Fočník XXXXI

V Praze, ve čtvrtek dne z. dubna 1903.

Číslo 9.

N sní a odpol. list, předp lácí se: raze v aáulnistrae rt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou a mř rt ta . : : 7 K sni ve slislkáck- na měsís . . . ... 2 K 30 Pošton: sřisje : . . . k ol s dvojí zisilkon na měsíe . . . . r la . . . K so

Rozhodnutí v Uhrách se blíží. Ode dne 26. ledna t. r. trvá v uherské sně- movně nepřetržitě boj o brannou předlohu — rozmnožení počtu nováčků — aniž by byl konec jeho dohledným. V boji tomto až doposud byly ve výhodě spojené strany opposiční, nejen proto že postavily se na stanovisko vládních stran, tvr díce, že soustava dualistická vinou posavadníe lberálních vlád nebyla ve společné armnádě pro- vedena do všech důsledků, ale i proto, že po- žadavky jejich, hlavně co do velicího jazykau pluků uherských nalezly značného ohlasu v ma darské veřejnosti, jak o tom svědčí pouliční pro- jevy v Pešti, demonstrace studentské, tábory lidu pe městech a obcích maďarských pořádané a hro madné deputace odtud do sněmu vysílané, mezi nimiž se již vyskytují i hromadné deputace ztá bora liberálního a jeho voličstva. Projevy tyto ovšem zachvacují všecko obyvatelstvo v Uhrách a nabyly zvláštní spletitosti tím, že sociální de mokraté uherští na svých shromážděních demon strují zároveň proti klerikálnímu křídlu opposič- nímu, a že z Chorvatsku, zejmena pak v Zá hřebě dotýkají se i poměru chorvatsko - uher ského. O vládní straně uherské jest mimo to známo že škupina její stojící za hrabětem Apponyim nyně předsedou sněmovny, ohlásila vládě sv pož: ky vojenské, jež se značně přiblížily po žad kům opposičním.

Stojí tedy vláda Szellova uprostřed mohut ného rozruchu ve sněmovně i v zemi, a při tom překvapena byla bouřemi záhřebskými, jejichž vznik stal se jí tak podezřelým, že počínají časopisech vládě blízkých proskakovati úsudky o poměrech v Chorvatsku, jimiž může způsoben býti napjetí mezi vládní stranou uherskou a vládní stranou chorvatskou. Tak na př. „Buda- pesti Hirlap“ ve článku „Croatiene res“ velmi ostře kritisuje stav, jaký zavládl v Chorvatsku v školství, v časopisectvu i ve společnosti, a ob- viňuje zejmena chorvatskou vládu, že pomoe censury a konfiskae nutí listy opposice chor- vatské, aby si nevžímaly domácích záleži tostí a psaly pouze — o Maďarech, totiž prot Maďarům.

Jako loňské bouře protisrbské v Záhřebě, tal i bouře letošní snaží se maďarské časopisy vy- světliti vlivy — vídeňskými, a časopisy vídeňsko potvrzují tuto domněnku tím, že malují opě Maďarům na stěnu panslavistické strašidlo, jen aby je udrželi v opjetí německém, následkem všeněmeckých agitaci v Uhrách silně ohro- ženěm. Z mnoha hlasů německých uvádíme pouze N. W. Tagbl.“, jenž píše o demonstracích Záhřebě. „Tedy proti Němcům a Maďarům jsou namiřeny, coříkátomumaďarský radi- kalism? Měl již dávno věděti a uvážiti, že panslavism proti nim útočiti musí. To jest nový doklad pro moudrou, tyto dny v říšském sněmu německém opět obnovenou theori knížete Bis- marka, že Madaři a Němci jsou odkázáni na scbe, čehož jen svedení nebo bezmy- šlenkoviti Maďaři nedbají. Ponecháme zatím stranou, zdali Maďaři po této výzvě německé zapomenou na soustav- né agitace všeněmecké v Uhrách, a stopujme dále situaci, v jaké se nalézá v tomto okamžiku Szellova vláda. Posavadní odpor maďarské opposice proti branné předloze způsobil mimo jiné i to, že vy plnil lhůtu, nakterouž byl Szellovi po- volen prozatimní rozpočet. Dnem 9. toho měsíce totiž tato lhůta uplyne, a ne- che-li Szell, aby dnem oním nastal v Uhrách st mimozákonní či jak se tam říká „ex lex“ mud si ještě do konce dubna na sněmu vymoci prosloužení této lhůty, což se nemůže státi jinak ne jschválením nové předlohy o další rozpočtové prozatímnosti. Tento návrh vládní podán byl skutečně ji dne 30. března, byl přikázán sněmovnímu vý- boru, a dle předpokladu vlády, bude ještě do ve. likonoe ve výboru projednán, tak že po sváteích točne o něm rokování v plné sněmovně.

Prvním účinkem toho bude ovšem, že pře rušeno bude posavadní zápasení o brannou předlohu, a že opposici bude zodpověděti otázku ná-li žádosti vlády za čtyřměsiční prodloužen rozpočtové prozatímnosti až do konce srpn výhověti čili nie. Opposice leká se takovéto dlouhé lhůty jed nak proto, aby nezískala vláda času k vypsání no vých voleb, jednak aby zájem pro boj proti bran- né předloze v lidu nepoklesl a proto již nyní pro- hlašuje ve svých novmách, že žádanou lhůtu vládě nepovolí, ať jsou jakékoli následky toho za něž od sebe odmítá zodpovědnost a jež pova- žuje za další zemi nepříznivý účinek branné předlohy. Tak pravi „Magyar Orszag“ : Proto že národ odmítá brannou předlohu, způsobuje vláda zmatek i ve správě finanční, zdržuje vše- chny nutné opravy a podvazuje zdroje veřejného života. Hlavní list Košutův „Egyétértés“ prohla- šuje, že opposice neustoupí ani při této předloze vládní, ať se děje, co děje. Opposice prý neztrpí aby Szell setrval ve své posavadní tvrdohlavé lhostejnosti. Dospěje prý ke stavu „ex lex“a docká se pravděpodobně vlastního pádu. Co se týče věcných následků opposice prot povolení prozatímního rozpočtu, jsou listy vládn za jedno s listy opposičními, a líčí je co nej černěji. Orgán předsedy sněmovny prohlašuje, že vzdor opposice zasadí smrtelnou ránu politické mu i parlamentnímu řádu v Uhrách, a doufe proto, že v pátek na poradě skupin opposičníc nabudou převahy rozvážné hlasy.

Vládní „Pester Lloyd“ praví, že blíží s okamžik, jenž rozhodne o existenci nynější sně movny, že nynější jednání opposice ohrožuje přímo i stát uherský a že jest „parlamentní re velucí.“ Již i předseda ministerstva Szell sám za hájil palbu v rozpočtovém výboru, kdež prohlá sil, že opposice bojuje proti uskutečnění vůle sněmovní většiny, kteráž vzešla z čistých voleb Vůdce většiny jest povinen hájiti toto její právo Ať opposice strhne vládu tím, že způsobí pád předlohy, což jest pravidlem ústavním, ale ať ne diktuje většině svou vůli, což jest zlé znamen pro budoucnost země. Proto vytrvá Szell, pokuč jeho síly stačí. Prohlašuje za velikou chybu op posice, že jej násilně nutí, aby vládl bez z kona. Kdyby šlo pouze o jeho osobu, nepokra čoval by ani okamžik v zápase. Ještě ve výboru rozpočtovém replikoval Szellovi Košut, že opposice zápasí proti rozmno- žení rekrutů, že nepoužívá nezákonných zbran a že boj její není bojem osobním. Vyloučí-li se případ, že opposice v pátečn poradě usnese se na změně taktiky proti před- loze rozpočtové, jest patrno, že koncem měsíce dubna nadejde v Uhrách rozhodnutí, protože Szell opětně prohlásil, že pro svou osobu ne- hodlá zůstati ministrem za stavu „ex lex“, jejž pokládá za úvod k absolutismu. Pravil prýo vládě Banffově, jež svého času se ocitla též ve stavu „ex lex“, že to bylo opět první absolutisti- cké ministerstvo v Uhrách, on však že chce zu- stati ministrem konstitučním.

„Česká spořitelna“. Nejdůležitějším momentem hospodářské emancipace naší od České spořitelny jest pře- rušení služebnosti českých hypoték, německámu těžení podrobených a přispívajících k němu měrou ještě výdatnější než české vklady. Po ukázali jsme k tomu již několikráte, že vybl- ráni vkladů jest prací jenom polovičnou, neníl spojeno se souběžnou akcí konverse hypotečníeh pohledávek z České spořitelny na české úvěrní ústavy. Ve dvou článeích zmínili jsme se o čin- nosti Hypoteční banky král. českého v té při čině povšechně a vyhovujíce přemnohým do- tazům, v té příčině nás došlým, uveřajňujeme dnes podrobnější informace v té věci jak následuje. Prospěch vyplývající pro hypotekární dluž- níky spořitelny z konverse čili přeměny dluh

vypověditelných a 412% zúročitelných u spořitelny na dluhy nevypověditelné a toliko 4% zúroči telné u Hypoteční banky království českého jest tak značný, že výlohy a práce konversí spojené sluší nazvati nepatrnými. Především uspoři dlužník ročně 1% úroko (pokud se týče, po dobu prvních osmi leto správní příspěvek méně). Odváděl-li spořitelně dosud 419%, ročně to- liko na úroky, zapraví budoueně témito 44t Hypoteční bance nejen úrok, ale úmor, jímž celý dluh svůj během 55l roku úplně splatí. Mimo značnou úsporu poskytuje však úvěr u Hypoteční banky dlužníkovi ještě z načno výhodu, že Hypoteční banka sv pohledávky vypověděti nesmí leč v případech stanovami zvlášť vytknutých totiž zmenšíli se cena hypotéky, anebo byla- hypoléka rozdělena a konečně byl-li dlužník pro závazky své třikráte marně upomenut. Spořitelna však může dlužnl kovi dluh kdykoliv a libovolně vypověděti a jest k tomu přím nucena, když měrou značnější se vybíraji vklady. Že pak dlužníku opatřování peněz k za pravení vypovězeného dluhu způsobuje značné nesnáze a výlohy, o tom netřeba vykládati.

Jak vidno, jsou výhody úvěru u Hypolečn banky tak značné, že odmění dlužníka bohatě za práci a výlohy, jež mu konversí vznikají Abychom však i o výlohách konverse a ptáci s ní spojené podali správný obraz, vy- ličíme — poukazujíce k dotyčným poučujícím brožurám, které Hypoteční banka bezplatně vy- dává — kterak si má dlužník při konversi po- čínati a čeho mu třeba podniknouti, majíce ovšem při tom pro tentokráte na zřeteli toliko dluhy na domech činžovních váznoucí.°) Hypotekární dlužník spořitelny nechť si především vypočte, kolik Hypoteční banka dl stanov svých zapůjčiti může. Výpočet ten jes snadným. Z šestiletého průměru přiznané roční činže srazí se 40 proc. (je-li dům v dobrém stavu poloha jeho je dobrá), jinak 50 proc. a zbytek se pokládá za čistý výnos domu. 20násobný výnos dá pak cenu domu a do polovice tétc ceny může Hypoteční banka zapůjčky poskyto vati (ač není-li bankou vyšetřená odhadní cena menši než takto vypočtená cena výnosná, v kte- rémžto případě lze poskytovati zápůjčky jen do polovice této ceny odhadní).

Slledá li dlužník, že sby dle uvedenéh banka nezaplacený zbytek pohledávky spořitelny převziti mohla, nechť opatří si knihovní výtal o domě a výkaz o přiznaném nájemném z po sledních 6 let a těmito doklady opatřenou ne kolkovanou žádost (blankety k žádosti vydává Hypoteční banka bezplatně) nechť u banky podá. skládaje zároveň zálohu 20 K na odhad. Banka dá odhad svým znalcem vykonati a rozhodn pak o žádosti. Povolí-li se převzeti kapitálu spořitelního vypoví dlužník spořitelně kapitál. Hypotečn banka může sama obstarávať i, z stranu vyhotovování potřebných listin (dlužníc úpisů, postupních listin atd.), jakož i žádost tabulárních a podání jich k soudu, a to, poně- vadž tu jde o konversi pohledávek spořitelních i tenkráte, jsou-li strany zámožn V případech takových zapravuje totiž bank kapitál spořitelně již při podpisu postupní listiny nebo kvitance, a tudíž před vtělením zápůjčky zálohou na zápůjěku a jest proto v zájmu bez pečnosti banky, aby listiny měla ve svých ru- kou a sama žádost za vklad k soudu podala. Poněvadž pak kapitály spořitelní váznou z pravidla v prvním pořadi, bude, v převážné většině případů provedení konverse snadným a nebude v připadech takových z pravidla za- potřebí, aby dlužník se obrátil na advokáta. *) V některém z příštích čísel přineseme stat týkající se i pohledávek hypotečních, váznoucích na usedlostech hospodářských. RRed.

Ve velice četných případech bude l ze dlužníkovi přípůjčiti tolik, aby zapraviti mohl úroky spořitelně za uplynutí půl letí a bance pálletní, napřed jdouci úroky. Spořitelna půjčuje sice o něco více než banka, za to však bude z pravidla již tolik uplaceno na kapitál, že banka bude moci pře vzíti celý zbýtek jeho. Výlohy kolkové na listiny, tabulární žádost knihovní výtahy, poplatky na legalisaci lze p čiti průměrně asi na 20 K, poněvadž pr konversích platí osvobození od kolků škálových a poplatků vkladních. Při vyplácení zápůjčky žádá Hypotečn banka zálohu na kolky a poplatky pro případ že osvobození povoleno nebude. Bylo by záhodno, aby banka od požadavku toho upustila v případech, kde všeliká pochybnost je vyloučena, že osvobození od kolků a poplatků se povolí. Banka by se tu po případě mohla spokojiti s jistotou, kterou jí poskytuje kauční obnos pro vedlejší povinnosti do knih uložený. Rovněž nezávažným momentem jest mož nost, že kurs zástavních listů klesne během půl- letí, jež uplyne po případě mezi povolením kon verse a spojenou s tím výpovědí a mezi sku tečným vydáním zápůjčky a že dlužník takto obdrží méně, nežli nominální obnos zápůjčky Jednak jest kurs zástavních listů jako prvořá- dových ukládacích papírů, ze vší spekulace vy loučených, dosti stálý a neklesává tak, že by konverse nezůstala rozhodně výhodnou a jednak bude zhusta lze přípůjčkou poskytnouti dlužní- kovi možnost doplníti valutu na obnos ke kon- versi potřebný. Celkem lze tvrditi, že připady, kde by kon- verse nebyla snadnou a rozhodně prospěšnou budou toliko vzácnými výminkami.

Politické zprávy domácí. V Praze, 1. dubna. (Otázkou samo statnosti Haliče) zabývá se petrohradský „Kraj“ v dopise, pocházejícím od známého pol ského publicisty, zaujímajícího vysoké posta vení ve vídeňské byrokratické hierarchii. Polský publicista vyslovuje se ovšem rozhodně proti vy i učení Haliče ze souboru zemí předlitavskýeh a utvoření zvláštního, úplně samosprávného území haličského. „Hledíme-li na věc střízlivě — praví polský publicista — musíme si říci, že stanovisko Poláků v Rakousku záviselo vždy a bi de záviseti od toho, j ak jiehbude potře- bovati Rakousko. Spoléhati na jiné ohledy a sympatie bylo by dětinstvím. Rakousko pak potřebovalo Poláků v různých dobách různě; ně kdy pranie, někdy mnoho, někdy málo. Buď jicl potřebovalo na venek proti komusi, nek uvnitř pro sebe. Když polští politikové v Halič před 35 léty vystoupili s požadavkem samostat- nosti Haliče, věděli dobře, proč to činí. Proto že tehda jich Rakousko potřebovalo příliš mál na venek, za to velice jich potřebovalo u v ni tr

A jestliže dnes táž polská politická strana v Ha liči na otázku samostatnosti pohlíží chladně neb dekonce s nechutí, tak se ví, proč? Proto, žee zahraniční poměry právě v té otázce, o kterou thda běželo, změnily se od základu, čehož svědky jsme právě nyní na Balkáně; a dále proto, že Poláci si odvykli odehrávati úlohu přšců v číkoli ruce na šachovnici zahraničné politiky. Rukousko tedy dnes Poláků na venek nepotřebuje a oni sami se k takové úloze upo- trebíti nedají. Za to však od roku 1879, kdy byla zlomena německá většina na říšské radě, Rakou- sko uvnitř bez Poláků obejíti se nemůže potřebuje jich prostě proto, že ve sněmovne představají 65 hlasů a jsou tedy rozhodujíe stranou. Projektem samostatnosti Haliče redu- kuje se onen počet na čtvrtinu a i tato čtvrtina mohla by býti účastna pouze při řešení otázel společných; Polákům se tedy oním projektem bere podklad jich významu v Rakousku, činí se z nich une quantité negligeable jak uvnitř, tak na venek. A to by byla — končí pisatel — příli

veliká eena za jakési budoucí a tedy, jako všecko budousí, nejisté výhody „samostatnosti“ Ha liče!“ Z Krakova, 30. března. (Odevzdán Vavelu zemskému výboru.) Ve věci vystěhování vojska a vojenské nemocnice z Va- velu a odevzdání královského hradu polského zemskému výboru haličskému učiněn opět znač- ný krok. Zástupce zemského výboru Wereszezyň- ski a finanční prokurátor dr. Korn schválili tyto dni na základě dorozumění se správou vojen- skou přesné termíny, kdy se vojsko odstěhuje z Vavelu, jakož i splátky, jimiž se zemský výbot uvolil přispěti na stavbu nových kasáren a vo- jenské nemocnice. Dle této úmluvy prvá část Va- velu bude odevzdána zemi v červenci 1905, druhá část roku 1907 a ostatek roku 1909. De- finitivní smlouva bude podepsána ve Lvově mar- šálkem hr. Potockým a dvěma členy zemského výboru jménem země a místopředsedou finanč- ního ředitelstva Korytowským jménem eráru.

Vavel stane se pak majetkem země, s výslovnou podmínkou, že bude sloužiti za residenci panov- níkovu. Člen zemského výboru Wereszezyňski ujednal také s presidiem města Krakova, do které doby mají býti nákladem obce dohotoveny potřebné silnice, chodníky, stoky, plynovodya vedovody v místech, kde se začnou stavěti nové vojenské budovy, které mají býti náhradou za Vavel. Z Vídně, 31. března. (Změna v zem- ské správě korutanské.) Jak se dovídá „Inf.“, byl místopředseda lineckého místodrži- telství, baron Robert Hein již jmenován zem- ským presidentem korutanským na místo ryt. Fraydenegga, jenž odchází na trvalý odpočinek. Změna provede se prý v prvém týdnu dubnovém. Baron Robert Hein jest syn bar. Frant. Heina. bývalého prvého předsedy rakouské sněmovny poslanecké a potomního ministra spravedlnosti v kabinetě Schmerlingově. Nynější zemský pre- sídent kráňský, baron Viktor Hein jest jeho starš bratr.

Politické zprávy zahraničné

V Praze, 1. dubna

»Jednota« Němců v Poznaňsku. K nastávajícím volbám do říšského sněmu pracuje se v Poznaňsku s veškerým úsilím, aby společným postupem Němců vyrván byl Polákům kde jaký mandát, který v provincii této mají. Do boje tohoto, jak známo, zasáhl svým slovem i císař Vilé m. S jakým zdarem se však práce tato setkává, zřejmo jest z výsledku, jehož do- cílila v neděli ve Miezy cho du. Do města toholo svolali liberálové sjezd důvěrníků ze tři krajů, který ustanovil kandidá- tem pro volbu dosavadního liberálního poslanc za obvod tento Ernsta. Usnesení toto stalo se jednohlasně. Polom konala se veřejná, četně navštívená schůze voličů, ve které podával po- slanec Ernst zprávu o své činnosti. Po násle- dující čilé debatě dal předseda hlasovati o kan- didatuře Ernstově, jako kompromisní. Proni zvedli se však pouze liberálové, kdežto velká většina přítomných sestávající z konservativeů, agrárníků, antisemitů a sociálních demokratů kandidaturu tuto z a mítla. Kde nechce míti Némecko stávku. Ve špandavských vojenských dílnách po- vstala mezi dělnictvem nespokojenost nad tím, že zavedeny v nich různé srážky ze mzdy. Když ministerstvo vojenství zvědělo, že to mezi dělným lidem ve Špandavě kvasí, dalo mzdová poměry ve vojenských dílnách neprodleně vy- šetřiti a prozkoumati zároveň všechny stižnosti jejich dělnietva. Práci tuto provedla vyšetřovací komise, vedená generál-majorem šl. Einenem. Ačkoli zavítala do špandavských dílen minulého pátku a soboty, sděleno již v pondělí dělnictvu vyhláškou v dilnách nalepenou, že se zavedené srážky ze mzdy vůbec zrušují a že dělnictvu vypláceti se bude mzda dle sazby cennikové nezkrácená. Tato rychlost při vyhovování žá-

FEUILLETON. —a. V Praze, 1. dubna.

Je sice pozdě již a nevím, dostanete-li do listu, co Vám tímto sděluji, však dopustil bych te hrubého porušení povinností svých, kdybych otálel. Jsou věci, které oddalování nesnesou již proto, že závisejí mnohdy na nich osudy národa. Ležel jsem ještě v posteli — snad Vas bud zajímati, že ležím tuze rád v posteli a h. ž dlouho — když pojednou zařinčel zvonec a ní prahu objevil se galonovavý sluha, na něnž bylo ihned poznati, že náleží do první třídy požitkové i odevzdal mi veliký kuvert, opatřený krasopisně psanou adresou mojí. Ro- zevřel jsem obálku chvatem, rozevřel list v ni uložený a četl: »Způsobite mi potěšení, když mě ještě dnes dopoledne v jisté důležité vec navštívite. Körber.« »Nu, tak vida! Pan Körber tedy . . . Roz- mýšlel se dost dlouho, než si na mě vzpomněl a než sáhl k té t. zv. „druhé garnituře“. Co na tom, jen když se pan Isolani dostavil.« Toť se ví, že jsem se na návštěvu jak ná- leží připravil. Vím velmi dobře, že je pan dr. Körber velmi stručný pán, že nemiluje dlouhých řečí, za to ale dobré doutníky, jakkoli jde něm pověsť, že pro své přátele má jistou taju- plnou marku, jež tak divně vypadá, že nedo- vede ji nikdo »určit«, jež ale nemá větší ceny, než 7 K za 100 kusů. Však se napáliti nedáml Důvěrní přátelé pana chefa vlády též n o mne upozornili, že je náramně pořádný a ku milovný pán. Že miluje elegantnía bez poskvrny úbor, zejmena že se mu jí vysoké stojaté límce s anglickou kra- vatou a že mnohem lépe u něho pochodl, kde má vyžehlené spodky a lakýrky, než ten, kdo jich nemá. Zachoval jsem se dle toho a kdyby m nebyl překážel přiliš bujný embonpoint, byl bych vypadal jako obrázek z modního listu.

Předseda ministerstva již na mne čekal. »Co soudite o souboji, není-liž to nesmysl že touto, dávno již odbytou věcí celý den se opět baviti budeme ?e »Dosti zajímavý problém. Proč mělo by býti barbars vím, bezprávím, nesmyslem, a bůh ví. čím ještě u jednotlivce, čím bez dlouhých okolko vyrovnávají spory své státy a říše ?« »Soudím též tak, jakkoli uznávám, že je to hloupost a nespravedlivost, když uražený v duellu poražen, zaplatí mnohdy bujnost, b sprosťáctví druhého, jenž ale náhodou se dovede šavli lépe ohánět, svým životem. Však třeba nám spřáteliti se s myšlenkou, že člověk zůstane člověkem a že poslední instaneí mu vždycky zůstane moc a ne právo. Na základě této smutné pravdy vyvinula se společnost a organisovaly se útvary její a proto dá se odstraniti válka zrovna tak nesnadno, jako souboj. »Nejpříjemnější zdají se mi býti duelly par lamentní.« »Maďarské a francouzské«. »Střílet z nenabitých bambitek a sekat šavlí z postřibřeného papíru. Však proto jsem vás sem nepozval. Učinil jsem tak z důvodu mnohem vážnějšího.« »Jsem zvědav, Excellence.« »Úkol, jejž mám pro vás uchystaný, není snadný. Naopak, i vám je známo, že se on pokoušela marně mnohá bystrá hlava. Nežádám od vás nic jiného, než abyste se s Němci shodli, a aby jednou již byl konec těch půtel a bojů, jimiž se doma ode dávna bavite.« »Nic jiného, Excellence? To je maličkos a divím se, že k tomu máte zapotřebí mne že se do toho nepustíte sám.« »Domnívále se, že to půjde tak snadně?« »Pravím vám, hravě. Než mine rok, stane se to, co jest dnes na jednacím pořadu, l gendou.« »Dobrá. Žasnu nad vaší troufalostí a přej vám zdaru. Jen něco ještě: Němcům nesmí býti při smiřovacím díle ublíženo.«

»Nešlápnu nikomu z nich ani na kut okol« »A potom ještě jednu věc. Jakou chcete míti za to odměnu ?e »Dovolte, Excellence, máte mne snad za člověka, který by si dal vlastenecký skulek za platiti? Který by vůbec přijal odměnu za to co každého, kdo miluje svou zem a lid, z něhož vzešel, jest povinností ?« »Povídali, že mu hráli. Zadarmo ani kuře nehrabe. Však byste se podivil, kdo všechno aportuje z vládní ruky. Ujišťuji vás, že v dobré nalezati se budete společnosti. Aneb jste tak pošetilý, že vám jest milejší titul a řád? Prál byste si železné koruny, anebo by vás více těšil titul vládního rady? Pravím vám, že máme cenník pro takové věci. Pacifikace Makedonie stojí na příklad million. Jenom se zeptejte na to Klofáče. Nedomnívejte se ostalně, že peníze ty vám zbudou. Budete míti výloh do omrzení.« »Chci mít nahraženy pouze hotové výlohy,« namitl jsem, »však Excellence dovolí, abych také já diktoval podmínky, za jakých chci uvá- zati se ve velké dílo.« »Poslouchám s napjetím.s »Není jich mnoho. Jsou pouze dvě.« »A znějí?« »Že Excellence všechno bez odmluvy vy koná, na čem se usnesu a že ničeho neučiní k čemu bych nedal svolení.« Dr. Körber se zamyslil, potom se otočil n podpatku a zašeptal: »Slibuji vám to. A ten přemýšlejte o tom.« Večer vyhledal jsem známý restaurant. Za sedl jsem ke stolu, kde bych nejméně byl vy rušován a přemítal o tom, co se mi za dne bylo přihodilo, zejmena o návštěvě u dra. Körbra. Když jsem se po chvíli rozhlédl po mist nostech hostinských, spatřil jsem na protějš straně a právě u takového stolu, u jakého ja seděl, německého kollegu Pergelta. Pozdravili jsme se a já přemítal dále.

Nejsem sice adeptem čtvrté dimense, ale věřím v jistou myšlénkovou korrespondenci mez psychicky jemněji sestrojenými tvory — prosím. aby se mi nevykládal ve zlé tento kompliment, její dělám sám sobě — a této korrespondenci při čítám, že stejným okamžikem jsme povstali, aby chom přisedli k sobě. »Víte, co se mi přihodilo?« spustil ně mecký druh bez úvodu. »Nemám potuchy.« »Byl jsem na dnešek pozván k dru. Kör brovi.« »Za příčinou národní shody v Čechách? »Tak jest. Jak to víte ? »Byl jsem tam také.« Vyvalili jsme vzájemně na sebe oči a jakoby na dané tempo zvolali jsme oba: »Po divno e »Buďte, kollego. upřímný a svěřte se mi jaké jste mu učinil proposice a co on na to ?e »Řekl jsem mu, že vykonati musí všechno co budu chtít a nic, s čím bych nesouhlasil.« »A on ? »Slíbil mi to.« Neminulo ani čtvrt hodinky a do restau- rantu vstoupil velkostatkářský poslanec dr. Mettal. Spatřiv nás, byl jaksi nemile dojat Bylo patrno, že jsme mu přokáželi. I nejdruž- nější člověk má okamžiky, kdy chce býti sám. Však nemohl nás ignorovati a proto přisedi k nám. Byl dlouho zamiklý, konečně ale spustil: »Víte-li pak, že pozván jsem byl dnes k Körbrovi ?e Podívali jsme se s dr. Pergeltem na seb a žasli. »Nu, a co vám chtěl?« tázali jsmese unisono. »Chtěl, abych se přičinil o národní shodu v Čechách.« A my zase s Pergeltem jedním dechema »Pödivno !« »A což vy ? »Řekl jsem mu, že nesmi nic učiniti, co byste chtěli vy, ale všecko, na čem trvati budu já.« »Opravdu ? »Tak jest.e »A on ? »Slíbil to. V okamžiku tom projela mně mozkem my- šlenka »Vite, pánové, jaké mámhe dnes datum Je prvního aprile s