ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bab2bf5a-c4b6-47ce-be42-6236bf0fce60
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 21, person 15
1 masthead
Ročník I.
2 masthead
Č. Budějovice, dne 28. listopadu 1902.
Č . Budějovice
3 masthead
Číslo 23.
4 title
NOVY
5 article
Vychází každý týden v pátek. O Redakce, administrace a expedice Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned ca Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích, K240,čtvrtletně K120. Pro Německo na rok K 548. při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6*88.
Rakousko Český Budějovice Německo
6 title
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Rudolfovská třída číslo 24.
Adolf Č . Budějovice
7 article Organisujte! Organisujte! Organisujte!
Organisujte! Organisujte! Organisujte! Těmito slovy končil svůj významný referát na V. sjezdu českoslovanské sociální demokracie v Praze soudr. Němec »0 organisaci a taktice«, se zvláštním zřetelem ku vzdělávacím spolkům a jich poměrům k organisaci odborové a ke straně. Považujeme za svoji povinnost, nedovoluje-li - nám místo otisknouti celý tento referát, přinésti zněho alespoň význačnější výňatky a doporučujeme je pozornosti laskavého čtenářstva. Mezi jiným v úvodu své řeči soudr. Němec pravil: »Mysleli jsme po veliké stávce hornické, po prvé veliké stávce v Rakousku, kde nebyla prolévána krev dělnictva, kde nebylo stříleno a sekáno, kde poměrně bylo také méně dělníků zavřeno a trestáno nežli při dřívějších menších stávkách, že snad u nás počínají se poměry měnit, že Rakousko počíná se modernisovat, že počíná nastupovati na cestu moderního státu. Však přišel Terst, přišel Lvov a přišla stávka zemědělská v Haliči, a my jsme viděli, že to staré Rakousko se nijak nezměnilo, leda že dnes užívá jiné fráse na zakrytí všeho barbarského a zpátečnického.
Němec Praha Rakousko Terst Lvov Halič
8 article
Roku 1900 rozcházeli jsme se z Budějovic v domnění, že jdeme do velikého boje. Vláda tenkráte prohlásila, že chce sjednotit občanstvo Rakouska, aby pracovalo pro kulturní a hospodářské zájmy národností rakouských. Ale nastaly volby — a tam, kde dělnictvo se nedovedlo ubránit, byly to volby přímo haličské. Na př. na Žižkově volilo se tak dlouho, až měli měšťáci většinu; v Plzni porušen akt volební a pak bylo sice ře- čeno, že to není správné, ale že se volba ještě jednou konat nemůže. Vláda Korbrova pěknými frásemi hleděla před Evropou omluvit, co se u nás děje, tloukla na svoji pokrokovost a svobodomyslnost a svalovala svoje vady na jiné. Zatím je to vláda právě tak zpátečnická, jako každá jiná vláda rakouská, poněvadž nezachovává ani .svých vlastních zákonův a nedbá, aby jim byl zjednán respekt. V celé naší politice hraje velikou úlohu jediná osoba. Nikde jinde nemá jediná osoba takový význam jako v Rakousku.
Korbrův Budějovice Rakousko Žižkov Plzeň Evropa
9 article
V Rakousku je dosud zásadou vůdčí, že na jádro lidu, na široké vrstvy není možno spoléhat, i má se za to, že zjedná se širší podpora poka- toličtěním Rakouska. Proto to vystupování proti heslu »Los vom Rom«, proto otevírání dveří dokořán klerikalismu. Důsledky toho vidíme ve volbách na Moravě a v Dol. Rakousích. Naši t. zv. svobodomyslní měšťáci to nevidí; jedni říkají, že se nedá nic dělat; jiní říkají, že se vliv klerikalismu přeceňuje. Ale naši měšťáci podceňují právě tak vliv jeho, jako to činili svého času liberálové němečtí. Oni to byli, kteří v Rakousku zavinili vše, co špatného se u nás děje. Oni měli vládu v Rakousku, ale žádný pokrok nepřipustili. Oni jsou liberály v ohledu hospodářském, oni chtějí rozpjetí všech přirozených sil; ale když žádají dělníci ochranu proti vyssávání, hned volají policii, státní návladní i vojsko na pomoc. Se stanoviska politického i kulturního jsou však naprostými zpátečníky; dnes ovšem naříkají v Dol. Rakousích a dožadují se pomoci sociální demokracie.
Rom Rakousko Morava Dolo Rakousy
10 article
Klerikalism nabývá půdy, poněvadž dovede obléci své zpátečnické tužby v háv hospodářský. Klerikálové dovedou bídu lidu dobře využíti při své agitaci. My musíme při agitaci proto poukazovat více na potřeby hmotné, musíme upozor­ ňovat na to, že klerikálové jiným slibují sice blaho po smrti, ale sami již tvoří si blaho na zemi. I nutno pobádat ty lidi, kteří jim důvěřují, aby hleděli nabýti také takového blaha jako oni. Ovšem klerikálové neslibují jenom blaho posmrtné; oni slibují také zkrácení návštěvy školské, atím získávají sedláky, kteří chtějí mít laciné síly pracovní. Naši mladočeši zásadně sice říkají, že jsou protiklerikální, ale nevadilo jim pranic podporo- vati klerikální návrh Ebenhochův, poněvadž žádal pozemštění školství. Oni omlouvají se svým auto- nomismem, když vydávají klerikálům školu v šanc. A na tuto myšlénku dali by se nachytat i naši státoprávní radikálové, poněvadž se zpátečnictví klerikálů blíží jejich státoprávní myšlénce.
11 article
Také tato státoprávní myšlénka při agitaci užívá argumentů se stanoviska hmotného. Ti, kteří říkají, že chtějí dobýti státního práva, říkají: My platíme veliké daně, a ty všechny jdou do Vídně. Ale až budeme míti svůj český stát, budeme platit daně malé, a co budeme platiti, to si necháme pro sebe doma. Když potom ptají se, zdali posluchači s tímto programem souhlasí, jest přirozeno, že všichni souhlasí. Proti tomu jest ovšem těžko pracovat mezi lidem nesoudným. Máme také co činit se známým zpátečnictvím a bezpáteřností našich měšťáckých stran, které si nechají s hůry všechno možné vsuggerovat. — Všechno se kolísá, všechno pohlíží jen na to, jak ti vrchní se tváří. Tak na příklad prohlásil mlado- český poslanec radikál p. Špindler na veřejné schůzi: »Naše politika česká je ted v dobrých rukách, jest výborně opatřena. Němci dělají obstrukci, oni si pohněvají vysoké dvorní a vojenské kruhy, a ty se přidají k nám. To jest zárukou našeho vítězství.« Za několik neděl na to zrušena jazyková nařízení Badenova. Tak se u nás dělá politika. Podle toho, jak tam nahoře jsou nám nakloněni, stoupá a klesá náš politický barometr. Jest nyní otázka, co za takových poměru máme dělat my. Naše postavení jest těžké, neboť ta demagogie frásí uchvacuje na schůzích lid a vládne dnes a panuje. Proti ní nemůžeme stavět jiné fráse; my musíme prostě přijít se svým programem, se svými požadavky ve prospěch dělnictva, třeba v tom pařeništi je těžko najít pevnou půdu mezi lidem. I mnoho našich soudruhů dá se strhnout rámusem, který na říšské radě měšťáci tropí a chtějí, aby naši soudruzi právě tak vystupovali.
Němec Badenův Vídeň
12 article
My, soudruzi, v poslední době příliš podléháme zevnímu tlaku. Dříve ať měšťáci dělali, co chtěli, my šli svou cestou, nyní však příliš mnoho všímáme si toho, co říká a co píše měšťácký tisk. Program náš jest však zcela jasný; nepřipouští kompromisů, kde by bylo upuštěno od zásad; nesmíme se smlouvati na úkor zásad. — V první řadě musíme si. vždy říci: Kdo jest, s kým máme se spojit? Jest naprosto vyloučen u nás kompromis s klerikály, staročechy, s křesťanskými sociály, stojícími proti našim základním požadavkům. Nesmíme spojiti ses těmi, kteří jsou proti všeobecnému rovnému právu hlasovacímu, kteří žádají školu konfesijní, kteří žádají obmezení občanských práv, anebo kteří by vyslovili se proti ochrannému zákonodárství dělnickému a pod. Zde musíme vytknouti minimální program, na základě kterého bychom mohli v da­ ném okamžiku dát v užších volbách pro dotyčného kandidáta svůj hlas. Otázka tato musí být dnes rozřešena, nedá se zprovodit se světa. Šice potom přijdou soudruzi domů a řeknou: Kompromisy jsou nyní zakázány, ale místní poměry nás k nim nutí. Tomu nutno čelit. (Dokončení příště.)
Šic
13 article Nádražní šlendrián před soudem.
Nádražní šlendrián před soudem. (Před čtyřčlenným senátem v Č. Budějovicích.) V nádraží česko-budějovickém událo se dne 6. dubna t. r. po 2. hodině v noci politováníhodné neštěstí. V nádraží tomto, jež vzhledem k počtu projíždějících je vlaků nevyhovuje, není to ovšem žádný div a nebylo neštěstí toto první ani poslední. Lakotná nedbalost drah a šlendrián se strany představených mají jich na svědomí mnoho. Při neštěstí, o něž se zde jedná, byl přejet revisijní zámečník František Soukup, zdravý a silný člověk, v nejlepším věku a otec tří malých dítek. Spravoval pod vozem brzdu a než se nadál, narazil na vůz posunovací stroj, vůz nebyl zavěšen a rozjel se přes tělo neštast- ného zámečníka a hrozným způsobem ho usmrtil. Smrt tuto zavinil v první řadě nedostatek služebního personálu, dále nedostačné osvětlení v nádraží a neuvěřitelný rozpor mezi instrukcemi a praxí. Avšak — jak dostatečně je známo —strážcové zákonů bud vůbec nepřihlížejí aneb jen zcela nepatrně na tyto příčiny téměř všech železničních neštěstí. Ne ti, kteří vydávají nedostatečné instrukce, ne ti, kteří spoří na personálu jsou vinni, ale personál sám, který vždycky v takových případech »nekonal svoji povinnost« . . . Též v případu tomto podalo státní návladnictví žalobu na tři železniční zřízence: pošinovače Marka, strojvůdce Hakra a zámečníka Studíka. Hlavní přelíčení konalo se dne 20. listopadu.
Soukup Marek Hakr Studík Č . Budějovice
14 article
Markovi klade se za vinu, že nedoprovázel lokomotivu až ku vlaku, strojvůdci Hakrovi, že jel lokomotivou nádražím bez průvodčího a Studí- kovi (který se Soukupem vůz spravoval a zachránil se jen tím, že byl asi o minutu dříve hotov), že nepostavil výstražné světlo. Kdyby neštěstím stižený Soukup nezemřel, jistě by byl také seděl na lavici obžalovaných. Při výslechu udával obžalovaný Marek: Měl jsem provázet lokomotivy současně ke dvěma vlakům: k osobnímu a k pošinování. Jakmile je stroj připraven, musí ven, aby ne- zatarasil cestu jiným lokomotivám a vlakům a nezdržel všechen služební personál. Co jsem měl tedy dělat? Provázel jsem pošinovací stroj až na hlavní kolej, ptal jsem se výhybkáře je-li >frei< a když přisvědčil, dal jsem strojvůdci znamení a šel jsem doprovázet lokomotivu k vlaku osobnímu. Než jsem se vrátil byl Soukup mrtev. Předseda: Proč pak jsou předpisy? Já vám je předčtu: Vy jste povinnen provázet lokomotivu až na místo. Učinil jste to? Že nemůžete provázet najednou dvě lokomotivy, potom nám nic není. (!) Pro nás platí instrukce. Proč přijímáte službu, kterou nemůžete vykonati? (A proč nutí představení podřízený personál k službě, kterou tento nemůže vykonat? Pozn. red.)
Markov Hakr Soukup Marek