ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b8da7270-790a-11dc-a039-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 72, person 66, org 11, work 3
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 30. prosince 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 358.
4 article
Ka ranní a odpol. IIsty předslácí se- v Praze v adrsínistrael na měsíe na čivrt leta . . . . 6 K —k s dvojí dlonášikou za měse na čnt lata . . . . 7 K 50h ve mlislkžek: . 2 K So n na město . . Pošteni za čtrrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zieilkou na moěsle na čivrt leta . . . . 11 K son
Praha
5 article Vyjasnilo se na Západě?
Vyjasnilo se na Západě? Německému císaři Vilému podařilo se obrá titi na sebe pozornost veřejného mínění tento- kráte „soukromou rozmluvou“, v níž končíci se krvavý, bouřlivý a zárodky velikých obav přeplněný rok 1905 opatřen byl též akkordem míru. Není tomu sice ještě tak dávno, co jsme z úst německého eísaře slyšeli poplašnou výzvu. aby „němečti občané chovali prach v suchu“ tedy pravý opak toho, co zaznamenal tyto dny pařížský „Temps“, patrně dle informací z okolí francouzského velevyslance v Berlíně, jakožto doslovné prohlášení Vilémovo: „Není pravda. že v mém okolí existuje strana války. Takové strany není. A i kdyby existovala, nemělo by to nijaké důležitosti; neboť mně jedinému přísluší rozhodovati. Já nechci válce; protože bych pokládal válku za věc, jež odporuje mé povinnosti před bohem a před mým ná- rodem.) Tato první polovina prohlášení císaře Vi- léma jest zřejmým projevem polemickým a týká se asi oněch míst ve zprávách francouzského velevyslanectví v nedávno vydané žluté knize o marocké otázce obsažených, v nichž se mluví o válečné straně na dvoře berlínském. Jestto spolu obrana čistě absolutistické zásady vládníá Suprema lex regis voluntas, vůle králova je nej- vyšší zákon. Také ještě nikdy žádný panovník předem neprohlásil, že chce válce. Jiná jest otázka, zdali vůle panovníkova vždy a za všech poměrů stačí, aby byl mír zachován? Vždyt děd nynějšího císaře německého, zakladatel sjedno- ceného Německa, až do posledního okamžiku se vzpíral válce r. 1870, a kaneléř tehdejší Bis- mark až nápadně se rozepsal o tom, jakého úsil ho to stálo než mírumilovnost jeho překonal. A komu by nebylo známo, jak upřímným stou pencem míru jest car ruský Mikuláš II.? Poměry a události neřídí se vždy dle rozhodnutí panov níkův sebe mocnějších.
Vilém Vilémův Mikuláš II západ Berlín Německo
6 article
Tato prvá čásť „soukromé rozmluvy“ císaře Víléma nepřináší tedy do mezinárodních poměrů nic, co by se nerozumělo samo sebou; ona tak nemůže odčiniti fakta a okolnosti všeobecně známé. A tyto vypravují na př. o zvláštním chován Německa před válkou jihoafrickou, ba zazname- naly dokonce telegram k někdejšímu předsedovi republiky transválské, Krügrovi, jenž se stal osudným pro svobodu holandských republik v jižní Africe. Prohlášení císaře Viléma souvisi ovšem s otázkou marockou, jež dosáhla v létě takového ostří, že poplašila tehdy celou západní Evropu. „Byl jsem znepokojen některými tísnícími opa- třeními p. Delcassčovými, ale úplně uznávám takt a pevnost p. Rouvierovu,“ pokračoval císai Vilém, připomínaje takto národu francouzskému na čí přání padl jeho energický ministr zahra- ničných záležitostí a končil těmito opravdu míru- milovnými slovy: „Ničeho nepodniknu, co by způsobilo obtíže. A dal jsem hr. 1attenbachovi nejsmiřlivější instrukce (k marocké konfe- renci).
souvisi Vilém Německo jižní Afrika Evropa
7 article
Než oceníme podrobněji tuto druhou polo- vinu „soukromé rozmluvy“, vedené patrně s francouzským velevyslancem v Berlíně, uve- deme některé výňatky ze článku „Indép. Belge“ listu to výtečně obeznámeného s poměry mezi- národními. List týž naprosto popírá, že by Ně- mecko bylo státem mírumilovným a ve článku „Německé nebezpeči“ vykládá, že trvale a bez- prostředně ohrožuje mír Evropy. Některé vlády obdržely prý zprávy velmi určitého rázu, a to v posledních dnech, jež nepřipouštějí nijaké po- chybnosti o tom, že situace jest hrozivá. Ně mecko, a nemíníme tu, praví list, obchodnía průmyslové Německo, přeje si rozhodnutí zbra- němi, aby se vyprostilo ze svého osamocení a dosáhlo konečné převahy. Domníváť se, že na- dešel čas, kdo Rusko jest málomocné, kdy lze otřásti sblížením Franeie s Anglií, kdy možno Francii připraviti o přízeň ostatních národů .. Otázka marocká byla a jest pouhou záminkou, aby se nahromadily překážky politice francouz- ské. Vždyť to trvalo celý rok, než si kancléř Bu- low vzpomněl, že anglo-franeouzská dohoda o Marokko se dotkla zájmů německých. Až když Rusko i u Mukdenu prohrálo, když na spojenství Francie s Ruskem již nebylo třeba dbáti, tu teprve vystoupilo Německo se svými nároky. Vláda francouzská učinila vše jen možné v zájmu míru od přistoupení na konferenci ma- rockou až na upřimný výklad ve žluté knize; ale v Drážďanech dána odpověď bojovným přípit- kem. Tak to trvá již po šest měsíců — takové
Belge Mukden Berlín Evropa Německo Rusko Anglie Francie Maroko Drážďany
8 article
přípravy se dosud neděly před konferencf, jež má způsobiti dohodu mezinárodní. Francie jes si však vědoma své síly a nepřistoupí na takové ústupky, jež by se dolýkaly její cti. Proto jest nutno již nyní volati na poplach, aby národové nebyli překvapeni .. K líčení tomuto dlužno ještě připomenouti. že dle zpráv z pomezí francouzsko-německého jež jsme tyto dny opětně zaznamenali, jest tam ruch vojenský tak nápadný, že poslanci fran- couzští z okolí Nancy vyslali k francouzskému ministru války zvláštní deputaci se žádostí, aby sesílil francouzské posádky. „Nikdo na našich východních hranicích,“ prohlásil poslanec d Marin, „nezneuznává vážnost situace a s velikou pozorností se stopuje vyjednávání diplomacie, jež může přinésti mír neb válku. Nezávisí tudíž řešení této záležitosti pouze na císaři Vilémovi, ale na všeohecném stavu v Evropě a zvláště i v Německu, znepokojeném událostmi na Rusi.“ Dle téhož poslance je smýšlení ve velkoobchodu a na universitách německých na témž stupni protifrancouzském jako v roce 1870. Rovněži anglické „Times“ domnívají se, že nynější stav Ruska jest pro Německo pokušením, jemuž sotva odolá, aby ho nepoužilo ve svůj prospěch. Přes vše to uvitaly francouzské časopis prohlášení císaře Viléma s opravdovou francouz- skou zdvořilostí a hlasy jejich se opětují listy německými na doklad, že všecko nebezpečí ně- mocko-francouzského nedorozumění nadobro po- minulo. Jest však nieméně několik listů, které zachovávají opatrnost důvodnou. Tak „Eelair“ se domnívá, že diplomacie francouzská chce pro- hlášením císaře Viléma uklidniti veřejné mínění francouzské před nastávající konferencí a „Rép.
Vilém Eelair Francie Nancy Evropa Německo Rus Rusko
9 article
Frangaise“ dokládá: „Je-li vláda německá opravdu pro smírné vyřízení a obdrží-li němečt zástupci na konferenci instrukce, jež mohou k němu dovésti, budeme potěšeni. Francie se ovšem svých nároků, vytknutých Rouvierem, ne- vzdá, naopak, ona proto jde na konferenci, aby je provedla. Ze všech tuto uvedených okolností jde na jevo, že nedůvěra v politiku německou za- pustila na západě tak hluboké kořeny, že již z tohoto jediného důvodu mohl se císař Vilém odhodlati, aby vyslovil zvláštní uznání taktu a pevnosti Rouvierově, a ubezpečil, že „ničeh nepodnikne, co by způsobilo obtíže, a dal svým zástupcům nejsmířlivější instrukce“ Ale projev tento může míti i jiný, a to ne měně důležitý účel. Francie stojí před volbou nového předsedy republiky. Zápas vede se již po delší dobu, jak vylíčeno v našich dopisech pařížských; mezi nejvážnější kandidáty náleží předseda sněmovny Doumer a předseda senátu Falliéres. O prvém se má za to, že v zahraničných záležitostech stojí blíže politice Dělcasséově, a byl také ne- dávno okázale přijat na dvoře anglickém. O Fal- liéresovi pak se praví, že bude postupovati ve šlé- pějích Rouviérových, jemuž se ústy císaře Vi- léma dostalo okázalého uznání. Staví se tedy císař Vilém, chvále Rouviera, příznivě ke kandi- datuře Falliéresově, jako král Eduurd k Doume- rově. A není pochybnosti, že by veřejné mínění ve Francii, rozčilené pro otázku marockou posa- vadním chováním Německa, mohlo vésti k ji- nému výsledku volby presidentské, kdežto slova míru, plynoucí z úst císaře Viléma, mohou se státi důležitými i v tomto ohledu. Zkrátka, nehledíme-li ani k tomu, že Anglie stojí před novými volbami do parlamentu, již sama volba presidenta republiky francouzské vyžaduje toho, aby v Německu se nyní neřinčelo šavlí.
Vilém Falliéres Rouvier Francie Německo Anglie senát
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. prosince. (Hlasy č a so- pisů o volební reformě.) Inspirovaný článek »N. W. Journalu« a podobně inspirovaný vídeňský dopis »Pester Lloydu« o vládním plánu volební reformy vzbudil nové obavy v časopi- sech slovanských, ne bez příčiny tušících, že bar. Gautsch se pokusí získati německé hlasy pro svou předlohu hojnými výhodami, které na- bídne Němcům na úkor zemí čistě slovanských, ale hospodářsky i osvětově opozdilých. Krakov- ský »Czas«, hájící důsledně odpor konservalivné vělšiny polského kola proti všeobecnému rovnému volebnímu právu, vypočítává na novo, že vláda může v nynější poslanecké sněmovně sehnati dvoutřetinovou většinu pro svou reformu jen zabezpečením neprávně drže- ných německých mandátů, což vylučuje se samo sebou, že by se Haliči dostalo poměrného z- stoupení na říšské radě a že tedy nové volby budou všeobeené i rovné. Chválí proto sta- novisko, jež zástupci polského národa zaujali jak ve sněmovně poslanecké, tak i v panské. Kdyby se prý polské kolo bylo zachovalo jinak, bylo by pozbylo své vážnosti, jíž se těší pro svou politiekou stálost a rozvahu i mezi politi- ekými odpůrci.
N W Lloyd Gautsch Němec Czas Praha Krakov Halič
11 article
»Slowo polskie«, které přes to, že vydává se za list demokratický, jest rozhodně prot rovnému volebnímu právu, aby se haličským Rusům nedostal příměřený počet poslanců, vy- zývá polskě kolo, aby houževnatě setrvalo n požadavku, že Halič musí dostati tolik poslanců, kolik ji náleží dle počtu obyvatelstva. Setrvá-l polské kolo v odporu, soudí »Stowo polskie«, centrální byrokracie povoli, jako vždy povolovala v Rakousku. Vzhledem ke stranám, které bo- jují rozhodně a do krajnosti, chovala vždycky
Rus Halič Rakousko
12 article
Obavy má i liberální »Slovenski Narod« Jakkoli v Kraňsku, kde klerikálové mají dosu velikou moc mezi venkovským lidem, všeobecná volební právo nebude na prospěch liberálům. jsou přece pro ně ze zásady, předpokládajíce, že volební právo bude skutečně všeobecnéa rovné. Avšak vánoční projevy kruhů, blízkých rakouské vládě, poučují, že baron Gautsch ne- pomýšli na rovná volební právo, ba že jest v zájmu Němců dokonce i ochoten oloupiti jižní Slovany o někelik mandátů. Výsledek byl by pak ten, že by se zrušil starý volební řád, osnovaný na výsadách třídních a nahradil by se novým, osnovaným na privilegiích národnost- ních. »Kdo pohlíží na Gautschův plán otevře- nýma očima — dodává »Slov. Narod « — vidl že i nynější kabinet svou volební reformou sleduje jen staré germanisační úmysly a že rozdílením mandátův a sestavením volebních okresů chce vyhověti nemírným požadavkům německým na úkor Slovanů, zejmena Slovanů jižních.« Netřeba dokládati, že ty a takové obavy listů slovanských jsou oprávněny a že poslane všech slovanských národů bez výjimky budou povinni použiti veškeré energie, aby vytoužena volební reforma nestala se nám, rakouským Slovanům, na dlouhá léta opět novým jařmem V Praze, 29. prosince. (Nové změny v úřadech vrchních županů.) Včera byli na svou žádost sproštěni úřadů vrchní žu pané Jan Kazy ze stolice těkovské, Jiří J ust ze stolice turčanské, Elemen Domahidyze stolice debrecínské a syn ministerského předsedy bar. Emerich Fejénváry ze stolice baraňské.
Gautsch Němec Gautschův Jan Emerich Fejénvára Kraňsko Netřeba Praha Slovenski Narod Slovan Elemen Domahidyz
13 article
Nově byli jmenování pro stolici baršodskou On- dřej Brezovay, pro Segedín dr. Michal Na- g v, pro Debrecín Gust. Kovacs, pro stolic turčanskou Ludvík Köcsön a pro těkovskou Koloman Senyi. Z Inšpruku, 29. prosince. (Zrušen vlašské fakulty.) Samostatná vlašsk právnická fakulta inšprucká, která je od listo padových bouří z r. 1904 zavřena, bude na zá- kladě ministerského nařízení dnem 1. ledna při- štího roku také formálně zrušena. Od Nového roku nebudou se v Inšpruku konali již nijaké zkoušky v jazyku vlašském. Současně, jak se proslýchá v kruzích vlašských, vláda odvolá také svou předlohu o zřízení nové vlašské právnické fakulty v Roveredě. Kde vláda zamýšlí zříditi novou fakultu, nepraví se, ale má se za to že vláda se již vzdala svého odporu proti Terstu. Z Lubna, 28. prosince. (Doplňo v ae volba říšská.) Obchodní komora lubenskí bude dne 10. ledna voliti poslance do říšské rady místo zesnulého dra. Pfaffingra. Kandidátem jest bývalý odborný přednosta v ministerstvě železnic dr. Frant. L ih a r z ik.
doktor Michal Na Kovacs Köcsön Senyi František Segedín Inšpruk Terst Lubno Debrecín Gusta Inšpruk
15 title
Politické zprávy zahraničné
16 article
V Praze, 29. prosince.
Praha
17 article
Opět mírumilovný projev z Némecka. Dědie trůnu bavorského, prine Ludvík, uznal též za hodno, přispěti troškou svou k míru- milovným šalmajům, jež se ozývají teď ze všech stran německých, kdežto zatím na jedné »jen« straně, na Rýně, Německo úsilně zbrojí, jak jsme to v poslední době opětně konstatovali. Prine pronesl o Štědrém večeru při odhalení jednoho pomníku vojenského řeč, v níž pravil: »Nová mocná řiše německá jest říší míru. Nebude za- pletena do žádné války a nynějšímu císaři Vi- lému nemůžeme býti ani dost vděčni za dos
Ludvík Rýn Německo
18 article
vadní úspěšnou snahu jeho, německé říši mí zachovati, ovšem jen mír čestný.« O nedávných výrocích Vilěma II. včera citovaných, praví se dnes, že byly proneseny po dvorním honu k novému francouzskému vojen- skému attaché v Berlíně. Přejeme optimistům novoroční skolěbání v důvěru, ale — nemůžeme si pomoci — nám se zdá býli toto náhlé vše- obecné německé ujišťování mírem přímo pře konferencí marockou spíše podezřelé než ko- nejšivé. Třeba si připomenouti jen, jak i vr 1870 před zahájením války Německem vypro- vokované, Berlin dušoval se mírumilovností svou, aby odium z rozpontané války, tím spíše uvízlo na jiných. Ostatně dnes již »Temps« včerejš dojem zprávy své zmírňuje tím, že není ofici- alní ni zpráva sama, ani oficialní že nebyly vý- roky Vilémovy, nýbrž že proneseny byly jen při nahodilém, čistě, spukromém rozhovoru, byt i s osobností úřadní. »Journal des Debats« pak dodává, že Vilém II. děl ještě, že nesmí se touze po míru čest Německa podříditi. Při ši- rokém pojmu Viléma II. o německé cti zn ovšem projev jeho s tímto dodatkem zcela jinak nežli jako předzvěsti »trvalého« mírul
Vilém II Berlín Německo Vilěm II
20 article
Blížící se konference v Algecirasu vzbuzuje ve Španělsku velkou nervosnost, jež se projevila zprvu snahou přeložiti místo konference, pak j odložiti a konečně nastal spor ve příčině osoby representanta španělské vlády v konferenci. Řeč předsedy ministerstva Moreta, pronesená ve středečním večerním sezení sněmovny, charakte- řísuje náladu politických kruhů španělských. Moret prohlásil, že není příčiny k pessimisti- ckému posuzování siluace, neboť Španěls ko v marocké záležitosti postupuje svorně s Anglií a Francil. Dále pravi řečník, že bude nutno reorgani so v at válečně síly na pevnině i na moř a že příslušné návrhy podá v příští rozpočtové debatě. Řeč Moretova důrazným prohlášením do- hody s Anglií a Francií vyzněla proti Německu. kde vzbudila podrážděné poznámky žurnálů. »Berliner Tagblatt« vidí v ní urážlivou tendenci. Podle posledních zpráv bude konference zahájena 15. ledna. Římský »Mattino« píše o možných obtižích, jež se vyskytnou v konfe- renci, a dovozuje, že Italie bude hráti důležitou roli prostředníka mezi rozvaděnými stranami. Italský zástupce San Giuliano vyniká jako dobrý znalee poměrů koloniálních. Švědský vy- slanec v Madridu Soger byl jmenován zá- stupcem své vlasti na konferenci. Ve prospěch útočníka na sultána. Belgická liga pro lidská práva horlivě vy- stupuje ve prospěch vydání Jorisa, be gického příslušníka, jenž byl, jak známo, zatčen pro spoluvinu na nezdařeném attentátu, spáchaném na sultána tureckého. Francouzští poslanci Jaurěs a Pressensé a spisovatel Anatole France poslali lize svůj telegrafický souhlas. V Brusselu bylo uspořádáno shromáždění lidu ze všech politiekých stran a byl přijat návrh, aby byli mocuosti požádány, by podporovaly vydání Jorisa, a by záležitost byla postoupena hasgskému rozhodčímu soudu.
Moret Moretův Mattin Jaurěs Pressensé Franc Algeciras Španělsko Anglie Francie Německo Madrid Brusel ministerstvo Moret Italia Sana Giuliana Berliner Tagblatt
21 article
Řeč John Burnsa Dělnický člen nového kabinetu anglického John Burns měl velkou řeč před svými volič v Battersea 27. t. m. Mluvil velmi ostře proti zavedení čínských dělníků v jižní Africe a označi je jako otrokářství. Prohlásil, že v zahraniční politice bude podporovati snahy mlru všeobecného usmiření. Co se tkne kolonií, je ovšem přívržencem stejného práva pro všechny kolonisty bílého plemene, tudíž v jižní Africe mají býti Burové postaveni na roveň Angliča nům. Jeho řeč učinila značný dojem a byla přijata s bouřlivou pochvalou. V kterých závodech je dovoleno zejtra pracovati? Mistodržilelství pro král. české vydalo dne 23 prosince 1905 zvláštní vyhlášku o tom, že provozo- vání všech obchodních živností jest zejtra v neděli dne 31. prosince dovoleno od 8. hod. ranní do 12 hod. polední a od 4. hod. odpol. do 8. hod večernl Úchylka pro tento den stanovená záleží v tom, že politický úřad zemský povolil tentokráte pro obchody práci po 8 hodin k žádosti Nového obchodního gre
Burnsa Burns Burová jižní Afrika Afrika
22 article
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě .. . na zh Ve filíslkách na venkově ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 8h Inserát platí se hotové zppřeš. Předplscení a inserty přijímá sdmisl- strace v Marinnské ulici č. a. Tam nacháeejí se též radakce tskárna s ezpedice „ Národnich Listi“ Eskopivy se nevraosji. edpolední
Marinnský ulice Národnich List
23 article
mia, jakož i Jednoty obchodních gremil v království českém, po vyslechnutí pražské městské rady a praž- ského magistrátu, jakož i příslušných předměstských úřadů. Pokud nám známo, vyslovil se proti této úchylce výbor hromady pomocnické při Novém obchodním gremiu. Mistodržitelství připustilo dotyčné rozšíření provozování obchodu na Sylvestra, přihlížejíc k zvýšené potřebě obyvatelstva tohoto dne vůbec k nákupu novoročních dárků zvláště. Místodržitelská vyhláška, kterou jsme také uve- řejnili, zavdává podnět k rozličným pochybnostem. Tak zejmena nevědí holiči, mohou-li také v od- poledních hodinách závody své míti otevřeny. Ne- méně sporná jest záležitost ta při živnosti řeznické a u zenářské. Naproti tomu sluší poukázati na jasný doslov místodržitelské vyhlášky, která zmiňuje se doslovně o tom, že jest toliko rozšířené pro- vozování všech obchodních živností dovoleno, takže zejmena není dovolena práce při všech živno- stech výrobních, mezi něž bez odporu patří jak živ- nost holičská, tak i živnost řeznická a uzenářská. Místodržitelství, dávajíc o tom věděti pražskému magistrátu, vybídlo tento, aby na věc upozornil všecka živnostenská společenstva a všechn výbory pomocnických hromad. Z toho však ne- smí se vyvozovati vzhledem k jasnému zněne vyhlášky, že by dovolena byla zejtra práce také při neobchodních živnostech. Sluší tudíž jaksi stručně říci, že zmíněná vyhláška místodržitelská povoluje zejtra po osm hodin provozování ob- chodních živností, to jest prodej hotovéh a nejrozmanitějšího zboží a výrobku Vysvětlení tohoto smyslu dáno bylo četným do- tazovatelům v referátu živnostenském u pražského magistrátu. Prodej a výsek v řezníských krámech musí býti zejtra o 10. hodině dopol. ukončen. V holičských závodech dovolena jest zejtra práce pouze do 12. hod. polednl.
Sylvestr
24 article Zajímavé kapitoly z regulačního románu Malé strany.
Zajímavé kapitoly z regulačního románu Malé strany. ... Věru, že mohl by to býti již celý román — ta regulace Malé strany! Jedna strana pro, druhá proti intrikáni zákulisnl, vlivy postranní, řada překážek a námitek, docela jake v předivu románovém. Za ckol- ností takových není nikterak závidění hodnou posice autora regulačních plánů, jímž v případě malostran- ském je architekt a esthetik na slovo vzatý p. Bal- šánek. V několika veřejných schůzích a přednáškách promluvil o obtížích, jež regulaci v cestu se staví, a dodnes nelze mu říci, že by se zdarem dlouholetá práce jeho byla ukončena. Ve schůzích Spolku a r- chitektů a inženýrů nalezl velmi vděčné povolané posluchačstvo pro výklad svých dlouholetých sludií a prací. V nodávné schůzi vykládal o výškovém za- stavení Malé strany. S kapilolou toulo souvisí celá řada jiných předmětů, nemalé důležitosti, jež obral si v úvahu na večeru včerejším. Po předeslání o dvou- leté akci celé kanceláře regulační přešel řečník k ná- milkám proti regulacím, z nichž mnohé byly oprávně- nými, mnohé nikoliv. Značné potíže činil v ojenský crár, jenž proti projektu podal značné rozklady docílil toho, že celé partie z regulace byly vyloučeny.
Bala
25 article
Změny v plánech regulačních byly předloženy komisi technické a nyní čekají plány schválení obecních star- šich. Ale do stadia toho otázka ještě nedospěla. Rtada domnělých interessentů podává protesty a působí ná- tlak na korporace, spolky a kluby — takže nelze zho- stiti se obavy, že výsledný plán regulačn bude dilem kompromisním a že tedy autor nebude moci zodpovídati za celou řadu věcí, celek rušících. Plán regulační je plánem uměleckým a jest- liže pod vlivem těchto nátlaků musil býti různě po- změněn na svou újmu, pak nemůže přičítána býti vina autoru Řečník přechází dále k celé řadě zálmů Stare i Nové Prahy. Opravdová láska ke starým našim pa- mátkám počíná teprve klíčiti a žárlivě střeží, aby cenná díla nebyla při luštění regulace Malé strany poškozena. „Netajím se však tím, praví řečník, „že dlužno při řešení nejen míti úctu k minulosti, ale také prozíravost do budoucnosti.“ — — Na Malé straně a Hradčanech dlužno počítati s čtyřmi hlavními faklory a to s vojenským erárem, vodnímerárem, majelkem šlechty a majetkem mrtvé ruky.
Praha Hradčany
26 article
Vojenský erár vymínil si na př., že forlifikační pozemky od bašty 1.—XIII. musí zůstati jeho majet- kem, vymínil si na Hradčanech místa ke stavbě kasá- ren, čímž rozvoj Hradčan na dlouhá léta podvázán Jedině založení nové čtvrti na pozemcích fortifikačních mohlo by znamenati rozvoj města. Podobně má se to s pozemky fortifikačními na Petříně. Než za situace dnešní jsou to jen ideálné plány. Pozemky „mrtvé ruky“, na př. komplexy zahrad a kláštera anglick ých panen, rovněž jsou překážkou závažnou Z běžných otázek veřejnost dnešní doby zajímají tři: Stavba veřejnýchbudov na nábřeží, prd- lomu Klíčů a elektrická dráha na Hnad- čany. Pokud se prvého týče, jest úloha zastavení břehu vltavského na Malé straně otázkou v prvé řadě esthetickou. Je nepopíratelno, že i při řešení nejopa- trněším některé krásné obrazy musí ustoupiti do po- zadí, na př. chobot u Čertovky. Nemá-li krása pobřeži malostranského utrpěti, dlužno míti na mysli všechny
Hradčany Petřín Čertovka
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 29. prosince. 1905. H. (Finale.) Melancholický, teskný pohle zpět a svit naděje k zítřku. Loučení a vitání v jednom okamžiku. Le roi est mort, vive le roi! Král jest mrtev,a žije král! Číše zazvoní a hlasy zahlaholí v rozjaře- ných připiteích novému roku . . A ve všech očich vzplane ten svit naděje i v těch, které nejvlce prolily slz zklamání i v těch, jež ziraji v život střizlivě a blaseo vaně. A každý z nás bude miti náhlý, přeludný zákmit jakéhosi snu o štěstí Anche io . . . i já si dovolím takovou sylvestrovskou orgii fantasie. Sáhnu do krabice vonných doutníků, jež mi poslal nakladatel mých románů, otevru láhev Chambertinu, rovněž novoroční dárek roztomilé čtenářky — pardon, musím začit znova, ty doutníky a Chambertin patří již do přepychu mé novoroční fantastie. Tedy zcela skromně zapálím si portoriko k šálku čaje namažu si krajíc chleba znamenitým medem Mrštíkovým. Poeta »Pohádky máje« oslszuje dobrým lidem život jak svými barvi- tými a živými obrazy z přírody, tak i aromati- ckými výrobky svého včelína v Divácích. A v tiché samotě své pracovny budu sníti . . . neboť snění je hedvábná podšívka režné haleny života, řekl by básník. O čem budu sníti? Musím si udělati program a system, jak se sluší na syna národa, který má nejvice programů a systemů všeho druhu.
Chambertin Mrštíkův Praha Loučeň
28 article
Snad o úsměvu krásné paní . . . o čarov- ných očích tragédky? . . . Apage ! Nikdy více Never more! Od té doby, co jsem se dočet v naší puritanské revui, že Rosseger je věta chlapík nežli Oscar Wilde, dal jsem se na pokání. Budu teď žit jako hrdina počestné po- vídky z »Máje« nebo »Gartenlaube«. Tak tedy o něčem závratném, skvělém, ne- dostupném? O tom, že si tykám s Trepovem . nebo že jsem vyhrál million v pařižské »Loleri de la presse . ..« nebo dokonce, že . . . ach závrati!. . . učený kritik Arne Křovák napsa o mně blahosklonné pojednání . .. Oh, přeludy . . . illuse . . . stínové hry .. mrákoty . . . hallucinace . .. Zastupujete mi cestu jako čarodějnice Macbethovi. Pryč s mátožným sněním, vari přeludy! Vraťme se k pravdě, stří- zlivé a chladné pravdě a smiřme se, brachu, s osu- dem... Marné sny, neboť nikdy nebudeš mi přízeň mocných tohoto světa, k millionu budei mit dále nežli zeměkoule k souhvězdí Oriona Praha ke korunovaci a nadobro zanech té bláhové naděje, že tě bude česká kritika brát vážně.
Apage Rosseger Wild Arne Křovák Macbeth Orion Praha Loleri jít le presse
29 article
Ale proto přece jen po slovansku vesele pozdravíme nový rok. Vždyť je tak veselo ve slovanském světě! Není divu, že Slované měl nejlepší humoristy Gogola, Havlička, Někrasova a že zrovna Slovan Čechov to byl, jenž napsal »Život je krásný!« A kdo umí tak zpívat, jako Slovák, kdo umí mrštněji tančit nad kozáka Ej, veselo je ve slovanském světě ... Jak ne, tolikráte se nám říkalo a sami jsme si to hrde opakovali, že naše je budoucnost, že překonáme vyžilé a vetché racy latinské a germanské. A vi- děli jsme uhánět ku předu trojku z »Mrtvých duší« a obraceli jsme zraky k Rusi, té »ne- známé Rusi« Turgeněvově. Měl pravdu auto »Dýmu«. Rus je nám neznámou a záhadnou .. teď zejmena, co se halí v dým požárů revoluč ních . . V Rusku revoluce strašnější nežli výbuch pařížské komuny ... V Poznani a v Slovácku persekuce, germanisování, maďarisování . . V Chorvatsku zmatek a rvavá rozháranost .. A u nás? — — — Veselo je ve slovanském světě
Slovan Gogol Havliček Někrasov Čechov Slovák Turgeněvův Rus Rusko Poznaň Slovácko Chorvatsko
30 article
Nejveselejší Sylvestr prý bývá v posledn době v Berlíně. Nikdo si nedovede představiti divoký sylve strovský mumraj berlínský. Germánský rozmar projevuje se v úchvatné furii celého národa. Gardoví lajtnanti se objímají s drožkáři, z oken se pronášejí přípitky novému roku do ulice, dámy z velko-, malo- i polosvěta svorně hop- kují v bujném bachanale pouličním a celý Berli huláká »Prosit »Neujahr !« Nedivme se přiliš hlučné sylvestrovské kratochvíli prušácké. Nikdy se poddaným Vi léma II. nevedlo tak jako teď. Obchody jdou znamenitě. A konečně si může říše hohenzol lerská spokojeně a klidně oddechnouti. Má do brou, zajištěnou existenci. Ještě do nedávna ne cítila se tak zcela volnou. Ale za Rýnem i Vi slou jí nehrozi nijaké nebozpečí. Děsivý přízrak »revanche« zmizel od toho okamžiku, kdy od- vetné záměry francouzské skompromitoval ne- bohý a směšný generál Boulanger a kozáci maj doma co dělat. Ale i od severu zavanul méně ostrý vítr John Bull byl poněkud nakvašen. Michí ho počal dopalovat svou konkurencí. Dva největš kramáři byli by si málem vjeli do vlasů. Ale moudře uvážili pádnost svých pěstí a zatím zalezi za své pulty, odkud na sebe pokřikují. Němee
Boulanger John Bulla Berlín
31 article
je rád, že vyvázl zatím, a horlivě zdokonaluje své loďstvo obchodní i vojenské. Německý pi- ják piva, jejž jsme si do nedávna představovali jako obtloustlého, pohodlného hospodského žva- nila, stal se mužem rázné a hbité energie. Od- koukal Francouzům nápady a Angličanům me- thodu. Němec má neobyčejný talent assimi- lační, dovede využitkovat cizí myšlenky, jež velmi čile importuje. Jeho pyšnost nejde tak daleko, aby podceňoval moudrost a talent ji- ných. Vi dobře, že původnosti je schopen na nejvýše v hudbě a proto si tak horlivě všímá všeho, co se déje za hranicemi. Paříž a Lon- dýn hemží se německými studenty, průmyslníky. obchodníky, agenty. A německá práce, německý kapitál dobývají si svět. A tak přirozeně vznikly smělé sny o německém panství světovém. Na kontinentu chce vládnout Germán od Hamburku až k Terstu. Čechům kyne osud Poznaně . . Na moři zdolají Němci nadvládu brilskou. Im- peratorství hohenzollerské bude slavnější nad říši Caesarovu a trvalejší a mocnější nad říši Bonapartovu Tyto luzné představy budou třeštiti v bujně obraznosti sylvestrovsky rozjařených, fešáckých Berliňáků.
Francouz Angličan Němec Germán Čecho Caesarův Bonapartův Paříž Lon Hamburk Terst Poznaň Imo