ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b8e186e0-8f26-11dd-b885-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 107, place 88, org 11, work 5
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
10. ledna 1913, číslo 9.
4 article
ktená patří „neodborníkům“. A to povídá on, po- čestný sluha odborníka-tiskaře, dra. Adolfa Stránského. Máme pro něho jednu radu. V tom svém nynéjším povolání při organisaci „Sel- ské jednoty“ a strany živnostenské v táboře lido- vopokrokovém má tolik času, že by mobl převzítl místo u brněnské obecní tajné policie. Ta má zrov- na takové štěstí ve svých pátráních, jako on při zprávách o nové straně a jejím lástu. Vážení pá- nové, račte míti jen chvilčinku strpení — všechno se dozvíte a přesně z toho nového orgánu nové strany a pak budete moci psáti správnější věci nežli dosud, ač-li po známém zvyku svém nezů- stanete věrni zásadě: „všechno překroutit“. Jen chvílčinku ještěl Máme to v pokrokovém táboře moravském šťastné dny. Obecní volby přinášejí nám — díky výtečné organisaci — vesměs, myalite vítězství Nikoliv, zamé porážky. Prohráli jsme v městě Ždá ře, prohráli (dle orgánu z Rudolíské ulice skvěle vyhráši) v Tišnově, kde menšina 13členná učinila obecní zastupitelstvo neschopným usnášeti se, pro- hráli v Přiboře, prohráli rekurs proti volbám obee- ním v Kroměříží, prohráli v Mor. Kamenici, pro- bráli ve Slušovicích a t. d. Samé zprávy, které ukazují špatnou perspektivu do budoucností. Me sto, co by strana lidovopokroková vážně se dal jednou do práce opravdové, musí svými zřízenei dávati smýkati v žurnálech ty, kdo nepřísahají na „Lidové Noviny“. Páni poslanci strany jsou jak inkognito skryti. Kdežto katolicko-národní poslan- ci šilinger, Štojan atd., jsou každé neděle pře voliči svými, poslanci pokrokoví jsou za pecí, jejich schůzích ani potuchy. Ty „mírové“ manife- stace už netáhnou a zdá se, že nepomohly pranie ten náš pokrok za chrániti.
Stránský Selo Tišnov Kroměříž Slušovice
5 article
Brněnští Němci utrpěli velílou ztrátu. V so- botu zastřelil se na Františkově syn vicepurkmi stra Rohrera. R. M. Rohrer mladší. Dožil 49 lei Byl velmi pilným německým pracovníkem, velm nebezpečným a bezohledným nepřítelem všeho českého, Řídil veškeré akce proti Čechům a zvlá- ště veliký vliv měl, nač jsme jednou ukázali, na c. k. moravské místodržítelství. Byl churav nervo- vě, dle jiné verse však také finanční nesnáze do- hnaly ho k sebevraždě. Dynastše Rohrerů jde ne- úprosnému osudu vstříc. Němci hodoňští utrpěli cítelnou ztrátu úmrtín starosty dra. Mayera, německého lberála, jen musil z nátlaku nacionálního vystupovati mnohd- proti nám, i když dle přesvědčení svého byl by takk neučinil.
Němec Františkův Rohrer Čecho Mayer
6 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. V maďarském jhu.
RakouskoUhersko
7 article
O tomto starém, ale stále aktuálním the- matu uvažuje „Nov. Rel.“ ve stati, ve které snaží se vysvětliti, proč balkánští Slované zvláště Srbové lnou k Rusku a ne k Rakou- sku. Jednu z hlavních toho příčin shledáváv rakousko-uherské, německo-maďarské centra- listické politice. Čeho se slovanské státy na Balkáně mohou nadíti do Rakouska, když vi- dí, co se tu děje v jich nejbližším sousedstvu v zemích čistě slovanských, ale ovládaných Maďary. Politický systém, vytrvale a s bez- ohledným násílím prováděný v Chorvatsku nemůže přece míti za účel, vzbuditi na dru- hém břehu Sávy a Dunaje výbuchy lásky ke vládě rakousko-uherské. Tím se vysvětluií také úspěchy ruské diplomacie ve slovanských státech balkánských. Zdálo se, že aspoň Chorvatsku nastane v brzku změna vládního systému, která by mohla působiti výhodné n nejbližší sousedy za Dunajem. Ale zprávy tom nenabyly konkretnější formy, za to při- šla zabezpečená zpráva o novém útoku na ob. čanská a ústavní práva nemaďarského obyva- telstva v Uhrách. Jest to osnova volebníhe řádu pro sněm uherský, kterou se ma do ne- dohledné budoucnosti zabezpečiti panování hegemonie maďarského živlu na úkor jiného obyvatelstvá, zvláště slovanského. Možno-li takovou vnitřní politiku maďarskou uvéstiv souhlas se záměry vnější říšské politiky, zvlá- ště v tomto kritickém okamžiku? Co pomo- hou obchodní a politické smlouvy se Srbskem když současně hrstka Maďarů v Uhrách bude stále pro udržení své nadvlády nad celou říšt rozdmychovati nehasnoucí ohnisko nespokoje- nosti slovanských národů, kteří volky nevolky musejí hledati oporu svých národních snal kdes jinde — na východě. Ujme-li se rakou- ský parlament v té věci ještě slova — dodává „N. R.“ — měl by tuto otázku ještě jednou postaviti do pravého světla.
Slovan Srba Maďar Rusko Balkán Rakousko Chorvatsko Sáva Dunaj Uhry Srbsko maďarský centr
8 article
Volební porady v Haličí odročeny. Vzhledem k tomu, že jednání Kola pol- ského s Ukrajinci o maloruské universitě od- ročeno na neurčitou dobu, odpadá také schů- ze stálého sněmovního výboru haličského pro volební opravu, jež byla již svolána na 10 t. m. Schůze bude prý svolána někdy na 20 ledna. Ryt. Abrahamowicz odvolal také schů- zi sněmovní pravice (polských konservativeů) jež se měla konati 8. ledna. Seskupení stran v uherském sněmě. Po vystoupení býv. sněmovního místo předsedy Navaye a devíti jiných poslanců z vládní strany práce má tato strana ny t 245 členů. Strany oposiční mají nyní celkem 168 hlasů a sice košutovci 53, justhovci 37 volní osmačtyřicátníci 21, lidovci 15, skupiny Andrássyova 17, Rumuni a Slováci 8, maďar- ští sedláci 4, demokraté 2, křesť. sociál 1 z vládní strany vystouplí 10. Tu nepočítán Chorvaté, jichž je asi polovina při vládě polovina proti ní.
Ukrajinec Ryt Abrahamowicz Rumun Slovák Chorvat Halič Andrássyov leden
9 article
List ze Slovenska. (Pávodní zpráva „Nár. Listů“) (Dr. Pavel Blaho v Americe a česke školství) Ve Spojených státech severoamerických žije dnes více, než půl milionu uherských Šlováků. kteří v posledních 10 letech silně zasahovali i do života v staré vlasti, anebo jak Američané říkaji »starého kraja«. Ale pád Rovniankovské firmy brozné ztráty, které utrpěli naši američlí krajaně v obnose skoro jednoho milionu dolarů, účinkoval na národní život amerických Slováků nadmíru rušivě. Lid zanevřel na »pánu« a dvě leta trvá už tuhý boj mezi jednotlivými vůdci slovenskými. vzniklý z úpadku Rovniankova. Zištní lidé vy- užili nedůvěry davů a rozdmychují svár mezi spolky a organisacemi. Následky takové rozvratné práce je vidět v krisi, kterou prožívají největší organisace slovenské v Americe: »Národný slo- venský spolok v Spojených štátoch«, »Katolická jednota« a »Slovenská Liga«. Rovnianek rozbil společnost slovenskou nadobro, není tam dnes člověka, který by měl dost autority a mohl spojit rozvadéné bratry ke společné práci národní hospodářské. Výbor »Slovenské Ligy« přišel konečně na myšlenku, pozvat několik vážných pracovníků ze »starého kraje« na veřejné přednášky do Ame- riky, které ny vlily do hlav a srdcí nové odu ževnění národní a daly podnět k společné prác imenovitě kulturní a hospodářské. Našim Ameri čanům se jedná blavně o založení slovenské státn banky a sesbírání takového fondu národního z kterého by bylo lze v Americe i v staré vlast něco většího a důkladnějšího udělat.
doktor Pavel Blaha Američan Slovák Slovensko Amerika spojený stát spojený štátochy ame slovenský Ligo
10 article
Prvním takovým národním řečníkem v Ame- rice je teď říšský poslanec uherský, dobře známý r. Pavel Blaho z Uherské Skalice. Jeho ne- snadnou dlohou je usmířit rozvaděné veličiny americké a lid obodřít a přiměti k společné práci ve velkých organisacích slovenských. Odcestovel začátkem listopadu do Nov. Yorku, kam dorazil 19. listopadu. Naši krajané a Češi novoyorští při- jali ho velice okázale. Více než 1000 Slováků Čechů čekalo v přístavišti. Dostalo se Blahovi cti, které se dostává jenom slavným mužům Evropy. Jaká radost musí panovat v Americe nad příchodem Blahovým, vysvítá už z toho, že hned v první noc ho vítali a oslavovali v české Sokolovně na 71. ulici až do rána. Ohromná sít byla přeplněná a na sta lidí nenašlo místa ve dvoraně. Anglické a německé noviny novovorské vy- slovují údiv nad radostí Slováků. »New-Yorker Slasts Zeitung« poznamenává: »Nadšení Slováků obrovsky otřáslo vzduch neutuchajícím voláním »Na zdar« a odráželo se široko-daleko na přísta- višti. Hudba k tomu hrála nejohnivější pochody cestovatelé, kteří zůstali na lodi a kteří po čas plavby ani netušili, jaká znamenitá osoba na- chází se mezi nimi, myslili zajisté, že snad ně- jakou korunovanou hlavu vítají zdejší děti jeho bývalých poddaných.« Maďarské časopisy americké zuří hněvem spílají Blahovi už teď k neuvěření.
Pavel Blaha Čech Slovák Čecho Blaha Blahův ame uherský Skalica York Evropa Amerika New Yorker Slast Zeitung
11 article
Tyto podrobnosti jistě potěší každého přítele Slováků v Čechách a na Moravě, tím více, že vý- znam Blahovy cesty je dalekosáhlý pro vzájem- nost československou vůbec. Svou činnost založil totiž Blaho ne na separátně slovenském národním ideálu v běžném smyslu slova, ale na našem novém národním ideálu československém. Hned v první své řeči před shromážděným národem slovenským v Sokolovně newyorské dne 23. listopadu vyložil podrobně náš program československý. »Slovenský Sokol« americký přináší z jeho řečí následujic zajímavý výtah »Hlavným rysom rečí jeho bola otázka škol- ská, ktorá je podmienkou životnou pre najbližšiu budúcnosť slovenského národa. Poukázal, ak vláda maďarská pomocou školy chce a usiluje s previesť to, čo nevládala vykonať pokutami, po- maďarčiť Slovákov už v jenej generácii, keď nie úplne jazykove, teda mravne. A účinok tohoto zla sa už javí, preto musíme sa tomu brániť na jakýkolvek sposob, vystaviť si školy tam kde nám ich maďarská vláda sobra nemže, v súsednej Morave, školy ho- spodárske a priemyselné, na ktorých by sa neodchovávali iba synkovi majetných rodin, ale kde by mal pri- stup každý, iten najchudobnější Slovák. Na ciel tento zavedená bola sbier ka. ktorá pri písaní týchto riadkov ešte prepocítaná nebola, ale poskytuje predsa nádej, že je značná. Na fon školský sa bude sbierať všade pr prednáškach dra. Pavla Blahu a toto má byť uholným kameňom ku zahá- jeniu skutočnej osvetóvej práce medz Slovákmi.« Dr. Pavel Blaho pobude v Americe asi 3 mě- síce a přednášet bude asi na 100 místeca celé severní Ameriky, kde Slováci bydli.
Slovák Blahův Blaha Pavel Blaha doktor Čechy Morava Amerika severní Amerika slovenský Sokol
12 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Mezí Rumunskem a Bulharskem „L Epoca“, orgán rumunské vlády, píše že ne Rumunsko Bulharsko, nýbrž Bulharsko Rumunsko ohrožuje nároky na území, prou jakým každý své cti dbalý stát musí se posta- viti se zbraní v ruce. To tvrzení dokazuje po- hlednicemi, v Sofii prý rozšířenými, na kte- rých je vyobrazen král Ferdinand s následní- kem Borisem, jemuž král. otec praví: „Já jsem dobyl Makedonie a Thrakie, tobě zůstavuji abys dobyl Dobrudže a tím dokonal zbu- dování velikého Bulharska.“ „Národní Práva“ praví, že takových po hlednic nikdo v Sofii neviděl, a jestli- že se vyskytují v Rumunsku, to značí pouze že je dali zhotovit i rozšiřují a genti pro- vokatoři, aby udržovali nedůvěru mezi oběma sousedy. Bulharsko, praví svobodo- myslný orgán bulharský, nezavdalo dosud Ru- munsku nejmenší příčiny k domněnce, že mu chce odejmouti Dobrudžu. Po tomto vysvětlení Rumuni zajisté ne budou v pochybnostech, že to cizí agitátoř snaží se zasíti mezi ně a Bulhary dračí símo nesváru a budou tak rozumní, že nebudou chtíti sloužiti politice někoho třetího. Slovanský ruch v Rusku. Známo z našich zpráv, že přívrženci slo- vanské myšlenky v Petrohradě scházejí se občasně na tak zv. „slovanské obědy“, na kte- rých pronášívají velmi zajímavé řeči. Pře pravoslavnými Vánocemi konal se 41. oběd jemuž předsedal A. A. Bašmakov. Hovo- řilo se o položení na Balkáně, o londýnské konferenci a posléz o nutnosti, aby Ru- sové vydávali slovanský orgán Rozprávka o této otázce zaujala celý večer.
Ferdinand Boris Dobrudža Rumun Bulhar Bašmakov Rumunsko Bulharsko Sofie Makedonie Dobrudža Rusko Petrohrad Balkán Vánoce L Epoca
13 article
P. V. Lavrov přečetl provolání a pro- spekt budoucího listu, jehož úkolem bude obeznamovati ruské obecenstvo s položením Slovanstva, šířiti slovanské myšlenky v mas- sách ruského lidu, budit jeho zájem pro Slo- vany, jakož i vědomí, že ruský národ je národ slovanský a má společné zájmy s ostatními slovanskými národy. Proti my- šlence neozval se nikdo, jen A. A. Bašmakov mu vytkl přílišnou nepraktičnost, protože ne- udává, jak opatřiti na slovanský denník ruský peníze. List bude míti aspoň z počátku mále obecenstva, 5—10 let bude pracovati se ško- dou, a za tu dobu bude třeba zakládati je penězi. Odkud je vzít? Redaktor „Slavjanských Izvěstí“ V. N Korablev tomu přisvědčil. Ze zkušenosti uvedl, že Slovanský spolek musil svěj orgár před několika lety zastavit pro nedostatel účastenství obecenstva, a když jej nyní ob- novil a proměnil v laciný týdenník, přihlá- silo se naň pouze 800 odběratelů, ačkoli před- platné činí pouze rubl na čtvrt léta. Taková je skutečnost a s ní dlužno počítat. Pan Lavrov odvětil, že je třeba den ního listu slovanského a nikoli týdenníku Bylo pak usneseno vydávati slovanský den ník na podíly po 25 rublech. Upisování hnec zahájeno. Albanie jakožto srbské východíště na Jadran ské moře.
P V Lavrov Bašmakov Izvěst Lavrov Albánie Jadran
14 article
V Slovanském spolku petrohradskémA A. Bašmakov přednášel o albanské otázce v známé nynější podobě. Vyslovil podiven nad tím, že právě Rakousko-Uhersko dělá Srbsku tak veliké překážky, aby si nemohle najíti východ na Jadranské moře v Drači Pro Srbsko jest otázkou života, aby si vý- chodu na Adrii vydobylo. Nejkratší a proto nejpřirozenější východ byl by přes Bosnu Hercegovinu. V zájmu Rakousko-Uherska, jež je nyní držitelem těchto zemí, jest, aby živel- nému tíhnutí Srbska k moří dán byl jiný směr Cesta na Drač je vzdálená úhlopříčna, cesta přes zabrané země kolmice. Ona musí běžeti pod jižní hranicí rozšířené Černé Hory, k niž tíhnou všecky katolické kmeny střední Male- sie a jsou ochotny podříditi své plemenské principy státnímu principu černohorskému jim velmi blízkému.
Adrie Rakousko Uhersko Srbsko Drač Bosna Hercegovina RakouskoUhersko Černá Hora spolek petrohradskémA A . Bašmakov
15 article Rusko-srbský poměr.
Rusko-srbský poměr. Dopisovatel »Ruské Molvy« rozmlouval v Bělehradě s vůdčími politiky srbskými. Z rozmluv těch vyplývá, že srbští politikové dokonce nezazlívají ruské diplomacii, že s srbských zájmů na londýnské konferene slabě ujímala, jak by si přáli ve vídeňských redakcích. Opak je pravdou, sympatie k Rusku právě nyní jsou v Srbsku ohromné. Srbové. pravda, nejsou obdivovateli energie a chytrosti ruské diplomacie, ale přes to říkají Rusům My jsme vaše avantgarda! Více překvapuje, že Srbové a za- jatí a ranění Turci, ležící v je- jich lazaretech, se pobratřují. Turei Srby vždycky uznávali za junáky sobě rovné a sebe důstojné. K Srbům, vítězům nad sebou. nechovají nenávisti, naopak pojímají k nim úctu. Taková je turecká psychologie na roz- díl od německé. Své porážky Turci přičítají Němcům, že jim byli špatnými vojenskými cvičiteli a dodavateli špatných zbraní,a Srbové a Turci, přísahajíce si věrné pobra- timství, chystají se, že v nejbližší době budou si spojenci. (Tomu snad se má rozuměti tak. že okleštěné Turecko přistoupí k balkán- skému spolku, když nezkomolené na rady Německa ještě před rokem odmítlo býti jeho hlavou.)
Srba Rus Turek Němec Bělehrad Rusko Srbsko Turecko Německo
16 article
Volba presidenta republiky francouzské. Letošní volba hlavy státu, kterou vykoná francouzské národní shromáždění dne 17. led- na, budí mnohem větší zájem veřejnosti než některé poslední volby presidenta republiky a to již proto, že oficiální kandidáti jsou nej- širším kruhům velmi dobře známi jako výrazné individuality. Zvláště platí to o ministerském předsedovi Poincaréovi, jenž se těší značné popularitě, takže možno řící s jistotou, kdyby se volba konala plebiscitem, že by byl zvolen ohromnou většinou. Mezi senátory a poslanci. kteří dohromady tvoří národní shromáždění. ovšem pracují různé proudy, takže v tomto prostředí nelze nikdy pronášeti apodiktických úsudků, ač možno souditi, že veřejné mínění. které se od oficiálního ohlášení kandidatun velmi důrazně projevuje, nezůstane bez účinku na národní shromáždění. K Poincaréovi pojí se také jisté naděje, pokud jde o koncentraci re- publikánské strany, takže má posud největš naděje na úspěch.
Poincaré
17 article
Chance ostatních kandidatur nelze posu určitě posouditi, poněvadž se pro ně pracuje více méně v zákulisí a informace o tom se velmi rozcházejí. Někteří politikové nepoklá- dají za nejnebezpečnějšího soupeře Poincaré- ova ani tak druhého oficiálního kandidáta se- nátora Ribota, jako apíše předsedu sněmovny Deschanela, jehož přílišné opatrnictví sice mnohé politiky proti němu přímo popudilo místo aby mu zjednalo přátele, jenž však se v dosti širokých kruzích těší značným sympa- tiím, poněvadž má jakýsi cejch pravého repu- blikána, ba skoro republikánského mučedníka ježto se narodil v Brusselu, kde jeho otec ži ve vyhnanství. Deschanel má také výhodu, že je velmi bohat a úzce spřízněn s ředitelstvím Crédit Lyonnais, což jsou okolnosti, jichž ne- lze ve volební kampani podceňovati. U Descha- nela záleží ovšem především na tom, bude- dne 14. ledna opětně zvolen předsedou sně- movny, na čemž činí závislým oficiální ohlá- šení své kandidatury podobně jako předsed senátu Dubost. Kromě toho pak je možno, ž v posledním okamžiku ještě budou ohlášeny další kandidatury Delcasséa, Pamse, Dupuyh a jiných nynějších nebo bývalých ministrů, mez nimiž se uvádí zejména také Combes.
Poincaré Ribot Dupuyh Brusel Desch sněmovna Deschanel Crédit Lyonnais
18 article
Další okolností, která tentokráte zvyšuje zájem o volbu presidenta jest, že přední kandi- dáti jsou osobnosti, u nichž lze očekávati, že by nehráli pouze representační úlohu, jako po- slední presidenti, nýbrž že by asi osobně zasa- hovali do vývoje politických událostí a po při- padě používali absolutních práv, jež ústav hlavě státu přiznává, jako na příklad právo veta vůči zákonům, jichž dvojí úplně nové čten může president naříditi, i jiných práv, jež dá- vají presidentu francouzské republiky rozsá- hlou moc, kterých se však v poslední době presidenti mlčky vzdávali, aby proti sobě ni- koho nepopudili. Poincaré, Ribot. Delcassé Deschanel by jistě uplatnili svůj příslušný vliv na vnitřní a zahraniční záležitosti a proto se jeví skoro jísté obavy v oněch kruzích, jimž jako kdysi feudální šlechtě záleží na tom, aby hlava státu nebyla příliš rozhodnou.
Poincaré Ribot
19 article
Mimo Francii těší se Poincaré rovněž nej větším sympatiím i značné vážnosti zvláště o své cesty do Petrohradu i svého iniciativního vystupování v záležitostech balkánských. Jen v Německu pohlíží se na něj jako případného presidenta republiky s jistou nedůvěrou. Poln- caré je rodem Lotrinčan, což je ve Francii známkou stupňovaného vlastenectví, s nímž ovšem se spojuje ideál opětného nabytí ztra- cených provincií a proto vidí se v Německu namnoze v možné volbě Polncaréa již oživení myšlenky odvety. Poukazuje se na to, žev politických řečech Poincaréových se čast ozýval tento vlastenecký tón a kromě toho má Poincaré ve svém ministerstvu Milleranda jako ministra vojenství, jenž si učinil úkolem uvésti armádu opět na bývalou výši a po- vznésti vlastenecké smýšlení lidu v poměru k vojsku. Povznesení vlasteneckého citu bylo ve Francii vůči hrozivé propagandě anarchistické zajisté potřeba, ale z politické činnosti Poinca- réovy je viděti, že při svém ušlechtilém vla- stenectví je také rozvážným diplomatem, takže v jeho zvolení by nebylo možno spatřovati žád- né mezinárodní nebezpečí.
Poincaré Poln Poincaréový Millerand Poinc Francie Petrohrad Německo
20 article
Na stupňované utiskování českého žívln v Dolních Rakousích odpoví český náro zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve Vídní, který pečuje o české školy pro česk děti dolnorakouské. V neděli 29. prosince zdejší všeslovansk spolek „Slavie“ uspořádal debatní schůzi rozdílech v českém a ruském nazírání na slo- vanskou myšlenku. Úvodní slovo o českém názoru připadlo mně, o ruském názoru tajem- níkovi „Slavie“ F. F. Aristovu. Návštěva nebyla příliš valná; ale to dlužno připsat k zá- sluze policii, která v den schůze, ohlášené čtrnáct dní napřed, náhle oznámila, že schůz nemůže v místnostech restaurace povolit, ač- koli jindy povolovala. Bůh ví, proč se tal lekla nevinného spolku „Slavie“, velmi dale kého snah rozbořit Rusko. V poslední chvíl se přece našla spolková místnost, kde bylo možno schůzi vykonat, ale tam se sešlo něco přes třicet lidí, Čechův i Rusů. Ten skrovný počet by ovšem nevadil, poněvadž schůz sama neměla světoborných zámyslů, její úko lem bylo pouze přispět k orientaci ve slo- vanském hnutí v dané chvíli.
Komenský F F Aristův Čechův Rus Dolní Rakousy Vídeň Rusko Slavia bůh vědět
21 article
Moje přednáška byla založena právě na tom předpokladu, že dosavadní nezdary slo- vanského hnutí při stycích Čechů a Rusů třeb si vyložit zvláště tím, že se vzájemně nezná- me, že naše východisko i cíl se různí a proto že se nemůžeme dorozumět. Naši lidé př stycích s Rusy snadno se dávají svádět ideál- o stejném jméně a nestejném obsahu, při usku tečňování teprve vidí nesnadnost sloučit ru- skou formulí s českým a slovanským zájmem anebo ve své nekritičnosti toho rozporu ne pozorují a jdou slepě dále, nedbajíce toho může-li pro nás být ideálem slovanská my šlenka, které bychom byli pouze obětním be ránkem. Vždyť u nás slovanská vzájemnos tak, jak byla formulována na začátku Kollá- rem a jak se postupně vyvíjela, vycházela z vědomí naší národní slabosti a kulturníh hladu a tudíž potřeby opřít se o součinnos většího celku. Vzájemnost slovanská, u nás vyjímaje jisté projevy národní beznadějnosti nebyla chápána ve smyslu plného slovanského sjednocení po jazyku, církvi, státu. Čím jas- něji jsme poznávali svůj slovanský úkol, tím patrnější se stávala nutnost nesnít o jakéma slití slovanských potoků v jednom moři, ny- brž o harmonické součinnosti vzájemnosti slo- vanských národů. Ruské slavjanofilstvo, vy- cházelo naopak z vědomí národní nasycenosti kulturně filosofické převahy nad západem odporu proti západní civilisaci, který my jsme nemohli sdílet, poněvadž pro nás západní ci vilisace přes všechna nebezpečí v ní skrytá
Čecho Rus
22 article
jest důležitým prostředkem v obraně národ- ního bytí. My jsme se snažili teprve v bu- doucnosti uskutečnit svůj národně-slovanský ideál, Rusové slavjanofilové prohlašovali, ž jich ideál již byl skutkem, v staré dopetrov- ské Rusi, po níž zůstaly tři hlavní zásady samodržaví, pravoslaví, národnost ruská. Pro to ruské slavjanofilstvo přes počáteční dvoj značnost vyvíjelo se stále více směrem, hledí- cím do minulosti, směrem konservatismu ai i hrubé reakčnosti, kdežto česká slovanská myšlenka vědomě i bezděčně snažila se osvo- bodit od ideálů jen archeologických a šla směrem pokroku, usilujíc pouze o spojení zá- padních a východních prvků kulturních. Ru- ské slavjanofilstvo nebylo ani tak pansla- vismem, jako panpravoslavismem, ba i pan- rusismem, všímalo si ze Slovanů hlavně pravoslavných, kdežto česká slovanská vzá- jemnost tak vysoko nestavěla jednotící úlohu církevní myšlenky: cyrilomethodějské hnut ve smyslu pravoslavném u nás nenašlo přízni- vé půdy a jeho řešení ve smyslu katolickém. jaké se nyní organisuje, nalezne asi ještě méně ohlasu. Patrně i proto, že třístaletý útisk re- katolisace dosáhl značného náboženského i- díferentismu v Čechách. V politickém smyslu jsme my vždy dosti zásadně neoceňovali dů- sledků samodržaví, ale pro sebe doma ne- mohli jsme se zříkat výhod, poskytovaných nám větší politickou svobodou při konstituč- ním zřízení. Proto též naděje na vzájemnost
Rus Slovan Čechy
23 article
Čechů s Rusy, v posledních desetiletích ru- ského absolutismu tlumená, oživla v nás po- tom, co v Rusku zavládla konstituce. Ukázal se síce, že ještě nepřišla pravá doba, ale ž základy zde již jsou, a poshovíme-li trochu v chaotické neurčitosti dneška, že bude mož- no zítra pokračovat. Obšírněji jsem se dotkl zvláště poměru Slovanů k Němcům a k Rakousku. Hájil jsem thési, že v dnešní době není pro nás posta- vena otázka buď austroslavismus neb rusoslavismus, nýbrž jen Rakousko nebo Německo, že lze si sotva představi takový převrat, který by nás spojil se slo- vanským a ne s německým světem, objímají- cím nás se tří stran. Proto že není naším zá- jmem usilovat o rozbití Rakouska. Našim ná- rodním úkolem podle slov Palackého ovšen jest snažit se, abychom byli před Rakouskem i po něm, a k tomu nejlepším prostředkem jest naše hospodářské a kulturní sesílení svéprávnost. Pokud toho můžeme dosáhnout v Rakousku, ovšem jen potud nemáme dů- vodu hrát ne právě pěknou úlohu Wallenrodů I pro Slovany máme význam, jen budeme- trvat jako kulturně silný národ, a proto v slo- vanské myšlence musíme směřovat ke kul- turní a hospodářské neodvislosti S mou formulací poměru k Rakousku ne- souhlasil ani předseda spolku „Slavie“ p. Ko níček, ani tajemník p. Aristov. Jich ideálem jest jediná a svobodná Slavie, spo- jující federativním zřízením všechny slovan- ské národy na základech rovnoprávnosti. Pan
Čecho Rus Němec ko níček Aristov Rusko Rakousko Německo Slavia
24 article
Aristov se své strany omezil se hlavně na kritiku mého výkladu, vytýkaje mi, že jsem si nevšímal jiných ruských řešení slo- vanské otázky kromě slavjanofilských, jmeno vítě dekabristů, Cyrillomethodějského bratr- stva kyjevského a Bakuninských snah (cež jsem mohl s dobrým svědomím opominouti poněvadž tyto zjevy v ruském životě zůstaly příliš osamocenými). Dále vypočítal řadu hří- chů českého neoslavismu, že svolal pražský a sofijský sjezd a položil nyní ruce v klín, že odhlasoval řadu praktických návrhů, jako je slovanská banka, výstava, a teď v tom směru nic nepodniká, že tolik mluvil o ne- blahém významu rusko-polského sporu, ale ve Slezsku nedovedl ani česko-polský spo ) Pro nával látky opožděno. Pozn. red. řešit, že by slovanská výstava dnes ani ne- byla pro Slovany příznivým činem, poněvadz by ukázala hlavně jich nedostatky. Potom od- soudil ty části mého výkladu, kde jsem se prý málo obšírně zmiňoval o českých státo- právních snahách a doporučoval místo státo- právnictví spíše řešení ve smyslu národní autonomie. Moji nedůvěru v konečně politické sjednocení všeho Slovanstva prohlásil za ne- dostatek jasného cíle Já jsem stručně odmítl většinu těch vý- tek, poukazuje na to, že Češi právě ve vytý- kaných oborech svoje sliby většinou už splnili, ale všechno sami také že nemohou udělat Potom rozvinula se živá a dlouhá debata, která ovšem neskončila všeobecnou dohodou. ale přispěla k ujasnění rozdílů v českém i ru- ském nazírání. Myslím, že většina účastníků odnesla si týž dojem, který jsem vyslovil v zá- věrečných slovech své odpovědi, že jsem ne- příšel s nadějí dosáhnout okamžité dohody různoběžných názorů, ale že teprve časem po důkladném rozboru mínění obou stran se po- daři přijít k vyrovnání.
Aristov Čech Slezsko Slovan
25 title
O české a ruské slovanské myšlence.
26 article
Moskva, 31. prosince.
Moskva
27 article
R. Pavlů
R Pavel
28 article Nové dávky v Praze.
Nové dávky v Praze. Ve včereiším večerním vydání „Národních Li- stů“ uveřejnili jsme návrhy městské rady pražské pro sbor obecních starších na zavedení nových dá- vek v Praze, a sice dávky ze zábav a představení a dávky z hudebních nástrojů. Ještě jeden návrh bude pondělní schůzi sboru obeeních starších před- ložen, a sice na zavedení 40% přírážky ke státní dávce ze sázek u totalisalér a k dávce u bookmakerů. Městská rada návrh svůj takto odůvodňujer Zákonem ze dne 31. března 1890 č. 53 ř. z. zavedena byla státní dávka ze sázek při závodech. u totalisatéra uzavíraných, ve výši 55. Dávka ta vynáší průměrně 1.900.000 K ročně. Z téhož titulu vybírají se v některých královstvích a zemích na základě zvláštních zemských zákonů dávky auto- nomní, a to buď ve formě přirážek k vlastní dávee ze zázek u totalisatéra, aneb jako samostatné dáv- ky, a to zejména: al v Dolních Rakousích mimo Vídeň vybírá se 40ní přirážka ke státní dávce, z čehož jedna třetina připadá obci, kde se závody odbývají, jedna třetina okresnímu fondu chudin- skému a třetina zemskému fonduj bl ve Vídnl vy- bírá se 40ní přirážka ke státní dávce pro vídeň- ský chudinský zaopatřovací fond: c) v Šolnohrad- sku vybírá se 40ní přirážka pro zemský fond k účelům chudinským; d) ve Lvově a v Krakově jest zavedena samostatná 21/2 ní dávka ze sázek u te- talisatéra ve prospěch místních fondů chudinských.
Zákon Praha Dolní Rakousy Vídeň Šolnohrad Lvov Krakov
29 article
Mezi novými předlohami finančními podala vláda v poslední době sněmovně poslanců také návrh na zvýšení této dávky ze sázek u totalisatéra a sice na 8% a mimo to na zavedení dávky ve stejné výši také ze sázek, uzavíraných u boukma- kerů, kteréžto sázky dosud dávce podrobeny ne- byly. Vláda očekává, že výnos této nové 8%ní dáv- ky ze sázek bude člniti ročně asi 4,000.000 K. Výnos dosavadní státní dávky v roce 1910 činili v dolním Rakousku K 1.821.000.—, v Čechách K 35.868.—. Výnos z autonomních dávek činil ve Vídni asi celkem K 500.000.—, v Krakově kor 4156.— Finanční komise obce pražské navrhuje, aby též v Praze zavedena byla přirážka obecní, a sln 40% ke státnímu poplatku ze sázek u totalisatéra a bookmakerů ve prospěch fondu ústavu chudin- ského, jejíž roční výnos možno páčiti na 10.000 K Pro zavedení této dávky bude zapotřebí zem- ského zákona. Dávka bude předepisována a vyměřována po- dobně jako ve Vídni, v Krakově a finde týmlž on- fány, jako dávka státní. Rada městská souhlasně s komisí finanční tudí navrhuje: Slavný sbore obecních starších, račis schváliti, aby v Praze zavedena byla 40 ní přl. rážka ke státní dávce ze sázek u totalisatéra a k projektované dávce sázek u bookmakerů ve pro- spěch ústavu chudinského a račiž radu městskouk bližšímu stanovení a navržení pravidel a zákone- dárného schválení zmocniti
výnos Čechy Vídeň Krakov Praha obecní starý
30 article Ze strany.
Ze strany. Odbor peněžních úřadníků konal 7. t. m. vý- borovou schůzi za předsednictví p. Jos. Jiřího Nováka a kromě vyřízení běžných záležitosti přijetí nových členů usnesl se vzhledem k tomu, že některé odbory úřadnické nejmenovaly dosud odboru, jak na společné poradě usneseno, dele- gáty do nově utvořeného poradního sboru gá- žistů, těmto ještě jedenkráte dopsati, by zále- žitost tuto co nejdříve vyřidily. S povděkem vzato na vědomí, že na návrh odboru otevřena bude v týdenníku »Národ« národobospodářská hlídka, jejíž redakcí bude odbor pověřen. Anketa, svolaná živnostenským odborem v otázce úřadni- ckých konsumů, bude obeslána zástupci. Jednateli p. Ant. Novákovi, opouštějícímu služby ústavu pepěžního, bylo vřele poděkováno za úspěžnou činnost a přáno mu v novém působišti muoho zdaru. Jednatelem zvolen pak jednomyslně kol. Čárek, vrch. rev. Zemské úř dovny l. všeob. pens. ústavu pro zřízence. Předsedající skoncil schůni apelem, by výbor i všichni členové odboru zd- častnili se v hojném počtu přednášky pana posl. dra. Kramáře »O problémech české politiky« sobotu 11. t. m. Z Bakova. Místní organisace měla 15. prosinc m. r. valnou hromadu, na níž podána zpráva jedna- telská za uplynulé období: konáno 6 schůzí člen- ských a 1 důvěrná, obeslány krajské konference. intervenováno v záležitosti telefonu atd. — Zvole pak důvěrnický sbor pp.: V. Kynzl, stavítel, předs. K. Harimunn, poštmistr, místopř., F. X. Šperl, úřad- nik, jednatel. Jos. Riedl, obchodník, pokladník. Jos. Špalek, úřadník, vol. zpravodaj. Zvoleni také referenti: pro věci úřadnické a učitelské J. Ko- ťátko, učitel, pro věci živnostenské J. Strnad, ob- chodník, B. Zeman, klempíř, pro věci politické kulturní dr. J. Satran, obv. lékař.
Novák V Kynzl K Harimunn Šperl Riedl Špalek J ko J Strnad Zeman doktor J Satran Bakov Zvolen
31 article
Organisace v Přelouči. Členská schůze konána 5. t m. Předseda p. K. Lieger zahájil ji podáním zprávy o krajském sjezdě v Nymburce. Referát do- plnil jednatel p. Gust. Heřman. Týž také vyličil dojem z cesty do Cařihradu. Usneseno uspořádati večer na rozloučenou s obětavým přislužníkem stra- ny naší radou zem. soudu p. Peleškou, který jme- nován byl radou ve Vršovicích. Debaty o úpravě učitelských platů účastnili se pp. starosta Al. Ne- rad, dr. Vanča, K. Lieger, J. Vávra, R. Bulíček, Ko- týnek. Kadaník a j. Jednomyslně přijat návrh jed- natelův, by požádáni byli poslanci strany, aby se přičinili o brzké upravení učitelských platů a vy- hovění přání učitelstva, aby toto služným posta- veno bylo na roveň nejnižším čtyřem třídám stát- ního úřadnictva. Z Bohušovic n. O. V sobotu 4. t. m. konána schůze místní organisace, při níž zvolen 10členný důvěrnický sbor. Zvoleni: předsedou p. Fr. Novák, ředitel škol v. v., místopředsedou p. Jos. Koula starosta obce, jednatelem p. Jar. Matolín, lecha. adjunkt cukrovaru, pokladníkem p. Em. Kalik, účelní cukrovaru a vol. zpravodajem p. F. Škobia. obec. tajemník. Důvěrniky pp.: K. Točina, obchod- ník, Jan Balek, správce živnost. šk., Boh. Šilha, říd. učitel, Jan Chládek, dělník cukrovaru a V. Zeman. statkář. Organisace národní strany svobodomyslné v Pardubicích pořádá dnes 10. ledna o 8. hod. več. v Bubenči schůzi, na které promluví odborný uči- tel. p. F. V. Moravec z Prahy „O současném stavu a vyhlídkách návrhů na úpravu platů učitelských Z ústředí živ, odborů národní strany svobodo- myslné. Předsednictvo konalo schůzi dne 3. ledna t. r. řízením předsedy pana kom, rady Al Vaníčka. Ve schůzi podal tajemník odb. red K amelaký obsáhlou zprávu o činnosti živnno-
K Lieger Heřman Peleška Al doktor Vanča J Vávra R Bulíček ko Kadaník Novák Koula Matolín Kalik F Škobia K Točina Balek Šilha Chládek V Zeman F V Moravec Vaníček Přelouč Nymburk Cařihrad Vršovice Bohušovice můj Zvolen Francie Pardubice Bubeneč Praha národní strana svoboda