2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
10. ledna 1913, číslo 9.
4
article
ktená patří „neodborníkům“. A to povídá on, po-
čestný sluha odborníka-tiskaře, dra.
Adolfa Stránského. Máme pro něho jednu radu.
V tom svém nynéjším povolání při organisaci „Sel-
ské jednoty“ a strany živnostenské v táboře lido-
vopokrokovém má tolik času, že by mobl převzítl
místo u brněnské obecní tajné policie. Ta má zrov-
na takové štěstí ve svých pátráních, jako on při
zprávách o nové straně a jejím lástu. Vážení pá-
nové, račte míti jen chvilčinku strpení — všechno
se dozvíte a přesně z toho nového orgánu nové
strany a pak budete moci psáti správnější věci
nežli dosud, ač-li po známém zvyku svém nezů-
stanete věrni zásadě: „všechno překroutit“. Jen
chvílčinku ještěl
Máme to v pokrokovém táboře moravském
šťastné dny. Obecní volby přinášejí nám — díky
výtečné organisaci — vesměs, myalite vítězství
Nikoliv, zamé porážky. Prohráli jsme v městě Ždá
ře, prohráli (dle orgánu z Rudolíské ulice skvěle
vyhráši) v Tišnově, kde menšina 13členná učinila
obecní zastupitelstvo neschopným usnášeti se, pro-
hráli v Přiboře, prohráli rekurs proti volbám obee-
ním v Kroměříží, prohráli v Mor. Kamenici, pro-
bráli ve Slušovicích a t. d. Samé zprávy, které
ukazují špatnou perspektivu do budoucností. Me
sto, co by strana lidovopokroková vážně se dal
jednou do práce opravdové, musí svými zřízenei
dávati smýkati v žurnálech ty, kdo nepřísahají na
„Lidové Noviny“. Páni poslanci strany jsou jak
inkognito skryti. Kdežto katolicko-národní poslan-
ci šilinger, Štojan atd., jsou každé neděle pře
voliči svými, poslanci pokrokoví jsou za pecí,
jejich schůzích ani potuchy. Ty „mírové“ manife-
stace už netáhnou a zdá se, že nepomohly pranie
ten náš pokrok za chrániti.
Stránský
Selo
Tišnov
Kroměříž
Slušovice
5
article
Brněnští Němci utrpěli velílou ztrátu. V so-
botu zastřelil se na Františkově syn vicepurkmi
stra Rohrera. R. M. Rohrer mladší. Dožil 49 lei
Byl velmi pilným německým pracovníkem, velm
nebezpečným a bezohledným nepřítelem všeho
českého, Řídil veškeré akce proti Čechům a zvlá-
ště veliký vliv měl, nač jsme jednou ukázali, na
c. k. moravské místodržítelství. Byl churav nervo-
vě, dle jiné verse však také finanční nesnáze do-
hnaly ho k sebevraždě. Dynastše Rohrerů jde ne-
úprosnému osudu vstříc.
Němci hodoňští utrpěli cítelnou ztrátu úmrtín
starosty dra. Mayera, německého lberála, jen
musil z nátlaku nacionálního vystupovati mnohd-
proti nám, i když dle přesvědčení svého byl by
takk neučinil.
Němec
Františkův
Rohrer
Čecho
Mayer
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
V maďarském jhu.
RakouskoUhersko
7
article
O tomto starém, ale stále aktuálním the-
matu uvažuje „Nov. Rel.“ ve stati, ve které
snaží se vysvětliti, proč balkánští Slované
zvláště Srbové lnou k Rusku a ne k Rakou-
sku. Jednu z hlavních toho příčin shledáváv
rakousko-uherské, německo-maďarské centra-
listické politice. Čeho se slovanské státy na
Balkáně mohou nadíti do Rakouska, když vi-
dí, co se tu děje v jich nejbližším sousedstvu
v zemích čistě slovanských, ale ovládaných
Maďary. Politický systém, vytrvale a s bez-
ohledným násílím prováděný v Chorvatsku
nemůže přece míti za účel, vzbuditi na dru-
hém břehu Sávy a Dunaje výbuchy lásky ke
vládě rakousko-uherské. Tím se vysvětluií
také úspěchy ruské diplomacie ve slovanských
státech balkánských. Zdálo se, že aspoň
Chorvatsku nastane v brzku změna vládního
systému, která by mohla působiti výhodné n
nejbližší sousedy za Dunajem. Ale zprávy
tom nenabyly konkretnější formy, za to při-
šla zabezpečená zpráva o novém útoku na ob.
čanská a ústavní práva nemaďarského obyva-
telstva v Uhrách. Jest to osnova volebníhe
řádu pro sněm uherský, kterou se ma do ne-
dohledné budoucnosti zabezpečiti panování
hegemonie maďarského živlu na úkor jiného
obyvatelstvá, zvláště slovanského. Možno-li
takovou vnitřní politiku maďarskou uvéstiv
souhlas se záměry vnější říšské politiky, zvlá-
ště v tomto kritickém okamžiku? Co pomo-
hou obchodní a politické smlouvy se Srbskem
když současně hrstka Maďarů v Uhrách bude
stále pro udržení své nadvlády nad celou říšt
rozdmychovati nehasnoucí ohnisko nespokoje-
nosti slovanských národů, kteří volky nevolky
musejí hledati oporu svých národních snal
kdes jinde — na východě. Ujme-li se rakou-
ský parlament v té věci ještě slova — dodává
„N. R.“ — měl by tuto otázku ještě jednou
postaviti do pravého světla.
Slovan
Srba
Maďar
Rusko
Balkán
Rakousko
Chorvatsko
Sáva
Dunaj
Uhry
Srbsko
maďarský centr
8
article
Volební porady v Haličí odročeny.
Vzhledem k tomu, že jednání Kola pol-
ského s Ukrajinci o maloruské universitě od-
ročeno na neurčitou dobu, odpadá také schů-
ze stálého sněmovního výboru haličského pro
volební opravu, jež byla již svolána na 10
t. m. Schůze bude prý svolána někdy na 20
ledna. Ryt. Abrahamowicz odvolal také schů-
zi sněmovní pravice (polských konservativeů)
jež se měla konati 8. ledna.
Seskupení stran v uherském sněmě.
Po vystoupení býv. sněmovního místo
předsedy Navaye a devíti jiných poslanců
z vládní strany práce má tato strana ny t
245 členů. Strany oposiční mají nyní celkem
168 hlasů a sice košutovci 53, justhovci 37
volní osmačtyřicátníci 21, lidovci 15, skupiny
Andrássyova 17, Rumuni a Slováci 8, maďar-
ští sedláci 4, demokraté 2, křesť. sociál 1
z vládní strany vystouplí 10. Tu nepočítán
Chorvaté, jichž je asi polovina při vládě
polovina proti ní.
Ukrajinec
Ryt
Abrahamowicz
Rumun
Slovák
Chorvat
Halič
Andrássyov
leden
9
article
List ze Slovenska.
(Pávodní zpráva „Nár. Listů“)
(Dr. Pavel Blaho v Americe a česke
školství)
Ve Spojených státech severoamerických žije
dnes více, než půl milionu uherských Šlováků.
kteří v posledních 10 letech silně zasahovali i do
života v staré vlasti, anebo jak Američané říkaji
»starého kraja«. Ale pád Rovniankovské firmy
brozné ztráty, které utrpěli naši američlí krajaně
v obnose skoro jednoho milionu dolarů, účinkoval
na národní život amerických Slováků nadmíru
rušivě. Lid zanevřel na »pánu« a dvě leta trvá
už tuhý boj mezi jednotlivými vůdci slovenskými.
vzniklý z úpadku Rovniankova. Zištní lidé vy-
užili nedůvěry davů a rozdmychují svár mezi
spolky a organisacemi. Následky takové rozvratné
práce je vidět v krisi, kterou prožívají největší
organisace slovenské v Americe: »Národný slo-
venský spolok v Spojených štátoch«, »Katolická
jednota« a »Slovenská Liga«. Rovnianek rozbil
společnost slovenskou nadobro, není tam dnes
člověka, který by měl dost autority a mohl spojit
rozvadéné bratry ke společné práci národní
hospodářské.
Výbor »Slovenské Ligy« přišel konečně na
myšlenku, pozvat několik vážných pracovníků ze
»starého kraje« na veřejné přednášky do Ame-
riky, které ny vlily do hlav a srdcí nové odu
ževnění národní a daly podnět k společné prác
imenovitě kulturní a hospodářské. Našim Ameri
čanům se jedná blavně o založení slovenské státn
banky a sesbírání takového fondu národního
z kterého by bylo lze v Americe i v staré vlast
něco většího a důkladnějšího udělat.
doktor
Pavel Blaha
Američan
Slovák
Slovensko
Amerika
spojený stát
spojený štátochy
ame
slovenský Ligo
10
article
Prvním takovým národním řečníkem v Ame-
rice je teď říšský poslanec uherský, dobře známý
r. Pavel Blaho z Uherské Skalice. Jeho ne-
snadnou dlohou je usmířit rozvaděné veličiny
americké a lid obodřít a přiměti k společné práci
ve velkých organisacích slovenských. Odcestovel
začátkem listopadu do Nov. Yorku, kam dorazil
19. listopadu. Naši krajané a Češi novoyorští při-
jali ho velice okázale. Více než 1000 Slováků
Čechů čekalo v přístavišti. Dostalo se Blahovi
cti, které se dostává jenom slavným mužům
Evropy. Jaká radost musí panovat v Americe
nad příchodem Blahovým, vysvítá už z toho, že
hned v první noc ho vítali a oslavovali v české
Sokolovně na 71. ulici až do rána. Ohromná sít
byla přeplněná a na sta lidí nenašlo místa ve
dvoraně.
Anglické a německé noviny novovorské vy-
slovují údiv nad radostí Slováků. »New-Yorker
Slasts Zeitung« poznamenává: »Nadšení Slováků
obrovsky otřáslo vzduch neutuchajícím voláním
»Na zdar« a odráželo se široko-daleko na přísta-
višti. Hudba k tomu hrála nejohnivější pochody
cestovatelé, kteří zůstali na lodi a kteří po čas
plavby ani netušili, jaká znamenitá osoba na-
chází se mezi nimi, myslili zajisté, že snad ně-
jakou korunovanou hlavu vítají zdejší děti jeho
bývalých poddaných.«
Maďarské časopisy americké zuří hněvem
spílají Blahovi už teď k neuvěření.
Pavel Blaha
Čech
Slovák
Čecho
Blaha
Blahův
ame
uherský Skalica
York
Evropa
Amerika
New
Yorker Slast Zeitung
11
article
Tyto podrobnosti jistě potěší každého přítele
Slováků v Čechách a na Moravě, tím více, že vý-
znam Blahovy cesty je dalekosáhlý pro vzájem-
nost československou vůbec. Svou činnost založil
totiž Blaho ne na separátně slovenském národním
ideálu v běžném smyslu slova, ale na našem novém
národním ideálu československém. Hned v první
své řeči před shromážděným národem slovenským
v Sokolovně newyorské dne 23. listopadu vyložil
podrobně náš program československý. »Slovenský
Sokol« americký přináší z jeho řečí následujic
zajímavý výtah
»Hlavným rysom rečí jeho bola otázka škol-
ská, ktorá je podmienkou životnou pre najbližšiu
budúcnosť slovenského národa. Poukázal, ak
vláda maďarská pomocou školy chce a usiluje s
previesť to, čo nevládala vykonať pokutami, po-
maďarčiť Slovákov už v jenej generácii, keď
nie úplne jazykove, teda mravne. A účinok tohoto
zla sa už javí, preto musíme sa tomu brániť na
jakýkolvek sposob, vystaviť si školy tam
kde nám ich maďarská vláda sobra
nemže, v súsednej Morave, školy ho-
spodárske a priemyselné, na ktorých
by sa neodchovávali iba synkovi
majetných rodin, ale kde by mal pri-
stup každý, iten najchudobnější Slovák.
Na ciel tento zavedená bola sbier ka.
ktorá pri písaní týchto riadkov ešte
prepocítaná nebola, ale poskytuje
predsa nádej, že je značná. Na fon
školský sa bude sbierať všade pr
prednáškach dra. Pavla Blahu a toto
má byť uholným kameňom ku zahá-
jeniu skutočnej osvetóvej práce medz
Slovákmi.«
Dr. Pavel Blaho pobude v Americe asi 3 mě-
síce a přednášet bude asi na 100 místeca celé
severní Ameriky, kde Slováci bydli.
Slovák
Blahův
Blaha
Pavel Blaha
doktor
Čechy
Morava
Amerika
severní Amerika
slovenský Sokol
12
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Mezí Rumunskem a Bulharskem
„L Epoca“, orgán rumunské vlády, píše
že ne Rumunsko Bulharsko, nýbrž Bulharsko
Rumunsko ohrožuje nároky na území, prou
jakým každý své cti dbalý stát musí se posta-
viti se zbraní v ruce. To tvrzení dokazuje po-
hlednicemi, v Sofii prý rozšířenými, na kte-
rých je vyobrazen král Ferdinand s následní-
kem Borisem, jemuž král. otec praví: „Já jsem
dobyl Makedonie a Thrakie, tobě zůstavuji
abys dobyl Dobrudže a tím dokonal zbu-
dování velikého Bulharska.“
„Národní Práva“ praví, že takových po
hlednic nikdo v Sofii neviděl, a jestli-
že se vyskytují v Rumunsku, to značí pouze
že je dali zhotovit i rozšiřují a genti pro-
vokatoři, aby udržovali nedůvěru mezi
oběma sousedy. Bulharsko, praví svobodo-
myslný orgán bulharský, nezavdalo dosud Ru-
munsku nejmenší příčiny k domněnce, že mu
chce odejmouti Dobrudžu.
Po tomto vysvětlení Rumuni zajisté ne
budou v pochybnostech, že to cizí agitátoř
snaží se zasíti mezi ně a Bulhary dračí símo
nesváru a budou tak rozumní, že nebudou
chtíti sloužiti politice někoho třetího.
Slovanský ruch v Rusku.
Známo z našich zpráv, že přívrženci slo-
vanské myšlenky v Petrohradě scházejí se
občasně na tak zv. „slovanské obědy“, na kte-
rých pronášívají velmi zajímavé řeči. Pře
pravoslavnými Vánocemi konal se 41. oběd
jemuž předsedal A. A. Bašmakov. Hovo-
řilo se o položení na Balkáně, o londýnské
konferenci a posléz o nutnosti, aby Ru-
sové vydávali slovanský orgán
Rozprávka o této otázce zaujala celý večer.
Ferdinand
Boris
Dobrudža
Rumun
Bulhar
Bašmakov
Rumunsko
Bulharsko
Sofie
Makedonie
Dobrudža
Rusko
Petrohrad
Balkán
Vánoce
L Epoca
13
article
P. V. Lavrov přečetl provolání a pro-
spekt budoucího listu, jehož úkolem bude
obeznamovati ruské obecenstvo s položením
Slovanstva, šířiti slovanské myšlenky v mas-
sách ruského lidu, budit jeho zájem pro Slo-
vany, jakož i vědomí, že ruský národ je
národ slovanský a má společné zájmy
s ostatními slovanskými národy. Proti my-
šlence neozval se nikdo, jen A. A. Bašmakov
mu vytkl přílišnou nepraktičnost, protože ne-
udává, jak opatřiti na slovanský denník ruský
peníze. List bude míti aspoň z počátku mále
obecenstva, 5—10 let bude pracovati se ško-
dou, a za tu dobu bude třeba zakládati je
penězi. Odkud je vzít?
Redaktor „Slavjanských Izvěstí“ V. N
Korablev tomu přisvědčil. Ze zkušenosti
uvedl, že Slovanský spolek musil svěj orgár
před několika lety zastavit pro nedostatel
účastenství obecenstva, a když jej nyní ob-
novil a proměnil v laciný týdenník, přihlá-
silo se naň pouze 800 odběratelů, ačkoli před-
platné činí pouze rubl na čtvrt léta. Taková
je skutečnost a s ní dlužno počítat.
Pan Lavrov odvětil, že je třeba den
ního listu slovanského a nikoli týdenníku
Bylo pak usneseno vydávati slovanský den
ník na podíly po 25 rublech. Upisování hnec
zahájeno.
Albanie jakožto srbské východíště na Jadran
ské moře.
P V Lavrov
Bašmakov
Izvěst
Lavrov
Albánie
Jadran
14
article
V Slovanském spolku petrohradskémA
A. Bašmakov přednášel o albanské otázce
v známé nynější podobě. Vyslovil podiven
nad tím, že právě Rakousko-Uhersko dělá
Srbsku tak veliké překážky, aby si nemohle
najíti východ na Jadranské moře v Drači
Pro Srbsko jest otázkou života, aby si vý-
chodu na Adrii vydobylo. Nejkratší a proto
nejpřirozenější východ byl by přes Bosnu
Hercegovinu. V zájmu Rakousko-Uherska, jež
je nyní držitelem těchto zemí, jest, aby živel-
nému tíhnutí Srbska k moří dán byl jiný směr
Cesta na Drač je vzdálená úhlopříčna, cesta
přes zabrané země kolmice. Ona musí běžeti
pod jižní hranicí rozšířené Černé Hory, k niž
tíhnou všecky katolické kmeny střední Male-
sie a jsou ochotny podříditi své plemenské
principy státnímu principu černohorskému
jim velmi blízkému.
Adrie
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Drač
Bosna Hercegovina
RakouskoUhersko
Černá Hora
spolek petrohradskémA A . Bašmakov
15
article
Rusko-srbský poměr.
Rusko-srbský poměr.
Dopisovatel »Ruské Molvy« rozmlouval
v Bělehradě s vůdčími politiky srbskými.
Z rozmluv těch vyplývá, že srbští politikové
dokonce nezazlívají ruské diplomacii, že s
srbských zájmů na londýnské konferene
slabě ujímala, jak by si přáli ve vídeňských
redakcích. Opak je pravdou, sympatie k Rusku
právě nyní jsou v Srbsku ohromné. Srbové.
pravda, nejsou obdivovateli energie a chytrosti
ruské diplomacie, ale přes to říkají Rusům
My jsme vaše avantgarda!
Více překvapuje, že Srbové a za-
jatí a ranění Turci, ležící v je-
jich lazaretech, se pobratřují. Turei
Srby vždycky uznávali za junáky sobě rovné
a sebe důstojné. K Srbům, vítězům nad sebou.
nechovají nenávisti, naopak pojímají k nim
úctu. Taková je turecká psychologie na roz-
díl od německé. Své porážky Turci přičítají
Němcům, že jim byli špatnými vojenskými
cvičiteli a dodavateli špatných zbraní,a
Srbové a Turci, přísahajíce si věrné pobra-
timství, chystají se, že v nejbližší době budou
si spojenci. (Tomu snad se má rozuměti tak.
že okleštěné Turecko přistoupí k balkán-
skému spolku, když nezkomolené na rady
Německa ještě před rokem odmítlo býti jeho
hlavou.)
Srba
Rus
Turek
Němec
Bělehrad
Rusko
Srbsko
Turecko
Německo
16
article
Volba presidenta republiky francouzské.
Letošní volba hlavy státu, kterou vykoná
francouzské národní shromáždění dne 17. led-
na, budí mnohem větší zájem veřejnosti než
některé poslední volby presidenta republiky
a to již proto, že oficiální kandidáti jsou nej-
širším kruhům velmi dobře známi jako výrazné
individuality. Zvláště platí to o ministerském
předsedovi Poincaréovi, jenž se těší značné
popularitě, takže možno řící s jistotou, kdyby
se volba konala plebiscitem, že by byl zvolen
ohromnou většinou. Mezi senátory a poslanci.
kteří dohromady tvoří národní shromáždění.
ovšem pracují různé proudy, takže v tomto
prostředí nelze nikdy pronášeti apodiktických
úsudků, ač možno souditi, že veřejné mínění.
které se od oficiálního ohlášení kandidatun
velmi důrazně projevuje, nezůstane bez účinku
na národní shromáždění. K Poincaréovi pojí se
také jisté naděje, pokud jde o koncentraci re-
publikánské strany, takže má posud největš
naděje na úspěch.
Poincaré
17
article
Chance ostatních kandidatur nelze posu
určitě posouditi, poněvadž se pro ně pracuje
více méně v zákulisí a informace o tom se
velmi rozcházejí. Někteří politikové nepoklá-
dají za nejnebezpečnějšího soupeře Poincaré-
ova ani tak druhého oficiálního kandidáta se-
nátora Ribota, jako apíše předsedu sněmovny
Deschanela, jehož přílišné opatrnictví sice
mnohé politiky proti němu přímo popudilo
místo aby mu zjednalo přátele, jenž však se
v dosti širokých kruzích těší značným sympa-
tiím, poněvadž má jakýsi cejch pravého repu-
blikána, ba skoro republikánského mučedníka
ježto se narodil v Brusselu, kde jeho otec ži
ve vyhnanství. Deschanel má také výhodu, že
je velmi bohat a úzce spřízněn s ředitelstvím
Crédit Lyonnais, což jsou okolnosti, jichž ne-
lze ve volební kampani podceňovati. U Descha-
nela záleží ovšem především na tom, bude-
dne 14. ledna opětně zvolen předsedou sně-
movny, na čemž činí závislým oficiální ohlá-
šení své kandidatury podobně jako předsed
senátu Dubost. Kromě toho pak je možno, ž
v posledním okamžiku ještě budou ohlášeny
další kandidatury Delcasséa, Pamse, Dupuyh
a jiných nynějších nebo bývalých ministrů, mez
nimiž se uvádí zejména také Combes.
Poincaré
Ribot
Dupuyh
Brusel
Desch
sněmovna Deschanel
Crédit Lyonnais
18
article
Další okolností, která tentokráte zvyšuje
zájem o volbu presidenta jest, že přední kandi-
dáti jsou osobnosti, u nichž lze očekávati, že
by nehráli pouze representační úlohu, jako po-
slední presidenti, nýbrž že by asi osobně zasa-
hovali do vývoje politických událostí a po při-
padě používali absolutních práv, jež ústav
hlavě státu přiznává, jako na příklad právo
veta vůči zákonům, jichž dvojí úplně nové čten
může president naříditi, i jiných práv, jež dá-
vají presidentu francouzské republiky rozsá-
hlou moc, kterých se však v poslední době
presidenti mlčky vzdávali, aby proti sobě ni-
koho nepopudili. Poincaré, Ribot. Delcassé
Deschanel by jistě uplatnili svůj příslušný vliv
na vnitřní a zahraniční záležitosti a proto se
jeví skoro jísté obavy v oněch kruzích, jimž
jako kdysi feudální šlechtě záleží na tom, aby
hlava státu nebyla příliš rozhodnou.
Poincaré
Ribot
19
article
Mimo Francii těší se Poincaré rovněž nej
větším sympatiím i značné vážnosti zvláště o
své cesty do Petrohradu i svého iniciativního
vystupování v záležitostech balkánských. Jen
v Německu pohlíží se na něj jako případného
presidenta republiky s jistou nedůvěrou. Poln-
caré je rodem Lotrinčan, což je ve Francii
známkou stupňovaného vlastenectví, s nímž
ovšem se spojuje ideál opětného nabytí ztra-
cených provincií a proto vidí se v Německu
namnoze v možné volbě Polncaréa již oživení
myšlenky odvety. Poukazuje se na to, žev
politických řečech Poincaréových se čast
ozýval tento vlastenecký tón a kromě toho
má Poincaré ve svém ministerstvu Milleranda
jako ministra vojenství, jenž si učinil úkolem
uvésti armádu opět na bývalou výši a po-
vznésti vlastenecké smýšlení lidu v poměru
k vojsku.
Povznesení vlasteneckého citu bylo ve
Francii vůči hrozivé propagandě anarchistické
zajisté potřeba, ale z politické činnosti Poinca-
réovy je viděti, že při svém ušlechtilém vla-
stenectví je také rozvážným diplomatem, takže
v jeho zvolení by nebylo možno spatřovati žád-
né mezinárodní nebezpečí.
Poincaré
Poln
Poincaréový
Millerand
Poinc
Francie
Petrohrad
Německo
20
article
Na stupňované utiskování českého žívln
v Dolních Rakousích odpoví český náro
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve
Vídní, který pečuje o české školy pro česk
děti dolnorakouské.
V neděli 29. prosince zdejší všeslovansk
spolek „Slavie“ uspořádal debatní schůzi
rozdílech v českém a ruském nazírání na slo-
vanskou myšlenku. Úvodní slovo o českém
názoru připadlo mně, o ruském názoru tajem-
níkovi „Slavie“ F. F. Aristovu. Návštěva
nebyla příliš valná; ale to dlužno připsat k zá-
sluze policii, která v den schůze, ohlášené
čtrnáct dní napřed, náhle oznámila, že schůz
nemůže v místnostech restaurace povolit, ač-
koli jindy povolovala. Bůh ví, proč se tal
lekla nevinného spolku „Slavie“, velmi dale
kého snah rozbořit Rusko. V poslední chvíl
se přece našla spolková místnost, kde bylo
možno schůzi vykonat, ale tam se sešlo něco
přes třicet lidí, Čechův i Rusů. Ten skrovný
počet by ovšem nevadil, poněvadž schůz
sama neměla světoborných zámyslů, její úko
lem bylo pouze přispět k orientaci ve slo-
vanském hnutí v dané chvíli.
Komenský
F F Aristův
Čechův
Rus
Dolní Rakousy
Vídeň
Rusko
Slavia
bůh vědět
21
article
Moje přednáška byla založena právě na
tom předpokladu, že dosavadní nezdary slo-
vanského hnutí při stycích Čechů a Rusů třeb
si vyložit zvláště tím, že se vzájemně nezná-
me, že naše východisko i cíl se různí a proto
že se nemůžeme dorozumět. Naši lidé př
stycích s Rusy snadno se dávají svádět ideál-
o stejném jméně a nestejném obsahu, při usku
tečňování teprve vidí nesnadnost sloučit ru-
skou formulí s českým a slovanským zájmem
anebo ve své nekritičnosti toho rozporu ne
pozorují a jdou slepě dále, nedbajíce toho
může-li pro nás být ideálem slovanská my
šlenka, které bychom byli pouze obětním be
ránkem. Vždyť u nás slovanská vzájemnos
tak, jak byla formulována na začátku Kollá-
rem a jak se postupně vyvíjela, vycházela
z vědomí naší národní slabosti a kulturníh
hladu a tudíž potřeby opřít se o součinnos
většího celku. Vzájemnost slovanská, u nás
vyjímaje jisté projevy národní beznadějnosti
nebyla chápána ve smyslu plného slovanského
sjednocení po jazyku, církvi, státu. Čím jas-
něji jsme poznávali svůj slovanský úkol, tím
patrnější se stávala nutnost nesnít o jakéma
slití slovanských potoků v jednom moři, ny-
brž o harmonické součinnosti vzájemnosti slo-
vanských národů. Ruské slavjanofilstvo, vy-
cházelo naopak z vědomí národní nasycenosti
kulturně filosofické převahy nad západem
odporu proti západní civilisaci, který my jsme
nemohli sdílet, poněvadž pro nás západní ci
vilisace přes všechna nebezpečí v ní skrytá
Čecho
Rus
22
article
jest důležitým prostředkem v obraně národ-
ního bytí. My jsme se snažili teprve v bu-
doucnosti uskutečnit svůj národně-slovanský
ideál, Rusové slavjanofilové prohlašovali, ž
jich ideál již byl skutkem, v staré dopetrov-
ské Rusi, po níž zůstaly tři hlavní zásady
samodržaví, pravoslaví, národnost ruská. Pro
to ruské slavjanofilstvo přes počáteční dvoj
značnost vyvíjelo se stále více směrem, hledí-
cím do minulosti, směrem konservatismu ai
i hrubé reakčnosti, kdežto česká slovanská
myšlenka vědomě i bezděčně snažila se osvo-
bodit od ideálů jen archeologických a šla
směrem pokroku, usilujíc pouze o spojení zá-
padních a východních prvků kulturních. Ru-
ské slavjanofilstvo nebylo ani tak pansla-
vismem, jako panpravoslavismem, ba i pan-
rusismem, všímalo si ze Slovanů hlavně
pravoslavných, kdežto česká slovanská vzá-
jemnost tak vysoko nestavěla jednotící úlohu
církevní myšlenky: cyrilomethodějské hnut
ve smyslu pravoslavném u nás nenašlo přízni-
vé půdy a jeho řešení ve smyslu katolickém.
jaké se nyní organisuje, nalezne asi ještě méně
ohlasu. Patrně i proto, že třístaletý útisk re-
katolisace dosáhl značného náboženského i-
díferentismu v Čechách. V politickém smyslu
jsme my vždy dosti zásadně neoceňovali dů-
sledků samodržaví, ale pro sebe doma ne-
mohli jsme se zříkat výhod, poskytovaných
nám větší politickou svobodou při konstituč-
ním zřízení. Proto též naděje na vzájemnost
Rus
Slovan
Čechy
23
article
Čechů s Rusy, v posledních desetiletích ru-
ského absolutismu tlumená, oživla v nás po-
tom, co v Rusku zavládla konstituce. Ukázal
se síce, že ještě nepřišla pravá doba, ale ž
základy zde již jsou, a poshovíme-li trochu
v chaotické neurčitosti dneška, že bude mož-
no zítra pokračovat.
Obšírněji jsem se dotkl zvláště poměru
Slovanů k Němcům a k Rakousku. Hájil jsem
thési, že v dnešní době není pro nás posta-
vena otázka buď austroslavismus neb
rusoslavismus, nýbrž jen Rakousko
nebo Německo, že lze si sotva představi
takový převrat, který by nás spojil se slo-
vanským a ne s německým světem, objímají-
cím nás se tří stran. Proto že není naším zá-
jmem usilovat o rozbití Rakouska. Našim ná-
rodním úkolem podle slov Palackého ovšen
jest snažit se, abychom byli před Rakouskem
i po něm, a k tomu nejlepším prostředkem
jest naše hospodářské a kulturní sesílení
svéprávnost. Pokud toho můžeme dosáhnout
v Rakousku, ovšem jen potud nemáme dů-
vodu hrát ne právě pěknou úlohu Wallenrodů
I pro Slovany máme význam, jen budeme-
trvat jako kulturně silný národ, a proto v slo-
vanské myšlence musíme směřovat ke kul-
turní a hospodářské neodvislosti
S mou formulací poměru k Rakousku ne-
souhlasil ani předseda spolku „Slavie“ p. Ko
níček, ani tajemník p. Aristov. Jich
ideálem jest jediná a svobodná Slavie, spo-
jující federativním zřízením všechny slovan-
ské národy na základech rovnoprávnosti. Pan
Čecho
Rus
Němec
ko níček
Aristov
Rusko
Rakousko
Německo
Slavia
24
article
Aristov se své strany omezil se hlavně
na kritiku mého výkladu, vytýkaje mi, že
jsem si nevšímal jiných ruských řešení slo-
vanské otázky kromě slavjanofilských, jmeno
vítě dekabristů, Cyrillomethodějského bratr-
stva kyjevského a Bakuninských snah (cež
jsem mohl s dobrým svědomím opominouti
poněvadž tyto zjevy v ruském životě zůstaly
příliš osamocenými). Dále vypočítal řadu hří-
chů českého neoslavismu, že svolal pražský
a sofijský sjezd a položil nyní ruce v klín, že
odhlasoval řadu praktických návrhů, jako
je slovanská banka, výstava, a teď v tom
směru nic nepodniká, že tolik mluvil o ne-
blahém významu rusko-polského sporu, ale
ve Slezsku nedovedl ani česko-polský spo
) Pro nával látky opožděno. Pozn. red.
řešit, že by slovanská výstava dnes ani ne-
byla pro Slovany příznivým činem, poněvadz
by ukázala hlavně jich nedostatky. Potom od-
soudil ty části mého výkladu, kde jsem se
prý málo obšírně zmiňoval o českých státo-
právních snahách a doporučoval místo státo-
právnictví spíše řešení ve smyslu národní
autonomie. Moji nedůvěru v konečně politické
sjednocení všeho Slovanstva prohlásil za ne-
dostatek jasného cíle
Já jsem stručně odmítl většinu těch vý-
tek, poukazuje na to, že Češi právě ve vytý-
kaných oborech svoje sliby většinou už splnili,
ale všechno sami také že nemohou udělat
Potom rozvinula se živá a dlouhá debata,
která ovšem neskončila všeobecnou dohodou.
ale přispěla k ujasnění rozdílů v českém i ru-
ském nazírání. Myslím, že většina účastníků
odnesla si týž dojem, který jsem vyslovil v zá-
věrečných slovech své odpovědi, že jsem ne-
příšel s nadějí dosáhnout okamžité dohody
různoběžných názorů, ale že teprve časem po
důkladném rozboru mínění obou stran se po-
daři přijít k vyrovnání.
Aristov
Čech
Slezsko
Slovan
25
title
O české a ruské slovanské
myšlence.
26
article
Moskva, 31. prosince.
Moskva
27
article
R. Pavlů
R Pavel
28
article
Nové dávky v Praze.
Nové dávky v Praze.
Ve včereiším večerním vydání „Národních Li-
stů“ uveřejnili jsme návrhy městské rady pražské
pro sbor obecních starších na zavedení nových dá-
vek v Praze, a sice dávky ze zábav a představení
a dávky z hudebních nástrojů. Ještě jeden návrh
bude pondělní schůzi sboru obeeních starších před-
ložen, a sice na zavedení 40% přírážky ke
státní dávce ze sázek u totalisalér
a k dávce u bookmakerů.
Městská rada návrh svůj takto odůvodňujer
Zákonem ze dne 31. března 1890 č. 53 ř. z.
zavedena byla státní dávka ze sázek při závodech.
u totalisatéra uzavíraných, ve výši 55. Dávka ta
vynáší průměrně 1.900.000 K ročně. Z téhož titulu
vybírají se v některých královstvích a zemích na
základě zvláštních zemských zákonů dávky auto-
nomní, a to buď ve formě přirážek k vlastní dávee
ze zázek u totalisatéra, aneb jako samostatné dáv-
ky, a to zejména: al v Dolních Rakousích mimo
Vídeň vybírá se 40ní přirážka ke státní dávce,
z čehož jedna třetina připadá obci, kde se závody
odbývají, jedna třetina okresnímu fondu chudin-
skému a třetina zemskému fonduj bl ve Vídnl vy-
bírá se 40ní přirážka ke státní dávce pro vídeň-
ský chudinský zaopatřovací fond: c) v Šolnohrad-
sku vybírá se 40ní přirážka pro zemský fond k
účelům chudinským; d) ve Lvově a v Krakově jest
zavedena samostatná 21/2 ní dávka ze sázek u te-
talisatéra ve prospěch místních fondů chudinských.
Zákon
Praha
Dolní Rakousy
Vídeň
Šolnohrad
Lvov
Krakov
29
article
Mezi novými předlohami finančními podala
vláda v poslední době sněmovně poslanců také
návrh na zvýšení této dávky ze sázek u totalisatéra
a sice na 8% a mimo to na zavedení dávky ve
stejné výši také ze sázek, uzavíraných u boukma-
kerů, kteréžto sázky dosud dávce podrobeny ne-
byly.
Vláda očekává, že výnos této nové 8%ní dáv-
ky ze sázek bude člniti ročně asi 4,000.000 K.
Výnos dosavadní státní dávky v roce 1910
činili v dolním Rakousku K 1.821.000.—, v Čechách
K 35.868.—. Výnos z autonomních dávek činil ve
Vídni asi celkem K 500.000.—, v Krakově kor
4156.—
Finanční komise obce pražské navrhuje, aby
též v Praze zavedena byla přirážka obecní, a sln
40% ke státnímu poplatku ze sázek u totalisatéra
a bookmakerů ve prospěch fondu ústavu chudin-
ského, jejíž roční výnos možno páčiti na 10.000 K
Pro zavedení této dávky bude zapotřebí zem-
ského zákona.
Dávka bude předepisována a vyměřována po-
dobně jako ve Vídni, v Krakově a finde týmlž on-
fány, jako dávka státní.
Rada městská souhlasně s komisí finanční tudí
navrhuje: Slavný sbore obecních starších, račis
schváliti, aby v Praze zavedena byla 40 ní přl.
rážka ke státní dávce ze sázek u totalisatéra a
k projektované dávce sázek u bookmakerů ve pro-
spěch ústavu chudinského a račiž radu městskouk
bližšímu stanovení a navržení pravidel a zákone-
dárného schválení zmocniti
výnos
Čechy
Vídeň
Krakov
Praha
obecní starý
30
article
Ze strany.
Ze strany.
Odbor peněžních úřadníků konal 7. t. m. vý-
borovou schůzi za předsednictví p. Jos. Jiřího
Nováka a kromě vyřízení běžných záležitosti
přijetí nových členů usnesl se vzhledem k tomu,
že některé odbory úřadnické nejmenovaly dosud
odboru, jak na společné poradě usneseno, dele-
gáty do nově utvořeného poradního sboru gá-
žistů, těmto ještě jedenkráte dopsati, by zále-
žitost tuto co nejdříve vyřidily. S povděkem
vzato na vědomí, že na návrh odboru otevřena
bude v týdenníku »Národ« národobospodářská
hlídka, jejíž redakcí bude odbor pověřen. Anketa,
svolaná živnostenským odborem v otázce úřadni-
ckých konsumů, bude obeslána zástupci. Jednateli
p. Ant. Novákovi, opouštějícímu služby ústavu
pepěžního, bylo vřele poděkováno za úspěžnou
činnost a přáno mu v novém působišti muoho
zdaru. Jednatelem zvolen pak jednomyslně kol.
Čárek, vrch. rev. Zemské úř dovny l. všeob. pens.
ústavu pro zřízence. Předsedající skoncil schůni
apelem, by výbor i všichni členové odboru zd-
častnili se v hojném počtu přednášky pana posl.
dra. Kramáře »O problémech české politiky«
sobotu 11. t. m.
Z Bakova. Místní organisace měla 15. prosinc
m. r. valnou hromadu, na níž podána zpráva jedna-
telská za uplynulé období: konáno 6 schůzí člen-
ských a 1 důvěrná, obeslány krajské konference.
intervenováno v záležitosti telefonu atd. — Zvole
pak důvěrnický sbor pp.: V. Kynzl, stavítel, předs.
K. Harimunn, poštmistr, místopř., F. X. Šperl, úřad-
nik, jednatel. Jos. Riedl, obchodník, pokladník.
Jos. Špalek, úřadník, vol. zpravodaj. Zvoleni také
referenti: pro věci úřadnické a učitelské J. Ko-
ťátko, učitel, pro věci živnostenské J. Strnad, ob-
chodník, B. Zeman, klempíř, pro věci politické
kulturní dr. J. Satran, obv. lékař.
Novák
V Kynzl
K Harimunn
Šperl
Riedl
Špalek
J ko
J Strnad
Zeman
doktor
J Satran
Bakov
Zvolen
31
article
Organisace v Přelouči. Členská schůze konána
5. t m. Předseda p. K. Lieger zahájil ji podáním
zprávy o krajském sjezdě v Nymburce. Referát do-
plnil jednatel p. Gust. Heřman. Týž také vyličil
dojem z cesty do Cařihradu. Usneseno uspořádati
večer na rozloučenou s obětavým přislužníkem stra-
ny naší radou zem. soudu p. Peleškou, který jme-
nován byl radou ve Vršovicích. Debaty o úpravě
učitelských platů účastnili se pp. starosta Al. Ne-
rad, dr. Vanča, K. Lieger, J. Vávra, R. Bulíček, Ko-
týnek. Kadaník a j. Jednomyslně přijat návrh jed-
natelův, by požádáni byli poslanci strany, aby se
přičinili o brzké upravení učitelských platů a vy-
hovění přání učitelstva, aby toto služným posta-
veno bylo na roveň nejnižším čtyřem třídám stát-
ního úřadnictva.
Z Bohušovic n. O. V sobotu 4. t. m. konána
schůze místní organisace, při níž zvolen 10členný
důvěrnický sbor. Zvoleni: předsedou p. Fr. Novák,
ředitel škol v. v., místopředsedou p. Jos. Koula
starosta obce, jednatelem p. Jar. Matolín, lecha.
adjunkt cukrovaru, pokladníkem p. Em. Kalik,
účelní cukrovaru a vol. zpravodajem p. F. Škobia.
obec. tajemník. Důvěrniky pp.: K. Točina, obchod-
ník, Jan Balek, správce živnost. šk., Boh. Šilha, říd.
učitel, Jan Chládek, dělník cukrovaru a V. Zeman.
statkář.
Organisace národní strany svobodomyslné v
Pardubicích pořádá dnes 10. ledna o 8. hod. več.
v Bubenči schůzi, na které promluví odborný uči-
tel. p. F. V. Moravec z Prahy „O současném
stavu a vyhlídkách návrhů na úpravu
platů učitelských
Z ústředí živ, odborů národní strany svobodo-
myslné. Předsednictvo konalo schůzi dne 3. ledna
t. r. řízením předsedy pana kom, rady Al
Vaníčka. Ve schůzi podal tajemník odb. red
K amelaký obsáhlou zprávu o činnosti živnno-
K Lieger
Heřman
Peleška
Al
doktor
Vanča
J Vávra
R Bulíček
ko
Kadaník
Novák
Koula
Matolín
Kalik
F Škobia
K Točina
Balek
Šilha
Chládek
V Zeman
F V Moravec
Vaníček
Přelouč
Nymburk
Cařihrad
Vršovice
Bohušovice můj
Zvolen
Francie
Pardubice
Bubeneč
Praha
národní strana svoboda