ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b674f4c0-7594-11dc-89c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 156, place 71, org 30, work 6
1 masthead
21. února 1908 Číslo 51.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3
4 article
meckého vyslanectví Warenbergem. Spolu byle zjištěno spojení jejich s morským kapitánem 2. tř. Sehmidtem a že Schmidt skrze Murinika v lednu 1890 dodal Plessenovi dva plány pev- nosti Kronštatu s označením všech tvrzí, mělčin a minových zahrad. Za tyto plány Schmidt Murinik obdrželi od Plessenn a Herberta 1500 rublů, o něž se bratrsky rozdělili. Potom Schmide při důvěrné schůzce vysvětlil Plessenovi rozlične podrubnosti plánů a tajné vědomosti. To nebyl počátek styků Sehmidtových s ně meckým attašem. Již roku 1888 vyjednával s Waronbergem a Plossenem o to, aby německ vládě prodal tajemství svého vynálezu, jejž o něho již byla koupila a zavedla ruská vláda v únoru 1890 pak vyjednával s nimi o prodej plánů povnosti Vladivostoku. To vše se prozradilo, Schmidt byl 26 března 1890 propuštěn ze služby a vzat do vy- šetřování. Schmidt, nemoha zapírati, přiznal se ale udal, že Plessenovi prodal plány, které zíel šoval, a vědomosti, které vymyslil. Mezi ruskými hodnosty německého původu měl mocné za stance, kteří se přičiňovali, aby nebyl polahován za to, že „nadul“ Němce a Angličana, a doka zovali, že by se mu spíše mělo dostati po- chvaly. Ale tehdejší ministr vojenství gen. Van- novský trval na svém, aby proti Schmidtovi bylo postoupeno podle zákona. Roku 1891 soudil Schmidta před vojensko-morským soudem Kronštatě. Byl uznán vinným a odsouzen ka ztrátě šlechtictvi, hodností, řádů, všech osob- ních i občanských práv a k vyhoštění do tomské gubernie v Sibiři.
Schmidt Murinik Herbertus Schmid Plessen Sehmidtový Němec Angličan Vladivostok Sibiř Schmidt Murinik
5 article
Toto vše o něm vynesla „Rěč“ a odvolala se na „Pravitelstvenný Věstník“ za rok 1891. č. 173, kde o tom podána úřadní zpráva. Gustav Karlovič ale nepřišel do rozpaků Prohlásil, že ten na Sibiř odsouzený byl nějaký jiný Schmidt a on že ze služby při námořnietvu dobrovolně vystoupil, což dokázal dokumentem Svolal si čestný soud z občanů města Minska předložil jim všechny své dokumenty ažd- svého vystoupení ze služby. Srovnávalo se to Schmidt byl v očích svých spoluobčanů rehabili tován. Ten Schmidt, ktei, byl odsouzen pr vlastizradu, někde na Sibiři úpí ve vyhnanství snad tam bídně zahynul, a „náš“ Gustav Karlo- vič nemá s ním nic společného kromě přijmení Komise pro ověřování voleb při Ilosudar stvenné dumě se touto aférou zevrubněji zabý- vala a nabyla důkazů, že Schmidt vlastizrádee a Schmidt-poslanec za minskou gubernii jsou jedna a tatáž osoba. Schmidt prostě jako pře- mnozí jiní ze Sibiře prchl, vrátil se do evrop- ského Ruska a zde žil jako ten Schmidt, který byl bezůhonný, sloužil při námořnictvu, doslou- žil stupně kapitána 2. tř. a pak vystoupil, aby se věnoval občanskému působení. Zmatky po sledních let byly mu kalnou vodou, která jeho pravou podobu dobře kryla. Po odhlasování Hosudarstvenné dumy bez pochyby přestane tajnost této aféry a na veřej nost se dostanou ještě těžší podrobnosti, ne nám jsou známy.
Karlovič Schmidt Gustav Karla Sibiř Minsk Rusko
6 article
Přehlědneme-li celou činnost Gustava Kar loviče Schmidta, utvrzujeme se v přesvědčení že tu náme před sebou Némce, který v Rusku od počátku provozoval zradu ve prospěch Něme- eka a vedl německou intriku pod škraboškou ru ského šovena. Německé věci sloužil, prodávaje Německu plány ruských námořních pevnosti vojenská tajemství; věci německé sloužil, když nade vše drzým způsobem zasáhl do poměru rusko-polského, aby tuto bolavou ránu znova rozjitřil a nedal jí se hojiti. Nestydatost jeh stala se přímo ohromujíeí, když po své rehabili taci v Minsku jal se hlásati v „Minském Slově“ nevyhnutelnost, aby polské velkostatky té gu bernie byly ruskou vládou expropriovány tak jako to německá vláda obmýšlí v Poznaňsku. Myšlenka tato, hájená v orgáně tak přísně ru- ském a tak nadšeným ruským vlastencem, p.- skytovala omluvu pro násilnictví Německa na proti Polákům poznaňským. Doporučujeme činnost Gustava Karloviče Schmídta k bedlivému uvážení Čechům i všem Slovanům. Je třeba, aby Slované zrevidovali své šiky a přesvědčili se, nemají-li mezi sebou podobné Gustavy Karloviče.
Gustav Schmidt Némka Polák Karlovič Čecho Slovan Rusko Nout Německo Minsk Poznaňsko
7 article
Spor o balkánské dráhy. Dva dni tomu, našim listům byly dodány úřadní telegramy toho smyslu, jakoby se „No voje Vremja“ kálo, že bar. Aehrenthalovi v pří čině mitrovické dráhy činilo křivdu, jakoby mě nilo svůj názor na otázku a jakoby vyvracelo svého londýnského zpravodaje, přistupujíc n stal.ovisko německo rakouské. Dnes došlo ono číslo „Nového Vremene“a z něho vidíme, že se věc má značně jinak. List nic nedementuje, nýbrž uveřejňuje telegram z Berlína, jenž oznamuje, že v německých vládních kruzích popirají, že by byla mezi Ně- meckem a Tureckem nějaká tajná úmluva. V dalším telegram seznamuje s názorem ně- meekým na mitrovickou dráhu, jenž se opírá na berlinskou smlouvu a dává Rakousko- Uher sku za pravdu.
Nový Vremen Berlín Turecko Rakousko Uhry Vremja
8 article
Zde je tedy stručně vyložen názor něme cký, a nikoli změněný názor „Nového Vre mene“. Popření tajné úmluvy Německa s Tu- reckem nepadá na váhu, neboť dosti je společné hry obou států, již po drahná leta provozují ve řejně. Těm dvěma není tajně úmluvy zapo- V otázce o rakousko-uherském projektu těžce padá na váhu, jak se o něm vyslo- vili všichni tři slovanští panov- níci na Balkáně: král srbský, knížata bul- harský a černohorský, tedy osoby nejpovola- nější, k dopisovateli londýnského „Daily Mailu“ „Všichni tři pravili, že jejich zemím byla by vý- hodna pouze balkánská transver- sálka. Pro projekt rakousko-uherský vyslovil se pouze turecký paša Tevfik. To poslači obyvatelstvu rakousko-uherskému, aby si vyjas- nilo, jestliže toho ještě potřebuje, že projekt Aehrenthalův směřuje ke škodě státo balkánskýh, ke škodě křesťanského oby- vatelstva Balkánu, a hovi pouze zájmů Turecko, jež jsou vždy tam, kde je škoda oněch. Za takového stavu věci je zřejmo, že Ra- kousko-Uhersko projektem Aehrenthalovým vstu- puje po příkladě svého německého spojenee v přátelský poměr k Turecku proti balkánským sátům a národům, nemluvě o Makedonii. třebí.
Německo Balkán Turecko Makedonie Daily Maila Aehrenthalův RakouskýUhersko Aehrenthalův vst král srbský
9 article
u čno Události v Marokku. Ministerský předseda Clémenceau uve řejnil notu, jež je rozhodným vyvrácením po- věsti o vyslání nových vojens ký ch oddllů do Marokka. Od počátku války je připraven sbor, jenž v případě potřeby bude vyslán na posilu. V provincii Constantine je připraven jeden prapor přináležející k tomuto sboru. Rovněž není pravdivá zpráva o úmyslu generála d'Amada odvolati posádku z Casa- blanky a rozděliti svě sbory mezi Medianou Berešidem. Všecky podobné zprávy zakládají se na mylných informacích. Podle posledních telegramů zaslaných vládě francouzské admirálem Philibertem, je v příslavech marockých klid. Holou smýšlenkou jsou zprávy o dopravě francouzských a španěl- ských námořníků ku pomoci francouzské po- sádky v Casablance. Rovněž je smýšlenkou po- věst o porážce francouzské několik kilometrů od Casablanky vojskem Muleje Hafida. U Casablanky opět se strhla krvavá bitva. Na francouzské vojsko by podniknut zuřivý útok několik kilometrů od Casablanky. Fran- couzský oddíl obsadivší Settat, byl odříznut mehallou Muleje Hafida Námořní lodi francouzské a španěl- ské musely prý poslat posilu. Obě tyto zprávy nejsou potvrzeny, a zní dosti nepravdě po- dobně. Oficiálně se oznamuje z Paříže, že generál d'Amade z Uled Pamazenn vytáhl proti ne- přátelskému kmeni Mdakrů do Sidi Abel Kerimu.
Clémenceau Constantine Medianý Hafid Fran Settat d ' Amade Maroko Casa Casablanca Paříž Sidi Abla Uled SF d ' Amado Philibert
10 article
Při srážce se silným oddilem Maročsnů byli ve francouzské straně 3 muži zabiti a 23 raněni Generál d'Amade potvrzuje zprávu o bitvách 16. a 17. t. m. Sbor plukovníka Toupina — jak jsme již oznámili — odrazil dva prudké útoky, způsobil nepřiteli velké ztráty. Na fran- couzské straně padli 2 důstojníci a 7 mužů. O akci Muleje Hafida oznamuje tan gerský dopisovatel »Tempsu«, že vzdorosultán poslal zástupcům států, které mají konsulárni agenty v Safi, dopisy velmi ztřeštěného, ano ne- smyslného znění. Francouzskému zástupcí psal dosti roztomile, projevil naději, že bude zacho- ván mír mezi oběma zeměmi a že Francie ne- zasáhne do sporu obou bratří. Naproti tomu dopisy, zaslané oslatním legacím, obsahují nej- pruděí útoky proti francouzské akci v Marokku a dovolávají se spravedlnosti národů, před jichž soud má býti pohnána Francie. Mulej Hafid hraje si vůbec na velkého diplomata a chee vodit svět za nos Tak v téže době, kdy poslaí generálu d'Amadovi své emissary, ujišťující fran- couzského vůdce nejmírumilovnějšími úmysly sullánovými a projevujíci politování, že několik fanatiků z jeho mehally se proli výslovnému rozkazu sultánovu odvážilo útočiti na Francouze, poslal též do Marakeše listy, oznamujíeí velká vítězství jeho, dobytá na Francouzi, a znovu podněcujíe lid ke svaté válee.
Toupin Mulej Hafid Amado Francouz Francie Maroko
11 article
Anarchistické spiknutí proti novoyorské burse. Policie amecická objevila anarchistické spik nutí, jehož účastníci chtěli vhoditi pumy do bursy novoyorské. Byli zatčeni. Na ná- rožich vnitřního města nalezají se ka ždého jitra veliké plakáty, kteréž vyzývají ku povraždění finanč- níkův. Až dosud původci plakátů těch nevy- pátráni. Policie zavedla rozsáhlé vyšetřovánl. Několik finančníkův dostalo výhružné listy. V letáku, hromadně šířeném, vyzývají se ne- zaměstnanci, aby vytáhli do Wallstreetu a bur- siany a bankéře pobili. Galerie bur s byla včera pro návštěvníky uza- vřena a třída Wallstreet jest stře- žena silnou mocí policejní. Tíseň dělnictva amerického vyvolává ještě jiné nebezpečí. Americký svaz dělnický vyhla- šuje, že, ač práce se množí, mzdy klesají, pro- tože se do práce hlásí maožství nezorganisova- ných nezaměstnancův. Vůdcové organisace děl- nické hrozi, že po připadě prohlásí dosavadní zaměstnanci stávku, již by se 200 000 dělníků zúčastnilo. Zdali za těchto okolností hrozba bude míti účinku, třeba ovšem pochybovati. Atentát na městskou ranu »Daily Telegraph« sděluje z Madridu,že do radnice v Daimielu (v provinčii Cindar Real) vnikla řada maskovaných mu ž ův právě když městská rada zase- dala. Zabili purkmistra a še s městakých radův. Vznikl veliký zmatek za něhož úločníci unikli. Při atentátu tomto běželo zřejmě prý o pomstu politickou. Tim do plňujeme kusou depeši odpoledního vydánl. Socialistické vítězství do obce. Při volbě obeeních starších v Kasselu podlehli za 3 volební sbor všichní kandidáti buržoasie a zvítězilo sedm socialistických kan- didátův.
Wallstreet Madrid Kassel Galerius bur Daily Telegraph Real
12 article Volební ruch.
Volební ruch. Schůze voličů na Žofíně. Strany národně sociální, radikálně pokroková slátoprávní kandidují na Novém městě pražském z poslance do sněmu král. českého p. redaktora Karla Stanislava Sokola, který rozvinul svůj politický program na včerejší schůzi, svolané na Žofín. Schůzi zahájil a jí také předsedal p. dr. K. Baxa. Kandidát svobodyslné strany pp. dr. K. Groš, F. Hašourek a sociálně demokratičtí kandidáti Havránek a Johanis svoji nepřitomnost omluvili Pan K. St. Sokol především vysvětlil, jaké po hnutky vedly zmíněné strany k tomu, že stanovili jeh za kandidáta, ač jsou mandáty na Novém městě Něm- ci ohroženy. Rečník tvrdí, že nebezpečí spočívá více ve vlažnosti českých voličů, než z německé kandi- datury a má proto vroucí přání, aby všichni čeští v- ličové přišli k volbě. Přocházeje k posudkům o mi- nulé periodě sněmu král. českého, vyslovil polito- vání, že česká většina nechala se zde bez odvely ně- meckou minorilou terorisovati. Uvádí celou řadu po- ličků, kterých se českému národu dostalo, za něž žádného odčinění národu našemu se nedostalo. Vzpo- míná prachatického případu, jímž Němci ukázali, ž pod ochranou místodržitele utvořují si v král. českém svoje uzavřené územi, kde Čech má býti cizím ži- vlem. Tvrdí, že hříchem bylo, že česká většina po- sobením dra. Škardy dosadila Němce dra. Matzaka z reditele Zemské banky. Uděliti takové místo nepříteli to je unikum. (Souhlas.) Za tuto kurtoasii mělo s nám dostati místa v generální radě rak -uherské ban- ky — ale to se nestalo, Němci ve své většině roz- hodli proti Čechům! Řečník promlouvá o odslrkování českých soud- ních úladníků a o boji českých rodičů o české školy. Kdyby se některému Němci v Praze šláplo na nohu
Karel Stanislav Sokol K Baxa page doktor K Groš F Hašourek Havránek Johanis Němec Škarda Čecho Žofín Německo Praha
13 article
vše bude vzhůru, ale pronäsledování ubohých českých menšin bylo sledováno místodržitelem — mlčením To jsou poměry i na Afriku přimo barbarské Nečník vzpomíná královského poselství, slibuj cího korunovaci a litoval, že na sněmu nestal se žád ný státoprávní pokus. TTvrdí, že s Němci není možna žádná shoda, poněvadž nelze očekávati, že Něme budou spelečným živlem; ve všech oborech jsme ri- valy. Rečník proklamuje požadavek státoprávní i z dů- vodů upravení zemských financi. Za myšlenkou sa- mostatnesti české kandiduje do sněmu. V další řeči vzpomíná dvou trapných okolností Jednou je ta, že mladočeskou stranou není kandido- ván druh Grégrův a Barákův red. J. Anýž, druhou pak, že se objevuje povážlivé přeběhlictví v této straně. Smutný zjev jest, když člen výkonného vý- boru mladočeské strany takřka přec noc vstoupí do jiné strany! To není žádná výchova dobrého českého lidu! (Souhlas) Odsoudiv politiku Kramářovu a jeho důvěřivost ve vídeňskou vládu beze všech záruk, pravil řečník. že u nás nebude považován za slavného politika. kdo neudělá nějakou hloupost. Prohlašuje se pro všeobecné právo hlasovací a uvedením vlasteneckých a národních polřeb královské Prahy ukončil řečník za hlučného potlesku přítomných Posl. p. dr. Hajn ve své řeči vylýkal minister- skému předsedovi, že panovníkovi neporadil, aby hrad královský na Hradčanech byl připsán v majetel království českého a aby splněn byl slib koruno- vační. Řečník doporučoval kandidaturu K. St. So- kola.
Němec Grégrův Barákův J Anýž Kramářův doktor Hajn Afrika Praha Hradčany
14 article
Kandidát strany slaročeské p. dr. Vlad. Sr pravil, že přichází ze schůze slrany národní, kde proslovil kandidátní řeč. Přišel do schůze s druhým kandidátem p. prof. Horáčkem. Nechce v této schůa promluvit řeč kandidátní, nýbrž přišli, aby vyhověli pozvání. Jako příslušníci strany národní trvají na programu olce národa Fr. Palackého, jsou příslušníky státního práva českého, neboť to považují za zákla celé české politiky Má přesvědčení, že, ať jsou prou- dy jakékoli, nesmí se hradba českého sněmu opustiti poněvadž je zárukou exislence našeho národa. Sněn král. českého pokládáme za jediný zbylek samostat nosti našeho národa a proto nemají pravdu ti, kdož tvrdí, že mandát říšský není slučitelný s mandátem zemským. Národ český je roztříštěn na mnoho stran Ale strany zanikají a práva národa jsou věčná. Zdra- vý kmen národa nezahyne, dokud se neoddáme malo- myslnosti. Stoupenci strany národní trvají neochvěj- ně při programu všenárodním a státoprávním. (Po- chvala.) Prof. dr. Horáček vzpomenul toho, že pří slušníci strany staročeské byli kdysi políráni, ze- jména také stranou radikální. Ale různé věci způ- sobily, že obě strany něco spojuje a to je vyjádřene v heslu, dra. Riegra „Nedejme se!“. (Pochivala) Po dalších poznámkách pp. dra. Baxy a Němce byla kandidatura K. St. Sokola přijata. Z klubu voličů nóvoměstských. Dnes v pátek o 8. hod. večerní koná se klubovní vo- lební sehůze v dolejším sále restaurace Chodě- rovy ve Ferdinandově třídě. Ve schůzi představ se kandidáti národní strany svobodomyslné, sta- rosta měst pražských pan dr. K. Groš a p. Frant Hašourek, tajemník Zomské jednoty soukromý-h úřadníků.
Vlad profesor Horáček Palacký doktor Riegr Baxa Němec K Groš Hašourek Zomský Francie Ferdinandov třída Sokol
15 article Sehůze molestranských voličů
Sehůze molestranských voličů národní strany svobodomyslné konala se včera p 8. hod. več. v sále Malostranské besedy za velm čelného účastenství. Schůzi zahájil jménem svola- vatelů (sdružených spolků malostranských) p. MUD Břetislav Bouček, jenž prohlásil, že důvěrnie sdružených spolků molostranských, totiž Občanského klubu, Klubu přátel Menšího města pražského, Be- sedy úladnieké, Besedy lemeslnicko-živnostenské Spelku majitelů domů a Malostranské besedy, p vzájomné dohodě z důvodů národních, stavovských a místních usnesli se, navrhnouti voličstvu za kandi dáty poslanectví na sněm království českého p JUDra. Lad slava Pinkasa a vrch. měst. inzenýra Anl. Matějovského, kteři zajislé bučou s to. úkolům postaneckým úplně dostáli. Potom zvoleno bylo předsedniclva: předsedou ob. sl. p. dr. Funk míslovředsedy pp. dr. Břel. Bouček a Decaslel lo, zapisovateli pp. Nápravnik a Hubáček Předseda p. dr. Funk představil potom oba kandidáty národní strany svobodomyslné pp. JUDra. Ladislava Pinkasa a vrch. měst. inž. Matějovského jichž volbu nejvřeloji doporučil a požádal dra. Pin- kasa, aby se ujal slova. Dr. Ladislav Pinkas podotkl předem, že ne hodlá přednášeli voličstvu žádných hesel a hřmo ných frásl, nýbrž že podle zvyku svého vynasna ží se mluviti věcně, upřímně a pravdivě. Tímto způsoben promluvil pak nejdříve o činnosti sněmu v minulén šestiletí a narýsoval stručný, ale výstižný obra výsledků těto činnosti ve všech oborech do kompe tence sněmu spadajících, při čemž náležitě oceni zásluhy národní strany svobodomyslné a jejich pře ních pracovníků.
Bouček Matějovský Funk doktor Břít Decaslet Nápravnik Hubáček Pinkasa Ing Pinkas Lada Pino klub přátelit Menší Be malostranský beseda
16 article
Přešel potom k příštím úkolům sněmu králo ství českého, z nichž vytkl zejména reformu zem ského volebního řádu, zlepšení zemských financi zajištění školství menšinového, vybudování nového moderního disciplinárního řádu učitelského, pozem štění živnostenského školství, zřízení živnostensk rady, kodifikaci nového stavebního řádu pro Prahu a okolí, klerýž zejména pro Malou stranu má dů ležitost nemalou, atd.
Praha
17 article
Ke konci své řeči poukázal s politováním na ohromnou roziřištěnost českých stran při zemskýcl volbách a na nebezpečí užších voleb s Němci v Pra ze Při té přiležitosli dotkl se poměru strany k „Nán Listům“. — Mluvě o celkových otázkách politick ých pravil dr. Pinkas, že kamenem úrazu jest otázku chelská, nebude-li vláda miti odvahu, zjednati v téte věcí nápravu, vyvodí z toho poslanci národní strany svobodomyslné všechny důsledky. Dr. Pinkas po ukázal pak na to, že mezi volebními provoláním různých stran národních není podslatného rozdílu což nutí k přemýšlení, nebyla-li by možna dohodn Jestliže nedovedli jsme se dohodnouli pro mandáty pro osobu, snažme se spolčiti se a srazili svoje šiky po volebním boji! (Výborně! Illučný potlesk.) Polom ujal se slova druhý kandidá! nár. stran svobodomyslné p. vrch. měst. inž. Matějovský jenž pejednal rovněž o úkolech příštího sněmu. Ob- šírněji zmínil se o požadaveích úřadnictva a prohlá- sil, že bude-li zvolen, považovali bude hájení těcht požadavků za svou přelní povinnosl. Se zvlášt odbornou znalostí projednal o otázce regulace řek stavebního řádu. Posléze zmínil ze o tom, že jeho kandidatura vznikla z kruhů úřadnictva a jest ted stavovskou, tím však není řečeno, že zájmy národn rebude hájiti právě tak dobře, jako zájmy slavovské Zvláštní váhu kladl na těsný styk s voličstvem, kte chce pěstovali co nejvíce. Chce pracovati vždy pr voličstvo a nikdy proli němu. KVýborně! Hlučná po chvala) Pak přihlásil se k slovu kandidát strany národni sociální p. Kamelský, jehož některé výtky vy vrátil p. dr. Pinkas.
Němec Pinkas doktor Ing Matějovský Kamelský Polom Ob
18 article
Pak premluvili ještě pp. Had, Nyklsček Kašpar, načež předseda p. dr. Funk dal o kandi daturách pp. JUDra. Ladislava Pinkasa a vrch měst. inženýra Matějovského hlasovati. Ob kandidatury byly velikou většinou schvš leny, načež schůze po 12. hod. noční byla skon čena. Na Smíchov. Ke shodě národních stra na Smíchově k volbě do zemského sněmu Voličům 15. volebního okresu do sněmu krá lovství českého pro město Smíchov. Vzhleden k nynější rozháranosti našich politických stran jakož i vzhledem k vážnému nebezpeči se strany Němců, již nejhojnějším účastenstvím při volbě dne 27. února t. r. chtějí domnělý svůj nárol stran II. mandátu za město Smíchov při naslá vající volební reformě uplatniti, usnesl se správn výbor »Politického klubu na Smíchově« doporu- čiti členům svým, aby odevzdali veškeré hlasy své panu JUDru. Aloisu Koldinskému starostovi města Smichova. Za správní výbo- »Politického klubu na Smíchově« : Václav Mareš předseda. Adolf Plýva, jednatel. Výbor pro volební právo žen kviluje s díkem da 100 h, které na jeho účely byfy věnovány spolkem »Damskou besedou« a dar 6 K od pí M. Brožové z Mladé Boleslavi. Další příspěvky velmi vílané době dnešní rozsáhlé akce přijímá výbor v Praze ll Jungmannova tř. č. 7.
Nyklsček Kašpar Funk Pinkasa Matějovský Němec JUDr Koldinský Mareš Plýv M Brož Smíchov Mladá Boleslav Praha Jungmannův třída český pro město Smíchov Damska beseda
19 article
Z Kosle'ce n. Orl. Městská rada v Kostelci na Orl., uvažujíc ve sehůzi své ze dne 17. t. m. o tom pro kterého z kandidálů poslanectví na sněm zemský by se prohlásiti měla, usnesla se na tom, doporu čiti voličstvu svěmu k volbě p. Leop. Weignera inspektora technolog. musea v Praze, jenž svým velikými praktickými zkušenostmi a svou odbornou literární činností v oboru živnostenských záležitost zasluhoval by toho, aby nejen z kruhů živnosten ských, ale i ostatními pp. voliči byl všestranně pod porován. — Starosta: Netyk. Voličská schůze v Benešově. Volební výbor be nešovský svolal na den 19. t. m. do sálu hotelt »u knížecího znaku« veřejnou schůzi voličskou, n níž kandidát poslaneciví p. dr. Václav Seb uste promluvil o úkolech sněmu království českého v obor politiky středostavovské. Obsažný a poutavý výkla dra. Schustra byl odměněn dlouholrvající pochvalou. K závěrku schůze přednesl nár. soc. p. Novotný resoluci, proti jejímuž nízkému tonu a obsabu pro testoval za hlučného souhlasu p. učtel Jindřich načež se shromáždění rozešlo, aniž by bylo o na vržené resoluci hlasováno.
doktor Václav Seba Schustr Novotná Jindřich Kostelec Orlický Praha Benešov
20 article
L. Weigner před voliči v Kostelci n. Ozl. Ve střeďu dne 19. t. m. konána byla v Kostelci n. Orl voličská schůze, na níž představil se jako kandidát poslanectví insp. L. Wergner. Za předsedu schůze zvolen byl továrník p. Hájek, za místopředsedu mistn řeznický p. Sokol a zapisovatelem malíř pokojů p. V. Hrubecký. Pan kandidát v řečí déle dvou hodi trvající, obsahem i formou vynikající, rozvinul svoi polilický, kulturní, sociální a hospodářský proyram Hlučným potleskem odměněna byla jeho řeč, z níi každý účastník schůze seznal, že neschází p. kandi dátu ani na horlivosti a plli, ani na energli zastá- vati úkol poslanecký. Předseda továrník p. Hájek po- děkoval řečníkovi za procitěná slova a zahájil de balu, jíž zúčastnil se mistr pilnikářský p. Formánek. dále redaktor agrárního listu p. L. Novák. Pan kan- didát vyvrátil veškeré námitky a v polemice břitké doznal souhlasu celého sbromá dění. Zejména opětně vylýčil vznik své kandidatury, která byla mu nabíd nuta z kruhů voličstva volebníhö okresu a uposlechí jen vyzvání jemu učiněného. Nevtírá se v přízeů. avšak ucházeje se o důvěru nabízí jen práci a uplat nění svých zkušenosti. Celé shromáždění uvítalo slova pana kandidáta L. Weignera s plným souhlasem dalo tím na jevo, že p. kandidát těší se přízni jak v kruzích živnostenských, tak i inteligence. Po sehůz rychnovské a dobrušské vyzněla i tato schůze v Ko- stelci na Orl. ve prospěch p. insp. L. Weignera.
L Weigner L Wergner V Hrubecký Hájek Formánek L Novák Kostelec můj Orlický ko
21 article
Bouřlivá voličská schůze na Starém městě praž ském. Na včerejší večer svolána byla schůze staro městských voličů do pardubické pivnice v ulici Karo liny Světlě. Na schůzi přišli kandidáti strany reali stické prof. Masaryk a dr. Bouček, kandidáti nár strany svobodolnyslné se nedoslavili. Předsedu schůze zvolen byl majitel klenotnického závodup Kerlitzký. Schůze byla velice bouřlivá, poněvad voličové staroměstští rozhodně se ohražovali prot různým výtkám a útokům realistických kandidátů jimž se dostalo podpory mnoha přilomnými nevoliči schválně do schůze přjšedšími. Pan J. S. Kraus vy- slovil se velmi ostře proti řečem realistických kan- dídátů, vylýkaje jim nepravdy, rovněž p. Hašek Schůze, jež trvala přes půlnoc, vyzněla pokud voličstvo jde, proti kandidaturám realistickým Samosprávným shorům a spolkům v král. českém.
profesor Masaryk doktor Bouček Kraus Hašek Kara lino Světl
22 article
Při různých oslavách, jako na př. při le lošní jubilejní oslavě J. V., naskytá se vhodná přiležitost, aby založením podniků lidovýchov ných vykonán byl oslavný čin trvalé a prak lické ceny. Svaz Osvětový uváživ, že knihoven veřej ných, zvláště obeeních, se namnoze nedostává, nebo že jsou v chatrném stavu a seznav, že není v některých větších místech českých lido- vých čítáren a nebo že není fondů, z nichž by knihovny a čítárny se vydržovaly, žádá snažně české obce, okresy, spolky i jednotlivee, aby pro oslavnou pamět zakládány byly lidové knihovny a čítárny a to pro lid dospělý i pro mládež škole odrostlou, čímž vyhoví se zcela zřejmě vysloveným infencím J. v. Svaz Osvělový ochotně chce býti nápo- mocen odbornou radou při řečených podnicích a rád ke všem dolazům odpovi. Adresa: »Svaz Osvětový v Praze « Předsednictvo Svazu O světového Fr. V Moravec, Prof. dr. Fr. Pastrnek, jednatal. předseda. Renata Tyzšová, šk. rada B. Bauše, dr. Vilém Pospišil, Jan Emler. rro členové předsednictv a.
Moravec profesor doktor Pastrnek Tyzšová Bauše Pospišil Emler Francie lošný jubilejní oslava svaz osvětový uvážit svaz osvětový v Praga předsednictvo svaz rada B
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dobrozdání dvor. rady prof. Bachmann o zákoni'ě výhradě německé úřadni řeči ve vnitř- ním úřadování tedy šťastně máme. Památný ten okamžik nadešel ve středu večer v „Deutscher Vereinu“, a sice v přednášce, za tím účelem schválně uspořádané. Dlouho to trvalo, než se odhodlal ke své opovězené přednášce a dlouho než průběhem strašně nekonečného quasi uče- ného historického návozu dospěl k jádru věci. t. j. kodpovědi na známý dotaz posl. dra. Herolda, ale konečně musil kousnouti da kyselého jablka. „Dr. Herold“, tak pravil dr. Bachmann, „chce jasný, platný zákon, který znamená zavedení německé inter- ní řeči úřadní v Čechách. Tento nárok jesí nesplnitelný, ale také nesmyslný.“ Je-li nesmyslný čili nie, to jest sice subjektivným ná- zorem německo-nacionálního štváče, ale něme- cký vědec, jenž tvrdil, že uživání češtiny jakožto jazyka služebního, čili vnitřně úřadního, jest protizákonné, byl dlužen důkaz t. j. citát zá- kona, kterým zavádí se „vnitřní úřadní něm- čina v Čechách“. Německý učenec Bachmann přiznal se nikoli bez mučení, že takový důk az není možným, takový zákon že vy dán nebyl. To stačí úplně a dr. Josef Herol může si počitati za zásluhu, že napjav něme- ckého pseudoučence na skřipec, přinutil jej že lezným právem logiky, aby přiznal nepopírate nou pravdu: „Není žádného jasného platného zá- kona o vnitřní úřadní němčině.“ Co kromě toho. před tím a potom řekl prof. Bachmann, jes úplně lhostejno. Byla to jen pouhá ornamentik kolem věžité blamáže pražsko-německé vědy historicko-právní a jejíhe nejůtočnějšího pěstou na. Historický úvod, kterým zasáhl prof. Bach mann až do středověku a jímž dokazoval „bei- nahe“ a „pahezu ausschliesslich“ t. j. skoro téměř výhradní panství něměiny v úřadech a ve- řejném životě za nejtužší germanisace až po
profesor Bachmann doktor Herold Herol Bach Čechy Deutscher Verein
24 article
doby ústavní, nenahradil mu žádaný na něm jasný a platný zákon. V žádném historickém zá- kouti nepodařilo se mu vysmýčiti aspoň pavu- činku, zákonu podobnou a českému historiku- odborníku bude jistě rozkoší potříti německého dvorního radu i na tomto jeho výletu antickou diplomatikou rakouskou. Pan přednášející nedo- kázal víc nic, než že germanisace, prováděná odjakživa státní správou v Rakousku, byla jen a jenom brutálním násilím, neopřeným o žádný jasný platný zákon. Nahraditi zákon takový hi- storičností germanisace v Rakousku, zů- stalo pouhým zoufalým pokusem prof. Bach- manna, který by se byl závazku odpovědi dru. Heroldovi milerád vymkoul, dovolávaje se ještě předvčírem tcho, že dr. Herold nechce s ním mluviti německy, a že se český tisk vmísil před- časně do této diskuse. Německý profesor vytýkal českému poslanei „obzvláštní nedostatek věcné znalosti“ jenom pro jeho otázku, k vůli níž Bachmann nucen byl k rozsáhlé přednášce, alo sám klopýtal na každém kroku. Rozumí se, že jasné a přesné zákony o naprosté rovnosti obou jazyků v každém úřadním vztahu a vzhle- du, jako jest nejv. kabinetní list řádné zákonné povahy ze dne 8. dubna a čl. 19. zákl. stát. zák., jsou prof. Bachmannovi pouhým dýmem. Na jeho tvrzení, že kab. list císaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848 nikdy nebyl v platnosti, tempo přinesli jsme včera v odpoledním vydání autentický soudní doklad. Co dí pak profesor Bachmann o zemské obvyklosti českého jazyka v „chebském obvodě“, jest věcí dávno jasnou a také nejnověji vyřízenou nálezem nejv. soudu.
Bach Herold doktor Bachmann profesor Ferdinand Rakousko
25 article
Kolosální nesmysl o 8—10 jazycích, jimiž by musil každý soud v „Kaiserstaatě“ služebně jednati, může psáti kasiňácký žurnalista, ale ne- smí jej pronášeti universitní profesor, který zná nálezy a judikáty nejv. stolic, jimiž jazyková nařízení Streemayrova, zákon o rovnosti jazyků v Čechách provádějící, prohlášena v platnosti. Z celé snůšky bachmanovského učeného smet vybíráme perlu: „Není žádného platného jas- ného zákona, jímž se zavádí v Čechách interní úřadní jazyk německý“ a klademe tento výrok autority od Němců uznávané k pokladu práv ních argumentů proti výhradě německého služeb- ního jazyka úřadního! — Z Národní rady české. Schůze presidiál- ní komise koná se dnes, v pátek o 5. hodině odpoledne v zasedací síni Národní rady česk (Vodičkova ul. č. 20). — Spolek majitelů domů v Chebu, který zanáší se akcí, vypověděti všechny Čechy v Che- bu z bytů, obdržel — podle včerejší „Boh.“ — od politického úřadu pokyn, že uskuteční-li tuto pohrůžku, bude okamžitě rozpuštěn. Po- tvrdíli se tato zpráva, byl by to první případ zakročení státní správy proti tomuto druhu zlo- činu veřejného násili vydíráním, Němci tak oblt benému. Jest ovšem otázka, zdali se tím zabrání skutečně úmyslu chebských násilníků.
Němec Čecho Čechy Vodičkův ulice Cheb Che Z národní rada národní rada česk
26 article
— Rodinně zprávy. Slč. Růženka Kraup- nerova z Roudnice a p. Jarosla v Urban inženýr a prof. c. k. průmyslové školy v Praze, od- dáni byli 18. t. m. v Praze. Nový advokát. Pan JUDr. Václav Šole advokát v Praze, otevřel svoji advokátní kancelát v Marianské ulici č. 15. — Úmrti. Včera zemřela paní Milo sl a v Bartová roz. Kulichova v 63. roce věku. Pohřeb koná se v neděli 23. února o 3. hod. odpol. z kaple evangel. hřbilo a na Král. Vinohradech. — Včera zemřela paní Marie Stumpfová, vdova po učiteli na Mělníce, ve věku 70 let. Pohřeb bude zejtra v sobotu o 1/24. hod. odpol. z ústřední kaple hřbilovů olšanských. — Dne 18. února zemřel v Praze-VIII. zasloužilý učitel v. v. p. A nt. Ha us- mann v 69. roce věku svého. Zesnulý působil na obec. školách libeňských nepřetržitě od r. 1860 —1902. Pro svou milou, přátelskou povahu a vzorné konání svých povinnosti vychovatelských požíval zvěčnělý úcty a lásky nejen svých kolegů, ale i všeho ob- čanstva. Pohřeb zesnulého konal se ve čtvrtek od- poledne za velké účasti z kruhů učitelských i občan ských na hřbitov libeňský. — V úterý zemřel pan Stanislav Rys v 37. roce. Mrtvola bude pře vezena do Mnišku a tam pochována. — Včera zemřel p. Jan Poledne, býv. ředitel cukrovaru a majitei chemické laboratoře v 55. roce věku Pohřeb kona se zejtra z chrámu u sv. Apolináře na biřbitov olšanský — Jmenování. Ústřední sbor rady zemědělské pro král. české jmenoval v sezení svém ze dne 11. února 1. r. pp.: inž, pedologa technické kanceláře rady zemědělské p. Josefa Kopeckého vrchním inženýrem: provi . inž. adjunkta Fr. Ducháčka
Kraup Jaroslo Urban JUDr Šole Úmrt Kulichův Král Stumpfová Rys Jan poledne Kopeckij Ing Ducháček Roudnice Praha Mělník Olšanský Francie Mila slečna rada zemědělský pro král technický kancelář rada zemědělský p Imann
27 article
Fr. Jaroše del. inž. adjunkty: výpom. techinika dra. Rudolfs Trnku inž. adjunklem; výpom. tech- niky: Ambrože Jodasa a Jos. Mateáska provis. inž adjunkty a dále akcesistu Richarda Sklenät ofic álem zemědělské rady pro král. české — Nově jmenovaní soudcové-laikové u obchod- ního soudu. Ministerstvo spravedinosti v souhlas s ministerstvem obchodu na základě návrhu obchodní komory v Praze polvrdilo za soudce laiky při obchod- ním soudu v Praze z katezorie zaměstnaných po. Josela Macháčka, Jeditele Českomoravské továr ny, dra. Josela Lucka, ředilele České průmyslově banky, a Čeňka Stadelmanna, prokurislu firmy J. Beneš, z kalegorie zaměstnavatelů na místo ze- snulého barona Kubinzkého Emanucl Löwenfejd. chef firmy Schenker a spol — Druhá třída České akndemie bude míti sezen enes v pátek 21. února 1908. Prozram: 1. Čiení zápisu o zasedání dne 7. t. m. 2. Podání posudků o pracích dříve předložených. 3. Dr. L.. Pračka zaslai práci: „Porovnání měn světlosti hvězd proměnných 4. Návrh na udělení odměny z fondu dra. Sudy. 5. Vyřízení běžných záleži fosti. — Co je s rozdělením školy v Břevnově? Z Břevnova se nám píše: Naše desetitisícové město má pouze jednu obecnou školu o 19 tíidá ch. z niehž dvě jsou v Malém Břevnově. Všech 19 tříd je pod správou jednoho řídícího učitele. Městské za- stupitelstvo i místní školní rada vyslovila se pro rozdlení naší 19třidní školy ve dvě samostatné školy. Učinila tax v zájmu školních dětí i uřitelstvá.
Jaroš del Ing Jodasa Ing adjunkt Richard Sklenät Josel Macháček Jeditele Josel Lucek Stadelmann J Beneš doktor Jos Praha Břevnov Rudolf Trnka rada pro král Kubinzký Emanucl Löwenfejd Schenker
28 article
Také zemský výbor vyslovil v měsíci listopadu 1907 svůj souhlas s rozdělením školy v Brevnově ve dvě samostatné školy. Ačkoliv od usnesení zemského výboru uplynuly již tři měsíce, leží záležitost roz- dělení naší školy u zemské školní rady — nev- řizen — Měšťanská beseda v Praze. Včerejším dnem za- počsto s výzdebou vejké dvorany a jako čarovným proutkem mění se tato v bohatou promenádní slů svěloznámého místa Nizzy, na věčně krásné Riviéře kam letošního roku Beseda výlet svůj pořádá. Vi- díme snášeti bohaté, různobarevné látky draperiové. pravé koberce perské, mnohoramenné kandelábry různá zábradlí, vásy a sochy, pestré vlajky a lázeň- ský nábytek, by vše dovednou rukou v náležitý ce- lek, uprostřed obrovských palem, bujné zeleně a von- ného kvílí uvedeno bylo. Jako novinky k lanei věnovány lelošnímu plesu skladby: »Cascarita«, špa- nělský valčík, slož. panem Rich. Kaskou a »Ruletla polka od pana Jos. Pičmana, kapelníka c. k. pěšího pluku čís. 11.; obě novinky budou zajisté tance- chtivým velice vítány. Vkusně a bohatě upravené damské taneční pořádky z osvědčené dllny p. Boh. Fišera zůstanou vždy milou upomí kou na slavnostní tento vačer. S vydáváním valupenek započato včerej- šího dne a čilý odbyt značí přízeň besedn ho člen- stva, uspořádání této slavnosti věnovanou. Listky vydávaji se na průkaz letošního legilimačního listku dnes v pátek od 5. do 8. hod. večerní a zejtra v so- botu od 9. hod. dopol. do 5. hod. odpol. v místn - stech besedních. Tež k dětské zábavě, která se koná
Rich Kaska Jos Pičman Fišer Praha Nizza zemský výbor