2
masthead
V Praze, v sobotu dne 30. prosince 1905.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. IIsty
předslácí se-
v Praze v adrsínistrael
na měsíe
na čivrt leta . . . . 6 K —k
s dvojí dlonášikou
za měse
na čnt lata . . . . 7 K 50h
ve mlislkžek:
. 2 K So n
na město . .
Pošteni
za čtrrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zieilkou
na moěsle
na čivrt leta . . . . 11 K son
Praha
5
article
Vyjasnilo se na Západě?
Vyjasnilo se na Západě?
Německému císaři Vilému podařilo se obrá
titi na sebe pozornost veřejného mínění tento-
kráte „soukromou rozmluvou“, v níž končíci
se krvavý, bouřlivý a zárodky velikých obav
přeplněný rok 1905 opatřen byl též akkordem
míru. Není tomu sice ještě tak dávno, co jsme
z úst německého eísaře slyšeli poplašnou výzvu.
aby „němečti občané chovali prach v suchu“
tedy pravý opak toho, co zaznamenal tyto dny
pařížský „Temps“, patrně dle informací z okolí
francouzského velevyslance v Berlíně, jakožto
doslovné prohlášení Vilémovo: „Není pravda.
že v mém okolí existuje strana války. Takové
strany není. A i kdyby existovala, nemělo by to
nijaké důležitosti; neboť mně jedinému
přísluší rozhodovati. Já nechci válce;
protože bych pokládal válku za věc, jež odporuje
mé povinnosti před bohem a před mým ná-
rodem.)
Tato první polovina prohlášení císaře Vi-
léma jest zřejmým projevem polemickým a týká
se asi oněch míst ve zprávách francouzského
velevyslanectví v nedávno vydané žluté knize
o marocké otázce obsažených, v nichž se mluví
o válečné straně na dvoře berlínském. Jestto
spolu obrana čistě absolutistické zásady vládníá
Suprema lex regis voluntas, vůle králova je nej-
vyšší zákon. Také ještě nikdy žádný panovník
předem neprohlásil, že chce válce. Jiná jest
otázka, zdali vůle panovníkova vždy a za všech
poměrů stačí, aby byl mír zachován? Vždyt děd
nynějšího císaře německého, zakladatel sjedno-
ceného Německa, až do posledního okamžiku se
vzpíral válce r. 1870, a kaneléř tehdejší Bis-
mark až nápadně se rozepsal o tom, jakého úsil
ho to stálo než mírumilovnost jeho překonal.
A komu by nebylo známo, jak upřímným stou
pencem míru jest car ruský Mikuláš II.? Poměry
a události neřídí se vždy dle rozhodnutí panov
níkův sebe mocnějších.
Vilém
Vilémův
Mikuláš II
západ
Berlín
Německo
6
article
Tato prvá čásť „soukromé rozmluvy“ císaře
Víléma nepřináší tedy do mezinárodních poměrů
nic, co by se nerozumělo samo sebou; ona tak
nemůže odčiniti fakta a okolnosti všeobecně
známé.
A tyto vypravují na př. o zvláštním chován
Německa před válkou jihoafrickou, ba zazname-
naly dokonce telegram k někdejšímu předsedovi
republiky transválské, Krügrovi, jenž se stal
osudným pro svobodu holandských republik
v jižní Africe.
Prohlášení císaře Viléma souvisi ovšem
s otázkou marockou, jež dosáhla v létě takového
ostří, že poplašila tehdy celou západní Evropu.
„Byl jsem znepokojen některými tísnícími opa-
třeními p. Delcassčovými, ale úplně uznávám
takt a pevnost p. Rouvierovu,“ pokračoval císai
Vilém, připomínaje takto národu francouzskému
na čí přání padl jeho energický ministr zahra-
ničných záležitostí a končil těmito opravdu míru-
milovnými slovy: „Ničeho nepodniknu, co by
způsobilo obtíže. A dal jsem hr. 1attenbachovi
nejsmiřlivější instrukce (k marocké konfe-
renci).
souvisi
Vilém
Německo
jižní Afrika
Evropa
7
article
Než oceníme podrobněji tuto druhou polo-
vinu „soukromé rozmluvy“, vedené patrně
s francouzským velevyslancem v Berlíně, uve-
deme některé výňatky ze článku „Indép. Belge“
listu to výtečně obeznámeného s poměry mezi-
národními. List týž naprosto popírá, že by Ně-
mecko bylo státem mírumilovným a ve článku
„Německé nebezpeči“ vykládá, že trvale a bez-
prostředně ohrožuje mír Evropy. Některé vlády
obdržely prý zprávy velmi určitého rázu, a to
v posledních dnech, jež nepřipouštějí nijaké po-
chybnosti o tom, že situace jest hrozivá. Ně
mecko, a nemíníme tu, praví list, obchodnía
průmyslové Německo, přeje si rozhodnutí zbra-
němi, aby se vyprostilo ze svého osamocení a
dosáhlo konečné převahy. Domníváť se, že na-
dešel čas, kdo Rusko jest málomocné, kdy lze
otřásti sblížením Franeie s Anglií, kdy možno
Francii připraviti o přízeň ostatních národů ..
Otázka marocká byla a jest pouhou záminkou,
aby se nahromadily překážky politice francouz-
ské. Vždyť to trvalo celý rok, než si kancléř Bu-
low vzpomněl, že anglo-franeouzská dohoda o
Marokko se dotkla zájmů německých. Až když
Rusko i u Mukdenu prohrálo, když na spojenství
Francie s Ruskem již nebylo třeba dbáti, tu
teprve vystoupilo Německo se svými nároky.
Vláda francouzská učinila vše jen možné
v zájmu míru od přistoupení na konferenci ma-
rockou až na upřimný výklad ve žluté knize; ale
v Drážďanech dána odpověď bojovným přípit-
kem. Tak to trvá již po šest měsíců — takové
Belge
Mukden
Berlín
Evropa
Německo
Rusko
Anglie
Francie
Maroko
Drážďany
8
article
přípravy se dosud neděly před konferencf, jež
má způsobiti dohodu mezinárodní. Francie jes
si však vědoma své síly a nepřistoupí na takové
ústupky, jež by se dolýkaly její cti. Proto jest
nutno již nyní volati na poplach, aby národové
nebyli překvapeni ..
K líčení tomuto dlužno ještě připomenouti.
že dle zpráv z pomezí francouzsko-německého
jež jsme tyto dny opětně zaznamenali, jest tam
ruch vojenský tak nápadný, že poslanci fran-
couzští z okolí Nancy vyslali k francouzskému
ministru války zvláštní deputaci se žádostí, aby
sesílil francouzské posádky. „Nikdo na našich
východních hranicích,“ prohlásil poslanec d
Marin, „nezneuznává vážnost situace a s velikou
pozorností se stopuje vyjednávání diplomacie,
jež může přinésti mír neb válku. Nezávisí tudíž
řešení této záležitosti pouze na císaři Vilémovi,
ale na všeohecném stavu v Evropě a zvláště
i v Německu, znepokojeném událostmi na Rusi.“
Dle téhož poslance je smýšlení ve velkoobchodu
a na universitách německých na témž stupni
protifrancouzském jako v roce 1870. Rovněži
anglické „Times“ domnívají se, že nynější stav
Ruska jest pro Německo pokušením, jemuž sotva
odolá, aby ho nepoužilo ve svůj prospěch.
Přes vše to uvitaly francouzské časopis
prohlášení císaře Viléma s opravdovou francouz-
skou zdvořilostí a hlasy jejich se opětují listy
německými na doklad, že všecko nebezpečí ně-
mocko-francouzského nedorozumění nadobro po-
minulo. Jest však nieméně několik listů, které
zachovávají opatrnost důvodnou. Tak „Eelair“
se domnívá, že diplomacie francouzská chce pro-
hlášením císaře Viléma uklidniti veřejné mínění
francouzské před nastávající konferencí a „Rép.
Vilém
Eelair
Francie
Nancy
Evropa
Německo
Rus
Rusko
9
article
Frangaise“ dokládá: „Je-li vláda německá
opravdu pro smírné vyřízení a obdrží-li němečt
zástupci na konferenci instrukce, jež mohou
k němu dovésti, budeme potěšeni. Francie se
ovšem svých nároků, vytknutých Rouvierem, ne-
vzdá, naopak, ona proto jde na konferenci, aby
je provedla.
Ze všech tuto uvedených okolností jde
na jevo, že nedůvěra v politiku německou za-
pustila na západě tak hluboké kořeny, že již
z tohoto jediného důvodu mohl se císař Vilém
odhodlati, aby vyslovil zvláštní uznání taktu
a pevnosti Rouvierově, a ubezpečil, že „ničeh
nepodnikne, co by způsobilo obtíže, a dal svým
zástupcům nejsmířlivější instrukce“
Ale projev tento může míti i jiný, a to ne
měně důležitý účel.
Francie stojí před volbou nového předsedy
republiky. Zápas vede se již po delší dobu, jak
vylíčeno v našich dopisech pařížských; mezi
nejvážnější kandidáty náleží předseda sněmovny
Doumer a předseda senátu Falliéres. O prvém
se má za to, že v zahraničných záležitostech
stojí blíže politice Dělcasséově, a byl také ne-
dávno okázale přijat na dvoře anglickém. O Fal-
liéresovi pak se praví, že bude postupovati ve šlé-
pějích Rouviérových, jemuž se ústy císaře Vi-
léma dostalo okázalého uznání. Staví se tedy
císař Vilém, chvále Rouviera, příznivě ke kandi-
datuře Falliéresově, jako král Eduurd k Doume-
rově. A není pochybnosti, že by veřejné mínění
ve Francii, rozčilené pro otázku marockou posa-
vadním chováním Německa, mohlo vésti k ji-
nému výsledku volby presidentské, kdežto slova
míru, plynoucí z úst císaře Viléma, mohou se
státi důležitými i v tomto ohledu.
Zkrátka, nehledíme-li ani k tomu, že
Anglie stojí před novými volbami do parlamentu,
již sama volba presidenta republiky francouzské
vyžaduje toho, aby v Německu se nyní neřinčelo
šavlí.
Vilém
Falliéres
Rouvier
Francie
Německo
Anglie
senát
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. prosince. (Hlasy č a so-
pisů o volební reformě.) Inspirovaný
článek »N. W. Journalu« a podobně inspirovaný
vídeňský dopis »Pester Lloydu« o vládním plánu
volební reformy vzbudil nové obavy v časopi-
sech slovanských, ne bez příčiny tušících, že
bar. Gautsch se pokusí získati německé hlasy
pro svou předlohu hojnými výhodami, které na-
bídne Němcům na úkor zemí čistě slovanských,
ale hospodářsky i osvětově opozdilých. Krakov-
ský »Czas«, hájící důsledně odpor konservalivné
vělšiny polského kola proti všeobecnému
rovnému volebnímu právu, vypočítává na
novo, že vláda může v nynější poslanecké
sněmovně sehnati dvoutřetinovou většinu pro
svou reformu jen zabezpečením neprávně drže-
ných německých mandátů, což vylučuje se samo
sebou, že by se Haliči dostalo poměrného z-
stoupení na říšské radě a že tedy nové volby
budou všeobeené i rovné. Chválí proto sta-
novisko, jež zástupci polského národa zaujali
jak ve sněmovně poslanecké, tak i v panské.
Kdyby se prý polské kolo bylo zachovalo jinak,
bylo by pozbylo své vážnosti, jíž se těší pro
svou politiekou stálost a rozvahu i mezi politi-
ekými odpůrci.
N W
Lloyd
Gautsch
Němec
Czas
Praha
Krakov
Halič
11
article
»Slowo polskie«, které přes to, že vydává
se za list demokratický, jest rozhodně prot
rovnému volebnímu právu, aby se haličským
Rusům nedostal příměřený počet poslanců, vy-
zývá polskě kolo, aby houževnatě setrvalo n
požadavku, že Halič musí dostati tolik poslanců,
kolik ji náleží dle počtu obyvatelstva. Setrvá-l
polské kolo v odporu, soudí »Stowo polskie«,
centrální byrokracie povoli, jako vždy povolovala
v Rakousku. Vzhledem ke stranám, které bo-
jují rozhodně a do krajnosti, chovala vždycky
Rus
Halič
Rakousko
12
article
Obavy má i liberální »Slovenski Narod«
Jakkoli v Kraňsku, kde klerikálové mají dosu
velikou moc mezi venkovským lidem, všeobecná
volební právo nebude na prospěch liberálům.
jsou přece pro ně ze zásady, předpokládajíce,
že volební právo bude skutečně všeobecnéa
rovné. Avšak vánoční projevy kruhů, blízkých
rakouské vládě, poučují, že baron Gautsch ne-
pomýšli na rovná volební právo, ba že jest
v zájmu Němců dokonce i ochoten oloupiti
jižní Slovany o někelik mandátů. Výsledek byl
by pak ten, že by se zrušil starý volební řád,
osnovaný na výsadách třídních a nahradil by
se novým, osnovaným na privilegiích národnost-
ních. »Kdo pohlíží na Gautschův plán otevře-
nýma očima — dodává »Slov. Narod « — vidl
že i nynější kabinet svou volební reformou
sleduje jen staré germanisační úmysly a že
rozdílením mandátův a sestavením volebních
okresů chce vyhověti nemírným požadavkům
německým na úkor Slovanů, zejmena Slovanů
jižních.«
Netřeba dokládati, že ty a takové obavy
listů slovanských jsou oprávněny a že poslane
všech slovanských národů bez výjimky budou
povinni použiti veškeré energie, aby vytoužena
volební reforma nestala se nám, rakouským
Slovanům, na dlouhá léta opět novým jařmem
V Praze, 29. prosince. (Nové změny
v úřadech vrchních županů.) Včera
byli na svou žádost sproštěni úřadů vrchní žu
pané Jan Kazy ze stolice těkovské, Jiří J ust
ze stolice turčanské, Elemen Domahidyze
stolice debrecínské a syn ministerského předsedy
bar. Emerich Fejénváry ze stolice baraňské.
Gautsch
Němec
Gautschův
Jan
Emerich Fejénvára
Kraňsko
Netřeba
Praha
Slovenski Narod
Slovan
Elemen Domahidyz
13
article
Nově byli jmenování pro stolici baršodskou On-
dřej Brezovay, pro Segedín dr. Michal Na-
g v, pro Debrecín Gust. Kovacs, pro stolic
turčanskou Ludvík Köcsön a pro těkovskou
Koloman Senyi.
Z Inšpruku, 29. prosince. (Zrušen
vlašské fakulty.) Samostatná vlašsk
právnická fakulta inšprucká, která je od listo
padových bouří z r. 1904 zavřena, bude na zá-
kladě ministerského nařízení dnem 1. ledna při-
štího roku také formálně zrušena. Od Nového
roku nebudou se v Inšpruku konali již nijaké
zkoušky v jazyku vlašském. Současně, jak se
proslýchá v kruzích vlašských, vláda odvolá také
svou předlohu o zřízení nové vlašské právnické
fakulty v Roveredě. Kde vláda zamýšlí zříditi
novou fakultu, nepraví se, ale má se za to
že vláda se již vzdala svého odporu proti Terstu.
Z Lubna, 28. prosince. (Doplňo v ae
volba říšská.) Obchodní komora lubenskí
bude dne 10. ledna voliti poslance do říšské rady
místo zesnulého dra. Pfaffingra. Kandidátem
jest bývalý odborný přednosta v ministerstvě
železnic dr. Frant. L ih a r z ik.
doktor
Michal Na
Kovacs
Köcsön
Senyi
František
Segedín
Inšpruk
Terst
Lubno
Debrecín Gusta
Inšpruk
15
title
Politické zprávy zahraničné
16
article
V Praze, 29. prosince.
Praha
17
article
Opět mírumilovný projev z Némecka.
Dědie trůnu bavorského, prine Ludvík, uznal
též za hodno, přispěti troškou svou k míru-
milovným šalmajům, jež se ozývají teď ze všech
stran německých, kdežto zatím na jedné »jen«
straně, na Rýně, Německo úsilně zbrojí, jak
jsme to v poslední době opětně konstatovali. Prine
pronesl o Štědrém večeru při odhalení jednoho
pomníku vojenského řeč, v níž pravil: »Nová
mocná řiše německá jest říší míru. Nebude za-
pletena do žádné války a nynějšímu císaři Vi-
lému nemůžeme býti ani dost vděčni za dos
Ludvík
Rýn
Německo
18
article
vadní úspěšnou snahu jeho, německé říši mí
zachovati, ovšem jen mír čestný.«
O nedávných výrocích Vilěma II. včera
citovaných, praví se dnes, že byly proneseny po
dvorním honu k novému francouzskému vojen-
skému attaché v Berlíně. Přejeme optimistům
novoroční skolěbání v důvěru, ale — nemůžeme
si pomoci — nám se zdá býli toto náhlé vše-
obecné německé ujišťování mírem přímo pře
konferencí marockou spíše podezřelé než ko-
nejšivé. Třeba si připomenouti jen, jak i vr
1870 před zahájením války Německem vypro-
vokované, Berlin dušoval se mírumilovností svou,
aby odium z rozpontané války, tím spíše uvízlo
na jiných. Ostatně dnes již »Temps« včerejš
dojem zprávy své zmírňuje tím, že není ofici-
alní ni zpráva sama, ani oficialní že nebyly vý-
roky Vilémovy, nýbrž že proneseny byly jen při
nahodilém, čistě, spukromém rozhovoru, byt
i s osobností úřadní. »Journal des Debats« pak
dodává, že Vilém II. děl ještě, že nesmí se
touze po míru čest Německa podříditi. Při ši-
rokém pojmu Viléma II. o německé cti zn
ovšem projev jeho s tímto dodatkem zcela jinak
nežli jako předzvěsti »trvalého« mírul
Vilém II
Berlín
Německo
Vilěm II
20
article
Blížící se konference v Algecirasu vzbuzuje
ve Španělsku velkou nervosnost, jež se projevila
zprvu snahou přeložiti místo konference, pak j
odložiti a konečně nastal spor ve příčině osoby
representanta španělské vlády v konferenci. Řeč
předsedy ministerstva Moreta, pronesená ve
středečním večerním sezení sněmovny, charakte-
řísuje náladu politických kruhů španělských.
Moret prohlásil, že není příčiny k pessimisti-
ckému posuzování siluace, neboť Španěls ko
v marocké záležitosti postupuje
svorně s Anglií a Francil. Dále pravi
řečník, že bude nutno reorgani so v at
válečně síly na pevnině i na moř
a že příslušné návrhy podá v příští rozpočtové
debatě. Řeč Moretova důrazným prohlášením do-
hody s Anglií a Francií vyzněla proti Německu.
kde vzbudila podrážděné poznámky žurnálů.
»Berliner Tagblatt« vidí v ní urážlivou tendenci.
Podle posledních zpráv bude konference
zahájena 15. ledna. Římský »Mattino« píše
o možných obtižích, jež se vyskytnou v konfe-
renci, a dovozuje, že Italie bude hráti důležitou
roli prostředníka mezi rozvaděnými stranami.
Italský zástupce San Giuliano vyniká jako
dobrý znalee poměrů koloniálních. Švědský vy-
slanec v Madridu Soger byl jmenován zá-
stupcem své vlasti na konferenci.
Ve prospěch útočníka na sultána.
Belgická liga pro lidská práva horlivě vy-
stupuje ve prospěch vydání Jorisa, be gického
příslušníka, jenž byl, jak známo, zatčen pro
spoluvinu na nezdařeném attentátu, spáchaném
na sultána tureckého. Francouzští poslanci
Jaurěs a Pressensé a spisovatel Anatole
France poslali lize svůj telegrafický souhlas.
V Brusselu bylo uspořádáno shromáždění lidu
ze všech politiekých stran a byl přijat návrh,
aby byli mocuosti požádány, by podporovaly
vydání Jorisa, a by záležitost byla postoupena
hasgskému rozhodčímu soudu.
Moret
Moretův
Mattin
Jaurěs
Pressensé
Franc
Algeciras
Španělsko
Anglie
Francie
Německo
Madrid
Brusel
ministerstvo Moret
Italia
Sana Giuliana
Berliner Tagblatt
21
article
Řeč John Burnsa
Dělnický člen nového kabinetu anglického
John Burns měl velkou řeč před svými volič
v Battersea 27. t. m. Mluvil velmi ostře proti
zavedení čínských dělníků v jižní Africe a označi
je jako otrokářství. Prohlásil, že v zahraniční
politice bude podporovati snahy mlru
všeobecného usmiření. Co se tkne kolonií, je
ovšem přívržencem stejného práva pro všechny
kolonisty bílého plemene, tudíž v jižní Africe
mají býti Burové postaveni na roveň Angliča
nům. Jeho řeč učinila značný dojem a byla
přijata s bouřlivou pochvalou.
V kterých závodech je dovoleno
zejtra pracovati?
Mistodržilelství pro král. české vydalo dne 23
prosince 1905 zvláštní vyhlášku o tom, že provozo-
vání všech obchodních živností jest zejtra v neděli
dne 31. prosince dovoleno od 8. hod. ranní do 12
hod. polední a od 4. hod. odpol. do 8. hod večernl
Úchylka pro tento den stanovená záleží v tom, že
politický úřad zemský povolil tentokráte pro obchody
práci po 8 hodin k žádosti Nového obchodního gre
Burnsa
Burns
Burová
jižní Afrika
Afrika
22
article
V drobném prodejl:
ranní číslo o sobě ..
. na zh
Ve filíslkách na venkově
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 8h
Inserát
platí se hotové zppřeš.
Předplscení a inserty přijímá sdmisl-
strace v Marinnské ulici č. a.
Tam nacháeejí se též radakce
tskárna s ezpedice „ Národnich Listi“
Eskopivy se nevraosji.
edpolední
Marinnský ulice
Národnich List
23
article
mia, jakož i Jednoty obchodních gremil v království
českém, po vyslechnutí pražské městské rady a praž-
ského magistrátu, jakož i příslušných předměstských
úřadů.
Pokud nám známo, vyslovil se proti této úchylce
výbor hromady pomocnické při Novém obchodním
gremiu. Mistodržitelství připustilo dotyčné rozšíření
provozování obchodu na Sylvestra, přihlížejíc k
zvýšené potřebě obyvatelstva tohoto dne vůbec
k nákupu novoročních dárků zvláště.
Místodržitelská vyhláška, kterou jsme také uve-
řejnili, zavdává podnět k rozličným pochybnostem.
Tak zejmena nevědí holiči, mohou-li také v od-
poledních hodinách závody své míti otevřeny. Ne-
méně sporná jest záležitost ta při živnosti řeznické
a u zenářské. Naproti tomu sluší poukázati na
jasný doslov místodržitelské vyhlášky, která zmiňuje
se doslovně o tom, že jest toliko rozšířené pro-
vozování všech obchodních živností dovoleno,
takže zejmena není dovolena práce při všech živno-
stech výrobních, mezi něž bez odporu patří jak živ-
nost holičská, tak i živnost řeznická a uzenářská.
Místodržitelství, dávajíc o tom věděti pražskému
magistrátu, vybídlo tento, aby na věc upozornil
všecka živnostenská společenstva a všechn
výbory pomocnických hromad. Z toho však ne-
smí se vyvozovati vzhledem k jasnému zněne
vyhlášky, že by dovolena byla zejtra práce také při
neobchodních živnostech. Sluší tudíž jaksi
stručně říci, že zmíněná vyhláška místodržitelská
povoluje zejtra po osm hodin provozování ob-
chodních živností, to jest prodej hotovéh
a nejrozmanitějšího zboží a výrobku
Vysvětlení tohoto smyslu dáno bylo četným do-
tazovatelům v referátu živnostenském u pražského
magistrátu.
Prodej a výsek v řezníských krámech musí býti
zejtra o 10. hodině dopol. ukončen.
V holičských závodech dovolena jest zejtra
práce pouze do 12. hod. polednl.
Sylvestr
24
article
Zajímavé kapitoly z regulačního
románu Malé strany.
Zajímavé kapitoly z regulačního
románu Malé strany.
... Věru, že mohl by to býti již celý román —
ta regulace Malé strany! Jedna strana pro, druhá proti
intrikáni zákulisnl, vlivy postranní, řada překážek
a námitek, docela jake v předivu románovém. Za ckol-
ností takových není nikterak závidění hodnou posice
autora regulačních plánů, jímž v případě malostran-
ském je architekt a esthetik na slovo vzatý p. Bal-
šánek. V několika veřejných schůzích a přednáškách
promluvil o obtížích, jež regulaci v cestu se staví, a
dodnes nelze mu říci, že by se zdarem dlouholetá
práce jeho byla ukončena. Ve schůzích Spolku a r-
chitektů a inženýrů nalezl velmi vděčné
povolané posluchačstvo pro výklad svých dlouholetých
sludií a prací.
V nodávné schůzi vykládal o výškovém za-
stavení Malé strany. S kapilolou toulo souvisí celá
řada jiných předmětů, nemalé důležitosti, jež obral
si v úvahu na večeru včerejším. Po předeslání o dvou-
leté akci celé kanceláře regulační přešel řečník k ná-
milkám proti regulacím, z nichž mnohé byly oprávně-
nými, mnohé nikoliv. Značné potíže činil v ojenský
crár, jenž proti projektu podal značné rozklady
docílil toho, že celé partie z regulace byly vyloučeny.
Bala
25
article
Změny v plánech regulačních byly předloženy komisi
technické a nyní čekají plány schválení obecních star-
šich. Ale do stadia toho otázka ještě nedospěla. Rtada
domnělých interessentů podává protesty a působí ná-
tlak na korporace, spolky a kluby — takže nelze zho-
stiti se obavy, že výsledný plán regulačn
bude dilem kompromisním a že tedy autor
nebude moci zodpovídati za celou řadu věcí, celek
rušících. Plán regulační je plánem uměleckým a jest-
liže pod vlivem těchto nátlaků musil býti různě po-
změněn na svou újmu, pak nemůže přičítána býti
vina autoru
Řečník přechází dále k celé řadě zálmů Stare
i Nové Prahy. Opravdová láska ke starým našim pa-
mátkám počíná teprve klíčiti a žárlivě střeží, aby
cenná díla nebyla při luštění regulace Malé strany
poškozena. „Netajím se však tím, praví řečník, „že
dlužno při řešení nejen míti úctu k minulosti, ale také
prozíravost do budoucnosti.“ — —
Na Malé straně a Hradčanech dlužno počítati s
čtyřmi hlavními faklory a to s vojenským erárem,
vodnímerárem, majelkem šlechty a majetkem
mrtvé ruky.
Praha
Hradčany
26
article
Vojenský erár vymínil si na př., že forlifikační
pozemky od bašty 1.—XIII. musí zůstati jeho majet-
kem, vymínil si na Hradčanech místa ke stavbě kasá-
ren, čímž rozvoj Hradčan na dlouhá léta podvázán
Jedině založení nové čtvrti na pozemcích fortifikačních
mohlo by znamenati rozvoj města. Podobně má se
to s pozemky fortifikačními na Petříně. Než za situace
dnešní jsou to jen ideálné plány. Pozemky „mrtvé
ruky“, na př. komplexy zahrad a kláštera anglick ých
panen, rovněž jsou překážkou závažnou
Z běžných otázek veřejnost dnešní doby zajímají
tři: Stavba veřejnýchbudov na nábřeží, prd-
lomu Klíčů a elektrická dráha na Hnad-
čany.
Pokud se prvého týče, jest úloha zastavení
břehu vltavského na Malé straně otázkou v prvé řadě
esthetickou. Je nepopíratelno, že i při řešení nejopa-
trněším některé krásné obrazy musí ustoupiti do po-
zadí, na př. chobot u Čertovky. Nemá-li krása pobřeži
malostranského utrpěti, dlužno míti na mysli všechny
Hradčany
Petřín
Čertovka
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 29. prosince. 1905.
H. (Finale.) Melancholický, teskný pohle
zpět a svit naděje k zítřku.
Loučení a vitání v jednom okamžiku. Le
roi est mort, vive le roi! Král jest mrtev,a
žije král!
Číše zazvoní a hlasy zahlaholí v rozjaře-
ných připiteích novému roku . .
A ve všech očich vzplane ten svit naděje
i v těch, které nejvlce prolily slz zklamání
i v těch, jež ziraji v život střizlivě a blaseo
vaně. A každý z nás bude miti náhlý, přeludný
zákmit jakéhosi snu o štěstí
Anche io . . . i já si dovolím takovou
sylvestrovskou orgii fantasie.
Sáhnu do krabice vonných doutníků, jež
mi poslal nakladatel mých románů, otevru láhev
Chambertinu, rovněž novoroční dárek roztomilé
čtenářky — pardon, musím začit znova, ty
doutníky a Chambertin patří již do přepychu
mé novoroční fantastie.
Tedy zcela skromně zapálím si portoriko
k šálku čaje namažu si krajíc chleba znamenitým
medem Mrštíkovým. Poeta »Pohádky máje«
oslszuje dobrým lidem život jak svými barvi-
tými a živými obrazy z přírody, tak i aromati-
ckými výrobky svého včelína v Divácích.
A v tiché samotě své pracovny budu
sníti . . . neboť snění je hedvábná podšívka
režné haleny života, řekl by básník. O čem budu
sníti? Musím si udělati program a system, jak
se sluší na syna národa, který má nejvice
programů a systemů všeho druhu.
Chambertin
Mrštíkův
Praha
Loučeň
28
article
Snad o úsměvu krásné paní . . . o čarov-
ných očích tragédky? . . . Apage ! Nikdy více
Never more! Od té doby, co jsem se dočet
v naší puritanské revui, že Rosseger je věta
chlapík nežli Oscar Wilde, dal jsem se na
pokání. Budu teď žit jako hrdina počestné po-
vídky z »Máje« nebo »Gartenlaube«.
Tak tedy o něčem závratném, skvělém, ne-
dostupném? O tom, že si tykám s Trepovem .
nebo že jsem vyhrál million v pařižské »Loleri
de la presse . ..« nebo dokonce, že . . . ach
závrati!. . . učený kritik Arne Křovák napsa
o mně blahosklonné pojednání . ..
Oh, přeludy . . . illuse . . . stínové hry ..
mrákoty . . . hallucinace . .. Zastupujete mi cestu
jako čarodějnice Macbethovi. Pryč s mátožným
sněním, vari přeludy! Vraťme se k pravdě, stří-
zlivé a chladné pravdě a smiřme se, brachu, s osu-
dem... Marné sny, neboť nikdy nebudeš mi
přízeň mocných tohoto světa, k millionu budei
mit dále nežli zeměkoule k souhvězdí Oriona
Praha ke korunovaci a nadobro zanech té bláhové
naděje, že tě bude česká kritika brát vážně.
Apage
Rosseger
Wild
Arne Křovák
Macbeth
Orion
Praha
Loleri jít le presse
29
article
Ale proto přece jen po slovansku vesele
pozdravíme nový rok. Vždyť je tak veselo ve
slovanském světě! Není divu, že Slované měl
nejlepší humoristy Gogola, Havlička, Někrasova
a že zrovna Slovan Čechov to byl, jenž napsal
»Život je krásný!« A kdo umí tak zpívat, jako
Slovák, kdo umí mrštněji tančit nad kozáka
Ej, veselo je ve slovanském světě ... Jak ne,
tolikráte se nám říkalo a sami jsme si to hrde
opakovali, že naše je budoucnost, že překonáme
vyžilé a vetché racy latinské a germanské. A vi-
děli jsme uhánět ku předu trojku z »Mrtvých
duší« a obraceli jsme zraky k Rusi, té »ne-
známé Rusi« Turgeněvově. Měl pravdu auto
»Dýmu«. Rus je nám neznámou a záhadnou ..
teď zejmena, co se halí v dým požárů revoluč
ních . .
V Rusku revoluce strašnější nežli výbuch
pařížské komuny ... V Poznani a v Slovácku
persekuce, germanisování, maďarisování . .
V Chorvatsku zmatek a rvavá rozháranost ..
A u nás? — — —
Veselo je ve slovanském světě
Slovan
Gogol
Havliček
Někrasov
Čechov
Slovák
Turgeněvův
Rus
Rusko
Poznaň
Slovácko
Chorvatsko
30
article
Nejveselejší Sylvestr prý bývá v posledn
době v Berlíně.
Nikdo si nedovede představiti divoký sylve
strovský mumraj berlínský. Germánský rozmar
projevuje se v úchvatné furii celého národa.
Gardoví lajtnanti se objímají s drožkáři, z oken
se pronášejí přípitky novému roku do ulice,
dámy z velko-, malo- i polosvěta svorně hop-
kují v bujném bachanale pouličním a celý Berli
huláká »Prosit »Neujahr !«
Nedivme se přiliš hlučné sylvestrovské
kratochvíli prušácké. Nikdy se poddaným Vi
léma II. nevedlo tak jako teď. Obchody jdou
znamenitě. A konečně si může říše hohenzol
lerská spokojeně a klidně oddechnouti. Má do
brou, zajištěnou existenci. Ještě do nedávna ne
cítila se tak zcela volnou. Ale za Rýnem i Vi
slou jí nehrozi nijaké nebozpečí. Děsivý přízrak
»revanche« zmizel od toho okamžiku, kdy od-
vetné záměry francouzské skompromitoval ne-
bohý a směšný generál Boulanger a kozáci maj
doma co dělat.
Ale i od severu zavanul méně ostrý vítr
John Bull byl poněkud nakvašen. Michí ho
počal dopalovat svou konkurencí. Dva největš
kramáři byli by si málem vjeli do vlasů. Ale
moudře uvážili pádnost svých pěstí a zatím zalezi
za své pulty, odkud na sebe pokřikují. Němee
Boulanger
John Bulla
Berlín
31
article
je rád, že vyvázl zatím, a horlivě zdokonaluje
své loďstvo obchodní i vojenské. Německý pi-
ják piva, jejž jsme si do nedávna představovali
jako obtloustlého, pohodlného hospodského žva-
nila, stal se mužem rázné a hbité energie. Od-
koukal Francouzům nápady a Angličanům me-
thodu. Němec má neobyčejný talent assimi-
lační, dovede využitkovat cizí myšlenky, jež
velmi čile importuje. Jeho pyšnost nejde tak
daleko, aby podceňoval moudrost a talent ji-
ných. Vi dobře, že původnosti je schopen na
nejvýše v hudbě a proto si tak horlivě všímá
všeho, co se déje za hranicemi. Paříž a Lon-
dýn hemží se německými studenty, průmyslníky.
obchodníky, agenty. A německá práce, německý
kapitál dobývají si svět. A tak přirozeně vznikly
smělé sny o německém panství světovém. Na
kontinentu chce vládnout Germán od Hamburku
až k Terstu. Čechům kyne osud Poznaně . .
Na moři zdolají Němci nadvládu brilskou. Im-
peratorství hohenzollerské bude slavnější nad
říši Caesarovu a trvalejší a mocnější nad říši
Bonapartovu
Tyto luzné představy budou třeštiti v bujně
obraznosti sylvestrovsky rozjařených, fešáckých
Berliňáků.
Francouz
Angličan
Němec
Germán
Čecho
Caesarův
Bonapartův
Paříž
Lon
Hamburk
Terst
Poznaň
Imo