1
masthead
21. února 1908 Číslo 51.
4
article
meckého vyslanectví Warenbergem. Spolu byle
zjištěno spojení jejich s morským kapitánem
2. tř. Sehmidtem a že Schmidt skrze Murinika
v lednu 1890 dodal Plessenovi dva plány pev-
nosti Kronštatu s označením všech tvrzí, mělčin
a minových zahrad. Za tyto plány Schmidt
Murinik obdrželi od Plessenn a Herberta 1500
rublů, o něž se bratrsky rozdělili. Potom Schmide
při důvěrné schůzce vysvětlil Plessenovi rozlične
podrubnosti plánů a tajné vědomosti.
To nebyl počátek styků Sehmidtových s ně
meckým attašem. Již roku 1888 vyjednával
s Waronbergem a Plossenem o to, aby německ
vládě prodal tajemství svého vynálezu, jejž o
něho již byla koupila a zavedla ruská vláda
v únoru 1890 pak vyjednával s nimi o prodej
plánů povnosti Vladivostoku.
To vše se prozradilo, Schmidt byl 26
března 1890 propuštěn ze služby a vzat do vy-
šetřování. Schmidt, nemoha zapírati, přiznal se
ale udal, že Plessenovi prodal plány, které zíel
šoval, a vědomosti, které vymyslil. Mezi ruskými
hodnosty německého původu měl mocné za
stance, kteří se přičiňovali, aby nebyl polahován
za to, že „nadul“ Němce a Angličana, a doka
zovali, že by se mu spíše mělo dostati po-
chvaly. Ale tehdejší ministr vojenství gen. Van-
novský trval na svém, aby proti Schmidtovi bylo
postoupeno podle zákona. Roku 1891 soudil
Schmidta před vojensko-morským soudem
Kronštatě. Byl uznán vinným a odsouzen ka
ztrátě šlechtictvi, hodností, řádů, všech osob-
ních i občanských práv a k vyhoštění do tomské
gubernie v Sibiři.
Schmidt
Murinik
Herbertus
Schmid
Plessen
Sehmidtový
Němec
Angličan
Vladivostok
Sibiř
Schmidt Murinik
5
article
Toto vše o něm vynesla „Rěč“ a odvolala
se na „Pravitelstvenný Věstník“ za rok 1891.
č. 173, kde o tom podána úřadní zpráva.
Gustav Karlovič ale nepřišel do rozpaků
Prohlásil, že ten na Sibiř odsouzený byl nějaký
jiný Schmidt a on že ze služby při námořnietvu
dobrovolně vystoupil, což dokázal dokumentem
Svolal si čestný soud z občanů města Minska
předložil jim všechny své dokumenty ažd-
svého vystoupení ze služby. Srovnávalo se to
Schmidt byl v očích svých spoluobčanů rehabili
tován. Ten Schmidt, ktei, byl odsouzen pr
vlastizradu, někde na Sibiři úpí ve vyhnanství
snad tam bídně zahynul, a „náš“ Gustav Karlo-
vič nemá s ním nic společného kromě přijmení
Komise pro ověřování voleb při Ilosudar
stvenné dumě se touto aférou zevrubněji zabý-
vala a nabyla důkazů, že Schmidt vlastizrádee
a Schmidt-poslanec za minskou gubernii jsou
jedna a tatáž osoba. Schmidt prostě jako pře-
mnozí jiní ze Sibiře prchl, vrátil se do evrop-
ského Ruska a zde žil jako ten Schmidt, který
byl bezůhonný, sloužil při námořnictvu, doslou-
žil stupně kapitána 2. tř. a pak vystoupil, aby
se věnoval občanskému působení. Zmatky po
sledních let byly mu kalnou vodou, která jeho
pravou podobu dobře kryla.
Po odhlasování Hosudarstvenné dumy bez
pochyby přestane tajnost této aféry a na veřej
nost se dostanou ještě těžší podrobnosti, ne
nám jsou známy.
Karlovič
Schmidt
Gustav Karla
Sibiř
Minsk
Rusko
6
article
Přehlědneme-li celou činnost Gustava Kar
loviče Schmidta, utvrzujeme se v přesvědčení
že tu náme před sebou Némce, který v Rusku
od počátku provozoval zradu ve prospěch Něme-
eka a vedl německou intriku pod škraboškou ru
ského šovena. Německé věci sloužil, prodávaje
Německu plány ruských námořních pevnosti
vojenská tajemství; věci německé sloužil, když
nade vše drzým způsobem zasáhl do poměru
rusko-polského, aby tuto bolavou ránu znova
rozjitřil a nedal jí se hojiti. Nestydatost jeh
stala se přímo ohromujíeí, když po své rehabili
taci v Minsku jal se hlásati v „Minském Slově“
nevyhnutelnost, aby polské velkostatky té gu
bernie byly ruskou vládou expropriovány tak
jako to německá vláda obmýšlí v Poznaňsku.
Myšlenka tato, hájená v orgáně tak přísně ru-
ském a tak nadšeným ruským vlastencem, p.-
skytovala omluvu pro násilnictví Německa na
proti Polákům poznaňským.
Doporučujeme činnost Gustava Karloviče
Schmídta k bedlivému uvážení Čechům i všem
Slovanům. Je třeba, aby Slované zrevidovali
své šiky a přesvědčili se, nemají-li mezi sebou
podobné Gustavy Karloviče.
Gustav
Schmidt
Némka
Polák
Karlovič
Čecho
Slovan
Rusko
Nout
Německo
Minsk
Poznaňsko
7
article
Spor o balkánské dráhy.
Dva dni tomu, našim listům byly dodány
úřadní telegramy toho smyslu, jakoby se „No
voje Vremja“ kálo, že bar. Aehrenthalovi v pří
čině mitrovické dráhy činilo křivdu, jakoby mě
nilo svůj názor na otázku a jakoby vyvracelo
svého londýnského zpravodaje, přistupujíc n
stal.ovisko německo rakouské.
Dnes došlo ono číslo „Nového Vremene“a
z něho vidíme, že se věc má značně jinak. List
nic nedementuje, nýbrž uveřejňuje telegram
z Berlína, jenž oznamuje, že v německých
vládních kruzích popirají, že by byla mezi Ně-
meckem a Tureckem nějaká tajná úmluva.
V dalším telegram seznamuje s názorem ně-
meekým na mitrovickou dráhu, jenž se opírá
na berlinskou smlouvu a dává Rakousko- Uher
sku za pravdu.
Nový Vremen
Berlín
Turecko
Rakousko
Uhry
Vremja
8
article
Zde je tedy stručně vyložen názor něme
cký, a nikoli změněný názor „Nového Vre
mene“. Popření tajné úmluvy Německa s Tu-
reckem nepadá na váhu, neboť dosti je společné
hry obou států, již po drahná leta provozují ve
řejně. Těm dvěma není tajně úmluvy zapo-
V otázce o rakousko-uherském projektu
těžce padá na váhu, jak se o něm vyslo-
vili všichni tři slovanští panov-
níci na Balkáně: král srbský, knížata bul-
harský a černohorský, tedy osoby nejpovola-
nější, k dopisovateli londýnského „Daily Mailu“
„Všichni tři pravili, že jejich zemím byla by vý-
hodna pouze balkánská transver-
sálka. Pro projekt rakousko-uherský vyslovil
se pouze turecký paša Tevfik. To poslači
obyvatelstvu rakousko-uherskému, aby si vyjas-
nilo, jestliže toho ještě potřebuje, že projekt
Aehrenthalův směřuje ke škodě státo
balkánskýh, ke škodě křesťanského oby-
vatelstva Balkánu, a hovi pouze zájmů
Turecko, jež jsou vždy tam, kde je škoda
oněch.
Za takového stavu věci je zřejmo, že Ra-
kousko-Uhersko projektem Aehrenthalovým vstu-
puje po příkladě svého německého spojenee
v přátelský poměr k Turecku proti balkánským
sátům a národům, nemluvě o Makedonii.
třebí.
Německo
Balkán
Turecko
Makedonie
Daily Maila
Aehrenthalův
RakouskýUhersko
Aehrenthalův vst
král srbský
9
article
u čno
Události v Marokku.
Ministerský předseda Clémenceau uve
řejnil notu, jež je rozhodným vyvrácením po-
věsti o vyslání nových vojens ký ch
oddllů do Marokka. Od počátku války
je připraven sbor, jenž v případě potřeby bude
vyslán na posilu. V provincii Constantine je
připraven jeden prapor přináležející k tomuto
sboru. Rovněž není pravdivá zpráva o úmyslu
generála d'Amada odvolati posádku z Casa-
blanky a rozděliti svě sbory mezi Medianou
Berešidem. Všecky podobné zprávy zakládají se
na mylných informacích.
Podle posledních telegramů zaslaných vládě
francouzské admirálem Philibertem, je
v příslavech marockých klid. Holou smýšlenkou
jsou zprávy o dopravě francouzských a španěl-
ských námořníků ku pomoci francouzské po-
sádky v Casablance. Rovněž je smýšlenkou po-
věst o porážce francouzské několik kilometrů
od Casablanky vojskem Muleje Hafida.
U Casablanky opět se strhla krvavá
bitva. Na francouzské vojsko by
podniknut zuřivý útok několik
kilometrů od Casablanky. Fran-
couzský oddíl obsadivší Settat,
byl odříznut mehallou Muleje
Hafida Námořní lodi francouzské a španěl-
ské musely prý poslat posilu. Obě tyto zprávy
nejsou potvrzeny, a zní dosti nepravdě po-
dobně.
Oficiálně se oznamuje z Paříže, že generál
d'Amade z Uled Pamazenn vytáhl proti ne-
přátelskému kmeni Mdakrů do Sidi Abel Kerimu.
Clémenceau
Constantine
Medianý
Hafid
Fran
Settat
d ' Amade
Maroko
Casa
Casablanca
Paříž
Sidi Abla
Uled SF
d ' Amado
Philibert
10
article
Při srážce se silným oddilem Maročsnů byli ve
francouzské straně 3 muži zabiti a 23 raněni
Generál d'Amade potvrzuje zprávu o bitvách
16. a 17. t. m. Sbor plukovníka Toupina —
jak jsme již oznámili — odrazil dva prudké
útoky, způsobil nepřiteli velké ztráty. Na fran-
couzské straně padli 2 důstojníci a 7 mužů.
O akci Muleje Hafida oznamuje tan
gerský dopisovatel »Tempsu«, že vzdorosultán
poslal zástupcům států, které mají konsulárni
agenty v Safi, dopisy velmi ztřeštěného, ano ne-
smyslného znění. Francouzskému zástupcí psal
dosti roztomile, projevil naději, že bude zacho-
ván mír mezi oběma zeměmi a že Francie ne-
zasáhne do sporu obou bratří. Naproti tomu
dopisy, zaslané oslatním legacím, obsahují nej-
pruděí útoky proti francouzské akci v Marokku
a dovolávají se spravedlnosti národů, před jichž
soud má býti pohnána Francie. Mulej Hafid
hraje si vůbec na velkého diplomata a chee
vodit svět za nos Tak v téže době, kdy poslaí
generálu d'Amadovi své emissary, ujišťující fran-
couzského vůdce nejmírumilovnějšími úmysly
sullánovými a projevujíci politování, že několik
fanatiků z jeho mehally se proli výslovnému
rozkazu sultánovu odvážilo útočiti na Francouze,
poslal též do Marakeše listy, oznamujíeí
velká vítězství jeho, dobytá na
Francouzi, a znovu podněcujíe
lid ke svaté válee.
Toupin
Mulej Hafid
Amado
Francouz
Francie
Maroko
11
article
Anarchistické spiknutí proti novoyorské burse.
Policie amecická objevila anarchistické spik
nutí, jehož účastníci chtěli vhoditi pumy
do bursy novoyorské. Byli zatčeni. Na ná-
rožich vnitřního města nalezají se ka
ždého jitra veliké plakáty, kteréž
vyzývají ku povraždění finanč-
níkův. Až dosud původci plakátů těch nevy-
pátráni. Policie zavedla rozsáhlé vyšetřovánl.
Několik finančníkův dostalo výhružné listy.
V letáku, hromadně šířeném, vyzývají se ne-
zaměstnanci, aby vytáhli do Wallstreetu a bur-
siany a bankéře pobili. Galerie bur s
byla včera pro návštěvníky uza-
vřena a třída Wallstreet jest stře-
žena silnou mocí policejní.
Tíseň dělnictva amerického vyvolává ještě
jiné nebezpečí. Americký svaz dělnický vyhla-
šuje, že, ač práce se množí, mzdy klesají, pro-
tože se do práce hlásí maožství nezorganisova-
ných nezaměstnancův. Vůdcové organisace děl-
nické hrozi, že po připadě prohlásí dosavadní
zaměstnanci stávku, již by se 200 000 dělníků
zúčastnilo. Zdali za těchto okolností hrozba
bude míti účinku, třeba ovšem pochybovati.
Atentát na městskou ranu
»Daily Telegraph« sděluje z Madridu,že
do radnice v Daimielu (v provinčii Cindar Real)
vnikla řada maskovaných mu ž ův
právě když městská rada zase-
dala. Zabili purkmistra a še s
městakých radův. Vznikl veliký zmatek
za něhož úločníci unikli. Při atentátu tomto
běželo zřejmě prý o pomstu politickou. Tim do
plňujeme kusou depeši odpoledního vydánl.
Socialistické vítězství do obce.
Při volbě obeeních starších v Kasselu
podlehli za 3 volební sbor všichní kandidáti
buržoasie a zvítězilo sedm socialistických kan-
didátův.
Wallstreet
Madrid
Kassel
Galerius bur
Daily Telegraph
Real
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Schůze voličů na Žofíně.
Strany národně sociální, radikálně pokroková
slátoprávní kandidují na Novém městě pražském z
poslance do sněmu král. českého p. redaktora Karla
Stanislava Sokola, který rozvinul svůj politický
program na včerejší schůzi, svolané na Žofín. Schůzi
zahájil a jí také předsedal p. dr. K. Baxa. Kandidát
svobodyslné strany pp. dr. K. Groš, F. Hašourek
a sociálně demokratičtí kandidáti Havránek a Johanis
svoji nepřitomnost omluvili
Pan K. St. Sokol především vysvětlil, jaké po
hnutky vedly zmíněné strany k tomu, že stanovili jeh
za kandidáta, ač jsou mandáty na Novém městě Něm-
ci ohroženy. Rečník tvrdí, že nebezpečí spočívá více
ve vlažnosti českých voličů, než z německé kandi-
datury a má proto vroucí přání, aby všichni čeští v-
ličové přišli k volbě. Přocházeje k posudkům o mi-
nulé periodě sněmu král. českého, vyslovil polito-
vání, že česká většina nechala se zde bez odvely ně-
meckou minorilou terorisovati. Uvádí celou řadu po-
ličků, kterých se českému národu dostalo, za něž
žádného odčinění národu našemu se nedostalo. Vzpo-
míná prachatického případu, jímž Němci ukázali, ž
pod ochranou místodržitele utvořují si v král. českém
svoje uzavřené územi, kde Čech má býti cizím ži-
vlem. Tvrdí, že hříchem bylo, že česká většina po-
sobením dra. Škardy dosadila Němce dra. Matzaka z
reditele Zemské banky. Uděliti takové místo nepříteli
to je unikum. (Souhlas.) Za tuto kurtoasii mělo s
nám dostati místa v generální radě rak -uherské ban-
ky — ale to se nestalo, Němci ve své většině roz-
hodli proti Čechům!
Řečník promlouvá o odslrkování českých soud-
ních úladníků a o boji českých rodičů o české školy.
Kdyby se některému Němci v Praze šláplo na nohu
Karel
Stanislav
Sokol
K Baxa
page
doktor
K Groš
F Hašourek
Havránek
Johanis
Němec
Škarda
Čecho
Žofín
Německo
Praha
13
article
vše bude vzhůru, ale pronäsledování ubohých českých
menšin bylo sledováno místodržitelem — mlčením
To jsou poměry i na Afriku přimo barbarské
Nečník vzpomíná královského poselství, slibuj
cího korunovaci a litoval, že na sněmu nestal se žád
ný státoprávní pokus. TTvrdí, že s Němci není možna
žádná shoda, poněvadž nelze očekávati, že Něme
budou spelečným živlem; ve všech oborech jsme ri-
valy. Rečník proklamuje požadavek státoprávní i z dů-
vodů upravení zemských financi. Za myšlenkou sa-
mostatnesti české kandiduje do sněmu.
V další řeči vzpomíná dvou trapných okolností
Jednou je ta, že mladočeskou stranou není kandido-
ván druh Grégrův a Barákův red. J. Anýž, druhou
pak, že se objevuje povážlivé přeběhlictví v této
straně. Smutný zjev jest, když člen výkonného vý-
boru mladočeské strany takřka přec noc vstoupí do
jiné strany! To není žádná výchova dobrého českého
lidu! (Souhlas)
Odsoudiv politiku Kramářovu a jeho důvěřivost
ve vídeňskou vládu beze všech záruk, pravil řečník.
že u nás nebude považován za slavného politika.
kdo neudělá nějakou hloupost. Prohlašuje se pro
všeobecné právo hlasovací a uvedením vlasteneckých
a národních polřeb královské Prahy ukončil řečník
za hlučného potlesku přítomných
Posl. p. dr. Hajn ve své řeči vylýkal minister-
skému předsedovi, že panovníkovi neporadil, aby
hrad královský na Hradčanech byl připsán v majetel
království českého a aby splněn byl slib koruno-
vační. Řečník doporučoval kandidaturu K. St. So-
kola.
Němec
Grégrův
Barákův
J Anýž
Kramářův
doktor
Hajn
Afrika
Praha
Hradčany
14
article
Kandidát strany slaročeské p. dr. Vlad. Sr
pravil, že přichází ze schůze slrany národní, kde
proslovil kandidátní řeč. Přišel do schůze s druhým
kandidátem p. prof. Horáčkem. Nechce v této schůa
promluvit řeč kandidátní, nýbrž přišli, aby vyhověli
pozvání. Jako příslušníci strany národní trvají na
programu olce národa Fr. Palackého, jsou příslušníky
státního práva českého, neboť to považují za zákla
celé české politiky Má přesvědčení, že, ať jsou prou-
dy jakékoli, nesmí se hradba českého sněmu opustiti
poněvadž je zárukou exislence našeho národa. Sněn
král. českého pokládáme za jediný zbylek samostat
nosti našeho národa a proto nemají pravdu ti, kdož
tvrdí, že mandát říšský není slučitelný s mandátem
zemským. Národ český je roztříštěn na mnoho stran
Ale strany zanikají a práva národa jsou věčná. Zdra-
vý kmen národa nezahyne, dokud se neoddáme malo-
myslnosti. Stoupenci strany národní trvají neochvěj-
ně při programu všenárodním a státoprávním. (Po-
chvala.)
Prof. dr. Horáček vzpomenul toho, že pří
slušníci strany staročeské byli kdysi políráni, ze-
jména také stranou radikální. Ale různé věci způ-
sobily, že obě strany něco spojuje a to je vyjádřene
v heslu, dra. Riegra „Nedejme se!“. (Pochivala)
Po dalších poznámkách pp. dra. Baxy a Němce
byla kandidatura K. St. Sokola přijata.
Z klubu voličů nóvoměstských. Dnes
v pátek o 8. hod. večerní koná se klubovní vo-
lební sehůze v dolejším sále restaurace Chodě-
rovy ve Ferdinandově třídě. Ve schůzi představ
se kandidáti národní strany svobodomyslné, sta-
rosta měst pražských pan dr. K. Groš a p. Frant
Hašourek, tajemník Zomské jednoty soukromý-h
úřadníků.
Vlad
profesor
Horáček
Palacký
doktor
Riegr
Baxa
Němec
K Groš
Hašourek
Zomský
Francie
Ferdinandov třída
Sokol
15
article
Sehůze molestranských voličů
Sehůze molestranských voličů
národní strany svobodomyslné konala se včera p
8. hod. več. v sále Malostranské besedy za velm
čelného účastenství. Schůzi zahájil jménem svola-
vatelů (sdružených spolků malostranských) p. MUD
Břetislav Bouček, jenž prohlásil, že důvěrnie
sdružených spolků molostranských, totiž Občanského
klubu, Klubu přátel Menšího města pražského, Be-
sedy úladnieké, Besedy lemeslnicko-živnostenské
Spelku majitelů domů a Malostranské besedy, p
vzájomné dohodě z důvodů národních, stavovských
a místních usnesli se, navrhnouti voličstvu za kandi
dáty poslanectví na sněm království českého p
JUDra. Lad slava Pinkasa a vrch. měst. inzenýra
Anl. Matějovského, kteři zajislé bučou s to.
úkolům postaneckým úplně dostáli. Potom zvoleno
bylo předsedniclva: předsedou ob. sl. p. dr. Funk
míslovředsedy pp. dr. Břel. Bouček a Decaslel
lo, zapisovateli pp. Nápravnik a Hubáček
Předseda p. dr. Funk představil potom oba kandidáty
národní strany svobodomyslné pp. JUDra. Ladislava
Pinkasa a vrch. měst. inž. Matějovského
jichž volbu nejvřeloji doporučil a požádal dra. Pin-
kasa, aby se ujal slova.
Dr. Ladislav Pinkas podotkl předem, že ne
hodlá přednášeli voličstvu žádných hesel a hřmo
ných frásl, nýbrž že podle zvyku svého vynasna ží se
mluviti věcně, upřímně a pravdivě. Tímto způsoben
promluvil pak nejdříve o činnosti sněmu v minulén
šestiletí a narýsoval stručný, ale výstižný obra
výsledků těto činnosti ve všech oborech do kompe
tence sněmu spadajících, při čemž náležitě oceni
zásluhy národní strany svobodomyslné a jejich pře
ních pracovníků.
Bouček
Matějovský
Funk
doktor
Břít
Decaslet
Nápravnik
Hubáček
Pinkasa
Ing
Pinkas
Lada
Pino
klub přátelit Menší
Be
malostranský beseda
16
article
Přešel potom k příštím úkolům sněmu králo
ství českého, z nichž vytkl zejména reformu zem
ského volebního řádu, zlepšení zemských financi
zajištění školství menšinového, vybudování nového
moderního disciplinárního řádu učitelského, pozem
štění živnostenského školství, zřízení živnostensk
rady, kodifikaci nového stavebního řádu pro Prahu
a okolí, klerýž zejména pro Malou stranu má dů
ležitost nemalou, atd.
Praha
17
article
Ke konci své řeči poukázal s politováním na
ohromnou roziřištěnost českých stran při zemskýcl
volbách a na nebezpečí užších voleb s Němci v Pra
ze Při té přiležitosli dotkl se poměru strany k „Nán
Listům“. — Mluvě o celkových otázkách politick ých
pravil dr. Pinkas, že kamenem úrazu jest otázku
chelská, nebude-li vláda miti odvahu, zjednati v téte
věcí nápravu, vyvodí z toho poslanci národní strany
svobodomyslné všechny důsledky. Dr. Pinkas po
ukázal pak na to, že mezi volebními provoláním
různých stran národních není podslatného rozdílu
což nutí k přemýšlení, nebyla-li by možna dohodn
Jestliže nedovedli jsme se dohodnouli pro mandáty
pro osobu, snažme se spolčiti se a srazili svoje šiky
po volebním boji! (Výborně! Illučný potlesk.)
Polom ujal se slova druhý kandidá! nár. stran
svobodomyslné p. vrch. měst. inž. Matějovský
jenž pejednal rovněž o úkolech příštího sněmu. Ob-
šírněji zmínil se o požadaveích úřadnictva a prohlá-
sil, že bude-li zvolen, považovali bude hájení těcht
požadavků za svou přelní povinnosl. Se zvlášt
odbornou znalostí projednal o otázce regulace řek
stavebního řádu. Posléze zmínil ze o tom, že jeho
kandidatura vznikla z kruhů úřadnictva a jest ted
stavovskou, tím však není řečeno, že zájmy národn
rebude hájiti právě tak dobře, jako zájmy slavovské
Zvláštní váhu kladl na těsný styk s voličstvem, kte
chce pěstovali co nejvíce. Chce pracovati vždy pr
voličstvo a nikdy proli němu. KVýborně! Hlučná po
chvala)
Pak přihlásil se k slovu kandidát strany národni
sociální p. Kamelský, jehož některé výtky vy
vrátil p. dr. Pinkas.
Němec
Pinkas
doktor
Ing
Matějovský
Kamelský
Polom
Ob
18
article
Pak premluvili ještě pp. Had, Nyklsček
Kašpar, načež předseda p. dr. Funk dal o kandi
daturách pp. JUDra. Ladislava Pinkasa a vrch
měst. inženýra Matějovského hlasovati. Ob
kandidatury byly velikou většinou schvš
leny, načež schůze po 12. hod. noční byla skon
čena.
Na Smíchov. Ke shodě národních stra
na Smíchově k volbě do zemského sněmu
Voličům 15. volebního okresu do sněmu krá
lovství českého pro město Smíchov. Vzhleden
k nynější rozháranosti našich politických stran
jakož i vzhledem k vážnému nebezpeči se strany
Němců, již nejhojnějším účastenstvím při volbě
dne 27. února t. r. chtějí domnělý svůj nárol
stran II. mandátu za město Smíchov při naslá
vající volební reformě uplatniti, usnesl se správn
výbor »Politického klubu na Smíchově« doporu-
čiti členům svým, aby odevzdali veškeré hlasy
své panu JUDru. Aloisu Koldinskému
starostovi města Smichova. Za správní výbo-
»Politického klubu na Smíchově« : Václav Mareš
předseda. Adolf Plýva, jednatel.
Výbor pro volební právo žen kviluje s díkem da
100 h, které na jeho účely byfy věnovány spolkem
»Damskou besedou« a dar 6 K od pí M. Brožové
z Mladé Boleslavi. Další příspěvky velmi vílané
době dnešní rozsáhlé akce přijímá výbor v Praze ll
Jungmannova tř. č. 7.
Nyklsček Kašpar
Funk
Pinkasa
Matějovský
Němec
JUDr
Koldinský
Mareš
Plýv
M Brož
Smíchov
Mladá Boleslav
Praha
Jungmannův třída
český pro město Smíchov
Damska beseda
19
article
Z Kosle'ce n. Orl. Městská rada v Kostelci na
Orl., uvažujíc ve sehůzi své ze dne 17. t. m. o tom
pro kterého z kandidálů poslanectví na sněm zemský
by se prohlásiti měla, usnesla se na tom, doporu
čiti voličstvu svěmu k volbě p. Leop. Weignera
inspektora technolog. musea v Praze, jenž svým
velikými praktickými zkušenostmi a svou odbornou
literární činností v oboru živnostenských záležitost
zasluhoval by toho, aby nejen z kruhů živnosten
ských, ale i ostatními pp. voliči byl všestranně pod
porován. — Starosta: Netyk.
Voličská schůze v Benešově. Volební výbor be
nešovský svolal na den 19. t. m. do sálu hotelt
»u knížecího znaku« veřejnou schůzi voličskou, n
níž kandidát poslaneciví p. dr. Václav Seb uste
promluvil o úkolech sněmu království českého v obor
politiky středostavovské. Obsažný a poutavý výkla
dra. Schustra byl odměněn dlouholrvající pochvalou.
K závěrku schůze přednesl nár. soc. p. Novotný
resoluci, proti jejímuž nízkému tonu a obsabu pro
testoval za hlučného souhlasu p. učtel Jindřich
načež se shromáždění rozešlo, aniž by bylo o na
vržené resoluci hlasováno.
doktor
Václav Seba
Schustr
Novotná
Jindřich
Kostelec
Orlický
Praha
Benešov
20
article
L. Weigner před voliči v Kostelci n. Ozl. Ve
střeďu dne 19. t. m. konána byla v Kostelci n. Orl
voličská schůze, na níž představil se jako kandidát
poslanectví insp. L. Wergner. Za předsedu schůze
zvolen byl továrník p. Hájek, za místopředsedu mistn
řeznický p. Sokol a zapisovatelem malíř pokojů p.
V. Hrubecký. Pan kandidát v řečí déle dvou hodi
trvající, obsahem i formou vynikající, rozvinul svoi
polilický, kulturní, sociální a hospodářský proyram
Hlučným potleskem odměněna byla jeho řeč, z níi
každý účastník schůze seznal, že neschází p. kandi
dátu ani na horlivosti a plli, ani na energli zastá-
vati úkol poslanecký. Předseda továrník p. Hájek po-
děkoval řečníkovi za procitěná slova a zahájil de
balu, jíž zúčastnil se mistr pilnikářský p. Formánek.
dále redaktor agrárního listu p. L. Novák. Pan kan-
didát vyvrátil veškeré námitky a v polemice břitké
doznal souhlasu celého sbromá dění. Zejména opětně
vylýčil vznik své kandidatury, která byla mu nabíd
nuta z kruhů voličstva volebníhö okresu a uposlechí
jen vyzvání jemu učiněného. Nevtírá se v přízeů.
avšak ucházeje se o důvěru nabízí jen práci a uplat
nění svých zkušenosti. Celé shromáždění uvítalo slova
pana kandidáta L. Weignera s plným souhlasem
dalo tím na jevo, že p. kandidát těší se přízni jak
v kruzích živnostenských, tak i inteligence. Po sehůz
rychnovské a dobrušské vyzněla i tato schůze v Ko-
stelci na Orl. ve prospěch p. insp. L. Weignera.
L Weigner
L Wergner
V Hrubecký
Hájek
Formánek
L Novák
Kostelec můj
Orlický
ko
21
article
Bouřlivá voličská schůze na Starém městě praž
ském. Na včerejší večer svolána byla schůze staro
městských voličů do pardubické pivnice v ulici Karo
liny Světlě. Na schůzi přišli kandidáti strany reali
stické prof. Masaryk a dr. Bouček, kandidáti nár
strany svobodolnyslné se nedoslavili. Předsedu
schůze zvolen byl majitel klenotnického závodup
Kerlitzký. Schůze byla velice bouřlivá, poněvad
voličové staroměstští rozhodně se ohražovali prot
různým výtkám a útokům realistických kandidátů
jimž se dostalo podpory mnoha přilomnými nevoliči
schválně do schůze přjšedšími. Pan J. S. Kraus vy-
slovil se velmi ostře proti řečem realistických kan-
dídátů, vylýkaje jim nepravdy, rovněž p. Hašek
Schůze, jež trvala přes půlnoc, vyzněla pokud
voličstvo jde, proti kandidaturám realistickým
Samosprávným shorům a spolkům
v král. českém.
profesor
Masaryk
doktor
Bouček
Kraus
Hašek
Kara lino Světl
22
article
Při různých oslavách, jako na př. při le
lošní jubilejní oslavě J. V., naskytá se vhodná
přiležitost, aby založením podniků lidovýchov
ných vykonán byl oslavný čin trvalé a prak
lické ceny.
Svaz Osvětový uváživ, že knihoven veřej
ných, zvláště obeeních, se namnoze nedostává,
nebo že jsou v chatrném stavu a seznav, že
není v některých větších místech českých lido-
vých čítáren a nebo že není fondů, z nichž
by knihovny a čítárny se vydržovaly, žádá
snažně české obce, okresy, spolky i jednotlivee,
aby pro oslavnou pamět zakládány byly lidové
knihovny a čítárny a to pro lid dospělý i pro
mládež škole odrostlou, čímž vyhoví se zcela
zřejmě vysloveným infencím J. v.
Svaz Osvělový ochotně chce býti nápo-
mocen odbornou radou při řečených podnicích
a rád ke všem dolazům odpovi.
Adresa: »Svaz Osvětový v Praze «
Předsednictvo Svazu O světového
Fr. V Moravec, Prof. dr. Fr. Pastrnek,
jednatal.
předseda.
Renata Tyzšová, šk. rada B. Bauše, dr. Vilém
Pospišil, Jan Emler.
rro
členové předsednictv a.
Moravec
profesor
doktor
Pastrnek
Tyzšová
Bauše
Pospišil
Emler
Francie
lošný jubilejní oslava
svaz osvětový uvážit
svaz osvětový v Praga
předsednictvo svaz
rada B
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dobrozdání dvor. rady prof. Bachmann
o zákoni'ě výhradě německé úřadni řeči ve vnitř-
ním úřadování tedy šťastně máme. Památný ten
okamžik nadešel ve středu večer v „Deutscher
Vereinu“, a sice v přednášce, za tím účelem
schválně uspořádané. Dlouho to trvalo, než se
odhodlal ke své opovězené přednášce a dlouho
než průběhem strašně nekonečného quasi uče-
ného historického návozu dospěl k jádru věci.
t. j. kodpovědi na známý dotaz posl.
dra. Herolda, ale konečně musil kousnouti da
kyselého jablka. „Dr. Herold“, tak pravil dr.
Bachmann, „chce jasný, platný zákon, který
znamená zavedení německé inter-
ní řeči úřadní v Čechách. Tento nárok
jesí nesplnitelný, ale také nesmyslný.“ Je-li
nesmyslný čili nie, to jest sice subjektivným ná-
zorem německo-nacionálního štváče, ale něme-
cký vědec, jenž tvrdil, že uživání češtiny jakožto
jazyka služebního, čili vnitřně úřadního, jest
protizákonné, byl dlužen důkaz t. j. citát zá-
kona, kterým zavádí se „vnitřní úřadní něm-
čina v Čechách“. Německý učenec Bachmann
přiznal se nikoli bez mučení, že takový důk az
není možným, takový zákon že vy
dán nebyl. To stačí úplně a dr. Josef Herol
může si počitati za zásluhu, že napjav něme-
ckého pseudoučence na skřipec, přinutil jej že
lezným právem logiky, aby přiznal nepopírate
nou pravdu: „Není žádného jasného platného zá-
kona o vnitřní úřadní němčině.“ Co kromě toho.
před tím a potom řekl prof. Bachmann, jes
úplně lhostejno. Byla to jen pouhá ornamentik
kolem věžité blamáže pražsko-německé vědy
historicko-právní a jejíhe nejůtočnějšího pěstou
na. Historický úvod, kterým zasáhl prof. Bach
mann až do středověku a jímž dokazoval „bei-
nahe“ a „pahezu ausschliesslich“ t. j. skoro
téměř výhradní panství něměiny v úřadech a ve-
řejném životě za nejtužší germanisace až po
profesor
Bachmann
doktor
Herold
Herol
Bach
Čechy
Deutscher Verein
24
article
doby ústavní, nenahradil mu žádaný na něm
jasný a platný zákon. V žádném historickém zá-
kouti nepodařilo se mu vysmýčiti aspoň pavu-
činku, zákonu podobnou a českému historiku-
odborníku bude jistě rozkoší potříti německého
dvorního radu i na tomto jeho výletu antickou
diplomatikou rakouskou. Pan přednášející nedo-
kázal víc nic, než že germanisace, prováděná
odjakživa státní správou v Rakousku, byla jen
a jenom brutálním násilím, neopřeným o žádný
jasný platný zákon. Nahraditi zákon takový hi-
storičností germanisace v Rakousku, zů-
stalo pouhým zoufalým pokusem prof. Bach-
manna, který by se byl závazku odpovědi dru.
Heroldovi milerád vymkoul, dovolávaje se ještě
předvčírem tcho, že dr. Herold nechce s ním
mluviti německy, a že se český tisk vmísil před-
časně do této diskuse. Německý profesor vytýkal
českému poslanei „obzvláštní nedostatek věcné
znalosti“ jenom pro jeho otázku, k vůli níž
Bachmann nucen byl k rozsáhlé přednášce, alo
sám klopýtal na každém kroku. Rozumí se, že
jasné a přesné zákony o naprosté rovnosti
obou jazyků v každém úřadním vztahu a vzhle-
du, jako jest nejv. kabinetní list řádné zákonné
povahy ze dne 8. dubna a čl. 19. zákl. stát.
zák., jsou prof. Bachmannovi pouhým dýmem.
Na jeho tvrzení, že kab. list císaře Ferdinanda
ze dne 8. dubna 1848 nikdy nebyl v platnosti,
tempo přinesli jsme včera v odpoledním vydání
autentický soudní doklad. Co dí pak profesor
Bachmann o zemské obvyklosti českého jazyka
v „chebském obvodě“, jest věcí dávno jasnou
a také nejnověji vyřízenou nálezem nejv. soudu.
Bach
Herold
doktor
Bachmann
profesor
Ferdinand
Rakousko
25
article
Kolosální nesmysl o 8—10 jazycích, jimiž by
musil každý soud v „Kaiserstaatě“ služebně
jednati, může psáti kasiňácký žurnalista, ale ne-
smí jej pronášeti universitní profesor, který zná
nálezy a judikáty nejv. stolic, jimiž jazyková
nařízení Streemayrova, zákon o rovnosti jazyků
v Čechách provádějící, prohlášena v platnosti.
Z celé snůšky bachmanovského učeného smet
vybíráme perlu: „Není žádného platného jas-
ného zákona, jímž se zavádí v Čechách interní
úřadní jazyk německý“ a klademe tento výrok
autority od Němců uznávané k pokladu práv
ních argumentů proti výhradě německého služeb-
ního jazyka úřadního!
— Z Národní rady české. Schůze presidiál-
ní komise koná se dnes, v pátek o 5. hodině
odpoledne v zasedací síni Národní rady česk
(Vodičkova ul. č. 20).
— Spolek majitelů domů v Chebu, který
zanáší se akcí, vypověděti všechny Čechy v Che-
bu z bytů, obdržel — podle včerejší „Boh.“ —
od politického úřadu pokyn, že uskuteční-li
tuto pohrůžku, bude okamžitě rozpuštěn. Po-
tvrdíli se tato zpráva, byl by to první případ
zakročení státní správy proti tomuto druhu zlo-
činu veřejného násili vydíráním, Němci tak oblt
benému. Jest ovšem otázka, zdali se tím zabrání
skutečně úmyslu chebských násilníků.
Němec
Čecho
Čechy
Vodičkův ulice
Cheb
Che
Z národní rada
národní rada česk
26
article
— Rodinně zprávy. Slč. Růženka Kraup-
nerova z Roudnice a p. Jarosla v Urban
inženýr a prof. c. k. průmyslové školy v Praze, od-
dáni byli 18. t. m. v Praze.
Nový advokát. Pan JUDr. Václav Šole
advokát v Praze, otevřel svoji advokátní kancelát
v Marianské ulici č. 15.
— Úmrti. Včera zemřela paní Milo sl a v
Bartová roz. Kulichova v 63. roce věku.
Pohřeb koná se v neděli 23. února o 3. hod. odpol.
z kaple evangel. hřbilo a na Král. Vinohradech. —
Včera zemřela paní Marie Stumpfová, vdova
po učiteli na Mělníce, ve věku 70 let. Pohřeb bude
zejtra v sobotu o 1/24. hod. odpol. z ústřední kaple
hřbilovů olšanských. — Dne 18. února zemřel
v Praze-VIII. zasloužilý učitel v. v. p. A nt. Ha us-
mann v 69. roce věku svého. Zesnulý působil na
obec. školách libeňských nepřetržitě od r. 1860 —1902.
Pro svou milou, přátelskou povahu a vzorné konání
svých povinnosti vychovatelských požíval zvěčnělý
úcty a lásky nejen svých kolegů, ale i všeho ob-
čanstva. Pohřeb zesnulého konal se ve čtvrtek od-
poledne za velké účasti z kruhů učitelských i občan
ských na hřbitov libeňský. — V úterý zemřel pan
Stanislav Rys v 37. roce. Mrtvola bude pře
vezena do Mnišku a tam pochována. — Včera zemřel
p. Jan Poledne, býv. ředitel cukrovaru a majitei
chemické laboratoře v 55. roce věku Pohřeb kona
se zejtra z chrámu u sv. Apolináře na biřbitov
olšanský
— Jmenování. Ústřední sbor rady zemědělské
pro král. české jmenoval v sezení svém ze dne
11. února 1. r. pp.: inž, pedologa technické kanceláře
rady zemědělské p. Josefa Kopeckého vrchním
inženýrem: provi . inž. adjunkta Fr. Ducháčka
Kraup
Jaroslo
Urban
JUDr
Šole
Úmrt
Kulichův
Král
Stumpfová
Rys
Jan poledne
Kopeckij
Ing
Ducháček
Roudnice
Praha
Mělník
Olšanský
Francie
Mila slečna
rada zemědělský pro král
technický kancelář rada zemědělský p
Imann
27
article
Fr. Jaroše del. inž. adjunkty: výpom. techinika
dra. Rudolfs Trnku inž. adjunklem; výpom. tech-
niky: Ambrože Jodasa a Jos. Mateáska provis.
inž adjunkty a dále akcesistu Richarda Sklenät
ofic álem zemědělské rady pro král. české
— Nově jmenovaní soudcové-laikové u obchod-
ního soudu. Ministerstvo spravedinosti v souhlas
s ministerstvem obchodu na základě návrhu obchodní
komory v Praze polvrdilo za soudce laiky při obchod-
ním soudu v Praze z katezorie zaměstnaných po.
Josela Macháčka, Jeditele Českomoravské továr
ny, dra. Josela Lucka, ředilele České průmyslově
banky, a Čeňka Stadelmanna, prokurislu firmy
J. Beneš, z kalegorie zaměstnavatelů na místo ze-
snulého barona Kubinzkého Emanucl Löwenfejd.
chef firmy Schenker a spol
— Druhá třída České akndemie bude míti sezen
enes v pátek 21. února 1908. Prozram: 1. Čiení
zápisu o zasedání dne 7. t. m. 2. Podání posudků
o pracích dříve předložených. 3. Dr. L.. Pračka zaslai
práci: „Porovnání měn světlosti hvězd proměnných
4. Návrh na udělení odměny z fondu dra.
Sudy. 5. Vyřízení běžných záleži fosti.
— Co je s rozdělením školy v Břevnově?
Z Břevnova se nám píše: Naše desetitisícové město
má pouze jednu obecnou školu o 19 tíidá ch.
z niehž dvě jsou v Malém Břevnově. Všech 19 tříd
je pod správou jednoho řídícího učitele. Městské za-
stupitelstvo i místní školní rada vyslovila se pro
rozdlení naší 19třidní školy ve dvě samostatné
školy. Učinila tax v zájmu školních dětí i uřitelstvá.
Jaroš del
Ing
Jodasa
Ing adjunkt
Richard Sklenät
Josel Macháček
Jeditele
Josel Lucek
Stadelmann
J Beneš
doktor
Jos
Praha
Břevnov
Rudolf Trnka
rada pro král
Kubinzký Emanucl Löwenfejd
Schenker
28
article
Také zemský výbor vyslovil v měsíci listopadu 1907
svůj souhlas s rozdělením školy v Brevnově ve dvě
samostatné školy. Ačkoliv od usnesení zemského
výboru uplynuly již tři měsíce, leží záležitost roz-
dělení naší školy u zemské školní rady — nev-
řizen
— Měšťanská beseda v Praze. Včerejším dnem za-
počsto s výzdebou vejké dvorany a jako čarovným
proutkem mění se tato v bohatou promenádní slů
svěloznámého místa Nizzy, na věčně krásné Riviéře
kam letošního roku Beseda výlet svůj pořádá. Vi-
díme snášeti bohaté, různobarevné látky draperiové.
pravé koberce perské, mnohoramenné kandelábry
různá zábradlí, vásy a sochy, pestré vlajky a lázeň-
ský nábytek, by vše dovednou rukou v náležitý ce-
lek, uprostřed obrovských palem, bujné zeleně a von-
ného kvílí uvedeno bylo. Jako novinky k lanei
věnovány lelošnímu plesu skladby: »Cascarita«, špa-
nělský valčík, slož. panem Rich. Kaskou a »Ruletla
polka od pana Jos. Pičmana, kapelníka c. k. pěšího
pluku čís. 11.; obě novinky budou zajisté tance-
chtivým velice vítány. Vkusně a bohatě upravené
damské taneční pořádky z osvědčené dllny p. Boh.
Fišera zůstanou vždy milou upomí kou na slavnostní
tento vačer. S vydáváním valupenek započato včerej-
šího dne a čilý odbyt značí přízeň besedn ho člen-
stva, uspořádání této slavnosti věnovanou. Listky
vydávaji se na průkaz letošního legilimačního listku
dnes v pátek od 5. do 8. hod. večerní a zejtra v so-
botu od 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. v místn -
stech besedních. Tež k dětské zábavě, která se koná
Rich
Kaska
Jos
Pičman
Fišer
Praha
Nizza
zemský výbor