr. Menger, Lind n e Zimmer a Albrecht o thematu: »Bo Němců proti ultramontanismu«. Po přijet příslušných resolucí byla schůze skončena. Účastníci obou schůzí opustili po jich skončení místnosti v úplněm klidu. Veřejny klid nebyl nikde porušen.
Kohn Brandhuber Chiari doktor Menger Albrecht Bo Němec Olomouc severní Morava Slezsko Linda můj e Zimmer
13 article
Bývalý finanční ministr německý Miquelj. Z Frankfurtu, 8. září. Bývalý mi nistr Miguel zemřel dnes, zachvácen byv mrtvicí, ve věku 72 let. Včera odpoledne vyšel sobě ještě na procházku, večer strávi četbou a o půlnoci odebral se na lůžko, kde ráno dcera shledala již jen jeho mrtvolu.
Miguel Frankfurt
14 article
Miquela stihla smrť krátce po odstoupení jeho z úřadu. Narodil se r. 1829 v Hannovru. Za dlouho- leté činnosti své doznaly politické názory jeho čet ných a podstatných změn, takže Miquel z marxisty stal se nejhorlivějším přívržencem pruského konser- vativismu. Byl mužem duševně nadmíru nadaným zejmena v oboru svém osvědčil neobyčejný bystro- zrak, spojený s odbornými schopnostmi. Vynikl takě neméně jako dobrý řečník. Jako göttinský advokat zvolen byl do druhé sněmovny hanoverské a napa- dal správu finanční nejen ve svých parlamentních řečech, nýbrž také četnými spisy. Byl spoluzaklada- telem německého národního výboru a působil též ve výboru šedesátníků. Ve 36. roce svého věku stalse starostou města Osnabrücku, jež hodlal opět navšti- viti ještě těchto dnů. V pruské sněmovně poslanecké a v říšské radě obrátil se sebe záhy pozornost a zú- častnil se též mimo jiné horlivě porad o reformáci správních, o německém soudním řádu a o zákonech justičních. Dvakráte zastával úřad vrchního purk- mistra osnabrückého, jmenován čestným doktorem právnické fakulty a zvolen r. 1888 jako pohlavár národně-liberální strany místopředsedou panské sně- movny. V červnu 1890 převzal pruské ministerstvo financi. Jeho hlavním dllem bylo zavedení přímých daní v Prusku a známý bursovní zákon. Horlivost jeho ve vymýšlení nových a nových berní stala se až příslovečnou. Také na říšské f- nance vykonával podstatný vliv, jemuž připisovalo se také, že předloha o průplavech padla do koše 4. května t. r. vzdal se svého úřadu, prý nikoli do
Hannovre Osnabrück Prusko právnický fakulta
15 article
brovolně. Císař jmenoval jej při tě příležitosti doži votním členem panské sněmovny. K rusko-německým stykům Z Petrohradu, 8. září. (C-B.) »No- vosti« dovozují na úvodním místě, že za panování císaře Viléma II. dobré sousedské styky mezi Ruskem a Německem stále se utužovaly. Okolnost, že obě moci náležejí různým politickým kombinacím, na vzájem- ném jich poměru k sobě nie nemění. Oba velké spolky zabezpečily Evropě politickou rovnováhu, nevyznačujíce nikterak protivy, jež mezi oběma skupinami velmoci trvají. Projednávajíce pak o obchodních stycích mezi Ruskem a Německem, vyznačují »No- vosti« sympathickým způsobem, kterak císař Vilém o povznešení německého obchodua průmyslu vždy usiluje a praví: Obchodni zájmy Německa a Ruska neodporují si, ony se doplňují. Jsme přesvědčeni, že místo smlouvy z r. 1894 konečně přece jen zase nová smlouva bude uzavřena, smlouva pro obě velmoci neméně výhodná a doufáme, že schůze ve Gdansku k dalšímu utužení přá- telského poměru mezi Ruskem a Německem valně přispěje.
Vilém II Vilém Petrohrad Rusko Německo Evropa panská sněmovna
16 article Ruský car a anglický král v Dánsku
Ruský car a anglický král v Dánsku Z Helsingöru, 8. září. (C.-B.) An glický král Edvard připlul sem o po lednách na palubě yachty »Osborne« a by slavnostní střelbou uvítán. Záhy na to při bylo carské a královské panstvo z Kodaně a po srdečném vzájemném pozdravení se odjeli vznešení hosté společně do Fredens borgu. Z Fredensborgu, 7. září. (C. Ruský ministr zahraničních záležitostí hrabě Lamsdorf měl dnes odpoledne slyšen u císaře Mikuláše a na to u dánského krále Kristiana. Z Fredensborgu, 8. září. (C. B. Anglický král, ruský následník trůnu a vé voda Petr Oldenburský, provázeni celou krá lovskou rodinou, přibyli sem o 1 hod. od polední a byli na nádraží od náčelníkův úřadů uvítáni. Po vykonaných pozdravech odjelo panstvo do zámku. V prvním voze jeli král dánský, král anglický s královnou. a císařovnavdova ruská, ve druhém voze císařští manželé ruští a korunní princ dánský Konec válčení s Činou. Z Pekina, 7. září. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje: V budově španělského vyslanectva byla smlouva o míru podepsána. Vyslancové a jejich sekretáři přijeli tam o 11. hodině. Lichunčan a prino Čin přibyli v nosítkách, obklopeni oddílem jízdy. Když byli podpisatelé shromážděni, pronesl španělský vyslanec Cologan, ja- kožto doyen diplomatického sboru, krátkou řeč, ve kteréž projevil naději, že podepsáním protokolu nastane nová doba styků mezi Čínou a mocnostmi. Princ Čin odpovědél. že jest šťasten, že hrůzy posledního roku ukončeny jsou, a projevil naději, že se nedo- žije už žádného porušení přátelských styků mezi Čínou a mocnostmi, ježto Čína všem převzatým závazkům dostojí. Lichunčan zdál se býti velmi sláb. — Francouzové vy klidili úplně Paotin. Angličané a Američané byli zmocněni, aby, než baráky budou zří zeny, dále ve chrámech přebývali. Ruský vy slanec co nejdříve odjede.
Edvard Osborn Fredens Lamsdorf Mikuláš Kristian Petr oldenburský Francouz Angličan Američan Dánsko Kodaň Fredensborg Čína Reuterův Helsingör
17 article
Z Brna, 8. září. (C.-B.) Někdejší ra kousko-uherský ministr resident bar. Türk- heim-Geiszlern zemřel dnes v Kralově Poli ve věku 84 let. Z Kralovce, 8. září. (C. B. Dne konala se tu oslava 200letého trván pruského království. Ve slavnost ním průvodu, v němž také královské od- znaky nešeny byly, zúčastnili se císař Vilém, císařovna a říšský kancléř hr. Bülow. Z Gmundenu, 8. září. (C.-B.) Arci vévoda Bedřich sem přibyl Ze Szilagyi Somlyo, 8. září. (C Ve schůzi výkonného výboru osmačtyřicát níků a strany neodvislosti byl přečten lis posl. Ugrona, v němž tento sděluje, že už na mandát nereflektuje, poněvadž s poli- tického zápasiště ustoupí. Z Pešti, 8. září. (C.-B.) Císař přija dnes dopoledne předsedu ministerstva Kolo mana Szella a finančního ministra dra. Lukacse v soukromém slyšení. Z Petrohradu, 8. září. (C.-B.) Minist císařského domu bar. Fredericks odjel odtud, aby se připojil k družině císaře Mikuláše na jeho cestě do Německa a Francie Ze Sofie, 8. září. (C.-B.) Ministerský předseda Karavelov přečetl v národním shromáždění knížecí úkaz, kterýmž se za- sedání uzavírá. Z Johannesburgu, 7. září. (C.-B. V pensburských dolech začne se opět pra- covat. Společnosti použijou s Kitchenerovým svolením ku práci v dolech domorodců z okresu pietersburského. Z Kapského města, 8. září. (C.-B Vrchní komisař pro jižní Afriku, lord Mil ner, přibyl do Bloemfonteinu.
Kralův Vilém Bülow Bedřich Szell Fredericks Mikuláš Karavelov Kitchenerův Brno Gmunden Pešť Petrohrad Německo Francie Sofie Johannesburg jižní Afrika Bloemfontein Szilagyi Somlyo Kralovec
18 title
Útok na presidenta Mac Kinleye
Mac
19 article Nové podrobnosti o útoku.
Nové podrobnosti o útoku. Sobotní některé zprávy, jako by druhá kule z rány Mac Kinleyovy ještě v sobotu byla bývala vytažena, se nepotvrdily. Stav Kinleyův přes veřejné popírání pokládán byl za tal vážný, že v noci z pátku na sobotu dlelo po celou noc u lože Mae Kinleyova pět lékařův a že povoláni k němu nejslavnější chi urgové z celé země. K útoku samému sdělují »Central News« několik zajímavých podrobností«: Útočník pro tlačil se do první řady lidu a president chtě mu podati ruku. Muž ale ruku odmíll, zved svou a střelil. Dva detektivové a dav lidu vrhl se na útočníka, jeden z détektivů zmocnil se revolveru jeho. Teď teprve přikvačili se všech stran policisté a oni to hlavně byli, kteří se jali o překot útočníka, jehož činu nedovedli přede- jíti, tlouci. Mac Kinley, opíraje se o předsedu výstavy Milborna a tajemníka svého Castelyona. doveden byl ke stolici. Bled jako stěna skles zde nazpět, a po chvíli děl přerývaným hlasem tajemníku svěmu: »Castelyone, postarejte se, aby moje žena nie nezvěděla«. Té chvíle trpě Mac Kinley zřejmě veliké bolesti. Vida však útočníka zmítati se pod ranami lidí, do něho bušících, dodal: »Ať mu nikdo neublíží. « Ambu laněním vozem byl pak president odvezen z vý- staviště, louče se, děl: »Mrzí mne, že jsem by příčinou takové nepříjemnosti pro výstavu«. 50.000 vozů sledovalo ambulanční vůz. Vojsko musilo prý zakročiti, aby zamezilo lynchován útočníka.
Mac Kinleyův Mac Kinley Central News
20 article Rána.
Rána. Proslulý jeden chirurg vyslovil se v so botu o povaze rány Mac Kinleyovy: Nebez- pečí rány jest hlavně v proražení stěn žalud- kových. Ze 79 osob do žaludku zraněných zemřelo ve válce americké průměrně 60. V jiho- africké válce, kdež se obyčejně neoperovalo, pozorováno však četné zahojení ran, vzniklýeh prostřelením žaludku. Ovšem ve válce jest pro říznutí břicha tak nebezpečné, že jen v nej- krajnějším případé se ho používá. V době míru operuje se ale při každé střele do břicha, když raněný v čas do moderní operační síně jest při- nešen. Hlavní nebezpeči rány žaludkové jest ve vniknutí obsahu žaludku do dutiny břišní a ve vznikajícím z toho zánětu pobřišnice, kterýž obyčejně končí smrtí. Mimo to také krvácení př prostřelení žaludku může se státi nebezpečným. Tak zvaná primární laparotomie, to jest řez břicha, provedený v prvních sedmi až desíti hodinách po zranění, mívá proto spíše úspěch, poněvadž se zánět pobřišnice nemohl ještě roz- vinouti. Mac Kinley byl skutečně o 4. hodině odpolední zraněn a již o 6. hodině večer ope rován. Obavu musí ale buditi okolnost, že pro- jektil nebyl nalezen. Uvázl-li ve svalech zad může se rána tam bez dalších zlých účinků za- hojiti. Hůře bylo by, kdyby zasažena byla páteř, aneb kdyby kule uvázla na dně slepého jí způsobeného kanálku, poněvadž by tu jako cizí těleso mohla snad i při silném klesání pů- sobiti vždy hnisání a — kdyby uvázla poblíž neb bezprostředně u pobřišnice, — také doda- tečnou perforaci.
Rán Mac Mac Kinleyův Nebez
21 article
Ještě slovo o operaci. Že řez břicha asep- ticky chráněn, dnes není jež báječným výkonem, jest všeobecně známo. a Operace u Mae Kinleye provedla se tak že se břicho v medialní čáře otevřelo, pak zkou- malo, kam otvor rány, zejíeí na kůži břicha. vede; tak dospělo se k žaludku, jehož přední a zadní stěna byly proraženy. Otvory střelne v žaludku byly nejjemnějšími stehy hedvábí uzavřeny a pak přikročeno k další inspiraci du tiny břišní. Ale další cesta kule, když byla opu- stila žaludek, nemohla býti nalezena. Poněvadž neshledán žádný orgán dutiny břišní zraněným, byla dulína břišní opět uzavřena. Kdyby ne- nastala žádná ze svrchu uvedených komplikaci. mohl by se presídent ve 3 až 4 týdnech opě uzdraviti. Nejbližsí hodiny musí zjednati jasno, zdaž zánětu pobřišnice bylo skutečně operací za- mezeno«. Tak vyjádřil se, jak řečeno, chirurg dotčený a vývody jeho také po tom, co se o té doby sběhlo, jistě nepozbyly zajímavosti.
Mae Kinley
22 article
Rytíř „zlatého orla“. Útočník nejeví žádné stopy litosti nad či- nem svým, také příznaků choromyslnosti n něm nepozorováno žádných. Prohlásil, že zvláště při anarcbistických přednáškách Em. Goodmanové a při četbě její spisův uzrál v něm úmysl k činu nynější vládní forma ve Spojených státech není na místě, i minil prý proto, že nejlepší prostře- dek ji změnit, jest usmrtiti presidenta. Dlužno dodati, že míněná Goodmanova byla již r. 1893 v New Yorku odsouzena pro pobuřující řeči n schůzích k delšímu vězení. Loni po zabití krále Humberta objevila se na čas v Londýně, ale vrátila se pak zase do Ameriky. Útočník vypsal na třech arších pohnutky a přípravy svého činu a písemný výklad ten za přítomnosti státního zástupee Penneye i podepsal. V úterý rozhodl prý se nadobro vykonati čin svůj, aby ho pak v pálek provedl. Náleží prý anarchistické sku- pině »Rytiřův zlatého orla« a odznak jeho nalezen prý též po zatčení na prsou jeho.
Goodman Goodmanův Rytiřův spojený stát New York Londýn Amerika Humberto
23 article
Sloužíť členům skupiny té za znamení za- čáteční pismena názvu skupiny »K. o. g. e.« (»Knighth of the golden eagle«). Spoluvinnik prý ale nemá. Do Buffala přišel prý před osm- dny z Clevelandu, kde bydlil u jistého Jan Nováka. V kufřiku měl sebou několik kus oděvu a sehránku na revolver. Útočník má tmavo- hnědý vlas, modré oči a černý knír. Ve příčině pokusů vraždy a vraždy jes americký zákonnik velmi určitý. Podlehne-li obět vrahova ráně, vrah odsuzuje se k smrti, zů- stane-li oběť na živu, jest maxi málnítrest pro útočníka deset le žaláře. Při tom americký zákon nečiní ovšem žádného rozdilu, je-li oběť prostým ob- čanem neb presidentem republiky. Jistý vídeňský list přináší rozmluvu s Ame- ričanem nejmenovaným, té doby ve Vídn dlíclm, o tom, jak prý se boháči tomuto ne anarchistovi anarchistický útočník na Mac Kinleye již před delší dobou svěřil s úmyslem svým, Mac Kinleye zavražditi. Sdělení to obsa haje ale tolik nejapností a rozporů, že vidno jest na první pohled, že jest smyšlenkou. V arokném prodejír ranní číslo o sobě . . . ze 8h odpoledni . . . . alh ve hlialkách na venkova ranní črslu. odpolední . . . . . . . . Sh Inserá t platí ae hetevě sapřel. Přeěplatení a Inserty plijimá admínl- strace v Mnrlanské ulicl č. s. Tam nacházají se též rodabn Uiskárna a ezpsdica . Národnich Listá“. Bakopíry se Bovrneeji
Novák Buffalo Cleveland Národnich Listat Knighth of the golden Mac Kinley
24 article
Anarchisté. Jedním z hlavních středisk anarchistů v Spojených státech amerických jest, jak známo, Patterson, vynikající to město průmyslové, útočiště to i cizích anarchištů z různých státův — a zvláště i ze Švýcarska po smrti Humberta . — vypovězených. Také známý anarchista Jaffei, vypovězený spolkovou radou švýcarskou, pro- hlásil v těchto dnech, že odebere se do severní Ameriky. Vláda Unie davši dlouho pozorovati anarchisty v Pattersonu, prohlásila, že anarhisté tamní, ač veřejně hlásají své názory, až posud nikdy nevystoupilí z mezí ústavou přípustných. Ze severní Ameriky zasilány do Evropy hro- madně i spisy anarchistické, zvláště Mostovy, v nejrůznějších jazyefch. Spojené státy nezúčast- nily se ani mezinárodní konference protianarchi- stické, v Římě konané, ani policejních opatření tam usnesených. Nepokládali anarchism sám o sobě, nepřikročilo-li se k násilnému činu, za trestný čin, a dopřávali hlášení jeho theori stejné svobody slova a tisku jako všem jiným vyznáním politickým i náboženským.
Patterson Jaffei spojený stát Švýcarsko severní Amerika Evropa Mostov Řím Humberto
25 article
Dlužno ale připomenouti, že při celé řadě anarchistických attentátů, v Evropě prove- dených, neměli anarchisté američti co činiti. a že na př. zrovna úločníci na Carnota, Cano- vasa del Castillo a císařovnu Alžbětu vyspěli v Itahii, kdy v této vládl nejtužší policejní režim Crispův. Vidno tedy, že policejní reakce není prostředkem, jímž lze vymýtiti unarchism. Dlüžno předěvším odstraniti také příčiny, jež ho způsobily Z Kodaně se sděluje, že atfentáť na Mae Kinleye učinil ve Fredensborgu veliký dojem a způsobil nemalé vzrušení. Ve dvorních krůzích uvažuje prý se dokonce, neměly-li by se ce- stovní plány carovy změniti. Švýcarský spolkový st. zástupce vyzval různé kantonální úřady, zvláště ale v kantonu tessinském, aby za carovy návštěvy ve Francii anarchisty zvláště bedlivě střežily.
Carnot Alžběta Crispův Evropa Cano Castilla Kodaň Francie
26 article Hlasy listů.
Hlasy listů. »Times« píší: »Altentát způsobí v každém vzdělaném státě rozhořčení a sdilnost, nikde ale více nežli na britských ostrovech, kdež přes okamžitá nedorozumění a žárlivůstky čas mnohé ty svazky přibuzenství, jež nás pojí s ame- rickými bratranci, spíše upevnil než oslabil. Je-li pravda, že útočník jest anarchistou, potom americký lid pochopí, že jsou nepřátelé společnosti, kteři za nejširšího vývoje demokracie jsou stejně činni a nesmiřitelní, jako za pře žilého despotismu starého světa.« »Köln. Ztg.«, jenž rovněž attentát od- suzuje, hledí ho využiti rovněž jako list anglický aby za německý lid vemluvil se v lásku ame- rického lidu, jehož presidentu přičítá všechny možně skvělé vlastnosti, mlče zcela o jeh zvláště vyspělém egoismu, zapominaje i všeho, co byl podnikl na hospodářské poškození Evropy. Vilém II. opět telegrafoval a sice těžce ne- mocné pan! Mac Kinleyové, kteréž Mac Kinley dlouho sám ze šetrnosti zprávu o zranění svém nepodával. Poslední tato z tisícerých už depeší Viléma II. zní: »Rozhořčeni nad útokem proti Vašemu manželi, projevujeme Vám, císařovna a já, hluboké, procitěně sympatie své i naději, že bůh Mac Kinleyovi zdraví navrátí!«
Köln Vilém II Mac Kinleyová Mac Kinley Evropa Times
27 article
Ústavní otázka. Ústava americká praví: »Pro připad, že je president ze svého úřadu odstraněn, neb že ze- mře, že se vzdá aneb že stane se nezpůsobilým, vykonávati práva a povinnosti svého úřadu, má tento přejíti na místopresidenta.« Přirozeně hned v pálek uvažovala veřejnost americká o tom, znamená-li nejen duševní choroba, nýbrž i télesné těžké zranění zmíněnou nezpůsobilost, následkem jejíž místopředseda by se úřadu ujati musil. Jest přirozeno, anať ústava v té věci nic dále nepraví, že v případech takých vznikly by spory o tom, kdo že má stanoviti tuto skutečnou ne- způsobilost, z dalšího presidentství vylučující. Eugen Schlief už ve své knize »Ústava severo- americké Unie« přimlouval se za to, aby vzhle- dem k strannictví většiny kongresu rozhodoval o tom ať na podnět číkoliv, nejvyšší spolkový soud. Jelikož dle souhlasných výkladův ústavy funkce presidentské v takém případě přecházejí na místopředsedu trvale, to jest na zbytek doby (čtyřletí), na niž se president volí, bylo by ovšem záhodno, aby o otázce takové rozhodoval orgán co nejméně strannický, za jakýž ovšem tuto nej vyšší spolkový soud lze pokládati.
Schlief
28 article
Telegramy- Z Buffala, 8. září. (C.-B.) V poledne vydaná zpráva o zdravotním stavu Mae Kinleve konstatuje z lepšení. Tepna 128, teplota 101. Z Nov. Yorku, 8. září. (C.-B.) Dle zprávy »New York Times« z Buffala zmocnili lékaři místopředsedu Roosevelta, aby prohlásil senátorům Proctorovi, Lodgeovil a jiným vůdcům strany, jakož i přátelům presidenta M a Kinleye, ze se president uzdraví. Z Chicaga, 7. září. (C.-B.) Šest mužů tři ženy byly zatčeny pro podezření spoluviny na atlentátu na presidenta Kinleye. Odpo- ledne byli zatčení ješté tři anarchisté a četne anarchistické spisy byly zabaveny. Z Chicaga, 8. září. (C.-B.) Zdejší »Daily Newse uveřejňuje výpovědi, které učinil Czolgos z na policii v Buffalu. C zo lg o sz prohlásil, že spáchal skutek svůj následkem četby anarchistických spisů a že jest překvapen chováním se lidu po attentátu. Když byl Czolgosz své výpovědí podepsal, prohlásil, že činu svého naprosto nelituje, poněvadž prý vykonal pro velkou věc, co mohl. Není prý v nižádném spojení se skupinou pa- tersonskou anebo s anarchisty, kteři vyslali Brescia do Italie a nemá prý také spolu- vinníků.
Mae Kinleve Roosevelt Proctor Kinley York Buffalo Chicago Brescia Buffalo Daily News Italia