Strana 2. Číslo 47.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 17. února 1902.

»Katechetský spolek«: Literární sekci slavného družstva Vlasť! Oslavujíce v duchu s Vámí význam- nou ročnici 25. pontifikátu J. Svatosti papeže Lva XIII., přejeme slavnosti radostného průběhu a hojného zdaru. Připojujeme též z upřímného srdce i k Vám své přání: Bůh zachovej a žehnej našeho vznešeného arci- pastýře, vzácného jubilára, svatého Otce Lva XIII. ještě na dlouhá, dlouhá leta! Na Smíchově, dne 15. února. Za výber »Katechetského spolku« Emanuel Žák, t. č. předseda. J. O. hr. Vojtěch Schönborn děkuje za la- skavé pozvání k dnešní slavnosti a lituje upřímně, že se nemůže účastniti. Kromě toho omluvil se J. M. světící biskup dr. Václav Frind. Za všeobecného ticha vystoupil na řečniště Jeho Eminencí pan kardinál Leo svob. pán Skrbenský, aby promluvil několik nadšených a upřímných slov, ve kterých se zračilo plné uspokojení nad zdařilým prů- během celé slavnosti: »Velectěné shromáždění! Do- volte mi, abych promluvil k vám několik slov a vy- jádřil svou velikou radost nad tím, že slavné družstvo »Vlasť« tak krásným příkladem předcházelo a první ze všech spolků katolických zde v Praze tak krásnou slavnost na oslavu papežského jubilea zařídilo. Tato slavnost slouží slavnému družstvu »Vlasť« zajisté k cti, neboť »Vlasť« dala význačným způsobem na jevo, své čestné katolické církevní smýšlení. Děkuji tedy z upřímného arcipastýřského srdce za tuto krásnou katolickou slavnost celé »Vlasti«, pak zvláště také slovutným řečníkům a především opět p. dru. Hor- skému za krásnou a úchvatnou řeč, dále za milý zpěv a vám všem drahým katolíkům za veliče hojné vaše účastenství. Tímto účastenstvím věru imposantním dali jste na jevo, že se věrně a rozhodně hlásíte a vždycky hlásiti budete ke své víře katolické a k sv.

Otci našemu.« Upřímná a hluboce cítěná vděčnost zračila se na tvářích všech účastníků, když víděli, jak arcipastýř váží si pevného přesvědčení náboženství a sám před- chází nejlepším příkladem. Jeho Eminencí pak na důkaz své lásky arcipastýřské i vděčnosti udělil shro- mážděným vrchnopastýřské požehnání. Předsedající p. Flekáček tlumočil tuto nemalou vděčnost vroucíml slovy, děkuje pohnutě za krásná povzbuzující slova požehnání, jakož i za laskavou přítomnost Jeho Emi- nencí, který takto přispěl význačně k průběhu dnešní manifestace. Shromáždění po té provolali Jeho Sva- tosti třikráte »Sláva!«, načež Cyrillská jednota kři- žovnická zapěla papežskou hymnu, čímž tato velezda- řilá oslava byla ukončena, aby zanechala mohutného ohlasu v srdcích všech účastníků i spokojenosti pořa- datelů. Literární sekce družstva Vlasť měla včera svůj čestný den, který bude míti trvalou památku v anná- ft. lech jejich.

Volební právo v Belgii. Z Antver p. (P. d. »K. L. «) L36. Socialisté jsou zde v Belgii v malé men- šlně zastoupení a přece jen oni sami chtějí dávati zá- kony, jen oni sami chtějí určovati, kdo má ve sně- movně mluviti a kdo mlčeti. Svým protivníkům zapo- vídají každé ostřejší slovo a sami mají ústa ustavičné jen k nadávkám a posměchu otevřená. Náš parlament, díky socialistům, klesl na nejnižší stupeň poradných shromáždění vzdělaného světa. Ve sněmovně nerokuje se více o užitečných zákonech, o všeobecném dobru země a pod., leda že socialistům se uráčí chovati se několik dní slušně, aby se vážné dílo vykonalo. Stav, jaký by se nikde netrpěl, snášejí a trpí naši

zmínky. A přec uměleckému zaokrouhlení hry bylo by zajisté slušelo, aby posluchač dověděl se i o osudu těch, kteří po celé první a třetí jednání činili nárok na jeho pozornost. Tušíme, že stalo se tak zkrácením práce z pěti na čtyři jednání. Myslím, že sám p. autor: Ztracené nečítá z vrchol své tvorby, ale spíše za chvilkové své zasko- čení v cizí proudy a cizí zahrady. Jediné prvá scéna posledního jednání, kde Ludvík, odhodlán zemříti, najde si společnici v Andě, šteperce rukavic, aby získal odvahy k svému činu, jest tak cele zachyceno prostředí, v němž moderní tvorba se zálibou pro- dlévá. Nám jest celé toto ovzduší příliš daleké a ní- cotné, než abychom se dovedli pro ně jako umělecký substrát nadchnouti. I p. Šimáčkovi nevalně svědčilo. A proto doufáme, že ss s ním setkáme jindy a lépe na jeho vlastní půdě tvůrčí. Nové drama bylo vypraveno s péčí, již v reži p. Kvapilově vždycky spatřujeme. Pan Šmaha jako stavitel Bsvor a p. Mošna v áloze výměnkáře tchána byli výborní. Pan Vojan sehrál zhýralého Ludvíka — úlohu velkou a fysicky namáhavou —s vypjetím všech svých sil a umění. I L óňa pí. Hübnerová byla zajímavá. Slč. Hilber- tova v malé úloze šičky Andy byla opět ve svém dramatickém živlu. Nová práce p. Šimáčkova měla -ež- tak zvaný: čestný úspěch.

belglčtí zákonodárci s největší oddaností. Všecky naše časopisy, veškerá naše sjednocení protestují — než, vše je nadarmo. »Boter tegen de galg« (máslo na ši- benici mazati — jest marná práce, dle nizozemského přísloví.) A proč? Protože většina nevykonává své povinnosti. To bylo zříti nejednou, že »réglement« (stanovy) nejsou dosti přísné, aby socialistickým skan- dálům přítrž učinily. Nastávající volební boj rozbodne se na ekonomickém a společenském území. Budeť se tentokráte jednati o naše katolické náboženství, o exi- stenci Belgie, o království, o blahobyt země, o pořá- dek, o vlastní majetek, o úctu k zákonům a k vrch- nosti. Snad jste si v Čechách povšimli již, že od za- vedení přiměřeného zastoupení vypukl zde boj nadobro mezi katolickou a socialistickou stranou, ano rozpoutal se zuřivě. Dříve byl veden pouze v okresích, kde měli socialisté naději na vítězství a většinovou sou- stavu (het meerderheidstelsel), avšak teď zuří ve všech okresích celé belgické země, a socialisté mní se býti již vítězi pomocí podpory liberální partaje. Hrozí-li nebezpečí, nemá se to zakrývati. Beznáboženské školy liberáli založené v obcích na útraty všech — i kato- lických — poplatníkův, rozmnožují řady socialistů ohromně a mimo toho socialismus činí ve dne v noci — bez přestání — své partaji propagandu. Den ke dni vnikají jejich řečníci a letáky hlouběji a hloubějí do našich katolických vesnic, činí spokojené lidl ne- spokojenými, jako pekelný had Evu v ráji, a símé nespokojenosti přinese časem hroznou žeň.

A jaké že budou následky jejich vítězství? Ha, slyšte je, mluví-li pohněvaně a své myšlénky neukrý- vají květinovou mluvou, slyšte je, jak vychvalují až do nebes pařížskou komunu, krvavou pomstu lidu, od- stranění víry v Boha, zabrání majetku, »svobodnou« lásku atd. A nemyslete si, že je to jen blouznění je- dnotlivých socialistů, neboť, že něco takového je možné, dokazuje Francie. Tam jsou kláštery pozavírány, jmění duchovních řádů loupežně zabaveno, pro katolíky jest svoboda shromažďování a sjednocování se — prázd- ným slovem a svoboda smýšlení vyhání je z jich vlasti do vyhnanství. Učinila v Belgii katolická strana (partaj) všecko možné, aby hrozícímu nebezpečí hráz postavila? A kdyby naše strana podlehla, mohl by každý katolík říci: Ať se stane co chce, já vykonal svoji povinnost? A přece naše země, naše malá Bel- gle skýtá podívanou, jaké není nikde. Naše hospo- dářské zákonodárství za nejdůležitější v Evropě jest považováno, naše zákony na spoření a na zaopatření v budoucnosti rozšiřují se stále pro svůj dobročinný vliv všade, jak v městech, tak na venkově, vyrůstají dobročinné skutky jako houby po teplém došti, dáva- jíce tak svědectví o našich snahách po bratrství. A přece nabývají naši protivníci půdy a skutky, jež by socialistům musily jich rozšiřování se překaziti, nepři- nášejí tolik ovoce, jak se očskávalo. Příčina? My ka- tolíci zůstali jsme pozadu na dělání propagandy! Po celá leta nechali jsme socialisty, aby si požínali trávu pod našlmi nohami. Po celá leta všude jsme my, bel- gičtí katolíci, se na to bezstarostně dívali, jak lid po- buřovali, brožury, noviny a časopisy mezi lidem roz- šiřovali, zbraně to, jichž jsme my katolící si nevšímalí a když konečně voda nám tekla již do bot a oheň

jsme měli již na střeše, začali jsme též činnost svoji rozvíjeti, ale, pohříchu, zlo bylo již založené. Nyní nás to bude mnohem více práce a obětí státl, aby- chom ztracené půdy opět nabyli, než dříve by nás bylo stálo, abychom ji podrželi. Ohledně výčitek, ž naše strana neuznává právo ženy při volbách, odpo- vídám jednoduše: Proč bychom měli my katolícl práva toho zneuznávati? Což naše sv. víra nepovažuje ženu za dosti rozumnou? Za dosti důstojnou? Vždyť kře- sťanství učinilo ze ženy opět člověka. Ženě zajisté se tak jedná o blahobyt vlasti jako mužoví; žena musí tak dobře daně platiti jako muž, žena má, vyjma vo- jenskou službu, vůči státu tytéž povinnosti, jako muž.

A rozumnou jest zajisté žena též, vždyť stojí s nám ua témže stupní vzdělání. Pohledněmež jen, jak hbltě dovede žena obchod říditi a živnost jakoukoli provo- zovati. Krom toho officielní statistika našeho belgi- ckého království učí nás, že od r. 1883 do r. 1899 byl v blázincích 5242 mužů více než žen, ačkoli počet žen v Belgii jest mnohem větší než mužů. Co se pak její důstojnosti dotýká, bývá zde průměrně zavřeno (ročně) 3300 syčáků a jen 250 syčaček; podotýkáme ještě jednou, že je v Belgii více žen než mužů. V r. 1890 překročilo vězeňský práh 5743 žen a 38.536 mužů potkal tentýž osud. Od roku 1890 do roku 1899 skončilo průměrně každý rok 138 žen sebevraždou, kdežto u mužů průměrný počet ten obnášel ročně 643! Z této statlstiky nabýváme důkazu, že ženy v Belgii jsou mnohem důstojnější než mužové. K smíchu je, vyhlašovati hlasovací právo žen za něco nového — moderního! Však to činí jen nynější žurnalisté, jichž vzdělání je na velmi nízkém stöpni a již špatně znají dějiny. — Naši belgičtí ka- tolíci nechávají stále více a více politiku stranou a posvěcují se výhradně vykonávání dobrých skutků aneb společenským studiím. Zasluhují za to zajisté chválu, ale vzdor tomu neměli by zapomínati jedné

věci: kdyby tomu neštěstí chtělo, že by následkem naší lhostejnosti a netečnosti na politickém poli, naši protivníci se dostali k veslu, pak se stanou kořistmi nových pánů a mistrů veškeré ty dobré skutky, jež jsme vykonali s takovým zebezapřením a s tak veli- kými oběťmi a studiemi, jak nás o tom v nejnovější době poučuje Francie. Kdo pak by o tom pochyboval, že by radikálně socialistické ministerstvo neračalo ná pronásledovati a že by nám nepobralo za několik mě- síců veškeré naše ústavy, jež jsme celé půl století za- řizovali atd.? Nezapomínejmež, že naši protivníci pů- sobí všude jich tiskem. Již ve škole se tvoří pře- svědčení. Masky, za nimiž se naši protivníci zakrý- vali, nyní spadly a tito se netají více s jejich bez- božným programem. Není možná, aby lid žijící v těchto štvanicích zůstal nstečným a neřadil se po straně jedné nebo druhé, dle toho, která více slibuje. A přejde-li kdo do lůna jedné partaje, pak ji tak hned neopustí. Jak to vypadá nyní u vás v Čechách, ne- vím, leč u nás v Belgii mají se teď věci tak, že na politickém bojišti stojí již proti katolíkům tolik ne- přátel, že je katolíci počtem nikterak nepřevyšují, t. j., že je jich právě tolik jako nás katolíků. Mezi naší stranou a stranou našich nepřátel stojí ještě množství lidu, které neví. ku které straně by se mělo přidati a toto množtví musí rozhodnouti, které straně se dostane vítězství v příštích volbách. Nedovedeme-li si množství toto získati, pak nemáme mnoho naděje na naše vítězství.

Zprávy církevní. 40leté kněžské jubileum. Tichá sice, ale dojemná slavnost konána včera v ústavě hluchoně- mých na Karlově náměstí. Slavilť 40leté kněžské ju- bileum řiditel zmíněného ústavu, kanovník msgr. K. Kmoch, kněz velice oblíbený. Kanovník dr. J. Ma- rek při té příležitosti odevzdal jubilantovi dekret, jímž p. řiditel Kmoch jmenován za své zásluhy o vzdělání hluchoněmých a za výtečné úspěchy v ústavu docí- lené papežským komořím. K slavnosti dosta- vili se přemnozí bývalí žáci jubilantovi i nynější cho- vanci ústavu a blahopřáli nblíbenému řiditeli, jehož překvapili řadou cenných dárků z vděčnosti za jeho uznané dobrodiní. Jubilant touto příchylností hluboce byl dojat. Osobní. Nejdůst. vždy věrná metropolitní ka- pitola jmenovala vikaristu u dómu dp. Jindř. Skopce adjunktem kapitolního archivu a dp. Jaroslava Hra- bačku, vikaristu tamtéž, kapitolním ceremonářem.« Zprávy denní. K volbám do obehodní a živnostenské komory liberecké. Včera sešli se v Praze k dů- věrné schůzi zástupcové českých měst, okresů, ob- chodních gremií a živnostenských společenstev z ob- vodu obchodní a živnostenské komory liberecké Výkonný výbor národní strany svobodomyslné za- stoupen byl na schůzi poslancem drem. Ulrichem.

Schůze, již předsedal pan Mag. Pharm. Bohumil Matoušek, náměstek purkmistra. z Boleslavi, měla velmi živý průběh. V obšírné debatě probrány byly všecky hlavní záležitosti, týkající se voleb těch, podány referáty, jež s živým uspokojením byly přijaty, na konec pak zvolen pětičlenný komitét, který v intencích průběhu a usnesení této schůze provede další práce, jež provedeny býti musejí. V komitétu tom zasedají pánové: Hamzík z Jičína, JUDr. Hliňák z Liberce, Boh. Matoušek z Ml. Bole- slavi, tajemník Michálek z Roudnice a posl. JUDr. Ul- rich z Hradce Králové. Komitét tento měl včera odpol. schůzi, ve které učinil řadu usnesení takslckých i meri- torních a přijal s několika doplňky návrh voleb. provolání Dotazy a dopisy řízeny buďtež na p. Mag. Pharm. Boh. Matouška, purkmistrova náměstka v Mladé Boleslavi. Český komítét pro volby do obchodní a živnostenské komory liberecké žádá všechny české voliče a pra- covníky v obvodu této komory, by k volbám těm všude neunavně činili přípravy.

Wirtemberský král Vilém II. přibyl včera odpoledne v průvodu majora Mohna severozá- padní drahou o 4 hod. 17 min. z Náchoda do Prahy Tu prohlédl si památnosti král. hradu hradčanského, chrám sv. Víta i sv. Jiří na hradě pražském, načež ubytoval se v hotelu »U černého koně«. O 8 hod. 9 mln. odjel pak král západní drahou z nádraží cís. Františka Josefa do Štuttgartu. Polní zbrojmistr velící generál Fa- bini odiel včera do Vídně. * Z Akademie křesťanské. Sedmou před- nášku o thematu »Jakou láskou k víře vyznamenal se národ český« konati bude v úterý, dne 18. února o 6. hodlně večerní ve dvoraně Svatováclavské zá- ložny gymn. professor pan Václav Müller. Vstu volný. * Zlatá medaille »Hlaholu« pražskému. V primatorské síni na pražské radnici shromáždil te včera o 11. hodině dopolední celý »Hlahol« pražský se svým starostou p. drem. Fleischmannem v čele,